- základní zdroj živin a vody pro růst a vývoj rostlin
|
|
- Alexandra Pešková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Půda - základní zdroj živin a vody pro růst a vývoj rostlin - substrát pro růst vyšších rostlin Složení půdy minerální látky vyskytují se ve formě látek pevných, kapalných (půdní roztok) a plynných. Autochtonní materiál je takový materiál, který pochází ze zvětrávané matečné rostliny (půdy zvětralé), alochtonní materiál byl na své místo zavát, naplaven, sesut z jiného místa. Usazený materiál se nazývá sediment. Obsah minerálů je z velké části předurčen geologickým podložím. Zvětráváním minerálně bohatých hornin (vápenec, vápnitý jílovec, slínovec, opuka, hadec) vznikají půdy s vysokým obsahem minerálů, často s neutrální až (u nás vzácně) bazickou reakcí. V oblastech bohatých srážkami s dlouhým historickým vývojem půd se však může na minerálně bohatém, např. vápencovém či andezitovém, podloží vyvinout kyselá půda chudá na minerály. Na horninách s nízkým obsahem minerálů (žula, rula, svor, fylit, granulit) se vždy vyvíjí chudá, kyselá půda.
2 Na obsahu minerálů a reakci půdy se může podílet i vegetační kryt, např. opad listnatých stromů je minerálně bohatý. Naopak, jehličnatý opad je minerálně chudý a půdu okyseluje. Půda se může rovněž obohacovat o minerály po kontaktu se srážkovou vodou, která propršela přes koruny stromů. I nelesní vegetace ovlivňuje půdu viz rašelinotvorná vegetace, černozem na stepi apod. půdní voda Od spodních po horní vrstvy půdy rozlišujeme vodu: podzemní (ve spodní části profilu nad neprospustným podložím), kapilární (vzlíná v kapilárních pórech půdy,
3 rostlinami využitelná) a gravitační (proniká velkými póry ve směru zemské tíže). Trvale zamokřené půdy jsou málo prokysličené, nastávají redukční procesy. Trvale zamrzlé půdy se nazývají permafrost. Hygrobiontní, hygrofilní, mezofilní, xerofilní organismy. organické látky * edafon: živé organismy žijící v půdě. Dělí se na fytoedafon (bakterie, aktinomycety, houby, řasy) a zooedafon. Geobionti trvale žijí v půdě, dále rozlišujeme geofily (v půdě žijí některá stadia) a geoxeny (náhodný výskyt v půdě). * exkrementy živočichů * odumřelé organické zbytky Detritus (mrtvá biomasa) je rozkládán v detritovém potravním řetězci. Uskutečňují jej heterotrofní organismy rozkladači (dekompozitoři, mikrokonzumenti). To umožňuje v ekosystému koloběh uhlíku a minerálních prvků. Jednotlivé složky edafonu podílející se na řetězci: 1) půdní bakterie, aktinomycety a houby (tyto skupiny tvoří hlavní biomasu půdních mikroorganismů). 2) Mikrozooedafon (nálevníci, kořenonožci, bičíkovci) 3) Mezoedafon (drobní členovci) 4) Makroedafon (žížaly, obratlovci) Někteří živočichové se podílí rozmělňováním opadu (mravenci, termiti, vosy, housenky).
4 Rozkladem odumřelých zbytků organismů vzniká humus, který je často promíšen s minerální složkou půdy. Je to soubor organických půdních koloidů s vysokým obsahem huminových látek (fulvokyseliny, huminové kyseliny, huminy). Vzniká při humifikaci. Při rozkladu odumřelých zbytků probíhá mineralizace, rozklad organických sloučenin uhlíku na minerální látky (uhlík se při tom uvolňuje jako CO 2 ). Tyto minerální látky jsou hlavním zdrojem živin pro rostliny. Humus je nejen zdrojem přístupných minerálních živin, ale také ovlivňuje hydrofyzikální vlastnosti půdy. Jeho organické látky rovněž vytvářejí komplexy s kovovými ionty cheláty. Cheláty nejsou na rozdíl od anoranických solí kovů toxické, jsou ve vodě rozpustné a přístupné pro rostliny. Poměr C/N v půdě je považován za významného ukazatele kvality humusu. Čím je menší, tím je kvalita příznivější (přístupné živiny) a tím lépe umožňuje intenzívní činnost mikroorganismů (černozem). 4 základní formy humusu: - Litter (hrabanka): opad zbytků rostlin s pohým okem rozeznatelnými původními orgány (listí, jehličí, listové pochvy ) - Mor (surový humus): Vzniká nedokonalým rozkladem litteru v kyselém prostředí a v chladném a vlhkém klimatu. Stále makroskopicky odlišitelné organickými zbytky. Tvoří vrstvu nepromíchanou s minerálním
5 podložím prostoupenou myceliemi plísní a hub. Do půdního profilu se vyplavují fulvokyseliny. Podzolizace. - Tangel: Makroskopicky rozeznatelné zbytky + trus živočichů (dešťovek). Je alkalický. - Moder (drť): Organické zbytky již prošly trávicí soustavou živočichů (většinou ne dešťovek), jsou částečně rozložené a jsou mechanicky promíchány s minerální půdou. Organický původ je ještě patrný. - Mull (měl): Organické látky jsou přeměněny v huminové látky, jejich struktura je nerozeznatelná a není je možné mechanicky oddělit od minerálního podílu. Černozemi, listnaté lesy. Neutrální až mírně alkalický. Vysoká aktivita zooedafonu, bakterií a aktinomycet. Dešťovky. Na humusem bohaté substráty jsou vázány humikolní rostliny (humifyty). Rhododendron, Ledum, Stipa (mull), Monotropa.
