Statistický bulletin

Transkript

1 SOUBORNÉ INFORMACE Ročník 2005 Souborné publikace Počet výtisků: 65 V Liberci dne Kód publikace: Č. j.: 49/2006 Pořadové číslo v roce: 4 Statistický bulletin Liberecký kraj za rok 2005 Zpracoval: Krajská správa Liberec Ředitel KS: Ing. Ladislav Knap Kontaktní zaměstnanec: Mgr. Karla Švehlová tel.: , karla.svehlova@czso.cz Český statistický úřad 2005

2 Zajímají Vás nejnovější údaje o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další? Dozvíte se je na informační lince ČSÚ nebo je můžete najít na internetových stránkách ČSÚ Český statistický úřad, Krajská správa Liberec, 2006

3 OBSAH Strana: METODICKÉ VYSVĚTLIVKY 5 PRAVIDELNÉ ZÁKLADNÍ ČTVRTLETNÍ UKAZATELE 11 SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TENDENCÍ SOCIÁLNÍHO A EKONOMICKÉHO VÝVOJE 12 A. Vybrané ukazatele vývoje hospodářství kraje 17 B. Mezikrajové srovnání ve vybraných ukazatelích 18 C. Meziokresní srovnání ve vybraných ukazatelích 20 D. Obyvatelstvo 21 E. Zaměstnanost a mzdy 26 F. Výběrové šetření pracovních sil 33 G. Nezaměstnanost 36 H. Organizační statistika 43 I. Vydaná stavební povolení 51 J. Bytová výstavba 55 K. Zemědělství 57 L. Průmysl 61 M. Stavebnictví 62 VYBRANÉ UKAZATELE ZA ČR N. Průměrné ceny vybraných druhů zboží a služeb v krajích ČR 66 O. Vybrané ukazatele vývoje hospodářství ČR 69 P. Cestovní ruch 75 DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE Q. Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti 80 R. Sklizeň zemědělských plodin 85 S. Kriminalita 89 T. Ceny nemovitostí v letech NABÍDKA PUBLIKACÍ 98 ADRESÁŘ PRACOVIŠŤ INFORMAČNÍCH SLUŽEB 104

4

5 OBYVATELSTVO METODICKÉ VYSVĚTLIVKY Základem pro údaje o počtu a struktuře obyvatelstva jsou výsledky sčítání lidu, domů a bytů, která jsou uskutečňována zhruba v desetiletých intervalech. Z výsledků cenzů jsou k dispozici data o obyvatelstvu v nejpodrobnějším územním členění (až do základních sídelních jednotek). Na tyto výsledky pak průběžně navazují bilance demografických událostí, vycházející ze statistických hlášení řady Obyv 1-5 o sňatcích, narozeních, úmrtích (příčiny smrti jsou stanoveny podle Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů revize), rozvodech a stěhování. Údaje jsou zveřejňovány čtvrtletně v členění do krajů a okresů, (v Praze také do správních obvodů a městských částí), jednou ročně pak i do jednotlivých obcí. Od roku 2001 jsou tedy demografické údaje výsledkem zpracování bilancí, navazujících na výsledky sčítání lidu, které se uskutečnilo k Údaje o stavech a pohybu obyvatelstva se týkají obyvatel, kteří mají na území ČR trvalé bydliště, od roku 2001 včetně cizinců s tzv. dlouhodobým pobytem (tj. s pobytem na základě víza nad 90 dnů podle zákona č. 326/1999 Sb.). V údajích jsou obsaženy i události (sňatky, narození a úmrtí) občanů s trvalým bydlištěm na území ČR, které nastaly v cizině. Údaje pro intenzitní ukazatele hrubých relativních měr demografických událostí jsou vztaženy na obyvatel středního stavu. Obecně vyjadřuje střední stav obyvatelstva počet obyvatel daného území, bilancovaný k okamžiku, který byl zvolen za střed sledovaného období. Za střední stav obyvatelstva v kalendářním roce je tedy považován počet obyvatel k sledovaného roku. Střední stav obyvatel za jiná období se zjišťuje jako aritmetický průměr středních stavů příslušných měsíců. Kojenecká úmrtnost udává počet zemřelých kojenců (do 1 roku věku) připadající na živě narozených dětí v příslušném období. Novorozenecká úmrtnost udává počet zemřelých novorozenců (do 28 dnů) připadající na živě narozených dětí v příslušném období. Publikované hrubé míry jednotlivých demografických procesů (porodnost, úmrtnost, a pod.) jsou ovlivněny mimo jiné i věkovou strukturou obyvatelstva příslušného území ZAMĚSTNANOST A MZDY V tomto úseku jsou údaje zpracovány v podnikatelské sféře za ekonomické subjekty s 20 a více zaměstnanci (právnické i fyzické osoby), v odvětví finančního zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců. V nepodnikatelské sféře jsou do zpracování zahrnuty všechny organizace bez ohledu na počet zaměstnanců. Územní třídění je provedeno podle sídla vykazujícího ekonomického subjektu (tedy včetně provozoven dislokovaných na jiném území - tzv. podniková metoda). Do odvětví (OKEČ) jsou údaje zařazovány podle převažující činnosti podniku. Do průměrného evidenčního počtu zaměstnanců (ve fyzických osobách) se zahrnují všichni stálí i dočasní zaměstnanci, kteří jsou ke zpravodajské jednotce v pracovním, služebním nebo členském poměru (kde součástí členství je pracovní vztah). Nezahrnují se např. ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nepracují-li současně v pracovním poměru), osoby ve výkonu základní vojenské služby, učni a studenti na provozní praxi, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci aj.). Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený vyjadřuje přepočet na plně zaměstnané (s plnou pracovní dobou). Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, prémie a odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky. VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL Výběrové šetření pracovních sil je prováděno v náhodně vybraných bytech (0,6 % všech trvale obydlených bytů). Všechny zjištěné údaje jsou převáženy četností jednotlivých věkových skupin mužů a žen. Skutečná hodnota míry nezaměstnanosti v ČR leží s 95 % pravděpodobností v intervalu ± 4 % ze svého odhadu (tj. ± 0,3 procentního bodu). Na úrovni krajů je tento interval podstatně širší a pohybuje se od ± 9 % z odhadu v kraji Moravskoslezském po téměř ± 24 % z odhadu v kraji Karlovarském. 5

