Statistický bulletin

Transkript

1 SOUBORNÉ INFORMACE Ročník 2007 Souborné publikace Kód publikace: V Liberci dne Pořadové číslo v roce: 2 Č. j.: 156/ Statistický bulletin Liberecký kraj za 1. pololetí 2007 Zpracoval: Vedoucí oddělení: Informační oddělení: Kontaktní zaměstnanec: ČSÚ, oddělení regionálních analýz a informačních služeb Liberec Ing. Dagmar Ligierová tel.: , infoservislbc@czso.cz Dagmar Zavřelová, dagmar.zavrelova@czso.cz Tel.: Český statistický úřad 2007

2 Zajímají Vás nejnovější údaje o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další? Dozvíte se je na informační lince ČSÚ nebo je můžete najít na internetových stránkách ČSÚ Český statistický úřad, Liberec, 2007

3 OBSAH Strana: METODICKÉ VYSVĚTLIVKY 5 PRAVIDELNÉ ZÁKLADNÍ ČTVRTLETNÍ UKAZATELE 11 SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TENDENCÍ SOCIÁLNÍHO A EKONOMICKÉHO VÝVOJE 12 A. Vybrané ukazatele vývoje hospodářství kraje 18 B. Mezikrajské srovnání ve vybraných ukazatelích 20 C. Meziokresní srovnání ve vybraných ukazatelích 22 D. Obyvatelstvo 23 E. Zaměstnanost a mzdy 30 F. Výběrové šetření pracovních sil 32 G. Nezaměstnanost 35 H. Organizační statistika 43 I. Vydaná stavební ohlášení a povolení 50 J. Bytová výstavba 52 K. Zemědělství 54 L. Průmysl 56 M. Stavebnictví 58 N. Průměrné ceny 61 O. Cestovní ruch 66 P. Vybrané informace za ČR 69 DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE 77 Q. Zahraniční obchod 78 R. Dopravní nehody 81 NABÍDKA PUBLIKACÍ 83 ADRESÁŘ PRACOVIŠŤ INFORMAČNÍCH SLUŽEB 89

4

5 METODICKÉ VYSVĚTLIVKY OBYVATELSTVO Základem pro údaje o počtu a struktuře obyvatelstva jsou výsledky sčítání lidu, domů a bytů, která jsou uskutečňována zhruba v desetiletých intervalech. Z výsledků cenzů jsou k dispozici data o obyvatelstvu v nejpodrobnějším územním členění (až do základních sídelních jednotek). Na tyto výsledky pak průběžně navazují bilance demografických událostí, vycházející ze statistických hlášení řady Obyv 1-4 o sňatcích, narozeních, úmrtích (příčiny smrti jsou stanoveny podle Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů revize) a rozvodech. Zdrojem dat o stěhování je od roku 2005 Cizinecký informační systém a Informační systém evidence obyvatel. Údaje jsou zveřejňovány čtvrtletně v členění do krajů a okresů, (v Praze také do správních obvodů a městských částí), jednou ročně pak i do jednotlivých obcí. Od roku 2001 jsou tedy demografické údaje výsledkem zpracování bilancí, navazujících na výsledky sčítání lidu, které se uskutečnilo k Údaje o stavech a pohybu obyvatelstva se týkají obyvatel, kteří mají na území ČR trvalé bydliště, od roku 2001 včetně cizinců s tzv. dlouhodobým pobytem (tj. s pobytem na základě víza nad 90 dnů podle zákona č. 326/1999 Sb.). V údajích jsou obsaženy i události (sňatky, narození a úmrtí) občanů s trvalým bydlištěm na území ČR, které nastaly v cizině. Údaje pro intenzitní ukazatele hrubých relativních měr demografických událostí jsou vztaženy na obyvatel středního stavu. Obecně vyjadřuje střední stav obyvatelstva počet obyvatel daného území, bilancovaný k okamžiku, který byl zvolen za střed sledovaného období. Za střední stav obyvatelstva v kalendářním roce je tedy považován počet obyvatel k sledovaného roku. Střední stav obyvatel za jiná období se zjišťuje jako aritmetický průměr středních stavů příslušných měsíců. Kojenecká úmrtnost udává počet zemřelých kojenců (do 1 roku věku) připadající na živě narozených dětí v příslušném období. Novorozenecká úmrtnost udává počet zemřelých novorozenců (do 28 dnů) připadající na živě narozených dětí v příslušném období. Publikované hrubé míry jednotlivých demografických procesů (porodnost, úmrtnost, a pod.) jsou ovlivněny mimo jiné i věkovou strukturou obyvatelstva příslušného území ZAMĚSTNANOST A MZDY V tomto úseku jsou údaje zpracovány v podnikatelské sféře za ekonomické subjekty s 20 a více zaměstnanci (právnické i fyzické osoby), v odvětví finančního zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců. V nepodnikatelské sféře jsou do zpracování zahrnuty všechny organizace bez ohledu na počet zaměstnanců. Územní třídění je provedeno podle sídla vykazujícího ekonomického subjektu (tedy včetně provozoven dislokovaných na jiném území - tzv. podniková metoda). Do průměrného evidenčního počtu zaměstnanců (ve fyzických osobách) se zahrnují všichni stálí i dočasní zaměstnanci, kteří jsou ke zpravodajské jednotce v pracovním, služebním nebo členském poměru (kde součástí členství je pracovní vztah). Nezahrnují se např. ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nepracují-li současně v pracovním poměru), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci aj.). Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený vyjadřuje přepočet na plně zaměstnané (s plnou pracovní dobou). Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, prémie a odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky. VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL Výběrové šetření pracovních sil je prováděno v náhodně vybraných bytech (0,6 % všech trvale obydlených bytů). Všechny zjištěné údaje jsou převáženy četností jednotlivých věkových skupin mužů a žen. Skutečná hodnota míry nezaměstnanosti v ČR leží s 95 % pravděpodobností v intervalu ± 4 % ze svého odhadu (tj. ± 0,3 procentního bodu). Na úrovni krajů je tento interval podstatně širší a pohybuje se od ± 10 % z odhadu v kraji Moravskoslezském po ± 23 % z odhadu v hl. m. Praha. 5

