PŘEHLED JUDIKATURY z oblasti školství

Transkript

1

2 PŘEHLED JUDIKATURY z oblasti školství

3

4 PŘEHLED JUDIKATURY z oblasti školství Sestavil Milan Podhrázký

5 Vzor citace: Podhrázký, M.: Přehled judikatury z oblasti školství. Praha : Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010, s Právní stav citované judikatury byl uzavřen k Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010 ISBN: Všechny naše publikace si můžete objednat na adrese: Wolters Kluwer ČR, a. s., U Nákladového nádraží 6, Praha 3 tel.: , fax: , obchod@wkcr.cz,

6 PŘEHLED JUDIKATURY z oblasti školství Úvod Seznam zkratek Část I. Obecná východiska Oddíl 1.1 Právo na vzdělání A. Základní předpoklady práva na vzdělání Právo na bezplatné vzdělání (základní a střední školy) Zpoplatnění školní docházky do jiné než místně příslušné školy Právo na bezplatné vzdělání (vyšší odborné školy) Právo na bezplatné poskytování učebních potřeb Právo na vzdělání na vysoké škole Zajištění objektivity vzdělávání (výuky) Právo dítěte na docházku do předškolního zařízení Implementace práva na vzdělání do jednotlivých právních předpisů B. Omezení práva na vzdělání Míra regulace práva na vzdělání Diskriminace z důvodu rasy I Diskriminace z důvodu rasy II Slučování škol Disciplinární opatření za nedodržení vnitřních předpisů Jazykový režim vyučování Povinnost účastnit se školního průvodu v rozporu s vlastním přesvědčením Omezení práva na vzdělání v důsledku nevydání povolení k setrvání na vlastním pozemku Oddíl 1.2 K některým specifickým institutům z oblasti školství A. Obecně K výuce sexuální výchovy K tělesným trestům ve školství B. Výuka náboženství Pluralismus ve výuce náboženství I Pluralismus ve výuce náboženství II Svoboda výkonu náboženství (oprávnění církví k výuce) Nošení náboženských symbolů ve vzdělávacích institucích C. Školné Právní povaha školného Daňové zvýhodnění zaplaceného školného I Daňové zvýhodnění zaplaceného školného II Smluvní pokuta za předčasné ukončení studia Platba školného po zanechání studia Oddíl 1.3 Vzdělání (kvalifikace) jako podmínka výkonu některých práv a povinností A. Obecně Omezení práva na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu Diskriminace na základě vzdělání při zápisu do seznamu vedeného profesní komorou Vzdělání nezbytné pro zastupování v řízení před soudem B. Jednotlivé profese Výkon pedagogické činnosti Lékaři I Lékaři II Advokátní koncipienti Soudní znalci Oprávnění k ověřování výsledků zeměměřických činností I Oprávnění k ověřování výsledků zeměměřických činností II

7 Oddíl 1.4 Výkon státní správy a samosprávy v oblasti školství Stanovení místně příslušné školy vyhláškou obce Usnesení zastupitelstva obce o sloučení základních škol Pozastavení výkonu usnesení zastupitelstva městské části hlavního města Prahy v oblasti školství Financování nákladů na provoz základní školy Svobodný přístup k informacím o financování výstavby budovy základní školy Omezení v okolí školských zařízení (provozování výherních hracích přístrojů) Oprávnění jmenovat a odvolávat ředitele škol zřizovaných ministerstvem Odvolání ředitele školské právnické osoby Právní nástupnictví školských úřadů Právní povaha aktů zařazení do sítě škol a vyřazení z této sítě Odůvodnění vyřazení ze sítě škol Rozhodnutí o změně zařazení do sítě škol I Rozhodnutí o změně zařazení do sítě škol II Podmínky pro zařazení soukromé školy do sítě škol Pravomoc České školní inspekce ve věci ukončení provozu základní školy a předškolního zařízení Inspekční zpráva České školní inspekce Část II. K jednotlivým součástem vzdělávací soustavy Oddíl 2.1 Jednotlivé druhy regionálních škol A. Mateřské školy Právo dítěte na docházku do předškolního zařízení Právní subjektivita soukromé mateřské školy Rozhodnutí o zařazení dítěte do předškolního zařízení Špatné zacházení se žáky mateřské školy B. Základní školy Neplatnost odvolání z funkce ředitele základní školy Právní povaha rozhodnutí o odvolání ředitele základní školy Ředitel základní školy měnící dobu trvání pracovního poměru sobě samému jakožto učiteli téže školy Udělení výjimky ze stanoveného počtu žáků Ke slučování základních škol Svobodný přístup k informacím o financování výstavby budovy základní školy Náklady na provoz základní školy Umístění do speciální základní školy z důvodu rasy Doporučení školského poradenského zařízení k zařazení žáka do některé formy speciálního vzdělávání C. Střední školy Finanční zabezpečení středních odborných učilišť Poskytování dotací soukromým středním školám Srovnání výuky na gymnáziu a střední odborné škole Rozhodnutí ředitele střední školy o žádosti o opakování ročníku Závazek žáka středního odborného učiliště uhradit náklady související s výchovou a výukou v učebním oboru Přijetí úplatku v souvislosti s přijímacími zkouškami na střední školu Rozhovor konaný místo přijímací zkoušky z českého jazyka Rozhodnutí o nepřijetí ke studiu na osmileté gymnázium

