MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ REZERVACE OLOMOUC Postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch

Transkript

1 MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ REZERVACE OLOMOUC Postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch

2 Poděkování: Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce Mgr. Stanislavě Pachrové za odborné vedení práce. Také děkuji doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi CSc. za vedení konzultačních seminářů ke zpracování dotazníkového šetření. Děkuji všem respondentům za ochotu a čas věnovaný mému průzkumu.

3 MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ REZERVACE OLOMOUC Postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch Bakalářská práce Petra Kučerová Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra cestovního ruchu Vedoucí práce: Mgr. Stanislava Pachrová Stupeň odborné kvalifikace: Bakalář Jihlava 2009

4 Copyright 2008 Petra Kučerová

5 Abstrakt KUČEROVÁ, Petra: Městská památková rezervace Olomouc postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Mgr. Stanislava Pachrová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava stran. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První část seznamuje s památkovou ochranou. V kapitole 1. a 2. je uvedena památková péče a programy na obnovu památek v ČR. V kapitole 3. jsou uvedeny programy dotované z fondů EU. Druhá část je věnována Olomouci ve 4. kapitole je popsána historie a významné památky města. V 5. kapitole jsou rozebrány výsledky dotazníkovému průzkumu. Klíčová slova: Městská památková rezervace. Olomouc. Abstract KUČEROVÁ, Petra. The Urban Conservation Area of Olomouc Positions of Citizens. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Head of Labour: Mgr. Stanislava Pachrová. Degree of Qualification: Bachelor. Jihlava pages. Labour is divided into two main parts. The first part introduces the monument protection. In Chapter 1 and 2 are described preservation of monuments and programs of the regeneration of monuments in the Czech Republic. In Chapter 3 lists programs subsidized by the EU funds. The second part is devoted to Olomouc Chapter 4 describes the history and major monuments of the city. The results of the survey are analyzed in Chapter 5. Key words: Urban Conservation Area. Olomouc. 5

6 Předmluva Téma Městská památková rezervace Olomouc a s tím spojené dotazníkové šetření ukáže, jak obyvatelé vnímají město, ve kterém žijí. Prostřednictvím dotazníků mohou občané vyjádřit své názory týkající se života v tomto městě, jaké vidí přínosy a nedostatky související s prohlášením Olomouce za městskou památkovou rezervaci. Své názory mají také možnost v dotaznících uvést zástupci veřejné správy. Výše uvedená téma jsem si zvolila, protože jsem se ve městě Olomouci narodila a také zde bydlím. Olomouc je živé kulturní centrum na Moravě, s množstvím historických památek a atraktivit, které jsou vhodné pro cestovní ruch. Práce obsahuje dvě hlavní části, a to část teoretickou a část praktickou. V teoretické části bude uvedena problematika památkové ochrany, stručná historie města Olomouce v jednotlivých slohových obdobích. Dále budou popsány významné památky paláce, kostely, historické domy a další. Praktická část bude orientována na rozbor dotazníkového průzkumu a dalších dat získaných z jiných zdrojů. Výsledky šetření názory občanů mohou inspirovat městské zastupitelstvo při rozhodování, která se budou týkat oblasti cestovního ruchu ve městě. 6

7 OBSAH Úvod Památková ochrana v ČR Národní památkový ústav Městské památkové rezervace a zóny Programy na obnovu památek v ČR Program podpora pro památky UNESCO Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí Dotace občanským sdružením Havarijní program Program regenerace městských památkových rezervací a zón Pracovní skupina Zaměření a realizace Financování Program záchrany architektonického dědictví Program péče o vesnické památkové rezervace, zóny Program restaurování movitých kulturních památek Ostatní programy Programy na obnovu památek v EU Finanční mechanismy EHP/Norsko Strukturální fondy EU Regionální operační programy Město Olomouc Historie města Osídlení města Románské období Gotické období Období renesance a humanismu Období baroka