6 METODICKÉ VYSVĚTLIVKY Do počtu zaměstnaných jsou zahrnuty všechny osoby patnáctileté a starší, které během referenčního týdne příslušely mezi zaměstnance, členy produkčních družstev, pracující na vlastní účet, zaměstnavatele či pomáhající rodinné příslušníky. Za nezaměstnané se považují všechny osoby patnáctileté a starší, které ve sledovaném období byly bez práce, aktivně ji hledaly a byly připraveny k nástupu do zaměstnání nejpozději do 14 dnů. Za nezaměstnané jsou považování i ti, kteří již práci našli, ale nástup je stanoven nejpozději za 14 dnů. Míra ekonomické aktivity vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných (pracovní síly) na počtu všech osob starších patnácti let. Obecná míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných osob na celkové pracovní síle (součet všech zaměstnaných a nezaměstnaných) - udává se v %. NEZAMĚSTNANOST (PODLE ÚDAJŮ MPSV) Údaje o nezaměstnanosti jsou převzaty z informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí (podle evidence úřadů práce). Neumístění uchazeči o práci jsou občané trvale bydlící na příslušném území, kteří nejsou v pracovním nebo obdobném vztahu k zaměstnavateli, ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost a požádali úřad práce o zprostředkování vhodného zaměstnání. Míra registrované nezaměstnanosti se vypočte jako podíl vyjádřený v procentech, kde v čitateli je počet dosažitelných, neumístěných uchazečů o zaměstnání, občanů ČR a občanů EU (EHP), vedených úřady práce podle bydliště uchazeče ke konci sledovaného měsíce. Jedná se o evidované nezaměstnané, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí do zaměstnání a při nabídce vhodného pracovního místa mohou do něj bezprostředně nastoupit (nejsou ve vazbě, ve výkonu trestu, nepobírají peněžitou pomoc v mateřství, hmotné zabezpečení po dobu mateřské dovolené, nejsou v pracovní neschopnosti, nejsou zařazeni do rekvalifikačních kurzů a nevykonávají krátkodobé zaměstnání). Jmenovatel tvoří pracovní sílu tj. počet zaměstnaných v národním hospodářství s jediným nebo hlavním zaměstnáním podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS- klouzavý průměr posledních čtyř čtvrtletí ) + počet pracujících cizinců ze třetích zemí s platným povolením k zaměstnávání, zaměstnaných občanů EU registrovaných ÚP (klouzavý průměr posledních 12-ti měsíců) a cizinců s platným živnostenským oprávněním (klouzavý průměr za poslední 2 pololetí) + přesná evidence registrovaných dosažitelných, neumístěných uchazečů o zaměstnání, občanů ČR a občanů EU (EHP), vedená úřady práce podle bydliště uchazeče. ORGANIZAČNÍ STATISTIKA Údaje o organizační struktuře národního hospodářství jsou sestaveny z dat vedených v Registru ekonomických subjektů (dále jen RES), který vytváří a spravuje ČSÚ na základě zákona č.230/2006 Sb., o státní statistické službě. Obsahuje atributy ekonomických subjektů, členěné do jednotlivých evidenčních záznamů, které jsou významné pro statistické sledování jednotky. V RES jsou evidovány ekonomické subjekty, tj. právnické osoby a dále fyzické osoby, které mají postavení podnikatele. Ekonomický subjekt, který podle informací ze statistických zjišťování nebo z administrativních zdrojů vykazuje ekonomickou aktivitu, se považuje za statistickou jednotku typu podnik (viz nařízení Rady č. 696/1993 a č /1993). Fyzické osoby zahrnují soukromé podnikatele podnikající dle živnostenského zákona, samostatně hospodařící rolníky, zemědělské podnikatele fyzické osoby a dále fyzické osoby provozující jinou podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů. Právnické osoby zahrnují sdružení fyzických nebo právnických osob. Nejčastějšími případy takových sdružení jsou sdružení vytvářená podle obchodního zákoníku: obchodní společnosti, komanditní společnosti, společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti. Dalšími sdruženími jsou občanská sdružení, politická hnutí a strany, odbory, zájmová a církevní sdružení, komory (notářů, architektů, lékárníků atd.). Další skupinu tvoří účelová sdružení majetku, která představují různé nadace (fondy) zřízené k obecně prospěšným cílům. Jednotky územní samosprávy jsou jednotky zřízené zákonem upravujícím samosprávu obce, týká se i vyšších či nižších jednotek samosprávních. Jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon, patří sem všechny ostatní právnické osoby: banky, spořitelny, příspěvkové, státní a družstevní podniky a řada subjektů zřízených přímo zákonem (rozhlas, TV). RES je měsíčně aktualizován daty z obchodního rejstříku, živnostenských úřadů, ze statistických zdrojů. 6

7 METODICKÉ VYSVĚTLIVKY Institucionální sektor je souhrnem ekonomických subjektů (institucionálních jednotek), které mají stejné ekonomické chování. Ekonomické chování každého subjektu (institucionální jednotky) je jednoznačně dáno hlavní ekonomickou funkcí a povahou činnosti. STAVEBNÍ OHLÁŠENÍ A POVOLENÍ Údaje o podaných stavebních ohlášeních a vydaných stavebních povoleních (SOP) jsou zpracovány na základě výkazů předkládaných jednotlivými stavebními úřady, odbory dopravy a životního prostředí krajských úřadů, pověřených obecních úřadů a újezdními úřady. Stavební ohlášení a stavební povolení odpovídají zákonu č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) se stanovením závazných podmínek pro provedení a užívání stavby. Orientační hodnota staveb zahrnuje celkové náklady včetně technologie (v běžných cenách) vynaložené na přípravu, realizaci a uvedení stavby do provozu. Nová výstavba představuje zcela novou konstrukci, nové stavební dílo. Změnami dokončených staveb se rozumí nástavby, jimiž se stavby zvyšují, přístavby, jimiž se stavby půdorysně rozšiřují, a které jsou vzájemně provozně propojeny s dosavadní stavbou a vestavby, tj. stavební úpravy, při nichž se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby. Ochranou životního prostředí se rozumí stavební akce k ochraně čistoty vod, ovzduší a klimatu, k ekologické likvidaci nebo využití odpadů, k ochraně přírody a krajiny, na rekultivaci půdy a k omezení působení fyzikálních faktorů na životní prostředí. Údaje o zrušených bytech vycházejí z údajů o změnách v užívání staveb ( 126 stavebního zákona) a odstraňování staveb ( 128 stavebního zákona). BYTOVÁ VÝSTAVBA Údaje o bytové výstavbě jsou zpracovány z měsíčního statistického výkaznictví, ke kterému mají výkaznickou povinnost stavební úřady. Zahrnují celou bytovou výstavbu na území (včetně nástaveb, vestaveb a přístaveb), kterou vznikají nové byty. Nejsou zahrnuty byty vzniklé změnou účelu užívání bez stavebních úprav. Údaje jsou zpracovány územní metodou a relevantní k území krajů i okresů. Stavby pro bydlení jsou bytové budovy, u nichž převažuje funkce bydlení, rodinné domy a nástavby, vestavby a přístavby k nim. Bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení a mohou svému účelu sloužit jako samostatné bytové jednotky. Byty zahájené (ohlášené i povolené) jsou takové, na které bylo ve sledovaném období podáno stavební ohlášení o provedení jednoduchých staveb podle 104 odst. 2, písmeno a) až d) nebo vydáno stavební povolení podle 115 se závaznými podmínkami pro provedení a užívání stavby ve smyslu stavebního zákona. Byty dokončené jsou byty v dokončených budovách, které vyžadovaly stavební ohlášení nebo povolení anebo byla stavba prováděna na podkladě veřejnoprávní smlouvy ( 116) nebo certifikátu vydaného autorizovaným inspektorem ( 117) a lze je užívat na základě oznámení stavebnímu úřadu ( 120) nebo kolaudačního souhlasu ( 122). Počty rozestavěných bytů představují rozdíl mezi zahájenými a dokončenými byty k poslednímu dni sledovaného období. ZEMĚDĚLSTVÍ Statistické zjišťování o výrobě masa je prováděno měsíčně výkazem, který předkládají ekonomické subjekty v zemědělství a potravinářském průmyslu zabývající se porážkami velkých hospodářských zvířat. Soubor zpravodajských jednotek je tvořen na základě seznamu provozních jatek, sanitních jatek a porážkových míst podle evidence Státní veterinární správy. Údaje o prodeji vybraných rostlinných výrobků se zjišťují v podnikatelských subjektech (se sídlem na příslušném území), zabývajících se rostlinnou výrobou a s výměrou zemědělské půdy nad 10 ha. Přitom údaje za podniky s výměrou nad ha jsou zjišťovány plošně, za ostatní podniky výběrově s dopočtem na celek (výběr ha 3 %, ha 30 %). PRŮMYSL Od roku 2007 došlo ve výkaznické povinnosti ke změně publikování průměrného evidenčního počtu zaměstnanců ve fyzických osobách na přepočtené osoby. Údaje jsou publikovány za podnikatelské subjekty s převažující průmyslovou činností se 100 a více 7