8 75. Právní povaha školného Dohoda o podmínkách studia na soukromé střední škole Příspěvek na úhradu nákladů spojených s péčí o děti a mládež ve školách s celodenní výchovou a internátních školách D. Vyšší odborné školy Postavení v rámci vzdělávací soustavy Platba školného po zanechání studia na vyšší odborné škole Rozhodnutí ředitele o opětovném opakování ročníku Oddíl 2.2 Vysoké školy A. K výuce na vysokých školách Svoboda projevu v univerzitním prostředí Objektivita výuky na vysoké škole Význam vysokého školství v rámci vzdělávací soustavy I Význam vysokého školství v rámci vzdělávací soustavy II K uskutečňování praktické výuky K pojmu absolvent vysoké školy Vzdání se vysokoškolského titulu Svoboda nošení oděvu na vysokých školách Stanovení poplatku za studium Oprávnění děkana jednat při stanovení poplatku jménem vysoké školy Odůvodnění rozhodnutí o stanovení poplatků za studium Prominutí poplatků za studium B. Uchazeči o studium Stanovení kritérií pro přijetí ke studiu na vysokou školu Opakované prověřování způsobilosti ke studiu rektorem školy Náležitosti rozhodnutí o nepřijetí ke studiu na vysokou školu Právo nahlížet do materiálů souvisejících s přijímacím řízením C. Akademičtí pracovníci Ochrana osobnosti akademického pracovníka K odměňování akademických pracovníků Specifika pracovního poměru akademických pracovníků Konkurz na místo akademického pracovníka Vázanost pracovního poměru akademického pracovníka na vedlejší pracovní poměr Zrušení katedry a obměna pedagogického sboru Právní status akademických pracovníků vojenských vysokých škol Rozhodnutí vědecké rady v habilitačním řízení Náležitosti rozhodnutí vědecké rady a řízení před ní Usnesení vlády ke kontrasignaci rozhodnutí prezidenta republiky o jmenování profesorem Udělování vědeckých hodností (řízení neskončená do ) D. Majetek vysokých škol Přechod majetku do vlastnictví vysoké školy Oddíl 2.3 Výkon ústavní nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních Umísťování dětí do smluvních rodin K souběžnému výkonu ochranné a ústavní výchovy Stanovení výše příspěvku na úhradu péče poskytované dětem a nezaopatřeným osobám v zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy I

9 112. Stanovení výše příspěvku na úhradu péče poskytované dětem a nezaopatřených osobám v zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy II Prominutí nebo snížení příspěvku na úhradu péče poskytované dětem a nezaopatřeným osobám v zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy Rozhodnutí ředitele diagnostického ústavu o přemístění dítěte Oddíl 2.4 Získávání a zdokonalování způsobilosti k řízení motorových vozidel (autoškoly) Odpovědnost autoškoly za způsobenou škodu Absolvování výcviku v autoškole v době výkonu trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel Část III. Školství v souvislostech mezinárodního práva Oddíl 3.1 Obecně Aplikace práva Společenství v oblasti vzdělávání Aplikace Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod v oblasti vzdělávání I Aplikace Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod v oblasti vzdělávání II Oddíl 3.2 Volný pohyb osob a služeb v oblasti školství A. Volný pohyb pracovníků Akademičtí pracovníci I Akademičtí pracovníci II Pobyt za účelem získání vzdělání B. Volný pohyb služeb Poskytování služeb podmíněných odbornou kvalifikací Daňové zvýhodnění školného za navštěvování soukromé školy v jiném členském státě I Daňové zvýhodnění školného za navštěvování soukromé školy v jiném členském státě II Oddíl 3.3 Vzájemné uznávání vzdělání (kvalifikace) A. Vzájemné uznávání vzdělání obecně Rovné zacházení s absolventy středních škol v jednotlivých členských státech EU Vzájemné uznávání vysokoškolských diplomů Poskytování služeb podmíněných odbornou kvalifikací B. Jednotlivé profese Patentoví zástupci Advokátní koncipienti Zubní lékaři Soukromí detektivové Část IV. Školství v souvislostech k některým právním odvětvím Oddíl 4.1 Trestní právo Neoprávněné užívání akademického titulu (správní trestání) Ublížení na cti ve výuce (správní trestání) Šíření poplašné zprávy (telefonát o umístění bomby ve škole) Obecné ohrožení (zanedbání pedagogického dozoru při výuce plavání) Padělání veřejné listiny (vysokoškolský diplom) Padělání veřejné listiny (kopie vysokoškolského diplomu) Opuštění dítěte (ponechání dítěte v mateřské škole) Trest zákazu činnosti (výkon učitelské činnosti ve všech školách)

10 141. Zneužití pravomoci veřejného činitele (ředitel střední školy) Zneužití pravomoci veřejného činitele (ředitel základní školy) Přijetí úplatku v souvislosti s přijímacím řízením na střední školu Maření úředního rozhodnutí (absolvování výcviku v autoškole v době výkonu trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel) K tělesným trestům ve školství I K tělesným trestům ve školství II Oddíl 4.2 Pracovní právo A. Pracovní poměr Změna délky pracovního poměru akademických pracovníků Stanovení míry vyučovací povinnosti učitelů Opakované prodlužování pracovního poměru sjednaného na dobu určitou u akademických pracovníků Výpověď pro nesplnění předpokladů pro výkon práce akademického pracovníka Výpověď pro nesplnění předpokladů pro výkon práce lékaře I Výpověď pro nesplnění předpokladů pro výkon práce lékaře II Zaviněné porušení pracovní kázně Posuzování nadbytečnosti zaměstnance ve školství (vychovatelka školní družiny) Nadbytečnost zaměstnance (zástupce ředitele školy) Posuzování nadbytečnosti učitele Skončení pracovního poměru v důsledku organizačních změn ve školství Zrušení části zaměstnavatele (zrušení katedry) Odvolání z funkce školního inspektora Neplatnost odvolání z funkce ředitele základní školy Právní režim odvolání ředitele školské právnické osoby Ředitel základní školy měnící dobu trvání pracovního poměru sobě samému jakožto učiteli téže školy Vázanost pracovního poměru akademického pracovníka na vedlejší pracovní poměr Právní status akademických pracovníků vojenských vysokých škol B. Výkon práva na stávku v oblasti školství Ke způsobu výkonu práva na stávku ve školách Stávka za odstoupení ředitele školy C. Zaměstnanost Nárok na čekací příspěvek Školní docházka dětí jako důvod odmítnutí vhodného zaměstnání D. Zvyšování vzdělání (kvalifikace) zaměstnanců Dohoda o zvýšení kvalifikace zaměstnance I Dohoda o zvýšení kvalifikace zaměstnance II K pojmu kvalifikace zaměstnance Dohoda o náhradě nákladů vynaložených na výchovu v učebním oboru E. Ostatní Odpovědnost za škodu při pracovních úrazech (úraz žáka školy) Oprávnění jmenovat a odvolávat ředitele škol zřizovaných ministerstvem

