Kabinet informačních studií a knihovnictví. Informační studia a knihovnictví. Metodická podpora knihovnám pomocí portálu sos.knihovna.

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Kabinet informačních studií a knihovnictví Informační studia a knihovnictví Jaroslava Dvořáková Metodická podpora knihovnám pomocí portálu sos.knihovna.cz Diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Vítězslav Praks, Ph.D. 2016

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. Současně dávám svolení k tomu, aby elektronická verze této práce byla zpřístupněna přes informační systém Masarykovy univerzity...

3 Zde bych chtěla poděkovat svému vedoucímu diplomové práce Vítězslavovi Praksovi za možnost rozpracovat téma spolkových knihoven. Dále bych chtěla poděkovat Martinu Krčálovi a Monice Kratochvílové za cenné konzultace. A v neposlední řadě chci poděkovat mým sedmi statečným: Lee Mentlíkové, Davidovi Weinfurtovi, Jakubovi Fryšovi, Petrovi Kalíškovi, Martinovi Brzobohatému, Andree Prokopové a Romaně Macháčkové.

4 Bibliografický záznam DVOŘÁKOVA, Jaroslava. Metodická podpora knihovnám prostřednictvím portálu sos.knihovna.cz. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Vítězslav Praks Ph.D. Anotace Předkládaná práce s názvem Metodická podpora knihovnám prostřednictvím portálu sos. knihovna.cz seznamuje čtenáře s knihovnami zřízenými jiným subjektem než státem, příslušným orgánem kraje nebo obce dle knihovního zákona z roku Cílem práce je návrh systému metodické podpory těmto knihovnám prostřednictvím navrženého portálu sos.knihovna.cz. Práce je rozdělena do sedmi hlavních částí. První tři vysvětlují základní funkce a role knihoven. Čtvrtá kapitola definuje cílovou skupinu diplomové práce, tedy knihovny zřízené jiným subjektem. Příklad z praxe prezentuje vybraná vzorová knihovna, a to Veřejná knihovna Průhonice. Další kapitola mapuje systém podpory těchto knihoven. V praktické části je popsán celý designový proces návrhu portálu pomocí metodiky design zaměřený na člověka (Human Centered Design). Klíčová slova Veřejná knihovna, metodická podpora, knihovní zákon, design zaměřený na člověka, regionální funkce.

5 Annotation The thesis "Methodical support of libraries via the portal sos.knihovna.cz" presents libraries founded by non-governmental organizations according to Czech Library Act (2011). The main goal of the the thesis is to design methodical support for those libraries by developing a web site and text materials. The thesis consists of seven major chapters. The first three explain the basic functions and role of libraries. The target group of this thesis, libraries founded by non-gov organizations, is introduced in the fourth chapter. Then, the public library in Průhonice is described as a selected model library and a showcase of best practice. The following chapter shows ways of supporting these libraries. The final section focuses on Human Centered Design process and guidelines which have been applied in the development of the website. Keywords Public library, methodical support, Library Act, Human Centered Design, support of libraries.

6 Obsah I TEORETICKÁ ČÁST... 8 ÚVOD PROBLEMATIKA KOOPERACE KNIHOVEN SPOLUPRÁCE KNIHOVEN POMOCÍ REGIONÁLNÍCH FUNKCÍ PROBLEMATIKA INFORMOVANOSTI VEŘEJNÝCH KNIHOVEN FUNKCE KNIHOVEN DEFINICE KNIHOVNY HISTORICKÝ VÝVOJ KNIHOVEN KNIHOVNÍ ZÁKON SYSTÉM KNIHOVEN ČR DĚLENÍ KNIHOVEN Knihovny zřízené Ministerstvem kultury České republiky Krajské knihovny Základní knihovny Specializované knihovny EVIDENCE KNIHOVEN DEFINICE CÍLOVÉ SKUPINY KNIHOVNY ZŘÍZENÉ JINÝM SUBJEKTEM Knihovny samostatné organizace Spolkové knihovny VEŘEJNÁ KNIHOVNA PRŮHONICE VZOROVÁ KNIHOVNA VZNIK KNIHOVNY FUNGOVÁNÍ KNIHOVNY Ekonomika knihovny Finanční řízení knihovny Personální zajištění Veřejné knihovnické a informační služby knihovny ČTENÁŘI KNIHOVNY AKTUÁLNÍ PODPORA KNIHOVEN ZŘÍZENÉ JINÝM SUBJEKTEM PŮVODNÍ ŘEŠENÍ KNIHOVNY PRŮHONICE VLASTNÍ ANALÝZA INFORMAČNÍCH ZDROJŮ SYSTÉMOVÝ NÁVRH ŘEŠENÍ II PRAKTICKÁ ČÁST METODOLOGIE TVORBY PORTÁLU... 60

7 7.1 DESIGN ZAMĚŘENÝ NA ČLOVĚKA CÍLOVÁ SKUPINA: JEJÍ VÝBĚR A OSLOVENÍ HEAR FÁZE Teorie Hear fáze Identifikace designérské výzvy Analýza informačních potřeb Analýza potřeb cílové skupiny Závěry z Hear fáze CREATE FÁZE Teorie Create fáze Verze portálu vycházející z Hear fáze Finální verze DELIVER FÁZE Plán udržitelného modelu ZÁVĚR SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ SEZNAM PŘÍLOH

8 I Teoretická část Úvod Knihovny v České republice mají dlouhou historii a jsou přirozenou součástí života ve městech i na vesnici. Přesto jich ještě stále není dostatek. Naštěstí existují angažovaní lidé, kteří se rozhodli, že se sami o založení knihovny pokusí a mnozí z nich úspěšně, avšak potřebují k tomu relevantní informace. Jedná se o knihovny zřízené jiným subjektem dle platné legislativy knihovního zákona. 1 Tato diplomová práce vychází z hypotézy, že česká legislativa a knihovnická komunita s touto variantou vzniku knihoven sice okrajově počítá, ale moc ji nepodporuje, a to především z informační a metodické stránky. Cílem teoretické části práce je popsat aktuální situaci, ve které se nachází knihovny, jež byly založeny angažovanými občany či organizacemi; konkrétně mi jde o popis dostupné podpory od ostatních knihoven a dostupnost informačních zdrojů. Na základě rozhovorů s vybranými zakladateli knihoven zřízených jiným subjektem budou v praktické části analyzovány informační potřeby, podle kterých bude vytvořen internetový portál s veškerým potřebným obsahem. V rámci terénního projektu pod vedením Kabinetu informačních studií a knihovnictví byl již navržen portál v tzv. pilotní verzi. Avšak pilotní verze portálu nezohledňovala potřeby celé cílové skupiny kvůli nereprezentativnímu vzorku. Cílovou skupinu tvoří knihovny, které jsou evidované na Ministerstvu kultury, řídí se knihovním zákonem a jsou veřejnými knihovnami. V praktickém důsledku se jedná o dva druhy knihoven. Jednak jsou to knihovny, jejímž hlavním předmětem činnosti je knihovnictví (knihovny založené pod právnickou osobou spolkem), jednak knihovny jako organizační součást samostatné organizace, kdy hlavním předmětem není knihovnická činnost (knihovny založené neziskovou organizací). 1 ČESKO. Zákon č. 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001, částka 98, s Dostupné také z: 8

9 Jelikož je téma velmi specifické a nelze se obrátit na mnoho informačních zdrojů, bylo třeba vycházet především z praxe, a tudíž z konkrétních potřeb budoucích uživatelů. Za tímto účelem byla zvolena metodika HCD (Human Centered Design), která je vhodným nástrojem pro mapování lidských potřeb a design funkčního řešení pro cílovou skupinu. 9

10 1 Problematika kooperace knihoven Vzájemná kooperace a komunikace mezi knihovnami jsou důležitou součástí realizace výkonu veřejných a informačních služeb mezi knihovnami, ale především mají důležitý význam pro čtenáře. Řídícím centrem kooperace a podpory veřejných knihoven je Národní knihovna ČR, která mimo jiné plní koordinační, odborné, informační, analytické, výzkumné, standardizační, metodické a poradenské činnosti pro celou knihovnickou síť. V centru systému je také proto, že metodicky řídí výkon regionálních funkcí a vyhodnocuje jejich plnění Spolupráce knihoven pomocí regionálních funkcí Aktivita veřejných knihoven musí fungovat na principu vzájemné spolupráce. Jedná se o systém, kdy krajské knihovny poskytují činnosti a služby dalším základním knihovnám v kraji. Program na podporu základních knihoven v systému knihoven ČR jsou tzv. regionální funkce. Jedná se o odborné knihovnické činnosti, které poskytují krajské a pověřené knihovny základním knihovnám v kraji a které mají zaručit občanům dostupnost veřejných knihovnických a informačních služeb ve všech místech České republiky a přispět k vyrovnání rozdílů v jejich kvalitě obyvatelům měst a malých obcí. 3 Hlavními cíli regionálních funkcí jsou: zajištění dostupnosti veřejných knihovnických a informačních služeb po celé ČR, vyrovnání rozdílů mezi jednotlivými regiony a mezi kraji, efektivní využití veřejných finančních prostředků, účelná dělba práce a koordinace odborných činností, 2 Metodický pokyn Ministerstva kultury k zajištění výkonu regionálních funkcí knihoven a jejich koordinaci na území ČR [online]. In: Ministerstvo kultury. 2014, s. 18 [cit ]. Dostupné z: 3 DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Vyd. 1. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, ISBN Str

11 udržení odborného standardu služeb, definování a naplňování kvalifikačních požadavků pracovníků knihoven. 4 Pro zajištění regionálních funkcí se sepisují smlouvy mezi krajskou knihovnou a pověřenou knihovnou. Smlouva je důležitá k zajištění dotace ze státního rozpočtu. 5 Poté dochází k uzavření smlouvy mezi pověřenou knihovnou a knihovnou obsluhovanou (vždy knihovna základní), která je příjemcem regionálních služeb. Knihovny, které jsou pověřené výkonem regionálních funkcí, musí splnit atest podle Metodického pokynu Ministerstva kultury ČR. Poté se stávají garantem výkonu regionálních funkcí na území, kde působí. 6 Tato magisterská diplomová práce se zaměřuje na knihovny zřízené jiným subjektem dle knihovního zákona (tento typ knihoven bude více popsán v kapitole 4.1 Knihovny zřízené jiným subjektem). Podporou těmto knihovnám mají být krajské knihovny, respektive pověřené knihovny v kraji. Bohužel v současné době není nastaven žádný systém, který by oběma stranám, jak krajským knihovnám, tak i knihovnám založené jiným subjektem, mohl být ku prospěchu a byl podpořen legislativou. Například zakladatelé Veřejné knihovny Průhonice (vzorová knihovna v magisterské diplomové práci) nevěděli, že se mohou přihlásit k regionálním službám Středočeské vědecké knihovně v Kladně, která plní funkci krajské knihovny v kraji, kde se knihovna nachází. Tomu přispívá i fakt, že malé knihovny se spíše obrací s radou na stejně zřízenou knihovnu, než na větší knihovnu například krajskou či pověřenou. V praxi jsou regionální funkce z pohledu malých knihoven chápány jako kontrola od knihoven větších. Regionální funkce tak nejsou chápány jako funkční pomoc a spolupráce knihoven navzájem. Dle metodičky Jihomoravského kraje Adély Dilhofové se tento přístup snaží změnit i velké knihovny právě v jejím kraji. 7 Navzdory obecnému povědomí se najdou případy, kdy je práce krajských metodiček pochválena a bez jejich pomoci a spolupráce se menší knihovna neobejde. Příkladem je text ve čtvrtém ročníku letošního čísla časopisu Čtenář, který vydává Středočeská vědecká knihovna v Kladně. V pravidelné rubrice Knihovnám v malých obcích se objevil článek Jak se budí knihovny: O spolupráci ze všech stran. 4 Funkce krajských knihoven: seminář, Brno 19. březen vyd. Brno: Sdružení knihoven ČR, Informační zdroje. ISBN Str Tamtéž. Str Koncepce rozvoje regionálních funkcí knihoven v Jihomoravském kraji v letech Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, ISBN Str Odborná konzultace s Mgr. Adélou Dilhofovou ze dne v Moravské zemské knihovně. 11

12 Autorkou článku je knihovnice z Obecní knihovny Chrustenice, která regionální funkce hájí a sama je chápe jako meziknihovní spolupráci, metodiky pak nazývá spojenci Problematika informovanosti veřejných knihoven Veřejné knihovny ke své činnost potřebují dostatek informací a podpory od ostatních knihoven. Každá knihovna potřebuje informace, které ji budou sloužit k rozvoji vlastní činnosti a služeb. Celkové fungování knihovny v důsledku pomůže koncovému uživateli, který je příjemce služby. Pokud nemá samotná knihovna dostatek informací ke svému provozu, tak nemůže naplňovat kvalitní potřeby svých čtenářům a uživatelů knihovny. V šesté kapitole Aktuální podpora knihoven zřízených jiným subjektem navrhuji systémové řešení pro podporu veřejných knihoven se zúžením na knihovny zřízené jiným subjektem. Jedním z cílů této magisterské diplomové práce je navrhnout portál, který je mým navrhovaným řešením definovaného problému. Obsah portálu je určen především pro knihovny zřízené jiným subjektem, které jsou nejslabším článkem knihovního systému. 8 HUSÁKOVÁ, Eva. Jak se budí knihovny: O spolupráci ze všech stran. Časopis Čtenář: měsíčník pro knihovny. 2016, 68(4), s ISSN

13 2 Funkce knihoven Základními hodnotami lidstva jsou svoboda, prosperita a rozvoj společnosti i jednotlivců. Těchto hodnot mohou dosáhnout pouze dobře informovaní občané schopní vykonávat svá demokratická práva a aktivně se podílet na životě společnosti. Podmínkou jejich konstruktivní účasti a rozvoje demokracie je nejen přiměřené vzdělání, ale také svobodný, ničím neomezený přístup k vědomostem, myšlenkám, kultuře a informacím. 9 Toto usnesení vychází z manifestu mezinárodní federace knihovnických sdružení a institucí, které usměrňuje rozvoj knihovnictví na celém světě; z tohoto závěru lze velmi dobře vyvodit funkci knihoven. Knihovna by měla být právě takovou institucí, kde mají všichni přístup k informacím a jsou komunitním spojením mezi občany, jedná se tedy o veřejný prostor. Tyto kladné hodnoty knihoven jsou součástí důležitých dokumentů, které knihovníci jak mezi sebou, tak i pro představitele vlád a veřejnosti distrubuují (Manifesty IFLA Standardy a směrnice IFLA, Státní kulturní politika na léta , Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta a další). 2.1 Definice knihovny Přestože funkci knihoven lze vyvodit z usnesení od Mezinárodní federace knihovnických sdružení a institucí (IFLA), neexistuje jednotná definice knihovny. IFLA definuje knihovnu jako organizaci, jen je zřízena, podporována a dotována společností, a to buď prostřednictvím místní, regionální či národní správy nebo jinou formou společenské organizace. Zajišťuje přístup k vědomostem, informacím, uměleckým dílům a celoživotnímu vzdělávání prostřednictvím různých zdrojů a služeb. Je přístupná rovným způsobem všem členům společnosti bez ohledu na rasu, národnost, věk, pohlaví, náboženství, jazyk, zdravotní znevýhodnění, ekonomickou situaci, postavení v zaměstnání a dosažený stupeň vzdělání. 10 Ve shodě s touto definicí je i český knihovní zákon, který 9 KOONTZ, Christie a Barbara GUBBIN. Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, ISBN Str Tamtéž. Str

14 pro své legislativní potřeby knihovnu jako zařízení, v němž jsou způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu poskytovány veřejné knihovnické a informační služby vymezené tímto zákonem, a které je zapsáno v evidenci knihoven. 11 Z těchto definic lze úspěšně odvodit i samotnou činnost knihoven ovšem je nutné dodat, že se jedná o současnou činnost knihoven v České republice. Ačkoliv by knihovny měly být politicky svobodné, právě politický režim může nejvíce ovlivnit jejich stav i funkci. 2.2 Historický vývoj knihoven V minulosti bylo hlavním smyslem knihoven schraňovat knihovní fond. Primární funkcí knihoven jako institucí byla ochrana knih, jejich uspořádání a zpracování. Služby byly pouze jejich okrajovou záležitostí. Ale s vývojem informačních a společenských potřeb a tlakem společnosti se činnosti vyměnily. 12 Viditelná orientace na člověka a jeho potřeby se neustále vyvíjí. I české knihovny mění svojí tradiční roli pouhých výdejen a půjčoven knih, ale začínají plnit funkci komunitních knihoven v místě svého působení. Knihovny začínají být chápany jako prostor pro setkávání a místem, kde lidé tráví volný čas. Na tento aspekt je kladen velký důraz například v nové Koncepci rozvoje knihoven ČR na léta , kdy se druhá prioritní oblast s názvem Knihovny jako otevřená vzdělávací, kulturní, komunitní a kreativní centra píše, že cílem druhé priority je: zvýšit počet knihoven nabízejících kvalitní vzdělávací, kulturní a komunitní aktivity, knihoven, které podporují kreativitu a vytváří širokou nabídku vzdělávacích i relaxačních aktivit pro různé 11 ČESKO. Zákon č. 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001, částka 98, s Dostupné také z: 12 ČERNÁ, Milena a Anna STÖCKLOVÁ. Služby knihoven a informačních středisek: skripta pro posluchače filosofické fakulty Univerzity Karlovy. 1. vyd. Praha: Karolinum, s. ISBN str Koncepce rozvoje knihoven je zásadní dokument pro veřejné knihovny, které poskytují služby. Dokument obsahuje soubor činností, které mají rozvíjet knihovny a jejich služeb. Koncepce také formuluje nová vize rozvoje knihoven v ČR. 14

15 skupiny uživatelů. 14 Na druhou prioritu knihoven Koncepce knihoven navazuje čtvrtá priorita Výstavba knihoven, podpora infrastruktury ICT v knihovnách, která si klade za cíl zlepšit prostorové a technické vybavení knihoven, budovat knihovny jako příjemná místa pro studium, volný čas, setkávání a pro rozvoj kreativity. 15 K naplnění tohoto cíle má pomoct projekt založený MZK, jehož cílem je do roku 2020 vybudovat metodické centrum pro výstavbu a rekonstrukci knihoven. V současné době pokračujícího rozvoje technologií žije (nejen) současná digitalizovaná generace online na nových médiích za pomoci digitálních technologií. Pokud se budou knihovny stále více proměňovat na živá kulturní, komunitní a kreativní centra, tak si udrží svoji roli. Knihovny jsou místem přímého lidského kontaktu a setkávání, které online prostředí nemůže nikdy nahradit; že jsou knihovny místem setkávání, dokládají i statistiky návštěvnosti kulturních akcí, které knihovny vykazují. Například v roce 2014 se uskutečnilo kulturních akcí ve veřejných knihovnách, které navštívilo návštěvníků. 16 O rok později v roce 2015 navštívilo kulturní akce návštěvník. 17 S porovnáním mezi rokem 2014 a 2015 se jedná o roční nárůst cca návštěvníků více. Činnost veřejných knihoven má být založena na speciální legislativě a financována místní samosprávou a státní správou s důrazem na propojení na strategické a dlouhodobé programy, které se zabývají kulturními a dalšími činnostmi s ní spojenou. 18 Funkce knihoven je legislativně ošetřena knihovním zákonem. 14 Návrh Koncepce rozvoje knihoven na léta In: Ústřední knihovnická rada [online] [cit ]. Dostupné z: 15 Tamtéž. 16 Tamtéž. 17 Kultura České republiky v číslech: Vybrané údaje ze statistického šetření. In: NIPOS. Praha, Dostupné z: 18 KOONTZ, Christie a Barbara GUBBIN. Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, ISBN str

16 2.3 Knihovní zákon Základním východiskem pro tuto diplomovou práci je tzv. knihovní zákon, který je veden pod č.257/2001 Sb. a v plném znění zní jako zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. 19 Pro práci je důležitý především systém knihoven a legislativní úpravy, kterými se musí veřejné knihovny řídit. Knihovna jako taková není výdělečnou institucí, proto potřebuje podporu od státu, aby si udržela úroveň služeb a funkcí, které má plnit, aby mohla podpořit rozvoj lokality, ve které se nachází. K zajištění trvalého rozvoje a postavení v informační síti je však nutné, aby veřejná knihovna byla pevně spjata s příslušným stupněm veřejné správy a jím financována. 20 Následující kapitola se bude věnovat povinnostem vyplývajících ze současné knihovnické legislativy, a to zákonem č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb, ve znění pozdějších předpisů a systém knihoven v České republice. Knihovní zákon upravuje systém knihoven poskytujících veřejné knihovnické a informační služby a podmínky jejich provozování. Zákon se vztahuje na všechny knihovny s výjimkou těch, které jsou provozované na základě živnostenského oprávnění. Tento zákon chápe knihovnu jako zařízení, ve kterém jsou všem bez rozdílu poskytovány knihovnické a informační služby. Knihovnické a informační služby jsou popsány v 4 v odstavci 1 jako a) služby spočívající ve zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny nebo prostřednictvím meziknihovních služeb z knihovního fondu jiné knihovny, b) služby poskytující ústní bibliografické, referenční a faktografické informace a rešerše, c) služby, které zprostředkovávají informace z vnějších informačních zdrojů, zejména informace ze státní správy a samosprávy, d) služby umožňující přístup k informacím na internetu, ke kterým má knihovna bezplatný přístup. Odstavec 2 tohoto 19 ČESKO. Zákon č. 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001, částka 98, s Dostupné také z: 20 KOONTZ, Christie a Barbara GUBBIN. Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, ISBN str

