Letošní zážitky z odchytů na sedle

Transkript

1 Letošní zážitky z odchytů na sedle Odchyty na Červenohorském sedle se staly už dávno fenoménem a i nadále to dokazují. Již třetí ročník této kroužkovací akce přinesl mnoho dalších zajímavých poznatků o tahu ptáků, a také další dva nové druhy pro českou avifaunu sedmihláska malého a budníčka temného. I přesto, že mě oba nové druhy minuly, nemůžu si vůbec stěžovat, ba naopak. Prožil jsem si na sedle skoro vše jak prázdné noci bez ptáků, tak velkou červenkovou noc, lelčí představení, tisíce táhnoucích ptáků nebo kroužkování tří budníčků pruhohlavých a tak bych mohl pokračovat. Kdo to nezažil osobně, ten jen těžko pochopí. Ale přesto se vám pokusím atmosféru sedla aspoň trochu přiblížit krátkým foto příběhem. Svítání na sedle je každé ráno trochu jiné. Na jedné straně se za stromy schovává měsíc a na druhé se obloha zabarvuje do rudé záře. V keřích cvakají červenky a občas se ozve nějaký ten kos nebo drozd. Světlo (reflektor) se zhasíná chvíli před rozbřeskem a chytá se takzvaně na tmu. Denní sítě se roztahují již před svítáním, aby stihly při rozletu ještě pochytat i ty ptáky, které v noci přitáhlo světlo, a na noc usedli do porostu v okolí.

2 Hejno zrnožravých pěvců Chvíli po svítání se začnou objevovat ve vzduchu první ptáci. Začíná to pomalu. Ze vzduchu jsou slyšet pěvušky, objevují se hejnka pěnkav, občas proletí lindušky nebo cvrčala. Z reproduktorů u sítí hraje hlas králíčka a pěvušek. Mohlo by se zdát, že králíčci ani pěvušky netáhnou, avšak milé zjištění na nás čeká při příchodu k sítím, které jsou plné ptáků. Kolik ptáků nám ale nepozorovaně uniká v porostu mimo sítě? Okolo deváté hodiny je tah nejsilnější. Z hejn se stal téměř souvislý pás. Tah tisíců zrnožravých ptáků je neuvěřitelný zážitek! Králíček obecný Důležité je si uvědomit, že v průběhu odchytů od srpna do konce října se druhová skladba táhnoucích ptáků velmi mění. Ze začátku se chytá nejméně ptáků, jsou to však zajímavé druhy jako rákosníci, pěnice, slavíci, křepelky, cvrčilky, lindušky apod. Postupně ptáků přibývá. Nad sjezdovkou se během zářijových večerů prohánějí lelci a vzácně se v noci chytí nějaká místní sova. S podzimem přichází i největší chlouba sedla - sluky. Přibližně v polovině října se poměr letních a podzimních druhů otáčí. Ve velkých počtech se chytají pěvušky a králíčci. V noci táhnou hojně skřivani, špačci, červenky a drozdi. V obrovských hejnech protahují během dopoledne přes sedlo zrnožraví ptáci, ale chytají se jen výjimečně.

3 Moták pochop a linduška horská Moták pochop byl krásným zpestřením. Dravci totiž využívají vzdušných proudů a zpravidla letí vysoko, proto se jich s výjimkou krahujců - moc nechytí. Lindušky lesní a luční se chytají pravidelně. Letošní rok se podařilo také odchytit první lindušku rudokrkou a teprve druhou lindušku horskou. Pohled na ČHS z cesty na Švýcárnu

4 Čečetka zimní Čečetka zimní, jíkavec severní a dlask tlustozobý - na sedle běžní ptáci, ale v síti vzácní. Tah pěvců končí kolem poledne a my máme možnost si jít lehnout. Stahujeme všechny sítě a nařizujeme si budíka na 6 hodin odpoledne. Jíkavec severní a dlask tlustozobý

5 Když se probudíme, nevěříme vlastním očím. Kam se podělo slunečné počasí bez mráčků? Normální člověk by byl nešťastný, ale my jsme šťastní a doufáme, že mlha vydrží celou noc a potáhnou ptáci. Několikrát se nám totiž stalo, že taková mlha do půlnoci zmizela a my jsme celou noc koukali na hvězdičky. Nebo mlha vydržela až do rána, ale ptáci netáhli, a tak jsme pro změnu koukali celou noc do rozzářené oblohy bez ptáků. Pokud však vše klapne, je to něco úžasného. Celou noc vymotáváte ptáky ze sítí a sotva dojdete na jeden konec sítě, síť už je znovu plná. Kroužkování pak už není příjemné a jste rádi, že se vůbec stihnete najíst. Ale vidět červenky, jak se ve vzduchu hemží jako motýli a za celou noc jich vám nad hlavou proletí tisíce, je nezapomenutelný zážitek.