8 METODICKÉ VYSVĚTLIVKY zaměstnanci, které jsou zařazeny podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) do odvětví (subkategorií) 10 až 41. Klasifikace člení průmysl na tři základní skupiny (kategorie): C - Dobývání nerostných surovin D - Zpracovatelský průmysl E - Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Údaje jsou zjišťovány podnikovou metodou, tedy za podniky se sídlem na příslušném území,včetně jejich závodů a provozoven v jiných krajích. Vzhledem k nižší relevantnosti k příslušnému území nejsou údaje již dále členěny do okresů. V kategorii 100 a více zaměstnanců je zjišťování úplné. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb se oceňují v základních běžných cenách, které fakturuje výrobce kupujícímu a jsou vedeny na účtech 601 a 602. Nezahrnují daň na výrobu a výrobky (DPH, spotřební daň, clo). Tržby z průmyslové činnosti zahrnují tržby (příjmy) za prodej vlastních průmyslových výrobků a služeb průmyslové povahy, prodaných externím odběratelům. Počínaje lednem 2007 ČSÚ v souladu s metodikou Eurostatu přešel v krátkodobé statistice průmyslu na publikování měsíčních údajů o počtu zaměstnaných osob. Na rozdíl od dříve publikovaného průměrného evidenčního počtu zaměstnanců nový ukazatel zahrnuje i osoby pracující na dohody o pracích mimo pracovní poměr a ostatní zaměstnané, kteří se podílejí na práci ve firmě a nejsou s ní v pracovním poměru. Nově se jedná o počty přepočtené na plný pracovní úvazek. Přechod se odráží i ve výpočtu ukazatele průměrné mzdy a produktivity práce. Meziroční srovnatelnost publikovaných údajů je zajištěna. STAVEBNICTVÍ Výkaznická povinnost vyplývá ze zákona pro podnikatelské subjekty se sídlem na příslušném území, které mají převažující činnost stavební (OKEČ 45) a počet zaměstnanců 20 a více. Při vědomí toho, že se jedná o podniky se sídlem na příslušném území (nemusejí zde vyvíjet svou činnost), je možno publikovat údaje za kraje i za okresy. Stavební práce provedené podle dodavatelských smluv (hodnota S") představují celkovou hodnotu výkonů ze stavební činnosti a z přijatých poddodávek prací od jiných organizací. Nepatří sem poddodávky pro jiné dodavatele stavebních prací ani dodávky prací realizované mezi závodovými jednotkami vlastní organizace. Vykazují se bez daně z přidané hodnoty. Stavební práce podle dodavatelských smluv se rozdělují na práce provedené v tuzemsku a v zahraničí. Tuzemské stavební práce jsou členěné podle druhu provedených prací na stavební práce na nové výstavbě, rekonstrukci a modernizaci, na stavební práce na opravách a údržbě a na ostatní stavební práce. Stavební práce v zahraničí zahrnují objem stavebních prací provedených pro konečného uživatele v zahraničí včetně přijatých poddodávek od jiných organizací. Základní stavební výroba - stavební práce provedené vlastními pracovníky (hodnota ZSV") - představuje objem prací, které organizace provedla pracovníky zahrnutými do jejího evidenčního počtu (vč. produktivní práce učňů). Součástí ZSV je i objem prací na nové výstavbě a rekonstrukcích a modernizacích pro vlastní organizaci i pro jiné stavební organizace. V průměrném evidenčním počtu zaměstnanců nejsou zahrnuty zaměstnanci, které pro stavební podniky pracují přes agentury práce. Dále není podchycen počet cizinců pracujících ve stavebnictví. CESTOVNÍ RUCH Do statistického šetření o kapacitě ubytovacích zařízení byla zahrnuta hromadná ubytovací zařízení sloužící cestovnímu ruchu, provozovaná na komerčním principu právnickými nebo fyzickými osobami. Individuální ubytovací zařízení (ubytování v soukromí) nejsou šetřena od r Zjišťování je založeno na využívání specifického registru ubytovacích zařízení (RUBT), ubytovací zařízení vykazují stav k 31. prosinci nebo ke dni ukončení provozu. Hromadná ubytovací zařízení jsou zařízení, která pravidelně (nebo nepravidelně) poskytují přechodné ubytování hostům. Mezi hromadná ubytovací zařízení patří hotely, penziony, turistické ubytovny, chatové osady, kempy a ostatní ubytovací zařízení (např. léčebné lázně, rekreační zařízení podniků, školící střediska). Hotel je ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty s různým rozsahem poskytovaných služeb (podle třídy). Penzion je ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji, nebo 10 lůžky pro hosty, s omezenějším rozsahem a nižší úrovní poskytovaných služeb. Kemp je ubytovací zařízení pro přechodné ubytování ve vlastním zařízení hostů, případně i v ubytovacích objektech provozovatele. Chatová osada je ubytovací zařízení pro přechodné ubytování hostů výhradně v ubytovacích objektech provozovatele. 8