8 4.1.6 Období 19. a 20. století Památky Přehled významných památek města Dotazníkový průzkum Sekundární průzkum Primární průzkum Rozbor jednotlivých otázek - občané Názory veřejné správy SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby Shrnutí Závěr Summary Literatura Přílohy

9 Seznam obrazových materiálů: Obrázek 1: UNESCO v ČR Obrázek 2: Regiony soudržnosti (NUTS II) a kraje (NUTS III) Tabulka 1: Praha a její nej Tabulka 2: Priority pro poskytnutí dotace na projekty Tabulka 3: Vymezení okruhů pro poskytování grantů Tabulka 4: Výše dotace z fondu EHP/Norska Tabulka 5: Dělení České republiky podle EU Tabulka 6: Využití dotací z Programu na obnovu MPR za posledních 5 let Tabulka 7: Kapitálové výdaje na dopravu a komunikace města Olomouce Tabulka 8: Výdaje na památky z rozpočtu města Olomouce Tabulka 9: Výzkum v jednotlivých měsících Tabulka 10: Výhody vzniku MPR Olomouc názory respondentů Tabulka 11: Nevýhody vzniku MPR Olomouc názory respondentů Tabulka 12: Střet respondentů s prohlášením MPR při jednání s úřady Tabulka 13: Odpovědi respondentů program regenerace MPR a MPZ Tabulka 14: Přehled odpovědí na otázku č Graf 1: Využití dotací na obnovu MPR Olomouc Graf 2: Výdaje z rozpočtu města na dopravu a komunikace Graf 3: Výdaje z rozpočtu města na památky Graf 4: Vztah občana k městu Olomouci

10 Graf 5: Celková doba pobytu občanů ve městě Graf 6: Prohlášení Olomouce za MPR Graf 7: Příklady výhod vzniku MPR Olomouc Graf 8: Příklady nevýhod vzniku MPR Olomouc Graf 9: Setkání občanů s prohlášením MPR při jednání s úřady Graf 10: Názory občanů na přínosy prohlášení Olomouce za MPR Graf 11: Povědomí o Programu regenerace MPR a MPZ Graf 12: Názory občanů na zájem správy města o probl. památkové ochrany 47 Graf 13: Vztah občana k městu Graf 14: Činnosti města pro zvýšení počtu turistů Graf 15: Věkové složení respondentů Graf 16: Místo práce Graf 17: Zaměstnání

11 Úvod Hlavním cílem práce je zjistit postoje a názory občanů a samospráv ve vztahu památky a cestovní ruch. Tento cíl bude splněn prostřednictvím dotazníkového šetření a následného rozboru výsledků. V práci se budu věnovat památkové ochraně v ČR. Česká republika nabízí množství památek zastoupených snad ze všech významných historických slohů. Památky nalezneme po celé republice. Bez pečlivě organizované památkové ochrany by se tyto památky neuchovaly pro další generace, a proto je tato část z celkového obsahu práce nezbytnou kapitolou. Nejdříve budou představeny hlavní instituce, které jsou v ČR řídícími orgány památkové péče. Uvedu zde, kolik je dnes městských památkových rezervací a zón a kdy vznikly. Nemůžu opomenout naši nejvýznamnější památkovou rezervaci Prahu. Představím jednotlivé programy vyhlášené pro obnovu památek, a to jak dotované programy v ČR, tak i programy stanovené v Evropské unii. V práci dále představím své rodné město Olomouc. Uvedu, kdy vznikly počátky cestovního ruchu ve městě a jaký byl zlomový bod ve vývoji města. Věnovat se budu také bohaté historii města, jednotlivým památkám nacházejících se v MPR i dalším významným památkám, které jsou umístěné mimo historickou část města vyhlášenou za MPR. Podkladem pro druhou experimentální část práce bude dotazníkový průzkum a sběr dalších dat, které se budou vztahovat k ochraně památek ve městě. Dotazník, na základě kterého budou data zpracována, obsahuje otázky uzavřené, tzn., že respondenti budou mít na výběr pouze 1 možnost odpovědi. Dále otázky polootevřené je zde možný výběr z více variant s uvedením konkrétního příkladu. Jedna otázka v dotazníku bude mít možnost max. 3 odpovědí. V samotném průzkumu oslovím okolo respondentů. Dotazovat se budu jak na území MPR, tak v ostatních částech města. Budu rozebírat a vyhodnocovat jednotlivé odpovědi respondentů, jejich názory na památkovou ochranu ve městě Olomouc, jestli jsou spokojení s bydlením ve městě, jaké výhody a nevýhody shledávají v bydlení v městské památkové rezervaci, jaké změny by přivítali. Odpovědi budu porovnávat 11