17 paragrafu pak dále upravuje výjimky o zpoplatnění některých služeb knihovny. V odstavci 3 jsou rozepsány další možnosti poskytování služeb; ty však jsou již na samotném provozovateli knihovny, jedná se například o poskytování reprografických služeb, vydávání tematických publikací nebo kulturní, popř. výchovně-vzdělávací činnost. Zbylé odstavce 4-7 pak popisují práva a povinnosti provozovatele knihovny. Důležitým předmětem knihovního zákona je takzvaná meziknihovní služba, kterou zmiňuje již výše popsaný 4. Podrobně se tím zabývá 14 Meziknihovní služby, pod kterým lze najít práva čtenáře a povinnosti knihovny, jestliže daná knihovna nemá ve svém fondu dokument, jehož zpřístupnění si její uživatel vyžádal. Každá poskytnutá meziknihovní služba se musí zavést do tzv. evidence meziknihovních služeb. Pro přehlednost a zlepšování kvality knihovny je podle 16 zavedena evidence a revize knihovního fondu, která má za úkol kontrolovat jednotlivé záznamy a zaručit jejich nezaměnitelnost. Tento paragraf nařizuje intervalitu revize knihovního fondu podle knihovních dokumentů, z čehož pak následně vycházejí další práva a povinnosti pro provozovatele knihovny. Knihovní zákon také definuje systém knihoven, a to obecně v 3 v odstavci 1 jako systém, který tvoří a) Národní knihovna České republiky (dále jen "Národní knihovna"), Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, Moravská zemská knihovna v Brně, zřízené Ministerstvem kultury, b) krajské knihovny, zřízené příslušným orgánem kraje, c) základní knihovny, zřízené příslušným orgánem obce, d) specializované knihovny. Podrobněji pak o jednotlivých bodech systému hovoří paragrafy Právě systému knihoven se budu věnovat v následující podkapitole. K systému knihoven se pak váže také evidence samotných knihoven, které vede Ministerstvo kultury. Návrh k zařazení knihovny do evidence, jeho obsah a další podmínky, jsou podrobně popsány v 5. Evidencí knihoven se budu zabývat ještě v kapitole 3.2 Evidence knihoven. Jak jsem již psala v úvodu této kapitoly, knihovna není výdělečnou institucí; existuje ale tzv. podpora knihoven; podmínky získání takové podpory jsou zavedeny pod 15. V jednoduchosti lze tuto podporu popsat jako možnost provozovatele knihovny využít peněžních prostředků ze státního rozpočtu na v zákoně uvedené projekty či služby knihovny, na základě čehož pak vláda rozhodne o výši dotace. V 17 Vyřazování knihovních dokumentů jsou pak popsány situace, ve kterých knihovna může vyřadit dokumenty ze svých fondů a povinnosti provozovatele knihovny s tím související. V následujícím 18 se pak pojednává o ochraně knihovního fondu, kde je ve třech bodech popsáno, co vše je povinen provozovatel knihovny zajistit. Paragrafy se zabývají 17

18 sankcemi, které může Ministerstvo kultury požadovat po provozovateli knihovny pro porušení určitých povinností. Společná, přechodná a závěrečná ustanovení řeší 23, 23a a ČESKO. Zákon č. 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001, částka 98, s Dostupné také z: 18

19 3 Systém knihoven ČR Systém knihoven slouží k mapování a členění všech knihoven v České republice, které jsou evidované na Ministerstvu kultury. Vzniká tak určitá knihovní sít, jejímž účelem je kategorický přehled knihoven podle jejich zřizovatele a funkce. Tento systém funguje již od roku 2001 a jedním z jeho možných využití je přehledná vzájemná komunikace mezi knihovnami a zároveň zlepšení orientace pro koncového uživatele konkrétní knihovny. 3.1 Dělení knihoven Dělení podle zřizovatele Současný knihovní zákon rozděluje jednotlivé knihovny podle zřizovatelů. Systém knihoven je dle knihovního zákona č.257/2001 Sb. tvořen těmito subjekty: a) Národní knihovna České republiky (dále jen "Národní knihovna"), Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, Moravská zemská knihovna v Brně, zřízené Ministerstvem kultury (dále jen "ministerstvo"), b) krajské knihovny, zřízené příslušným orgánem kraje, c) základní knihovny, zřízené příslušným orgánem obce, d) specializované knihovny. 22 U knihoven základních a specializovaných zákon dodává, že mohou být zřizovány i jinými subjekty než, které zmiňuje zákon (více o těchto knihovnách v kapitole 4. 1 Knihovny zřízené jinými subjektem). Dosavadní systém knihoven dle knihovního zákona nedefinuje všechny druhy knihoven. Například typ knihovny, která je zřízena spolkem nemá v rámci tohoto rozdělení svoje pevné místo. Jedním z velkých problémů je nejednotné financování v systému knihoven, které může vést k rozdílnému finančnímu zajištění, a to například mezi financováním regionálních funkcí v jednotlivých krajích, 22 ČESKO. Zákon č. 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001, částka 98, s Dostupné také z: 19

20 protože krajské knihovny jsou financovány jednotlivými kraji. 23 Důsledkem nejasných hranic, nastavení spolupráce a rozdílného financování může docházet k tomu, že knihovny nemusí poskytovat služby na stejné úrovni. Problém s poskytování kvalitních knihovnických a informačních služeb může být omezen vlivem technickým a personálním. V systému knihoven dle knihovního zákona nejsou všechny knihovny dokonale propojeny a nejsou u nich nastaveny jasná práva a povinnosti. Na rozdíl od prvního knihovního zákon č. 430/1919 Sb., o veřejných knihovnách obecních, který definoval náklady na zřízení a udržení veřejné knihovny pro všechny se stejnou měrou a s přesnými pravidly. V období platnosti prvního knihovního zákona zřizovali a provozovali veřejné knihovny obce, a to na své náklady. Od počtu obyvatel se odstupňovala minimální část, kterou musela obec vynaložit na financování. Například obec s počtem obyvatel platila aspoň 70 halířů na jednoho obyvatele. 24 Každá knihovna bez ohledu na to, kdo je jejím zřizovatelem musí vymezit svojí činnost z právního i hospodářského hlediska. Dále musí charakterizovat předmět své činnosti a určit si základní pravidla pro řešení vztahů s jinými subjekty. Dělení podle právní formy Veřejné knihovny mohou existovat ve čtyřech organizačně právních formách. První se váže na územní samosprávný celek: knihovna jako samostatná organizace s plnou právní subjektivitou (příkladem mohou být krajské a městské knihovny a velké profesní knihovny. Další formou je knihovna jako organizační složka města či obce (tyto knihovny vznikají rozhodnutím zastupitelstva, ale nedisponují právní subjektivitou). Jedná se především o menší knihovny a téměř všechny neprofesionální knihovny. Další skupinou jsou knihovny pod organizační součástí samostatných organizací (jedná se o organizace, jejíchž hlavním předmětem není knihovnická činnost, např. kulturní domy, muzea, galerie, 23 Metodický pokyn Ministerstva kultury k zajištění výkonu regionálních funkcí knihoven a jejich koordinaci na území ČR [online]. In: Ministerstvo kultury. 2014, s. 18 [cit ]. Dostupné z: Str Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb. a navazující předpisy. In: Informace pro knihovny [online]. [cit ]. Dostupné z: 20

21 neziskové organizace). Poslední skupinou jsou právnické osoby (spolky, sdružení, jejíž hlavní činností je knihovnictví) Knihovny zřízené Ministerstvem kultury České republiky Knihovní zákon vymezuje činnost tří knihoven, které jsou zřizované Ministerstvem kultury České republiky a jsou to: Národní knihovna České republiky, Knihovna a tiskárna K. E. Macana a Moravská zemská knihovna v Brně. Národní knihovna České republiky Národní knihovna České republiky (NK ČR) je státní příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo kultury ČR. Svou činností a směřováním vychází z kulturní politiky našeho státu, působí v souladu se Zřizovací listinou resp. jejím dodatkem z a Organizačním řádem Národní knihovny ČR. 26 Národní knihovna ČR je centrem systému knihoven, vykonává koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, standardizační, metodické a poradenské činnosti. Zákon 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb definuje Národní knihovnu jako knihovnu s univerzálním knihovním fondem, doplněným specializovanými fondy, která trvale uchovává konzervační a historický fond. 27 Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana Knihovní zákon v 10 definuje Knihovnu a tiskárnu pro nevidomé K. E. Macana jako knihovnu s univerzálním knihovním fondem; trvale uchovává konzervační fond a historický fond. 28 Cílem Knihovny a tiskárny pro nevidomé K. E. Macana (dále jen 25 DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Vyd. 1. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, ISBN Str Základní dokumenty. Národní knihovna České republiky [online]. Praha, 2016 [cit ]. Dostupné z: 27 Tamtéž. 28 ČESKO. Zákon č. 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001, 21

22 KTN 29 ) je zpřístupňovat nevidomým a zrakově postiženým osobám informace a jiné umělecké hodnoty v Braillově písmu, a také zvukové záznamy (např. audioknihy). KTN se vymezuje třemi hlavními činnostmi, a to výrobou, službami a metodickou činností. Hlavní činnost KTN se týká tisku publikací (krásné i odborné literatury, periodika, hudebniny, učebnice, letáky apod.) a nahrávání zvukových nahrávek. KTN poskytuje osobní výpůjčky, zásilkové a rozvážkové služby. Uživatelé knihovny mají možnost využít přepisovacích a načitatelských služeb nebo zvětšené xerokopie přinesených materiálů a výpůjčku audioknih. Další službou je zpřístupnění Digitální knihovny Wiking Biblio, která nabízí stahování souborů ve formátu.mp3 a přímý poslech různých titulů. Poslední činností KTN je metodická činnost. Knihovna metodicky podporuje oddělení pro zrakově postižené v knihovnách v Hradci Králové, Ústí nad Labem, Brně, Ostravě, Strakonicích a Plzni. Dále speciální zvuková oddělení pro nevidomé pracují po celé České republice a dostávají na výběr dokumenty z produkce knihovny. Další službou pro speciální zvuková oddělení je výpůjčka tzv. putovního fondu zvukových knih. 30 Moravská zemská knihovna v Brně Knihovní zákon definuje Moravskou zemskou knihovnu v Brně jako knihovnu s univerzálním knihovním fondem doplněným specializovanými fondy, která trvale uchovává konzervační fond a historický fond. 31 A navíc plní funkci krajské knihovny v Jihomoravském kraji. V systému knihoven ČR vykonává koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, standardizační, metodické a poradenské činnosti. 32 Moravská zemská knihovna (dále jen MZK) je se svým fondem čítajícím čtyři miliony publikací druhou největší knihovnou v České republice. Stejně jako Národní knihovně ČR pracuje MZK s právem povinného výtisku a díky ročního přírůstku dokumentů, které přesahují 30 tisíc knihovních jednotek je po Národní knihovně ČR druhým nejlépe doplňovaným fondem z knihoven v České republice. MZK je přední částka 98, s Dostupné také z: 29 Zkratka uváděna na stránkách knihovny. 30 Hlavní činnosti. Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana [online]. [cit ]. Dostupné z: 31 MINISTERSTVO KULTURY. Zřizovací listina Moravské zemské knihovny v Brně [online]. In: Moravská zemská knihovna v Brně. Brno, 2006, s. 2 [cit ]. Dostupné z: 32 Tamtéž. 22

23 paměťovou institucí a plní knihovnicko-informační, výzkumné, metodické a kulturně společenské funkce s regionálním, národním a nadnárodním významem Krajské knihovny Po knihovnách, které jsou zřizovány Ministestvem kultury ČR jsou v systému knihoven dle knihovního zákona knihovny, které jsou zřizovány krajem. Krajské knihovny jsou garantem dostupnosti veřejných knihovnických a informačních služeb v kraji (dle knihovního zákona), ve kterém působí. Dále mají krajské knihovny ve spolupráci s krajskými orgány rozvíjet regionální funkce knihoven. Jejich primárním cílem je standardizovat úroveň veřejných knihovnických služeb dle metodického pokynu Ministerstva kultury bez ohledu na velikost obce, města nebo lokalitu, v níž knihovna působí. V současné době existuje v České republice 14 krajských knihoven (Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích, Moravská zemská knihovna v Brně, Krajská knihovny Karlovy Vary, Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové, Krajská vědecká knihovna v Liberci, Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, Vědecká knihovna v Olomouci, Krajská knihovna v Pardubicích, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, Středočeská vědecká knihovna v Kladně, Severočeská vědecká knihovna, Krajská knihovna Vysočiny Havlíčkův Brod, Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně, Městská knihovna v Praze). Knihovní zákon v 11 definuje že: Krajská knihovna je knihovnou s univerzálním knihovním fondem, případně doplněným specializovanými fondy. Krajská knihovna trvale uchovává konzervační fond a historický fond Koncepce Moravské zemské knihovny na období Moravská zemská knihovna v Brně [online]. Brno, 2015 [cit ]. Dostupné z: 34 ČESKO. Zákon č. 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001, částka 98, s Dostupné také z: 23

24 Dále dle 12 v odstavci 2 řadí knihovní zákon krajské knihovny do systému knihoven, které vykonávají koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, metodické a poradenské činnosti, v jejichž rámci též: a) spolupracuje s Národní knihovnou při zpracování národní bibliografie a při zpracování souborného katalogu, b) zpracovává a zpřístupňuje regionální informační databáze a zabezpečuje koordinaci krajského bibliografického systému, c) je krajským centrem meziknihovních služeb, d) spolupracuje s knihovnami v kraji při zavádění nových technologií v oblasti zajištění veřejných knihovnických a informačních služeb. 35 V připravované koncepci rozvoje knihoven ČR s výhledem do roku 2020 se klade důraz na podpůrný systém krajských a dalších knihoven, které poskytují podpůrné služby veřejným knihovnám v menších obcích prostřednictvím regionálních funkcí. Takto nastavený systém má vyrovnávat rozdíly poskytovaných veřejných knihovnických a informačních služeb mezi obyvateli, kteří navštěvují velké veřejné knihovny a mezi těmi, kteří navštěvují knihovny v malých obcích Základní knihovny Knihovní zákon definuje základní knihovny jako knihovny s univerzálním knihovním fondem nebo se specializovaným knihovním fondem. 37 Základní knihovny tvoří nejpočetnější skupinu knihoven v České republice a vykonávají informační, kulturní 35 ČESKO. Zákon č. 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001, částka 98, s Dostupné také z: 36 Návrh Koncepce rozvoje knihoven na léta In: Ústřední knihovnická rada [online] [cit ]. Dostupné z: 37 ČESKO. Zákon č. 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001, částka 98, s Dostupné také z: 24

25 a vzdělávací činnosti. 38 Nejvíce základních knihoven je zřizováno příslušnými orgány obcí - obecní nebo městské knihovny. Zde hrají důležitou roli tzv. pověřené knihovny, které vedle krajských knihoven poskytují podporu základním knihovnám v menších obcích. V obcích mohou knihovny vznikat ve dvou formách: jako příspěvkové organizace nebo jako organizační složky obce. Každá nově založená knihovna se stává knihovnou základní Specializované knihovny Specializované knihovny jsou knihovny se specializovaným knihovním fondem zaměřený na určitý obor. Jsou to např. knihovny vysokoškolské, lékařské, výzkumných ústavů, církevní, vojenské. 39 Dle knihovního zákona jsou specializované knihovny součástí systému knihoven, které vykonávají koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, metodické a poradenské činnosti. 40 Typickou specializovanou knihovnou je Národní technická knihovna, které je zaměřena na technické a aplikované přírodní vědy. Tato knihovna je příspěvkovou organizací přímo řízenou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a deklaruje se také jako ústřední knihovna vysokých škol se zaměřením na techniku a aplikované přírodní vědy. 41 Dalším typickým představitelem specializavaných knihoven jsou vysokoškolské knihovny. 38 DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Vyd. 1. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, ISBN Str Tamtéž. Str ČESKO. Zákon č. 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001, částka 98, s Dostupné také z: 41 O NTK. Národní technická knihovna [online]. Praha, 2016 [cit ]. Dostupné z: 25

26 3.2 Evidence knihoven Podle ustanovení 24, odst. 2) zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), se mohou zřizovatelé a provozovatelé knihoven zapsat do databáze pro evidenci knihoven. Databáze byla zřízena Ministerstvem kultury za spolupráce s Národní knihovnou ČR. Každá žádost o zařazení knihovny do evidence je náležitě prozkoumána pracovníky Ministerstva kultury a na základě jejího vyhodnocení pak může knihovna čerpat jisté benefity související se zařazením do evidence. Knihovní zákon požaduje do návrhu k zápisu evidence knihoven několik údajů, a to název nebo obchodní firmu provozovatele, jeho identifikační číslo osoby, sídlo, předmět činnosti a právní formu. V případě, že je provozovatelem knihovny právnická osoba je zapotřebí vypsat jméno, příjmení a datum narození provozovatele, jeho identifikační číslo osoby a místo jeho trvalého pobytu. Pokud je provozovatelem knihovny fyzická osoba vypíší se následující údaje: adresa, název a druh knihovny ( 9 až 13), popřípadě její specializace. 42 K návrhu je nutné připojit knihovní řád. U právnických osob zasílá žádost o registraci samotná knihovna. U všech ostatních (provozovatelem knihovny je příspěvková organizace, stát nebo územní samosprávný celek) zasílá žádost samotný zřizovatel. Dále je provozovatel povinen k žádosti přiložit zřizovací listinu, popřípadě statut příspěvkové organizace nebo organizační složky. Do 30 dnů vydá Ministerstvo kultury osvědčení o zápisu do evidence knihoven. Je-li návrh neúplný, vyzve Ministerstvo kultury provozovatele o doplnění návrhu do 15 dnů ode dne doručení výzvy. Pokud není tato lhůta dodržena, Ministerstvo kultury návrh odloží. 43 Jednou z hlavních výhod knihoven zapsaných v evidenci knihoven, je snazší možnost spolupráce se státními či oblastními institucemi. Další výhody vyplývající pro evidované knihovny na Ministerstvu kultury: evidované knihovny mohou žádat o dotaci z peněžních prostředků státního rozpočtu, 42 ČESKO. Zákon č. 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001, částka 98, s Dostupné také z: 43 Funkce krajských knihoven: seminář, Brno 19. březen vyd. Brno: Sdružení knihoven ČR, Informační zdroje. ISBN Str

27 evidované knihovny mohou využívat služby regionálních funkcí knihoven, evidované knihovny jsou zastoupeny Národní knihovnou ČR s ochrannými autorskými organizacemi (knihovny jsou zahrnuty do kolektivní smlouvy), evidované knihovny nemusí knihovní fond evidovat podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, evidované knihovny mohou využívat meziknihovní výpůjční službu. 44 Evidence knihoven je veřejně dostupná i v elektronické podobě, a to na stránkách Ministerstva kultury, jedná se tedy o volně přístupný informační systém. Knihovny jsou zařazeny do tabulky pod přiřazená evidenční čísla. Knihovny jsou v tabulce uvedeny vždy pod svým oficiálním názvem; v jednom řádku je pak mezi evidenčním číslem a názvem knihovny uveden název, případně obchodní firma provozovatele a jméno fyzické osoby. Kromě již zmíněného musí být v evidenci zapsána přesná adresa knihovny (včetně PSČ, města, okresu a kraje). Kvůli diversitě poskytovaných služeb a knihovního fondu je v tabulce uvedeno o jaký druh knihovny se jedná. Poslední dvě pole v tabulce popisují datum evidence knihovny a případné datum vyřazení z evidence knihoven (viz obrázek níže). Obrázek 1: Tabulka Evidence knihoven 44 ČESKO. Zákon č. 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001, částka 98, s Dostupné také z: 27

28 4 Definice cílové skupiny V této kapitolu budu definovat cílovou skupinu, a to knihovny zřízené jiným subjektem. 4.1 Knihovny zřízené jiným subjektem Zřizovatel knihovny je fyzická nebo právnická osoba, která zřizuje nebo zakládá knihovnu. Zřizovatelem mohou být státní či soukromé instituce, územně samosprávné jednotky (stát, obce) nebo soukromé osoby. 45 Knihovní zákon z roku 2001 definuje systém knihoven, které tvoří knihovny, zřízené Ministerstvem kultury ČR (kapitola Knihovny zřízené Ministerstvem kultury ČR), zřízené příslušným orgánem kraje (kapitola Krajské knihovny), zřízené příslušným orgánem obce (kapitola Základní knihovny) a specializované knihovny (kapitola Specializované knihovny). Zákon nevylučuje, že knihovny mohou mít i jiného zřizovatele, než toho, který je v knihovním zákonu popsán, tedy knihovny základní a specializované mohou být zřizovány i jinými subjekty. Pokud je zřizovatel knihovny zároveň i provozovatel, tak se na něj vztahují práva a povinnosti, které definuje knihovní zákon. V systému knihoven není definován vztah nadřízenosti a podřízenosti. Zákon pohlíží na všechny typy knihovny stejně. Jediné výsadní postavení má Národní knihovna ČR. Veřejné knihovny, které nejsou zřizovány státem, krajem ani územním samosprávným celkem jsou zařazeny do poslední skupiny, kterou definuje knihovní zákon, a to knihovny zřízené jiným subjektem. Pokud se knihovny zřízené jiným subjektem chtějí řídit knihovním zákonem, tak musí být evidovány na Ministerstvu kultury. 46 Evidovaným knihovnám se dostává jisté podpory (viz kapitola 3. 2 Evidence knihoven). Autoři ve Směrnici IFLA Služby veřejných knihoven popisují knihovny, které nezřizuje stát potažmo města nebo obce. V některých zemích má sice 45 Zřizovatel knihovny. WIKIknihovna [online]. Brno: KISK FF MU, vytvořeno a naposledy upraveno [cit ]. Dostupné z: 46 ČESKO. Zákon č. 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001, částka 98, s Dostupné také z: 28

