F. Vztah k Státnímu programu podpory úspor energie a obnovitelných zdrojů

Transkript

1 F. Vztah k Státnímu programu podpory úspor energie a obnovitelných zdrojů F.1. Úvodní teze Záměry ČR v oblasti úspor energie a využití netradičních a obnovitelných zdrojů vyplývají mimo jiné z Dohody k Evropské energetické chartě, Protokolu o energetických úsporách a požadavků na trvale udržitelný rozvoj. Cílem je dosažení energetické náročnosti ekonomiky odpovídající evropské úrovni. Podpisem Protokolu k energetické chartě o energetických úsporách a souvisejících ekologických hlediscích se ČR zavázala k vypracování programu podpor energetických úspor a příslušných legislativních a regulačních opatření a k jejich následnému dodržování. Jedná se zejména:!" podporu investic k iniciaci energetických úspor,!" vytvoření mechanismů pro financování projektů k realizaci energetických úspor,!" podporu vzdělávání a informovanosti v oblasti energeticky úsporného chování na straně spotřeby energie,!" rozšiřování a využívání energeticky úsporných technologií, zejména pak vyšší využití kombinované výroby elektřiny a tepla,!" podpora využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Dlouhodobě osvědčeným nástrojem k naplňování uvedených závazků je Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů (dále jen Program). Tento stěžejní nástroj je plně kompatibilní s postupy zemí EU a vytváří prostředí s konkrétními podmínkami rozvoje činností k trvalému snižování spotřeby energie. Státnímu programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů je nadřazen Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů (dále jen Národní program ), který zpracovává Ministerstvo průmyslu a obchodu v dohodě s Ministerstvem životního prostředí ve smyslu Hlavy III zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Národní program se vyhlašuje na čtyřleté období. Ve smyslu zákona je Národní program dokument vyjadřující cíle ve snižování spotřeby energie, využití obnovitelných a druhotných energetických zdrojů v souladu s hospodářskými a společenskými potřebami, trvale udržitelným rozvojem a ochranou životního prostředí. strana 85

2 Národní program je zaměřen na následující cílové skupiny:!" státní správu a samosprávu!" podnikatelskou sféru!" nevládní organizace!" domácnosti. Národní program a doporučená opatření vycházejí zejména z Energetické politiky ČR a Státní politiky životního prostředí. Národní program navazuje na dosažené výsledky při realizaci jednotlivých ročníků Programu na podporu úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů energie realizovaných v letech 1991 až 1998 a Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie v letech (dále jen Státní program ). Realizované ročníky Státního programu prokázaly významný přínos v oblasti úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Na základě těchto zkušeností bude v rámci Národního programu každoročně vyhlašován Státní program naplňující jeho jednotlivé cíle. V současné době je státní podpora úsporám energie a využívání obnovitelných zdrojů soustředěna především do resortů Ministerstva průmyslu a obchodu ((MPO, které jeho realizací pověřuje Českou energetickou agenturu (dále jen ČEA)), Ministerstva životního prostředí (MŽP) a částečně Ministerstva zemědělství (MZe) a Ministerstva pro místní rozvoj (MMR). strana 86