12 např. podle věku, pohlaví a vzdělání. Bude zajímavé zjistit, zda se odpovědi budou lišit podle rozdělení do různých věkových a dalších skupin nebo tento rozdíl ve výsledcích bude minimální. Součástí výzkumu bude také zjištění názorů reprezentanta Ústředního památkového ústavu a zástupce veřejné správy. Tyto zvláště připravené dotazníky budou k nahlédnutí v příloze. Sběr sekundárních dat ukáže, jak se vyvíjela výše finančních prostředků na obnovu památek v MPR. Tyto informace získám z výročních zpráv Národního památkového ústavu v Olomouci. Pro názorné zobrazení odpovědí z průzkumu budou v práci zahrnuty také tabulky a grafy. Výsledky průzkumu by měly odhalit, jaké jsou silné a slabé stránky města, jeho příležitosti i hrozby do budoucnosti. Proto tyto výsledky budou podkladem pro SWOT analýzu, která bude uvedena v experimentální části. V závěru shrnu tyto výsledky šetření. Součástí práce budou také přílohy uvedené na konci práce. Přílohy se budou vztahovat k památkové ochraně v ČR a bude zde uveden seznam památek v MPR Olomouc. Dále bude v přílohách k nahlédnutí dotazník pro občany a vyplněné dotazníky pro představitele veřejné správy a památkového ústavu. 12

13 1 Památková ochrana v ČR Hlavním řídícím pracovištěm státní památkové ochrany v České republice je odbor památkové péče Ministerstva kultury (dále MK). Mezi hlavní náplň práce odboru památkové péče patří podle MK (1) Prohlašování věcí a jejich souborů za kulturní památky a také rušení prohlášení věci za kulturní památku. Dále zpracovává návrhy vlády týkající se vzniku nové národní kulturní památky, památkové rezervace a památkové zóny. Uděluje povolení k provádění obnovy kulturních památek a k provádění archeologických výzkumů. Poskytuje finanční příspěvky na zachování památek a podporuje záchranné archeologické práce. Zabezpečuje řízení krajských úřadů při výkonu státní památkové péče. Národní památkový ústav (dále NPÚ) dříve Státní ústav památkové péče spadá pod jeho působnost. 1.1 Národní památkový ústav NPÚ na svých webových stránkách (2) uvádí, že k 1. lednu 2003 vznikl NPÚ jako státní příspěvková organizace s celostátní působností, která je odbornou organizací státní památkové péče podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů. Činnost této organizace upravuje nejen výše zmíněný zákon, ale také vyhláška MK České republiky č. 66/1988 Sb. NPÚ tvoří ústřední pracoviště se sídlem v Praze a dílčí odborná pracoviště, která jsou rozmístěna v jednotlivých krajích. Odborných pracovišť je celkem 14, z toho dvě sídlí v Praze a další se nacházejí v Českých Budějovicích, Plzni, Lokti, Ústí nad Labem, Liberci, Pardubicích, Josefově, Brně, Telči, Kroměříži, Ostravě a v Olomouci. 1.2 Městské památkové rezervace a zóny Památkovou rezervací může vláda ČR prohlásit (3) území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě archeologických nálezů. Ministerstvo kultury může po projednání s krajským úřadem vyhlásit za památkovou zónu území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty. 13