29 místní správní orgán nominální odpovědnost za veřejnou knihovnu, nemá však dostatek prostředků. Praktický provoz knihovnických služeb pak přebírají nevládní organizace nebo soukromé nadace Knihovny samostatné organizace Většina knihoven zřízených jiným subjektem byla zřízena za jiným účelem, než za knihovnickou činností. Jedná se o knihovny, které jsou součástí samostatné organizace, jejíž hlavním předmětem činnosti není knihovnictví. Nejčastěji se jedná o muzea, archívy, neziskové organizace (Gender Studies, o.p.s., STUD Brno, z.s.) a spolky (Křesťanský institut, VITA - občanské sdružení, Občanské sdružení LOGO - Brno, Humanitas Afrika, o. s). Přesto se u některých z nich knihovnická činnost stala přirozeným vývojem. Například u organizacích, jako je Multikulturní centrum Praha a Skandinávský dům lze demonstrovat, jak spolky neziskového charakteru v rámci své hlavní činnosti rozšířily své služby o služby knihovnické Spolkové knihovny Dalším druhem jsou knihovny, jejíž hlavním předmětem činnosti je knihovnictví. Jedná se o knihovny, které vznikly a svoji činnost vykonávají pod právnickou osobou - spolkem (dříve občanské sdružení). Jsou to knihovny, které jsou na samém okraji knihovnického systému. Knihovny založené pod spolkem vznikají především tam, kde obec nechce z různých důvodů zřídit veřejnou obecní knihovnu. Se zřízením a provozem knihoven jsou spojeny administrativní úkony a finanční náklady, které jsou většinou překážkou pro menší obce. 47 KOONTZ, Christie a Barbara GUBBIN. Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, ISBN Str

30 Přestože máme v České republice podle průzkumu manželů Gatesových nejhustší síť knihoven; konkrétně 5,1 knihoven na deset tisíc obyvatel (průměr v EU je 1,3), jsou stále místa, kde knihovny chybí. 48 Knihovní zákon povoluje zřizovat knihovny i jiným subjektům, a tak mohou vznikat knihovny, které jsou zřízeny a provozovány právnickou osobou spolkem (dříve občanským sdružením). Příkladem takové knihovny je Veřejná knihovna Průhonice (vzorová knihovna diplomové práce), která vznikla na základě aktivity občanů v obci Průhonice nedaleko Prahy. Veřejná knihovna Průhonice bude detailněji popsána v následující kapitole 5 Veřejná knihovna Průhonice - vzorová knihovna. I v zahraničí existují knihovny, které vznikly mimo klasický systém knihoven. Časopis Čtenář uveřejnil článek o knihovně v obci Ebnat-Kappel ve Švýcarsku. Zřizovatelem knihovny je spolek Bibliothek/Ludothek Ebnat-Kappel, který byl založen za účelem vytvoření knihovny. Knihovna v obci funguje jako informační, vzdělávací, kulturní a komunitní centrum a zároveň jako školní knihovna pro všechny školy v obci. V současné době knihovnu nepodporuje jen zakládající spolek Bibliothek/Ludothek Ebnat- Kappel, ale podporuje ji i obec, katolická a evangelická církev a sponzoři (komerční subjekty) QUICK, Susannah, Gillian PRIOR, CurrentiLuke Taylor, Ben TOOMBS a Rosanna CURRENTI. Názory uživatelů na přínosy informačních a komunikačních technologií ve veřejných knihovnách v České republice: Závěrečná zpráva [online]. In: Informace pro knihovny. 2013, s. 4 [cit ]. Dostupné z: Str KONVALINKOVÁ, Blanka. Švýcarsko a my vzájemná inspirace, možnost spolupráce. Časopis Čtenář: měsíčník pro knihovny. 2012, 64(7-8), ISSN

31 5 Veřejná knihovna Průhonice vzorová knihovna Začátkem roku 2014 oslovil vedoucí Kabinetu informačních studií a knihovnictví PhDr. Petr Škyřík Ph.D. vedoucího Knihovny Průhonice Mgr. Vítězslava Prakse, Ph.D. s nabídkou spolupráce. Byla navrhnuta spolupráce na portálu pro knihovny, kde by byly návody, jak založit knihovnu, jak si zprovoznit knihovní systém, jak v knihovně promítat filmy a další. Portál měl sloužit jako první pomoc pro knihovny, které nemají dostatek informací k rozvíjení své činnosti. Veřejná knihovna Průhonice dala podnět ke zpracování zvoleného tématu. Navíc je činná v knihovnické komunitě a snaží své aktivity dále rozvíjet. Z těchto důvodů byla vybrána ke zmapování vlastní praxe a stala se vzorovou knihovnou pro ostatní knihovny. 5.1 Vznik knihovny Obec Průhonice se nachází ve Středočeském kraji asi 15 km od centra Prahy. Průhonice mají okolo stálých obyvatel. 50 V Průhonicích se nachází mateřská a základní škola, sokolovna a několik restaurací, ale obec nemá veřejný prostor k setkávání, který by byl bezplatný či politicky neutrální. Obec Průhonice nemá veřejnou knihovnu. Veřejné knihovny plní vzdělávací a kulturní roli v místě svého působiště. Dále hrají důležitou roli v rozvoji demokratické kultury, vzdělanosti a občanské osvěty. 51 V průhonickém zámku se nachází pouze Knihovna Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví. Tato knihovna se úzce zaměřuje na odbornou literaturu, a to v oblasti botaniky. Před rokem 1989 fungovala v obci veřejná knihovna, která byla po Sametové revoluci zrušena. Veřejné knihovny jsou součástí veřejného prostoru a vstupují do života 50 Průhonice: Oficiální webové stránky obce. Průhonice-obec [online]. [cit ]. Dostupné z: 51 PROTIVÍNSKÝ, Tomáš a Petr ČÁP. Občanské vzdělávání v knihovnách: výzkum vzdělávacích preferencí návštěvníků veřejných knihoven v oblasti občanského vzdělávání dospělých. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, ISBN Str

32 místní komunity. Knihovny, které se vymezují teritoriálním územím a nabízí své služby pro komunitu, nazýváme komunitní knihovny. Komunitní knihovna napomáhá rozvoji komunity v místě svého působení - podporuje dobré soužití lidí v místě, pomáhá lidem zlepšovat místo/obec/město, ve kterém žijí, a rozvíjet dobré vztahy mezi lidmi, skupinami lidí i organizacemi na daném území. 52 Tento typ knihovny se neomezuje jen na registrované čtenáře, ale plánovitě a systematicky se snaží oslovit celou komunitu v místě svého působení. Komunitní knihovny mají proměňovat své služby dle potřeby místa, ve kterém se nacházejí. Kromě své klasické knihovnické činnosti mají v místě síťovat, poskytovat informace všem zainteresovaným, ale i kultivovat komunikaci. 53 Obec Průhonice a její vedení nejevilo zájem o zřízení veřejné knihovny pro své občany. Důvodem byl nedostatek finančních prostředků a potřeba další vynaložené práce ze strany vedení obce. S tímto rozhodnutím nesouhlasili občané a začali jednat sami, a tak vznikla veřejná knihovna zřizovaná jiným subjektem, a to spolkem ČTE!. Spolek ČTE! sloužil původně Vítězslavu Praksovi pro publikaci volně dostupných knih v období studia. Po studiích ležel spolek ladem, až byl v roce 2011 použit na založení knihovny. Před samotným založením knihovny bylo potřeba zajistit administrativní věci a následnou komunikaci s Ministerstvem kultury ČR. Knihovna se při svém vzniku zapsala do evidence veřejných knihoven na Ministerstvu kultury ČR, a musí tedy plnit povinnosti, které z toho vyplývají. K oficiálnímu vzniku a zapsání do evidence knihoven museli členové spolku ČTE! schválit knihovní řád knihovny a dne 20. května 2011 byla knihovna zapsána do evidence knihoven na Ministerstvu kultury ČR. Pro veřejnost byla knihovna otevřena 30. května Slavnostního otevření se zúčastnili občané Průhonic i starostka obce, která knihovnu otevřela (pozvánku k slavnostnímu otevření knihovny naleznete v příloze). Na provoz knihovny přispělo vedení obce Kč. U otevření byl přítomen i kronikář obce, který označil otevření knihovny jako obecní slávu. Cílem Knihovny Průhonice bylo vytvořit funkční veřejný prostor v obci. Hlavním organizátorem a řešitelem knihovny je Mgr. Vítězslav Praks, Ph.D. Dle jeho slov trpí 52 Komunitní knihovna: Pojmy. Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky (SKIP) [online] [cit ]. Dostupné z: 53 VÍCHOVÁ, Eva a kol. Komunity, sítě a spolupráce: 20 pohledů pro knihovny. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, ISBN Str

33 Průhonice nešvarem satelitních měst a obcí, které sousedí s větším městem. V případě Průhonic se jedná o hlavní město Prahu. Pro některé občany fungují Průhonice pouze jako místo k přespání. Většinu svého času obyvatelé Průhonic tráví v Praze, kam jezdí za prací a tráví tam volný čas. Cílem Knihovny Průhonice bylo vytvořit prostor pro setkávání občanů. Postupně se z knihovny mělo stát tzv. komunitní centrum, klubovna pro děti a prostor, kde se mohou pořádat kulturní akce, které obec postupně oživí. Členům zakládajícího spolku ČTE! šlo o vybudování místa pro setkávání obyvatel, pořádání kroužků, her a zábavy. Knihovnu chápou jako prostor pro sdílení a péči o historii obce, prostor pro diskusi o aktuálních událostech, sdílení zkušeností a znalostí. 54 Veřejná knihovna Průhonice se nachází v přízemí bytového domu ve sklepních prostorách č.p Prostory knihovny čítají 100 m2 a nájemné činní Kč měsíčně. Prostor patří Sdružení vlastníků bytových jednotek, které v roce 2011 zveřejnilo výzvu k podání návrhů na jeho využití. Návrhy přišly dva, jeden na zřízení ateliéru a druhý na veřejnou knihovnu. Po projednání obou návrhů se obyvatelé domu jednomyslně shodli na veřejné knihovně. Před otevřením, tedy začátkem roku 2011, byla provedena rekonstrukce budoucích prostor knihovny. Došlo k úpravě sociálního zařízení a nově byla položena podlaha. Celá rekonstrukce stála Kč (více v grafu č. 1, který popisuje zřizovací náklady). Obrázek 2: Zřizovací náklady 54 Odborná konzultace s Mgr. Vítězslavem Praksem Ph.D. ze dne v Knihovně Průhonice. 33

34 Obrázek č. 2 popisuje zřizovací náklady Veřejné knihovny Průhonice před oficiálním uvedením knihovny do provozu. Z grafu lze vyčíst, že nejnákladnější finanční položkou bylo zrekonstruování toalet a koupelny. Vše kromě knih a IT vybavení si spolek ČTE! pořídil na vlastní náklady. Částky prvních dvou položek uvedených v grafu jsou odhadem vedoucího Knihovny Průhonice. Některé knihy a elektronické vybavení dostala Veřejná knihovna Průhonice darem. Knihovna byla především vybavena svépomocí spolku ČTE! a z darů od občanů obce Průhonice. Na webových stránkách knihovna zveřejnila seznam darů od jednotlivců, institucí a firem, který je pravidelně aktualizován. Více o finančním provozu knihovny v kapitole Ekonomika knihovny. 5.2 Fungování knihovny Dle slov zakladatele knihovny Vítězslava Prakse není smyslem malé lokální knihovny nahromadit velké množství knih, ale vytvořit funkční prostor, ve kterém se mohou odehrávat kulturní akce (více v kapitole Veřejné knihovnické a informační služby knihovny). 55 Knihovna v Průhonicích je nekomerčním prostorem, v němž se mohou setkávat lidé různého věku, majetkových poměrů a usilovat o vlastní zdokonalení. 56 Dalším přínosem Knihovny Průhonice je dle Prakse možnost pro rodiče zanechat jejich děti v bezpečném prostoru knihovny, tedy v prostředí, kde se mohou vzdělávat, rozvíjet se a hrát si. Existence lokálních knihoven je extrémně významná pro děti. Je nutné, aby děti získaly návyk pravidelně číst různé texty a získaly schopnost nad čteným textem přemýšlet a analyzovat jej. 57 Jak již bylo zmíněno, Veřejná knihovna Průhonice není obecní knihovnou. Jejím zřizovatelem není obec Průhonice, ale spolek ČTE!. Provoz knihovny je především financován ze soukromých zdrojů vedoucího knihovny ( Ekonomika knihovny). 55 Odborná konzultace s Mgr. Vítězslavem Praksem Ph.D. ze dne v Knihovně Průhonice. 56 Odborná konzultace s Mgr. Vítězslavem Praksem Ph.D. ze dne v Knihovně Průhonice. 57 Odborná konzultace s Mgr. Vítězslavem Praksem Ph.D. ze dne v Knihovně Průhonice. 34

35 Knihovna se nachází na okraji obce, přesto je to z centra pouhých deset minut chůze. V okolí knihovny se nachází škola, školka a dětské hřiště; dle slov Vítězslava Prakse jsou lidé zvyklí do této části Průhonic docházet. Ke knihovně vedou směrovací tabule, které zajistila obec. K červnu roku 2016 měla Veřejná knihovna Průhonice 329 zaregistrovaných čtenářů. Čtenáři jsou především obyvatelé obce Průhonice (více o čtenářích knihovny v kapitole 5. 3 Čtenáři knihovny). Čtenářům knihovna poskytuje přibližně knih. Jelikož knihovna nemá zatím dokončenou katalogizaci, nelze uvést přesný počet dokumentů. Pro dětské čtenáře funguje v době otevření knihovny (úterý, středa, čtvrtek, pátek) dětský koutek, který primárně slouží k hrám a četbě knih. Součástí dětské koutku jsou dva hojně využívané pingpongové stoly, které knihovně věnovala Nadace O2. Hráči stolního tenisu si mohou zahrát i v době, kdy knihovna není otevřena. S vedoucím knihovny je možné se domluvit na individuálním režimu. V současné době má Veřejná knihovna Průhonice šest aktivních dobrovolníků, kteří zajišťují veškeré činnosti knihovny. V prvním roce od založení (rok 2011) měla knihovna 10 aktivních dobrovolníků (více o dobrovolnících v kapitole Personální zajištění). Dobrovolníci v knihovně zajišťují jen nezbytnou administrativu, která vyplývá ze zákona. Dle knihovního zákona musí provozovatel knihovny vést evidenci knihovního fondu. V případě knihovny Průhonice, jejíž knihovní fond nepřesahuje knihovních dokumentů, musí provést revizi jednou za 5 let. Revize knihovního fondu čeká knihovny v roce Zatím knihovna nestihla provést katalogizaci všech knihovních jednotek, které vlastní. Knihovna provádí tematické třídění knih. Knihovny, které poskytující veřejné knihovnické a informační služby ve smyslu zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) musí vykazovat roční výkaz o knihovně, tzv. statistiky. 58 Na stránkách Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS) se uvádí: Předmětem statistického zjišťování jsou veřejné knihovny v České republice. Patří sem knihovny v přímém řízení ministerstva kultury (Národní knihovna ČR a Moravská zemská knihovna), krajské vědecké knihovny zřizované krajskými úřady a knihovny zřizované obcemi 58 Kult (MK) Roční výkaz o knihovně. Český statistický úřad [online] [cit ]. Dostupné z: 35

36 a městy. 59 Z toho vyplývá, že Veřejná knihovna Průhonice, která je zřizovaná spolkem (dle knihovního zákona tzv. jiným subjektem) nemusí vykazovat statistické údaje o své činnosti. Důležitým dokumentem o fungování a provozu služeb knihovny je knihovní řád, který upravuje podmínky poskytování služeb a práv a povinností uživatelů knihovny. Knihovní řád Veřejné knihovny Průhonice stanovený členy spolku ČTE! byl schválen dne 12. března Dalším důležitým dokumentem, který vznikl společně s knihovním řádem, byl ceník, který začal platit od 14. března Znění ceníku Veřejné knihovny Průhonice nebylo do června roku 2016 změněno. Ceník popisuje výši registračního poplatku, který je stanoven pro čtenáře na 50 korun za rok. Za placené služby definuje ceník tisk a pozdě vrácené dokumenty. 61 Veřejná knihovna Průhonice je od svého otevření připojena k internetu. Připojení k internetu zajišťuje firma působící v obci Průhonice, která poskytla své služby zdarma jako formu podpory. Díky stabilnímu připojení může knihovna nabízet svým čtenářům přístup k online zdrojům. Za největší problém spojený s provozem knihovny považuje vedoucí knihovny aktuální knihovní fond. Knihovna dostává pravidelné dary do knihovního fondu, které nestíhá zpracovávat z důvodu malého počtu dobrovolníků v knihovně. Vzhledem ke svému provozu si knihovna nemůže dovolit automatizovaný knihovní systém. Výpůjční služby fungují na systému papírového záznamu, kdy se do výpůjčního sešitu vypíše název vypůjčené knihy a jméno čtenáře. V současné době využívá knihovna aplikaci Zotero 62. V knihovně tuto aplikaci využívají pro sdílenou katalogizaci. Pomocí aplikace stahují dobrovolníci knihovny bibliografické údaje, které pak zprostředkovávají čtenářům. Do budoucna knihovna zvažuje open source knihovní systém Koha. Druhou nejnáročnější činností je dle vedoucího zachování čistoty v prostorách knihovny. Prioritou pro knihovnu 59 KNIHOVNY: Statistický výkaz Kult (MK) NIPOS [online]. [cit ]. Dostupné z: 60 PRAKS, Vítězslav. Knihovní řád: Veřejné knihovny Průhonice. Knihovna Průhonice [online]. Praha, 2011 [cit ]. Dostupné z: 61 PRAKS, Vítězslav. Ceník. Knihovna Průhonice [online] [cit ]. Dostupné z: 62 Zotero je software pro správu citací. 36

37 je ochránit knihovní fond a udržet čistý prostor, ve kterém tráví čas především dětští čtenáři. Vše je součástí zajištění provozu a kvalitních knihovnických a informačních služeb Ekonomika knihovny Jak již bylo popsáno výše, jedná se o knihovnu, která je zřízena spolkem a má právní subjektivitu. Knihovna nebyla založena za účelem podnikání k dosažení zisku, tzn., že činnost knihovny je nezisková. Finanční zajištění a hospodaření knihovny se odvíjí od formy jejího organizačního postavení. 63 Veřejná knihovna Průhonice je knihovnou se samostatným zřízením s právní subjektivitou a není napojena na rozpočet obce Průhonice. Knihovna tak hospodaří s dary, s příjmy ze své činnosti a vede ekonomickou agendu podle platných předpisů. 64 Veřejná knihovna Průhonice spadá svojí činností do mikro účetních jednotek, a tak může vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Knihovna je navíc zřízena spolkem, který též spadá do mikro účetníních jednotek. Knihovna výroční zprávu ze zákona o účetnictví vykazovat ani zveřejňovat nemusí, protože nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Knihovna je především financována z darů a ze soukromých zdrojů vedoucího knihovny Vítězslava Prakse. Každý rok se snaží knihovna žádat o dotace na svůj provoz (více v kapitole Finanční řízení knihovny). Knihovna disponuje prostory, které má pronajaté od Sdružení vlastníků bytových jednotek Na Sídlišti III/411. Hlavním výdajem je platba nájmu, které činí korun měsíčně. Rozpočet knihovny je základním předpokladem finančního zabezpečení činnosti a provozu knihovny 65. Vedoucí knihovny 63 Funkce krajských knihoven: seminář, Brno 19. březen vyd. Brno: Sdružení knihoven ČR, Informační zdroje. ISBN STEJSKAL, Jan. Ekonomika neziskové organizace. 1. vyd. Praha: Junák - svaz skautů a skautek ČR, Tiskové a distribuční centrum, ISBN Str NEMEŠKALOVÁ, Ilona. Příručka knihovníka. Ostrava: Státní vědecká knihovna, ISBN Str

38 na každý rok stanovuje rozpočet, který se skládá z následujících finančních zdrojů: vlastní zdroje, které vycházejí z činnosti knihovny a z potenciálních zdrojů (žádosti o granty a dary). Primárně knihovna hospodaří s dary a s příjmy z vlastní činnosti, jako jsou poplatky za registraci a zpoplatněné služby (tisk, kopírování). Obě tyto položky vkládá zpět do provozu knihovny. Spolek ČTE! nevybírá žádné členské poplatky, proto je provoz knihovny především financován z darů od dobrovolníků knihovny. Protože je knihovna veřejně prospěšným poplatníkem (právnická osoba, jejíž hlavní činností není podnikání, a to na základně stanov nebo statutu), tak po přijetí daru, který zařadí do svého fondu a zpřístupní svým čtenářům, nemusí takový dar danit. Dary, které jsou použity pro účely vzdělávání a kultury jsou osvobozeny od daně z příjmu Finanční řízení knihovny Finanční řízení představuje komplex činností, jejichž cílem je vhodnými prostředky a metodami zajistit dostatečné množství finančních prostředků (a to v potřebném množství a čase), které umožní nevýdělečné organizaci její další existenci, rozvoj a plnění vytčených cílů. 66 Veřejná knihovna Průhonice je provozována spolkem ČTE!, který knihovnu plně financuje. Zdrojem financování od založení knihovny jsou: finance z grantů, dobrovolná činnost členů spolku ČTE! a dobrovolníků, komerční sponzoring, příspěvek na provoz ze strany obce. Tento způsob financování je výhodný pro obec Průhonice. Z hlediska obce se jedná o nenáročný způsob financování a provozování knihovny. Pro samotného zřizovatele, tedy spolek ČTE! se jedná o nejisté a obtížně plánovatelný provoz veřejné knihovny. Případné výkyvy v aktivitě členů ve spolku mohou být negativní dopady na provoz knihovny. 66 STEJSKAL, Jan. Ekonomika neziskové organizace. 1. vyd. Praha: Junák - svaz skautů a skautek ČR, Tiskové a distribuční centrum, ISBN Str