11 Oddíl 4.3 Právo sociálního zabezpečení A. Důchodové pojištění Zhodnocení doby studia pro účely důchodového pojištění (mimosoudní rehabilitace) I Zhodnocení doby studia pro účely důchodového pojištění (mimosoudní rehabilitace) II Zhodnocení doby studia pro účely důchodového pojištění (studium v zahraničí) I Zhodnocení doby studia pro účely důchodového pojištění (studium v zahraničí) II Zhodnocení doby studia pro účely důchodového pojištění (studium po skončení povinné školní docházky) Podmínka výkonu práce v pracovním poměru na dobu určitou pro účely důchodového pojištění (změna pracovního poměru ředitele školy sobě samému) Skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na dávku důchodového pojištění (ukončení studia na vysoké škole a následné studium na jazykové škole) B. Státní sociální podpora Návštěva mateřské školy jako podmínka pro získání rodičovského příspěvku Oddíl 4.4 Rodinné právo A. Úprava styku rodičů s nezletilým dítětem Vliv školní docházky na úpravu styku rodičů s dítětem Role otce při plnění školních povinností dítěte B. Vyživovací povinnost Stanovení výživného povinnému rodiči (studentovi vysoké školy) Studium jako podmínka pro trvání vyživovací povinnosti rodičů I Studium jako podmínka pro trvání vyživovací povinnosti rodičů II Obnovení vyživovací povinnosti v důsledku pokračování ve studiu Část V. Procesní část Oddíl 5.1 Řízení před soudem A. Soudní řízení správní (soudní přezkum) Rozhodnutí o zařazení dítěte do předškolního zařízení Rozhodnutí o odvolání ředitele základní školy Rozhodnutí ředitele střední školy o žádosti o opakování ročníku Rozhodnutí ředitele vyšší odborné školy o opětovném opakování ročníku Rozhodnutí ředitelky soukromé střední školy o individuálním studijním plánu Sdělení ředitele školy o hodnocení v příslušném školním roce (ochrana proti nečinnosti správního orgánu) Rozhodnutí o studijní rehabilitaci (ochrana proti nečinnosti správního orgánu) Rozhodnutí České komise pro vědecké hodnosti Rozhodnutí o povolení obnovy řízení ve věci stanovení výše příspěvku na úhradu péče poskytované dětem a nezaopatřeným osobám v zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy Usnesení zastupitelstva obce o sloučení základních škol Inspekční zpráva České školní inspekce Rozhodnutí vědecké rady ve věci habilitačního řízení Aktivní legitimace k podání návrhu na přezkum rozhodnutí o jmenování docentem

12 202. Aktivní legitimace odborové organizace pracovníků ve školství k podání žaloby proti rozhodnutí o splynutí škol Procesní pravidla pro řízení o rozhodnutí o nepřijetí na vysokou školu jako podmínka soudního přezkumu Rozhodnutí o nepřijetí ke studiu na osmileté gymnázium Náležitosti rozhodnutí o nepřijetí ke studiu na vysokou školu Stanovení poplatku za studium na vysoké škole Rozhodnutí o prominutí poplatků za studium na vysoké škole B. Řízení před Ústavním soudem Přezkum sdělení ředitele školského zařízení k zařazení žáka do některé formy speciálního vzdělávání Přezkum usnesení vlády ke kontrasignaci rozhodnutí prezidenta republiky o jmenování profesorem C. Občanské soudní řízení Naléhavý právní zájem na určení neplatnosti odvolání ředitele školské právnické osoby z funkce Pasivní legitimace v řízení o návrhu na určení neplatnosti odvolání z funkce ředitele základní školy Právní nástupnictví školských úřadů Stanovení příspěvku na úhradu nákladů spojených s péčí o děti a mládež ve školách s celodenní výchovou a internátních školách Návrh na nařízení předběžného opatření ve věci ukončení provozu základní školy a předškolního zařízení D. Trestní řízení soudní Výslech žáků mateřské školy před soudem Oddíl 5.2 Správní řízení Orgán příslušný k rozhodnutí o sankci za neoprávněné užívání akademického titulu Opravný prostředek proti rozhodnutí o změně zařazení do sítě škol K aplikaci správního řádu v řízení v oblasti školství I K aplikaci správního řádu v řízení v oblasti školství II Náležitosti rozhodnutí vědecké rady a řízení před ní Procesní pravidla pro řízení o rozhodnutí o nepřijetí na vysokou školu Odůvodnění rozhodnutí o stanovení poplatků za studium Povolení obnovy řízení ve věci stanovení výše příspěvku na úhradu péče poskytované dětem a nezaopatřeným osobám v zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy Projednatelnost disciplinárního přestupku Sdělení ředitele školy o hodnocení v příslušném školním roce (ochrana proti nečinnosti správního orgánu) Rozhodnutí o studijní rehabilitaci (ochrana proti nečinnosti správního orgánu) K zásadě dvojinstančnosti správního řízení (udělení výjimky ze stanoveného počtu žáků v základní škole) Nicotnost rozhodnutí (o odvolání proti rozhodnutí ředitele diagnostického ústavu o přemístění dítěte) Soudní přezkum klasifikace státní zkoušky (vědomostí studenta)

