Environmentální archeologie

Transkript

1 Environmentální archeologie Kvartér chronologický vývoj holocénu Jan Horák Ústav pro archeologii UK FF ZS 2015/2016

2 Environmentální archeologie 9 Holocén obecně Chronologie přehled Chronologie archeologie, přírodní podmínky

3 Kvartér vývoj 1,8 Ma Inverze magnetického pole 1,77 Ma Výrazné ochlazení klimatu Rychlejší a výraznější oscilace klimatu 2,58 Ma Výrazná inverze magnetického pole (Gauss/Matuyama) Ochlazení a vysušení klimatu Počátek ukládání spraší Zvýšení tektonické činnosti + vulkanismus Počátek vývoje systému říčních teras Pokles hladiny moří Ochlazení moří Počátek vývoje permafrostu a zalednění Vznik nových typů sedimentů a zvětralin

4

5

6 Kvartér - celkový MIS / OIS Počátek BP Konec BP Název severoevropský Název alpský člověk archeologie Pretegelen Donau Tegelen Donau / Günz Eburon + Waal + Menap Günz Waal Günz -36 Menap Günz A. africanus, aethiopicus, H. rudolfensis A. africanus, aethiopicus, robustus, boisei H. rudolfensis, habilis A. robustus, boisei, H. ergaster, habilis, antecessor, erectus A. robustus, boisei, H. ergaster, habilis, antecessor, erectus A. robustus, boisei, H. ergaster, habilis, antecessor, erectus Bavel Günz H. antecessor, erectus Cromer Günz / Mindel H. antecessor, erectus, heidelbergensis Elster Mindel H. heidelbergensis, erectus Holstein Mindel / Riss H. heidelbergensis, erectus Saale Riss 5e Eem Riss / Würm 5d Visla Würm H. heidelbergensis, neanderthalensis, sapiens H. neanderthalensis, H. sapiens H. neanderthalensis, H. sapiens 1,4 Ma počátek acheuléen, drobnotvaré industrie moustérien holocén holocén H. sapiens neolit aurignacien, gravettien, magdalénien etc.

7 MIS / OIS 21-1 MIS / OIS Počátek BP Konec BP Název severoevropský Název alpský archeologie Cromer I Günz / Mindel H. antecessor, erectus acheuléen, drobnotvaré industrie Günz / Mindel H. antecessor, erectus acheuléen, drobnotvaré industrie Günz / Mindel H. antecessor, erectus acheuléen, drobnotvaré industrie Cromer A Günz / Mindel H. antecessor, erectus acheuléen, drobnotvaré industrie Cromer II Günz / Mindel H. erectus, heidelbergensis acheuléen, drobnotvaré industrie Cromer B Günz / Mindel H. erectus, heidelbergensis acheuléen, drobnotvaré industrie Cromer III Günz / Mindel H. erectus, heidelbergensis acheuléen, drobnotvaré industrie Cromer C Günz / Mindel H. erectus, heidelbergensis acheuléen, drobnotvaré industrie, moustérien Cromer IV Günz / Mindel H. erectus, heidelbergensis acheuléen, drobnotvaré industrie, moustérien Elster Mindel H. erectus, heidelbergensis acheuléen, drobnotvaré industrie, moustérien Holstein Mindel / Riss H. erectus, heidelbergensis acheuléen, drobnotvaré industrie, moustérien Fuhne Riss H. heidelbergensis acheuléen, drobnotvaré industrie, moustérien Dömnitz/ Wacken Riss H. heidelbergensis acheuléen, drobnotvaré industrie, moustérien Drenthe Riss H. heidelbergensis acheuléen, drobnotvaré industrie, moustérien Treene, Rügen, Lublin Riss H. heidelbergensis, neanderthalensis, sapiens acheuléen, drobnotvaré industrie, moustérien Warthe Riss H. neanderthalensis, H. sapiens acheuléen, drobnotvaré industrie, moustérien 5e Eem Riss / Würm H. neanderthalensis, H. sapiens acheuléen, drobnotvaré industrie, moustérien 5a-5d Visla Würm H. neanderthalensis, H. sapiens moustérien, taubachien, micoquien Visla Würm H. neanderthalensis, H. sapiens moustérien, taubachien, micoquien Visla Würm H. neanderthalensis, H. sapiens aurignacien, gravettien Visla Würm H. neanderthalensis, H. sapiens gravettien, magdalénien, epimagdalénien, epigravettien Visla, holocén Würm, holocén H. sapiens epigravettien, epimagdalénien, azilien, neolit