9 METODICKÉ VYSVĚTLIVKY Pro výpočet hrubého využití lůžek je užit celkový počet stálých lůžek v ubytovacím zařízení, výpočet čistého využití lůžek vychází z počtu lůžek, která byla skutečně k dispozici. Statistika o výjezdovém a domácím cestovním ruchu přešla od r z ročního na čtvrtletní zjišťování. Jeho zdrojem je výběrové šetření cestovního ruchu (dále jen VŠCR). Účelem VŠCR je nejen navázat na předchozí roční šetření z hlediska požadavků veřejnosti, ale především přizpůsobení struktury a metodického vymezení ukazatelů mezinárodním požadavkům v souvislosti se začleněním ČR do Evropské unie. Údaje o výjezdovém a domácím cestovním ruchu se zjišťují u jednoho vybraného člena domácnosti staršího 15 let, který obvykle bydlí v šetřeném bytě. Jedná se o dvoustupňový náhodný výběr. Jednotkou výběru prvního stupně je sčítací obvod a na druhém stupni se provádí prostý náhodný výběr bytů ve sčítacích obvodech. Zjištěné údaje jsou pomocí koeficientů přepočteny na celou populaci starší 15 let. VŠCR probíhá na území ČR s měsíční periodicitou a výsledky se publikují čtvrtletně. Domácí cestovní ruch turistika tuzemských rezidentů v domácím prostředí (ČR) mimo jejich obvyklé prostředí. Delší cesta cesta za účelem trávení volného času a rekreace, při které osoba alespoň 4x za sebou přenocovala mimo své obvyklé prostředí. Delší cesta se shoduje s termínem dovolená. Kratší cesta cesta za účelem trávení volného času a rekreace, při které osoba alespoň 1x a nejvíce 3x nepřetržitě za sebou přenocovala mimo své obvyklé prostředí (včetně víkendových pobytů). Od roku 2006 se ve výstupech o návštěvnosti používá namísto pojmu "cizinci" metodicky přesnější výraz "nerezidenti". CENY Od počátku roku 2007 jsou Českým statistickým úřadem nově uváděny cenové y výrobců, které jsou vypočteny podle nových revidovaných ních schémat, vycházejících za struktury roku To má za následek úplnou revizi jednotlivých cenových okruhů v průběhu roku Byly revidovány váhové systémy, výběry cenových reprezentantů cen výrobců i zpravodajských jednotek (respondentů). Zmíněné váhy byly stanoveny na základě tržeb a výnosů v roce 2005 Zároveň s tím došlo u cenových ů cen výrobců ke změně základního období: pro y cen zemědělských výrobců, stavebních prací a tržních služeb se jím stal průměr roku 2005; pro cen průmyslových výrobců je jím však pouze prosinec roku Existence jednotného ního referenčního období pro všechny cenové y však zachována zůstala je jím průměr roku Samotné cenové y jsou vypočítávány na základě cen za výběrové soubory reprezentantů a vybrané zpravodajské jednotky agregací jednoduchých ů cen reprezentantů do úhrnů pomocí výpočetního vzorce typu Laspeyres v modifikované podobě. Pro tento výpočet se používají stálé váhy z roku Od roku 2007 jsou publikovány i cenové y spotřebitelských cen, vypočtené podle nových revidovaných ních schémat, která vycházejí ze struktury spotřeby domácností v roce V rámci komplexní revize, která probíhala za jednotlivé cenové okruhy v průběhu roku 2005, byly revidovány váhové systémy a výběry cenových reprezentantů spotřebitelských cen. Použitá klasifikace je platná klasifikace konečné spotřeby CZ-COICOP (Classification of Individual Consumption by Purpose). Váhy byly stanoveny na základě výdajů domácností ze statistiky rodinných účtů. Údaje byly korigovány statistikou národních účtů. Současně došlo u cenových ů spotřebitelských cen ke změně ceny základního období, kterým u nových cenových ů publikovaných od roku 2007 je prosinec Jako jednotné ní referenční období byl zaveden pro všechny cenové y průměr roku Cenové y jsou vypočítávány na základě zjištěných cen za výběrové soubory reprezentantů a vybrané zpravodajské jednotky agregací jednoduchých ů cen reprezentantů do úhrnu pomocí výpočetního vzorce typu Laspeyres v modifikované podobě. Pro výpočet se používají stálé váhy z roku K zajištění návaznosti a srovnatelnosti dosavadních časových řad ů publikovaných do konce roku 2006 (na struktuře roku 1999) na nové y publikované od ledna 2007 se používají koeficienty (přepočtové můstky). Koeficient je definován jako následující podíl: meziroční vypočtený na novém váhovém schématu dělený meziročním em vypočteným na původním váhovém schématu. Koeficient za prosinec 2006 pro úhrnný spotřebitelských cen je roven 0,997. 9

10 ZNAČKY V TABULKÁCH - nulový údaj 0 nenulový údaj, jehož velikost je menší než polovina jednotky v tabulce x číselný údaj není logicky možný. údaj není znám i.d. údaj nelze zveřejnit (individuální údaj) Výpočty v tabulkách jsou prováděny z nezaokrouhlených údajů (včetně součtů) 10

11 PRAVIDELNÉ ZÁKLADNÍ ČTVRTLETNÍ UKAZATELE

12 SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TENDENCÍ SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TENDENCÍ SOCIÁLNÍHO A EKONOMICKÉHO VÝVOJE KRAJE V 1. POLOLETÍ ROKU 2007 OBYVATELSTVO Počet obyvatel Libereckého kraje vzrostl na osob K žilo v Libereckém kraji osob, v průběhu prvního pololetí se tak počet obyvatel kraje zvýšil o osob. Významnou příčinou tohoto nárůstu bylo kladné saldo migrace. Do Libereckého kraje se v prvním pololetí přistěhovalo osob (z toho z ciziny, tj. 47,8 % z celkového počtu přistěhovalých) a naopak vystěhovalo osob (z toho 402 do ciziny, tj. 17,2 %). Bylo tak dosaženo aktivního salda zahraničního stěhování (1 249 osob) a zároveň záporného salda stěhování v rámci České republiky (- 133 osob). Během prvních šesti měsíců roku se na území našeho kraje tak přistěhovalo celkem o osob více než se odstěhovalo. Z územního pohledu na přírůstek stěhováním mělo vliv výrazně kladné migrační saldo v okresech Liberec (669 osob), Jablonec nad Nisou (317 osob) a Česká Lípa (147 osob). Naopak v okrese Semily se projevil úbytek počtu obyvatel stěhováním (-17 osob). Celkový přírůstek počtu obyvatel kraje byl podpořen i kladným přirozeným přírůstkem, kdy počet živě narozených v kraji převýšil počet zemřelých o 297 osob. K převaze živě narozených nad zemřelými došlo ve třech okresech kraje v okrese Česká Lípa (o 181), Liberec (o 137) a v okrese Jablonec nad Nisou (o 15). V okrese Semily byl vykázán úbytek přirozenou měnou ve výši 36 osob. V rámci Libereckého kraje se počet obyvatel ve sledovaném období celkově navýšil v okresech Liberec (806 osob), Jablonec nad Nisou (332 osob) a Česká Lípa (328 osob) a naopak snížil (pouze) v okrese Semily (53 osob). V rámci České republiky celkový úbytek obyvatel nezaznamenal žádný z krajů. Celkově se republikový počet obyvatel během prvních šesti měsíců roku 2007 zvýšil o a dosáhl osob. Během sledovaného období se v Libereckém kraji živě narodilo dětí, což je o 340 dětí více než tomu bylo ve stejném období minulého roku. V relativním vyjádření, tzn. v počtu živě narozených na obyvatel, dosáhl kraj třetí nejvyšší hodnoty ve srovnání s ostatními kraji (11,6 ). Umístil se tak hned za Ústeckým (11,8 ) a Středočeským krajem (11,7 ). V rámci Libereckého kraje se relativně nejvíce dětí narodilo v okrese Česká Lípa (12,2 ) a nejméně v okrese Semily (10,4 ). Z celkového počtu živě narozených dětí bylo chlapců a děvčat. Nesezdaným párům se narodilo 39,6 % živě narozených dětí. Nejvyšší podíl těchto dětí byl zaznamenán již tradičně v okrese Česká Lípa (46,6 %), nejnižší v okrese Semily (35,4 %). Počet zemřelých se ve sledovaném období ve srovnání s loňským rokem zvýšil o 98 na osob. Nejčastější příčinou úmrtí byly, stejně jako v minulých obdobích, nemoci oběhové soustavy (49,8 % z celkového počtu zemřelých) a novotvary (27,4 %). Hodnota kojenecké úmrtnosti dosáhla 4,4 (do jednoho roku života zemřelo 11 dětí) a její úrovní se Liberecký kraj společně s krajem Ústeckým v mezikrajském žebříčku zařadil na místo. Předposlední místo patřilo kraji Vysočina (4,5 ), poslední Zlínskému kraji (5,1 ). Hodnota novorozenecké úmrtnosti v kraji pak činila 2,8 (do 28 dnů zemřelo 7 dětí). V 1. pololetí letošního roku bylo v Libereckém kraji uzavřeno 919 manželství, tj. o 56 sňatků více než ve stejném období minulého roku. Rozvodem bylo ukončeno 756 manželství, meziročně se tak počet rozvodů snížil o 49. Těhotenství bylo v kraji přerušeno v případech, jejich počet se oproti stejnému období roku 2006 snížil o 28 potratů. Při hodnocení ukazatele počet potratů na obyvatel zaujímá Liberecký kraj v rámci České republiky spolu s Plzeňským opět místo (4,7 ) za Ústeckým (5,4 ) a Karlovarským krajem (5,5 ). ZAMĚSTNANOST A MZDY V podnikatelských subjektech, které měly v 1. pololetí roku 2007 na území Libereckého kraje sídlo (bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců), bylo v průměru zaměstnáno osob (v přepočtu na plně zaměstnané), resp osob (vyjádřeno ve fyzických osobách). Ve srovnání s prvními šesti měsíci roku 2006 se jejich počet snížil o 0,2 %, resp. nezaznamenal žádnou změnu. Průměrná hrubá nominální měsíční mzda výše uvedených zaměstnaných osob ve sledovaném období, v přepočtu na plně zaměstnané, dosáhla Kč, což představuje meziroční mzdový nárůst ve výši 7,8 %. Průměrná měsíční mzda vyjádřená ve fyzických osobách pak činila Kč, tj. o 7,5 % více než v 1. pololetí roku