6 Když jsou nepříznivé podmínky pro činnost dekompozitorů se odumřelá organická hmota může hromadit. To způsobí zastavení koloběhu látek (např. rašelinný humolit).
7 Struktura a textura půdy Ovlivňují provzdušnění, vlhkost, sopční schopnost a různé další fyzikálně-chemické vlastnosti půdy. Struktura je dána stmelením půdních částic do různých agregátů jílem, organickými látkami, sloučeninami železa apod. (např. hrudkovitá, drobtová, práškovitá, deskovitá) Textura (půdní skladba, zrnitostní složení) je dána zastoupením jednotlivých, různě velkých minerálních částic: jílu (pod 0,001 mm), prachu (0,001-0,05) a písku (0,05-2 mm). Základní rozlišení na půdy lehké, střední a těžké.
8 Rostliny a půdní vlastnosti I. Rostliny a přítomnost půdy Petrofyty rostou na skalách (žádná nebo mělká půda) Chasmofyty rostou ve skalních štěrbinách II. Rostliny, minerální bohatost a ph půdy Minerální látky a živiny se v půdě nachází převážně ve formě, která je rostlinami nevyužitelná. Jen malou část (v průměru asi 2%) tvoří přístupné živiny a přístupné minerální látky. Zbývající živiny jsou vázány v minerálech, těžko rozpustných sloučeninách nebo v nerozložených organických zbytcích. Rozpustné anionty a kationty jsou vázány na půdní koloidy: hovoříme o sorpčním komplexu. Nenasycený sorpční komplex je takový, kde jsou na anionty navázány převážně H + ionty (kyselé půdy). Komplex sorpčně nasycený váže velké množství dvojmocných iontů (Ca, Mg: půdy vápnité, neutrální, pro rostliny příznivé) nebo
9 váže převážně jednomocné ionty (Na, slané alkalické půdy). Rostliny přijímají kationty dosti pasivně ( koncentračním spádem ), proto se některé ionty, které rostlina nepotřebuje mohou v rostlině hromadit (včetně toxických látek). V posledních desetiletích se část živin ve formě kationtů (Ca, Mg, NH 4, K) z půdy vyluhovává působením kyselých dešťů. Proces fungoval i dříve, vlivem vysokých koncentrací SO 2 v ovzduší se urychluje. Rostliny reagují citlivě na ph půdy. Půdní reakce je jedním z nejvýznamnějších faktorů, které ovlivňují rozšíření rostlin. Acidofyty rostou na kyselých půdách Neutrofyty rostou na neutrálních půdách Bazifyty rostou na bazických půdách. Velká část bazifytů u nás jsou kalcifyty (rostou na půdách bohatých vápníkem).
10 Příčiny: - toxicita H + a OH - iontů (poškození protoplazmy kořenových buněk) - toxicita Al (Fe, Mn) v kyselých půdách - změny v přístupnosti živin (P, Fe, Mn, NH 4 + nepřístupné ve vápnitých půdách; K, Ca, Mg, P, NO 3 -, S, Mo špatně přístupné v kyselých půdách). V extrémních případech:
11 - toxicita solí a extrémní osmotický tlak půdního roztoku ve slaných, silně alkalických půdách (rostliny adaptované na slané půdy jsou halofyty). - toxicita uhličitanu hořečnatého a těžkých kovů na hadcích (adaptované rostliny jsou serpentinofyty). III. Rostliny a základní živiny (dusík, fosfor, draslík) Kromě půdního ph je výskyt a hojnost rostlin ovlivněn množstvím přístupných makroživin N, P, K. Půdy s vysokým obsahem jejich přístupných forem jsou fertilní, vegetace je většinou velmi produktivní a dosahuje velké biomasy. Hlavní přístupné živiny souvisí s množstvím a kvalitou organické složky. Rostliny náročné na vysoký obsah těchto živin, zejména dusíku, se označují jako nitrofyty (nitrogenium dusík). Rostliny vyhýbající se dusíkatým půdám jsou nitrofobní. Na dusíkatých půdách nerostou z fyziologických důvodů a z důvodů jejich nižší konkurenční (kompetiční) schopnosti.