8 MIS / OIS 3-1 MIS / OIS Počátek BP Konec BP Název severoevropský interstadiál archeologie Denekamp 3, 4, 5, 6, 7, Brandenburg Frankfurt Pommern Mecklenburg Termination I = rychlé výrazné oteplení, hranice OIS MIS 1/ Meiendorf Dryas nejstarší Bölling Dryas starší Alleröd Dryas mladší Preboreál 1 Boreál 1 Atlantik 1 Subboreál 1 Subatlantik + (Subrecent) Datace: Regional chronostratigraphical correlation table for the last 270,000 years Europe north of the Mediterranean, v

9 holocén

10 Holocén 11,7 ka BP - Grónský ledovcový vrt NGRIP2 Vrstvička ledu 1492,45 m pod povrchem OIS MIS 1 Alpský systém: holocén

11 holocén Celkový charakter Členění různé a mnohé Časová a prostorová rozrůzněnost holocénu Evropy Lokálnost týká se i klimatu Druhy Klima Biostratigrafie (vegetace i fauna) Pyl může se nést dále, nesen ale i vodou Makrozbytky spíše lokální, pokud ne vodou Fauna záleží dle velikosti areálů, schopnosti šíření apod. Dreslerová 2007, APČ 1, 41: v ČR cca 200 souvislých sérií sedimentárních záznamů

12 holocén klima Počátek značné oteplení Střední Evropa optimum v atlantiku Menší výkyvy teplotní i srážkové prostorová variabilita v rámci i střední Evropy Klimatické výkyvy projev v běžných biotopech malý, v biotopech extrémních výraznější např. Bond events (8,2 ka, 5,9 ka, 4,2 ka ) Horní hranice lesa Osídlení v Alpách (na rozdíl od ČR) Dříve se uvažovalo o větších výkyvech Firbas atlantik o 4 C výše než dnes Dnes: spíš o 1 C, maximálně o 2 C Teplotní optimum Lokace Absolutní datace Kontext (co je někde optimum, jinde je průměr) souvisí s lokací Středomoří Nejtepleji na začátku a dnes, uprostřed nejchladněji Severní Evropa nejtepleji na počátku

13 holocén půdy Preboreál stepní půdy, hodně humusu, organiky, mocný A horizont Boreál kvalita půd podporuje sukcesi, postupná degradace Atlantik a mladší obecně asi jako dnes, změny půd spíše lokální (zamokření, vysušení apod.), či regionální Podle posledních výzkumů pravěké a středověké zemědělství nemohlo půdy vyčerpat Asi nejsilnější vliv, negativní eroze, degradace půd v subboreálu (kombinaci odlesnění, eroze, klimatu)

14 holocén vegetace Preboreál stepní vegetace převládá, probíhá lesní sukcese Boreál převládají lesy, dokončena lesní sukcese Atlantik člověk, odlesnění, změna druhového složení (habr), na konci příchod jedle a buku Subboreál rozšíření smrku, vytvoření vegetačních pásem, většina osídleného území volně prostupná krajina Subatlantik opět oteplení a zvlhčení, základ jako dnes, drobné změny (odchod jedle černých lesů z ČR)

15 holocén fauna V průběhu preboreálu a boreálu výměna pozdně glaciální stepní fauny za holocénní lesní Např. plch, norník rudý, veverky, jelen, srnec, prase + některé relikty

16 holocén archeologie Pozdní paleolit mezolit - Celá zemědělská historie lidstva

17 Preboreál Počátek BP Konec BP Počátek BC/AD Konec BC/AD Ložek Jankovská Břízová Neustupný

18 preboreál Celkový charakter Rychle: Oteplení Postupně: Lesní sukcese Změna půd a ekosystémů Adaptace větší specializace Zvířata Člověk mezolit lov malých savců, ryb a ptáků

19 preboreál klima Počáteční oteplení nejvýraznější klimatický výkyv holocénu Cca 5 C / 100 let

20 preboreál půdy Otevřená step černozemní půdy, hodně organiky, mocný A horizont, hodně živin S oteplením a vyššími srážkami vyluhování CaCO 3 ze sedimentů

21 preboreál vegetace Ústup glaciálních prvků rakytník, vraneček Sukcese klima vhodné limitována jen rychlostí disperze rostlin Začínají dřeviny pozdního glaciálu Borovice lesní hlavně nížiny Bříza, osika, Podél toků: vrby, olše Hlavně vlhké pahorkatiny a úpatí hor Postupně les převládá, nezalesněné plochy extrazonální biotopy skály, mokřady, suťová pole Nížiny stále převládá stepní charakter Celkově plošně převládají otevřené stepní plochy Lidský vliv odlesňování (maloplošné) Doloženo vrstvami uhlíků (hlavně) a dokladem synantropních rostlin (spíše v pozdějších obdobích) Horní hranice lesa cca 1000 m n.m.