6 METODICKÉ VYSVĚTLIVKY Do počtu zaměstnaných jsou zahrnuty všechny osoby patnáctileté a starší, které během referenčního týdne příslušely mezi zaměstnance, členy produkčních družstev, pracující na vlastní účet, zaměstnavatele či pomáhající rodinné příslušníky. Za nezaměstnané se považují všechny osoby patnáctileté a starší, které ve sledovaném období byly bez práce, aktivně ji hledaly a byly připraveny k nástupu do zaměstnání nejpozději do 14 dnů. Míra ekonomické aktivity vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných (pracovní síly) na počtu všech osob starších patnácti let. Obecná míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných osob na celkové pracovní síle (součet všech zaměstnaných a nezaměstnaných) - udává se v %. NEZAMĚSTNANOST (Z ÚDAJŮ MPSV) Údaje o nezaměstnanosti jsou převzaty z informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí (podle evidence úřadů práce). Neumístění uchazeči o práci jsou občané trvale bydlící na příslušném území, kteří nejsou v pracovním nebo obdobném vztahu k zaměstnavateli, ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost a požádali úřad práce o zprostředkování vhodného zaměstnání. Podle nové metodiky se ve výpočtu registrované míry nezaměstnanosti odlišně zahrnují některé skupiny osob jak do čitatele, tak do jmenovatele. Na rozdíl od původní metodiky, kdy byl čitatel tvořen počtem všech neumístěných uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadů práce, je podle nové metodiky tvořen počtem tzv. dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání (vč. občanů EU a EHP). Jedná se o evidované nezaměstnané, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí do zaměstnání a při nabídce vhodného pracovního místa mohou do něj bezprostředně nastoupit (nejsou ve vazbě, ve výkonu trestu, nevykonávají základní vojenskou nebo civilní službu, nepobírají peněžitou pomoc v mateřství, hmotné zabezpečení po dobu mateřské dovolené, nejsou v pracovní neschopnosti, nejsou zařazeni do rekvalifikačních kurzů a nevykonávají krátkodobé zaměstnání). Jmenovatel tvořený pracovní sílou (v původní metodice počet zaměstnaných z VŠPS a počet všech neumístěných uchazečů), byl v nové metodice rozšířen o počet zaměstnaných občanů EU (EHP) + počet pracujících cizinců ze třetích zemí s platným povolením k zaměstnání či živnostenským oprávněním. Údaje o nezaměstnanosti jsou převzaty z informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí (podle evidence úřadů práce). Neumístění uchazeči o práci jsou občané trvale bydlící na příslušném území, kteří nejsou v pracovním nebo obdobném vztahu k zaměstnavateli, ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost a požádali úřad práce o zprostředkování vhodného zaměstnání. Míra nezaměstnanosti je podíl, kde v čitateli je počet neumístěných uchazečů o zaměstnání a ve jmenovateli disponibilní pracovní síla (tj. zaměstnaní z VŠPS + neumístění uchazeči). ORGANIZAČNÍ STATISTIKA Údaje o organizační struktuře národního hospodářství jsou sestaveny z dat vedených v registru ekonomických subjektů (dále jen RES). V RES jsou evidovány ekonomické subjekty, tj. právnické osoby, organizační složky státu a dále fyzické osoby, které mají postavení podnikatele (soukromí podnikatelé podnikající dle živnostenského zákona, samostatně hospodařící rolníci a fyzické osoby provozující jinou podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů). RES je měsíčně aktualizován daty z obchodních rejstříků, živnostenských úřadů a ze statistických zdrojů. Obchodní společnosti zahrnují veřejné obchodní společnosti, společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti a akciové společnosti. STAVEBNÍ POVOLENÍ Údaje o stavebních povoleních jsou zpracovány na základě výkazů předkládaných jednotlivými stavebními úřady. Stavební povolení je ve smyslu 66 zákona č. 83/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) stanovení závazných podmínek pro provedení a užívání stavby. Orientační hodnota staveb zahrnuje celkové náklady včetně technologie (v běžných cenách) vynaložené na přípravu, realizaci a uvedení stavby do provozu. Nová výstavba představuje zcela novou konstrukci, nové stavební dílo. Změnami dokončených staveb se rozumí nástavby, jimiž se stavby zvyšují, přístavby, jimiž se stavby půdorysně rozšiřují a které jsou vzájemně 6

7 METODICKÉ VYSVĚTLIVKY provozně propojeny s dosavadní stavbou a vestavby, tj. stavební úpravy, při nichž se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby. Ochranou životního prostředí se rozumí stavební akce k ochraně čistoty vod, k likvidaci nebo využití odpadů, na rekultivaci půdy, k omezení působení fyzikálních faktorů na životní prostředí. Údaje o zrušených bytech vycházejí z údajů o změnách v užívání staveb ( 85 stavebního zákona) a odstraňování staveb ( 88 stavebního zákona). BYTOVÁ VÝSTAVBA Údaje o bytové výstavbě jsou zpracovány ze čtvrtletního statistického výkaznictví, ke kterému mají výkaznickou povinnost stavební úřady. Zahrnují celou bytovou výstavbu na území (včetně nástaveb, vestaveb a přístaveb), kterou vznikají nové byty. Nejsou zahrnuty byty vzniklé změnou účelu užívání bez stavebních úprav. Údaje jsou zpracovány územní metodou a relevantní k území krajů i okresů. Stavby pro bydlení jsou bytové domy, u nichž převažuje funkce bydlení a rodinné domy. Bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení a mohou svému účelu sloužit jako samostatné bytové jednotky. Byty zahájené jsou takové, jejichž výstavba byla ve sledovaném období zahájena podle zápisu ve stavebním deníku, a to bez ohledu na to, zda tyto byty byly ve sledovaném období dokončeny či nikoliv. Byty dokončené jsou ty byty, na které ve sledovaném období nabyla právní moci vydaná kolaudační rozhodnutí. Byty rozestavěné jsou byty, jejichž výstavba byla zahájena (bez ohledu na to, zda ve sledovaném roce nebo v letech předchozích), ale nebyla do konce sledovaného období dokončena. ZEMĚDĚLSTVÍ Statistické zjišťování o výrobě masa je prováděno měsíčně výkazem, který předkládají ekonomické subjekty v zemědělství a potravinářském průmyslu zabývající se porážkami velkých hospodářských zvířat. Soubor zpravodajských jednotek je tvořen na základě seznamu provozních jatek, sanitních jatek a porážkových míst podle evidence Státní veterinární správy. Údaje o prodeji vybraných rostlinných výrobků se zjišťují v podnikatelských subjektech (se sídlem na příslušném území), zabývajících se rostlinnou výrobou a s výměrou zemědělské půdy nad 10 ha. Přitom údaje za podniky s výměrou nad ha jsou zjišťovány plošně, za ostatní podniky výběrově s dopočtem na celek (výběr ha 3 %, ha 30 %). PRŮMYSL Údaje jsou publikovány za podnikatelské subjekty s převažující průmyslovou činností se 100 a více zaměstnanci, které jsou zařazeny podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) do odvětví (subkategorií) 10 až 41. Klasifikace člení průmysl na tři základní skupiny (kategorie): C - Těžba nerostných surovin D - Zpracovatelský průmysl E - Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Údaje jsou zjišťovány podnikovou metodou, tedy za podniky se sídlem na příslušném území, včetně jejich závodů a provozoven v jiných krajích. Vzhledem k nižší relevantnosti k příslušnému území nejsou údaje již dále členěny do okresů. V kategorii 100 a více zaměstnanců je zjišťování úplné. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb se oceňují v základních běžných cenách, které fakturuje výrobce kupujícímu a jsou vedeny na účtech 601 a 602. Nezahrnují daň na výrobu a výrobky (DPH, spotřební daň, clo). Tržby z průmyslové činnosti zahrnují tržby (příjmy) za prodej vlastních průmyslových výrobků a služeb průmyslové povahy, prodaných externím odběratelům. Průměrný evidenční počet zaměstnanců a průměrná mzda viz metodika v části Zaměstnanost a mzdy. Od roku 2005 došlo k metodickým změnám ve vykazování tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v oddlíle E (výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody). Za tento oddíl nejsou data za minulý rok k dispozici, a proto v letošním roce budou údaje o tržbách publikovány pouze za zpracovatelský průmysl. 7

