Environmentální archeologie

Transkript

1 Environmentální archeologie Kvartér chronologický vývoj pleistocénu Jan Horák Ústav pro archeologii UK FF ZS 2015/2016

2 Environmentální archeologie 8 Kvartér obecně Z minula G-IG cyklus Klima, geologie, geomorfologie, pedologie, zoo, fyto Chronologie přehled Chronologie archeologie, přírodní podmínky

3 Kvartér obecný souhrn Počátek 2,58 Ma Střídání chladných a teplých výkyvů MIS / OIS sudé (chladné) a liché (teplé) Kvartér 103 MIS / OIS výkyvů Absolutní datace Často se mění (nové analýzy, lepší metody) Omezená závislá na konkrétních vzorcích Závislá na nutnosti stanovit číslo Srovnávání různých studií do jedné časové osy obtížné Relativní datace Často využívaná pro definici období, kultur etc. Výhoda nemění se Méně omezená Chronologické systémy liší se dle autorů

4

5

6 Kvartér - celkový MIS / OIS Počátek BP Konec BP Název severoevropský Název alpský člověk archeologie Pretegelen Donau Tegelen Donau / Günz Eburon + Waal + Menap Günz Waal Günz -36 Menap Günz A. africanus, aethiopicus, H. rudolfensis A. africanus, aethiopicus, robustus, boisei H. rudolfensis, habilis A. robustus, boisei, H. ergaster, habilis, antecessor, erectus A. robustus, boisei, H. ergaster, habilis, antecessor, erectus A. robustus, boisei, H. ergaster, habilis, antecessor, erectus Bavel Günz H. antecessor, erectus Cromer Günz / Mindel H. antecessor, erectus, heidelbergensis Elster Mindel H. heidelbergensis, erectus Holstein Mindel / Riss H. heidelbergensis, erectus Saale Riss 5e Eem Riss / Würm 5d Visla Würm H. heidelbergensis, neanderthalensis, sapiens H. neanderthalensis, H. sapiens H. neanderthalensis, H. sapiens 1,4 Ma počátek acheuléen, drobnotvaré industrie moustérien holocén holocén H. sapiens neolit aurignacien, gravettien, magdalénien etc.

7 MIS / OIS 21-1 MIS / OIS Počátek BP Konec BP Název severoevropský Název alpský archeologie Cromer I Günz / Mindel H. antecessor, erectus acheuléen, drobnotvaré industrie Günz / Mindel H. antecessor, erectus acheuléen, drobnotvaré industrie Günz / Mindel H. antecessor, erectus acheuléen, drobnotvaré industrie Cromer A Günz / Mindel H. antecessor, erectus acheuléen, drobnotvaré industrie Cromer II Günz / Mindel H. erectus, heidelbergensis acheuléen, drobnotvaré industrie Cromer B Günz / Mindel H. erectus, heidelbergensis acheuléen, drobnotvaré industrie Cromer III Günz / Mindel H. erectus, heidelbergensis acheuléen, drobnotvaré industrie Cromer C Günz / Mindel H. erectus, heidelbergensis acheuléen, drobnotvaré industrie, moustérien Cromer IV Günz / Mindel H. erectus, heidelbergensis acheuléen, drobnotvaré industrie, moustérien Elster Mindel H. erectus, heidelbergensis acheuléen, drobnotvaré industrie, moustérien Holstein Mindel / Riss H. erectus, heidelbergensis acheuléen, drobnotvaré industrie, moustérien Fuhne Riss H. heidelbergensis acheuléen, drobnotvaré industrie, moustérien Dömnitz/ Wacken Riss H. heidelbergensis acheuléen, drobnotvaré industrie, moustérien Drenthe Riss H. heidelbergensis acheuléen, drobnotvaré industrie, moustérien Treene, Rügen, Lublin Riss H. heidelbergensis, neanderthalensis, sapiens acheuléen, drobnotvaré industrie, moustérien Warthe Riss H. neanderthalensis, H. sapiens acheuléen, drobnotvaré industrie, moustérien 5e Eem Riss / Würm H. neanderthalensis, H. sapiens acheuléen, drobnotvaré industrie, moustérien 5a-5d Visla Würm H. neanderthalensis, H. sapiens moustérien, taubachien, micoquien Visla Würm H. neanderthalensis, H. sapiens moustérien, taubachien, micoquien Visla Würm H. neanderthalensis, H. sapiens aurignacien, gravettien Visla Würm H. neanderthalensis, H. sapiens gravettien, magdalénien, epimagdalénien, epigravettien Visla, holocén Würm, holocén H. sapiens epigravettien, epimagdalénien, azilien, neolit