13 SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TENDENCÍ Stejně jako v minulých obdobích i v 1. pololetí letošního roku pobírali nejvyšší průměrnou měsíční mzdu zaměstnanci v Hlavním městě Praze ( Kč v přepočtu na plně zaměstnané, resp Kč ve fyzických osobách), nejnižší pak v Karlovarském kraji ( Kč, resp Kč). Liberecký kraj se v případě průměrné mzdy vyjádřené v přepočtu na plně zaměstnané umístil na 6. pozici mezikrajského žebříčku, v případě průměrné mzdy ve fyzických osobách obsadil 7. pozici. VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL Ve 2. čtvrtletí roku 2007 mělo podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) jedno nebo hlavní zaměstnání celkem 198,5 tisíc obyvatel Libereckého kraje, z toho většinu (tj. 57,2 %) představovali muži. Oproti srovnatelnému období roku 2006 se tak počet zaměstnaných v kraji snížil o 2,2 tisíce osob (1,1 %), a to především v souvislosti se snížením počtu zaměstnaných mužů o 1,7 tisíc osob (1,5 %). Tradičně nejvíce výše uvedených zaměstnaných osob pracovalo v průmyslu (45,8 %) převážná část těchto průmyslových pracovníků pak působila hlavně v oblasti zpracovatelského průmyslu (43,2 % všech zaměstnaných osob). Druhým odvětvím s nejvyšším podílem zaměstnaných osob byl obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží (10,3 %). Třetí místo, s podílem na celkové zaměstnanosti ve výši 7,9 %, obsadili zaměstnanci ve stavebnictví. Vůbec nejmenší zaměstnanost byla zjištěna v odvětví finančního zprostředkování (0,5 %). Méně než 3 % zaměstnanost vykázalo také zemědělství, myslivost, lesnictví a související činnosti (2,4 %) a ubytování a stravování (2,9 %). Druhé nebo další zaměstnání mělo ve 2. čtvrtletí roku 2007 podle výsledků šetření 1,7 tisíc osob, v tomto případě však většinu z nich (tj. 52,9 %) tvořily ženy. Možnost pracovat na zkrácenou pracovní dobu využilo 7,7 tisíc všech zaměstnaných osob v našem kraji, přičemž i zde převažovaly ženy (67,5 %). Míra ekonomické aktivity 15letých a starších obyvatel kraje ve sledovaném období dosáhla 57,6 % - míra ekonomické aktivity mužů v této věkové kategorii činila 67,2 % a žen 48,7 %. Podíl podnikatelů na celkovém počtu zaměstnaných dosáhl 14,3 %, přičemž většina z nich byla bez zaměstnanců (78,4 %). Počet obvykle odpracovaných hodin v hlavním zaměstnání činil 40,8 hodin týdně s tím, že zaměstnanci odpracovali v průměru 39,5 hodin týdně a podnikatelé a pomáhající rodinní příslušníci 48,3 hodin týdně. Podle výsledků VŠPS bylo v Libereckém kraji ve 2. čtvrtletí letošního roku celkem 13,3 tisíc nezaměstnaných osob, z toho 7,6 tisíc žen. Změněnou pracovní schopnost uvedlo 2,5 tisíce nezaměstnaných osob. Ve věkové kategorii let bylo evidováno 4,2 tisíc nezaměstnaných, 57,1 % z nich tvořili muži. Obecná míra nezaměstnanosti činila 6,3 %, tj. o 1,0 procentní bod méně než ve stejném období roku V případě mužů se pak obecná míra nezaměstnanosti meziročně snížila o 0,8 procentní body na 4,8 % a obecná míra nezaměstnanosti žen poklesla dokonce o 1,4 procentní body na 8,2 %. V posledních 8 letech pracovalo celkem 10,6 tisíc nezaměstnaných osob, tj. 79,7 % uvedeného počtu nezaměstnaných a nejčastějším důvodem ukončení jejich posledního pracovního poměru bylo propuštění (39,6 %). NEZAMĚSTNANOST (z údajů MPSV) Míra registrované nezaměstnanosti zjištěná na základě údajů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR dosáhla k v Libereckém kraji 6,25 %. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 poklesla o 0,79 procentních bodů. Meziročně tak došlo ke znatelnému snížení míry registrované nezaměstnanosti ve všech okresech Libereckého kraje. Nejvýraznější pokles byl zaznamenán v okrese Liberec (0,97 procentních bodů). Míra registrované nezaměstnanosti se meziročně výrazně snížila i v celé České republice, a to o 1,45 procentních bodů na letošních 6,29 %. Na konci prvního pololetí se tak Liberecký kraj v pomyslném žebříčku umístil na 8. místě mezi všemi kraji České republiky. Prvenství si udržuje Hlavní město Praha (2,38 %), na posledním místě se již tradičně umístil Ústecký kraj (11,91 % ze 14,21 % k ). V porovnání 77 okresů České republiky se úrovní registrované míry nezaměstnanosti umístil okres Jablonec nad Nisou na 35. místě (5,53 %), okres Semily na 43. místě (5,73 %), okres Liberec na 47. místě (6,51 %) a okres Česká Lípa na 52. místě (6,78 %). K registrovaly úřady práce v Libereckém kraji celkem uchazečů o zaměstnání (3,4 % republikového úhrnu) a současně nabízely volných pracovních míst. V meziročním srovnání se počet registrovaných uchazečů o práci snížil o 10,4 %, kdežto počet volných pracovních míst vzrostl o 44,6 %. Tyto skutečnosti se promítly v meziročním poklesu počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo z 5,06 na 3,13 uchazeče. Z celkového počtu evidovaných uchazečů v kraji splňovalo podmínku dosažitelnosti osob (tj. 91,2 %). Pozitivní meziroční vývoj nezaměstnanosti vykázaly ženy, osoby se zdravotním postižením i absolventi škol. Počet evidovaných žen poklesl o 804 osoby (relativně o 8,6 %), osob se zdravotním 13