13 Přehled uveřejněných judikátů podle právních předpisů Věcný rejstřík

14 PŘEHLED JUDIKATURY z oblasti školství Sestavil JUDr. Milan Podhrázký, Ph.D. Rozhodovací činnost soudů se v posledních letech začíná dotýkat stále intenzivněji širšího okruhu společenských vztahů a tento postupný proces judicializace společnosti nevynechává snad žádnou z oblastí lidské činnosti. Stranou přitom rozhodně nezůstává ani školství. Právě naopak. Zatímco ještě před nemnoha lety bylo možno soudní spory v otázkách souvisejících se školstvím považovat spíše za výjimečné, dnes jsou již návrhy podávané soudům v této oblasti právních vztahů dosti běžnou záležitostí. K uvedenému trendu přitom nemalou měrou vedle shora nastíněných důvodů v podmínkách České republiky přispívá i konečně etablované, samostatné a vhodněji legislativně vymezené správní soudnictví, díky němuž si již neúspěšní účastníci správních řízení či jejich zástupci navykli zcela standardně domáhat se ochrany svých práv vůči správním orgánům soudní cestou i v popisované oblasti. Prostřednictvím předkládané publikace se tak čtenářům do rukou dostává výběr soudní judikatury z oblasti školství, jehož primárním cílem bylo zmapovat v celém rozsahu dosavadní rozhodovací činnost soudů v předmětné oblasti. Není jistě nikterak překvapivé, že v důsledku častých (mnohdy i překotných) legislativních změn, které se nevyhnuly ani oblasti školství, představuje soudní judikatura jedno z mála skutečných vodítek nejen pro ty právníky či pedagogy, které popisovaná oblast z jakýchkoliv důvodů zajímá. Přestože by se z úvodních vět tohoto textu mohlo zdát, že se předkládaný výběr zabývá danou problematikou toliko z hlediska rozhodovací činnosti správních soudů, není tomu tak. Publikace je koncipována jako skutečně komplexní pomůcka, která v rámci možností na právní aspekty školství nazírá z různých úhlů pohledu, například včetně souvislostí mezinárodněprávních či vztahů k dalším vybraným právním odvětvím (vedle práva správního též právo trestní, pracovní, rodinné atd.). Výběr tak zahrnuje rozhodnutí Soudního dvora ES, Evropského soudu pro lidská práva, Ústavního soudu, Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu, jakož i vybraná rozhodnutí vrchních, krajských a okresních soudů, jež byla publikována ve sbírkách judikatury (viz seznam zkratek). V odůvodněných případech (zejména s ohledem na aktuálnost daného rozhodnutí, případně význam vysloveného právního názoru) jsou rovněž použity rozhodnutí uveřejněná na veřejně dostupných internetových stránkách některých shora uvedených soudních orgánů či v jiných databázích právních informací. V případě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je v této souvislosti nepochybně třeba zdůraznit také ten fakt, že se jedná zejména o rozhodnutí uveřejněná ve Sbírce rozhodnutí tohoto soudu, tedy o rozhodnutí, na jejichž publikaci se většinou svých hlasů usneslo plénum

15 jmenovaného soudu. V této souvislosti je ostatně možno také poznamenat, že předkládaný přehled judikatury obsahuje i několik judikátů (právních vět) z rozhodnutí předválečného nejvyššího správního soudu, respektive nejvyššího soudu, které mohou být v mnoha ohledech zajímavé a inspirativní i pro dnešní dobu. V samotném závěru čtenáři naleznou zajímavý judikát Nejvyššího správního soudu, který byl zveřejněn až v době dokončování této publikace. Protože již nebylo možno zařadit jej systematicky mezi ostatní judikáty, je uveřejněn alespoň v závěru publikace s označením, do kterých částí tento judikát podle členění publikace patří. Práce je systematicky členěna do pěti samostatných hlavních částí, které jsou z důvodu větší přehlednosti ještě dále strukturovány. Součástí přehledu je samozřejmě též věcný rejstřík a rejstřík použitých právních předpisů. Vzhledem k vyššímu počtu rozhodnutí a jejich mnohdy dosti značnému rozsahu byly judikáty poměrně výrazně redakčně kráceny (v řadě případů je z rozhodnutí použita pouze vytvořená právní věta); nosné části jednotlivých rozhodnutí, které mají zobecňující potenciál, by však touto skutečností neměly být dotčeny. Odkazy na různé zdroje, kde jsou rozhodnutí dostupná, pak čtenářům v případě jejich bližšího zájmu umožňují dohledat si celý text příslušného rozhodnutí. Autor Seznam zkratek: ASPI JUD pořadové číslo judikátu v systému ASPI Boh. A. Sbírka rozhodnutí nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních, pořádaná JUDr. Josefem Bohuslavem J-ESD Judikatura Evropského soudního dvora (vydává Wolters Kluwer ČR, a. s.) J-ESLP Přehled rozsudků Evropského soudu pro lidská práva (vydává Wolters Kluwer ČR, a. s.) Sb. NS Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek (vydává Nejvyšší soud ČR v nakladatelství LexisNexis CZ, s. r. o.) Sb. NSS Sbírka rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (vydává Nejvyšší správní soud v nakladatelství Wolters Kluwer ČR, a. s.) Sb. ÚS Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu České republiky (vydává C. H. Beck) SJ Soudní judikatura z oblasti občanského, obchodního a pracovního práva (vydává Wolters Kluwer ČR, a. s.) SJS Soudní judikatura ve věcech správních (do dubna 2000 vydávalo nakladatelství Codex Bohemia, s. r. o., od května 2000 do konce roku 2002 ASPI Publishing, s. r. o.) SP Soudní judikatura ve věcech správních (vydávaná jak příloha časopisu Správní právo; uspořádal JUDr. Michal Mazanec, vydalo nakladatelství Linde Praha, a. s.) Vážný Rozhodnutí nejvyššího soudu Československé republiky ve věcech trestních, uspořádal z příkazu předsednictva nejvyššího soudu senátní president tohoto soudu František Vážný

16 Část I. Obecná východiska Oddíl 1.1 Právo na vzdělání A. Základní předpoklady práva na vzdělání 1. Právo na bezplatné vzdělání (základní a střední školy) čl. 33 odst. 2 a čl. 41 odst. 1 Listiny základních práv a svobod 4 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon) *) Právo na bezplatné základní a středoškolské vzdělání, které občanům přiznává čl. 33 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, má nepodmíněnou povahu. I když podle čl. 41 odst. 1 Listiny je možno se tohoto práva domáhat pouze v mezích prováděcích zákonů, lze sotva mít za to, že s šetřením mezí základních práv a svobod by ještě byla slučitelná zákonnou výjimkou zpochybněná nepodmíněnost práva na bezplatné základní a středoškolské vzdělání. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne , sp. zn. Pl. ÚS 35/93 Sbírka nálezů a usnesení, sv. 1, s. 51 a násl. (č. 49/1994 Sb.) č. 7/1993 Sb. ÚS Z odůvodnění: Skupina 45 poslanců podala návrh na zrušení článku I. zákona č. 190/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon) ve znění pozdějších předpisů. Tímto článkem se v 4 odst. 1 uvedená věta, Výchova a vzdělávání jsou bezplatné, nahrazuje větou, Ve školách, které jsou součástí soustavy základních a středních škol, mají občané právo na bezplatné vzdělání, nestanoví-li zákon jinak. Vedlejší podmínkovou větou, nestanoví-li zákon jinak, se ve státních školách zavádí placené vzdělání (byť zatím jen částečně), tím se však ustanovení článku I. zákona č. 190/1993 Sb. dostává do rozporu jak s vnitrostátním právem, tak i s mezinárodně právními závazky České republiky, jmenovitě pak s ustanoveními článku 1, článku 9 odst. 2 a článku 10 Ústavy ČR, ustanovením článku 5 odst. 2 ústavního zákona č. 4/1993 Sb., o opatřeních souvisejících se zánikem České a Slovenské Federativní republiky, s ustanoveními článku 4 odst. 2 a 4, článku 33 odst. 2 a článku 41 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, s ustanovením článku 4 Úmluvy o boji proti diskriminaci v oblasti vzdělání, s ustanoveními článku 28 a článku 41 Úmluvy o právech dítěte, s ustanoveními článku 5 a článku 13 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, a s ustanovením článku 27 Vídeňské úmluvy o smluvním právu. *) S účinností od zrušen zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