8 MIS / OIS 3-1 MIS / OIS Počátek BP Konec BP Název severoevropský interstadiál archeologie Denekamp 3, 4, 5, 6, 7, Brandenburg Frankfurt Pommern Mecklenburg Termination I = rychlé výrazné oteplení, hranice OIS MIS 1/ Meiendorf Dryas nejstarší Bölling Dryas starší Alleröd Dryas mladší Preboreál 1 Boreál 1 Atlantik 1 Subboreál 1 Subatlantik + (Subrecent) Datace: Regional chronostratigraphical correlation table for the last 270,000 years Europe north of the Mediterranean, v

9 Kvartér obecný

10 Kvartér obecně k členění

11 Absolutní chronologie Referenční křivky Proč to nejde sladit Rozdílná zdrojová data Druhem: sediment, organika, půda, fauna, flóra, archeologie Výpovědí: OIS MIS = teplota mořské vody, tj. spíše globální dlouhodobější průměr Sediment = konkrétní projev konkrétních procesů v konkrétní lokalitě Rozdílné metody datování Data s hiáty = většina záznamů časově omezená Rozdílné lokace dat Terminologická nejasnost (sálské zalednění například) Různé definice období Např. pomocí OIS MIS, pomocí konkrétních sedimentů, půd a stratigrafií Nedostatek dat Př.: nově zjištěná půda zařadit ji do známého teplého výkyvu, nebo předpokládat nějaký nový, zatím neznámý? Přemíra dat dokud jich bylo málo, byla tvorba stratigrafie jednodušší Měla by být k užitku, ale pro nedostatek dat nevíme, jakou prozatímním datům přiřadit důležitost

12 Rudolf Musil: tehdy jsme ji [vrstvu] označili za interstadiál, dnes bychom spíše použili termín event Musil, R. 2001: Interpretační nesrovnalosti ve stratigrafii posledního glaciálu. Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku v roce

13 Obecně stratigrafie Q a pojmenování Většina období označena jako G a IG, ač jde spíše o komplexy Tegelen IG Eburon - G Waal IG Menap G Cromer IG Saale G Důvod: Historicky vývojem a tradicí pojmenování Menším dochováním kont. sedimentů ze starých období Na rozdíl od MIS OIS apod., kde záznam výkyvů máme

14 Kvartér obecně k biotě

15 Biota v kvartéru Změny klimatickými výkyvy - výraznější Změny běžným vývojem Procesy: Ústup a postup Střídavá izolace rozdělením areálů evoluce, rasy, vikariance Trvalé rozdělení disjunkce areálů Vznik reliktů Nutno řešit historii taxonu z čeho vychází Disjunktivní areál může být zmenšením předchozího velkého, nebo naopak skokovým šířením

16 biota a klima Makro: vliv na vše ve velkých oblastech, hlavně ale na velké obratlovce a na velké rostliny stromy les jako celek ale makroklima usměrňuje a vytváří mezoklima Mezo: místní- reliéf, porost, svažitost a orientace, má širší bezprostřední vliv- na velké a středně velké organismy- tedy na většinu pohyblivých živočichů a na keřové patro Mikro: klima louky, skupiny keřů, skalního výchozu: ovlivňuje hlavně ty organismy, které obývají jen tyto geobiocenózy hlavně mikroklima půdy a jejích horizontů (hlavně hrabanky); mikro schopno podstatně měnit vliv makro a mezoklimatu nejde to ale přeceňovat nebo jednostranně posuzovat Většina úvah o přežívání teplomilných druhů u nás paleontologicky nepodložená, nehledě na srovnání se současnými horskými a severskými podmínkami

17 Vliv mezo a mikroklimatu: Na stepi měkkýši eurytermní V lese stenotermní Kromě klimatu další vlivy Anemo-orografické rostliny tam, kde bychom je podle celkového rázu podnebí nečekali Říční ekofenomén rostliny a živočichové v okolní krajině nejsoucí Půdy Nejtěsnější vztah s rostlinami pro rostliny stejně důležitým faktorem, jako klima

18 Obratlovci, hlavně savci Rychlá fylogeneze Druhy i vyšší taxony celé linie Stálá teplota a pohyblivost méně závislí na stanovištních podmínkách Vymření pleistocén / holocén mají jiné složení fauny Pro bezobratlé a rostliny nedoloženo, či ne tolik Vhodné: Hrubá stratigrafie, vůdčí fosilie Nevhodné: jemná stratigrafie, rekonstrukce stanovišť podmínek Rostliny, bezobratlí Menší vývojové změny Vývoj hlavně druhů, ne celých linií vyšších taxonů Nevhodné: Velká a absolutní chronologie Vhodné: relativní chronologie, rozlišení teplých a studených výkyvů, rekonstrukce stanovištních podmínek Měkkýši Jako rostliny jsou významní Vliv klimatu významnější na změny než fylogeneze Fylogeneze Některé druhy jen starý pleistocén Některé jen holocén Významné změny celé fauny, hlavně dané klimatem a výkyvy