39 Vedoucí knihovny Průhonice se snaží zajistit pro stabilnější provoz knihovny víceletou dotaci, která by zajistila profesionální provoz knihovny. V roce 2012 Vedoucí Veřejné knihovny Průhonice žádal o dotaci z Programu rozvoje venkova. Z dotace mělo být pořízeno vybavení pro knihovnu (osobní počítač s operačním systémem, projektor, projekční bílé plátno, vysokokapacitní zálohovací zařízení, digitální webová kamera s mikrofonem a software pro online archiv). Vybavení mělo sloužit především pro uživatele knihovny, pro kroužky a kulturní akce pořádané knihovnou. Dále mělo vybavení sloužit jako archiv dat regionálního charakteru (archivace kroniky obce, hasičského sboru, vzpomínky rodáků, rozhovory se starousedlíky. Projekt měl být realizován ve spolupráci s dalšími partnery (obec Průhonice, Imoba, a.s. (provozovatel sokolovny v Průhonicích), časopis Zápraží, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví). Žádost o dotaci byla ale bohužel zamítnuta. Grantová komise vyhodnotila žádost jako nepotřebnou. Zdůvodnění obsahovala tvrzení, že Průhonice jsou bohatá obec, a proto nepotřebují podporu; navíc se prý mohou obejít bez knihovny s rozsáhlým elektronickým archivem. Konec kapitoly je zakončen grafy: náklady na roční provoz v roce 2011, příjmy v roce 2011, vyúčtování služeb (náklady a energie), náklady v roce 2015 a příjmy v roce Obrázek 3: Náklady na roční provoz v roce 2011 Obrázek č. 3 popisuje náklady na roční provoz Veřejné knihovny Průhonice za rok 2011 (v prvním roce fungování knihovny). Z grafu lze vyčíst, že nejnákladnější finanční 39

40 položkou jsou lidské zdroje. Tato částka byla vypočítána pro potřeby rozpočtu, ale nikdy nebyla vyplacena, protože provoz knihovny zajišťují dobrovolníci. Druhou největší položkou je nájem a úklid prostoru knihovny. Celkové náklady na roční provoz knihovny bez započtení platu pro zaměstnance, který nebyl proplacen, činily Kč. Obrázek 4: Příjmy v roce 2011 Obrázek č. 4 popisuje příjmy Veřejné knihovny Průhonice za rok Z grafu lze vyčíst, že největší finanční příjem tvoří dary, a to od firmy Litera Proxima a finanční příspěvek od vedení obce Průhonice. Třetí položku tvoří registrace od čtenářů knihovny. 40

41 Obrázek 5: Vyúčtování služeb (náklady a energie) Obrázek č. 5 popisuje náklady na energie (voda a elektrika) Veřejné knihovny Průhonice od roku 2011 do roku Obrázek 6: Náklady v roce 2015 Obrázek č. 6 popisuje celkové náklady na provoz knihovny za rok

42 Obrázek 7: Příjmy v roce 2015 Obrázek č. 7 popisuje příjmy knihovny za rok Příjmy jsou obdobné jako v roce Novou položkou je získaný grant v hodnotě , který byl použit na plat pro Jakuba Zachatu, jediného zaměstnance knihovny (více o zaměstnanci v následující kapitole). Grafy uvedené v kapitole Finanční řízení knihovny jsem zpracovala na základě poskytnutých podkladů od Knihovny Průhonice Personální zajištění Jak již bylo zmíněno výše, Veřejná knihovna Průhonice vznikla pod spolkem ČTE! a její provoz zajišťuje jeden zaměstnanec a několik dobrovolníků. Dobrovolníci zařizují informační a knihovnické služby (katalogizace knihovního fondu, výpůjčky, tematické třídění knih atd.), údržbu knihovny, otvírací dobu, akce pořádané knihovnou atd. Celkově pro knihovnu pracují čtyři dlouhodobí dobrovolníci. 42

43 Kromě dlouhodobých (pravidelně docházejících) dobrovolníků má knihovna i tzv. občasné dobrovolníky, kteří zajišťují kulturní akce (šachové turnaje, doučování, filmový klub atd.). Dobrovolníci udržují knihovnu v chodu a díky nim je otevřena čtyři dny v týdnu. Ve své diplomové práci Ilona Děchtěrenková zmiňuje: Dobrovolnictví, veřejně prospěšné práce, veřejná služba nebo spolupráce s občanskými sdruženími, jsou přínosem nejen pro knihovny. Značný význam má uvedená činnost také pro osoby, které je vykonávají. Díky ní získává jejich život nový rozměr a smysl. 67 Kultivace a spolupráce ve veřejném prostoru je výhrou pro obě strany. Existence takové knihovny (veřejného prostoru) znamená pro dobrovolníky možnost seberealizace a navíc se mohou aktivně podílet na veřejném dění obce. Praks se snažil vytvořit v Průhonicích veřejný prostor, který by byl otevřený všem věkovým kategoriím i osobám se zdravotním postižením. Důkazem této myšlenky je, že již při rekonstrukci prostoru budoucí knihovny v roce 2011 myslel Praks na bezbariérový přístup do knihovny. Praks vychází z Koncepcí rozvoje knihovny, kdy se veřejně deklaruje, že knihovny mají zpřístupnit své služby všem bez rozdílu a nabízet tak možnost účastnit se všech veřejných akcích, které knihovna zprostředkovává. Kromě komfortního fyzického vstupu, nabízí Veřejná knihovna Průhonice i pracovní pozice osobám se zdravotním postižením, čímž taková osoba nezíská jen práci, ale zároveň i společenské zařazení a již zmíněnou aktivní účast na veřejných akcích knihovny či obce. V současné době je jako jediný zaměstnanec knihovny právě osoba s downovým syndromem - pan Jakub Zachata. Jako první oslovil v roce 2013 Praks klub neslyšících s nabídkou místa knihovníka v Knihovně Průhonice. Tato spolupráce nakonec nevyšla z důvodu nezájmu ze strany klubu, a tak Praks oslovil organizaci Duha, která pracuje s lidmi s downovým syndromem. Organizace doporučila k práci v knihovně právě Jakuba Zachata, který je od roku 2014 jediným zaměstnaným knihovníkem v Knihovně Průhonice; v knihovně pracuje jeden den v týdnu. Po neúspěšném podání grantu na mzdu pro pracovníka Jakub Zachata, jakožto osobu s mentálním postižením, byla mzda financována ze soukromých zdrojů vedoucího knihovny. Další žádost o grant již byla schválena a knihovna tak získala Kč, které použila na mzdu pro mentálně 67 DĚCHTĚRENKOVÁ, Ilona. Dobrovolnictví v českých veřejných knihovnách: legislativa a příklady z praxe. Brno, Magisterské diplomové práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Mgr. et Mgr. Monika Kratochvílová. Dostupné z: Str

44 postiženého pracovníka knihovny, Jakuba Zachata. Díky grantu mohla knihovna také rozšířit své provozní služby Veřejné knihovnické a informační služby knihovny Veřejná knihovna Průhonice je registrována na Ministerstvu kultury ČR a musí se řídit zákonem o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. Zákon definuje knihovnu jako zařízení, které zaručuje rovný přístup k poskytování veřejné knihovnické a informační služby všem bez rozdílu (jak již bylo popsáno v kapitole 2.3 Knihovní zákon). Veřejná knihovna Průhonice poskytuje následující služby: Půjčovní služby Knihovna zpřístupňuje a půjčuje přibližně knih, (které řadí podle oborů: umění a architektura, antika, ekonomie, výpočetní technika, dětská literatura, detektivky, sci-fi, filosofie, literární věda, učebnice, poezie, beletrie, jazykové učebnice, cizojazyčná literatura, filmová a divadelní věda, kuchařky). Dále knihovna disponuje rozsáhlým hudebním archívem hudebního historika Dr. Jiřího Macka (kronikář obce)., který půjčuje absenčně. Ve svém fondu má zařazené i výukové CD, DVD, Videokazety a kazety. Čtenáři si mohou zdarma vypůjčit i technická zařízení k výše vyjmenovaným knihovním jednotkám. Knihovna půjčuje e-knihy, které si lze číst prezenčně na dvou elektronických čtečkách. Dále knihovna půjčuje denní tisk a periodika (Hospodářské noviny, Euro, Právní rádce, Profit, PC World, Security World, Nový Prostor, Bankovnictví, Sluníčko). 68 Denní tisk a periodika byla vybrána na základně přání čtenářů knihovny. Informační a rešeršní služby Ze zákona knihovna poskytuje informační a referenční služby, které nejvíce využívají studenti základní školy a senioři. 68 Knihovna Průhonice. Knihovna Průhonice [online]. Praha, 2011 [cit ]. Dostupné z: 44

45 Reprografické služby Knihovna zajišťuje pro veřejnost tisk, kopírování a skenování dokumentů. Každá z těchto služeb je zpoplatněna pro registrované i neregistrované čtenáře rovnocenně. Knihovna disponuje tiskárnou a dokumentovým skenerem formátu A3. Meziknihovní výpůjční služba Meziknihovní služby ve vnitrostátní i mezinárodním měřítku přestavují jednu ze základních složek kooperace mezi knihovnami a ostatními informačními institucemi při zajišťování pohotového a rovnoprávního přístupu uživatelů k informacím a dokumentům. 69 Vedoucí knihovny komunikuje s Národní knihovnou ČR, u které si žádaný titul vypůjčí. S touto službou je dle slov vedoucího knihovny spojena náročná administrativa. Tvorba záznamu a streamu kulturních akcí Vybrané kulturní akce knihovna živě vysílá přes svůj YouTube kanál (knihovnapruhonice). 70 Případně je možné záznam z těchto akcí vyhledat na již zmiňovaném kanálu provozovaném na internetovém serveru YouTube.com. Rozvoz knih Jako jedna z mála knihoven nabízí Knihovna Průhonice unikátní službu svým čtenářům z Průhonic a z blízkého okolí, a sice rozvoz knih do domu. Jedná se o službu, která je určena nemohoucím, nemocným nebo jinak hendikepovaným čtenářům knihovny, kteří se nemohou dostavit do knihovny osobně. Samotný rozvoz knih pak zajišťuje skupina dobrovolníků. Přístup k internetu Knihovna Průhonice poskytuje všem návštěvníkům knihovny přístup k bezplatnému internetu, a to buď na počítačích umístěných v knihovně, nebo z vlastních zařízení. 69 ČERNÁ, Milena a Anna STÖCKLOVÁ. Služby knihoven a informačních středisek: skripta pro posluchače filosofické fakulty Univerzity Karlovy. 1. vyd. Praha: Karolinum, s. ISBN Str Kanál uživatele Knihovnapruhonice In: Youtube [online] [cit ]. Dostupné z: 45

46 S provozem knihovnických služeb měla knihovna dle slov vedoucího knihovny největší problém u výpůjček deskových her a čtecích zařízení. Během výpůjček docházelo k častému poškozování obou zmíněných výpůjčních jednotek jak deskových her, tak i čtecích zařízení. K zefektivnění využití času a energie se vedoucí knihovny rozhodl omezit výpůjčky deskových her a čtecích zařízení. V současné době se zmíněné výpůjční jednotky půjčují pouze prezenčně. 71 Kulturní akce Knihovny Průhonice Veřejná knihovna Průhonice slouží především jako místo pro setkávání a pořádání kulturních akcí. Mezi pravidelné akce patří Filmový klub, Filmový klub pro děti a kroužek šachu. Na kroužek šachu chodí pravidelně tři dospělí a dvě děti. Knihovna zajišťuje šachové exhibice, jako jsou simultánní hry a veřejné hry v místním restauračním podniku. Knihovna své prostory nabízí i umělcům. V prostorách knihovny vznikla Galerie Kaviár Krystal Briliant, kde se pořádají nejrůznější výstavy. Vedoucí knihovny dává největší prostor současný umělcům, především z okolí Průhonic. Galerie je přístupná v době otevření knihovny a je bezplatná. V prostorách knihovny se nejčastěji vystavují fotografie a abstraktní malby. První výstava představila fotografie Průhonického parku od jednoho z místních občanů. Knihovny jsou kulturní instituce, které provázejí jedince s různou mírou intenzity po celý život, plní roli komunitních center a nabízejí alternativu pro trávení volného času. 72 Nejčastějšími uživateli knihovny jsou děti, které si do knihovny nechodí jen půjčovat knížky, ale i trávit volný čas. Někteří dětští čtenáři věnují svůj čas knihovně jako dobrovolníci. Knihovna nabízí dětským čtenářům kroužky doučování a klub deskových her. 71 Knihovna Průhonice. Knihovna Průhonice [online]. Praha, 2011 [cit ]. Dostupné z: 72 Služby knihoven knihovnám: krajské programy regionálních funkcí na podporu knihoven. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, ISBN Str

47 Jednou z největších akcí Knihovny Průhonice byl cyklus filmového festivalu s názvem Oskar po česku, který se konal v tamější sokolovně. Filmové festivaly pořádala Knihovna Průhonice ve spolupráci s místním obyvatelem Petrem Jachninem. Petr Jachnin oslovil tři české režiséry a scénáristy, Jiřího Menzela, Zdeňka Svěráka a Jiřího Hřebejka. Těmto autorům byl vždy věnován jeden den. Po promítání filmů následovalo setkání s režisérem/autorem filmů a následná debata o jeho tvorbě. Obrázek 8: Pozvánka na Oskar po česku (Zdeněk Svěrák) Cyklus filmových festivalů dle slov vedoucího knihovny dokázal oslovit velké množství občanů Průhonic a zapojit je do kulturního života v obci. Výpověď vedoucího knihovny koresponduje s Koncepcí rozvoje knihoven ČR na léta , kdy jeden z dílčích cílů byl podporovat úlohu veřejných knihoven jako přirozených center rozvoje občanských komunit a jejich kreativity. 73 Aktivity knihoven mají mimo jiné směřovat k posílení aktivní 73 Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta včetně internetizace knihoven: Knihovny pro EVROPU 2020 [online]. Praha [cit ]. Dostupné z: 47

48 účasti občanů na životě komunity a sloužit tak jako přirozená informační, kulturní, vzdělávací a komunitní centra. 74 Seznam kulturních akcí Knihovny Průhonice: autorská čtení, přednášky a vzdělávací akce, galerie výtvarného umění, filmový klub (promítání filmů a dokumentů z projektu Jeden svět), jazykové lekce, školení a kurzy (hra na kytaru, seminář uživatelů Linuxu, kurzy trénování paměti, kurzy práce na PC), autorská čtení, kroužek šachů. Nejvíce navštěvovanou akcí Veřejné knihovny Průhonice byly Filmové festivaly. Další nejnavštěvovanější akcí jsou akce pro děti, konkrétně spaní v knihovně a dětský kroužek. Dospělí návštěvnicí knihovny si nejvíce oblíbili vernisáže v galerii, autorské večery a Cestovatelské večery. O všech akcích se čtenáři dozví prostřednictvím sdíleného kalendáře, který je umístěn na webu knihovny. Akce v knihově pomáhají organizovat dobrovolníci a aktivní občané obce Průhonice. Nejvíce se osvědčilo pořádat akce ve spolupráci s místní komunitou občanů. Všechny kulturní a společenské akce pořádané knihovnou jsou zdarma. Jediný nepříjemný zážitek byl dle slov vedoucího knihovny se Sokolovnou Průhonice, kde se konaly Filmové festivaly. Sokolovna poskytla své prostory pro akci zdarma, zpětně však přišla faktura za pronájem, byť měla knihovna uzavřenou smlouvu o bezplatném nájmu. 74 PROTIVÍNSKÝ, Tomáš a Petr ČÁP. Občanské vzdělávání v knihovnách: výzkum vzdělávacích preferencí návštěvníků veřejných knihoven v oblasti občanského vzdělávání dospělých. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, ISBN Str

49 5.3 Čtenáři knihovny Veřejnou knihovnu Průhonice navštěvují především obyvatelé obce a občané z nejbližšího okolí. Knihovna má 329 zaregistrovaných čtenářů (údaj platný ke květnu 2016). Podle odhadu vedoucího knihovny ročně navštíví asi 280 registrovaných i neregistrovaných uživatelů (různých věkových kategorií) různé akce či kroužky pořádané knihovnou. Nejčastějšími návštěvníky akcí a kroužků pořádaných knihovnou a kroužků jsou děti, které mimoto prostory knihovny využívají i jako svou klubovnu. Druhou nejpočetnější skupinou jsou lidé důchodového věku. Poměrně nízký počet registrovaných uživatelů i ostatních návštěvníků knihovny, umožňuje osobní přístup ke každému čtenáři a lze tak tedy získat nejefektivnější zpětnou vazbu, která je zásadní právě i pro takto malou knihovnu. Tento způsob sbírání dat lze považovat za bezprostřední, a tím i účinnější než v případě systematicky prováděné zpětné vazby prostřednictvím dotazníků apod. Kromě toho knihovna komunikuje se svými čtenáři pomocí webových stránek, které dobrovolně vytvořil občan Průhonic, a také facebookového profilu 75. Na webových stránkách knihovny se uživatelé dozví o plánovaných akcí, které jsou aktualizovány pomocí nasdíleného kalendáře, kde jsou vždy aktuální informace. Hlavním správcem webu je vedoucí knihovny Vítězslav Praks Veřejná knihovna Průhonice. Facebook [online]. [cit ]. Dostupné z: 76 Knihovna Průhonice. Knihovna Průhonice [online]. Praha, 2011 [cit ]. Dostupné z: 49

50 6 Aktuální podpora knihoven zřízené jiným subjektem V knihovním zákoně není jasně vymezena ani nastavena podpora knihoven, které jsou zřízené jiným subjektem (knihovny, které mají jiného zřizovatele než je Ministerstvo kultury, kraj a příslušný orgán obce). V současné době není nastaven žádný systém, který by podchytil zakládající knihovnu a poskytl ji potřebné informace k provozu základních knihovnických činností. Podporu knihoven dle knihovního zákona řeší krajské knihovny pomocí regionálních funkcí. 77 Krajské a další jimi pověřené knihovny poskytují knihovnám ve svém regionu řadu služeb souhrnně nazývaných regionální funkce knihoven. 78 Podporu knihovnám zajišťují regionální oddělení v místě příslušné pověřené knihovny. Pověřená knihovna si ověří, zda je knihovna evidovaná Ministerstvem kultury ČR, protože dotace ze státního rozpočtu jsou poskytovány jen evidovaným knihovnám. 79 Program podpory v systému knihoven ČR je zajištěn pro všechny základní knihovny (více o regionálních funkcí bylo popsáno v kapitole 1.1 Spolupráce knihoven pomocí regionálních funkcí). Vzniklý problém můžeme vidět ve dvou základních rovinách. První rovinou je komunikace a informovanost (tzv. tok informací) mezi nově vzniklou nebo již založenou knihovnou a knihovnou krajskou nebo pověřenou. V současné době není nastaven žádný systém, který by informoval nově založenou knihovnu o možnosti využití regionálních funkcí a žádný systém není nastaven ani z opačné strany. Ke krajským ani pověřeným knihovnám se tak nedostane informace o nově vzniklé knihovně, která jejich pomoc potřebuje. U první roviny můžeme problém ještě více zobecnit, a to na komunikaci mezi Ministerstvem kultury a nově vzniklou knihovnu, kterou si Ministerstvo kultury zaeviduje do svého adresáře. Nově vzniklá knihovna tak bohužel v současné době nedostane informace, které by ji usnadnily provoz a naplnění veřejně knihovnických a informačních služeb. 77 Odborná konzultace s Mgr. Adélou Dilhofovou ze dne v Moravské zemské knihovně. 78 Služby knihoven knihovnám: krajské programy regionálních funkcí na podporu knihoven. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, ISBN Str Tamtéž. Str

51 Druhou rovinou je obsah informací, které nově vzniklé knihovny potřebují ke svému fungování a začlenění do systému knihoven v ČR. Nově vzniklé a založené knihovny jiným subjektem potřebují ke své činnosti relevantní informace, které jsou specifické pro jejich provoz a fungování. Rozdílné potřeby a pomoc bude potřebovat například Knihovna Průhonice a jiné Městská knihovna Planá nad Lužnicí. Podle knihovního zákona se obě knihovny musí řídit platnou legislativou a poskytovat veřejné knihovnické a informační služby, ale jsou rozdílně financované. Městská knihovna Planá nad Lužnicí vznikla pod městem Planá nad Lužnicí a knihovnu řídí profesionální (placené) knihovnice, kdežto Knihovna Průhonice funguje na dobrovolné bázi a není finančně podporována obcí. 6.1 Původní řešení Knihovny Průhonice V páté kapitole byla popsána Knihovna Průhonice, která je vzorovou knihovnou diplomové práce, a to z důvodu, že dala podnět ke zpracování tématu knihoven zřízených jiným subjektem. Knihovna nejen dala podnět k otevření problému, tedy jak metodicky pomoci ostatním knihovnám, ale sama před nalezení řešení přišla s vlastním komunitním řešením. Knihovna na svých webových stránkách začala nabízet pomoc s řešením problémů, se kterými se sama potýkala při samotném vzniku a následném provozu knihovny. Vedoucí knihovny sám vygeneroval nekritičtější momenty, které musel řešit v prvních měsících provozu. Knihovna Průhonice nabízela a stále nabízí pomoc ostatním knihovnám, a to konkrétně v oblastech: přidělení registrace na Ministerstvu kultury, metodický provoz knihovny (tvorbu katalogu, IT koncepci), plnění administrativních povinností knihovny směrem k Ministerstvu kultury i k dalším povinným subjektům, provoz knihovny po účetní stránce, jednoduchá forma spolupráce (typicky smlouva o spolupráci, uzavřená na dobu neurčitou nebo určitou) PRAKS, Vítězslav. Založte spolu s námi knihovnu ve svém okolí! Knihovna Průhonice [online]. Praha, 2012 [cit ]. Dostupné z: 51