14 SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TENDENCÍ postižením o 172 osob (6,2 %) a absolventů škol o 82 osob (13,8 %). Ke konci června 2007 mělo nárok na podporu v nezaměstnanosti a pobíralo ji osob, tj. 34,2 % registrovaných uchazečů. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 se uvedený počet snížil o 3,6 %. Ve struktuře nezaměstnaných podle pětiletých věkových skupin převažovaly ke konci sledovaného období osoby ve věkové skupině let (14,3 %) a let (13,5 %). Výraznější podíly připadly dále na uchazeče ve věku let (11,9 %) a let (11,4 %). Podle vzdělání tvořily ke konci sledovaného období největší část nezaměstnaných osoby se středním odborným vzděláním (38,1 %), osoby se základním vzděláním (34, 4 %) a také osoby s úplným středním odborným vzděláním s maturitou (14,7 %). Podstatnou charakteristikou nezaměstnanosti je také délka evidence uchazečů na úřadu práce. Téměř 23 % nezaměstnaných bylo na úřadech práce v Libereckém kraji ke konci června 2007 evidováno déle než dva roky a 13,6 % bylo v evidenci od 12 do 24 měsíců. Největší podíl uchazečů (28,4 %) byl na místních úřadech práce registrován maximálně tří měsíce. ORGANIZAČNÍ STATISTIKA Registr ekonomických subjektů (RES) v rámci Libereckého kraje k zahrnoval celkem zapsaných ekonomických subjektů, což je o subjektů (1,4 %) více než ke stejnému datu roku Mezi výše zmíněnými subjekty převažovaly fyzické osoby, které tvořily 82,5 % všech evidovaných subjektů. V souboru právnických osob byly nejčetněji zastoupeny společnosti s ručením omezeným (8 327 subjektů, tj. 7,4 % všech zapsaných subjektů). Z pohledu jednotlivých okresů Libereckého kraje je možné největší podnikatelskou aktivitu zaznamenat v okrese Liberec (48 056, tj. 42,9 % subjektů), naopak nejméně subjektů bylo registrováno v okrese Semily (18 594, tj. 16,6 %). Ve zbývajících dvou okresech byl počet evidovaných podnikatelských subjektů srovnatelný v okrese Česká Lípa působilo subjektů, v okrese Jablonec nad Nisou subjektů. Podle odvětví převažující činnosti se největší část ekonomických subjektů v kraji zabývá obchodem, opravami motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost ( subjektů, tj. 25,7 %). Odvětvím s druhým nejvyšším zastoupením podnikatelských subjektů byl průmysl, v rámci kterého svou činnost provozovalo celkem subjektů (16,1 %). Uvnitř průmyslu jako celku pak dominovaly subjekty z oblasti zpracovatelského průmyslu ( subjektů). Podstatná část ekonomických subjektů se zabývala také činnostmi v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelskou činností ( subjektů, tj. 15,7 %) a nezanedbatelná část jich působila ve stavebnictví ( subjektů, tj. 13,9 %). Dalším členícím kritériem ekonomických subjektů je počet zaměstnanců. Většina registrovaných subjektů, tj. 61,4 %, tento údaj neuvedla. Bez zaměstnanců svou činnost vykonává 28,3 % subjektů a do kategorie 1 5 zaměstnanců bylo zahrnuto 7,1 % subjektů. Více než zaměstnanců má v Libereckém kraji pouze 12 subjektů. STAVEBNÍ OHLÁŠENÍ A POVOLENÍ Od počátku tohoto roku do konce června dosáhl počet podaných stavebních ohlášení a vydaných stavebních povolení na území Libereckého kraje celkem 1 917, tedy o 7,2 % méně než ve stejném období roku Meziroční pokles nastal v převážné většině krajů České republiky, výjimkou byl pouze Pardubický kraj (nárůst o 0,9 %). Na území České republiky poklesl počet stavebních ohlášení a povolení o 8,4 %. Více než 47 % z celkového počtu vydaných stavebních ohlášení a povolení v Libereckém kraji se týkalo bytových a nebytových budov, 29,5 % ostatních staveb a stavby na ochranu životního prostředí tvořily 23,1 % všech povolení. V rámci budov převýšila stavební povolení na bytové stavby (72,8 % z celkového počtu povolení na budovy) počet stavebních povolení na stavby nebytové (27,2 %), povolení na novou výstavbu byla vyšší (54,7 %) než povolení ke změnám již dokončených staveb (45,3 %). Z meziokresního pohledu bylo nejvíce (tj. 667) stavebních povolení vydáno v okrese Liberec (34,8 % z celkového počtu), meziroční nárůst byl pak zaznamenán v okrese Jablonec nad Nisou (10,2 %) a Liberec (7,4 %). V mezikrajském srovnání se na prvním místě pomyslného žebříčku v počtu vydaných ohlášení a povolení umístil Středočeský kraj (18,2 % z republikového počtu vydaných stavebních povolení), na posledním kraj Karlovarský (2,8 %), což mimo jiné odráží i velikost jednotlivých krajů. Orientační hodnota staveb, na něž byla podána stavební ohlášení a vydána povolení v Libereckém kraji a jeho okresech v prvním pololetí roku 2007, dosáhla mil. Kč. Průměrná hodnota na jedno stavební povolení tak představovala 1 381,3 tis. Kč. Finančně nejnáročnější akce v rámci kraje byly povoleny v okrese Semily, ve kterém rozpočtované náklady na jednu stavbu činily 1 880,9 tis. Kč a překračovaly tím krajský průměr o 499,6 tis. Kč. V rámci České republiky byla nejvyšší průměrná hodnota na jedno stavební povolení 14