14 Památkové rezervace mohou být kromě městských také archeologické, vesnické a ostatní. Památkové zóny jsou rozděleny na městské, krajinné a vesnické. Městské památkové rezervace a zóny slouží k ochraně památek a dalších budov, které se zde nacházejí. Pokud chce vlastník kulturní památky nebo jiné stavby, která leží v MPR provést její opravu, rekonstrukci nebo jiné úpravy, musí mít povolení od příslušného obecního úřadu. Do městských památkových rezervací patří měšťanské domy, kostely, radnice, kláštery; městské hrady, zámky nebo paláce; městská opevnění s hradbami, historická náměstí s přilehlými uličkami, ale také hospodářské stavby např. mlýny, solnice, tržnice. Jak uvádí Dvořáček (4): Především jsou to měšťanské domy, na nichž lze často pozorovat celou historii naší architektury od gotických či dokonce románských suterénů a přízemí přes renesanční interiéry poschodí až po barokní či klasicistní fasády. V ČR se nachází celkem 40 městských památkových rezervací (dále MPR). První MPR byly prohlášeny v roce Jsou jimi Kutná Hora, Jindřichův Hradec, Slavonice, Tábor a Žatec. Nejvýznamnější MPR v ČR prohlášenou v roce 1971 je Praha. Dominantu města tvoří Pražský hrad. V okolí Hradu se nachází mnoho významných památek bazilika sv. Jiří z 10. stol., gotická Katedrála sv. Víta, pozdně gotický Vladislavský sál, Letohrádek královny Anny z období renesance, Strahovský klášter, renesanční Schwarzenberský palác, barokní Šternberský palác a další. V části Staré město jsou k vidění Staroměstské náměstí a radnice s orlojem, kostel sv. Jakuba, Prašná brána, Karlův most s barokními sochami spojující Staré město s Novým městem a mnoho dalších památek. Historické jádro města je zapsáno v seznamu památek UNESCO od roku 1992 a rozkládá se na ploše 866 ha. Olomouc je po Praze druhá největší a historicky významná památková rezervace. MPR Olomouc je podrobněji popsána v kapitole č. 4. Městských památkových zón můžeme v celé republice naleznout 253. První památkovou zónou se staly Nové Dvory v Kutné Hoře v roce

15 Tabulka 1: Praha a její nej Nejdelší Nejkratší Nejhlubší Nejstarší Největší Nejvyšší Náměstí Václavské nám., 750 m Chrámová loď chrám sv. Víta, 124 m Most Svatopluka Čecha 169 m Stanice metra Náměstí Míru na trase A, 53 m Most Karlův, byl postaven v roce 1357 Barokní zahrada Valdštejnská Hřbitov Vyšehradský, založen v r Hotelová kniha hostů h. Radisson SAS Alcron od r Barokní palác Valdštejnský palác Náměstí v Praze i v ČR Karlovo náměstí Chrám sv. Vít Zvon Zikmund v Katedrále sv. Víta Chrámová klenba kostel Panny Marie Sněžné, 39 m Zdroj: 15

16 2 Programy na obnovu památek v ČR MK (1) uvádí, že Odbor památkové péče Ministerstva kultury každý rok vyhlašuje a provádí tzv. památkové programy. Příspěvky na programy financuje pouze v případě, kdy je na zachování a obnově kulturní památky mimořádný společenský zájem. Na příspěvky k programům není právní nárok. Jednotlivé programy stanovují, kdo může žádat o příspěvek, v jaké výši, podmínky pro udělení dotace, potřebné dokumenty, lhůty pro zaslání žádosti a vyčerpání dotace. MK také provádí kontrolu nad vyčerpáním dotace na daný účel. 2.1 Program podpora pro památky UNESCO Dotace z programu podle MK (6) podporuje rozvoj památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO, což je Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu. Základním principem výběru památek do Seznamu je jejich mimořádná hodnota, jedinečnost, autenticita a celistvost. Obrázek 1: UNESCO v ČR Zdroj: 16