3 F.2. Popis Programu Úloha Programu je především iniciační a v dlouhodobější perspektivě by měla vést ke zvýšené účinnosti užití energie bez účasti státu. Strukturované soubory zadání Programu obsahují podrobné technické popisy a požadované limity úspor energie u podpořených projektů, čímž se dosahuje zvýšení efektivnosti vynakládaných prostředků. V roce 1999 byla v rámci Programu schválena a vydána metodika zpracování energetických auditů. Požadavek na dokladování záměrů projektů energetickými audity vede ke zvýšení kvality předkládaných projektů, snižuje riziko realizace a přispívá ke zkvalitnění vyhodnocení podporovaných projektů. Podpora zpracování energetických auditů je v jednotlivých dílčích podprogramech definována vždy jako samostatná část. Energetický audit přináší mimo jiné i návrhy opatření neinvestičního charakteru vedoucí k úsporám energie, které jsou realizovány pouze organizačními opatřeními. Cestou podpory zpracování energetických auditů jde i EU. Kromě toho každý zpracovaný energetický audit je podkladem při rozhodování pro použití metody EPC pro realizaci doporučených souborů opatření (EPC Energy Performance Contracting financování projektů třetí stranou). Důležitým cílem Programu je rovněž příprava veřejnosti na novou energetickou legislativu, zejména pak na zákon o hospodaření s energií. Pro rok 2002 byl vyhlášen Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Program je zaměřen na zavádění energeticky úsporných opatření v oblasti výroby, přenosu, distribuce a spotřeby energie, většího využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie a rozvoj kombinované výroby tepla, chladu a elektřiny. Členění Státního programu v roce 2002: I. Podpora zpracování územních energetických koncepcí, energetických auditů a průkazů I.1. Územní energetické koncepce I.2. Energetické audity I.3. Energetické průkazy II. Výrobní a rozvodná zařízení energie II.1. Zvýšení užití energie ve výrobních a rozvodných zařízeních energie II.2. Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla II.3. Vyšší využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie III. Podpora opatření ke zvýšení účinnosti užití energie III.1. Komplexní opatření ke snížení energetické náročnosti III.2. Projekty financované z úspor energie strana 87

4 III.3. Vývoj a využívání moderních technologií a materiálů pro opatření ke zvýšení účinnosti užití energie IV. Poradenství, vzdělávání a propagace k hospodárnému užití energie s vlivem na zlepšení životního prostředí IV.1. Poradenská střediska IV.2. Krajské energetické agentury IV.3. Vzdělávání a propagace k hospodárnému užití energie a jejích obnovitelných zdrojů s vlivem na životní prostředí IV.4. Produkty k podpoře poradenství, vzdělávání a propagaci k hospodárnému užití energie a jejích obnovitelných zdrojů s vlivem na zlepšení životního prostředí Poznámka: Státní program včetně příloh, formulářů žádostí, metodiky poskytování služeb EPC a seznamu kontaktních míst jsou k dispozici na internetové adrese: strana 88

5 F.3. Současný stav spotřeby energie na obyvatele Tuzemská roční spotřeba energie vztažená na obyvatele dosahuje v České republice v současnosti 160 GJ na osobu. Tuzemská roční spotřeba elektrické energie na obyvatele je nižší než ve státech EU a dosahuje cca kwh osoba -1. V posledním desetiletí je zřejmá stagnace hodnoty tohoto ukazatele, resp. její kolísání kolem hodnoty kwh osoba -1. Měrná spotřeba energie a elektrické energie na obyvatele - Česká republika, průměr zemí EU a vybrané země EU (stav roku 2000) Ukazatel Jednotka Německo Francie Belgie Dánsko ČR Spotřeba primárních energetických zdrojů GJ osoba Spotřeba elektřiny (brutto) kwh osoba Tabulka 45 Měrná spotřeba energie a elektrické energie na obyvatele v ČR a zemích EU; Pramen: ČSÚ, Eurostat 2000 F.4. Současný stav energetické náročnosti Důležitý ukazatel pro posouzení vývoje energetické účinnosti ekonomiky ČR je energetická náročnost tvorby hrubého domácího produktu (HDP), tj. podíl celkové tuzemské spotřeby prvotních energetických zdrojů (TSPEZ) na jednotku HDP. Energetická náročnost v České republice byla v roce 2001 přibližně dvojnásobná oproti průměru zemí EU, a to jak u tuzemské spotřeby primárních zdrojů energie, tak i u elektrické energie. Tempo snižování energetické náročnosti se pohybuje v rozmezí 2 až 3 % ročně. Tempo snižování energetické náročnosti je v České republice obdobné jako ve vyspělých průmyslových zemích EU. Do budoucna lze předpokládat postupné sbližování hodnoty energetické náročnosti v České republice a v těchto zemích. K tomu je třeba přijmout a realizovat soubor opatření, vedoucí k zásadním změnám ve vývoji efektivnosti užití energie. Vyšší úroveň energetické náročnosti ekonomiky ČR ve srovnání s vysoce rozvinutými zeměmi EU je vyvolána především těmito důvody: energeticky náročná struktura ekonomiky, celkově nižší úroveň HDP a nižší úroveň přidané hodnoty na jednotku produkce, nižší účinnost užití energie ve spotřebičích ve všech sektorech ekonomiky, nedostatečné povědomí o možnostech a přínosech (energetických, ekologických a sociálních) zlepšování současného stavu. Energetická a elektroenergetická náročnost - Česká republika, průměr zemí EU a vybrané země EU (stav roku 1999): strana 89