15 SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TENDENCÍ během ledna června 2007 vykázána v Moravskoslezském kraji (6 720,3 tis.kč) a představovala více než dvojnásobek republikového průměru. BYTOVÁ VÝSTAVBA Pozitivní trendy bytové výstavby z počátku letošního roku pokračovaly i v průběhu druhého čtvrtletí. V období leden červen tohoto roku byla v Libereckém kraji zahájena výstavba celkem 598 bytů, tj. o 115 bytů a 25,8 % více než ve stejném období roku Již tradičně probíhalo zahajování výstavby bytů především v rodinných domech, kde 438 zahájených bytů představovalo 73,2 % celkového počtu. V bytových domech bylo zahájeno 58 bytů, tzn. 9,7 %. Nástavbou, přístavbou a vestavbou k rodinným nebo bytovým domům bylo v kraji zahájeno 7,2 % bytů, výstavbou nebytových staveb 2,5 % bytů a stavebními úpravami nebytových prostor 3,3 %. Zahájena byla rovněž výstavba 24 bytů v domech s pečovatelskou službou či penzionech pro seniory (4,0 % zahájených bytů), a to pouze v okrese Semily. Téměř 40 % zahájených bytů v kraji připadlo na okres Liberec. V úhrnu České republiky se počet zahájených bytů proti minulému období roku 2006 snížil o 4,8 %, a to v důsledku poklesu u osmi krajů. Ze zbývajících šesti krajů s vyšší intenzitou zahajování vykázal nejvyšší meziroční nárůst kraj Ústecký (o 46,5 %). Za první pololetí 2007 bylo v Libereckém kraji dokončeno celkem 423 bytových jednotek, což bylo o 62 bytů více než ve stejném období roku 2006 (nárůst o 17,2 %). Z hlediska forem výstavby připadlo 239 dokončených bytů na rodinné domy (podíl 56,5 %), které byly kolaudovány ve všech okresech. V bytových domech byly dokončeny 144 byty (podíl 34,0 %), a to pouze v okrese Česká Lípa, Liberec a Semily. Podíl bytů dokončených v nástavbách, přístavbách, vestavbách k rodinným i bytovým domům činil 4,3 %, v nebytových stavbách 2,4 % a ve stavebně upravených nebytových prostorách 2,8 %. Nejvíce, 133 bytů, bylo dokončeno na území okresu Liberec. V celé České republice bylo za šest měsíců letošního roku dokončeno bytů, tzn. meziroční nárůst bytů, relativně 24,6 %. Nejvíce dokončených bytů vykázaly kraje Středočeský (3 457), Hlavní město Praha (3 040) a kraj Jihomoravský (2 099), přičemž deset ze čtrnácti krajů dosáhlo meziročního nárůstu počtu dokončených bytů. ZEMĚDĚLSTVÍ Zemědělské subjekty se sídlem na území Libereckého kraje vyprodukovaly v průběhu 1. pololetí roku 2007 celkem tun masa v jatečné hmotnosti. Liberecký kraj nepatří mezi hlavní producenty masa, v mezikrajském srovnání byla dosažená produkce masa druhou nejnižší a podíl na celorepublikové výrobě činil pouze 1,0 %. Mezi největší producenty masa v České republice patří Hlavní město Praha společně se Středočeským krajem (14,2 % z republikové produkce), dále kraj Jihočeský (13,4 %), Jihomoravský (13,2 %) a Vysočina (11,9 %). Stejně tak jako v ostatních krajích převažuje i v Libereckém kraji výroba masa vepřového (1 164 tun, tj. 55,4 %) a hovězího a telecího masa (934 tun, tj. 44,4 %). Produkce skopového a koňského masa tvořila na celkové produkci ve sledovaném období pouze zanedbatelné množství a výroba jehněčího masa nebyla realizována vůbec. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku pak celková výroba masa v kraji zaznamenala mírný pokles ( 99,4 %), z toho výroba hovězího vzrostla o 18,0 % a naopak výroba vepřového se snížila o 11,8 %. Na úseku rostlinné výroby zemědělské podniky kraje obhospodařující více než 10 ha zemědělské půdy prodaly za šest měsíců letošního roku celkem tun obilovin. Ze sledovaných druhů obilovin bylo nejvíce prodáno pšenice (5 317 tun, tj. 62,8 %). Podíl ječmene na celkovém prodeji činil 17,4 % (1 474 tun) a žita pouze 1,1 % (90 tun). Z dalších rostlinných produktů bylo ve sledovaném období prodáno 255 tun řepky, 68 tun konzumních brambor a 50 tun luštěnin. Prodej ovoce činil 606 tun, zeleniny 288 tun. V meziročním srovnání byl prodej většiny rostlinných produktů nižší, pouze ovoce a zeleniny prodaly zemědělské podniky více než v prvním pololetí PRŮMYSL V prvním pololetí roku 2007 bylo v Libereckém kraji evidováno v průměru 123 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci, které zaměstnávaly pracovníků. Průměrná měsíční mzda pracovníků v průmyslu v tomto období dosáhla Kč (přepočtené počty). V mezikrajském srovnání se Liberecký kraj s uvedenou mzdou umístil na 6. pozici. Nejvyšší průměrnou mzdu pobírali průmysloví pracovníci v Hlavním městě Praze ( Kč), nejnižší pak v Karlovarském kraji ( Kč). Z prodeje vlastních výrobků a služeb výše uvedené podniky během 1. pololetí 2007 utržily celkem ,4 15

16 SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TENDENCÍ mil. Kč, z toho většina tržeb (99,4 %) pocházela z prodeje vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy. Oproti srovnatelnému období roku 2006 se celkové tržby průmyslových podniků v Libereckém kraji zvýšily o 7,0 %. Nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím v kraji je co do počtu zaměstnanců zpracovatelský průmysl, ve kterém v průběhu 1. pololetí tohoto roku v průměru pracovalo osob (93,7 % všech průmyslových pracovníků) a jejich průměrná mzda činila Kč. V rámci zpracovatelského průmyslu pak nejvíce osob pracovalo ve výrobě ostatních nekovových minerálních výrobků ( osob), nejvyšší průměrnou měsíční mzdu pobírali zaměstnanci z oblasti výroby dopravních prostředků a zařízení ( Kč). STAVEBNICTVÍ V průběhu prvního pololetí roku 2007 mělo v Libereckém kraji sídlo průměrně 70 stavebních podniků zaměstnávajících 20 a více zaměstnanců. Celkový objem stavebních prací podle dodavatelských smluv ( S ), provedených těmito podniky, dosáhl 3 575,6 mil. Kč (v běžných cenách). Rozhodující část (74,9 %) zmíněného objemu prací připadl na stavební podniky se sídlem v okrese Liberec. V meziročním srovnání zaznamenal celokrajský objem prací S nárůst o 26,8 %, přičemž největší vliv na tento výsledek mělo zvýšení objemu prací právě v okrese Liberec (o 37,8 %). Meziroční nárůst stavebních prací S vykázaly rovněž okresy Jablonec nad Nisou a Semily, naopak k poklesu došlo v okrese Česká Lípa. Objem prací podle dodavatelských smluv realizovaných v tuzemsku činil 98,1 %. Většina tuzemských prací se týkala nové výstavby, rekonstrukce a modernizace (92,2 %), kde hodnota provedených prací 3 234,4 mil. Kč byla o 35,1 % vyšší než ve stejném období roku Opravy a údržba představovaly pouze 7,8 % prací provedených v tuzemsku. Objem základní stavební výroby v kraji dosáhl za uplynulých šest měsíců letošního roku 2 665,3 mil. Kč a byl téměř shodný se stejným obdobím roku 2006 ( 99,8). Pozitivní vývoj základní stavební výroby se projevil v okresech Česká Lípa (nárůst o 0,5 %) a Semily (nárůst o 25,1 %), opačně tomu bylo ve zbývajících dvou okresech - Jablonec nad Nisou (pokles o 4,7 %) a Liberec (pokles o 1,7 %). Ve všech 70 stavebních podnicích s 20 a více zaměstnanci bylo ve sledovaném období průměrně zaměstnáno osob, což bylo o 167 pracovníků méně než ve stejném období roku 2006, tzn. o 3,1 %. Průměrná měsíční mzda těchto zaměstnanců se oproti srovnatelnému období zvýšila o 20,8 % a dosáhla tak Kč. V úrovni průměrné měsíční mzdy jsou mezi okresy Libereckého kraje značné rozdíly nejnižší mzda byla vykázána v okrese Jablonec nad Nisou Kč a nejvyšší v okrese Liberec Kč. Uvedená průměrná mzda stavebních firem se sídlem v okrese Liberec byla o 417 Kč vyšší než republikový průměr a v pomyslném mezikrajském žebříčku se náš kraj zmíněnou průměrnou mzdou umístil na 3. nejvyšší pozici. Produktivita práce ze základní stavební výroby dosáhla 773,1 tis. Kč (běžné ceny), meziročně se tak zvýšila o 3,0 %. PRŮMĚRNÉ CENY Průměrné ceny vybraných výrobků zemědělských výrobců Zjišťování průměrných cen vybraných výrobků zemědělských výrobců v Libereckém kraji se v červnu tohoto roku, stejně jako v červnu roku 2006, týkalo 3 produktů živočišné výroby, a to jatečných krav v živém, jatečných prasat v živém a kravského mléka. U všech uvedených výrobků byl zaznamenán meziroční cenový pokles. Nejvýrazněji se toto snížení projevilo v případě jatečných prasat v živém. Zatímco v červnu roku 2006 se 1 tuna vykupovala v průměru za Kč, v červnu 2007 se cena snížila o Kč (10,4 %) na Kč. Mezi 12 kraji, ve kterých se průměrná cena jatečných prasat také zjišťovala, se Liberecký kraj s výše uvedenou průměrnou cenou umístil na 2. místě. Nejvyšší průměrná cena byla zjištěna v Olomouckém kraji ( Kč/t), nejnižší pak v kraji Pardubickém ( Kč/t). Průměrná cena 1 tuny masa jatečných krav v živém se v meziročním srovnání snížila o 140 Kč (0,5 %) na Kč. Zjišťování průměrné ceny tohoto výrobku proběhlo v 10 krajích s tím, že nejvyšší průměrnou cenu uvedli výrobci v Královéhradeckém kraji ( Kč/t) a nejnižší pak výrobci v Olomouckém kraji ( Kč/t). Liberecký kraj v mezikrajském srovnání opět obsadil 2. pozici. Tisíc litrů kravského mléka v červnu tohoto roku nabízeli zemědělci v našem kraji za Kč, meziroční cenový pokles této komodity tak dosáhl pouze 5 Kč (0,06 %). S uvedenou cenou mléka obsadil Liberecký kraj 1. místo mezikrajského žebříčku, na jeho opačném konci se pak umístil kraj Moravskoslezský s průměrnou cenou Kč za tisíc litrů mléka. 16