17 Z České republiky je v seznamu památek UNESCO zapsáno: Historické jádro Prahy, Historické jádro Českého Krumlova, Historické jádro Telče, Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, Kutná Hora: Historické jádro města s kostelem svaté Barbory a katedrála Panny Marie v Sedlci, Kulturní krajina Lednicko-Valticko, Vesnická památková rezervace Holešovice, Zahrady se zámkem v Kroměříži, Zámek v Litomyšli, Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci, Vila Tugendhat v Brně a Židovská čtvrť a bazilika svatého Prokopa v Třebíči. V rámci programu mohou být dotovány také památky, u kterých byl podán návrh na nominaci mezinárodně předepsaným způsobem, nebo těch u nichž Ministerstvo kultury rozhodlo o zpracování nominační dokumentace. Dotace je poskytnuta na základě příslušné žádosti fyzické nebo právnické osoby o dotaci a v případě, že je schválena ve výběrovém dotačním řízení. Ministerstvo kultury dotaci poskytuje maximálně do výše 70 % celkových kalkulovaných nákladů projektu. Ve výjimečných případech může tento podíl zvýšit, ale jen pokud dané zvýšení schválí MK. Dotace je poskytována na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu podle zákona č. 218/2000 Sb. Žadatel o dotaci musí splňovat některou z následujících priorit: Tabulka 2: Priority pro poskytnutí dotace na projekty Priorita č. 1 Priorita č. 2 Priorita č. 3 Management plan (zpracování nebo aktualizace existujícího) Prezentace a propagace památek, na které je Program zaměřen (např. označení památek a související základní informace; konference, semináře a workshopy tematicky spojené s prezentací, péčí či přípravou nominace, publikační projekty zaměřená na různé cílové skupiny návštěvníků památek a osvětově výchovné projekty týkající se těchto památek) Vědecko-výzkumné projekty vztahující se k památkám, pro něž je Program určen a prohlubující poznání o jejich historii a hodnotách směřujících ke kvalitní péči o ně (např. archivní výzkum, stavebně historické průzkumy, odborné expertizy) Zdroj: 17

18 2.2 Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností Tento dotační program, jak uvádí MK (7), umožňuje obcím s rozšířenou působností efektivně se podílet na zachování a obnově kulturních památek České republiky. Finanční prostředky v Programu jsou určeny na zachování a obnovu nemovitých kulturních památek, které se nalézají mimo památkové rezervace a zóny, nejsou národními kulturními památkami a které nejsou ve vlastnictví České republiky. O dotaci může žádat vlastník kulturní památky prostřednictvím obcí s rozšířenou působností. Vlastník zmocňuje příslušnou obec, která jeho jménem podá žádost na MK. Majitel památky musí při žádosti doložit vlastnické právo k objektu, podle typu žadatele doložit např. výpis z obchodního rejstříku, doklad o zřízení bankovního účtu, rozpočet akce obnovy památky, současnou fotodokumentaci o stavu památky a další náležitosti. Vlastník musí minimálně zaplatit 10 % nákladů, na které mu byla poskytnuta dotace. Pokud je žádost vybraná ve správním řízení MK, poskytne ministerstvo příspěvek na obnovu památky. Po dokončené části akce obnovy musí vlastník zpracovat závěrečnou zprávu o průběhu obnovy památky, jejíž součástí je i fotodokumentace před a po obnově. Dotace se neposkytuje, pokud majitel úmyslně zanedbal údržbu kulturní památky. Dále se nevztahuje na modernizaci objektů např. zateplování, rozvod vody, kanalizace; na úpravy veřejných prostranství a na pořízení průzkumů a projektové dokumentace. 2.3 Dotace občanským sdružením Dotace se poskytuje podle MK, odboru ochrany movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií (8) na projekty zaměřené na činnost občanských sdružení a organizací s mezinárodním prvkem podporující kulturní aktivity v oblasti movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií. Podrobnosti o projektu se vyplňují do formuláře žádosti o státní dotaci, který dále postupuje do konkurzního řízení. V roce 2009 se musí předkladatel žádosti podílet 30 % na nákladech projektu a jeden žadatel může navrhnout nejvíce 2 projekty na dotaci. 18