22 preboreál fauna Změna postglaciál IG Ústup chladnomilné fauny k S Snižování druhů vázaných na travní ekosystémy Tur, kůň Zůstávají tam, kde stepi Zvyšování podílu lesních druhů Měkkýši Jelen, srnec, prase Ruderátová fauna (Discus ruderatus) - měkkýší fauna

23 preboreál archeologie Azilien Řapové hroty Beuronien Doznívání pozdního paleolitu Počátek mezolitu

24 preboreál Subsistence Subsistenční strategie změna Zalesnění ubývání stepní migrující zvěře, přibývání lesní zvěře Méně stepí, více lesa menší primární produkce méně i zvířat, menší průchodnost krajiny Postupný přechod k lovu ryb a ptáků (specializace i u zvířat), taky lov lesní fauny

25 preboreál Osídlení Větší specializace v subsistenci Specializace sídlení Obecně vazba na ekoton větší diverzita zdrojů Okraj zalesněné plochy, hrany říčních teras, břehy jezer

26 Boreál Počátek BP Konec BP Počátek BC/AD Konec BC/AD Ložek Jankovská Břízová Neustupný

27 boreál Celkový charakter Ukončení lesní sukcese mezolit

28 boreál klima Teplota patrně mírně vyšší než dnes Srážky patrně nižší než dnes

29 boreál půdy Stepní půdy předchozích dob lokální degradace Lesním porostem mění se chemismus opadem Listnaté doubravy Jehličnaté šířením smrku Vyššími srážkami oproti předchozímu vnitropůdní zvětrávání, pohyb látek půdou, větší vyluhování Později i hospodářský vliv člověka CE HN SE LU Vnitropůdní zvětrávání KA Hory a jehličnany KP, PZ

30 boreál Vegetace 1 Začátek = expanze lísky (dle některých zdrojů už v mladším preboreálu) Německá biostratigrafie období lísky Náročnější dřevina vyžadující spíše oceánické klima Prosvětlené lesy, okraje lesa, lesostep, hory výrazná u horní hranice lesa Ve vhodných polohách výše a severněji než dnes Pokračuje lesní sukcese z preboreálu v boreálu již plošně převažují lesy Bezlesí - azonální biotopy (půda, klima, podloží, biota vliv fauny) + bezlesí jako přirozená část lesa

31 boreál Vegetace 2 Šíření Vhodné podmínky pro šíření náročnějších druhů živinami bohaté stepní půdy pozdního glaciálu Jilm, dub, lípa, javor, jasan Především podél vodních toků v nivách zde prvně smíšené doubravy Průběh boreálu z lesa ustupuje borovice a líska Šíření smrku hory a vlhké lokality Konec = lesní sukcese dokončena (les všude, kde se dá) Dřeviny smíšených doubrav = fytocenologická asociace Quercetum mixtum Vliv jiných půdních podmínek než dnešních např. smíšené doubravy i na pískovcích a terasách Dále spíše probíhá vývoj v rámci lesního klimaxu mění se zastoupení dřevin Lesy jiné než dnes Prostorovým zastoupením dřevin mění se výrazněji, hustotou stromů - nižší, hustotou zápoje nižší, věkovou rozrůzněností stromů vyšší apod.