8 METODICKÉ VYSVĚTLIVKY STAVEBNICTVÍ Výkaznická povinnost vyplývá ze zákona pro podnikatelské subjekty se sídlem na příslušném území, které mají převažující činnost stavební (OKEČ 45) a počet zaměstnanců 20 a více. Při vědomí toho, že se jedná o podniky se sídlem na příslušném území (nemusejí zde vyvíjet svou činnost), je možno publikovat údaje za kraje i za okresy. Stavební práce provedené podle dodavatelských smluv (hodnota S ) představují celkovou hodnotu výkonů ze stavební činnosti a z přijatých poddodávek prací od jiných organizací. Nepatří sem poddodávky pro jiné dodavatele stavebních prací ani dodávky prací realizované mezi závodovými jednotkami vlastní organizace. Vykazují se bez daně z přidané hodnoty. Stavební práce podle dodavatelských smluv se rozdělují na práce provedené v tuzemsku a v zahraničí. Tuzemské stavební práce jsou členěné podle druhu provedených prací na stavební práce na nové výstavbě, rekonstrukci a modernizaci, na stavební práce na opravách a údržbě a na ostatní stavební práce. Stavební práce v zahraničí zahrnují objem stavebních prací provedených pro konečného uživatele v zahraničí včetně přijatých poddodávek od jiných organizací. Základní stavební výroba stavební práce provedené vlastními pracovníky (hodnota ZSV ) - představuje objem prací, které organizace provedla pracovníky zahrnutými do jejího evidenčního počtu (vč. produktivní práce učňů). Součástí ZSV je i objem prací na nové výstavbě a rekonstrukcích a modernizacích pro vlastní organizaci. CESTOVNÍ RUCH Do statistického šetření o kapacitě ubytovacích zařízení byla zahrnuta hromadná ubytovací zařízení sloužící cestovnímu ruchu, provozovaná na komerčním principu právnickými nebo fyzickými osobami. Individuální ubytovací zařízení (ubytování v soukromí) nejsou šetřena od r Zjišťování je založeno na využívání specifického registru ubytovacích zařízení (RUBT), ubytovací zařízení vykazují stav k 31. prosinci nebo ke dni ukončení provozu. Hromadná ubytovací zařízení jsou zařízení, která pravidelně (nebo nepravidelně) poskytují přechodné ubytování hostům. Mezi hromadná ubytovací zařízení patří hotely, penziony, turistické ubytovny, chatové osady, kempy a ostatní ubytovací zařízení (např. léčebné lázně, rekreační zařízení podniků, školící střediska). Hotel je ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty s různým rozsahem poskytovaných služeb (podle třídy). Penzion je ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji, nebo 10 lůžky pro hosty, s omezenějším rozsahem a nižší úrovní poskytovaných služeb. Kemp je ubytovací zařízení pro přechodné ubytování ve vlastním zařízení hostů, případně i v ubytovacích objektech provozovatele. Chatová osada je ubytovací zařízení pro přechodné ubytování hostů výhradně v ubytovacích objektech provozovatele. Pro výpočet hrubého využití lůžek je užit celkový počet stálých lůžek v ubytovacím zařízení, výpočet čistého využití lůžek vychází z počtu lůžek, která byla skutečně k dispozici. Statistika o výjezdovém a domácím cestovním ruchu přešla od r z ročního na čtvrtletní zjišťování. Jeho zdrojem je výběrové šetření cestovního ruchu (dále jen VŠCR). Účelem VŠCR je nejen navázat na předchozí roční šetření z hlediska požadavků veřejnosti, ale především přizpůsobení struktury a metodického vymezení ukazatelů mezinárodním požadavkům v souvislosti se začleněním ČR do Evropské unie. Údaje o výjezdovém a domácím cestovním ruchu se zjišťují u jednoho vybraného člena domácnosti staršího 15 let, který obvykle bydlí v šetřeném bytě. Jedná se o dvoustupňový náhodný výběr. Jednotkou výběru prvního stupně je sčítací obvod a na druhém stupni se provádí prostý náhodný výběr bytů ve sčítacích obvodech. Zjištěné údaje jsou pomocí koeficientů přepočteny na celou populaci starší 15 let. VŠCR probíhá na území ČR s měsíční periodicitou a výsledky se publikují čtvrtletně. Domácí cestovní ruch turistika tuzemských rezidentů v domácím prostředí (ČR) mimo jejich obvyklé prostředí. Delší cesta cesta za účelem trávení volného času a rekreace, při které osoba alespoň 4x za sebou přenocovala mimo své obvyklé prostředí. Delší cesta se shoduje s termínem dovolená. Kratší cesta cesta za účelem trávení volného času a rekreace, při které osoba alespoň 1x a nejvíce 3x nepřetržitě za sebou přenocovala mimo své obvyklé prostředí (včetně víkendových pobytů). Spolu se zpracováním čtvrtého čtvrtletí vždy dochází k revizi dříve publikovaných údajů za daný rok. Důvodem oprav je jednak zpětné promítnutí informace o zániku ubytovacích zařízení do výsledků předchozích období a jednak dodatečné pořízení výkazů, které byly získány od ubytovacích zařízení po řádném termínu (mnohdy až na konci roku). 8