19 Tabulka 3: Vymezení okruhů pro poskytování grantů 1. Prezentace, popularizace a ochrana movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií. 2. Zajišťování informačního servisu a komunikace v oboru muzejnictví, organizace a účast na seminářích, školeních, kolokviích apod., zaměřených na ochranu movitého kulturního dědictví a s tím související vědní obory, sbírkotvornou činnost, výzkum a vývoj, s celostátním nebo mezinárodním významem. Zdroj: Havarijní program Jak uvádí MK (9) finanční prostředky v programu jsou určeny na záchranu nemovitých kulturních památek v havarijním technickém stavu, zejména na jejich statické a celkové stavební zajištění a na opravy krovů a střech. Program zajišťuje oddělení regenerace kulturních památek a památkově chráněných území. Program se vztahuje na obnovu památek pouze do limitu 2 milionů Kč bez DPH. Vlastník by se na obnově památky měl podílet minimálně 40 %. Další možností je hradit 30 % nákladů z použitého stavebního materiálu, pokud žadatel samostatně zajišťuje práce obnovy. Dotaci až do výše 95 % celkových nákladů je možné obdržet v případě, že vlastník prokáže neschopnost uhradit záchranné opravy objektu z vlastních nákladů. Takto vysoký příspěvek se poskytuje na zachování historického krovu hrozícímu zřícení, na stavbu nové střechy a krovu s použitím dobových pracovních technik, na zabezpečení celkové konstrukce a kleneb stavby nebo na opravu historické střešní krytiny. Z programu se neposkytuje dotace, pokud je špatný technický stav památky způsoben vinou vlastníka a jeho nedostatečnou údržbou objektu. Kontrolu čerpání dotace má na starost územní pracoviště NPÚ, které podává informace o havarijním programu vlastníkům památek a nabízí odbornou pomoc. 19

20 2.5 Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón Program slouží k obnově kulturních památek ve městech, která byla prohlášena za městské památkové rezervace a památkové zóny. Tento program se vztahuje jen na ty památky, které se nacházejí na území MPR a MPZ. V Usnesení vlády ČR č. 209 ze dne 25. března 1992 (10) musí mít město, které žádá o příspěvek, sestavený vlastní program regenerace MPR a MPZ a také město musí částečně přispívat majiteli památky na její obnovu Pracovní skupina Pro zajištění programu byla sestavena pracovní skupina pro regeneraci MPR a MPZ České republiky. Tato skupina poskytuje veškeré informace k městským programům obnovy výkonným orgánům historicky cenných měst. Dále vypracovává znalecké posudky týkající se ekonomického, organizačního a legislativního zabezpečení regenerace MPR a MPZ pro orgány státní správy a samosprávy. Její neméně důležitou činností je také získané informace z regenerace uchovat a zpřístupnit veřejnosti. Skupina spolupracuje s obdobnými institucemi v zahraničí a předává si s nimi nabyté zkušenosti Zaměření a realizace O zpracování programu regenerace se města rozhodují sama a realizaci je nutné schválit daným zastupitelstvem města. V Usnesení vlády ČR č. 209 (10) se uvádí, že podnět ke zpracování programu může vycházet od orgánů městské samosprávy, iniciativních skupin občanů i od orgánů státní památkové péče a orgánů územního plánování. Cíle programů musí být v souladu s ostatními cíli rozvoje města, respektovat zvláštní a jedinečné podmínky jednotlivých měst. Mezi hlavní cíle programu patří provedení nezbytné práce na záchranu památky; opravy a obnovy vodohospodářské, energetické, spojové a dopravní infrastruktury; modernizace a rekonstrukce s ohledem na zachování historické hodnoty památky; zajištění úrovně prostředí a vzhledu města, úpravy veřejných prostranství jako jsou náměstí, parky; odklon dopravy z center ve prospěch pěších zón; zamezení stěhování obyvatel z MPR a MPZ; vhodné využití opravených památek; ekologické prostředí a dodržování limitů pro škodliviny; vedení seznamu ohrožených památek v oblasti. 20