19 Kvartér obecný vývoj IG - G

20 interglaciál Klima Počátek rychlé značné oteplení (Termination) Drobnější výkyvy dopad silně lokální (např. optimum v holocénu) Postupné oteplování, zvyšování vlhkosti Sukcese klimaxem většinou les provázáno i s půdou Borovice, bříza Jilm, jasan Dub, olše Habr, buk Vrcholy IG teplejší než dnešek zvláště během zimy ve střední Evropě druhy spíše oceánské Evropy: zimostráz (Buxus) a cesmína (Ilex) v eemu Interpretace: Svoboda zmiňuje na Stránské skále v Cromeru xerotermní vegetaci byl IG sušší, či jde o lokálně podmíněnou vegetaci (expozice, skalní podklad etc.)? Obratlovci Antiquová fauna měkkýši Banaticová fauna (měkkýší obdoba antiquové) Lesní společenstva podobná dnešním podhorským lesům Předholocénní IG není lidské zestepnění nejsou výkyvy v malakofauně a vývoj mezi glaciálními a lesními společenstvy je hladší

21 Fauna antiquová Teplá období s převahou lesa Slon lesní (Palaeoloxodon antiquus), nosorožec Merckův Spousta z druhů běžná i dnes Jelen, srnec, tur, bizon, prase, daněk Plši, veverka, norník rudý, myšice lesní Želva bahenní

22 Banaticová přelom v cromeru Základ IG měkkýší fauny přítomný po všechny IG kvartéru Detailní časové zařazení podle některých druhů Tyto druhy onen základ rozlišují na starší (včetně cromeru) a mladší (po cromeru, poslední eem)

23 glaciál Klima Postupné dlouhodobé ochlazování IS a S výkyvy Obratlovci Mamutová fauna Měkkýši Pokles druhů o 65-70% pouze eurytermní druhy otevřených poloh Flóra Složitější vývoj než v IG Výkyvy nejen teploty (IS/S), ale i vlhkosti žádný z glaciálů není poznán v celku

24 Fauna mamutová Studené období, bezlesé prostředí Mamut, nosorožec srstnatý Koně, sob, pižmoň Sajga, svišť, pišťucha, zajíc bělák Pleniglaciál: lumík Lemmus, Dicrostonyx, liška polární, další subarktické prvky

25 Mamutová a antiquová fauna Krajní polohy, typické pro vrcholy G a IG Mezi nimi spousta mezistupňů Pohyblivost nejde úplně korelovat klima a obratlovce

26 Konec glaciálu Kolísání a postupné oteplování Postglaciál podobný IG Dobré pro řešení otázek stanovištních podmínek Definitivní konec prudké oteplení - termination

27 Pleistocén starý Pretegelen Tegelen Eburon Waal Menap Bavel

28 Pretegelen 2,58-2,44 Ma OIS MIS Alpský systém: Donau

29 Pretegelen PK XII Lysolajská terasa Vltavy glaciál

30 Vývoj flóry Konec neogénu = reuver Druhově bohaté smíšené lesy, spousty již vymizelých Taxodium, Sciadopitis, Liquidambar, Liriodendron, Phellodendron, Nyssa, Carya, Pterocarya, Magnolia, Tsuga I běžných Quercus, Fagus, Carpinus, Betula, Alnus, Ulmus, Fraxinus

31 Vývoj flóry Nejstarší Q Ochlazení pretegelen, brüggen Ústup výše zmíněných Nástup odolnějších dřevin, převaha jehličnanů Picea, Pinus, vedle nich dle pylu volné plochy nedřevin Teplá období (resp. Střídání t a s) tegelen, waal Teplá» Quercus, Tilia, Fagus, Ulmus, Fraxinus, Alnus» Náročnější Castanea, Phellodendron, Magnolia, Carya, Pterocarya, Eucommia, Ostrya» Z reuveru: vzácná Tsuga, ostatní problematické či vymizely Studená» Odolné jehličnany i listnáče: Pinus, Picea, Betula, Salix, Populus» Stále více volné nezalesněné plochy s bylinami Selaginella (vraneček plavuňovité)» Mizí náročné dřeviny

32 archeologie A. africanus, A. aethiopicus, H. rudolfensis Oldowan cca 2,6-1,7 Ma

33 Tegelen 2,44-1,806 Ma OIS MIS Alpský systém: Donau / Günz

34 PK XII (Tegelen a starší) interglaciál

35 půdy PK XII 2 rubefikované braunlehmy

36 archeologie A. africanus, A. aethiopicus, A. robustus, A. boisei H. rudolfensis, H. habilis Oldowan cca 2,6-1,7 Ma Nejstarší paleolit Beroun dálnice A III, II Rozhraní tegelen / eburon Industrie křemenec, křemen, lydit Nejstarší paleolit v ČR dle J. Fridricha