9 PRACOVNÍ NESCHOPNOST METODICKÉ VYSVĚTLIVKY Zpravodajskou jednotkou pro účely evidence a statistického vykazování pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz jsou všechny nefinanční podniky, finanční instituce, organizace rozpočtové, příspěvkové, družstevní (výrobní družstva, zemědělská družstva a jiné družstevní organizace), soukromé neziskové instituce sloužící domácnostem atd. (popř. jejich nižší organizační složky resp. organizační seskupení), pokud tyto jednotky samostatně provádějí agendu nemocenského pojištění. Do zpracování byly dále zařazeny sumáře, které v rámci tohoto statistického zjišťování předkládají Okresní správy sociálního zabezpečení za ty organizace, které samy nelikvidují nemocenské pojištění. Vzhledem k tomu, že uvedené sumáře nejsou předkládány v odvětvovém členění (OKEČ), byly celé zahrnuty do položky nezjištěno. Způsob výpočtu relativních ukazatelů: Četnost případů na 100 pojištěnců = nově hlášené případy pracovní neschopnosti x 100 / průměrný počet osob nemocensky pojištěných. Průměrná délka trvání případů ve dnech = kalendářní dny pracovní neschopnosti / nově hlášené případy pracovní neschopnosti. Průměrné procento pracovní neschopnosti = kalendářní dny pracovní neschopnosti x 100 / (průměrný počet osob nemocensky pojištěných x počet kalendářních dnů ve sledovaném období). Průměrný denní stav práce neschopných = kalendářní dny pracovní neschopnosti / počet kalendářních dnů ve sledovaném období. ZNAČKY V TABULKÁCH - nulový údaj 0 nenulový údaj, jehož velikost je menší než polovina jednotky v tabulce x číselný údaj není logicky možný. údaj není znám i údaj nelze zveřejnit (individuální údaj) Výpočty v tabulkách jsou prováděny z nezaokrouhlených údajů (včetně součtů). 9

10

11 PRAVIDELNÉ ZÁKLADNÍ ČTVRTLETNÍ UKAZATELE

12 SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TENDENCÍ SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TENDENCÍ SOCIÁLNÍHO A EKONOMICKÉHO VÝVOJE KRAJE V ROCE 2005 OBYVATELSTVO V roce 2005 byl zaznamenán pozitivní vývoj počtu obyvatel Libereckého kraje. Ke konci roku zde žilo trvale bydlících obyvatel včetně cizinců s dlouhodobým pobytem a oproti stavu ze začátku roku se jejich počet zvýšil o osob. Tento nárůst byl kladně ovlivněn především stěhováním (počet přistěhovalých totiž převýšil počet vystěhovalých o osob), ale i přirozenou měnou (počet živě narozených poprvé od roku 1994 převýšil počet zemřelých o 44 osob). Celkový kladný přírůstek obyvatel vykázaly i okresy Česká Lípa (72 osob), Jablonec nad Nisou (453 osob) a Liberec (1 117 osob). Okres Česká Lípa jako jediný z uvedených okresů dosáhl kladný přírůstek přirozenou měnou (156 osob), jehož výše pohltila úbytek stěhováním ( 84). Okresy Jablonec nad Nisou a Liberec si počet obyvatel navýšily zásluhou stěhování. Počet obyvatel okresu Semily se ve srovnání s rokem 2004 snížil o 174 osob, na jeho negativní vývoj měla vliv jak přirozená měna ( 59), tak migrace ( 115). V roce 2005 se v Libereckém kraji narodilo dětí, z toho bohužel 13 mrtvě. Mezi živě narozenými (meziroční pokles o 1,0 %) mírně z 50,7 % převažovali chlapci. Více než 62 % dětí se narodilo v manželství, v tom 25,1 % dětí přišlo na svět jako první, 27,3 % jako druhé dítě v manželství a 9,7 % dětí mělo dva a více sourozenců. Mimo manželství bylo přivedeno na svět 37,9 % dětí. Také počet zemřelých se ve sledovaném roce ve srovnání s loňským snížil o 122 na osob. V uvedeném roce zemřelo mužů a 2065 žen. Z hlediska obou pohlaví byly nejčastější příčinou smrti nemoci oběhové soustavy (49,8 % z celkového počtu zemřelých) a novotvary (26,7 %). Na prvně jmenovanou příčinu skonalo 44,7 % všech mužů (55,2 % všech žen), na druhou pak 29,0 % mužů (24,4 % žen). Hodnota kojenecké úmrtnosti dosáhla 5,4 (do jednoho roku života zemřelo 23 dětí), hodnota novorozenecké úmrtnosti 3,3 (do 28 dnů zemřelo 14 dětí). Úrovní těchto ukazatelů se Liberecký kraj v mezikrajském žebříčku řadí na 13. místo před Ústecký kraj. V uplynulém roce bylo v Libereckém kraji uzavřeno sňatků (o 24 více než v roce 2004) a rozvedeno bylo manželství (o 74 méně). Nejvíce sňatků na 1000 obyvatel připadlo v okrese Liberec (6,0 ), nejvíce rozvodů v okrese Česká Lípa (3,7 ). Počet potratů rok od roku klesá, přesto se Liberecký kraj v přepočtu tohoto údaje na obyvatel řadí ke krajům s nejvyšší hodnotou. V roce 2005 bylo evidováno potratů (o 2,9 % méně než v roce 2004), přičemž v 65,1 % případů se jednalo o umělé přerušení těhotenství. ZAMĚSTNANOST A MZDY V ekonomických subjektech se sídlem na území Libereckého kraje bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců a v peněžních institucích a korporacích, pojišťovacích společnostech, vládních institucích a soukromých neziskových institucích bez ohledu na počet zaměstnanců, bylo ke konci roku 2005 zaměstnáno v přepočtu na plně zaměstnané celkem osob. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2004 se celková zaměstnanost zvýšila o 1,1 %. Na meziroční nárůst celkového počtu zaměstnanců v kraji mělo vliv především zvýšení počtu zaměstnanců v odvětví dopravy, skladovaní a spojů (28,9 %) a v odvětví obchodu, oprav motorových vozidel (10,3 %). V rámci jednotlivých pododvětví a skupin byly vykázány i daleko vyšší meziroční přírůstky a úbytky. Například v odvětví zpracovatelského průmyslu došlo k výraznému zvýšení počtu zaměstnanců ve výrobě oděvů, zpracování a barvení kožešin (347,1 %), tento nárůst ovšem vznikl v důsledku navýšení počtu firem (vykazujících jednotek) podnikajících v této oblasti (z 1 v roce 2004 na 9 v roce 2005). Dále se zaměstnanost zvýšila také ve výrobě rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů (48,8 %), ve výrobě vlákniny, papíru a výrobků z papíru (38,3 %) a ve výrobě a opravách strojů a zařízení jinde neuvedených (26,1 %). Největší úbytek počtu zaměstnanců zaznamenalo zejména odvětví ubytování a pohostinství (18,4 %), stavebnictví (16,2 %) a odvětví výroby a rozvod elektřiny, plynu a vody (12,6 %). Ke konci roku 2005 pracovalo méně zaměstnanců také v oblasti vzdělávání (5,7 %), v zemědělství a myslivosti, lesnictví (3,2 %) a v odvětví těžba nerostných surovin (2,3 %). V jednotlivých okresech kraje se počet zaměstnanců vyvíjel odlišně. Zatímco v okresech Česká Lípa a Jablonec nad Nisou se jejich počet meziročně snížil o 1,8 %, resp. o 3,8 %, v okrese Liberec a Semily jejich počet naopak vzrostl, a to o 3,6 %, resp. o 7,2 %. Průměrná hrubá měsíční mzda v Libereckém kraji přepočtená na plně zaměstnané, která byla zjišťována u výše uvedených firem, ke konci roku 2005 činila Kč, což znamená meziroční nárůst o 4,8 %. 12