21 Město musí písemně sdělit okresnímu úřadu a odbornému pracovišti pro regeneraci MPR a MPZ ČR, že plánuje zpracovat program regenerace.ve zprávě uvede současný stav chráněných památek, zejména těch vysoce ohrožených a popíše cíle chystané obnovy. Okresní úřad přezkoumá uvedené cíle ve zprávě s odborníky např. z památkové péče nebo stavebního úřadu. V případě potřeby se podrobněji vymezí záměry obnovy. Úřad odhaduje potřebné finance na zpracování programu a stanovuje podíl účastníků na zpracování. Město je povinno si sestavit vlastní pracovní skupinu programu. Jejím úkolem je zajistit přípravu, zpracování a uskutečnění programu. Podle Usnesení vlády ČR č. 209 (10) pracovní skupina předkládá návrhy a žádosti směrem k orgánům samosprávy, státní správy, projektantům a odbornému pracovišti ČR. Vedoucí skupiny je člen městské rady, dalšími členy jsou hlavní koordinátor programu, představitel památkové péče, architekt-urbanista, zástupce vlastníka objektu a další. Město si v případě potřeby může zřídit např. informační a poradenské středisko programu a účelový finanční fond. Podkladem pro vyhotovení návrhu programu je aktuální územně plánovací dokumentace. Dále je nutné provést průzkumy a analýzy: kulturně historické a památkové, ekonomické, ekologické, demografické a další. Na základě těchto průzkumů se zpracuje tzv. problémová mapa Financování Konečný návrh programu musí schválit městské zastupitelstvo. Město má povinnost zveřejnit a propagovat schválený program. Dále dle Usnesení vlády ČR č. 209 (10) schválený program je základem pro výběrové nebo konkursní řízení podnikatelů a investorů v MPR nebo MPZ. Financování programu: Město nejdříve realizuje dílčí akce programu, které financuje z vlastních zdrojů a z prostředků majitele a uživatelů památky. Při nedostatku vlastních zdrojů může město požádat o podporu z veřejných prostředků např. ze státního rozpočtu, fondů, nadací a dalších. 21

22 2.6 Program záchrany architektonického dědictví Podle Usnesení vlády ČR č. 110 ze dne 22. února 1995 (11) je cílem programu zachování a obnova ohrožených nemovitých památek, účelné využití památek, zlepšení prostředí města touto obnovou, snížení dotace ze státního rozpočtu a zvýšení dotací z jiných možných zdrojů, zkvalitnění činnosti správy a provozu památek. Pro získání příspěvku z programu sestavují vlastníci nebo organizace hospodařící s památkou projekty záchrany kulturní památky. V projektu se musí uvést zhodnocení stavu a využití památky, dokumentace obnovy a její náklady, plán využití a přínosy, finanční plán, upřesnění zdrojů a výše příspěvku. Ministerstvo kultury projekty vyhodnotí a informuje navrhovatele, zda byl vybrán do programu. V kladném případě může zpracovat realizaci a žádost o dotaci. V Usnesení vlády č. 110 (11) se uvádí, že poskytnutí příspěvku je podmíněno účastí vlastníka nebo organizace, která má k památce právo hospodaření, na financování obnovy, a dále zajištěním budoucího provozu a běžné údržby památky. 2.7 Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny Program se dle Pokynu Ministerstva kultury (12) zaměřuje na podporu obnovy a zachování nemovitých kulturních památek, zejména památek lidové architektury, jakými jsou například zemědělské usedlosti, chalupy, kapličky, boží muka, ale i ve prospěch obnovy a zachování venkovských kostelů, zámečků, tvrzí, technických děl, soch a pomníků, zahrad apod., které se nacházejí na území vesnických památkových rezervací a zón a krajinných památkových zón. Místní pracoviště NPÚ z předložených akcí obnovy určité vybere a navrhne MK na zařazení do programu. MK žádosti posoudí a zvolí, které bude dotovat. Vlastník památky má určený minimální finanční podíl 20 % ze smluvené ceny za obnovu. Do uvedeného podílu vlastníka se řadí také příspěvek z obecního nebo krajského rozpočtu, z nadací a dalších subjektů. Příspěvek se uděluje nejméně 80 tisíc Kč, pokud není rozhodnuto jinak a poskytuje se na obnovu památky nepřekračující částku 2 miliony Kč bez DPH. Místní pracoviště NPÚ je vlastníkům nápomocné při čerpání státní dotace. 22