37 Eburon 1,806-1,51 Ma OIS MIS Alpský systém: Günz

38 glaciál Eburon

39 Půda typu ferreto a braunlehm (překryv lokality Beroun dálnice A III, II)

40 archeologie A. robustus, A. boisei H. habilis, H. ergaster, H. erectus

41 Waal 1,51-1,26 Ma OIS MIS Alpský systém: Günz

42 Waal interglaciál PK XI

43 archeologie A. robustus, A. boisei H. ergaster, H. erectus Suchdol

44 půdy PK XI Báze = zemitý rubefikovaný braunlehm Nadloží = zemitý braunlehm

45 Menap 1,26-1,14 Ma OIS MIS Alpský systém: Günz

46 glaciál Menap

47 archeologie A. boisei H. erectus, H. antecessor

48 Bavel 1,14-0,89 Ma OIS MIS Alpský systém: Günz

49 glaciál Bavel

50 archeologie H. erectus, H. antecessor

51 Pleistocén střední Cromer Elster Holstein Saale

52 Cromer 865 ka 474 ka BP OIS MIS Alpský systém: Günz / Mindel

53 Cromer integlaciál Ve skutečnosti komplex Cromer I = IG (OIS MIS 21) Nepojmenovaný chladný úsek (OIS MIS 20) Nepojmenovaný teplý úsek (OIS MIS 19) Cromer A = G (OIS MIS 18) Cromer II = IG (OIS MIS 17) Cromer B = G (OIS MIS 16) Cromer III = IG (OIS MIS 15) Cromer C = G (OIS MIS 14) Cromer IV = IG (OIS MIS 13)

54 Půdy typu Braunlehm (Bečov I-B)

55 Vývoj flóry Cromer Teplé Vegetace jako dnes» Quercus, Carpinus, Tilia, Fraxinus, Ulmus, Acer» Náročnější jen nepatrná příměs, až na Eucommia, ta trochu víc Řada i vymřelých dnes» Brasenia, Dulichium

56 archeologie H. erectus, H. antecessor, H. Heidelbergensis Starý paleolit Cromer I Bečov I-B, Stránská skála I Nejstarší paleolit v ČR podle J. Svobody, ač připouští možnost ještě starší (Červený kopec 0,8-1,2 Ma) Cromer A Bečov Cromer A/II Beroun Cromer II Bečov II Starý acheuléen Křemenec skršínského typu Cromer B / III Židovice Cromer III Přezletice Struktura osídlení Úzká vazba na zdroje surovina, voda Vyhýbání se extrémům suché otevřené i vlhké lesnaté lokality Vyhledávání spíše průměru s možností dobré orientace v krajině Málo lokalit na detailní analýzu struktury

57 Vývoj flóry Cromerské a pocromerské IG Flóra náročná, jako dnes, v plných IG i náročnější, dnes tady už ne Dnes ne: Dulichium, Brasenia, Celtis, Vitis, Thuja Buxus, Ilex pronikaly dále do pevniny než dnes (jsou oceánské) Obecně IG sobě podobné, detaily se ale liší Holocén dobře poznán Eem dobře poznán má svoje vegetační fáze

58 půdy PK X IG blíže neurčený Báze = zemitý braunlehm Nadloží = braunlehmovitá parahnědozem Nadloží = pseudočernozem

59 Elster 474 ka 424 ka BP OIS MIS 12 Alpský systém: Mindel

60 glaciál Elster

61 Elsterské (halštrovské) zalednění V ČR zalednění ve Šluknovském a Frýdlantském výběžku Přes Jitravské sedlo provázání kontinentálního zalednění s labskými terasami u nás

62 Vývoj flóry Elster a pocromerské G Rozsáhlé zalednění (obdoba Cromer B, Warthe, Visla) Teplomilné daleko na jih Střední Evropa studená kontinentální step a tundra Na začátku i vřesoviště a šícha Na příznivých místech dřeviny Trpasličí formy Bříza Borovice lesní Takto obecně všechny vrcholy pleniglaciálů do konce pleistocénu Nutno ale počítat s výkyvy vlhkosti, nadmořskou výškou, místem» Např. vysoký podíl merlíkovitých (Chenopodiaceae) v sprašové stepi» Tundrové vlhké formace» Alpínské hole Interstadiály:» Hojněji dřeviny: borovice, modřín, bříza, vrby, rakytník» Občas i náročnější: dub, líska

63 půdy PK VII, VIII, IX Teplé výkyvy v rámci Elsteru VII Báze = ozemněný braunlehm Nadloží = černozem VIII Báze = ozemněný braunlehm Nadloží = ozemněná parahnědozem Nadloží = pseudočernozem IX Báze = braunlehmovitá parahnědozem Nadloží = pseudočernozem

64 archeologie H. erectus, H. Heidelbergensis v ČR bez dokladů

65 Holstein 424 ka 364 ka OIS MIS 11 Alpský systém: Mindel / Riss

66 interglaciál Holstein

67 Integlaciál Holstein Jezerní sedimenty Stonavského jezera (Horní Suchá, Ostravsko)

68 půdy PK V Mladší holstein 2 braunlehmovité parahnědozemě Sled černozemních půd (prérijní, černozemě, slabě vyvinuté černozemě) Slabě vyvinuté půdy PK VI Starší holstein Jako PK V, ale: 3 parahnědozemě 2 bazální výrazná tendence k braunlehmovitým půdám