17 ( ) V projednávané věci jde o otázku, zda právo na bezplatné základní a středoškolské vzdělání má nepodmíněnou povahu, či zda v této oblasti má své zákonné opodstatnění i výjimka, v daném případě uvozená vedlejší podmínkovou větou, nestanoví-li zákon jinak. Na tuto otázku dává jasnou odpověď především Listina základních práv a svobod, která vzhledem k článku 112 odst. 1 Ústavy ČR je součástí Ústavního pořádku České republiky a která sama v ustanovení článku 33 odst. 2 přiznává občanu jako jedno z jeho základních práv též právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách. Ve smyslu ustanovení článku 4 odst. 2 Listiny mohou být meze základních práv a svobod upraveny za podmínek stanovených Listinou pouze zákonem, při použití tohoto ustanovení musí však být šetřena podstata a smysl základních práv a svobod (článek 4 odst. 4 Listiny). I když podle článku 41 odst. 1 Listiny také práva uvedeného v článku 33 odst. 2 Listiny, tj. práva na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, možno se domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí, lze sotva mít za to, že s šetřením mezí základních práv a svobod by ještě byla slučitelná zákonnou výjimkou zpochybněná nepodmíněnost práva na bezplatné základní a středoškolské vzdělání. Tento závěr potvrzují také ratifikované a vyhlášené smlouvy o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vzhledem k ustanovení 5 odst. 2 ústavního zákona č. 4/1993 Sb., o opatřeních souvisejících se zánikem České a Slovenské Federativní republiky, vázána i po tomto zániku a jež podle článku 10 Ústavy ČR jsou bezprostředně závazné a mají přednost před zákonem. Tak především v Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech vyhlášeném pod číslem 120/1976 Sb. je uznáváno právo každého na vzdělání (článek 13 odst. 1) a současně stanoveno, že k dosažení plného uskutečnění tohoto práva je zapotřebí, aby základní vzdělání bylo povinné a svobodně přístupné pro všechny a aby bylo umožněno a zpřístupněno i středoškolské a vyšší vzdělání, a to také postupným zaváděním bezplatného vzdělání (článek 13 odst. 2 písm. a, b, c). Rovněž v Úmluvě o právech dítěte vyhlášené pod číslem 104/1991 Sb. je uznáváno právo dítěte na vzdělání s tím, že pro účely postupného uskutečnění tohoto práva a na základě rovných možností je zejména zaváděno pro všechny děti bezplatné a povinné základní vzdělání a podněcován rozvoj různých forem středního vzdělání, a to i takovými opatřeními, jako bezplatné vzdělání (článek 28 odst. 1 písm. a, b). Přitom v článku 41 písm. a, b této Úmluvy se konstatuje, že nic v této Úmluvě se nedotýká ustanovení, která ve větší míře napomáhají uskutečnění práv dítěte a která mohou být obsažena v právním řádu státu, který je smluvní stranou, nebo v mezinárodním právu, které je pro takový stát závazné. Posléze uvedenému článku Úmluvy o právech dítěte odpovídá i článek 5 odst. 2 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, podle něhož žádné omezení nebo odchylka od kteréhokoliv ze základních lidských práv uznávaných nebo existujících v kterékoli zemi na základě zákona, úmluv, předpisů nebo zvyklostí nebude připuštěno pod záminkou, že Pakt taková práva neuznává nebo že je uznává v menším rozsahu. Potud tedy Ústavní soud sdílí důvody, jež vedly skupinu 45 poslanců k podání návrhu. Naproti tomu neexistuje důvod k závěru, že by článkem I. zákona 190/1993 Sb. byl dotčen článek 27 Vídeňské úmluvy o smluvním právu vyhlášené pod číslem 15/1988 Sb., neboť, pokud jde o napadený článek, zákonodárce se nedovolává jako důvodu pro navrhovanou úpravu nějakého ustanovení svého vnitrostátního práva (článek 27). Ústavní soud má rovněž za to, že

18 v projednávané věci nelze aplikovat ani ustanovení článku 4 Úmluvy o boji proti diskriminaci v oblasti vzdělání, neboť tato Úmluva nebyla dosud vyhlášena, a proto vzhledem k článku 10 Ústavy ČR by stejně nemohla mít přednost před zákonem. Ústavní soud proto z uvedených důvodů rozhodl tak, že ustanovení článku I. zákona č. 190/1993 Sb., jímž bylo novelizováno ustanovení 4 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol, ve znění pozdějších předpisů, v části znějící, nestanoví-li zákon jinak, se zrušuje dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů, a to pro jeho rozpor s ustanoveními článku 1, článku 9 odst. 2 a článku 10 Ústavy ČR, s ustanovením článku 5 odst. 2 ústavního zákona č. 4/1993 Sb. o opatřeních souvisejících se zánikem České a Slovenské Federativní republiky, s ustanoveními článku 4 odst. 2 a 4, článku 33 odst. 2 a článku 41 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, s ustanovením článku 28 odst. 1 písm. a, b, článku 41, písm. a, b Úmluvy o právech dítěte vyhlášené pod číslem 104/1991 Sb., s ustanoveními článku 5 odst. 2 a článku 13 odst. 2 písm. a, b, c Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech vyhlášeného pod číslem 120/1976 Sb. Jinak však ve zbývající části návrh zamítl, neboť tato část napadeného článku, uvedená v 4 odst. 1 větou, Ve školách, které jsou součástí soustavy základních a středních škol, mají občané právo na bezplatné vzdělání, je s výše uvedenými normami v plném souladu. 2. Zpoplatnění školní docházky do jiné než místně příslušné školy čl. 33 odst. 2 Listiny základních práv a svobod Vyhláška obce nemůže v rozporu s platnými právními předpisy zavést pojem místně příslušné školy a požadovat po rodičích dětí, které takto určenou školu navštěvovat nebudou, aby uhradili věcné náklady obcím, kde jejich děti do školy skutečně chodí. Taková praxe by pro určitou skupinu občanů učinila povinnou školní docházku částečně úplatnou, a porušovala by tak právo na bezplatné vzdělání v základních školách (čl. 33 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). Podle nálezu Ústavního soudu ze dne , sp. zn. Pl. ÚS 17/94 Sbírka nálezů a usnesení, sv. 2, s. 51 a násl. (č. 194/1994 Sb.) č. 45/1993 Sb. ÚS Z odůvodnění: Dne byl Ústavnímu soudu doručen návrh přednosty Okresního úřadu v Trutnově na zrušení obecně závazné vyhlášky, kterou dne vydalo obecní zastupitelstvo v J. a která nese název Vyhláška Obecního úřadu v J. o financování věcných nákladů dětí, které navštěvují základní školy. Text vyhlášky je následující: Obecní zastupitelstvo obecního úřadu v J. vydává na základě zákona o obcích č. 367/90 Sb. a ve znění pozdějších zákonů, předpisů a vyhlášek, tuto obecně závaznou vyhlášku: Čl. I. Obecní úřad v J. zajišťuje provoz Základní školy v J. v rozsahu 1. až 4. ročník. Od šk. roku 1994/95 v rozsahu 1. až 4. ročník. Čl. II. Pro děti, které navštěvují 1. až 4. ročník ZŠ je tedy místně příslušnou školou. Rodiče, kteří se rozhodnou své dítě dát do jiné školy, však musí počítat s tím, že ponesou náklady vynaložené tou obcí, kde dítě navštěvuje školu.