32 boreál fauna Lesní fauna Otázky, zda vliv na udržování lokálního bezlesí Otázka, zda obdobné i v ostatních IG, kdy ještě nebyl vliv člověka Měkkýši Ruderátová fauna (Discus ruderatus) - měkkýší fauna

33 boreál archeologie mezolit Řapové hroty beuronien

34 boreál Subsistence Subsistenční strategie změna Zalesnění ubývání stepní migrující zvěře, přibývání lesní zvěře Méně stepí, více lesa menší primární produkce méně i zvířat, menší průchodnost krajiny Postupný přechod k lovu ryb a ptáků (specializace i u zvířat), taky lov lesní fauny Taktéž významnější sběr lískové ořechy, maliník, jezero Švarcenberk doklad kotvice plovoucí ořechy Vliv na krajinu Vypalování lesa doklad uhlíky (otázka, zda nejde o přirozený požár)

35 boreál Osídlení Větší specializace v subsistenci Specializace sídlení Obecně vazba na ekoton větší diverzita zdrojů Okraj zalesněné plochy, hrany říčních teras, břehy jezer

36 Atlantik Počátek BP Konec BP Počátek BC/AD Ložek Jankovská 1997 Starší Jankovská 1997 Mladší Břízová 1996 Starší Břízová 1996 Mladší Neustupný Neustupný Konec BC/AD

37 atlantik Celkový charakter Klimatické optimum Příchod neolitu Zemědělství pole, utlačování lesa, kulturní i nekulturní plodiny Obecně taxony vázané na otevřené plochy a stepi

38 atlantik klima Teplotní optimum ve střední Evropě

39 atlantik půdy Otázka přežívání stepních půd (černozemě) Pouze přírodně? Vliv člověka? Vliv velkých savců? udržování ploch bezlesí okusem, pastvou etc.

40 atlantik Vegetace 1 Les hlavní složkou krajiny Otázka přirozené stepi zůstaly od pozdního glaciálu, nebo je musel obnovit člověk? Sukcese v rámci lesa, změna zastoupení jednotlivých druhů Zazemňování jezer, mrtvých ramen apod. šíření olše lepkavé Postupný vliv člověka Odlesnění Změna druhového složení Kulturní rostliny z Předního východu, Středomoří, střední Asie Šíření rostlin z J a JV vázaných na otevřené plochy Šíření rostlin vázaných na narušené povrchy plevele a orba, ruderály, pastviny

41 atlantik Vegetace 2 Rostliny šířené s člověkem: Koukol polní, rmen polní, rmen smrdutý, merlíky, lopuchy, hluchavka bílá, pcháč oset Les Smíšená doubrava s jilmem a lípou, taky olše a líska Borovice ustupuje Šíření smrku v horách (stále jen vazba na vhodné lokality vlhko, chladno dna údolí) Hory paludifikace zbahnění, vznik rašelin Změny ve složení lesů Lesní pastva, odlesnění, sběr letniny Ústup smíšených doubrav, místi nich doubravy kyselé Šíření habru Odolává pastvě a sběru letniny dobře např. zmlazuje z pařezů Konec atlantiku = objevuje se jedle a buk

42 atlantik fauna Šíření druhů vázaných na otevřená a narušovaná stanoviště Křeček, hraboš, zajíc, sysel, koroptev Měkkýši Ruderátová fauna (Discus ruderatus) v průběhu atlantiku se stahuje do hor či vymírá

43 atlantik archeologie Starší atlantik Konec mezolitu Lineární keramika Vypíchaná keramika Mladší atlantik Vypíchaná keramika Časný eneolit Rössenské a lengyelské skupiny Střešovice, Aichbühl, Jordanow Jenštejn, Michelsberg, Schussenried Starší eneolit Nálevkovité baalberg, siřem, salzmünd Badenská - boleráz

44 atlantik Subsistence 1 Mezolitická nezměněná Neolit Zemědělství Žárové hospodaření a posun polí dnes odmítnuto archeobotanikou ze sídlišť LnK Záplavové v nivách rovněž již odmítnuto vazba na vodní toky i u dalších kultur, souvisí spíše s potřebami lidí a dobytka (obojí Dreslerová 2007 APČ, 45) Zahradní kultivace = intenzivní na malé ploše Malá plocha + dobře obdělávatelná půda + rycí hole Dlouhodobost, rytí, pletí, hnojení Pastva dobytka Pole ladem, pole po sklizni, pastviny, les Zkrmování letniny Hnojení? pastva na poli, či bývalém poli Vliv na krajinu Malý malá pole, dlouhodobá pole, kopaničářství narušení jen svrchního horizontu, ohražená pole, dobytek v lese, spíše ozimé obilí ochrana proti erozi přes zimu Obecně patrně malý vliv na erozi a tím reliéf krajiny Stará sídelní oblast vytvoření mozaiky osídleného bezlesí a lesů, která se udržela dodnes, nepřerušená ani sídelními hiáty např. stěhování národů