12 IV. Rostliny a půdní textura Rostliny rostoucí na písčitých půdách jsou psamofyty. Písčité půdy mají vysoké provzušnění (aeraci), malou vzlínavost vody, nízkou tepelnou vodivost, nízká sorpční schopnost, jsou pohyblivé). Jílovité substráty jsou těžké drží vodu, nepřehřívají se, mají často vyšší obsah minerálních iontů.
13 Diferenciační pedogenetické procesy Půda vzniká půdotvorným procesem (pedogeneze) z půdotvorného substrátu. Horninové složení ovlivňuje rychlost tvorby půdy, její hloubku a fyzikálně-chemické vlastnosti. Půdotvorné substráty - pevné horniny skalního podkladu (vyvřeliny, metamorfika) - zpevnělé sedimenty skalního podkladu - čtvrtohorní a mladotřetihorní nezpevněné sedimenty (nivní, organické, pěnovcové...) - antropogenní substrát (např. navážky)
14 Během půdotvorných pochodů vzniká z původně mrtvé horniny půda: živý ekosystém, kvalitativně odlišný od neživého podloží. Základní pedogenetické procesy jsou: - zvětrávání: mechanický rozpad horniny a chemická přeměna minerálů, tvorba jílu, uvolňování bází, oxidů... - humifikace: mikrobiální a chemické procesy, při nichž se organické zbytky mění v humus - eluviace: Přemisťování jednotlivých půdních složek prosakující vodou směrem dolů. Například vyluhování solí, ilimerizace (posun jílu), podzolizace (posun sloučenin Fe a Al, spolu s organickými látkami)... - iluviace: opak eluviace (látky se ve vrstvě hromadí) - oglejení: uvolňování sloučenin železa při přemokření (redukční podmínky) a jejich srážení v suchém období. Při trvalém přemokření nastává glejový proces, kdy dochází k redukci sloučenin Fe a Mn, zajílení a charakteristickému šedozelenomodrému zbarvení (Fe 2+ ). - solončakování: vnášení lehce rozpustných solí do půdního profilu (např. vzlínání solí v aridním klimatu) - slancování: vzmývání solí z povrchových vrstev a jejich akumulace ve spodních vrstvách.
15 Diagnostické půdní horizonty Půdní profil: svislý odkryv půdou od povrchu země až do takové hloubky, kam zasahují půdotvorné pochody. U nás nejčastěji do cm. Působením půdotvorných procesů došlo k rozčlenění půdního profilu na několik více méně zřetelných poloh (úseků): tzv. horizontů. Ty se liší svými vlastnostmi (strukturou, texturou, obsahem organických a minerálních částí, přístupností živin, oxidačně-redukčními procesy apod.). (Neopedon: mladá půda bez horizontů) O Horizont nadložního humusu. Tvořen organickými látkami v nižším stupni přeměny, nehumifikovanými, nepromísenými s minerální složkou: opad, surový humus, drť, měl. T rašelinný horizont. Při trvalém zamokření v anaerobních podmínkách se dlouhodobě hromadí nerozložené nebo zčásti rozložené organické zbytky. Tloušťka 0,5 10 m. A humusový horizont. Svrchní část profilu, kde se hromadí humifikované organické látky, promísené s minerálním podílem půdy. Tmavá, kyprá zemina. E eluviální horizont. Horizont ochuzený o koloidy a/nebo oxidy Fe a Al. Světlejší zbarvení až vybělení zeminy. Ochuzení jílem zemina je lehčí.