69 archeologie H. erectus, H. Heidelbergensis Starý paleolit: Karlštejn, Račiněves, Tmaň Holsteinem u nás končí starý paleolit Lovená zvěř: Mamut, nosorožec, bizon, buvol, kůň, jelen, srnec Kamenná industrie Křemen Pokračují kultury nejstarší drobnotvaré industrie Postupně se zahušťuje síť lokalit

70 Saale 364 ka 130 ka BP OIS MIS 10-6 Alpský systém: Riss

71 Saale glaciál Ve skutečnosti komplex 3 G a 2 IG Fuhne = G Dömnitz = IG Drenthe = G Treene = IG Warthe = G Někdy je za jako sálské zalednění označován pouze úsek Drenthe Treene Warthe Jako sálský glaciál v nejužším smyslu je označován chladný výkyv Drenthe

72 Sálské zalednění V ČR nejzazší zalednění Moravská brána (Odry Blahutovice Nový Jičín)

73 půdy PK IV Treene Báze = dvojice parahnědozemí Oproti jiným parahnědozemím velmi slabě vyvinuty Nepodobají se ani IS ani IG půdám Nadloží = humózní horizonty Nadloží = slabě vyvinuté půdy Paraautochtonní periglaciálně porušeno (ledovými klíny apod.)

74 archeologie H. heidelbergensis, H. neanderthalensis, H. sapiens Nejstarší výskyt acheuléenu ve střední Evropě Bečov I průběh sálského zalednění Souvrství PK IV a patrně i PK V Granulovaná braunlehmovitá parahnědozem moustérien (acheulská tradice, premoustérien), protocharentien Bečov IV patrně počátek sálského zalednění Mladší acheuléen Křemenec bečovského typu Méně křemenec skršínského typu, čedič, porcelanit Horky nad Jizerou I Počátek sálského glaciálu ( před treenským IG Fridrich APČ 2, 27) charentien Křemen, křemenec, vzácně jaspis Osídlení Nejstarší středoevropské doklady osídlení v chladných výkyvech Horky, Bečov

75 Pleistocén mladý

76 Eem 130 ka -115 ka BP OIS MIS 5e Alpský systém: Riss / Würm

77 Eem Vývoj flóry Začátek: Chladná step, otevřené formace Místy nejodolnější dřeviny borovice, rakytník, bříza Hojně Artemisia, Ephedra, horské oblasti: limba, trpasličí vrby, na sklonku i Juniperus sabina IG samotný: Háje břízy a borovice, náročnější druhy chybějí Háje postupně převládá borovice Objevují se náročnější dřeviny Jilm, jasan, později i dub a olše Tím se stav přibližuje dnešnímu mírnému podnebí Dub, jilm, jasan, rozvoj olše, lísky, ústup borovice Doubravy s lískou, hojné další listnáče: jilm, jasan, lípa, olše, taky habr a smrk Roztroušeně exotické prvky: Brasenia, Dulichium, Buxus, Ilex oceánské hluboko do pevniny Další teplomilné: Cornus mas, Cotinus coggygria Toto je klimatické optimum IG, prům. teplota nejtepl.měsíce o 2-3 C vyšší než dnes, zimy mírnější než dnes i ve V části stř. Evropy průměr nejchlad. měsíce neklesá pod 0 C Další období: Smíšené lesy dub, líska, ostatní listnáče, hojný habr, jedle, smrk javor Dub, borovice, smrk, olše, jedle; habr je na ústupu Obecný ústup listnáčů, jehličnany převládají borovice, smrk, jedle Taky vrby a krušina

78 Eem V pozdní fázi IG Ústup listnáčů Více jehličnanů Výraznější paludifikace Konec IG Ústup lesa, parkovitá krajina, otevřené plochy rázu tundry a chladné stepi Obecný souhrn Časné teplé období = nástup náročné vegetace Optimum = teplomilná hodně, vrcholí v jeho druhé půli + vůdčí IG druhy exotické Pozdní IG = mizí náročné druhy, změna složení lesní formace Toto každý IG Eem, náš postglaciál, patrně i Cromer Rozdíly:» holstein = méně výrazné rozdíly mezi fázemi, výrazný podíl jehličnanů v dlouhých obdobích tím se dobře odlišuje od eemu

79 Vývoj flóry Visla pozdní glaciál Kontinentální step, otevřené formace Subarktické a horské prvky Při oteplení bölling, alleröd Březo-borové lesy Dokonce řešetlák Dnešní flóra se rozvíjí až s počátkem holocénu

80 Eem Poslední antiquová fauna

81 půdy PK III spodní Stillfried A IG eem bazální půda Sled půd pokračuje až do začátku glaciálu IG klimatické optimum: Parahnědozem Následně: Polygenetická pseudočernozem (prérijní) Pokud došlo k eolické sedimentaci: černozem Nadložní část slabě vyvinuté půdy