6 Červenka obecná To ale nemusí být vše. Letošní rok se mi povedlo zúčastnit jednoho šťastného nočního odchytu. Seděli jsme s Frantou Zichou v chatě a vyhlíželi jsme Míru Horáka, který byl na kontrole slukovek (sítě určené především k odchytu sluk a sov), ale dlouho se nevracel. Už jsem se mu chystal jít naproti, když zrovna vešel do chaty. V ruce držel jen jeden malý pytlík. Byli jsme překvapeni, protože jsme čekali nějaký velký úlovek. Dřív než nám řekl, co v něm je, povyprávěl, co se dělo u sítí. Všechny sítě byly prázdné až na jednu, ve které u horního lanka visel na první pohled malý netopýr. Při bližším prozkoumání nevěřil Míra vlastním očím. Úplně u horního lanka sítě s velkým průměrem oček 50 mm si udělal smyčku kolem nohy budníček pruhohlavý! Každý den proletí skrz tu stejnou síť několik drobných pěvců, ale chytí se opravdu jen výjimečně! To je neuvěřitelná náhoda! Všichni máme obrovskou radost a rychle pouštíme do reproduktoru u světelné sítě jeho hlas a doufáme, že dnešní noc nebude poslední. Při další kontrole se jdu podívat do slukovek já. Sítě jsou prázdné, proto se vracím vymotávat červenky. A kdo visí v síti u nahrávky budníčka? Podívám se pořádně a vypadá to jako budníček s proužkem v křídle. Ano! Je to další inornatus - budníček pruhohlavý! Máme dnes opravdu štěstí! Jen několik centimetrů od místa kde se budníček chytil, je obrovská díra v síti vykousaná netopýrem! Přitom stačilo, aby první budníček letěl jen o pět centimetrů výš a ten druhý zase o pár centimetrů více vpravo. Je to skvělý důkaz o tahu budníčků pruhohlavých přes ČR a zřejmě jich protáhne mnohem víc, než se doposud zaznamenalo. Do rána jsme už nic zajímavého nechytli. Před rozbřeskem roztahujeme denní sítě a zhasínáme světlo. Budníčci pruhohlaví a pohled ze sjezdovky na odchytové stanoviště

7 Kalous pustovka uvízne v síti jen málokdy ve srovnání s jeho bráchou kalousem ušatým, který je kroužkován téměř každou podzimní noc při tahu červenek. Lejsek malý se letos chytil teprve třetí. Cvrčaly se v průběhu tahu - v noci i ve dne - výrazně ozývají a občas se nějaká chytne. Kalous pustovka, lejsek malý a drozd cvrčala

8 Sluka lesní, bělořit šedý a noční idylka v chatě

9 Lelek neodmyslitelně patří k zářijovým odchytům. Chvíli po setmění lelci létají v okolí chaty a loví můry, které v noci přilákalo světlo. Sedíme na lavičce před chatou a lelci si nás vůbec nevšímají. Předvádějí své letecké umění a někteří si dokonce sedají na lana vleku jen pár metrů od nás. Sítě máme natažené, ale víme, že chytit lelka není jen tak. Lelci jsou totiž už naučení a ví, kde máme sítě. A pokud se nějaký splete, je to pro nás jenom třešnička na dortu k nádhernému lelčímu představení. Lelek lesní, bramborníček černohlavý a jeden z místních sýců

10 Lišaj smrtihlav a hořeček nahořklý Sedlo není jenom o ptácích. V noci jsou tu také netopýři, a že už pár sítí potrhali! U světla narazíte na různé druhy můr. Rozkvetlé louky plné hořečků nahořklých, jelení říje, tah motýlů a vážek, krásné výhledy, ještě krásnější příroda, ale samozřejmě i spousta turistů. Letos jsme také v jeden den zaznamenali velmi výrazný tah pestřenek (náš odhad možná i milion jedinců)! Byly opravdu všude! A na co určitě nesmím zapomenout, to je skvělá parta lidí. Akce by nemohla existovat bez hlavního organizátora Františka Zichy, který vlastní většinu odchytového vybavení a hradí také drtivou většinu provozních nákladů. Druhým nejdůležitějším je pak Martin Vavřík, který jako místní zjišťuje aktuální situaci, zpracovává data a především zveřejňuje aktuální informace ze sedla na webu. Samozřejmě se taková akce neobejde bez řady dalších sponzorů a pomocníků. Vyjmenovávat bych je mohl ještě na dalších dvou stranách, proto uvedu alespoň ty nejdůležitější: SKI KLUB Šumperk; Lyžařský areál ČHS, který poskytl k odchytům jednu ze svých chatek; Tomáš Pospíšil za LČR, který umožnil úpravu porostů pro odchyty; Petr Šaj za správu CHKO Jeseníky A jestli chcete zažít, jak úžasný je tah ptáků, neváhejte a zkuste hledat ve svém okolí! Třeba najdete stejně zajímavé místo, jako je Červenohorské sedlo, protože podobná místa jsou a jen čekají na své objevitele. Doufám, že se mi vás alespoň trochu povedlo vtáhnout do děje. Některé další informace můžete nalézt v mém předchozím článku o sedle, který vyšel v Burhinu (2012/4). Pokud by vás zajímala přesnější čísla a souhrnné informace o odchytu, podívejte se na web: Ondřej Belfín