13 SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TENDENCÍ Zaměstnanci v kraji tak pobírali 89,3 % průměrné hrubé měsíční mzdy v České republice. V porovnání 14 krajů se jedná o šestou nejvyšší mzdu. Nejvyšší průměrné hrubé měsíční mzdy dosahovali zaměstnanci z okresu Liberec ( Kč), naopak nejnižší mzdy pobírali zaměstnanci firem sídlících v okrese Semily ( Kč). Z porovnání 91 okresů České republiky plyne, že okres Liberec se dosaženou úrovní průměrné hrubé měsíční mzdy umístil na 33. pozici, okres Česká Lípa na 34. místě, okres Jablonec nad Nisou obsadil 47. místo a okres Semily 67. místo pomyslného žebříčku. Průměrné měsíční mzdy dosahovaly v roce 2005 nejvyšších hodnot v následujících odvětvích: těžba nerostných surovin ( Kč), výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody ( Kč), finanční zprostředkování ( Kč). Nejnižší mzdy pak pobírali zaměstnanci pracující v odvětvích ubytování a stravování ( Kč) a zemědělství a myslivost, lesnictví ( Kč). VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL Celkový počet osob zaměstnaných v hlavním zaměstnání v Libereckém kraji ve 4. čtvrtletí roku 2005 dosáhl 202,0 tisíc osob, přičemž se jednalo o 116,7 tisíc mužů (57,8 %) a 85,2 tisíc žen (42,2 %). Ve srovnání se stejným obdobím roku 2004 tak byla celková zaměstnanost o 3,5 tisíc osob nižší. Podíl kraje na celorepublikovém počtu osob v hlavním zaměstnání činil pouze 4,2 %. Druhé a další zaměstnání souběžně se svým hlavním zaměstnáním mělo (vykonávalo) ve sledovaném období 4,3 tisíce osob, což znamená meziroční pokles o 1,4 tisíce osob. Na zkrácenou pracovní dobu pracovalo 7,8 tisíc osob, z toho 83 % představovaly ženy. Počet obvykle odpracovaných hodin týdně v hlavním zaměstnání se ve srovnání se čtvrtým čtvrtletím minulého roku zvýšil o 0,2 hodiny na 41,6 hodin. V odvětví průmyslu bylo zaměstnáno 44,9 % všech zaměstnaných v Libereckém kraji, v odvětví obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží pracovalo 10,0 % a ve stavebnictví 8,9 % zaměstnaných. Míra ekonomické aktivity, tj. podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15-ti let, dosáhla ve sledovaném období 59,5 %, tzn. o 1,3 procentní body méně než tomu bylo ve stejném období roku Míra ekonomické aktivity mužů pak činila 69,9 % a žen 49,8 %. Na základě výsledků výběrového šetření pracovních sil bylo zjištěno, že počet nezaměstnaných ve 4. čtvrtletí roku 2005 dosáhl 13,8 tisíc osob, z toho 39,9 % tvořili muži. Počet nezaměstnaných se tak oproti stejnému období roku 2004 zvýšil o 0,3 tisíce osob. Obecná míra nezaměstnanosti vzrostla oproti poslednímu čtvrtletí roku 2004 o 0,2 procentní body na 6,4 %. V případě žen činila 8,8 %, v případě mužů pak 4,5 %. V rámci celé České republiky se Liberecký kraj na celkovém počtu nezaměstnaných podílel 3,4 %. NEZAMĚSTNANOST (z údajů MPSV) K bylo na úřadech práce v Libereckém kraji evidováno celkem uchazečů o zaměstnání. Ve srovnání s rokem 2004 došlo ke snížení jejich počtu o osob, tj. o 6,8 %, ve srovnání s koncem září roku 2005 se jedná o pokles ve výši 0,7 %, tj. o 132 osob. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání představovaly ženy 53,1 %, jejich podíl tak meziročně klesl o 0,6 procentních bodů. Míra registrované nezaměstnanosti dosáhla v kraji ke konci roku 2005 hodnoty 7,73 %. Touto úrovní se Liberecký kraj v mezikrajském srovnání řadí na 6. místo pomyslného žebříčku. V rámci porovnání 77 okresů České republiky se z okresů Libereckého kraje nejlépe umístil okres Jablonec nad Nisou, a to na 18. místě. Následoval okres Semily na 25. místě, okres Česká Lípa na 33. místě, okres Liberec pak obsadil 38. místo. Míra registrované nezaměstnanosti v České republice k dosáhla 8,88 %, Liberecký kraj se tak výše zmíněnou úrovní pohybuje pod celorepublikovým průměrem. Meziroční pokles ve výši 3,2 % zaznamenal počet uchazečů o zaměstnání se změněnou pracovní schopností (tj. občané se zdravotním postižením). Klesl také počet absolventů škol registrovaných na úřadech práce, a to dokonce o 20,6 %. Pravděpodobnou příčinou tohoto relativně výrazného úbytku uchazečů z řad absolventů škol je i nadále změna zákona o zaměstnanosti, podle které nemá absolvent bez minimální roční praxe nárok na příspěvek v nezaměstnanosti. K mělo nárok na podporu v nezaměstnanosti registrovaných uchazečů o zaměstnání, tj. pouze 30,0 % všech nezaměstnaných. Počet uchazečů pobírajících příspěvek v nezaměstnanosti se tak oproti roku 2004 nepatrně zvýšil o 0,3 %. Ke konci roku 2005 evidovaly úřady práce celkem volných pracovních míst a na 1 volné pracovní místo připadalo 7,80 uchazečů. V porovnání se stejným obdobím roku 2004 se počet volných pracovních míst snížil o 4,8 %. Snížil se také počet uchazečů na 1 volné pracovní místo (ze 7,97 osob na 7,80 osob). 13