82 archeologie H. neanderthalensis, H. sapiens; nositelem ve střední Evropě ale pouze H. neanderthalensis! Bečov I PK III granulovaná až ozemněná braunlehmovitá parahnědozem Moustérien Horky nad Jizerou II Taubachien PK V křemen Ládví Datace pouze eemskou půdou rudohnědá půda parahnědozem, případně humózní vrstva staroviselské spraše Taubachien Křemen, křemenec Lov kůň, bizon, jelen Osídlení Další zahuštění sítě lokalit možnost analýzy Hlavně při nezamrzajících pramenech s výhledem do otevřené krajiny Jeskyně osídleny vzácně patrně vysoká vlhkost + žádná výhoda oproti otevřené krajině Porýní - vrcholy sopek (kvartérní vulkanismus Eifel, Hunsrück)

83 115 ka 11,7 ka BP OIS MIS 5d-1 Alpský systém: Würm Visla

84 Viselské zalednění Do ČR nedosáhlo (J hranice cca Berlín Varšava)

85 archeologie Souhrn starý a střední paleolit Křemen Pahorkatiny, horské oblasti Křemenec SZ Čechy Tušimice, Skršín, Bečov Brdy, linie Plzeň Praha Buližník Spilitový stupeň středočeského proterozoika Rohovce Např. Slánsko

86 Visla časný glaciál 115 ka cca 72 ka BP OIS MIS 5d-5a Postupné ochlazování Obsahuje IS Amersfoort, Brörup, Odderade

87 měkkýši časný glaciál S interstadiálními výkyvy Převládají stepní druhy otevřených poloh Některé dodnes ve stř. Evropě Stepi Rozdíl mezi IS a S malý IS = černozem, tridensová fauna (Chondrula tridens) S = sprašová step, striatová fauna Vlhčí IS (Amersfoort asi) vlhko, víc lesa Odolnější lesní prvky, druhy světlých hájí a lesostepi (fruticová fauna) Bradybaena fruticum Tridensová striatová fruticová fauna = plynulé přechody mezi nimi

88 časná visla ještě ne studené a suché podnebí Ložek 1973 data z Holandska a Dánska Amersfoort IS Rozvoj lesů, převaha břízy a borovice, Přimíšen smrk, dub, olše, jasan, jilm = podstatné oteplení, ale ne jako dnes Stadiál mezi amersfoortem a brörupem Ústup lesa Studené parkové formace s borovicí a břízou Bylinná složka i výrazně chladné prvky Saxifraga opositifolia Brörup IS Opět zalesnění, zač převaha borovice, bříza Pak i smrk, který převládne obyč. smrk + Picea omoricoides Mírně i náročnější dřeviny: dub, jilm, habr, olše, lísky, limba

89 Visla würm obratlovci Časný würm Méně náročná fauna Hojní velcí savci I lesní druhy Mamut, nosorožec srstnatý Rosomák, medvěd jeskynní, hyena, lev Jelen, prase, tur, bizon, los Hryzec vodní významný Subarktické prvky chybějí

90 Časný würm Zvířena hlavně z jeskyní Jeskyně méně stratigraficky rozrůzněné než spraše Proto i fauna málo stratifikovaná nemáme detail jednotlivých menších výkyvů Časně würmská zvířena zaměňována s eemskou

91 Obecný G Flóra (na příkladu Visly) Časný G = časná visla ještě ne studené a suché podnebí (vývoj asi složitější podle sprašových sérií) Střídání S IS Jehličnaté lesy konce eemu střídány parkovitou krajinou chladné lesostepi Ze stromů jen bříza a borovice Převládají otevřené plochy, kde zimovzdorné druhy, ojediněle i druhy méně odolné (Filipendula) =první stadiál Visly

92 archeologie H. neanderthalensis, H. sapiens nikoliv ve stř. Evropě Kulturně pokračuje z eemu Mladý moustérien Šipka, Švédův stůl, Prepoštská jaskyňa (Bojnice) Micoquien Jeskyně Kůlna, Pekárna Klima postupně chladnější a sušší Osídlování jeskyní Charakter osídlení Přetrvává i vazba na rozhraní les otevřená krajina Trvá vazba na významné prvky vrcholy, sopky, koridory Cca m n.m.