45 atlantik Subsistence 2 Eneolit Zemědělství Zahradní kultivace jako v neolitu Orba hloubka malá, do kříže souvratě na všech stranách Pastva dobytka jako v neolitu Vliv na krajinu Malý malá pole, dlouhodobá pole, kopaničářství narušení jen svrchního horizontu, ohražená pole, dobytek v lese, spíše ozimé obilí ochrana proti erozi přes zimu Obecně patrně malý vliv na erozi a tím reliéf krajiny

46 atlantik Osídlení mezolit Více lokalit oproti paleolitu, ale málo zkoumaných Fragmentárnost (často jen identifikace sběrem), druhotné narušení mladšími přírodními i lidskými procesy Poznání prostorově nevyvážené Hlavně J Čechy, S Čechy, V Čechy

47 atlantik Osídlení neolit hranice 350 m n.m. jen tradiční, spíše nejstarší sídelní oblast Morava a Slovensko i přes 600 m n.m. nezemědělské aktivity - dobývka v Pojizeří např. transhumance Okraje teras, údolí, většinou do 300 m od toku Struktura buňky několika sídlišť Výšinné lokality Jeskyně málo, častěji abri obojí spíše dočasně

48 atlantik Osídlení eneolit Dost sídlišť dnes pod nivními sedimenty vliv na poznání Menší areály sídlišť než v neolitu, rotace sídlišť více centralizovaná než v neolitu Sídliště rovinná i výšinná

49 atlantik Nezemědělské aktivity Těžba Pojizeří Jistebsko neolit Tušimice křemenec starší a střední eneolit Lokality i mimo ČR

50 Epiatlantik Počátek BP Konec BP Počátek BC/AD Konec BC/AD Ložek Jankovská 1997 nedefinuje nedefinuje nedefinuje nedefinuje Břízová 1996 nedefinuje nedefinuje nedefinuje nedefinuje Neustupný 1985 nedefinuje nedefinuje nedefinuje nedefinuje

51 epiatlantik Celkový charakter Ložek a Jäger, ostatní to začleňují do subboreálu Klima Teplo pokračuje z atlantiku, výkyvy ve srážkách střídání suchých a vlhkých období Ložek, Jäger Měkkýši Svahoviny střídání sutí a pěnovců / pěnitců Měkkýši Vrchol lesních společenstev Vytváří se společenstva dnešního charakteru Archeologie Změna nížin z lesostepi zatlačení lesa, vznik otevřené krajiny

52 Subboreál Počátek BP Konec BP Počátek BC/AD Konec BC/AD Ložek Jankovská Břízová Neustupný V pojetí Ložka a Jägera jde pouze o poslední nejsušší a nejchladnější část tohoto období (epiatlantik + subboreál)

53 subboreál Celkový charakter Pokles teplot a srážek po optimu v atlantiku Stoupá tlak člověka Dotvořena sídelní ekumena Lokálně ekologický kolaps České Švýcarsko, Kokořínsko, lužická kultura V. Ložek hojnou měkkýší faunu vázanou na vápnité a živinami bohaté půdy vystřídala chudá fauna nenáročná žijící na kyselých půdách Důsledek kolonizace, eroze, klimatických výkyvů Využití kovu těžba, dřevěné uhlí, později radlice a kosy

54 subboreál klima Sušší a chladnější (postupné ochlazování) Jäger a Ložek epiatlantik výkyvy v teplotě a srážkách

55 subboreál půdy Eroze Tvorba sutí Cca BP sucho konec tvorby pěnitců retrográdní vývoj půd ve vápencových oblastech v úpatních polohách dekarbonizace půd v pískovcových oblastech ochuzení dřevinné skladby

56 subboreál vegetace Šíří se les s jedlí a bukem Patrně také s přispěním člověka Místně i v nížinách Vytvoření vegetačních pásem Bukové a jedlobukové Obecně dominuje buk německé rozlišení = období buku Smrkové (dosud smrk jen roztroušenou dřevinou hlavně v lokálně vhodných podmínkách zamokřená chladná údolní dna) Vytvoření suťových lesů Po optimu holocénu opět roste plocha bezlesí, hlavně na horách (Krkonoše, patrně i Hrubý Jeseník a Králický Sněžník) Nárůst antropogenních indikátorů v pylových záznamech Větší populací? Větším množstvím pěstovaných plodin?