52 Knihovna Průhonice se zaměřila na problémy, které řeší menší komunitní knihovny a knihovny založené jiným subjektem (nejčastěji spolkem). Vedoucí knihovny v Průhonicích vycházel z informací, které si sám vyhledá a které mu sdělí odborní pracovníci. Vedoucí čerpá informace i z knihovnické komunity. Knihovna je kolektivním členem Svazu knihovníků a informačních pracovníků České republiky (SKIP). Například v roce 2012 se uskutečnila exkurze členů SKIPu do knihovny v Průhonicích právě na pozvání vedoucího knihovny. 81 O spolupráci s knihovnickou komunitou a pomocí ostatním knihovnám svědčí i tato magisterská diplomová práce. Po uveřejnění informací o pomoci popsané výše, se na Knihovnu Průhonice obracely další knihovny a žádaly o pomoc. Tak vznikla objektivní potřeba nastalou situaci řešit a hledat možnosti řešení a pomoci. 6.2 Vlastní analýza informačních zdrojů V následující podkapitole jsem provedla analýzu informačních zdrojů, z kterých mohou nově vzniklé knihovny čerpat informace ke své činnosti. Posledním bodem jsou zmíněné regionální funkce, které by měly být základním pilířem podpory pro knihovny zřízené jiným subjektem (v mé práci konkrétně zřízené spolkem s předmětem knihovnictví nebo organizační součástí samostatné organizace jiným než knihovnickým předmětem činnosti). Webové stránky krajských knihoven Většina krajských knihoven má na svém webu záložku pro knihovny/knihovnám/pro knihovníky, kde krajští metodikové zveřejňují informace pro další knihovny v kraji (např. Krajská vědecká knihovna v Liberci) nebo tvoří metodické podklady (např. Příručka pro 81 HRONOVSKÁ, Ingrid. Návštěva Knihovny Průhonice. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 4 [cit ]. ISSN Dostupné z: 52

53 knihovníky veřejných knihoven, která je i online ke stažení na stránkách Moravské zemské knihovny 82 ). Elektronické konference Dalším komunikačním kanálem může být tzv. diskusní konference Knihovna. Knihovníci i odborná veřejnost mají možnost se přihlásit do diskuze pomocí své ové adresy a stát se členem virtuální komunity knihovníků. V jednotlivých příspěvcích se diskutují aktuální problémy v oboru. 83 Portál Informace pro knihovny Dalším zdrojem informací mohou být stránky Informace pro knihovny, které spravuje Knihovnický institut Národní knihovny ČR vedený Vítem Richterem. 84 Ekvivalentem webových stránek Informace pro knihovny v oblasti občanské aktivity je poradna na stránkách frankbold.cz 85. V současné době neexistují webové stránky nebo online služba, která by řešila základní problémy a pomoc knihovnám založených jiným subjektem dle knihovního zákona. Knihovnické spolky Určitým zdrojem informací mohou být i knihovnické spolky. Největší oborovou profesní organizací knihovníků a informačních pracovníků v České republice je Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky (SKIP), který je dobrovolnou profesní a organizací knihovníků a informačních pracovníků. 86 Další významnou knihovnickou organizací je Sdružení knihoven České republiky (SDRUK), které je veřejně prospěšným zájmovým sdružením, jehož účelem je podpora demokracie zpřístupňováním kulturního 82 DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven [online]. Brno: Moravská zemská knihovna, 2013 [cit ]. ISBN Dostupné z: 83 Diskusní konference. Informace pro knihovny [online] [cit ]. Dostupné z: 84 Informace pro knihovny [online]. Praha: Národní knihovna ČR [cit ]. Dostupné z: 85 Poradna. Frank Bold [online] [cit ]. Dostupné z: 86 Historie a poslání SKIP. Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky (SKIP) [online] [cit ]. Dostupné z: 53

54 bohatství a informačních zdrojů. SDRUK pořádá i pravidelné akce pro širokou knihovnickou komunitu, příkladem je celostátní konference Knihovny současnosti. 87 Elektronické knihovnické časopisy Dalším zdrojem informací pro knihovnickou veřejnost jsou elektronické časopisy. Záměrně uvádím pouze ty elektronické pro jejich výhody oproti tištěným časopisům. Elektronické verze časopisů mají několik výhod oproti tištěným verzím (snadná dostupnost, aktuálnost, provázání článků na další odkazy, neomezený rozsah a atd.). Články publikované online na stránkách knihovnických časopisů mají větší potenciál oslovit širší knihovnickou veřejnost a nejen tu. Mezi nejvýznamnější časopisy patří Časopis Čtenář 88, Duha 89, Ikaros 90, ProInflow 91. Regionální funkce knihoven Podpora knihoven pomocí regionálních funkcí je chápana jako spolupráce mezi dvěma knihovnami, kdy krajská knihovna nebo pověřená knihovna poskytuje základním knihovnám služby, především poradenské, vzdělávací a koordinační. Dále jim pomáhá s knihovním fondem v podobě zapůjčení výměnných knihovních dokumentů. Další důležitou funkcí je pomoc při rozvoji knihovníků (školení, rekvalifikační kurzy) a jejich veřejných knihovnických a informačních služeb. Tato pomoc se cíleně zaměřuje na zlepšení procesu a činnosti knihovnických služeb. Tento druh aktivit pomáhá primárně knihovně, popřípadě pracovníkům knihovny a posléze uživatelům knihovny. 92 Pokud knihovna zřízená jiným subjektem je evidována na Ministestvu kultury, může se přihlásit 87 SDRUK. Sdružení knihoven ČR [online] [cit ]. Dostupné z: 88 Čtenář: časopis pro knihovny [online]. Kladno: Středočeská vědecká knihovna v Kladně, [cit ]. Dostupné z: ISSN: Duha: Informace o knihách a knihovnách z Moravy [online]. Brno, [cit ]. Dostupné z: ISSN Ikaros: elektronický časopis o informační společnosti [online]. Praha, [cit ]. Dostupné z: ISSN: ProInflow: Časopis pro informační vědy [online]. Brno, [cit ]. Dostupné z: 92 Odborná konzultace s Mgr. et Mgr. Monikou Kratochvílovou ze dne v Moravské zemské knihovně. 54

55 k regionálním funkcím a může tak řešit svojí agendu s knihovnou, která jí bude přidělena (s pověřenou knihovnou). 6.3 Systémový návrh řešení Z analýzy vlastních zdrojů uvedených v kapitole 6. 2 Vlastní analýza informačních zdrojů mohou založeným knihovnám jiným subjektem pomoci v existencionálních otázkách či v dalším rozvoji několik zdrojů. Asi nejucelenější zdroj informací poskytuje portál Informace pro knihovny, který spravuje Knihovnický institut Národní knihovny ČR. Z mého pohledu se ale jedná o portál, který je zaměřen na knihovny zřízené státem, krajem a územním samosprávným celkem (město, obec), méně pak na knihovny zřízené jinou institucí. Dále jsem v úvodu 6. kapitoly vydefinovala problém, který se týká komunikace (toku informací) mezi nově vzniklou (případně již založenou) knihovnou a knihovnou krajskou (případně pověřenou knihovnou), která má zajistit podporu pomocí regionálních funkcí. Jako řešení vidím několik možností, které jsou popsány níže. Jako jedno z hlavních řešení je návrh portálu, který bude výstupem praktické části této práce. Informační tok: komunikace Jako jedno z možných řešení navrhuji zaslat nově vzniklým knihovnám, které se zaevidují na Ministerstvu kultury tzv. vítací mail s textem, že patří do knihovnické komunity a spolu s touto informací také s kontakty na koho se v případě obtížných situacích obrátit, kdo knihovně může pomoci tedy kontakt na krajskou nebo pověřenou knihovnu v místě nově založené knihovny. Zde je důležité mít na mysli i formu. Pomoc malým knihovnám ze strany velkých knihoven (krajských či pověřených) by měla být vnímána jako odborná spolupráce a materiální i nemateriální podpora. Rozhodně by tento vztah neměl být vnímán jako vztah nadřazené a podřízené knihovny. Velká, tedy krajská či pověřená knihovna by neměla malou knihovnu hlídat, či ji kontrolovat a naopak by malé knihovny neměly spolupráci vnímat jako kritiku z hora. Cílem této spolupráce by měla být podpora nově vznikající knihovny stabilní fungující knihovnou, a také následná vzájemná kooperace v řešení zásadních knihovnických problémů, možné rozšíření knihovního fondu, vzájemná podpora při šíření kulturních akcí, sdílení výměnného fondu atd. 55

56 Dalším řešením by mohla být možnost vyhledání v Adresáři knihoven Národní knihovny, kde by si krajští metodici mohli vyhledat všechny knihovny v jejich kraji. Po ové komunikaci s paní Bedřiškou Štěpánovou z Knihovnického institutu Národní knihovny, která spravuje údaje o veřejných knihovnách, jsem se dozvěděla, že adresář knihoven na současném webovém rozhraní neumožňuje v rámci systému Alephu, na kterém se momentálně data zobrazují, generovat požadované dotazy k vyhledávání. 93 Dalším systémovým řešením by bylo spojení dvou databází, a to Adresáře knihoven Národní knihovny a Evidence knihoven Ministerstva kultury. Propojením těchto dvou adresářů a jejich úprava s možností vyhledávání příslušných knihoven ve zvoleném kraji by se docílilo toho, že by krajské a pověřené metodičky a metodici měli přehled o všech knihovnách v místě svého působení. Spojením dvou adresářů Adresáře knihoven Národní knihovny a Evidence knihoven Ministerstva kultury se již knihovnická komunita zabývá. Výsledkem má být Centrální adresář knihoven a informačních institucí v ČR (CADR). 94 Cílem sloučení je propojení jednoznačných identifikátorů, a to evidenčního číslo knihovny, sigly. Součástí propojení adresářů bude přidělení sigel 95 všem evidovaným knihovnám a odstranění duplicit. Přidanou hodnotou má být zobrazení dat v novém Centrálním portálu knihoven, který bude mít i příjemnější uživatelské rozhraní, než je na současných stránkách Národní knihovny. 96 V současné době je možné získat data o knihovnách z tabulky Evidence knihoven na stránkách Ministerstva kultury. Data o evidovaných knihovnách jsou veřejně dostupná a strojově čitelná. To znamená, že ministerstvo splňuje podmínky otevřených dat; data jsou zpřístupněna pro všechny občany České republiky s minimem omezení a s vynaložením minimálních nákladů. Bohužel není možné knihovny seřadit podle jejich zřizovatelů. Jednou z možností je vyhledávání pomocí programové funkce filtr. Postup vyhledávání knihoven zřízených jiným subjektem je popsán v kapitole 7.2 Cílová skupina: její výběr a oslovení. 93 ŠTĚPÁNOVA, Bedřiška. Re: Knihovny zřízené jiným subjektem-dotaz [ ová komunikace]. 30. června :38 [cit ]. 94 RICHTER, Vít. Vytvoření Centrálního adresáře knihoven CADR. In: Informace pro knihovny [online] [cit ]. Dostupné z: 95 Identifikační označení knihovny. Siglu tvoří soubor šesti znaků, které knihovně přidělí Národní knihovna ČR. 96 Odborná konzultace s Mgr. Petrou Žabičkovou ze dne v Moravské zemské knihovně. 56

57 Obsah a jeho organizace Výše zmíněné problémy se musí stále chápat ve dvou rovinách. Pokud vyřešíme rovinu komunikační (tok informací) například tím, že nově vzniklé knihovně zašle Ministerstvo kultury elektronickou poštou vítací mail se základními informacemi, které by knihovnu podpořili v dalším vývoji, tak nesmíme zapomenout na rovinu obsahu s tím, že knihovny zřízené jiným subjektem potřebují informace, které jsou pro ně relevantní. K vyřešení problému v této rovině navrhuji zaslat doplňující informaci k výše zmíněnému uvítacímu u těm knihovnám, které jsou zřízené jiným subjektem; touto doplňující informací může být například odkaz na portál sos.knihovna, který jsem zřídila právě za účelem informovat malé zakladatele knihoven o tom, jak knihovnu založit, jaká mají práva a povinnosti, kam se obrátit v případě specifických problémů atp. V zahraničí je nejblíže k mému tématu metodika z roku 1998, která se týká komunitních knihoven. Autorkou metodiky s názvem Libraries for all!: how to start and run a basic library je Laura Wendell, která není vystudovanou knihovnicí. 97 Cílem její práce je pomoci vedoucím komunitních knihoven, knihovníkům, dobrovolníkům, humanitním pracovníkům a všem těm, kteří hledají praktické rady týkající se zakládání a vedení knihoven. Laura Wendell uvádí, že zakladatelé komunitních knihoven nemají často formální vzdělání v oboru knihovnictví a při zakládání a provozu knihovny musí překonat obrovské problémy. A právě na základě vlastní zkušenosti se Wendell rozhodla sepsat praktickou příručku, která by pomohla komunitám, které chtějí založit knihovnu a úspěšně jí řídit. K sepsání praktické příručky jí vedly vlastní zkušenosti. V příručce tedy vycházela z vlastních zkušeností ze západní Afriky, kde založila komunitní knihovnu v západní Africe. Dále posbírala informace z dopisů od humanitárních pracovníků a komunitních 97 WENDELL, Laura. Libraries for All!: How to Start and Run a Basic Library [online]. Paris: UNESCO, General Information Programme and UNISIST, 1998 [cit ]. Dostupné z: 57

58 knihovníků z celého světa. Příručka je členěná do dvou základních kapitol: jak založit knihovnu a jak knihovnu řídit. 98 Některé informace v metodice od Laury Wendell nejsou již aktuální a to kvůli době, v které byla napsána. Informace týkající se například výpůjček knihovního fondu se musí hodit do kontextu dnešní doby, kdy velká část knihoven (i malých, neprofesionálních, komunitních) pracuje s automatickým knihovním systémem, přes který registruje nové čtenáře a půjčuje veškeré dokumenty, které vlastní. Další příkladem může být kapitola o Deweyho desetinném třídění, které není v českém knihovnickém prostředí aplikované. V České republice používáme mezinárodní desetinné třídění, které se od Deweyho třídění liší. Ale větší část obsahu je stále aktuální, protože Wendell popisovala knihovnické činnosti, které jsou obecně aplikovatelné na knihovny, kterými se v diplomové práci zabývám. Jedná se především o podkapitoly, které se týkají kvalit a vlastností vedoucího knihovníka, jak motivovat dobrovolníky, jak získávat dary do fondu, jak plánovat rozpočet, jak získávat knižní dary nebo jak zapojit lidi do komunity knihovny. Příručka také obsahuje různé praktické návody, které jsou použitelné pro všechny knihovny, jako například jak správně obalit knihu, a tím ji chránit před poškozením nebo jak označit knihy, které knihovna získá darem. 99 Řešením není jen sběr informací a rešerše od stolu (viz kapitola 6.2 Vlastní analýza informačních zdrojů), ale i potřeby cílové skupiny. Proto jsem do praktické části práce zvolila metodiku Design zaměřený na člověka, která vychází z potřeb těch, pro které je řešení problému a výsledná služba určená. 98 WENDELL, Laura. Libraries for All!: How to Start and Run a Basic Library [online]. Paris: UNESCO, General Information Programme and UNISIST, 1998 [cit ]. Dostupné z: 99 Tamtéž. 58

59 II Praktická část V teoretické části bylo vysvětleno místo knihoven vedeným pod jiným subjektem v české legislativě a bylo podrobněji popsáno fungování jedné z nich. Praktická část si klade za cíl odpovědět na informační potřebu knihoven vedených pod jiným subjektem. Tato část vychází z metodiky design zaměřený na člověka (Human Centered Design), která byla zvolena na základě toho, že umí vhodně pracovat s lidskými potřebami a kontextem daného prostředí. Mnoho informačních portálů se spíše soustřeďuje na to, aby popsaly danou problematiku, a nezohledňují to, co hlavního si potřebuje odnést cílová skupina. Výstupem praktické části bude návrh portálu pro knihovny, který bude odpovědí na informační potřeby. Pro vznik portálu dala podnět Knihovna Průhonice, tak i Kabinet informačních studií a knihovnictví. Obě instituce se shodly na vytvoření portálu pro knihovny, který by měl pomoci začínajícím knihovnám (především knihovnám založené jiným subjektem), které nemají dostatek informací k rozvíjení své činnosti. Nově vytvořený portál pro knihovny by měl vycházet z potřeb knihoven, a to ve formě návodů a rad. Metodika design zaměřený na člověka se skládá tří fází (Hear, Create, Deliver). V první Hear fázi bude stěžejní činností oslovení a analýza potřeb cílové skupiny (knihovny zřízené jiným subjektem), a to formou polostrukturovaných rozhovorů. V Create fázi bude vytvořen prototyp na základě analýzy potřeb z předchozí fáze, který bude uživatelsky otestován. Po analýze uživatelského testování se promítnou případné změny struktury (formy) a obsahu portálu a vznikne tzv. verze 2.0. V poslední třetí fázi bude zapotřebí navrhnout model udržitelnosti portálu a jeho další distribuci. Tato metodika tedy byla zvolena proto, aby se dosáhlo více empatického přístupu k cílové skupině. Metodika HCD jako taková spadá do designového myšlení (design thinking). Využívá se všude tam, kde je potřeba nového přístupu založeného na lidských potřebách, 59

60 technologickém pokroku a potřebám fungujícího byznysu ať už ziskového nebo neziskového Metodologie tvorby portálu Praktická část diplomové práce vychází z metodiky design zaměřený na člověka (v originále Human Centered Design), která byla zvolena na základě toho, že se primárně orientuje na potřeby koncových uživatelů. Z analýzy informačních zdrojů v teoretické části práce vyplývá, že knihovny zřízené jiným subjektem mohu čerpat informace ke své činnosti z několika zdrojů, které jsem uvedla v kapitole 6.2 Vlastní analýza informačních zdrojů, zdaleka neobsahují všechny informace, které knihovny potřebují. Zdroje ve zmiňované kapitole popisují spíše činnosti knihoven a danou knihovnickou problematiku. 7.1 Design zaměřený na člověka Metoda HCD (z anglického originálu Human Centered Design), tedy design zaměřený na člověka je soubor nástrojů, které se využívájí při navrhování služeb. Za metodou HCD stojí designerská společnost IDEO patřící mezi její hlavní propagátory. 101 Společnost IDEO je autorem i několika příruček 102 a publikací 103, které celý koncept popisují, a tak není metodika jen jejich interním materiálem. Cílem společnosti IDEO je sdílet hlavní myšlenky a postup navrhování služeb s celým světem. První ucelená kniha o metodě HCD, kterou společnost vydala, nese název Human Centered Design Toolkit 2nd Edition. Do češtiny tuto metodiku přeložil Kabinet Informačních studií a knihovnictví v roce 2013 pod názvem Design zaměřený na člověka, soubor nástrojů. V knize autoři uvádí: Design 100 About IDEO. IDEO [online] [cit ]. Dostupné z: HCD: design zaměřený na člověka: soubor nástrojů. 2. vyd. Brno: Flow, 2013, 187 s. ISBN Str Design Thinking for Libraries [online]. [cit ]. Dostupné z: By IDEO. IDEO [online] [cit ]. Dostupné z: 60

61 zaměřený na člověka je proces a soubor technik, které lze využít při vytváření nových řešení pro svět. Tato řešení zahrnují produkty, služby, prostředí, organizace a způsoby interakce. 104 Design zaměřený na člověka, jak název napovídá, vychází z potřeb lidí, pro které je navrhovaná služba určena. Produkt nebo služba reflektuje potřeby a chování lidí, to znamená, že lidé (cílová skupina) jsou zapojeni do celého průběhu navrhované služby či produktu. Sami autoři říkají, že díky metodě HCD mohou designéři vidět nové příležitosti a mohou zefektivnit vytváření nových řešení. 105 I samotní knihovníci si uvědomují nezbytnost rozvoje a vývoje knihovnické činnosti s ohledem na potřeby svých koncových uživatelů. Například ve Směrnici IFLA sami knihovnicí deklarují, že by se veřejné knihovny měly vyvíjet směrem k uživatelům a měly by být schopny analyzovat a reagovat na potřeby místní komunity. 106 Tím, že proces začíná u lidí a má reflektovat jejich potřeby, je důležité se na něj dívat trojí optikou, a to: optikou žádoucnosti (Co si lidé přejí? 107 ), optikou proveditelnosti (Co je technicky a organizačně proveditelné? 108 ) a optikou životaschopnosti (Co je finančně životaschopné? 109 ). Pro tuto práci jsou všechny optiky důležité. Optika žádoucnosti: Aby byla splněna, zjišťují potřeby cílové skupiny v Hear fázi pomocí kvalitativního výzkumu a konkrétně polostrukturovaných rozhovorů. Optika proveditelnosti: Po zvážení všech technických řešení, která jsou přívětivá pro cílovou skupinu, jsem dospěla k závěru, že nevhodnějším řešením je tvorba veřejně přístupné internetové stránky. Optika životaschopnosti: Portál vznikl na doméně knihovna.cz, kterou vlastní a provozuje Kabinet informačních technologií a knihovnictví na MU, tudíž finanční stránka věci byla tímto pokryta. 104 HCD: design zaměřený na člověka: soubor nástrojů. 2. vyd. Brno: Flow, 2013, 187 s. ISBN Str Tamtéž. Str KOONTZ, Christie a Barbara GUBBIN. Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, ISBN Str HCD: design zaměřený na člověka: soubor nástrojů. 2. vyd. Brno: Flow, 2013, 187 s. ISBN Str Tamtéž. 109 Tamtéž. 61