17 SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TENDENCÍ Průměrné spotřebitelské ceny vybraných druhů zboží a služeb V červnu 2007 byly v Libereckém kraji zjišťovány průměrné spotřebitelské ceny 63 vybraných výrobků a služeb. Meziročně se ceny zvýšily u 40 produktů, v případě 19 výrobků a služeb byl zaznamenán cenový pokles. Průměrné ceny 3 výrobky zůstaly beze změny a cenovou změnu 1 výrobku (čistění koberců) nebylo možné změřit, protože se jeho cena v červnu roku 2006 nezjišťovala. Nejvýraznější relativní cenový nárůst se týkal hnědého uhlí (o 42,9 %) zatímco v červnu roku 2006 se 100 kg paliva prodávalo za 164,50 Kč, v letošním červnu to bylo dokonce 235,00 Kč. Druhý nejvyšší cenový nárůst zaznamenala cibule suchá, když se její průměrná cena meziročně zvýšila o 36,1 % na 19,40 Kč/kg. Více než 30 % růst ceny byl zjištěn také v případě 1 kusu zahradní růže její cena v červnu 2006 činila 50,20 Kč/ks, v červnu 2007 pak 68,00 Kč/ks). Relativní snížení cen se nejvíce projevilo u uzeniny Poličan, když se jeho cena oproti srovnatelnému období roku 2006 snížila o 13,8 % na 144,50 Kč/kg. Levněji než v červnu 2006 jsme v našem kraji mohli nakoupit také např. 1 kg mrkve pravé (pokles o 10,7 % na 16,53 Kč/kg) nebo zrnkovou praženou kávu (o 9,1 % na 8,22 Kč/100 g). V rámci mezikrajského srovnání bylo zjištěno, že v červnu tohoto roku byly v Libereckém kraji nejdražší právě tyto potraviny a služby: vepřový bůček (73,40 Kč/1 kg), uzená makrela (119,50 Kč/1 kg), tvaroh měkký konzumní (64,00 Kč/kg), jablka konzumní (31,56 Kč/g), světlé, lahvové, výčepní pivo (9,58 Kč/0,5 litru), světlé, sudové, výčepní pivo (21,25 Kč/0,5 litru) a parkovné za osobní automobil (32,67 Kč/hodinu). Naopak nejlevněji se v našem kraji prodávala uzenina Poličan (144,50 Kč/kg) a jogurt bílý netučný (5,30 Kč/150 g). CESTOVNÍ RUCH V průběhu prvních šesti měsíců roku 2007 přijelo do Libereckého kraje a v místních hromadných ubytovacích zařízeních se ubytovalo celkem návštěvníků. Ve většině případů se jednalo o hosty z České republiky (67,1 %). Zmíněnou návštěvností se Liberecký kraj na republikovém úhrnu podílel 5,9 % a v mezikrajském žebříčku obsadil 5. pozici. Nejnavštěvovanějším regionem je již tradičně Hlavní město Praha ( návštěvníků), zatímco nejméně atraktivním byl z pohledu návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení Pardubický kraj ( návštěvníků). Pořadí oblíbenosti hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie v kraji je následující - většina z celkového počtu návštěvníků se ubytovala v hotelech (43,9 %), 32,1 % hostů k přenocování využilo ostatní ubytovací zařízení a 24,0 % penziony. Zahraniční hosté pak již tradičně preferovali ubytování v hotelech (63,8 % jejich celkového počtu) a domácí návštěvníci využívali především ostatní hromadná ubytovací zařízení (42,8 %). Čisté využití lůžek v hotelech a penzionech v Libereckém kraji mělo v období od dubna 2007 do června 2007 vzestupnou tendenci 18,5 % v dubnu, 22,9 % v květnu a 25,1 % v červnu. Jednoznačně vyšší čisté využití lůžek pak vykázaly hotely (např. v červnu 27,7 %) než penziony (21,3 %). Z pohledu krajů byla nejvyšší hodnota tohoto ukazatele, s přihlédnutím k návštěvnosti, dosahována v Hlavním městě Praze. V 1. pololetí 2007 uskutečnili občané České republiky do Libereckého kraje 210,6 tis. delších tuzemských cest s celkovým počtem 1 402,0 tis. přenocování a 604,4 kratších tuzemských cest s celkovým počtem 1 186,3 tis. přenocování za účelem trávení volného času a rekreace. V rámci jedné delší tuzemské cesty v průměru přenocovali 6,7 nocí a v rámci kratší tuzemské cesty pak 2,0 nocí. Na jednu tuzemskou cestu vynaložili v průměru Kč s tím, že výrazně vyšší byly průměrné výdaje na delší tuzemskou cestu (4 029 Kč) než na kratší tuzemskou cestu (1 096 Kč). 17