19 Čl. III. Článek II. této vyhlášky neplatí pro děti mající trvalý pobyt v k. ú. J. Tyto děti navštěvují školu pro ně z důvodu dopravy, výhodnější. Vyhláška platí od školního roku 1994/95. Podle názoru navrhovatele tato vyhláška tím, že ukládá rodičům dětí, které navštěvují základní školy v jiných obcích, než-li je jejich trvalý pobyt, povinnost hradit s tím spojené věcné náklady, je v rozporu se zákonem. Z tohoto důvodu Okresní úřad upozornil dopisem dne starostu obce, že vyhláška byla vydána bez zmocnění v obecně závazném právním přepisu a že odporuje především ustanovení 14 odst. 2 zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění zákona č. 190/1993 Sb. Podle tohoto ustanovení je k úhradě neinvestičních nákladů zásadně povinna obec, ve které má dítě trvalý pobyt, a tuto povinnost nelze přenášet na rodiče dětí. Návrh dále konstatuje, že obecní zastupitelstvo přijalo na zasedání dne usnesení, kterým ponechalo předmětnou vyhlášku v platnosti s odůvodněním, že ji považuje za dobrou, řešící nedostatek dětí v místní škole. Okresní úřad v Trutnově proto dne pozastavil ve smyslu zákona o obcích výkon této vyhlášky s upozorněním, že nezjedná-li zastupitelstvo nápravu, bude věc předložena Ústavnímu soudu. Vzhledem k tomu, že v zákonné lhůtě třicet dnů k nápravě nedošlo, podal přednosta Okresního úřadu návrh na zrušení obecně závazné vyhlášky. Ústavní soud konstatuje, že návrh splňuje náležitosti předepsané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen zákon). ( ) Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy mohou orgány místní samosprávy na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny. Ve svém čl. 104 odst. 3 pak Ústava opravňuje obecní zastupitelstva k vydávání obecně závazných vyhlášek. Tyto vyhlášky však musejí být v souladu se zákony a obecně závaznými právními předpisy vydanými ústředními orgány státní správy k jejich provedení. Výčet samosprávné působnosti obce obsažený v ustanovení 14 odst. 1 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, obsahuje pod písmenem n) mimo jiné úkoly v oblasti školství, s výjimkou výkonu státní správy. Zákon ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění zákona č. 190/1993 Sb., pak v 2 stanoví, že samosprávu ve školství vykonávají obce a školské rady. Výkon samosprávy je upraven částí třetí ( 14 17) tohoto zákona. Pro posouzení sporné obecně závazné vyhlášky je pak důležité především ustanovení 14 odst. 2, podle kterého obec se souhlasem školského úřadu zařizuje a zrušuje předškolní zařízení, základní školy a školská zařízení jim sloužící. Toto ustanovení bylo zákonem č. 190/1993 Sb. doplněno tak, že pokud dítě plní školní docházku ve škole zřízené jinou obcí, dohodnou se obě obce o podmínkách plnění povinné školní docházky. V takovém případě hradí obec trvalého pobytu dítěte obci, kde dítě navštěvuje školu, její neinvestiční náklady připadající na dítě. Pro posuzovaný případ je dále podstatné ustanovení 14 odst. 3, podle kterého obec spravuje základní školy zejména tím, že zabezpečuje investiční výdaje a neinvestiční náklady kromě mzdových prostředků, učebnic, školních pomůcek a potřeb hrazených státem, nestanoví-li zákon jinak. Po posouzení obsahu předmětné vyhlášky a ostatních předložených důkazů a stanovisek Ústavní soud konstatoval, že obec J., s vůlí uplatnit svoji samosprávnou působnost v oblasti základního školství, vydala akt označený jako vyhláška. Na této vyhlášce se usneslo zastupitelstvo obce