62 Fáze metodiky HCD Proces designu zaměřeného na člověka se skládá ze tří fází, které vycházejí z počátečních písmen originálního anglického názvu Human Centered Design. Jedná se o fáze Hear (naslouchání), Create (tvoření) a Deliver (realizace). 110 Jednotlivé kroky všech tří fází budou podrobněji popsány v kapitolách 7.3 Hear fáze, 7.4 Fáze Create a 7. 5 Deliver fáze. 7.2 Cílová skupina: její výběr a oslovení Cílovou skupinou diplomové práce jsou knihovny, které mají jiného zřizovatele, než definuje knihovní zákon, tedy Ministerstvo kultury, kraje a města a obce. Konkrétně se v práci zabývám dvěma druhy knihoven: knihovnou, která je založena právnickou osobou (spolkem) a jejím hlavním předmětem je knihovnická činnost a knihovnami, které jsou organizační součástí samostatné organizace a jejich hlavním předmětem není knihovnická činnost (knihovna založená neziskovou organizací). Poslední podmínkou těchto vybraných knihoven je, že jsou evidované na Ministerstvu kultury, řídí se knihovním zákonem a jsou veřejné. Do výzkumného vzorku jsem vybrala čtyři knihovny, na kterých jsem ve fázi Hear provedla pomocí kvalitativního výzkumu polostrukturované rozhovory. Výše popsaný typ knihoven, na které je zacílen můj výzkum, jsem hledala v tzv. evidenci knihoven Ministerstva kultury. Najít však konkrétní knihovnu, která je zřízena jiným subjektem, je velmi složité, neboť samotná evidence je formátována do nepříliš přehledné tabulky programu Microsoft Excel. Postup vyhledávání tak byl velmi náročný a v konečném důsledku i neefektivní. Jelikož tabulka obsahuje seznam více než knihoven, které nelze seřadit podle jejich zřizovatele, eliminovala jsem jejich počet vyřazením těch knihoven, které jsou zřízeny státem, obcí, univerzitou apod. Toho jsem docílila pomocí programové funkce filtr, která dokáže z tabulky odstranit řádky, které obsahují zvolená slova (v mém případě jsem zvolila slova jako obecní, městská, univerzita a jiná, které knihovny založené spolky nebo knihovny, jejichž hlavním předmětem není knihovnictví, ze zkušenosti neobsahují). Po tomto postupném odfiltrování knihoven zřízených ministerstvem, kraji či městy, zbylo v tabulce stále více než 110 HCD: design zaměřený na člověka: soubor nástrojů. 2. vyd. Brno: Flow, 2013, 187 s. ISBN Str

63 100 knihoven. U těchto zbylých knihoven jsem již musela zjišťovat konkrétního provozovatele vyhledáváním podle jejich názvu. Například Městská knihovna Studénka, která nemá jako svého zřizovatele uvedené město, nýbrž příspěvkovou organizaci SAK Studénka, která je městem zřizována. Po této konečné fázi odfiltování zbylých knihoven zřízených jiným než jiným subjektem mi v tabulce zůstalo 20 knihoven 111. Přesný počet knihoven zřízených jiným subjektem, může být ve skutečnosti vyšší, než ten, ke kterému jsem došla výše zmíněným postupem vyhledávání v tabulce Evidence knihoven. K odstranění spolkových nebo jiných knihoven mohlo dojít ve fázi odfiltrovávání ostatních knihoven, v případě, že použitá filtrovací slova byla také součástí názvu jejich zřizovatele. Příkladem by mohla být knihovna, jež má v názvu slova univerzita, ale nejednalo by se o knihovnu univerzitou zřízenou. Pokud by tedy nesla knihovna, jejíž zřizovatel bude například nezisková organizace s názvem Univerzita map. Podobný problém by mohl nastat, pokud by použitá filtrovací slova byla byť i částečným názvem zřizovatele knihovny, například pokud by nezisková organizace nesla název Kobecní zahrada. Tedy z 20 knihoven jsem oslovila 4 knihovny. V prvním typu knihoven, které jsou zřízené právnickou osobou - spolkem, jsem oslovila Veřejnou knihovnu Průhonice, která je vzorovou knihovnou této diplomové práce. Jako další knihovnou zřízenou spolkem jsem vybrala Knihovnu Vrchy - spolek vzájemného soužití, která se ozvala Veřejné knihovně Průhonice a žádala informace k založení knihovny v obci Vrchy. Díky poptávce a potřebě relevantních informací pro stejné druhy knihovny jako je Knihovna Průhonice, spadá Knihovna Vrchy do cíle celé diplomové práce. Proto jsem se rozhodla Knihovnu Vrchy zařadit do výzkumu. Knihovna se nachází v obci Vrchy (okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji) a je zřízena spolkem, který má v současné době 13 členů, předsedou spolku je Mgr. Jana Burešová. Knihovna vznikla z potřeby od občanů v obci Vrchy, kde po zrušení obecní knihovny žádná knihovna nebyla. Další motivací k založení byl i osobní faktor, protože paní Burešová si přála být knihovnicí. Knihovnu spolu s dalšími členy spolku provozuje na základě aktivního 111 Seznam 20 knihoven: 1. Gender Studies, o.p.s., 2. CEKUS Chotěboř, Zdravotní Rumburk, a. s., 4. Česká geologická služba, 5. Občanské sdružení Bookcheck, 6. Křesťanský institut, 7. Knihovna Slávy dcery, občanské sdružení, 8. VITA - občanské sdružení, 9. Knihovna DEN, z.ú., 10. Občanské sdružení LOGO Brno, 11. Skandinávský dům, o. s., 12. Humanitas Afrika, o. s., 13. Alie o.s., 14. Medindex,o.p.s., 15. Zahrada, o.p.s., 16. Informační centrum rodičů a přátel sluchově postižených, o.s., 17. Dům národnostních menšin, 18. STUD Brno, z.s., 19. Multikulturní centrum Praha, 20. Knihovna Vrchy. 63

64 občanství, komunitní spolupráci v obci a osobního přesvědčení. Do evidence se knihovna zapsala dne 6. února 2015 jako základní knihovna. Druhé dvě knihovny reprezentují druhý typ knihoven zřízených jiným subjektem; jedná se o knihovny, jejíž hlavním předmětem činnosti není knihovnictví. Do této skupiny knihoven jsem vybrala Knihovnu Skandinávského domu a Knihovnu Multikulturního centra Praha. Knihovna Skandinávského domu vznikla pod zapsaným spolkem Skandinávský dům jako základní se specializovaným knihovním fondem. Knihovna se specializuje zejména na beletrii překlady do češtiny i originály v severských jazycích. Ve svém fondu má i odbornou literaturu např. z oblasti historie a literární vědy či třeba průvodce po severských státech. Do evidence knihoven se Knihovna Skandinávského domu zapsala dne 7. února Knihovna Multikulturního centra Praha (dále jen Knihovna MKC Praha) vznikla pod občanským sdružením (nyní spolkem) Multikulturní centrum Praha, které řeší otázky spojené se soužitím lidí z různých kultur v České republice a v jiných částech světa. Od svého založení se Multikulturní centrum snaží rozšiřovat své služby, a tak roku 2004 otevřeli pro zájemce o multikulturní témata veřejnou knihovnu. Do evidence knihoven se Knihovna Multikulturního centra Praha zapsala dne 7. května Hear fáze Teorie Hear fáze Na začátku celého procesu začíná sběr informací, tzv. Hear fáze (naslouchání). V této fázi je důležité porozumět lidem (uživatelům), pro které je produkt nebo služba navrhována. Cílem první fáze je mluvit s lidmi, poznat je, rozvinout empatii a zachytit jejich potřeby. 114 V této fázi je důležité generovat a hledat nové nápady a myšlenky. V pozdějších fázích 112 Knihovna Skandinávského domu. Skandinávský dům [online]. Praha [cit ]. Dostupné z: Knihovna. Multikulturní centrum Praha [online]. Praha, 2005 [cit ]. Dostupné z: HCD: design zaměřený na člověka: soubor nástrojů. 2. vyd. Brno: Flow, 2013, 187 s. ISBN Str

65 pak mohou být tyto metody evaluativní - slouží k rychlému získání přehledu o tom, jak lidé reagují na myšlenky a navrhovaná řešení. 115 Výstupem Hear fáze jsou příběhy lidí, postřehy o realitě klientů a hlubší porozumění potřebám, překážkám a omezením. 116 Hear fáze je dle autorů knihy Design zaměřený na člověka rozdělena do jednotlivých kroků: 1. identifikace designérské výzvy, 2. rozpoznání stávajícího stavu, 3. určení lidí, kteří mohou na projektu spolupracovat (nábor vhodných a inspirativních účastníků je naprosto klíčový), 4. volba výzkumných metod (výzkum je důležitý pro porozumění jednotlivců v prostředí, ve kterém žijí), 5. koncept založený na volbě (jedná se o pomůcky designéra, která napomáhá k odstupu od vlastních předpokladů, smyslem konceptu založeného na volbě je hlubší porozumění problému a ve spolupráci s participujícími účastníky), 6. rozšíření svého mentálního nastavení (je důležité, aby výzkumníci rozlišovali mezi pozorováním a interpretací). 117 Prvním krokem fáze Hear je identifikace designérské výzvy, která musí být formulována se zaměřením na člověka. Výzva by měla být dostatečně široce vymezena pro další příležitosti a zároveň úzce vymezená pro to, aby se nechala dobře uchopit. U definování výzvy je důležité myslet na cílovou skupinu, pro kterou je produkt či služba tvořena Identifikace designérské výzvy Jak lze usoudit z teoretické části práce a rozboru legislativního rámce pro knihovny vytvořené pod jiným subjektem, tak založení takové specifické knihovny vyžaduje hodně úsilí. Tento závěr potvrdil i fakt, že na knihovnu v Průhonicích se obracelo mnoho lidí 115 HCD: design zaměřený na člověka: soubor nástrojů. 2. vyd. Brno: Flow, 2013, 187 s. ISBN Str Tamtéž. Str Tamtéž. Str Tamtéž

66 o radu, protože si nebyli výkladem legislativy jistí. Z pohledu HCD je třeba identifikovat designérskou výzvu a s ohledem na výše zmiňované je to: Jak podat a dodat informace pro všechny potenciální zakladatele těchto knihoven, aby byla naplněna jejich informační potřeba? Jak bylo řečeno výše, vedoucí Veřejné knihovny Průhonice (dále jen Knihovna Průhonice) Vítězslav Praks, již udělal částečnou analýzu problému a od svých pisatelů zjistil, že by uvítali portál, který by shromažďoval tyto informace. Tím došlo k zúžení výzvy na: Co by měl všechno obsahovat za informace metodický portál pro potenciální zakladatele těchto knihoven (a další knihovníky) a jakou by měl mít informační architekturu, aby splňovala všechny jejich potřeby? Po analýze problému, kterým je nedostatek informací pro knihovny zřízené spolkem (jiným subjektem) a malé knihovny (knihovny, které jsou na okraji systému knihoven), jsem mohla začít navrhovat službu Analýza informačních potřeb Dalším krokem bylo zvolení výzkumných metod. V rámci metodiky design zaměřený na člověka jsem vybrala metodu kvalitativního výzkumu formou rozhovorů. Rozhovory jsou jednou z nejčastěji používanou metodou v Hear fázi. Metodu kvalitativních rozhovorů jsem zvolila, abych získala hlubší vhled a porozumění potřeb výzkumného vzorku. Zvolila jsem metodu polostrukturovaný rozhovorů, která dává oproti strukturovanému rozhovoru větší volnost v celém procesu výzkumu. 119 Základní charakteristikou polostrukturovaného rozhovoru jsou předem připravené otázky či témata. Další výhodou je možnost reakce, přizpůsobení otázek a případné dotazování v průběhu rozhovoru. Ale i při 119 HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum, základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005, s ISBN Str

67 polostrukturovaném rozhovoru se nesmí žádné téma a připravené otázky vynechat. 120 Připravené otázky jsou k nalezení v příloze na konci práce. Definování oblastí zkoumání Cílem výzkumu bylo zjistit informační potřeby cílové skupiny (knihoven zřízených jiným subjektem) po stránce obsahové a strukturální. V průběhu rozhovorů jsem tuto základní otázku rozčlenila do sedmi základních okruhů, a to: Motivace založení knihovny Okruh otázek týkající se motivace založení knihovny bylo zahrnuto do rozhovorů s ohledem na celkový kontext prostředí a zjištění důvodu, proč se lidé rozhodnou založit knihovnu ve svém okolí. Obsah a jeho důležitost Cílem tohoto okruhu otázek bylo zjistit, odkud knihovny čerpají informace o své činnosti, jaké informace jim chybí a zjistit jejich priority. Personální obsazení Téma zaměřené na lidské zdroje bylo zařazeno z důvodu zjištění, kdo zajišťuje provoz knihovny a jakými způsoby mohou být lidé na knihovnu navázáni (zaměstnanci, brigádníci, dobrovolníci). Spolupráce s jinými subjekty Cílem tohoto okruhu bylo zjistit, zda základní knihovny vědí, že mohou využít například regionálních funkcí. Dalším cílem bylo zjistit, s jakými dalšími subjekty či jednotlivci knihovny spolupracují. 120 REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, s Sociologie. ISBN Str

68 Služby Další okruh byl zaměřen na služby, konkrétně na služby, které knihovny poskytují. Rozvíjející otázky byly zaměřeny na budoucnost: v čem se chtějí knihovny zlepšit a v jakých oblastech se chtějí dál rozvíjet. Legislativa Předposlední okruh otázek řešil evidenci knihoven, konkrétně jak probíhal proces evidence na Ministerstvo kultury. Okruh se týkal i motivací; proč se chtěli knihovny evidovat na Mnisterstvu knihovny a zda při procesu evidence nedocházelo k problémům. Finance Poslední okruh otázek byl zaměřen na financování, konkrétně na zdroje financování (kým jsem knihovny finančně podporovány). Průběh rozhovorů Celkově byly dotázány čtyři knihovny, kde jsem provedla rozhovor s pracovníkem, který knihovnu založil nebo je odpovědný za její provoz. Pomocí rozhovorů jsem zjišťovala informační potřeby cílové skupiny (knihovny zřízené jiným subjektem), které pak sloužily jako podklad pro vznik článků na portále sos.knihovna.cz a jejich členění do jednotlivých kategorií. Tři rozhovory proběhly po telefonu z důvodů časového vytížení obou stran. Rozhovor s vedoucím Knihovny Průhonice proběhl pomocí programu Skype. S knihovnou Průhonice jsem komunikovala se zakladatelem knihovny Mgr. Vítězslavem Praksem, Ph.D., který je i jejím vedoucím. Za Knihovnu Vrchy - spolek vzájemného soužití jsem hovořila s Mgr. Janou Burešovou, zakladatelkou knihovny a předsedkyní spolku. Třetí rozhovor jsem provedla s Mgr. Jitkou Jindřiškovou, místopředsedkyní spolku Skandinávského domu. Za Knihovnu Multikulturního centra jsem hovořila s Mgr. Denisou Zobačovou, finanční ředitelkou a knihovnicí. V průběhu rozhovorů jsem si vedla poznámky, které jsem po ukončení výzkumu zpracovala. 68

69 7.3.4 Analýza potřeb cílové skupiny Analýzu rozhovorů jsem zpracovala na základě 7 okruhů, které jsem si definovala při výběru výzkumné metody. Motivace založení knihovny Motivace k založení knihovny bylo u všech tázaných knihovnách velmi podobné. Tři knihovny ze čtyř uvedly, že chtěly být veřejnou knihovnou a poskytovat své služby pro širokou veřejnost. U Knihovny Skandinávského domu a Knihovny Multikulturního centra Praha (Knihovna MCP) šlo o přirozený vývoj organizace a chtěly založit specializovaný fond. Knihovny založené pod spolkem (Průhonice a Vrchy) uvedly možnost pořádat kulturní akce (besedy pro veřejnost, promítat filmy) a legálně půjčovat dokumenty. Obsah a jeho důležitost Zdroje, z kterých knihovny čerpají informace, se opět shodují. Všechny knihovny získávají informace od svých známých knihovníků, z vlastních zkušeností s knihovnou nebo od studentů knihovnictví, kteří byli v knihovně na stáži. Za další zdroj dvě knihovny uvedly stránky Ministerstva kultury a Národní knihovny. Při založení Knihovny Vrchy získala informace od Knihovny Průhonice, protože potřebovala základní informace, jak založit knihovnu pod právnickou osobou spolkem. Knihovna Vrchy poslední dobou konzultuje svoji činnost s Městskou knihovnou ve Vítkově, která jí zajišťuje regionální funkce. Dále získává informace z Elektronické veřejné konference KNIHOVNA. Při založení knihovny v prvních měsících potřebovaly knihovny informace o možnosti regionálních funkcí, jak získat věcné dary do knihovny a jak oslovit místní komunitu, že vznikla nová knihovna. V provozu knihovny a v pozdějších měsících odpověděly dvě knihovny, že měly potřeby týkající se propagace, především propagace kulturních akcí a fundraising. Personální obsazení Všechny dotazované knihovny uvedly, že jejich chod zajišťují dobrovolníci. V případě Knihovny Průhonice zaměstnávají jednoho zaměstnance se zdravotním postižením. U Knihovny MCP nemají v současné době vyčleněné finance na pozici knihovníka, a to z důvodu malého množství projektů. Dříve funkci knihovníka zastával informační koordinátor, který se staral o správu webových stránek, komunikoval na sociálních sítích 69

70 a koordinoval kulturní akce centra (knihovna byla otevřena dva dny v týdnu na 10 hodin denně). Spolupráce s jinými subjekty V okruhu otázek se na téma spolupráce opět všechny tázané knihovny shodly, že spolupracují s místními subjekty a s lidmi ve svém okolí. Knihovny základní (Průhonice a Vrchy), které mohou využívat regionálních funkcí, je využívá pouze Knihovna Vrchy, kde od Městské knihovny Vítkov využívá výměnných fondů a poradenskou činnost. Knihovna Průhonice o regionálních funkcí vůbec nevěděla a byla to pro ni nová informace. Knihovny Skandinávského domu a Multikulturního centra spolupracují s vysokými školami a vyššími odbornými školami. Nabízejí jim možnosti stáže pro studenty a akce pro vyučující. Navíc Knihovna Skandinávského domu řeší možnost vytvoření Severské knihovny v Moravské zemské knihovně. Služby Ze zákona všechny knihovny provozují veřejné knihovnické a informační služby a navíc všechny knihovny provozují kulturní a vzdělávací akce (promítání filmů, besedy, autorská čtení, školení, šachový klub, dětský klub). Na otázku v čem se chtějí zlepšit, se dvě knihovny shodly na vylepšení prostoru pro čtenáře. Například v Knihovně Skandinávského domu neustále roste knihovní fond a současné prostory začínají být pro knihovnu nevyhovující. Vedoucí Knihovna Průhonice se zase rozpovídal na téma komunikace a propagace akcí. Konkrétně by chtěl zlepšit komunikaci s místním tiskem. Další podotázky se týkaly knihovního systému. Knihovny založené spolkem nemají knihovní systém. Seznamy knih zveřejňují na webových stránkách v excelové tabulce. Knihovna MCP a Knihovna Skandinávského domu mají knihovní systém Clavius, který zakoupily z grantu Ministerstva kultury. S Knihovnou Skandinávského domu jsme se dostaly na téma otevřených knihovních systémů, o kterých projevila vedoucí knihovny zájem. Legislativa Na otázku proč se knihovny evidovaly na Ministerstvo kultury, odpovídaly všechny knihovny téměř stejně a jejich výpovědi se často shodovaly s okruhem motivace založení. Nejčastěji uváděly možnost pořádat zajímavé komunitní aktivity (promítat filmy), ze soukromé knihovny udělat veřejnou službu, instucializovat se (mít oficiální statut), 70

71 dosáhnout na dotace a granty a zařadit se do skupiny kolektivních plátců autorských děl. K mému překvapení žádná z knihoven neměla problémy se zaevidováním knihovny na Ministerstvu kultury. Knihovny založené spolkem si pro více podrobností telefonovaly přímo na ministerstvo a čekaly, až jim povinné dokumenty ministerstvo schválí. Finance Dotazované knihovny financují provoz knihovny z několika zdrojů: granty, dotace, nadace, vlastní činnost, členské příspěvky, dary (finanční i věcné). Například Knihovna Vrchy dostává od obce každý rok finanční příspěvek od obce, kdežto Knihovna Průhonice dostala jednorázový příspěvek v prvním roce založení knihovny. Knihovna Skandinávského domu má prostory knihovny pronajaté od městské části Praha Dejvice, která jim dala nižší cenu než u klasických komerčních pronájmů Závěry z Hear fáze Z analýzy potřeb cílové skupiny jsem vydefinovala základní témata, které knihovny samy několikrát v rozhovoru zmiňovaly. Navržený portál by měl obsahovat následující informace: jak založit knihovnu pod právnickou osobou - spolkem, informace o elektronické konferenci pro knihovníky, informace o možnosti regionálních funkcí, jak získat věcné a finanční dary do knihovny, jak oslovit místní komunitu, propagace akcí knihovny, promítání filmů, provoz dětského koutku, spolupráce s místními médii, fundraising, otevřené knihovní systémy, dobrovolníci, jak zaměstnat osobou se zdravotním postižením. Obsah portálu je podrobněji popsán v kapitole Verze portálu vycházející z Hear fáze. Mezi prioritní informace, které knihovny potřebovaly při zakládání, popřípadě v prvních měsících, označili informátoři: jak založit knihovnu pod právnickou osobou spolkem, informace o možnosti regionálních funkcí, jak získat věcné dary do knihovny a jak oslovit místní komunitu. 71