6 Ukazatel Oblast Elektroenergetická náročnost Německo Francie Belgie Dánsko ČR - brutto spotřeba (kwh tis. -1 Kč) 21,4 26,4 27,4 20,1 44,3 - netto spotřeba (kwh tis. -1 Kč) 18,1 21,5 24,2 17,4 38,6 Celková energetická náročnost (MJ tis. -1 Kč) 566,4 615,9 739,1 475,7 1171,0 Tabulka 46 Elektrická a elektroenergetická náročnost v České republice a zemích EU Pramen: ČSÚ, Eurostat r Poznámka: pro přepočet HDP je použito metody parity kupních sil národních měn F.5. Současný stav energetické náročnosti v krajích Energetická náročnost je rovněž rozdílná v různých regionech České republiky. Podobně je to s podílem jednotlivých krajů na tvorbě celostátního HDP. Při hodnocení podílu kraje Vysočina na tvorbě HDP v ČR v roce 2001 je možno konstatovat, že je na třetím místě od konce. Pokud budeme hodnotit tvorbu HDP měrným ukazatelem podíl jednoho obyvatele na tvorbu HDP pak je kraj Vysočina na předposledním místě (viz předposlední sloupec v následující tabulce) a z pohledu průměrné mzdy je na místě posledním. To je pochopitelně dáno vysokým podílem zemědělství v řešené oblasti a nízkou industrializací. Energetická náročnost bude pravděpodobně tyto ukazatele kopírovat (viz poslední sloupec Energetická náročnost v MJ tis. -1 Kč). Kraj Počet obyvatel HDP Průměrná mzda Energetická náročnost % Kč MJ tis. -1 Kč Hlavní město Praha , Plzeňský kraj , Jihomoravský kraj Jihočeský kraj , Královéhradecký kraj , Moravskoslezský kraj , Ústecký kraj , Pardubický kraj , strana 90

7 Kraj Počet obyvatel HDP Průměrná mzda Energetická náročnost % Kč MJ tis. -1 Kč Liberecký kraj , Zlínský kraj , Středočeský kraj , Karlovarský kraj , Vysočina , Olomoucký kraj , ČR Tabulka 47 Energetická náročnost v krajích ČR; Pramen: Statistické údaje: Statistická ročenka, ČSÚ 2001, Energetická náročnost v jednotlivých krajích vlastní výpočet. Z tabulky je zřejmé, že nejnižší energetická náročnost je dosahována v hl. městě Praze, kde je tato hodnota srovnatelná se zeměmi EU. Na údaj je však třeba pohlížet s určitou opatrností, neboť byl vypočten z podílů jednotlivých krajů na tvorbě celorepublikového HDP. Řada společností a to dost významných má sídlo v Praze, ale tvorbu HDP realizuje na svých zařízeních na území celé ČR; statisticky je však tvorba HDP přiřazena regionu se sídlem firmy (např. ČEZ, a.s.). Přehled v předchozí tabulce však alespoň poskytuje pohled na proporce mezi jednotlivými regiony. F.6. Potenciál úspor energie Vysoká energetická náročnost ekonomiky v celé ČR i v kraji Vysočina vytváří prostor pro její postupné snižování, především realizací opatření na zvyšování účinnosti užití energie. Souhrn těchto opatření tvoří potenciál úspor energie a je východiskem pro stanovení cílů, indikátorů a priorit Národního programu v oblasti zvýšení účinnosti užití energie. Potenciál úspor energie lze rozdělit z ekonomického hlediska do kategorií:!" technický potenciál - celkový technicky realizovatelný potenciál bez ohledu na výši vynaložených nákladů na realizaci a bez uvažování jejich návratnosti. Nepředpokládá se realizace tohoto potenciálu během trvání Národního programu, a proto uvedené náklady jsou hypotetické;!" ekonomický potenciál při nízké rentabilitě finančních zdrojů zahrnuje investiční akce, které mají kladnou čistou současnou hodnotu (NPV) při diskontní sazbě 5 %; strana 91