57 subboreál fauna Měkkýši Ústup lesních společenstev (ústup lesů klimaticky i člověkem) Příchod nových stepních druhů (trvá dodnes)

58 subboreál Archeologie eneolit Starší eneolit Nálevkovité baalberg, siřem, salzmünd Badenská boleráz Střední eneolit Badenská Lysolaje, Kamýk Bošáca, Řivnáč, Cham, kulovité amfory Mladší eneolit Zvoncovité poháry, šňůrová keramika

59 subboreál Subsistence eneolit Zemědělství Zahradní kultivace jako v neolitu Orba hloubka malá, do kříže souvratě na všech stranách Pastva dobytka jako v neolitu Vliv na krajinu Malý malá pole, dlouhodobá pole, kopaničářství narušení jen svrchního horizontu, ohražená pole, dobytek v lese, spíše ozimé obilí ochrana proti erozi přes zimu Obecně patrně malý vliv na erozi a tím reliéf krajiny

60 subboreál Osídlení eneolit Menší areály sídlišť než v neolitu, rotace sídlišť více centralizovaná než v neolitu Sídliště rovinná i výšinná Výšinných víc než v neolitu Některé kultury jen výšinná (chamská) Mladý eneolit neznáme sídliště

61 subboreál Nezemědělské aktivity eneolit Těžba Křemenec Tušimice, Bečov, Skršín Porcelanit Kunětická hora rohovce

62 subboreál Archeologie bronz Starší doba bronzová Únětická kultura Věteřovská kultura Střední doba bronzová Mohylová kultura Mladí a pozdní doba bronzová Knovízská kultura Lužická kultura Štítarská kultura Slezskoplatěnická kultura Billendorfská kultura

63 subboreál Subsistence bronz Zemědělství Základ jako v eneolitu SZ Evropa doloženo hnojení Širší spektrum pěstovaných plodin Nově pšenice špalda, proso Větší význam: olejniny mák, len, lnička setá Větší význam: luštěniny čočka, hrách, bob Více strategií: rotace plodin, využití horších půd Reakce na horší klima?, náhrada za živočišné bílkoviny? Vliv na krajinu Větší vliv než předchozí období Eroze dlouhodobost polí a osídlených ploch Větší plocha polí, i v nevhodných místech Přechod od ozimů k jařinám přes zimu holé pole Prvně lokálně dosaženo hranic únosnosti ekosystému stará sídelní oblast Následuje změna celku do nového stabilního stavu

64 subboreál Osídlení bronz Navazuje na eneolit především tradiční nížinná ekumena Rovinná sídliště tradiční i samoty (v řádu stovek m od velkých sídlišť Preference J svahů v období mohylové kultury Výšinná sídliště častá, často se stopami výroby (kov, textil, keramika) Struktura výzkum hlavně pro mladší a pozdní bronz Stabilní sídliště terasy řek a potoků Posun o stovky m až první km, po 100 a více letech

65 subboreál Nezemědělské aktivity bronz Směna, obchod Těžba Kovy v ČR nedoloženo Cín zatím ne moc dobrých informací Možná hlavně rýžování (vyšší obsah Au v bronzu než v Cu) Cín a Au se v rudách společně nevyskytují patrně tedy z druhotných ložisek Měď nejpozději od mladšího bronzu doložena těžba ve střední Evropě (povrchově jámy a šachty) Kamenná surovina Rohovec v Krumlovském lese Hutnění příprava surové mědi v ČR nedoloženo Potřeba dřevěného uhlí Slévání v ČR doloženo

66 subboreál Archeologie halštat Doba halštatská Štítarská kultura Bylanská kultura Halštatská mohylová kultura Slezskoplatěnická kultura Billendorfská kultura

67 subboreál Subsistence halštat Zemědělství Přílohové hospodářství (cca 1:3-5 obdělávaná plocha) Počítá se s pastvou na přílohu důsledkem hnojení Nové nástroje radlice, kosa nejpozději LT A Plodiny pšenice (jednozrnka, dvouzrnka, setá, shloučená), ječmen obecný, proso, hrách, bob Vzácně žito a oves Lesní hospodářství Vliv na krajinu Radlice a kosa Lepší orba, hlubší, větší narušení povrchu Vznik luk hlavně v nivách

68 subboreál Osídlení halštat Snížení počtu známých lokalit oproti pozdnímu bronzu Pokryta celá tradiční ekumena včetně J a JZ Čech Rovinná sídliště i výšinná (někdy hrazená) Rovinná na terase či mírném svahu, do 500 m od toku Využívání jeskyní nemusí jít nutně o sídlení

69 subboreál Nezemědělské aktivity halštat Kov těžba, hutnění Fe, bronz Těžba doložena málo či vůbec, ale počítá se s ní Nedoloženo ani hutnění nálezy pecí, ani nálezy ingotů (známo z okolních zemí) Prozatímní doklady buď nejednoznačné, nebo možnost záměny s mladší komponentou Zlato Doklad těžby chybí, dle analýz Au místního původu patrně rýžování

70 Subatlantik Počátek BP Konec BP Počátek BC/AD Konec BC/AD Ložek Jankovská 1997 Starší Jankovská 1997 Mladší Břízová 1996 Starší Břízová 1996 Mladší Neustupný Neustupný

71 subatlantik Celkový charakter Nejmladší období Tlak člověka ve většině oblastí převažuje nad přírodními procesy (postupně)

72 subatlantik klima Po subboreálu opět humidnější a teplejší klima

73 subatlantik půdy Obecně jako dnes Lokálně změny (paludifikace)

74 subatlantik vegetace Plně se dotvářejí některá společenstva (dubohabřiny) i stupně (bukový stupeň) Výrazný projev jedle černé lesy mezi bukovým a smrkovým stupněm vysoké Sudety alpínské bezlesí

75 subatlantik fauna Jako dnes

76 subatlantik archeologie Starší subatlantik Doba halštatská Bylanská kultura Slezskoplatěnická kultura Billendorfská kultura Doba laténská Doba římská Doba stěhování národů Časně slovanské období Starší doba hradištní

77 subatlantik Subsistence halštat Zemědělství Stejné jako v době bronzové Pěstují se všechny historicky známé odrůdy obilí, kromě žita (to až v raném středověku), žito tehdy spíše ojedinělý plevel Základ: přílohový systém s krátkým přílohem, rotace plodin, chovatelství Patrně až v halštatu či laténu začíná seno převažovat nad letninou Konec halštatu železná radlice - možnost obdělávat méně kvalitní půdy Kosa krátká vznik luk SZ Evropa pozůstatky polí Malá obdélná, či čtvercová, ohraničená zídkou, plotem, mezí Vliv na krajinu Ohraničení polí a jejich velikost snižuje erozi Vznik luk hlavně vlhké lokality nivy Krajina volně prostupná, mozaika vesnic, polí, lesů s neostrými hranicemi Výroba železa výroba dřevěného uhlí

78 subatlantik Osídlení halštat Rovinná, výšinná pokračuje ze staršího halštatu Hradiště Hustota osídlení větší než v předchozím období Konec přelom LT A / LT B Počítá se s hiátem, kontinuita je přesto cca 50% (či menší v J a JZ Čechách)

79 subatlantik Nezemědělské aktivity halštat Stejné jako předchozí

80 subatlantik Subsistence latén Zemědělství Obdobné jako v halštatu Přílohové hospodářství SZ Evropa Celtic fields dochovaná pole Využití i středně bonitních půd a půd těžších (patrně díky radlici a lepší orbě) Hnojení pastva na úhoru, přímé doklady nejsou Vliv na krajinu Obdobné jako v halštatu zemědělstvím, lesní pastvou, vznik luk

81 subatlantik Osídlení latén Kontinuita z halštatu Snížení hustoty osídlení, někde patrně hiát Ovlivněno stavem bádání špatné rozpoznání ke LT B1 LT B2-C1 návaznost na starší osídlování nových areálů, preference jiných oblastí než halštat kolonizace za novými zdroji? (Loděnice, J Čechy apod.) LT C2-D Oppida Areály Nejprve rovinné neopevněné, postupně přibývá výšinných hrazených i rovinných hrazených (dvorce), rovinné sídelní aglomerace (Lovosice), nehrazené výšinné a hrazené výšinné (drobné a rozsáhlé oppida)

82 subatlantik Nezemědělské aktivity latén Stavba Dřevo, kámen Těžba Au hlavně rýžování Fe hlavně povrchově (jámy), sběr, bahenní rudy Fe šachty nedoloženy v ČR Fe hutnictví areály vázané na těžbu (Loděnice) Cu Krušné hory Cín Krušné hory nedoloženo využívání + dřevěné uhlí Sklo Výroba surového skla v Čechách zatím nedoložena Švartna sapropelit, bitumenový organický sedimentární materiál