93 Visla pleniglaciál 1 Cca 72 ka 57 ka BP OIS MIS 4

94 Vrcholný würm pleniglaciál Nástup subarktických prvků Lemmus, Dicrostonyx, Alopex, Rangifer, Ovibos Fauna drsných stepí Ochotona, Marmota, Microtus gregalis, Microtus oeconomus Horské prvky: Ibex, svišť horský Mamut, nosorožec srstnatý, kůň, velké šelmy Mizí lesní prvky Neví se, jak se projevuje teplý výkyv Stillfried A (PK I) a zda subarktická f. dosáhla rozkvětu už před ním

95 Visla pleniglaciál (Ložek 1973 data z Vídeňské pánve a Arcy-sur-Cure) Převaha studených stepí s kolísajícím počtem tundrových prvků Starší studený výkyv střední Visly Studené travnaté stepi, značný podíl květnatých bylin Dost teplejších a vlhčích výkyvů parkovitá krajina s odolnými dřevinami bříza a borovice (limba, kosodřevina) Mírnější mezidobí dva teplejší IS Arcy a Paudorf = Stillfried B Převaha travnatých stepí trvá Na vlhčích a chráněných místech les jehličnany smrk, borovice lesní, limba, kosodřevina, modřín Mírně zastoupeny i odolné listnáče (jilm, jasan) i náročnějších vzácně (dub, javor, habr, líska) Mladší studený výkyv střední Visly = vrchol glaciálu Největší rozsah viselského zalednění Sprašová step, Chenopodiaceae, Plantago maritima = mírné zasolení půdy (půdou nesporně i tvořící se spraš) Trávy ustupují do pozadí, hojná je mochna, hořce, dryádka Konec vrcholu Slabé oteplení Borové lesy v nich i listnáče odolné Francie = IS Lascaux (18-16 ka BP dle Burdukiewicz)

96 měkkýši - pleniglaciál Vymizení lesních druhů Nástup zimě-odolných druhů otevřených ploch Při oteplení do hor, do Asie, vymřeli Columella columella Typická fauna spraší Vallonia tenuilabris dnes na Sibiři

97 archeologie H. neanderthalensis, H. sapiens v ČR nemáme doklady o osídlení Lov obecně ve starém a středním paleolitu Diskuse o záměrném lovu Diskuse o mrchožroutství (L. Binford např.) Nahromadění kostí jeskyně, pramenné oblasti může být přirozené bez člověka Některé lokality hromadění kostí jednoho druhu Specializovaný lov Hromadné úhyny Pochybnosti o záměrnosti lovu a strategii lovu mizí až s mladým paleolitem (od viselského interpleniglaciálu)

98 Visla - interpleniglacál 57 ka 29 ka BP OIS MIS 3 Výraznější IS cca 52 ka 33 ka BP nejvýznamnější Glinde, Moershoofd, Hengelo, Denekamp

99 půdy PK I Stillfried B, Denekamp Více půd (nejsvrchnější již OIS 2 pleniglaciál) Nepříliš vyvinuté maximálně iniciální pseudogleje a arktické hnědozemě Většinou zachovány redukovaně, či jako jedna polygenetická půda PK II svrchní Stillfried A, Moershoofd, Hengelo Opět více půd Nejlépe dochované bazální: Spodní: degradovaná černozem až hnědozem Svrchní: pararendzina až černozem Nadložní Slabě vyvinuté jako PK I, nebo iniciální stadia černozemí Stillfried A jako celek = PK II+III = bazální parahnědozem + 3 nadložní černozemě + nadložní slabě vyvinuté půdy

100 archeologie H. neanderthalensis, H. sapiens Bohunicien (cca ka BP) HS? + HN? Listovité hroty (cca ka BP) HS? + HN? Szeletien hlavně IS Hengelo Široké spektrum surovin industrie Altmühlien jerzmanowicien Aurignacien (cca ka BP) HS první cele mladopaleolitická kultura Hlavní výskyt IS Denekamp Výrazný např. Morava vazba na rohovce Krumlovského lesa Přežívání neandrtálců poslední výskyt cca ka BP Španělsko cca 28 ka BP v poslední době datace zpochybněna a posunuta do minulosti Surovina Pazourky - silicity glacigenních sedimentů morén severských kontinentálních ledovců Opavsko Křemence Ondraticko Rohovce Krumlovský les, Stránská skála, Bořitov Osídlení stabilní ekumena Rozhraní vrchovin a nížin, cca m n.m. Vazba na různé zdroje kamenných surovin Jen zřídka dochována aktivita v jeskyních Osídlení kolonizační pouze szeletien Do 500 m n.m., bez vazby na suroviny

101 archeologie Lov Stoupá počet typů kostěných hrotů (aurignacien) Skladba zvěře nejlepší data z J Německa: Sob, kůň, méně i mamut, nosorožec, málokde jelen Jeskyně míchá se s aktivitou šelem, často mamut, nosorožec, sob, kozoroh, kamzík

102 Visla pleniglaciál 2 cca 27 ka cca 20 ka BP Last Glacial Maximum 20 ka 18 ka BP nejchladnější úsek 18 ka 14 ka BP postupné oteplování konec glaciálu OIS MIS 2 14 ka BP = Termination I rychlé silné oteplení

103 Last glacial maximum Definováno největším rozsahem viselského zalednění V kolísání teplot (např. OIS MIS teplota mořské vody) začátek tak zřejmý