8 !" ekonomický potenciál při vysoké rentabilitě finančních zdrojů - zahrnuje investiční akce, které mají kladnou čistou současnou hodnotu (NPV) při diskontní sazbě 10 %;!" tržní potenciál se střednědobou návratností vynaložených finančních zdrojů - zahrnuje investiční akce, jejichž prostá doba návratnosti je menší nebo rovna 6 rokům, tento časový horizont je preferován u velkých investičních akcí;!" tržní potenciál s krátkodobou návratností vynaložených finančních zdrojů - investiční a neinvestiční akce, jejichž prostá doba návratnosti je menší nebo rovna 3 rokům. Potenciály úspor energie a odhady nákladů na jejich realizaci (k roku 2005) v celé ČR Kategorie Neinvestiční Opatření Investiční Úspora celkem úspora Úspora Náklady Měrné náklady PJ PJ mld. Kč Kč GJ -1 PJ 1 Technický potenciál 432, , ,1 2 Ekonomický potenciál: NPV (5 %) > 0 267,9 792, ,3 3 Ekonomický potenciál: NPV (10 %) > 0 61,4 266,7 776, ,1 4 Tržní potenciál: Prostá návratnost <= 6 let 103,5 84, ,9 5 Tržní potenciál: Prostá návratnost <= 3 roky 53,7 37, ,1 Tabulka 48 Potenciály úspor a odhady jejich nákladů na realizaci k roku 2005 v ČR; Pramen:Analýza potenciálu úspor energie a obnovitelných zdrojů energie, SRC international CZ, r.2000 Analogicky lze potenciál úspor odvodit pro kraj Vysočina Potenciály úspor energie a odhady nákladů na jejich realizaci (k roku 2005) v kraji Vysočina strana 92

9 Kategorie Neinvestiční Opatření Investiční Úspora celkem úspora Úspora Náklady Měrné náklady PJ PJ mld. Kč Kč GJ -1 PJ 1 Technický potenciál 17,3 110, ,3 19,8 2 Ekonomický potenciál: NPV (5 %) > 0 10,7 31, ,3 13,2 3 Ekonomický potenciál: NPV (10 %) > 0 2,5 10,7 31, ,8 13,1 4 Tržní potenciál: Prostá návratnost <= 6 let 4,1 3,4 814,5 6,6 5 Tržní potenciál: Prostá návratnost <= 3 roky 2,1 1,5 698,3 4,6 Tabulka 49 Potenciály úspor a odhady jejich nákladů na realizaci k roku 2005 v kraji Vysočina; Pramen:Analýza potenciálu úspor energie a obnovitelných zdrojů energie, SRC international CZ, r.2000 Neinvestiční opatření jsou opatření v oblasti organizačních a neinvestičních akcí s velmi nízkými náklady, která jsou vzhledem k nákladům investičních opatření zanedbatelná. Ze zpracovaných energetických auditů vychází potenciál úspor realizovaný neinvestičními opatřeními ve výši cca 6% z celkové spotřeby energie. Potenciál realizovatelný s dotací od 15 do 50 % (rozdíl mezi kategoriemi 2 a 4) je vyčíslitelný zhruba na 6,6 PJ s odpovídajícími investičními náklady 28,3 mld. Kč. To představuje minimální potřebnou podporu 9,9 mld. Kč. Tuto podporu lze realizovat místo dotacemi bezúročnou půjčkou %. Potenciál realizovatelný s dotací cca 15 % (rozdíl mezi kategoriemi 4 a 5), je vyčíslitelný na 2 PJ s investičními náklady 1,9 mld. Kč. To představuje minimální potřebnou podporu 0,28 mld. Kč. Tuto podporu lze realizovat místo dotacemi bezúročnou půjčkou %. Potenciál realizovatelný bez podpory čistě podnikatelskými záměry (kategorie 5) činí zhruba 2,1 PJ, jejich investiční náklady 1,5 mld. Kč, čemuž odpovídají měrné investiční náklady cca 700 Kč/GJ. Náklady investičních opatření jsou uvedeny v cenách roku strana 93

10 F.7. Současný stav v oblasti užití obnovitelných zdrojů energie V energetické bilanci ČR v roce 2000 zaujímaly obnovitelné zdroje energie 2,2 %, z toho biomasa představuje 1,6 %, malé vodní elektrárny 0,4 %, zbytek solární a větrná energie. Stávající využití obnovitelných zdrojů energie ukazuje následující tabulka. Vzhledem ke skutečnosti, že v oblasti využívání obnovitelných zdrojů neexistuje oficiální statistické sledování, vycházejí uvedené údaje o stávajícím využívání z dílčích statistik a odhadů. Přesto je však možné tyto hodnoty považovat za poměrně přesně definovaný počáteční stav plnění cílů NP. Druh OZE Elektrická energie Elektrická energie Teplo CELKEM CELKEM GWh PJ PJ GWh PJ Větrná energie (VE) 5 0, ,018 Vodní energie (MVE) 680 2, ,448 Velké vodní elektrárny , ,664 Sluneční tepelné energie 0 0 0,356 99,45 0,356 Fotovoltaické systémy 0,03 0, ,00011 Geotermální energie 0 0 0,105 29,25 0,105 Biomasa 30 0, ,3 Ethanol/ Bionafta 0 0 2, ,8 2,261 Celkem ,24 23, ,18 Tabulka 50 Stávající využití obnovitelných zdrojů energie (stav r.2000) strana 94

11 F.8. Popis současného stavu jednotlivých druhů energie Vodní energie Údaje o celkové výrobě elektřiny a dodávce do sítě z vodních elektráren v ČR jsou uvedeny v následující tabulce. Využití malých vodních elektráren (do 10 MW) v r Celkový instalovaný výkon [MW] 263,7 Z toho: Soukromé malé vodní elektrárny 198,5 ČEZ 21,6 REAS 43,6 Tabulka 51 Instalovaný výkon malých vodních elektráren; Pramen: Svaz podnikatelů pro využití energetických zdrojů. Celková výroba elektřiny [GWh] Z toho: Soukromé malé vodní elektrárny ČEZ REAS Tabulka 52 Výroba elektřiny v malých vodních elektrárnách; Pramen: Svaz podnikatelů pro využití energetických zdrojů. Energie větru Celkový maximální instalovaný výkon větrných elektráren dosahuje cca kw. Maximální celkový objem výroby elektřiny u všech v současné době provozovaných větrných elektráren je pouze 712,2 MWh rok -1, jak uvádí Svaz pro využití energetických zdrojů. Pokud je tento údaj pravdivý, ukazuje na to, že některé VE zřejmě nejsou v provozu. S tímto údajem nesouhlasí údaje v tabulce číslo 50, které vychází patrně z odhadu výroby větrných elektráren. V kraji Vysočina není významný potenciál k využívání energie větru. strana 95