20 předepsaným způsobem. Po stránce procedurální bylo postupováno podle ust. 16 zákona o obcích, když vyhláška, schválená obecním zastupitelstvem dne , byla na úřední desce vyvěšena od do s tím, že platí pro školní rok 1994/95. Z formálního hlediska chybí na vyhlášce podpis zástupce starosty nebo jiného radního, jak předepisuje ust. 52 odst. 3 zákona o obcích (tuto skutečnost však návrh nenapadá). Podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy rozhoduje Ústavní soud o zrušení jiných právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení. Musí se tedy jednat o právní předpis ne podle názvu, ale o takový akt státní správy nebo samosprávy, ve kterém jsou obsažena závazná pravidla chování, tj. o akt normativní povahy. Ústavní soud se proto zabýval nejprve otázkou, zda vyhláška obecního zastupitelstva takový charakter má. Je nesporné, že některá ustanovení vyhlášky jsou spíše jakýmsi oznámením o tom, že ve školním roce 1994/95 bude v obci fungovat 1. až 4. ročník základní školy. Současně se však stanoví pravidla pro fungování této školy, která mají určitý normativní charakter. Především je v rozporu s platnými právními předpisy zaváděn pojem místně příslušná škola. Takový pojem zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), nezná. Rodičům je pak dána informace, která není v souladu s právními předpisy a která by ani nemohla být jinou obcí realizována, tj. že rodiče, kteří se rozhodnou dát své dítě do jiné školy musí počítat s tím, že ponesou věcné náklady vynaložené tou obcí, kde dítě navštěvuje školu. Pokud by taková praxe byla realizována, byla by v rozporu nejen se zákonem č. 564/1990 Sb. (s ust. 14 odst. 2 tohoto zákona), ale porušovala by i ustanovení 4 školského zákona, ve znění pozdějších předpisů a ve znění nálezu Ústavního soudu ČR, publikovaného pod č. 49/1994 Sb. Taková praxe by totiž učinila pro určitou skupinu občanů povinnou školní docházku částečně úplatnou a porušovala by jedno ze základních práv zaručených občanům právo na bezplatné vzdělání v základních školách (čl. 33 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). Jakkoli lze chápat důvody, které obecní zastupitelstvo k vydání napadeného aktu vedly, nutno konstatovat, že prostředky, které obec použila v zájmu udržení školy v obci, jsou nezákonné a protiústavní. Proto, bez ohledu na skutečnost, že ne všechna ustanovení vyhlášky lze považovat za ustanovení normativní povahy, Ústavní soud dospěl k závěru, že v zájmu právní jistoty je nezbytné zrušit vyhlášku v celém rozsahu. 3. Právo na bezplatné vzdělání (vyšší odborné školy) čl. 33 odst. 2 Listiny základních práv a svobod 4 odst. 2 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon) *) Vyšší odborné školy jsou sice součástí výchovně vzdělávací soustavy, na straně druhé představují však typ odlišný od středních škol, neboť studium na nich získání středoškolského vzdělání již předpokládá. Touto svou povahou se tak vymykají z rámce článku 33 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, zakotvujícího právo občanů na bezplatné vzdělání v základních a středních školách. Jakkoli se v tomto článku hovoří i o právu na bezplatné vzdělání na vysokých ško- *) S účinností od zrušen zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

21 lách, nejde zde již o právo nepodmíněné povahy, neboť je naopak podmiňováno vedle schopností občana také možnostmi společnosti. Pokud jde o vyšší než středoškolské vzdělání, je jeho poskytování spojováno s určitým procesem, jehož charakteristickým rysem je postupnost jednotlivých opatření. Zavedení bezplatného vzdělání na vyšších odborných školách představuje tedy za současné právní úpravy a v existujících společenských poměrech pouze cíl, k němuž jednotlivé smluvní strany směřují v souladu se svými možnostmi. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne , sp. zn. Pl. ÚS 27/95 Sbírka nálezů a usnesení, sv. 4, s. 293 a násl. (č. 13/1996 Sb.) č. 84/1995 Sb. ÚS Z odůvodnění viz rozhodnutí č Právo na bezplatné poskytování učebních potřeb čl. 33 odst. 2 Listiny základních práv a svobod nařízení vlády č. 15/1994 Sb., o bezplatném poskytování učebnic, učebních textů a základních školních potřeb *) Bezplatnost vzdělání znamená, že stát nese náklady na zřizování škol a školských zařízení, na jejich provoz a údržbu, především však nevyžaduje tzv. školné, tedy poskytování vzdělání na základním a středním stupni za úplatu. Bezplatnost vzdělání nemůže spočívat v tom, že stát ponese veškeré náklady v souvislosti s realizací práva na vzdělání. Stanovení rozsahu bezplatného poskytování učebnic, učebních textů a základních školních potřeb vládou tak nelze podřadit pod pojem práva na bezplatné vzdělání. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne , sp. zn. Pl. ÚS 25/94 Sbírka nálezů a usnesení, sv. 3, s. 233 a násl. (č. 165/1995 Sb.) č. 31/1995 Sb. ÚS Z odůvodnění: Dne obdržel Ústavní soud České republiky návrh skupiny 30 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na zahájení řízení o zrušení nařízení vlády č. 15/1994 Sb., o bezplatném poskytování učebnic, učebních textů a základních školních potřeb. Podle názoru navrhovatelů je uvedené nařízení v rozporu s čl. 33 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, s článkem 28 odst. 2 písm. a), b) a čl. 41 Úmluvy o právech dítěte a s článkem 5 odst. 2 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech. ( ) Z hlediska právních předpisů, o kterých skupina poslanců ve svém návrhu hovoří, je namístě hned úvodem zdůraznit, že zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), v 4 odst. 1 stanoví, že ve školách, které jsou součástí soustavy základních a středních škol, mají občané právo na bezplatné vzdělání. V soukromých a církevních školách se může právo na vzdělání zajišťovat za úplatu. V odstavci 2 4 citovaného zákona se uvádí, že v rozsahu stanoveném vládou se žákům bezplatně poskytují učebnice, učební texty a základní školní potřeby. ( ) V těchto souvislostech nutno znovu uvést, že zákon č. 29/1984 Sb. v 4 *) S účinností od zrušeno nařízením vlády č. 689/2004 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání.