83 subatlantik Subsistence řím + stěhování Zemědělství Přílohové hospodářství, rádlo, hák, radlice vzácně i u nás

84 subatlantik Osídlení řím + stěhování Malé osady většinou skupina několika usedlostí Dvorce Většinou neopevněná sídla v nížinách u vodních toků, Droberjar zmiňuje několik výšinných Rozvodní oblasti většinou neosídlené Stěhování národů málo sídlišť patrně chudým inventářem v kombinaci s nedostatečnými výzkumy

85 subatlantik Nezemědělské aktivity řím + stěhování Hutnictví, železářství SZ, Stř Čechy, Morava - Blanensko

86 subatlantik Subsistence raný středověk Zemědělství Přílohové Pastva + hnojení patrně nezáměrné Žito - patrně prvně záměrně pěstované

87 subatlantik Osídlení raný středověk Časně slovanské období Většinou do 300 m n.m. Starší doba hradištní Výše, pokud úrodné, i nad 400 m n.m. Hradiště Počíná osídlení J a Z Čech

88 subatlantik Nezemědělské aktivity raný středověk Železo Průběh 8. století specializované dílny, pece želechovického typu šperkařství Blatnicko-mikulčický horizont konec 8. století

89 Mladší subatlantik

90 Mladší subatlantik Celkový charakter Středověké teplotní optimum Malá doba ledová Krátkodobé výkyvy

91 Mladší subatlantik klima Středověké optimum 12. a 13. století, teplejší a sušší Nutno počítat s lokálností klimatu v tomto časovém měřítku Nutno počítat s možnostmi lidské společnosti (trh, změny ve společnosti etc.) Zlá léta 80. let 13 století Krátký negativní výkyv s negativními dopady na společnost i hospodářství

92 půdy Mladší subatlantik

93 Mladší subatlantik vegetace Dnešní vegetační stupně od subboreálu Buko-habrové lesy, ústup lísky z doubrav ústup jedle ( černé lesy dnes na Ukrajině či v Juře, v ČR ne) Výraznější nástup borovice od 16. a 17. století Z vyšších poloh ustupují náročnější druhy Rozvoj křovinné vegetace hloh, trnka, líska, křovité vrby zánik slatin v nivách drobných toků Výrazná sedimentace v nivách v řádu metrů (dle rozlohy povodí) vytvoření živinově bohatých lužních lesů vytvoření dalších nivních biotopů pcháčové louky psárkové louky vrbové luhy Pokles horní hranice lesa

94 Mladší subatlantik vegetace Paludifikace v horských polohách (jako atlantik) Buď oteplením (vyšší srážky), nebo odlesněním (snížení evapotranspirace) Další kolonizace Postup světlomilných dřevin Dub, líska, olše, borovice Postup smrku, jalovce Byliny vázané na otevřené plochy díky člověku i v oblastech jinak nepříhodných VS kolonizace vykácení dosud zalesněného vysušování krajiny Zvláště tam, kde souvislý les rozdroben na les a pastviny Valašská kolonizace Beskyd Mizení prvků náročnějších na vlhké mezoklima NO Umělé lesní kultury rozsáhlé oblasti, zcela změněná vegetace Borovice, smrk, akát v některých teplých oblastech

95 fauna Mladší subatlantik

96 Mladší subatlantik archeologie Mladší subatlantik Střední doba hradištní Mladší doba hradištní Starší doba hradištní Vrcholný středověk Novověk

97 Mladší subatlantik Subsistence rs, vs, no Zemědělství Řemesla Trh J. Klápště: Rozlišení schopnosti dosáhnout přebytků a směru, jakým jsou přebytky využity Přebytek sám o sobě růst (hospodářský, společenský, kulturní) nezaručuje

98 Mladší subatlantik Osídlení rs, vs, no Do 13. století všechny příhodné oblasti kolonizace

99 Mladší subatlantik Nezemědělské aktivity rs, vs, no mlýn

100 Subrecent Počátek BP Konec BP Počátek BC/AD Konec BC/AD Ložek Jankovská 1997 nedefinuje nedefinuje nedefinuje nedefinuje Břízová 1996 nedefinuje nedefinuje nedefinuje nedefinuje Neustupný 1985 nedefinuje nedefinuje nedefinuje nedefinuje