14 SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TENDENCÍ ORGANIZAČNÍ STATISTIKA Na konci roku 2005 bylo ve statistickém Registru ekonomických subjektů (RES) evidováno v Libereckém kraji subjektů. V porovnání s koncem roku 2004 došlo k nárůstu o ekonomických subjektů, tj. o 1,2 %. Z hlediska právní formy v Registru ekonomických subjektů jednoznačně převažují fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku. Jejich počet k v kraji dosáhl osob, jejich podíl na úhrnu všech subjektů pak 74,3 %. Z dalších významných právních forem bylo v rejstříku zapsáno společností s ručením omezeným (7,2 % všech ekonomických subjektů), zahraničních osob (2,6 %), dále společenství vlastníků jednotek, 444 akciových společností a 372 družstev. Nedílnou součástí registru ekonomických subjektů jsou i neziskové organizace k bylo zaregistrováno sdružení, svazků, spolků, společností, klubů aj. a organizačních složek sdružení. Největší podíl ve struktuře ekonomických subjektů dle odvětví převažující činnosti tvoří subjekty zabývající se obchodem, opravami motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnosti (s počtem , tj. 25,9 % celkového počtu ekonomických subjektů). Druhým nejsilněji zastoupeným odvětvím byl na konci roku 2005 průmysl, v rámci něj zpracovatelský průmysl se subjekty, tj. 16,4 %. Dalšími významnými odvětvími jsou činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti ( subjektů, tj. 15,4 %) a stavebnictví ( subjektů, tj. 13,6 %). Více než jedna polovina subjektů zapsaných v Registru ekonomických subjektů neuvádí počet svých zaměstnanců a 29,5 % subjektů nezaměstnává žádného pracovníka. Do kategorie 1 5 zaměstnanců se zařadilo 6,3 % subjektů, počet 6 9 pracovníků uvedlo 1,1 % subjektů a zaměstnanců 1,0 % subjektů. V kategorii subjektů s více než zaměstnanci sídlí v Libereckém kraji 5 firem. STAVEBNÍ POVOLENÍ Počet stavebních povolení vydaných stavebními úřady na území Libereckého kraji v roce 2005 ve srovnání s rokem 2004 poklesl o 11,6 %. Z celkového počtu stavebních povolení se 42,6 % z nich vztahovalo na stavby bytových a nebytových budov, 41,1 % na ostatní stavby (např. vodovodní sítě vč. přípojek, komunikace, mosty apod.) a 16,3 % na stavby na ochranu životního prostředí. Nová výstavba bytových a nebytových budov pouze nepatrně (o 1,2 procentního bodu) převažuje nad změnou dokončených staveb. V příštích letech by v Libereckém kraji mělo být vybudováno nových bytů. Celková orientační hodnota staveb, na které byla v roce 2005 vydána stavební povolení v Libereckém kraji, dosáhla výše mil Kč a oproti roku 2004 se snížila o 0,5 %. Největší podíl z uvedené částky (71,4 %) připadl na bytové a nebytové budovy. Průměrná hodnota na jedno stavební povolení činila v Libereckém kraji 1 348,1 Kč a v mezikrajském srovnání byla tou nejnižší (nejvyšší v Hlavním městě Praze 3 285,3 Kč). Investiční aktivita meziročně poklesla i ve třech okresech Libereckého kraje v okrese Česká Lípa o 6,5 %, v okrese Jablonec nad Nisou o 16,9 % a v okrese Liberec o 20,4 %. V okrese Semily byl však vykázán nárůst vydaných stavebních povolení o 1,5 %. Meziokresní rozdíly v počtu vydaných stavebních nebyly příliš výrazné (nejvíce okres Česká Lípa 1 517, tj. 27,5 % z celkového počtu, nejméně okres Jablonec nad Nisou 1 240, tj. 22,5 %). V okrese Česká Lípa a Semily více než polovina stavebních povolení připadla na bytové a nebytové budovy, v případě okresu Jablonec nad Nisou a Liberec většina stavebních povolení byla vydána na stavby ostatní (47,7 %, resp. 59,3 %). Nejvyšší průměrná hodnota na jedno stavební povolení byla vykázána v okrese Semily (1 652,0 tis. Kč), nejnižší v okrese Jablonec nad Nisou (1 156,5 tis. Kč). Stavební úřady v roce 2005 vydaly rozhodnutí ke zrušení 30 budov, v tom 26 bytových a 4 nebytových. Dvacet bytových budov nebo jejich částí bylo odstraněno, 5 budov nebo jejich částí bylo převedeno na nebytovou budovu. Se zrušením budov ubylo v našem kraji 31 bytů. BYTOVÁ VÝSTAVBA V roce 2005 ve srovnání s nadprůměrným rokem 2004 došlo v Libereckém kraji a jeho okresech (na rozdíl od vývoje v celé České republice) k jistému útlumu bytové výstavby. Počet zahájených bytů ve sledovaném období poklesl o 33,0 %. K nejvýraznějšímu poklesu v meziokresním srovnání došlo v okrese Liberec (45,0 %), k nejnižšímu v okrese Semily (5,3 %). Pokračující trend ve výstavbě rodinných domů potvrdil jejich 67,4 % podíl na celkovém počtu 961 zahájených bytů. Navíc téměř 11 % zahájených bytů bude realizováno nástavbou, přístavbou a vestavbou k rodinným domům. Opačná situace nastala u hlavního města Prahy, kde 74,0 % bytů bude získáno výstavbou bytových domů, 10,3 % nástavbou, přístavbou a vestavbou k bytovým domům. 14

15 SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TENDENCÍ Také v dokončování staveb nebylo v Libereckém kraji dosaženo loňské úrovně, pokles činil 13,9 %. Tato skutečnost se však neprojevila v jediném jeho okrese, a to v okrese Semily, ve kterém počet dokončených bytů meziročně vzrostl o 22,1 %. Podíl bytů dokončených v rodinných a bytových domech se pohyboval na přibližně stejné úrovni (v prvním případě 40,8 %, ve druhém 40,5 %). Převaha dokončených bytů nad zahájenými vedla ke snížení počtu rozestavěných bytů o 0,6 %, k zůstává rozestavěno bytů. ZEMĚDĚLSTVÍ Zemědělské subjekty se sídlem na území Libereckého kraje vyprodukovaly v roce 2005 celkem tun masa v jatečné hmotnosti. Na celkové výrobě masa v České republice se tak kraj podílel pouze 1,4 %, což v porovnání s ostatními kraji znamená druhý nejnižší podíl. Celková produkce masa v kraji byla z největší části pokryta výrobou vepřového masa (4 123 tun, tj. 71,1 %). Produkce hovězího a telecího masa dosáhla jen tun, tj. 28,8 %. Výroba ostatních druhů masa byla nesrovnatelně nižší a pohybovala se v rozmezí od 1tuny (jehněčí maso) do 2 tun (skopové a koňské maso). V porovnání s rokem 2004 se pak celková výroba masa v kraji snížila o 27,2 %. Pokles zaznamenala také výroba všech druhů masa, výjimkou byla pouze produkce koňského masa, která se oproti roku 2004 zvýšila relativně o 37,0 %. Nejvýraznější úbytek pak zaznamenala výroba hovězího a telecího masa, a to o tun, tj. o 38,4 %. Vzhledem k tomu, že zemědělství není pro Liberecký kraj hlavním a tedy stěžejním odvětvím, nepatří realizované objemy prodeje rostlinných výrobků místních zemědělských podniků (nad 10 hektarů zemědělské půdy) k nejvyšším. V případě obilovin se tyto podniky na republikovém prodeji podílely při objemu prodaných tun 1,1 %, u luštěnin při objemu tun 2,1 %, u konzumních brambor jejich podíl při objemu tun činil 0,4 %. Na prodeji ovoce se Liberecký kraj podílel 1,3 %, zeleniny 0,3 %, řepky 1,7 % a technické cukrovky 0,9 %. Celkový objem sklizně jednotlivých zemědělských plodin vychází především z osevních ploch a klimatických i vegetačních podmínek v daném roce. Celková sklizeň obilovin v roce 2005 dosáhla tun (při osevu hektarů), brambor (bez raných) tun (při osevu 449 hektarů), kukuřice na zeleno a siláž tun (při osevu hektarů) a řepky tun (při osevu hektarů). V rámci obilovin převažovala pšenice, a to především pšenice ozimá, jejíž hektarový výnos činil 4,98 tun. PRŮMYSL Ke konci roku 2005 mělo v Libereckém kraji sídlo 121 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci, přičemž převážná většina z nich (97,5 %) byla podle OKEČ zařazena do zpracovatelského průmyslu. Meziročně se počet subjektů snížil o 2 podniky. Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve sledovaném období činil osob a oproti předchozímu roku se nepatrně zvýšil o 0,6 %. Největší přírůstek osob v rámci zpracovatelského průmyslu připadá na výrobu vlákniny, papíru a výrobků z papíru (40,3 %). Naopak největší meziroční úbytek stavu pracovníků vykázala výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (16,7 %). Průměrná měsíční mzda v průmyslových podnicích se 100 a více zaměstnanci vzrostla ze Kč v roce 2004 na Kč v roce 2005, tj. o 6,1 %. Úrovní průměrné měsíční mzdy se Liberecký kraj v pomyslném žebříčku krajů umístil na šestém místě, prvenství si s průměrnou mzdou Kč udržuje Hlavní město Praha. Nejvyšší uveřejněná průměrná mzda v rámci zpracovatelského průmyslu v Libereckém kraji byla dosažena v odvětví výroby dopravních prostředků a zařízení ( Kč), nejnižší ve výrobě textilií, textilních a oděvních výrobků ( Kč). Celkové tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v průmyslových podnicích se 100 a více zaměstnanci činily v běžných cenách 101,4 mld. Kč, z čehož 99,2 % připadalo na tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy. STAVEBNICTVÍ V roce 2005 se na území Libereckého kraje stavební výrobou zabývalo v průměru 77 podniků (s 20 a více zaměstnanci a se sídlem v kraji), přičemž téměř 43 % firem působilo v okrese Liberec, 26,0 % v okrese Česká Lípa, 19,5 % v okrese Jablonec nad Nisou a pouze 11,7 % v okrese Semily. V uvedených podnicích v průměru pracovalo zaměstnanců, jejich průměrná hrubá mzda dosáhla úrovně Kč a meziročně vzrostla o 3,5 %. I přes tento nárůst se pohybovala o Kč pod průměrem České republiky a o Kč pod průměrnou mzdou v hlavním městě Praze (nejvyšší mzda v rámci krajů ČR). Nejvíce 15

16 SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TENDENCÍ zaměstnanců evidovaly stavební podniky v libereckém okrese (1 988 osob, 51,9 % podíl na celkovém počtu), ti pobírali nejvyšší průměrnou mzdu ve srovnání s ostatními okresy Libereckého kraje ( Kč). Vykázaný objem základní stavební výroby v roce 2005 ve srovnání s rokem 2004 vzrostl o 6,8 %, její hodnota ve výši 6 158,5 mil. Kč běžných cen řadí Liberecký kraj v mezikrajském srovnání na předposlední místo před Karlovarský kraj. Nárůst v tomto srovnání zaznamenaly i stavební práce podle dodavatelských smluv S (o 8,9 %), realizované především v tuzemsku. Objem tuzemských stavebních prací S se meziročně zvýšil o 9,5 % na 7 864,9 mil. Kč běžných cen a jejich rozhodující podíl (91,3 %) připadl na novou výstavbu, rekonstrukce a modernizace. Ta byla z dvou třetin realizována v rámci pozemního stavitelství. Opravy a údržba představovaly 8,6 % a ostatní práce 0,1 % tuzemských stavebních prací S. V prvním případě byl vykázán meziroční nárůst o 13,5 %, ve druhém pokles o 33,6 %. Mezi okresy Libereckého kraje můžeme u těchto ukazatelů sledovat pozitivní vývoj především u okresu Semily (nárůst základní stavební výroby o 35,4 %, nárůst stavebních prací S o 38,5 %). 16

17 Tab. A.1 Vybrané ukazatele vývoje hospodářství v Libereckém kraji v roce 2005 SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TENDENCÍ 4. čtvrtletí Od počátku roku Měrná jednotka absolutně absolutně 2005/ /2004 OBYVATELSTVO Počet živě narozených osoby , ,0 Počet zemřelých osoby , ,2 Počet přistěhovalých osoby , ,4 Počet vystěhovalých osoby , ,0 Počet obyvatel 1) osoby x x ,3 ZAMĚSTNANOST A MZDY Počet zaměstnanců celkem 2) (bez malých podniků) - přepočtené počty osoby , ,1 Průměrná hrubá měsíční mzda 2) (bez malých podniků) - přepočtené počty Kč , ,8 NEZAMĚSTNANOST 1) (zdroj: MPSV) Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání celkem osoby x x ,2 z toho ženy osoby x x ,4 Počet volných pracovních míst osoby x x ,2 Míra registrované nezaměstnanosti % x x 7,73 5) 8,22 ZEMĚDĚLSTVÍ Výroba masa v jatečné hmotnosti celkem t , ,8 z toho: hovězí a telecí t , ,6 vepřové t , ,5 Prodej zemědělských výrobků od prvovýrobců obiloviny t , ,7 luštěniny t , ,6 brambory t , ,2 PRŮMYSL 3) Tržby z průmyslové činnosti (běžné ceny) mil. Kč ,2 6) ,4 6). STAVEBNICTVÍ 4) Stavební práce provedené podle dodavatelských smluv mil. Kč 2 131,8 99, ,1 108,9 z toho v tuzemsku: nová výstavba mil. Kč 1 924,7 98, ,7 109,3 opravy a údržba mil. Kč 181,6 119,8 672,9 113,5 BYTOVÁ VÝSTAVBA Počet dokončených bytů byt , ,1 Počet zahájených bytů byt , ,0 Počet rozestavěných bytů 1) byt x x ,4 STAVEBNÍ POVOLENÍ Počet vydaných stavebních povolení celkem povolení , ,4 Orientační hodnota staveb celkem mil. Kč , ,5 STRUKTURA REGISTRU EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ Počet jednotek v RES celkem 1) x x ,2 z toho: soukromí podnikatelé vč. rolníků a osob podnikajících podle zvláštních předpisů x x ,5 obchodní společnosti x x ,0 z toho: akciové společnosti x x ,0 společnosti s ručením omezeným x x ,6 družstva x x ,0 státní podniky x x 36 94,7 Poznámky: všechny údaje jsou uvedeny v běžných cenách 1) stav k poslednímu dni sledovaného období 2) podnikatelské subjekty s 20 a více zaměstnanci (v peněžnictví a pojišťovnictví bez ohledu na počet zaměstnanců), všechny organizace nepodnikatelské sféry (v civilním sektoru); vše se sídlem v kraji 3) podniky se 100 a více zaměstnanci se sídlem na území kraje 4) podniky s 20 a více zaměstnanci se sídlem na území kraje 5) stejné období minulého roku 6) od roku 2005 došlo k metodickým změnám ve výkaznictví. Data proti roku 2004 nejsou srovnatelná 17

18 SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TENDENCÍ Tab. B.1 Mezikrajové srovnání vybraných ukazatelů za rok 2005 ČR celkem 5) údaj za ČR včetně povolení územně nerozdělených 18 Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský v tom kraj Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberec- ký ZÁKLADNÍ ÚDAJE (k ) Rozloha v ha Počet obcí s rozšířenou působností Počet obcí Počet částí obcí OBYVATELSTVO Počet živě narozených Počet zemřelých Počet přistěhovalých Počet vystěhovalých Počet obyvatel 1) ZAMĚSTNANOST A MZDY 2) Počet zaměstnanců celkem - přepočtené počty zemědělství, myslivost, lesnictví průmysl stavebnictví Průměrná hrubá měsíční mzda - na přepočtené počty zemědělství, myslivost, lesnictví průmysl stavebnictví NEZAMĚSTNANOST 1) (zdroj: MPSV) Počet uchazečů o zaměstnání z toho ženy Počet volných pracovních míst Registrovaná míra nezaměstnanosti (%) 8,88 3,25 6,25 6,69 6,45 10,28 15,41 7,73 Počet uchazečů na 1 volné prac. místo 9,8 2,2 5,8 9,0 5,2 14,9 26,0 7,8 BYTOVÁ VÝSTAVBA Počet dokončených bytů Počet zahájených bytů Počet rozestavěných bytů 1) PRŮMYSL 3) Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy v mil. Kč STAVEBNICTVÍ 4) Základní stavební výroba v mil.kč , , , , , , , ,5 2005/2004 (běžné ceny) 114,5 116,0 112,6 106,6 108,7 101,7 113,1 106,8 Stavební práce provedené podle dodavatelských smluv v mil. Kč , , , , , , , ,1 2005/2004 (běžné ceny) 108,8 112,5 117,6 93,7 96,7 100,4 99,6 108,9 z toho: nová výstavba, rekonstrukce , , , , , , , ,7 - opravy a údržba , , , , ,9 539, ,8 672,9 STAVEBNÍ POVOLENÍ 5) Počet vydaných stavebních povolení celkem Orientační hodnota staveb celkem v mil. Kč ZEMĚDĚLSTVÍ Výroba masa v jatečné hmotnosti - hovězí a telecí zahrnuto do Středočesk vepřové kraje Prodej zeměděl. výrobků (podn. nad 10 ha) - obiloviny v tunách konzumní brambory v tunách luštěniny v tunách REGISTR EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ Počet jednotek v RES celkem 1) soukr. podnikatelů vč rolníků a osob podnikajících podle zvláštních předpisů státních podniků obchodních společností družstev ) stav k poslednímu dni sledovaného období Poznámky: součty jsou počítány z nezaokrouhlených údajů 2) ekonomické subjekty podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a všechny organizace nepodnikatelské sféry; vše se sídlem na území kraje 3) podnikatelské subjekty s počtem zaměstnanců 100 a více se sídlem na území kraje 4) podnikatelské subjekty s počtem zaměstnanců 20 a více se sídlem na území kraje

19 Tab. B.1 Mezikrajové srovnání vybraných ukazatelů za rok 2005 Královéhradecký Pardubický SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TENDENCÍ Vysočina dokončení v tom kraj Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský ZÁKLADNÍ ÚDAJE (k ) Rozloha v ha Počet obcí s rozšířenou působností Počet obcí Počet částí obcí OBYVATELSTVO Počet živě narozených Počet zemřelých Počet přistěhovalých Počet vystěhovalých Počet obyvatel 1) ZAMĚSTNANOST A MZDY 2) Počet zaměstnanců celkem - přepočtené počty zemědělství, myslivost, lesnictví průmysl stavebnictví Průměrná hrubá měsíční mzda - na přepočtené počty zemědělství, myslivost, lesnictví průmysl stavebnictví NEZAMĚSTNANOST 1) (zdroj: MPSV) Počet uchazečů o zaměstnání z toho ženy Počet volných pracovních míst Registrovaná míra nezaměstnanosti (%) 7,33 8,35 8,23 10,21 10,65 9,27 14,23 Počet uchazečů na 1 volné prac. místo 8,1 9,6 11,9 10,9 12,7 14,3 29,2 BYTOVÁ VÝSTAVBA Počet dokončených bytů Počet zahájených bytů Počet rozestavěných bytů 1) PRŮMYSL 3) Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy v mil. Kč STAVEBNICTVÍ 4) Základní stavební výroba v mil.kč 6 567, , , , , , ,9 2005/2004 (běžné ceny) 101,4 101,1 117,2 123,5 128,2 108,4 115,7 Stavební práce provedené podle dodavatelských smluv v mil. Kč 7 640, , , , , , ,0 2005/2004 (běžné ceny) 99,0 98,0 114,3 110,0 119,2 103,3 108,9 z toho: nová výstavba, rekonstrukce 6 471, , , , , , ,7 - opravy a údržba 1 083, , , , , , ,5 STAVEBNÍ POVOLENÍ 5) Počet vydaných stavebních povolení celkem Orientační hodnota staveb celkem v mil. Kč ZEMĚDĚLSTVÍ Výroba masa v jatečné hmotnosti - hovězí a telecí vepřové Prodej zeměděl. výrobků (podn. nad 10 ha) - obiloviny v tunách konzumní brambory v tunách luštěniny v tunách REGISTR EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ Počet jednotek v RES celkem 1) soukr. podnikatelů vč rolníků a osob podnikajících podle zvláštních předpisů státních podniků obchodních společností družstev ) stav k poslednímu dni sledovaného období Poznámky: součty jsou počítány z nezaokrouhlených údajů 2) ekonomické subjekty podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a všechny organizace nepodnikatelské sféry; vše se sídlem na území kraje 3) podnikatelské subjekty s počtem zaměstnanců 100 a více se sídlem na území kraje 4) podnikatelské subjekty s počtem zaměstnanců 20 a více se sídlem na území kraje 5) údaj za ČR včetně povolení územně nerozdělených 19