22 odst. 1 stanoví, že ve školách, které jsou součástí soustavy základních a středních škol, mají občané právo na bezplatné vzdělání. V soukromých a církevních školách se může právo na vzdělání zajišťovat za úplatu. Nález Ústavního soudu č. 49/1994 Sb., na který návrh skupiny poslanců poukazuje, zrušil v 4 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb. pouze část znějící nestanoví-li zákon jinak. Ostatních částí zákona se nedotkl, a to ani ustanovení 4 odst. 2, které stanoví, že v rozsahu stanoveném vládou se žákům bezplatně poskytují učebnice, učební texty a základní školní potřeby. Právní normy nižší právní síly musí být v souladu s právními normami vyšší právní síly. Vychází-li se z takto všeobecně uznávaného principu, znamená to, že nařízení vlády musí být v souladu nejen s ústavními zákony, ale i mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR a obyčejnými zákony. Ve všech právních normách vyšší právní síly (ve vztahu k nařízení vlády č. 15/1994 Sb.) se zaručuje právo na bezplatné vzdělání. Zmíněné nařízení vlády č. 15/1994 Sb. právo na bezplatné vzdělání neomezuje a v podstatě se ho ani nedotýká. Bezplatnost vzdělání nepochybně znamená, že stát nese náklady na zřizování škol a školských zařízení, na jejich provoz a údržbu, především však nevyžaduje tzv. školné, tedy poskytování vzdělání na základním a středním stupni za úplatu. Výjimkou mohou být školy soukromé a církevní existující vedle sítě škol státních, které v dostatečné míře poskytují právo na vzdělání bezplatně. Stanovení rozsahu bezplatného poskytování učebnic, učebních textů a základních školních potřeb vládou nelze podřadit pod pojem práva na bezplatné vzdělání. Podle výkladu pojmů právo na bezplatné vzdělání, který podali navrhovatelé, by měl stát zajistit bezplatné poskytování všeho, co se školní docházkou na základní a střední školy bezprostředně souvisí, tedy např. vybavení přezůvkami, aktovkou, penálem, psacími potřebami, cvičebním úborem atd. Je zřejmé, že bezplatnost vzdělání nemůže spočívat v tom, že stát ponese veškeré náklady, které občanům v souvislosti s realizací práva na vzdělání vzniknou. Stát tedy může požadovat úhradu části nákladů v souvislosti s realizací práva na vzdělání a vláda má k takovému postupu bezpochyby oprávnění. To v žádném případě nezpochybňuje principy bezplatného vzdělání na základních a středních školách. Čl. 13 odst. 1 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech stanoví, že státy, smluvní strany Paktu, uznávají právo každého na vzdělání, čl. 13 odst. 2 téhož Paktu stanoví, že státy, smluvní strany Paktu, uznávají, že se zřetelem na dosažení plného uskutečnění tohoto práva: a) základní vzdělání bude povinné a svobodně přístupné pro všechny, b) středoškolské vzdělání bude všeobecně umožněno a zpřístupněno pro všechny všemi vhodnými prostředky a zejména postupným zaváděním bezplatného vzdělání. Náklady související s realizací práva na vzdělání lze rozdělit mezi stát a občana, resp. jeho zákonné zástupce. Je namístě připomenout, že je i v zájmu občana samotného, aby vzdělání (a tím i vyšší kvalifikace a lepší možnost uplatnění na trhu práce) dosáhl a aby o jeho dosažení sám usiloval. Náklady spojené s realizací práva na vzdělání jsou dlouhodobou investicí do života občana. Stát nese podstatnou část těchto nákladů, není však jeho povinností nést je všechny. Ústavní soud dospěl k závěru, že nařízení vlády České republiky č. 15/1994 Sb., o bezplatném poskytování učebnic, učebních textů a základních školních potřeb, neporušilo ani čl. 33 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, čl. 28 odst. 1 písm. a) a b)

23 a čl. 41 Úmluvy o právech dítěte a čl. 5 odst. 2 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, ani jiné ústavní zákony nebo zákony nebo mezinárodní smlouvy podle čl. 10 Ústavy, a proto návrh skupiny poslanců na zrušení tohoto právního předpisu podle 70 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, zamítl. 5. Právo na vzdělání na vysoké škole čl. 33 odst. 1 Listiny základních práv a svobod 18 odst. 1 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách *) Právo na vzdělání na vysoké škole nelze chápat jako základní právo v tom smyslu, že by každý byl oprávněn studovat na vysoké škole, jakou si sám zvolí, a že by stát byl povinen zaručit komukoliv takové vzdělání, jaké si přeje. Kritéria pro přijetí ke studiu na vysokou školu nejsou stanovena zákonem ( 18 odst. 1 zákona č. 172/1990 Sb.), ale jsou věcí samosprávné působnosti vysokých škol. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne , sp. zn. Pl. ÚS 32/95 Sbírka nálezů a usnesení, sv. 5, s. 215 a násl. (č. 112/1996 Sb.) č. 26/1996 Sb. ÚS Z odůvodnění: ( ) Jak již bylo konstatováno v nálezu Ústavního soudu ve věci sp. zn. Pl. ÚS 4/95, obsahuje Listina některá základní lidská práva, jež svou povahou jsou sociálními hodnotami konstituujícími hodnotový řád společnosti. V sociálním procesu plní tyto hodnoty funkci spíše jen ideálně typických kategorií, jež vyjadřují cílové představy a pod něž lze zahrnout především svobodu. Hospodářská, sociální a kulturní práva, uvedená v hlavě čtvrté Listiny, k nimž náleží podle článku 33 i právo na vzdělání, k uvedeným hodnotám, obsahujícím ideálně typické dimenze, nelze, podle názoru Ústavního soudu, přiřadit. Tomuto závěru zdá se nasvědčovat i rozdílnost úpravy jednotlivých základních práv přímo samotnou Listinou. Zatímco totiž kupříkladu svoboda je zde koncipována jako základní lidské právo bez dalšího, kterážto koncepce je vyjadřována tím, že omezení jakékoliv její formy je podmiňováno zákonem (článek 7 odst. 1, článek 8, článek 9, článek 10 apod. Listiny), hospodářská, sociální a kulturní práva jsou buď výslovně konkretizována v samotné Listině (např. článek 33 odst. 2: Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách ), nebo jejich konkretizace je přenechávána zákonu. V této souvislosti je pro výše uvedenou argumentaci významný právě článek 41 odst. 1 Listiny, v němž se stanoví, že práv uvedených v článku 26, článku 27 odst. 4, článku 28 až 31, článku 32 odst. 1 a 3, článku 33 a 35 Listiny je možno se domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí. Takovým zákonem je např. zákon, jenž stanoví, za jakých podmínek mají občané právo při studiu na pomoc státu (článek 33 odst. 4 Listiny). Pojmový znak právo na vzdělání (článek 33 odst. 1 Listiny) je sám o sobě vágní, neboť s tímto jen všeobecně formulovaným právem je spojen nespočet sociálních aspektů a účelů, a to mnohdy rozdílné sociální kvality a sociálního dopadu. Tendence posunout jakýkoliv z těchto aspektů a účelů do roviny způsobilé k porušení tohoto práva by, podle názoru Ústavního soudu, byla způsobilá, stejně jako v celé řadě obdobných případů, vyvolat celou řadu sociálně disfunkč- *) S účinností od zrušen zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů.