Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Transkript

1 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 2. stupeň ZŠ základní zeměpis Pedosféra Norbert Barczok

2 Obsah: 1 PEDOSFÉRA PEDOSFÉRA, PEDOLOGIE A PEDOGEOGRAFIE - DEFINICE VZNIK PŮDY TYPY PŮD PŮDNÍ DRUHY OCHRANA PŮDY EROZE PŮDY

3 1 Pedosféra V této kapitole se dozvíte: O pedosféře, pedologii, o vzniku půd, půdních typech; a o půdotvorných činitelích, půdním horizontu Budete schopni: rozlišit mezi půdními typy a druhy posoudit úrodnost půdy Klíčová slova této kapitoly: půda, černozem, hnědozem, podzoly, vznik půdy Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 2 hodiny 3

4 2 Pedosféra, pedologie a pedogeografie - definice. Pedosféra je půdní obal Země. Věda, která se zabývá půdou, se nazývá pedologie. Půda má dvě složky anorganickou a organickou. Mezi anorganické části se řadí úlomky hornin, půdní voda, půdní vzduch. Organické části jsou živé a neživé. Živé složce se říká edafon, ten na zooedafon a fytoedafon, což jsou rostliny žijící v půdě. Neživé složce se říká humus. Humus jsou odumřelé zbytky rostlin a živočichů. Pedogeografie, nebo též geografie půd, je dílčí věda fyzické geografie. Úzce souvisí s pedologií, se kterou se prolíná a vzájemně doplňuje. Zabývá se především studiem prostorového rozmístění jednotlivých půdních typů a druhů na Zemi. Pedosféru studuje jako součást krajinné sféry a zabývá se též jejími vztahy s ostatními geosférami 3 Vznik půdy. Půda vzniká půdotvornými procesy. Je to souhrn chemických, mechanických a biologických dějů v půdě. Na vzniklou půdu má vliv reliéf (tvar a sklon terénu), hornina, ze které půda vzniká (matečná hornina), srážky, vítr, podnebí, živočichové, člověk, podzemní voda. Primitivní půdotvorný proces tak bývá označováno jen zvětrávání horniny a hromadění humusu. Další procesy probíhající v půdě: Illimerizace je to přesun jílových částic z horní části do spodní pomocí vody. Tento proces je charakteristický pro půdy listnatých lesů mírného pásu na sypkých půdách. Podzolizace je což je proces, při kterém dochází k hlubokému chemickému rozkladu minerální části půdy především vlivem kyselých humusových látek a jejich přesunu z vrchní části půdy do spodní, kde se hromadí. Černozemní půdotvorný proces hromadění velkého množství humusu z kořenového systému stepní vegetace Hnědnutí (brunifikace) je chemické zvětrávání při kterém vzniká jíl bohatý na křemík. Laterizace, která probíhá ve stále vlhkém horkém rovníkovém a tropickém podnebí. Sloučeniny železa dávají půdě žluté až červené zbarvení 4

5 Oglejení je proces spjatý s provlhčením půdní hmoty povrchovou (srážkovou nebo povodňovou) vodou, které se střídá s obdobími prosychání. Půda má vzhled mramoru, je vybělená. Glejový proces = glejizace, ke které dochází pod vlivem vysoko položené hladiny podzemní vody, kdy je půda stále provlhčená a výsledkem je světlý až namodralý horizont. Halogenní procesy = pohyb solí v půdě Antropogenní procesy způsobeny člověkem. Patří sem meliorace = zvýšení úrodnosti půdy (zavlažování i vysušování, ochrana proti erozi) a degradace = znehodnocení půdy. 4 Typy půd Typ půd se určují podle půdních horizontů, liší se barvou a vznikem. Půdní horizont: A vrchní humusový horizont B obohacený horizont o minerály C matečná hornina O organický horizont Na obrázku chybí možné horizonty: D jiná hornina než mateřská Ca obohacený vápníkem G glejový horizont, trvale provlhčený 5

6 Podle zastoupených horizontů se rozlišují následující typy půd: 1)červenožluté půdy časté kolem rovníku, vznikají laterizací 2) červené půdy savan slabší laterizace, v období sucha je na povrchu železitá půda 3) pouštní půdy kamenité, písčité, štěrkovité, malé množství humusu dochází k hromadění solí 4) černozemě stepi, obsahují jen horizonty A a C, černozemní proces, A je velmi silný černozemní horizont 5) kaštanové půdy ve velmi suchých stepích, vrchní horizont je slabší než u černozemě 6) hnědozemě 3 horizonty, A světlý, slabý, B velký, proběhla illimerizace, v nížinách do 450m, mírně teplé a vlhké podnebí horizont hnědozemě 6