72 7.4 Create fáze Teorie Create fáze Na první fázi Hear (naslouchání) navazuje druhá fáze Create (tvoření). Cílem této fáze je porozumět získaným poznatkům (potřebám uživatelů) a dalším informacím. V této fázi je důležité definovat příležitosti a vytvořit řešení. 121 Podle autorů knihy Design zaměřený na člověka je druhá fáze: ta nejabstraktnější část procesu, během níž jsou konkrétní potřeby jednotlivců transformovány do obecnějších postřehů týkajících se větších skupin populace a systémových rámců, které tým vytváří. 122 K dosažení cílů druhé fáze napomáhá několik aktivit. Například brainstorming a storyboard k hledání nových řešení. Dále tvorba prototypů a sběr zpětné vazby k uskutečňování nápadů Verze portálu vycházející z Hear fáze Na základě všech získaných informací z první fáze jsem začala hledat nová řešení pro návrh portálu určeného pro knihovny. V rámci navrhování služby jsem se rozhodla použít metodu tvorby person, které zastupují typického uživatele služby (jsou tzv. imaginárním profilem typického uživatele). Tvorba person se tvoří až po získaných dat z Hear fáze. Na základě potřeb vydefinovaných Hear fáze jsem rozhodla vytvořit dvě persony HCD: design zaměřený na člověka: soubor nástrojů. 2. vyd. Brno: Flow, 2013, 187 s. ISBN Str Tamtéž. Str Tamtéž. Str HAZDRA, Adam. Skvělé služby: jak dělat služby, které vaše zákazníky nadchnou. Praha: Grada, 2013, s ISBN Str

73 První persona: Jiří, 40 let Osobní rovina: Jiří je otec tří dětí, žije v malé obci, kde působí jako místní zastupitel. V dobách studí na VŠ se angažoval jako dobrovolník v ekologických organizacích. Tato záliba přetrvává. Rád se angažuje v obci, ve které s rodinou žije. Obec vnímá jako komunitu lidí, kteří mají spolupracovat a tvořit veřejný prostor, proto spolu se sousedy založil knihovnu. Pracovní rovina: Jiří je podnikatel střední firmy. Do své firmy dojíždí do většího města. V případě nečekaných událostí může pracovat z domu. Ve své firmě vydělá tolik, že se může angažovat jako dobrovolník v obci, kde žije. Obavy: Strach má z nedostatku financí. Informace získané z portálu (naplnění informační potřeby): Jeho cílem je vytvořit společenský prostor pro obyvatele obce, ve které žije. Zapojit sousedy do provozu knihovny. Druhá persona: Marie, 35 let Osobní rovina: Marie je vdaná, zatím bezdětná. Pracovní rovina: Marie vystudovala environmentální studia a v současné době pracuje v neziskové sféře. Ve své organizace koordinuje kulturní akce a vzdělávání pracovníků. Obavy: Její hlavní obavy pramení ze ztráty motivace a nedostatku času na dobrovolnické aktivity. Informace získané z portálu (naplnění informační potřeby): 73

74 Marie by chtěla načerpat informace k rozvíjení jejích dobrovolnických aktivit. Především v oblasti kulturních akcí. Ráda by chtěla získané informace předávat dál. Technické řešení Volba domény Před samotným návrhem portálu a třemi fázemi designu zaměřeného na člověka, zvolili zástupci KISKu spolu s Praksem doménu knihovna.cz, na které vznikla služba pro knihovny. Na webovém portálu knihovna.cz jsou umístěny projekty studentů, pedagogů a odborníků z oboru knihovnictví. 125 U domény knihovna.cz bylo zapotřebí zvolit celý název adresy, tedy vybrat vhodné slovo před doménou knihovna.cz. Pomocí brainstormingové metody vzniklo několik nápadů. Postupným vyřazováním zůstaly tři nápady: pomoc.knihovna.cz, sosknihovna.knihovna.cz nebo sos.knihovna.cz. Za definitivní název byla zvolena doména sos.knihovna.cz. Systém správy obsahu Po vytvoření domény bylo důležité rozhodnout se pro systém správy obsahu (tzv. redakční systém), kterým upravuje webový obsah. Výhodou redakčního systému je, že internetové stránky zvládne obsluhovat i osoba (editor), která nemusí mít velké programátorské znalosti. Redakční systém funguje na jednoduchém principu a k jemu editování stačí pouze internetový prohlížeč s přístupem k internetu. 126 Pro potřeby portálu sos.knihovna.cz jsem zvolila redakční systém WordPress. WordPress byl původně platformou pro blogy. V současné době na šablonách WordPressu funguje 26 % stránek na internetu. 127 Mezi velké výhody systému WordPressu je jeho jednoduchost a příjemné uživatelské rozhraní. Další výhodou jsou také pluginy, které umožňují vytvořit jakýkoli typ webu a to jsou většinou k dispozici zdarma. WordPress je 125 O projektu. Knihovna.cz [online]. Praha, 2013 [cit ]. Dostupné z: KUDLÁČEK, Lubomír. WordPress: podrobný průvodce tvorbou a správou webů. Brno: Computer Press, 2010, s ISBN Str GNU General Public License. WordPress [online]. [cit ]. Dostupné z: 74

75 systém s otevřeným zdrojovým kódem a velká část služeb je poskytována zdarma (licence GNU GPL). 128 Vzhled webu je možné upravit pomocí tzv. šablon, které se jednoduše nahrají při instalaci systému. Na oficiálních stránkách WordPressu je seznam volně dostupných šablon, které se mohou dále upravovat. 129 Informační architektura portálu Po vybrání redakčního systému bylo potřeba uspořádat informace, které měl portál obsahovat. Cílem informační architektury je sběr informací, které je potřeba zorganizovat a následně prezentovat s cílem k nejjednoduššímu vyhledání. 130 Při návrhu informačních architektury se musí brát v úvahu uživatel, obsah a kontext (tyto tři elementy prakticky použiji při tvorbě rámců níže v textu). Dále jsem se držela i odborné literatury. Webové stránky musí být jednoduché a přehledné, aby uživatel nalezl informaci, kterou hledá. K přehledným stránkám slouží text s tím, co stránky obsahují, navigační panel, malé množství textů, odkazy viditelně označeny atd. Úvodní strana musí informace o stránce a název stránky. 131 Tvorba rámců Další metodu, kterou jsem zvolila při návrhu portálu, byla vizuální reprezentace systému tzv. rámce, které zobrazují různé prvky nebo aktéry a zvýrazňují vztahy mezi nimi. V tomto kroku jde o vizuální zobrazení systému mezi lidmi, věcmi i činnostmi. Autoři knihy HCD design zaměřený na člověka soubor nástrojů uvádí, že lze vycházet z běžných 128 MCNULTY, Scott. WordPress: efektivní publikování na webu. Brno: Zoner Press, Encyklopedie webdesignera. ISBN Str KUDLÁČEK, Lubomír. WordPress: podrobný průvodce tvorbou a správou webů. Brno: Computer Press, 2010, s ISBN Str MAKULOVÁ, Soňa. Informačná architektúra. Ikaros [online]. 2005, ročník 9, číslo 9 [cit ]. ISSN Dostupné z: HLAVENKA, Jiří. Tvorba webových stránek: jednoduše, srozumitelně, názorně. Brno: Computer Press, Jednoduše, srozumitelně, názorně. ISBN Str

76 typů rámců jako například Vennův diagram, procesní mapa, vztahová mapa, matice se dvěma osami. 132 Informace, které jsem získala z první fáze Hear z rozhovorů a z analýzy person jsem po vzoru informační architektury rozdělila do tří základních rovin (uživatel, obsah a kontext) a vytvořila Vennův diagram. Rovinou uživatele v kontextu portálu jsou knihovníci, neodborní knihovníci, provozovatelé knihoven. Rovinou obsahu jsou informace, které uživatelé/knihovníci potřebují najít k provozu knihoven. A rovinou kontextu je systém knihoven a legislativa upravující činnost knihoven v České republice. Obrázek 9: Vennův diagram Obsah Po zpracování výše zmíněné struktury portálu (analýza informační architektury webu a definování potřeb uživatelů konečný obsah portálu. První verze prototypu tedy obsahovala základní rozcestník z výše zmíněných kategorií (první kroky knihovny, knihovna jako kulturní centrum, financování/sponzoring a knihovnická komunita), který se skládal s několika článků/návodů a rad. 132 HCD: design zaměřený na člověka: soubor nástrojů. 2. vyd. Brno: Flow, 2013, 187 s. ISBN Str

77 Portál v první verzi obsahoval následující články: jak se stát zřizovatelem, jak založit knihovnu pod spolkem, jak založit filmový klub v knihovně, dětský koutek, knihovna a dobrovolníci, dary pro knihovny, granty pro knihovny, seznam knihovnických aktivit. U obsahu portálu a každé kategorii (první kroky knihovny, knihovna jako kulturní centrum, financování/sponzoring a knihovnická komunita) jsem myslela na cíl stránky, co chci návštěvníkovi na stránce sdělit a co by měl návštěvník dané stránky udělat. 133 Struktura článků Pro snadnější orientaci v textu článků jsem se rozhodla pro jednotnou strukturu, a to: obecný úvod, jaké informace jsou důležité (informace, které musí znát provozovatel knihovny), krok za krokem (návod pro zavedení služby, akce atd.) a zdroje (odkaz na další informace). Struktura článků vychází z inspirace wikipedických hesel. Nově vytvořený portál neduplikuje informace z jiných portálů, případně na ně odkazuje. Hlavním požadavkem ze strany Knihovny Průhonice bylo na portálu uveřejňovat rady a nápady pro výkon dobré knihovní praxe. Šablona Jak již bylo popsáno výše, tak jsem pro portál zvolila redakční systém WordPress. Před vybráním odpovídající šablony jsem pomocí jednoduchých nákresů, které zobrazují rozmístění jednotlivých prvků na webové stránce, rozvrhla rozložení webové stránky 133 ŘEZÁČ, Jan. Web ostrý jako břitva: návrh fungujícího webu pro webdesignery a zadavatele projektů. Jihlava: Baroque Partners, 2014, s ISBN Str

78 a jejich prvků. Metodou wireframe (drátěný model) jsem jednoduše rozvrhla prvky, které mi vyplynuly z rozhovorů s cílovou skupinou. 134 Obrázek 10: Wireframe V první verzi portálu jsem zvolila šablonu s názvem Pinboard ZELENÝ, Prokop. Webové stránky pro odbornou praxi. Praha: České vysoké učení technické, 2014, s ISBN Str Pinboard. WordPress [online]. [cit ]. Dostupné z: 78

79 Obrázek 11: Sos.knihovna.cz verze portálu 1.0 Tvorba prototypu Prototypování slouží k vývoji a dalšímu testování designových nápadů samotnými uživateli. Tvorba prototypů propracuje řešení a umožní ho otestovat. Prototypy reprezentují konečný produkt či službu, na které si ověříme například technickou realizaci a funkci. 136 Na základě prvního prototypu verze portálu 1.0 jsem provedla uživatelské testování. Uživatelské testování verze 1.0 První verzi portálu bylo třeba otestovat, proto bylo přistoupeno k uživatelskému testování na základě předem připraveného scénáře. Součástí scénáře byly dopředu připravené úkoly, které testeři plnili a nahlas komentovali. 137 Hlavním hodnotícím prvkem byla titulní strana portálu a rozložení jednotlivých prvků v celé struktuře portálu. Postupovalo se podle stanoveného scénáře, který se skládal z úkolů pro testera a vycházel z Hear fáze, tedy z potřeb cílové skupiny. 136 AMBROSE, Gavin a Paul HARRIS. Grafický design: designové myšlení. Brno: Computer Press, 2011, s Základy designu. ISBN Str ŘEZÁČ, Jan. Web ostrý jako břitva: návrh fungujícího webu pro webdesignery a zadavatele projektů. Jihlava: Baroque Partners, 2014, s ISBN Str

80 Scénář 1. První dojem: jak na vás portál působí? 2. Kde byste hledal/a, jak se dá založit knihovna? 3. Jak na vás působí struktura článku? Co byste změnil/a? 4. Kde byste hledal/a personální obsazení knihovny? 5. Kde byste hledal/a článek o přijmutí darů pro knihovnu? 6. Jakým prvkem se vrátíte na hlavní stránku? 7. Dokončení: jak byste hodnotil celkové působení? Tester č. 1 Profil testera: Jedná se o 25 let starou ženu, která se 2 roky živí designem služeb. Zajímá se o trendy a není typickým uživatelem. K testování byla pozvána, protože by mohla mít i praktické tipy z praxe. Průběh testování První dojem: Jak na vás portál působí? Tester: Působí na mě spíše jako nástěnka než web. Vizuálem je trochu zastaralý. Celkově je v té nástěnce trochu chaos, články se řadí podle data publikování, které není pro uživatele rozhodujícím prvkem. Moderátor: A co vás napadne jako úplně první, když se na web podíváte? Tester: Když na web přijdu poprvé, tak vlastně nevím, o čem má být, není to tam nikde vysvětleno. Moderátor: Co vás na hlavní stránce nejvíce zaujalo, jaký by byl váš další krok? Tester: Asi ten článek Jak se stát zřizovatelem knihovny. Kde byste hledala, jak se dá založit knihovna? Tester: No, asi v První kroky knihovny, ale je to trochu divné, protože na webu není vysvětleno na jakou problematiku je zaměřen, tak nevím, v čem ty první kroky mají být. Moderátor: Jak byste tuto kategorii pojmenovala? Tester: No, asi založení knihovny. 80

81 Jak na vás působí struktura článku? Co byste změnila? Je to takový jeden souvislý text, nemohu jej rychle proscannovat, jestli je tam ta informace, kterou potřebuji. Odkazy, které vedou ven, nejsou od textu odlišené. Chybí mi tam drobečková navigace, abych věděla, kde jsem. Kde byste hledala personální obsazení knihovny? Tester: Tak to nevím. <tester proklikává menu> Je to nelogicky zařazeno, musela jsem to všechno proklikat. Moderátor: A kam byste to zařadila? Tester: No, asi pod nějaké fungování knihovny nebo něco takového. Kde byste hledala článek o přijmutí darů pro knihovnu? Tester: To je logické, ve sponzoring a financování, ale nechápu, proč se to nejmenuje jen financování. Jakým prvkem se vrátíte na hlavní stránku? Tester: Přes klik na ikonu webu vlevo nahoře, ale kdyby tam byla drobečková navigace, tak by to šlo i přes ni. Dokončení: jak byste hodnotil celkové působení? Tester: Tak na webu není moc rozlišných druhů informací, všechny se týkají založení a fungování knihovny. Je dobře, že je takto přesně vytyčen cíl, člověk se díky tomu vlastně rychle zorientuje. Mohl by tam někde být box s nejnovějšími příspěvky, protože pokud se obsah průběžně doplňuje, tak chci vědět, co je aktuálního. Vlastně ideální by bylo, kdybych tam jako uživatel mohla někam vložit a kdyby přibylo něco nového, tak by mi to přišlo do u. Moderátor: A když to celkově zhodnotíte, chybí vám tam něco? Tester: Vlastně mi tam chybí kontakt. Co mám jako uživatel dělat, když jsem nenašla to, co jsem hledala? 81

82 Tester č. 2 Profil testera: Jedná se o 45 let starou ženu, která 20 let pracuje jako knihovnice. Z hlediska počítačové gramotnosti patří k typickým uživatelům mého portálu. K testování byla pozvána, protože pochází z knihovnické praxe. Průběh testování První dojem: Jak na vás portál působí? Tester: Web se mi líbí, jsou tam obrázky, které jej oživují. Akorát se mi nelíbí, že jsou tam nějaká anglická slova, viz Read more. Moderátor: A víte, co to znamená? Tester: Ano, asi je tam pokračování textu, ale mám ráda český jazyk, asi to bude profesionální deformace, za to se nemůžete na mne zlobit, tak si myslím, že by to mělo být v češtině. Moderátor: A ještě vás k tomu prvnímu dojmu něco napadá? Tester: Líbí se mi, že vypadá jednoduše, žádné zbytečné složitosti. Kde byste hledala, jak se dá založit knihovna? Tester: Popravdě jsem předtím nevěděla, že knihovnu může založit spolek, takže v tom bych tam uvítala nějaké informace. Asi v První kroky knihovny. Ale pokud je ten web o založení knihovny, tak by to mělo být asi první, ne? Jak na vás působí struktura článku? Co byste změnila? Je tam toho hodně a nic není zvýrazněno. Líbí se mi tam ta oblast Něco navíc, ale v některých článcích by tyto odkazy chtělo více popsat. Proč tam jsou a co na nich získám, když na ně kliknu? Kde byste hledala personální obsazení knihovny? Tester: Tím myslíte, kdo může v knihovně pracovat? To nevím, kde bych to hledala. Moderátor: A kam byste to zařadila? Tester: Asi do prvních kroků knihovny, protože mezi kroky patří, že je tam třeba sehnat lidi, ne? 82

83 Kde byste hledala článek o přijmutí darů pro knihovnu? Tester: Ve Sponzoringu/financování, ale nevím, proč je tam zase to anglické slovo. Jakým prvkem se vrátíte na hlavní stránku? Tester: Já se moc na hlavní stránku nepotřebuji vracet, když chci novou kategorii, tak kliknu na položku v menu. Dokončení: jak byste hodnotil celkové působení? Tester: Jsem moc ráda, že takový portál vznikl, je to zajímavé téma a pokud existují lidé, kteří chtějí založit knihovnu a potkávat se v ní, tak je skoro až tristní, že nemají žádnou podporu. Obecně se mi stránky líbí, jsou tam zajímavé informace. Moderátor: A chybí vám tam něco? Tester: Stránky mají být dělané pro knihovníky a budoucí knihovníky. Pokud jsou tam lidé nadšenci, kteří nic neví o knihovnictví, ale chtějí založit knihovnu, tak jim chybí podstatná část informací. Taky by mi přišlo fajn, kdyby se tam dalo diskutovat a tak se doptat na věci, které člověka zajímají, ale na stránkách se je nedozví. A taky by se mi líbilo, kdyby se daly všechny články stáhnout a vytisknout, že by měl člověk takovou knížečku, kterou by si mohl v klidu přečíst. A vlastně by tam měl být i odkaz na vaši diplomovou práci, když to v ní tak pěkně rozebíráte. Tester č. 3 Profil testera: Jedná se o 28 let starého muže, který 2 roky pracuje v knihovně jako softwarový vývojář. Tester nepatří k typickým uživatelům portálu, ale svými zkušenostmi může mít praktické připomínky. První dojem: Jak na vás portál působí? Tester: Působí na mě velmi zastarale, amatérsky a jednoduše. Moderátor: A co vás napadne jako úplně první, když se na web podíváte? Tester: Špatně sladěné barvy. Pro člověka se zrakovým omezením nemůže být stránka čitelná. Tito lidé nevnímají dobře kontrasty barev to co je v pozadí a co je v popředí. 83

84 Kde byste hledal, jak se dá založit knihovna? Tester: Nevidím odkaz. Asi pod záložkou první kroky knihovny, ale myslím, si že je to fáze po založení. Moderátor: Jak jinak byste nazval záložku první kroky knihovny? Tester: Spíše bych tam dal nějaký timeline jako vývoj knihovny. Jak na vás působí struktura článku? Co byste změnil? Tester: Líbí se mi formátování v podobě zvýrazněných hlavních myšlenek, ale někde je toho až moc. Moderátor: Jak to myslíte? Tester: Články jsou až příliš přeformátované. Například různé velikosti písma a moc barev. Spíš bych text sjednotil do jedné barvy a zvolil pouze dvě velikosti písmen. Kde byste hledal personální obsazení knihovny? Tester: <hledá navigaci> není tady žádná navigace. Asi bych ji hledal pod záložkou knihovnická komunita. Moderátor: A kam byste článek zařadil? Tester: <přemýšlíš>. Nejspíše do nové záložky o knihovnách. Záložku první kroky knihovny bych přejmenoval na návody pro knihovny. Kde byste hledal článek o přijmutí darů pro knihovnu? Tester: sponzoring a financování Jakým prvkem se vrátíte na hlavní stránku? Tester: Asi přes logo SOS pro knihovny nebo přes klávesnici. Dokončení: jak byste hodnotil celkové působení? Tester: Udělal bych několik změn. Například záložky v menu by měly mít caret Moderátor: Můžete to vysvětlit? Tester: Caret znázorňuje rozkliknutelnost prvku. Dále bych tam přidal tooltip (pozn. bublina s informacemi o významu elementu). 84

85 V článcích mi chybí možnost jejich sdílení na sociálních sítích. Pokud je portál pro knihovníky, tak bych tam přidal možnost si články vytisknout, poslat em a odebírat RSS. Shrnutí uživatelského testování Díky uživatelskému testování se třemi testery jsem vytvořila verzi 2.0. V následující kapitole bude podrobně popsáno, jak jsem zapracovala výsledky testování a kde přesně došlo ke změnám Finální verze Změny provedené na základě uživatelského testování S technickým vývojem a vývojem šablon v systému WordPress nastala změna u vizuální podoby portálu. Změna se týkala i výměny šablony ve WordPressu. Původní verze portálu byla realizována přes šablonu zvanou Pinboard. Po testování portálu cílovou skupinou a načtení literatury o webdesignu došlo ke změně. Druhá verze portálu se zobrazuje přes novou šablonu zvanou My passion. 138 Šablona Úprava šablony na články. Přidání nejnovějších příspěvků. Přidání nejnovější komentáře. Přidání možnosti odebírání pomocí RSS. Přidání drobečkové navigace. Přidání možnosti vyhledávání v obsahu článků. 138 My passion. WordPress [online]. [cit ]. Dostupné z: 85

86 Obrázek 12: Sos.knihovna verze portálu 2.0. Menu Změnila jsem v menu položku první kroky knihovny na Založení knihovny na základě postřehu testera č. 1, který uvedl, že neví, čeho by se ty první kroky měly týkat. Navíc původní pojmenování bylo moc dlouhé. Je to pojmenování přesnější a články Jak se stát zřizovatelem a Jak založit knihovnu pod spolkem do něj lépe pasují. Dále jsem doplnila kontakt na sebe a na vzorovou knihovnu v Průhonicích. Změnila jsem v menu položku Sponzoring/financování pouze na Financování. Změnilo se pořadí položek v menu podle priorit uživatelů. Položku Knihovnická komunita jsem zařadila do kategorie Knihovna jako kulturní centrum. Nejdůležitější změny v menu a v hlavní stránce se týkaly názvu portálu s podnázvem, komu je portál určen. V pravé horní části se nachází upravené menu, a to struktura hlavních okruhů informací pro knihovny: založení knihovny, financování a knihovna jako kulturní centrum. V novém uspořádání menu a hlavní stránky jsme vycházela z knihy Inspirativní webdesing, kde se píše, že se obvykle lidské oko dívá při čtení zleva doprava. 139 Prostřední část portálu je již věnována článkům, které se samy po určitém 139 MCNEIL, Patrick. Inspirativní webdesign: průvodce nejlepšími tématy, trendy a styly. Vyd. 1. Brno: Computer Press, s. ISBN Str

87 časovém úseku mění. V náhledu každého článku na hlavní straně je název, úvodní fotografie a krátký popis. Na hlavní stránce portálu se mění nejnovější příspěvky, které mají upoutat čtenáře portálu. Struktura článků Odkazy zvýrazněné modře. Přidání čáry na oddělení postupů. Přidání možnosti komentování článků. Barevné zvýraznění kategorií. V kategorii Něco navíc jsem popsala odkazy. Obsah Na titulní stranu jsem přidala informace, proč portál vznikl. Do loga knihovny jsem napsala heslo: Návody pro knihovny zřízené právnickou osobou (spolkem). přidala jsem článek: Otevřený knihovní systém Koha. přidala jsem článek: Miniknihovny. přidala jsem článek: Jak zaměstnat osobu se zdravotním postižením. přidala jsem článek: Propagace knihovny a fundraising. Ze všech článků jsem udělala e-book a dala k dispozici ke stažení. Přidala jsem na web odkaz na diplomovou práci do kategorie Založení knihovny. Přidala jsem Google formulář na sběr ových adres do kategorie Knihovnická komunita. 87

88 Srovnání struktury a obsahu 1.0 a 2.0 Obrázek 13: Struktura portálu 1.0 Obrázek 14: Struktura portálu 2.0 V době odevzdání diplomové magisterské práce (léto 2016) odpovídala struktura webové stánky druhé verzi, která byla popsána výše. Některé navrhované změny budou postupně implementovány (např. doplnění některých článků, drobečková navigace a další). 88

89 7.5 Deliver fáze Poslední fází metody designu zaměřeného na člověka je životaschopnost. Cílem je, aby navržená a vytvořená služba (produkt) byla dlouhodobě udržitelná. Autoři knihy HCD design zaměřený na člověka soubor nástrojů uvádí: "v této fázi čeká tým výzva v podobě vytvoření prvků nezbytných pro úspěch řešení a sledování dopadu řešení." 140 Výstupy třetí fáze Deliver (realizace) jsou následující body: "hodnocení proveditelnosti, hodnocení životaschopnosti, řetězec inovací, plán realizace a plán učení." 141 Společnost IDEO ve zmíněné publikaci nabízí soubor nástrojů, které vedou ke zmíněným výstupům. Kroky fáze Deliver jsou: tvorba udržitelného modelu příjmů, určení schopností nezbytných pro realizaci řešení, plánování řetězce řešení, stanovení časového výhledu, plánovaní a realizace minipilotních projektů a jejich opakování, sestavení plánu učení, sledování ukazatelů efektivity, hodnocení zpětné vazby a výsledků Plán udržitelného modelu Knihovnická periodika Důležitým prvkem je distribuce portálu po knihovnické komunitě. Za vhodné zdroje pro komunikaci bych zvolila články v knihovnických časopisech jako je například Inflow, Ikaros či Časopis Čtenář. 140 HCD: design zaměřený na člověka: soubor nástrojů. 2. vyd. Brno: Flow, 2013, 187 s. ISBN Str Tamtéž. Str Tamtéž. Str

90 Terénní projekt Další možností je propojit vzniklou službu (portál) s předmětem vyučující na Kabinetu informačních studií a knihovnictví (KISK) Masarykovy univerzity. Udržitelnost by byla zaručena v rámci předmětu Terénní projekt, který je v nabídce praktických předmětů na KISKu. Náplní práce předmětu by bylo hlídat obsahovou stránku článků, odpovídat na dotazy (nebo je přeposílat dál) a sbírat případné nové náměty na články. Spolupráce s Knihovnou Průhonice I nadále je důležité spolupracovat s Knihovnou Průhonice. Distribuce přes Ministerstvo kultury V kapitole 6.3 Systémový návrh řešení jsem již zmínila možnost distribuovat informaci o portálu sos.knihovna přes Ministerstvo kultury. Ministerstvo kultury by mohlo vždy nově vzniklé knihovně, která se u nich oficiálně zaeviduje, zaslat vítací mail. Zpráva by obsahovala základní informace, například o možnosti spolupráce s knihovnickou komunitou, zdroje na další informační kanály, kde čerpat další informace ke knihovnické činnosti. Jedním ze zdrojů by mohl být i odkaz na sos.knihovna. 90

91 Závěr Základ pro teoretickou část práce byl rozbor současné situace v problematice knihoven založených jiným subjektem než státem, krajem či obcí. Bylo zjištěno, že česká legislativa neposkytuje jednotný pohled na tyto knihovny. Zároveň nedochází k propojení popisovaných knihoven se systémem knihoven a nenabízí jim takovou podporu jako těm, které jsou zřízeny státními institucemi. Z práce vyplynulo, že by se tato situace dala změnit systémovým řešením a informačním portálem zaměřeným na tento typ knihoven. Výchozím bodem zjišťování informačně nosných oblastí byla analýza fungování Veřejné knihovny Průhonice, jež je zřizována právnickou osobou a jasně ukazuje, že angažovaní lidé mohou přes absenci systémové podpory provozovat knihovnu. Z tohoto důvodu byla tato instituce vybrána jako vzorový příklad. Výstupem z rozhovorů vedených se zakladateli knihoven ze zvolené cílové skupiny vyplynulo, že pro některé z informantů jsou informace těžko nalezitelné nebo k nim nemají přístup. Nejvíce je zajímala problematika získávání věcných darů do knihovny, způsoby oslovení místní komunity a oblast financování knihovny. Informanti se přímo dotazovali na otevřené knihovní systémy a na spolupráci s místními médii. Často nevěděli, že mohou využít regionálních funkcí. Výstupem praktické části práce bylo navržení portálu sos.knihovna.cz, který je prvním krokem k otevření tohoto tématu, které má bezpochyby ve společnosti své místo. Účelem portálu je pomoci všem potenciálním zakladatelům zorientovat se v problematice a představit toto téma dalším subjektům, jichž se týká. Tyto knihovny se potýkají s obdobnými problémy jako všechny ostatní, a proto si rovněž zaslouží podporu knihovnické komunity. V průběhu psaní teoretické části práce vznikl systémový návrh řešení, který je vedlejším výstupem diplomové práce. Podpůrným řešením podpody zmiňovaných knihoven může být oslovení při zavevidování nové knihovny přes Ministerstvo kultury pomocí vítacího 91

92 u. Další alternativním řešením může být jednoduché vyhledávání knihoven podle zřizovatelů v Adresáři knihoven Národní knihovny. Při studiu příbuzných témat této práce jsem zjistila, že veškeré tyto informace jsou zavislé na současném stavu knihoven i na současné politické situaci, a tedy si uvědomuji, že v závislosti na tyto skutečnost i v závislosti na neustálý vývoj knihovnictví bude třeba po určité době znovu aktualizovat například postupy při zákládání knihovny zřízené jiným subjektem. 92

93 Seznam obrázků Obrázek 1: Tabulka Evidence knihoven Obrázek 2: Zřizovací náklady Obrázek 3: Náklady na roční provoz v roce 2011 Obrázek 4: Příjmy v roce 2011 Obrázek 5: Vyúčtování služeb (náklady a energie) Obrázek 6: Náklady v roce 2015 Obrázek 7: Příjmy v roce 2015 Obrázek 8: Pozvánka na Oskar po česku (Zdeněk Svěrák) Obrázek 9: Vennův diagram Obrázek 10: Wireframe Obrázek 11: Sos.knihovna.cz verze 1.0 Obrázek 12: Sos.knihovna verze portálu 2.0 Obrázek 13: Struktura portálu 1.0 Obrázek 14: Struktura portálu

94 Seznam použitých zdrojů Knihy: 1. AMBROSE, Gavin a Paul HARRIS. Grafický design: designové myšlení. Brno: Computer Press, 2011, s Základy designu. ISBN ČERNÁ, Milena a Anna STÖCKLOVÁ. Služby knihoven a informačních středisek: skripta pro posluchače filosofické fakulty Univerzity Karlovy. 1. vyd. Praha: Karolinum, s. ISBN DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Vyd. 1. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, ISBN Funkce krajských knihoven: seminář, Brno 19. březen vyd. Brno: Sdružení knihoven ČR, Informační zdroje. ISBN HAZDRA, Adam. Skvělé služby: jak dělat služby, které vaše zákazníky nadchnou. Praha: Grada, 2013, s ISBN HCD: design zaměřený na člověka: soubor nástrojů. 2. vyd. Brno: Flow, 2013, 187 s. ISBN HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum, základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005, s ISBN HLAVENKA, Jiří. Tvorba webových stránek: jednoduše, srozumitelně, názorně. Brno: Computer Press, Jednoduše, srozumitelně, názorně. ISBN Koncepce rozvoje regionálních funkcí knihoven v Jihomoravském kraji v letech Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, ISBN

95 10. KOONTZ, Christie a Barbara GUBBIN. Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, ISBN KUDLÁČEK, Lubomír. WordPress: podrobný průvodce tvorbou a správou webů. Brno: Computer Press, 2010, s ISBN MCNEIL, Patrick. Inspirativní webdesign: průvodce nejlepšími tématy, trendy a styly. Vyd. 1. Brno: Computer Press, s. ISBN MCNULTY, Scott. WordPress: efektivní publikování na webu. Brno: Zoner Press, Encyklopedie webdesignera. ISBN NEMEŠKALOVÁ, Ilona. Příručka knihovníka. Ostrava: Státní vědecká knihovna, ISBN PROTIVÍNSKÝ, Tomáš a Petr ČÁP. Občanské vzdělávání v knihovnách: výzkum vzdělávacích preferencí návštěvníků veřejných knihoven v oblasti občanského vzdělávání dospělých. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, ISBN REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, s Sociologie. ISBN ŘEZÁČ, Jan. Web ostrý jako břitva: návrh fungujícího webu pro webdesignery a zadavatele projektů. Jihlava: Baroque Partners, 2014, s ISBN Služby knihoven knihovnám: krajské programy regionálních funkcí na podporu knihoven. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, ISBN

96 19. STEJSKAL, Jan. Ekonomika neziskové organizace. 1. vyd. Praha: Junák - svaz skautů a skautek ČR, Tiskové a distribuční centrum, ISBN VÍCHOVÁ, Eva a kol. Komunity, sítě a spolupráce: 20 pohledů pro knihovny. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, ISBN ZELENÝ, Prokop. Webové stránky pro odbornou praxi. Praha: České vysoké učení technické, 2014, s ISBN Ostatní zdroje: 1. About IDEO. IDEO [online] [cit ]. Dostupné z: 2. By IDEO. IDEO [online] [cit ]. Dostupné z: 3. ČESKO. Zákon č. 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001, částka 98, s Dostupné také z: sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257.htm 4. Čtenář: časopis pro knihovny [online]. Kladno: Středočeská vědecká knihovna v Kladně, [cit ]. Dostupné z: ISSN: DĚCHTĚRENKOVÁ, Ilona. Dobrovolnictví v českých veřejných knihovnách: legislativa a příklady z praxe. Brno, Magisterské diplomové práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Mgr. et Mgr. Monika Kratochvílová. Dostupné z: 96

97 6. DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven [online]. Brno: Moravská zemská knihovna, 2013 [cit ]. ISBN Dostupné z: 7. Design Thinking for Libraries [online]. [cit ]. Dostupné z: 8. Diskusní konference. Informace pro knihovny [online] [cit ]. Dostupné z: 9. Duha: Informace o knihách a knihovnách z Moravy [online]. Brno, [cit ]. Dostupné z: ISSN EVIDENCE KNIHOVEN, adresář knihoven evidovaných Ministerstvem kultury a související informace: Databáze knihoven, informace o evidenci knihoven, vzory formulářů, vyhláška Ministerstva kultury č. 88/2002 Sb. In: Ministerstvo kultury [online] [cit ]. Dostupné z: Historie a poslání SKIP. Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky (SKIP) [online] [cit ]. Dostupné z: Hlavní činnosti. Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana [online]. [cit ]. Dostupné z: HRONOVSKÁ, Ingrid. Návštěva Knihovny Průhonice. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 4 [cit ]. ISSN Dostupné z: 97

98 14. HUSÁKOVÁ, Eva. Jak se budí knihovny: O spolupráci ze všech stran. Časopis Čtenář: měsíčník pro knihovny. 2016, 68(4), s ISSN Ikaros: elektronický časopis o informační společnosti [online]. Praha, [cit ]. Dostupné z: ISSN: Informace pro knihovny [online]. Praha: Národní knihovna ČR [cit ]. Dostupné z: KNIHOVNY: Statistický výkaz Kult (MK) NIPOS [online]. [cit ]. Dostupné z: Kanál uživatele Knihovnapruhonice In: Youtube [online].2013 [cit ]. Dostupné z: / Knihovna Průhonice. Knihovna Průhonice [online]. Praha, 2011 [cit ]. Dostupné z: ]. Dostupné z: Knihovna Skandinávského domu. Skandinávský dům [online]. Praha [cit Komunitní knihovna: Pojmy. Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky (SKIP) [online] [cit ]. Dostupné z: Koncepce Moravské zemské knihovny na období Moravská zemská knihovna v Brně [online]. Brno, 2015 [cit ]. Dostupné z: 98

99 23. Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta včetně internetizace knihoven: Knihovny pro EVROPU 2020 [online]. Praha [cit ]. Dostupné z: KONVALINKOVÁ, Blanka. Švýcarsko a my vzájemná inspirace, možnost spolupráce. Časopis Čtenář: měsíčník pro knihovny. 2012, 64(7-8), ISSN Kult (MK) Roční výkaz o knihovně. Český statistický úřad [online] [cit ]. Dostupné z: _12_01_psz_ Kultura České republiky v číslech: Vybrané údaje ze statistického šetření. In: NIPOS Praha, Dostupné z: MAKULOVÁ, Soňa. Informačná architektúra. Ikaros [online]. 2005, ročník 9, číslo 9 [cit ]. ISSN Dostupné z: Metodický pokyn Ministerstva kultury k zajištění výkonu regionálních funkcí knihoven a jejich koordinaci na území ČR [online]. In: Ministerstvo kultury. 2014, s. 18 [cit ]. Dostupné z: MINISTERSTVO KULTURY. Zřizovací listina Moravské zemské knihovny v Brně [online]. In: Moravská zemská knihovna v Brně. Brno, 2006, s. 2 [cit ]. Dostupné z: Moravská zemská knihovna v Brně. Ministerstvo kultury [online] [cit ]. Dostupné z: html 99

100 31. My passion. WordPress [online]. [cit ]. Dostupné z: Návrh Koncepce rozvoje knihoven na léta In: Ústřední knihovnická rada [online] [cit ]. Dostupné z: NTK. Národní technická knihovna [online]. Praha, 2016 [cit ]. Dostupné z: Knihovna. Multikulturní centrum Praha [online]. Praha, 2005 [cit ]. Dostupné z: projektu. Knihovna.cz [online]. Praha, 2013 [cit ]. Dostupné z: Pinboard. WordPress [online]. [cit ]. Dostupné z: Poradna. Frank Bold [online] [cit ]. Dostupné z: PRAKS, Vítězslav. Založte spolu s námi knihovnu ve svém okolí! Knihovna Průhonice [online]. Praha, 2012 [cit ]. Dostupné z: PRAKS, Vítězslav. Ceník. Knihovna Průhonice [online] [cit ]. Dostupné z: PRAKS, Vítězslav. Knihovní řád: Veřejné knihovny Průhonice. Knihovna Průhonice [online]. Praha, 2011 [cit ]. Dostupné z: 100

101 41. ProInflow: Časopis pro informační vědy [online]. Brno, [cit ]. Dostupné z: Průhonice: Oficiální webové stránky obce. Průhonice-obec [online]. [cit ]. Dostupné z: QUICK, Susannah, Gillian PRIOR, CurrentiLuke Taylor, Ben TOOMBS a Rosanna CURRENTI. Názory uživatelů na přínosy informačních a komunikačních technologií ve veřejných knihovnách v České republice: Závěrečná zpráva [online]. In: Informace pro knihovny. 2013, s. 4 [cit ]. Dostupné z: RICHTER, Vít. Vytvoření Centrálního adresáře knihoven CADR. In: Informace pro knihovny [online] [cit ]. Dostupné z: SDRUK. Sdružení knihoven ČR [online] [cit ]. Dostupné z: ŠTĚPÁNOVA, Bedřiška. Re: Knihovny zřízené jiným subjektem-dotaz [ ová komunikace]. 30. června :38 [cit ]. 47. Veřejná knihovna Průhonice. Facebook [online]. [cit ]. Dostupné z: WENDELL, Laura. Libraries for All!: How to Start and Run a Basic Library [online]. Paris: UNESCO, General Information Programme and UNISIST, 1998 [cit ]. Dostupné z: Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb. a navazující předpisy. In: Informace pro knihovny [online]. [cit ]. Dostupné z: 101

102 50. Základní dokumenty. Národní knihovna České republiky [online]. Praha, 2016 [cit ]. Dostupné z: Zřizovatel knihovny. WIKIknihovna [online]. Brno: KISK FF MU, vytvořeno a naposledy upraveno [cit ]. Dostupné z: 102

103 Seznam příloh Příloha 1: Pozvánka k slavnostnímu otevření knihovny Příloha 2: Ceník služeb Knihovny Průhonice Příloha 3: Podklady pro výzkum v Hear fázi Příloha 4: Projekt diplomové práce 103

104 Příloha 1: Pozvánka k slavnostnímu otevření knihovny 104

105 Příloha 2: Ceník služeb Knihovny Průhonice 105

106 Příloha 3: Podklady pro výzkum v Hear fázi Zkoumané knihovny (cílová skupina): Knihovna Průhonice (vzorová knihovna v diplomové práci zřízená spolkem) Knihovna Vrchy - spolek vzájemného soužití (knihovna založená spolkem) Knihovna Skandinávského domu (Skandinávský dům, o. s., je dobrovolné občanské sdružení - nezisková organizace) Knihovna Multikulturního centra Praha Okruhy: MOTIVACE ZALOŽENÍ KNIHOVNY 2) Proč jste se rozhodli založit knihovnu? Co předcházelo založení knihovny? 3) Jaké výhody vám statut knihovny přináší? OBSAH A JEHO DŮLEŽITOST 4) Z jakých zdrojů čerpáte informace ke své činnosti? 5) Jaké informace pro vás byly nejdůležitější při zakládání knihovny? 6) Jaké informace pro vás byly důležité později při provozu knihovny? PERSONÁLNÍ OBSAZENÍ 7) Kolik máte zaměstnanců (na jaký úvazek), brigádníků a dobrovolníků? SPOLUPRÁCE S JINÝMI SUBJEKTY 8) Spolupracujete s jinou knihovnou nebo s jinými institucemi? 9) Využíváte regionálních funkcí pověřených knihoven v místě vašeho působení (služby, které zajišťují poradenské, vzdělávací a koordinační činnosti)? SLUŽBY 10) Jaký máte knihovní systém? Máte veřejně dostupný online katalog? 106

107 11) Jaké služby poskytujete svým čtenářům? 12) V čem chcete zlepšit své služby? LEGISLATIVA 13) Proč jste se evidovali na MK? 14) Jaký byl proces při zaevidování na MK? 15) Jaké byly největší problémy se založením knihovny? FINANCE 16) Z jakých zdrojů financujete provoz knihovny? 17) Máte finanční podporu obce (místa, kde působíte)? 18) Žádali jste někdo o grant nebo veřejnou sbírku? 107

108 Příloha 4: Projekt diplomové práce 108