12 Energie slunce Sluneční tepelná energie - využití v aktivních solárních systémech V současné době jsou v ČR v provozu sluneční kolektory s celkovou plochou max m 2. Tento údaj vychází mj. z odborných odhadů Ing. Ogouna z r. 1995, který provedl místní šetření instalací, ze kterých fungovalo pouze cca 42 %. Při průměrné roční výrobě 380 kwh/m 2 lze celkovou roční výrobu tepla odhadnout na MWh (0,139 PJ). Výše uvedené údaje korespondují i s údaji v Akčním plánu pro OEZ z r Tabulka uvedená výše v této souvislosti opět uvádí téměř 2,5 x vyšší údaje. Solární systémy v kraji Vysočina mohou mít určitý význam, zejména pro jejich využití v živočišné výrobě, kde mohou sloužit zejména pro ohřev TUV. Sluneční elektrická energie - využití v aktivních solárních systémech Do konce roku 2000 bylo v ČR celkem 73 kw instalovaného výkonu ve fotovoltaických elektrárnách. V současné době (podle dat z roku 2001) je v ČR nainstalováno celkem 93 kw. Poslední velmi rychlý nárůst o 20 kw je zejména díky programu podpořenému MŽP ČR. Mezi nejznámější instalace patří např. elektrárna ČEZ, a. s. na Mravenečníku (10 kw) nebo Hotel Panorama (6 kw). Celková výroba odpovídá ročně cca 65 MWh. V kraji Vysočina nemá tento způsob využití obnovitelných zdrojů bilanční význam. Geotermální energie Geotermální energie využitelná tepelnými čerpadly Pokud se údaje o využívání geotermální energie omezí jen na instalovaný tepelný výkon tepelných čerpadel voda-voda, využívajících nízkopotenciální geotermální teplo a teplo prostředí (s výjimkou tepla okolního vzduchu), dosahoval jejich počet na konci roku 2000 přibližně 1500 ks. Tento údaj koresponduje s údaji viz uvedená tabulka, kde je udávaná celková roční výroba tepla 0,105 PJ, čemuž by odpovídalo přibližně 1750 ks tepelných čerpadel. Bez bližších údajů pro kraj Vysočina nelze posoudit. Biomasa Podíl pevných biopaliv v bilanci tuzemských primárních energetických zdrojů je zřejmě na úrovni 32 PJ. Spolu s bionaftou v objemu 67,245 tun (k ) ( GJ), bioetanolem v objemu 1140 litrů a plynnými biopalivy (bioplyn) v objemu cca 4,5 mil. m 3 rok -1 (zhruba GJ/rok) činí celkový podíl biomasy na primárních zdrojích energie v ČR cca 36 PJ. V kraji Vysočina je v současné době využíváno spalování dřevní hmoty zhruba z 5 % celkové spotřeby paliv na všech stacionárních zdrojích, což je nad republikovým průměrem. Celková spotřeba dřevní hmoty je asi 0,9 PJ. strana 96

13 Využití bioplynu je v kraji na úrovni cca 0,3 % z celkové spotřeby paliv a jedná se o jedinou společnost PROVEM, a.s. ve Světlé nad Sázavou, kde je využito cca GJ v tomto energetickém nosiči. Spalování odpadů V ČR existují v současné době tři velké spalovny komunálních odpadů, ve které jsou odpady využívány k výrobě tepla, a to spalovna v Brně, ve vlastnictví města a provozovaná firmou SAKO, spalovna v Praze Malešicích a spalovna v Liberci. V kraji Vysočina není provozována spalovna komunálních odpadů. Je zde však jedna spalovna průmyslových odpadů - SNAHA kožedělné družstvo, Brtnice - vybavená pračkou kouřových plynů. Její podíl na celkové energetické bilanci v kraji nelze z dostupných údajů zatím vyhodnotit. Potenciál využití obnovitelných zdrojů Ve výhledu do roku 2010 lze vyjít z posledního komplexního odhadu potenciálu OEZ, který byl zpracován firmou SRC Intenational CS v roce S ohledem na ostatní studie a materiály zpracované k tomuto tématu patří odhad spíše mezi konzervativní varianty, které budou dobře odpovídat skutečnosti. Údaje o současném využití a potenciálu jsou uvedeny v následující tabulce vypracované danou firmou. V rámci analýzy byl stanoven dostupný a ekonomický potenciál OEZ a rovněž byly provedeny odhady investičních nákladů, které byly potřeba vynaložit na jejich pokrytí. Dané potenciály jsou definovány následovně: Dostupný potenciál - je technický potenciál daného zdroje, který je možné v současnosti využít dostupnými technologiemi při omezení, při kterém jsou brány v úvahu administrativní, legislativní, ekologická a další omezení. Jako je například využití zdroje pro jiné než energetické účely (využití půdy pro zemědělské účely). Ekonomický potenciál - je vypočítaný na základě stanoveného dostupného potenciálu a použití ekonomických kritérií: limitní doba návratnosti činí 8 roků, s výjimkou malých vodních elektráren, kde je použitá limitní doba návratnosti 16 roků (do úvahy je brána podstatně delší doba technické životnosti těchto zařízení v porovnání s ostatními zdroji). strana 97

14 Přehled dostupného a ekonomického potenciálu OZE České republiky do roku 2010 Dostupný potenciál Ekonomický potenciál Obnovitelné zdroje energie Celkové investice Výroba energie Podíl na TSPEZ 1 Celkové investice Výroba energie Podíl na TSPEZ 10 6 Kč TJ rok -1 % 10 6 Kč TJ rok -1 % Biomasa , ,91 Odpady ,09 Solární č , ,01 Fotovoltaika Tepelná čerpadla , ,12 Vodní elektrárny velké , ,26 malé , ,23 Vítr , ,01 Celkem , ,63 Tabulka 53 Dostupný a ekonomický potenciál obnovitelných zdrojů energie ČR do roku 2010 Poznámka: 1 TSPEZ Tuzemská spotřeba primárních energetických zdrojů, 2 Čistý přínos (bez spotřeby zemního plynu), zahrnuto pouze termické zpracování odpadů. Skládkový plyn je zahrnut v biopalivech, 3 U tepelných čerpadel se myslí čistý přínos tepelných čerpadel bez spotřeby elektrické energie-myslí se teplo získané ze zdroje nízkopotenciální energie, 4 V blízké budoucnosti se nepředpokládá výstavba velkých vodních elektráren zejména z ekologických důvodů vyčerpání potenciálu. strana 98

15 F.9. Závěr pro kraj Vysočina disponuje ještě značným potenciálem při úsporách energie. Zde se jedná především o úspory energie vlivem zateplování budov ve větších městech v sídelních aglomeracích typu panelákových sídlišť. Druhý relativně vysoký potenciál vyplývá ze zvyšování účinnosti spalování. V kraji je provozován zhruba 20 % podíl kotlů, které jsou starší 25 let s relativně nízkou účinností (viz kapitola Analýza kotelního fondu). V oblasti obnovitelných zdrojů energie lze za nejvyšší potenciál označit využívání biomasy s ohledem na lesnatý charakter kraje. Podíl tohoto obnovitelného zdroje již dnes překračuje republikový průměr. Vzhledem k značnému podílu živočišné výroby na celkové hospodářské produkci kraje je možné dále uvažovat o zvýšeném využívání bioplynu z chovů hospodářských zvířat, které je doposud dosti omezené (pouze jeden podnik). Rovněž je třeba sledovat možnost využití bioplynu ze skládkování odpadů. Význam v kraji může mít i větší rozvoj využití slunečních kolektorů pro ohřev vody, která se může uplatnit především v živočišné výrobě. strana 99