104 Pozdní würm Vymření některých pleistocénních savců: Mamut, nosorožec, medvěd jeskynní Kůň, sob, Drobná subarktická a stepní fauna s postupem času a oteplení na S a V Dicrostonyx, Marmota, Ochotona, Sicista Po etapách Hlavně v postglaciálu

105 archeologie H. sapiens Gravettien (cca ka BP) Pavlovien cca ka BP Snižuje se podíl rohovců v industrii V rámci moravského paleolitu jediné období, kdy krumlovské rohovce ustupují severským silicitům Willendorfien, kostěnkien cca ka BP Osídlení vztah k velkým řekám tažné koridory velkých savců Menší vazba na zdroje surovin Epigravettien a epiaurignacien Jen řídké epizody po nejchladnější části glaciálu Lov Kolem 10%: Mamut, vlk, sob, kůň, zajíc, polární liška Kolem 1%: liška, medvěd, rosomák, nosorožec Mezi 1-10%: ptáci

106 archeologie Hamburgien ve středoevropských nížinách Magdalénien ve středoevropských pahorkatinách Od konce glaciálu v průběhu oteplení Expanze z Francie cca 16 ka BP Cca ka BP Osídlení m n.m. Rozhraní les otevřená krajina Využívání jeskyní Stejný systém jako kultury moustérien a micoquien Lov Hlavní: kůň, sob, dále drobní savci např. zajíc Zvyšuje se podíl ptáků, ryb, případně škeblí (u moře)

107 Bölling (Meiendorf) 14,5 ka 13,5 ka BP Teplý intestadiál

108 měkkýši pozdní glaciál Málo poznáno Pleniglaciální prvky mizí Nahrazeny eurytermními s vyššími nároky na vlhko Helicopsis striata, Chondrula tridens

109 Pozdní glaciál (Ložek 1973) Starší dryas Otevřené stepní až tundrovité formace Bölling Borovice, bříza porosty Střední dryas Ústup lesů, nástup otevřených formací

110 Končící magdalénien postupný přechod do pozdně paleolitických technokomplexů epimagdalénien Aziloidní industrie

111 Alleröd 13,4 ka 12,7 ka BP Teplý interstadiál

112 Pozdní glaciál (Ložek 1973) Alleröd Větší oteplení, boro-březové porosty Slabá příměs náročnějších dub, řešetlák zmíněn též

113 Alleröd pozdní paleolit a jeho technokomplexy (početné a krátkodobé skupiny mezi magdalénienem a mezolitem) Epimagdalénien Hroty obloukovitě retušovaného týlu Aziloidní industrie Řapové hroty Osídlení obdoba počátku mladého paleolitu 2 typy stabilní a kolonizační

114 Nedostatečná sedimentace během konce glaciálu Většina nalezišť blízko povrchu silně sekundárně měněno Kamenná surovina silně lokálně závislá S Čechy převažují glacigenní silicity JZ Čechy převažují kropenaté bavorské rohovce

115 Většina sídel m n.m m od toku Lovená zvěř změna ve skladbě oproti glaciálu Jelen, srnec, tur, prase, bobr Udržely se z předchozích dob: kůň, los, SZ Evropa i sob udice - rybolov Data v Čechách vzácně většina info odjinud Sběr jen předpokládán Zvyšující se doklady využití psů - pomocníků

116 Mladší Dryas 12,7 ka 11,7 ka BP Náhlé silní ochlazení Končí jím pleistocén V rámci Böllingu a mezi B. a Allerödem rovněž krátké chladnější výkyvy Nejstarší a Starší dryas

117 vegetace Mladší dryas Naposled ve stř. Evropě nenáročné formace studená step až tundra

118 Konec LGM Cca 14-9,5 ka BC; 13,3-110,3 ka BP Vlastní LGM ve střední Evropě cca 18 ka BP Nížiny: Sprašová step, váté písky Divočící řeky Kde nedostatek srážek: Bez vegetace eolický stres transportně-sedimentární disturbance m n.m. dřeviny b. nana, bříza pýřitá, vrby, borovice lesní (asi i kleč, limba), jalovec, olše zelená; z bylin hlavně trávy, pelyněk, merlíkovité, chrpy, devaterníky na jižní Moravě snad i dub a líska a rakytník nad 500 m n.m. tundra ještě výše pak mrazové pustiny v ČR tam asi nesouvislý permafrost teplomilné rostliny refugium na J Slovensku

119 dryasy zmenšení ostrůvků vegetace bölling, alleröd vlhčeji, víc vegetace konec ukládání spraší, více soliflukce oska, střemcha smrk na JV vyšší polohy stále tundra a mrazové pustiny patrně definitivní odlednění Šumavy mladší dryas poslední doklad vátých písků Polabí, Třeboňsko nížiny step kolem 500 m n.m. HHL otevřená skoro lesní vegetace méně břízy více světlomilných jalovec, vrby, olše zelená