16 B iluviální horizont. Obohacený přemístěnými minerálními a organickými koloidy a/nebo oxidy Fe a Al. Hnědě až rezavě zbarvená zemina. Bt: Pokud B horizont vznikl ilimerizací, pak je bohatý jílem a zemina je těžší Bs: Pokud vznikl podzolizací, je chudý jílem, obohacený Fe, Al a humusovými látkami. Bn: slancová iluviální horizont. Bv horizont vnitropůdního zvětrávání. Uvolňování bází, oxidů, tvorba jílu. Vše se děje zvětráváním primárních minerálů, ne iluviací. g oglejený horizont; G glejový horizont gor, Gor: oxidačně-redukční gm (= Bm), Gm: mramorovaný gr, Gr: redukční C půdotvorný substrát D podloží M pevná hornina Hlavní typy půd v ČR Tomášek M. (2000): Půdy České republiky, ČGÚ, Praha. černozem, černice A (černý) + C šedozem. Na spraši, humifikace + ilimerizace; A+B+C hnědozem. Spraš, svahovina. Ilimerizace. A+B+C. ilimerizovaná půda A+E (Eg) +B+C pseudoglej A+gor + gm + g/c + C glej AG + Gor + Gr
17 glej zrašelinělý T + Gor + Gr rašeliništní půda T ranker A (kamenitý) + C rendzina A (kamenitý, vápnitý) + C (vápnitý) pararendzina A + Bv + B/C + C arenosol A (mělký, písčitý) + C pelosol A (mělký, jílovitý, vápnitý) + C. Těžké půdy. hnědá půda (kambizem) Ap + Bv + B/C + C podzol A+E+B+B/C+C. Podzolizace. nivní půda (fluvizem) A (nevýrazný)+a/c+ C (naplav.) slanec A+E+Bn+B/C+C
Fyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim
Globální půdy 27. 11. 2014 Fyzická geografie Podzim 2014 Mgr. Ondřej Kinc kinc@mail.muni.cz půda =????? pedologie =.. předmětem pedologie je půda, resp. pedosféra =. půda vzniká působením půdotvorných.,
VíceChemie životního prostředí III Pedosféra (02) Půdotvorné faktory a procesy
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Pedosféra (02) Půdotvorné faktory a procesy Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni
VícePC: Taxonomie lesních půd
PC: Taxonomie lesních půd Leptosoly 01 Litozem Půdotvorný substrát (hornina) Zastoupení v edafických kategoriích Hlavní a dílčí půdotvorné procesy Silikátové horniny, karbonátové horniny Půdy s hloubkou
VícePedosféra. půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání
PEDOSFÉRA Pedosféra půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání jejím studiem jako součástí fyzickogeografické a krajinné sféry
VícePůdotvorní činitelé. Matečná hornina Klima Reliéf Organismy. Čas
Půdy a pedologie Půda - nejsvrchnější vrstvou zemské kůry při kontaktu s atmosférou Půda je odborně definována jako podíl regolitu, vody, vzduchu a organické hmoty a je prostoupena živými organismy. Pokud
VícePodmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m
Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů
VíceSTUPEŇ ZVĚTRÁNÍ HORNIN
STUPEŇ ZVĚTRÁNÍ HORNIN Má vliv na hustotu a rozevřenost diskontinuit: a tím i na tvar a velikost úlomků, bloků,nakypření úlomků (vzdálenost v mm) 1. velmi malá > 2000 2. malá 600-2000 3. střední 200-600
VíceSSOS_ZE_2.09 Pedosféra, prezentace
Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_2.09
VíceTYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS
TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS Vliv na utváření primární struktury krajiny Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (CZ.1.07/2.2.00/15.0222) Projekt
VíceMODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204. Ekologie lesa. Lesní půdy
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Ekologie lesa Lesní půdy Vztah lesní vegetace a lesních půd Vztah vegetace a půd je výrazně obousměrný, s řadou zpětných vazeb.
VíceTYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS. Vliv na utváření primární struktury krajiny (předběžná verse) Sestavili J. Divíšek a M. Culek
TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS Vliv na utváření primární struktury krajiny (předběžná verse) Sestavili J. Divíšek a M. Culek Vliv geologického podloží Různý způsob zvětrávání hornin Př. pískovce hornina
VíceChemie životního prostředí II Znečištění složek prostředí Pedosféra (04) Typy půd
Chemie životního prostředí II Znečištění složek prostředí Pedosféra (04) Typy půd Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox.muni.cz; Pedosféra Půda: rozhraní atmosféry, hydrosféry
VíceSložení půdy. Půda je různorodý, polydisperzní systém látek skupenství tuhého, kapalného a plynného. Mluvíme o tzv. fázích.
Složení půdy Půda je různorodý, polydisperzní systém látek skupenství tuhého, kapalného a plynného. Mluvíme o tzv. fázích. Tuhá fáze půdy Anorganický podíl je tvořena podílem anorganickým a organickým.
VíceCZ.1.07/1.1.00/14.0143
PŮDNÍ TYPY CZ.1.07/1.1.00/14.0143 TATO PREZENTACE SLOUŽÍPOUZE K PROMÍTNUTÍV HODINĚJAKO PODPORA VÝKLADU, NENÍ MOŽNÉ JI ZVEŘEJŇOVAT, ŠÍŘIT NEBO UPRAVOVAT. Mgr. Monika Hodinková KLASIFIKACE PŮDP půdní druhy
VíceJ i h l a v a Základy ekologie
S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 12. Půda a její vlastnosti Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský
VícePedologie. Půda je přírodní bohatství. Zákony na ochranu půdního fondu
Pedologie Půda je přírodní bohatství. Zákony na ochranu půdního fondu Půda nově vzniklý přírodní útvar na styku geologických útvarů s atmosférou a povrchovou vodou zvětralá povrchová část zemské kůry,
VícePedologie. Půda Význam a funkce půdy Úrodnost půdy Vznik půd pedogeneze Půdotvorní faktory a podmínky.
Pedologie Půda Význam a funkce půdy Úrodnost půdy Vznik půd pedogeneze Půdotvorní faktory a podmínky http://enviregion.pf.ujep.cz Pedologie Pedologie (řecky pedon = půda, logos = slovo, nauka, věda). Latinsky
VíceUniverzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedologie
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedologie Metody ve fyzické geografii I. Václav ČERNÍK 2. UBZM 3. 12. 2012 ZS 2012/2013 Mapa půd katastrálního
VíceDekompozice, cykly látek, toky energií
Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 2. stupeň ZŠ základní
VícePEDOGEOGRAFIE. zkoumá půdní kryt jako součást FG sféry popis půdních typů (část pedologie)
PEDOGEOGRAFIE zkoumá půdní kryt jako součást FG sféry popis půdních typů (část pedologie) pedologie (půdoznalství) zabývá se vznikem, složením, vlastnostmi, klasifikací a rozmístěním půd Terminologie Pedosféra
VícePůdní úrodnost, výživa a hnojení
Půdní úrodnost, výživa a hnojení Faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin Přírodní faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin významně ovlivňují úspěch či neúspěch budoucí rostlinné produkce. Ovlivňují se
VícePůdotvorné faktory, pedogeneze v přirozených lesích. Pavel Šamonil
Půdotvorné faktory, pedogeneze v přirozených lesích 1 Pavel Šamonil Autorství fotografií a obrázků: Fotografie v hnědém rámu: Šamonil Ostatní fotografie a obrázky: dle příslušné citace 2 Co je půda? Apollo
VíceEkosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly
Ekosystém tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém se sestává z abiotického prostředí a biotické složky (společenstva) a jejich vzájemných interakcí. Ekosystém si geograficky můžeme definovat
VíceDEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků Nejdůležitější C, O, N, H, P tzv.
VíceČLOVĚK A PŘÍRODA, PŘÍRODNÍ PODMÍNKY
ČLOVĚK A PŘÍRODA, PŘÍRODNÍ PODMÍNKY Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy v 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními přírodními podmínkami života. Člověk a příroda člověk je součástí přírody
VíceOBECNÁ FYTOTECHNIKA BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Témata konzultací: Základní principy výživy rostlin. Složení rostlin. Agrochemické vlastnosti půd a půdní úrodnost. Hnojiva, organická hnojiva, minerální
VíceDUM č. 5 v sadě. 19. Ze-1 Fyzická a sociekonomická geografie Země
projekt GML Brno Docens DUM č. 5 v sadě 19. Ze-1 Fyzická a sociekonomická geografie Země Autor: Lukáš Plachý Datum: 15.06.2013 Ročník: 1C, 2AF, 2BF Anotace DUMu: Půda: vznik, složení, druhy, horizonty,
VíceCharakteristiky hlavních půdních jednotek
Tab. č.: 16 Charakteristiky hlavních půdních jednotek 01 Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým
VíceSEZNAM PŘÍLOH. Charakteristika hlavních půdních jednotek v povodí Litavy. Graf závislosti odtoku na kategorii využití území (zdroj: Slavíková)
PŘÍLOHY SEZNAM PŘÍLOH Příl. 1 Příl. 2 Charakteristika hlavních půdních jednotek v povodí Litavy Graf závislosti odtoku na kategorii využití území (zdroj: Slavíková) HPJ 01 Černozemě (typické i karbonátové)
VícePůdní poměry ČR Irena Smolová
Půdní poměry ČR Irena Smolová Půda je přirozenou součástí národního bohatství každého států. Na našem území se v průběhu uplynulých období vyvinuly jak velmi úrodné, tak pro zemědělství méně vhodné půdní
VíceLátky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo
Více3. PEDOLOGIE Fyzikální vlastnosti půd T Měrná a objemová hmotnost půdy, struktura, konzistence, pórovitost (32)
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE 3.6. Fyzikální vlastnosti půd T - 3.6.1. Měrná a objemová hmotnost půdy, struktura, konzistence, pórovitost
VíceJednotlivé tektonické desky, které tvoří litosférický obal Země
VY_12_INOVACE_122 Krajinná sféra Země { opakování Pro žáky 7. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země Červen 2012 Mgr. Regina Kokešová Určeno k opakování a doplnění učiva 6. ročníku Rozvíjí
VíceObsah 5. Obsah. Úvod... 9
Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3
VícePrůvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce
Více35. Pedosféra Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Krajinná sféra a její zákl.části 35. Pedosféra Pedosféra Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí se základními
VícePROUDĚNÍ PODZEMNÍ VODY. V = k. I
PROUDĚNÍ PODZEMNÍ VODY V = k. I HPV dynamická statická neustálená - ustálená OBLAST AKUMULACE A PROUDĚNÍ PV Porozita HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ PRŮLINOVÁ PROPUSTNOST PRŮLINOVÁ NEZPEVNĚNÉ KLASTICKÉ SEDIMENTY
VíceOchrana půdy. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín
Ochrana půdy Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky Vlastnosti půdy Změna kvality půdy Ochrana před chemickou degradací -
VíceMendělejevova tabulka prvků
Mendělejevova tabulka prvků V sušině rostlin je obsaženo přibližně 45% uhlíku, 42% kyslíku, 6,5% vodíku, 1,5% dusíku a 5% minerálních prvků. Tzv. organogenní prvky (C, O, H, N) představují tedy 95% veškerých
VíceKlima jako jeden z půdotvorných faktorů, dopady sucha
Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Klima jako jeden z půdotvorných faktorů, dopady sucha Vítězslav Vlček, Jan Hladký, Eduard Pokorný, Martin Brtnický Mendelova univerzita v
Více05 Biogeochemické cykly
05 Biogeochemické cykly Ekologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Prvky hlavními - biogenními prvky: C, H, O, N, S a P v menších množstvích prvky: Fe, Na, K, Ca, Cl atd. ve stopových množstvích I, Se atd.
VíceUniverzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Pedogeografie a biogeografie Václav ČERNÍK 2. UBZM ZS 2012/2013 1. Základní údaje o lokalitě Název
VíceEU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663
EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:
VíceNabídka mapových a datových produktů Limity využití
, e-mail: data@vumop.cz www.vumop.cz Nabídka mapových a datových produktů Limity využití OBSAH: Úvod... 3 Potenciální zranitelnost spodních vrstev půdy utužením... 4 Potenciální zranitelnost půd acidifikací...
VíceZemědělská část exkurze
Zemědělská část exkurze Lokalita: nad Orlicí, pokusná stanice Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně Garanti: Kunzová, E., Menšík, L. Umístění: Na pokusné stanici nad Orlicí se nacházejí
VíceZáklady pedologie a ochrana půdy
PŮDNÍ STRUKTURA Základy pedologie a ochrana půdy 4. přednáška prostorové uspořádání půdních částic Stav uspořádání: elementární slitý půdní škraloup agregátový Tvorba struktury: desagregace agregace cementace
VíceNázev projektu OPVK: Podpora výuky a vzdělávání na GVN J. Hradec CZ.1.07/1.5.00/ Klíčová aktivita: V/2
Název projektu OPVK: Podpora výuky a vzdělávání na GVN J. Hradec CZ.1.07/1.5.00/34.0766 Klíčová aktivita: V/2 Číslo dokumentu: VY_52_INOVACE_ZE.S4.06 Typ výukového materiálu: Pracovní list pro žáka Název
VíceUniverzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie. Pedogeografie a biogeografie.
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedogeografie a biogeografie Půdní profil Pavel BŘICHNÁČ 2. ročník BGEKA zimní semestr 2006/07 Praha 2007 I. Základní
VíceAbiotické faktory působící na vegetaci
Abiotické faktory působící na vegetaci Faktory ovlivňující strukturu a diverzitu rostlinných společenstev Abiotické - sluneční záření - vlhkost půdy - chemismus půdy nebo vodního prostředí (ph, obsah žvin)
VíceMinerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů
Minerální výživa na extrémních půdách Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů Procesy vedoucí k acidifikaci půd Zvětrávání hornin s následným vymýváním kationtů (draslík,
Vícekyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
Vícekyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
VíceFyzikální vlastnosti půdy
Fyzikální vlastnosti půdy Fyzikální vlastnosti půd lze makroskopicky sledovat přímo v terénu nebo získat fyzikálním stanovením v laboratoři. Výsledky souhrnně charakterizujeme jako tzv. půdní znaky a vlastnosti.
VíceMECHANIKA HORNIN A ZEMIN
MECHANIKA HORNIN A ZEMIN podklady k přednáškám doc. Ing. Kořínek Robert, CSc. Místnost: C 314 Telefon: 597 321 942 E-mail: robert.korinek@vsb.cz Internetové stránky: fast10.vsb.cz/korinek Katedra geotechniky
Více3.2. PLO 21 Jizerské hory
3.2. PLO 21 Jizerské hory Bylo provedeno grafické porovnání vývoje změn sledovaných veličin od roku 2002 do roku 2010 v horizontu nadložního organického humusu (21 porostů), v horizontu organominerálním
VíceChemie životního prostředí III Pedosféra (01) Základní charakteristiky
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Pedosféra (01) Základní charakteristiky Ivan Holoubek, Josef Zeman RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni
VíceEkosystémy. Ekosystém je soubor organismů žijících na určitém
Ekosystémy Biomasa Primární produktivita a její ovlivnění faktory prostředí Sekundární produktivita Toky energie v potravních řetězcích Tok látek Bilance živin v terestrických a akvatických ekosystémech
VíceČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY NEROSTY. HORNINY. PŮDA
ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY NEROSTY. HORNINY. PŮDA Nerosty Minerál - prvek nebo chemická sloučenina, která je za normálních podmínek krystalická V přírodě je známo přes 4 900 minerálů a každým rokem bývá
VíceNEŽIVÁ PŘÍRODA. Anotace: Materiál je určen k výuce věd ve 3. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se složkami neživé přírody a jejich tříděním.
NEŽIVÁ PŘÍRODA Anotace: Materiál je určen k výuce věd ve 3. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se složkami neživé přírody a jejich tříděním. Neživá příroda mezi neživou přírodu patří voda, vzduch, nerosty, horniny,
VícePedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě.
Pedogeochemie 11. přednáška FOSFOR V PŮDĚ v půdách běžně,8 (,2 -,) % Formy výskytu: apatit, minerální fosforečnany (Ca, Al, Fe) silikáty (substituce Si 4+ v tetraedrech) organické sloučeniny (3- %) inositolfosfáty,
VícePůda. biosféra. atmosféra PEDOSFÉRA. hydrosféra. litosféra
Půda povrchová vrstva souše vyvíjející se z povrchových zvětralin zemské kůry a z organických látek vlivem působení půdotvorných faktorů a podmínek. součást systému dynamický stále se vyvíjející živý systém
VíceZáklady pedologie a ochrana půdy
Základy pedologie a ochrana půdy 6. přednáška VZDUCH V PŮDĚ = plynná fáze půdy Význam (a faktory jeho složení): dýchání organismů výměna plynů mezi půdou a atmosférou průběh reakcí v půdě Formy: volně
Více1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie
1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa v ČR dle statistiky ročně: a) stoupá o cca 2 tis. ha b) klesá o cca 15 tis. ha
VíceTaxonomický klasifikační systém půd ČR v lesnické praxi. 2. Diagnostika půdních tříd a typů
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Taxonomický klasifikační systém půd ČR v lesnické praxi 2. Diagnostika půdních tříd a typů Ústav pro hospodářskou úpravu
VíceKaždý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:
9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným
VícePedogeochemie. Zdroje prvků v půdě UHLÍK V PŮDĚ. Globální bilance C. 10. přednáška. Procesy ovlivňující obsahy prvků v půdě
Pedogeochemie 10. přednáška CYKLUS CHEMICKÝCH PRVKŮ V PŮDĚ Zdroje prvků v půdě přirozené primární nerosty, horniny, ložiska přirozené druhotné produkty přírodních pochodů prachové bouře, sopečná činnost
VíceDUM číslo a název. CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_2.11
VíceJaro 2010 Kateřina Slavíčková
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Biogenní prvky Organismy se liší od anorganického okolí mimo jiné i složením prvků. Některé prvky, které jsou v zemské kůře zastoupeny hojně (např. hliník), organismus buď
VíceKoloběh látek v přírodě - koloběh dusíku
Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N
VíceNadaní žáci Pracovní sešit
Nadaní žáci 2017 Pracovní sešit ŽIVOT V PŮDĚ Zpracovali Valerie Vranová a Aleš Kučera, Ústav geologie a pedologie, LDF MENDELU Tento pracovní sešit vznikl jako součást vzdělávacího programu, který je realizován
VíceKvalita půdy v EZ (luskovinoobilní směsi)
Kvalita půdy v EZ (luskovinoobilní směsi) Bořivoj ŠARAPATKA Univerzita Palackého Olomouc Ekologické zemědělství můžeme chápat jako vyvážený agroekosystém trvalého charakteru, jehož cílem je mimo jiné snaha
VíceSorpční charakteristiky půdy stanovení KVK podle Bowera, stanovení hydrolytické acidity, výpočet S,V
Sorpční charakteristiky půdy stanovení KVK podle Bowera, stanovení hydrolytické acidity, výpočet S,V Sorpční vlastnosti půdy sorpce půdy schopnost půdy zadržovat ve svém sorpčním komplexu prvky a živiny,
VíceVY_32_INOVACE_016. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám
VY_32_INOVACE_016 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Ekosystém I - prezentace Vyučovací předmět:
VícePedogeografické poměry ČR Irena Smolová
Pedogeografické poměry ČR Irena Smolová Půda je přirozenou součástí národního bohatství každého států. Na našem území se v průběhu uplynulých období vyvinuly jak velmi úrodné, tak pro zemědělství méně
VíceZdroj: 1.název: Stavební hmoty autor: Luboš svoboda a kolektiv nakladatelství: Jaga group, s.r.o., Bratislava 2007 ISBN 978-80-8076-057-1
Horniny Zdroj: 1.název: Stavební hmoty autor: Luboš svoboda a kolektiv nakladatelství: Jaga group, s.r.o., Bratislava 2007 ISBN 978-80-8076-057-1 2.www.unium.cz/materialy/cvut/fsv/pr ednasky- svoboda-m6153-p1.html
VíceOdběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )
Složka N do půdy N z půdy Spady Export Atmosférický dusík Minerální hnojiva Stájová hnojiva Fixace N Organický dusík Rostlinné zbytky Amonný N + (NH 4 ) Odběr rostlinami Volatilizace Nitrátový N - (NO
VíceÚstřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví
Ústřední a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví Analýza a vyhodnocení účinnosti leteckého vápnění, provedeného v roce 2008 v Krušných horách v okolí Horního Jiřetína, po pěti letech od data
VíceOperační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Šance pro inovace v technických oborech. Monitorování půd
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Šance pro inovace v technických oborech Monitorování půd Texty pro obor Průmyslová ekologie Anotace Skripta jsou souborem základních
Více"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE 3.6. Fyzikální vlastnosti půd T - 3.6.2. Vodní režim půd (33) Vodní režim lesních půd = koloběh vody v
VíceDOKONČENÍ PŘÍJEM ŽIVIN
DOKONČENÍ PŘÍJEM ŽIVIN Aktivní příjem = příjem vyžadující energii, dodává ji ATP (energie k regeneraci nosičů) Pasivní příjem = příjem na základě elektrochemického potenciálu (ve vnitřním prostoru převažuje
VíceÚvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.
Úvod do biochemie Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Co je to biochemie? Biochemie je chemií živých soustav.
VíceAgroekologie. Globální a lokální cykly látek. Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza
Agroekologie Globální a lokální cykly látek Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza Cyklus prvků transport prvků v prostoru uvolnění prvků nebo jejich sloučenin následný transport opětné zadržení prvku
VíceCZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.
VíceVOJENSKÝ ZEMĚPISNÝ ÚSTAV PRAHA ÚDB PŮDY PŘÍRUČKA PRO UŽIVATELE
VOJENSKÝ ZEMĚPISNÝ ÚSTAV PRAHA ÚDB PŮDY PŘÍRUČKA PRO UŽIVATELE PRAHA, 10. března 2000 Obsah: Příručka pro uživatele Strana 1. ÚVOD...3 2. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA...3 2.1. DEFINOVÁNÍ ÚDB PŮDY...3 2.2.
Vícea) žula a gabro: zastoupení hlavních nerostů v horninách (pozorování pod lupou)
Metodický list Biologie Významné horniny Pracovní list 1 1. Vyvřelé horniny: a) žula a gabro: zastoupení hlavních nerostů v horninách (pozorování pod lupou) přítomen +, nepřítomen hornina amfibol augit
VíceOhlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR
Celkový dusík Základní informace Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR Základní charakteristika Použití Zdroje úniků Dopady na životní prostředí Dopady na zdraví člověka, rizika
Více) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě.
Amoniakální dusík Amoniakální dusík se vyskytuje téměř ve všech typech vod. Je primárním produktem rozkladu organických dusíkatých látek živočišného i rostlinného původu. Organického původu je rovněž ve
VíceNEROSTY A HORNINY. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními znaky a rozdělením nerostů a hornin.
NEROSTY A HORNINY Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními znaky a rozdělením nerostů a hornin. Nerosty a horniny neživé přírodniny, tvoří zemskou kůru
VíceChemie životního prostředí III Hydrosféra (03) Sedimenty
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Hydrosféra (03) Sedimenty Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni muni.cz Koloidní
VíceExogenní geodynamické procesy
Exogenní geodynamické procesy Přednáška 9 RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ e-mail: vaneka@af.czu.cz 1 - procesy ovlivňující vytváření zemského povrchu a horninového prostředí v jeho těsné blízkosti
VíceNeživé přírodniny. Hmotné předměty. výrobky- vytvořil je člověk přírodniny- jsou součástí přírody
Neživé přírodniny Hmotné předměty výrobky- vytvořil je člověk přírodniny- jsou součástí přírody Neživé vzduch voda minerály horniny půda Živé rostliny živočichové ( člověk ) houby bakterie VZDUCH Vzduch
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 453 Autor: Silvie Lidmilová Datum: 19.3.2012 Ročník: 6. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Přírodní obraz
VíceZáklady pedologie a ochrana půdy
Základy pedologie a ochrana půdy 8. přednáška VZNIK VÝVOJ PŮDY mateční hornina klimatický faktor zvětrávání biologický faktor půdotvorný substrát člověk půdotvorný proces zvětrávání voda půda Podmínky
Víceznačné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.
o značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty. Podobné složení živých organismů Rostlina má celkově více cukrů Mezidruhové rozdíly u rostlin Živočichové
VíceOceněné rostlinné hnojivo!
Oceněné rostlinné hnojivo! Powder Feeding Organická a minerální hnojiva byla v zemědělství používána po tisíce let, ovšem co se týká zemědělské techniky a zdrojů, tak ty se příliš nezměnily. Co ho dělá
VícePedologické charakteristiky a fyzikální vlastnosti půd na plochách BMP
Pedologické charakteristiky a fyzikální vlastnosti půd na plochách BMP Kubík Ladislav Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Page 1 Pozorovací plocha BMP 40 m 1000 m 2 25 m Obecné charakteristiky
VíceStanovení kvality humusu spektrofotometricky
Stanovení kvality humusu spektrofotometricky Definice humusu Synonymum k půdní organické hmotě Odumřelá organická hmota v různém stupni rozkladu a syntézy, jejíž část je vázána na minerální podíl Rozdělení
Více