7 7) illimerizované půdy ve stejných podmínkách jako hnědozemě, ale ve vlhčím prostředí, 8) hnědé půdy v mírném podnebí, v lesích, hnědnutím, nejsou moc hluboké, kyselé 9) podzoly ve vlhkém a chladném podnebí, vyšší oblasti, vznikají podzolizací podzolový horizont 10) půdy tunder a polárních oblastí malé množství humusu, permafrost (trvale zmrzlá půda). permafrost 11) nivní půdy vznikají podél větších vodních toků. S vysokou hladinou spodní vody. nivní půdy 7

8 12) rendziny vznikají na vápencích (v krasech). 13) slané půdy půdy obsahující větší množství soli, které tvoří na povrchu půdy práškovité výkvěty a povlaky. Hlavními představiteli slaných půd jsou solonce a solončaky. 14) rašelinné půdy 15) andosoly úrodné půdy v okolí sopek 16) regosoly v místech, kde byl dříve ledovec 5 Půdní druhy Podle zrnitosti dělíme půdu na půdní druhy. 1) půdy lehké (písčité) lehce obdělávatelné půdy, které mají dostatek jílových částic. Jsou hodně provzdušněné, dobře propustné pro vodu ale obsahují málo humusu. 2) Půdy středně těžké (hlinité) středně obdělávatelné, mají přibližně stejný podíl pískových, ale i jílových částic. Bývají hluboké a jsou to zemědělsky výhodné půdy, které jsou rozšířené v nížinách. 3) Půdy těžké (jílovité) jsou nesnadno obdělávatelné, mají nadbytek jílových částic. Mají velkou vodní, ale malou vzdušnou kapacitu. Velká část vody je vázána jílovitými částicemi a tím je pro rostliny nepřístupná. suchá, rozpraskaná jílovitá půda 6 Ochrana půdy Půdy, zejména zemědělsky hodnotné, musí být chráněny před 1. neuváženou zástavbou; 2. nevhodným způsobem obdělávání (příliš těžká mechanizace vede k nadměrnému 8

9 zhutnění, k snížení pórovitosti a schopnosti držet vodu); 3. přehnaným užitím průmyslových hnojiv, pesticidů a herbicidů (znehodnocují půdu i podzemní vody); 4. půdní erozí (závisí nejen na morfologii terénu, geologickém podkladu a rostlinném pokryvu, nýbrž i na způsobu obdělávání) Degradace půd je proces, při kterém dochází ke snížení úrodnosti, využitelnosti půdy a snižují se její ekologické funkce. Nejčastější typy degradace půd na světě 7 Eroze půdy je jev, při kterém dochází k rozrušení půdy vodou, větrem, sněhem. Je zapříčiněna odlesněním krajiny, nadměrnou pastvou a nevhodnými zemědělskými postupy. 9

10 Úkol k textu. Ve kterých částech světa je stabilní půda (podle mapy na str. 10). Proč právě tam? Text nebo úkol k zamyšlení. Půda jako jeden z hlavních zdrojů biosféry je podle definice OSN "omezený a nenahraditelný přírodní zdroj; v případě postupující degradace a její ztráty se stává tento zdroj v mnoha částech světa hranicí dalšího rozvoje lidské společnosti. Jestliže by půda přestala existovat, přestane existovat biosféra s ničivými následky pro lidstvo." Zamyslete se, jak se dá půda ochránit před erozí vodní, větrnou, sněhovou! Část pro zájemce. - na této stránce je zajímavá mapa eroze půd v ČR. Prohlédni si ji, pokud Tě tato problematika oslovila více. Shrnutí kapitoly. Půda bývá mnohými podceňovaným přírodním bohatstvím. Pedologie, která ji studuje, ovšem bije na poplach! Intenzivní využívání půdy pro zemědělskou výrobu a velkoplošné odlesňování porušilo postupně přirozený kryt půdy a vystavilo její povrch působení erozi. Eroze vede ke ztrátě nejúrodnější vrstvy půdy, jejíž nahrazení trvá stovky let. V mnoha zemích světa (hlavně v těch se vzrůstající populací) se půdní eroze stává nejen jedním z největších ekologických ale i ekonomických problémů. Nedostatek orné půdy způsobuje i nedostatek potravin a tím i ekonomické problémy země. Otázky. 1. Vysvětli, jak spolu souvisí pedologie, pedosféra a pedogeografie? 2. Jak spolu souvisí litosféra s pedosférou? Jak atmosféra s pedosférou a jak biosféra, hydrosféra ovlivňují pedosféru? 3. Půda v okolí našeho města je degradovaná vlivem lidské činnosti. Jak se pracuje na nápravě člověkem zničené krajiny a jak se zde hospodaří s půdou? 10

11 Zdroje. L. Buzek- M. Havrlant, Základy geomorfologie a biogeografie.ostrava: PFO, 1977 L. Buzek: Půdní fond a jeho ochrana. Ostravská univerzita, Ostrava geology.cz cs.wikipedia.org Konec kapitoly Symbol se používá pouze pro označení konce kapitoly. 11