23 2.8 Program restaurování movitých kulturních památek Podle Usnesení vlády ČR č. 426 ze dne 16. července 1997 (13) je cílem programu záchrana a další uchování ohrožených movitých kulturních památek a jejich souborů efektivní a urychlenou obnovou. Tyto památky jsou zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek. Do tohoto seznamu patří umělecká díla malířů a sochařů, dále předměty výtvarného a užitého umění. Dále se program týká restaurování varhan a kazatelen, oltářů, závěsných obrazů a dalších významných historických památek. Touto záchranou a restaurováním památek se zvýší návštěvnost veřejnosti a provoz památky se tak stane efektivnější. Zájemce o dotaci vyplní žádost o restaurování, která obsahuje jak informace o umístění a popisu památky, tak fotodokumentaci o stavu památky, očekávaný průběh a výsledek restaurátorské práce, odhad ceny. Ministerstvo kultury žádosti o zařazení do programu vyhodnotí a vyrozumí žadatele o svém rozhodnutí, který zašle žádost o dotaci z programu. Žadatel se musí podílet na nákladech obnovy. 2.9 Ostatní programy Následující programy má také na starost odbor památkové péče Ministerstva kultury. Tyto programy mají odlišný význam než programy na podporu obnovy kulturních památek: Program podpory záchranných archeologických výzkumů. Program výzkumu a vědeckého zhodnocení kulturních hodnot prostředí, identifikace, ochrany, zachování a prezentace památkového fondu. Program podpory občanských sdružení v památkové péči. 23

24 3 Programy na obnovu památek v EU 3.1 Finanční mechanismy EHP/Norsko Ministerstvo financí má danou funkci Národního kontaktního místa pro programy z fondů EHP/Norska. Jak uvádí Ministerstvo financí (14) státy EHP/Norsko se zavazují přispívat ekonomicky slabším zemím v Evropském hospodářském prostoru (EHP), a to poskytováním grantů na investiční a rozvojové projekty v prioritních oblastech, jako např. ochrana a obnova kulturního dědictví, ochrana životního prostředí, podpora soudnictví, zdravotnictví či péče o dítě aj. Prioritní oblast Uchování evropského kulturního dědictví se zaměřuje na: 1. Ochranu a obnovu nemovitého kulturního dědictví. 2. Zlepšení péče a ochrany movitého kulturního dědictví. 3. Obnovu historických městských území a historických území v regionech. 4. Obnovu historického a kulturního dědictví v regionech. 5. Odstraňování starých ekologických zátěží na pozemcích menšího rozsahu ve městech a obcích. Prioritou č. 1 je ochrana a obnova nemovitého kulturního dědictví. Žadateli jsou podle Ministerstva financí (14) organizační složka státu (OSS), příspěvková organizace zřízená organizační složkou státu (PO), kraj, organizace zřízená nebo založená krajem, obec, svazek obcí, organizace zřízená nebo založená obcí, nestátní nezisková organizace (NNO), vzdělávací a výzkumné instituce, instituce ochrany životního prostředí, dobrovolné a společenské organizace, podnikatelský subjekt. Žadatelé nemají nárok na dotaci, např. pokud lze projekt dotovat ze strukturálních fondů, jsou v úpadku nebo v likvidaci, mají nedoplatky na sociálním a zdravotním pojištění. Dotace z fondů EHP/Norska se stanovuje od celkových oprávněných nákladů projektu. Pro čerpání z těchto fondů je nutné spolufinancování z národních zdrojů viz tabulka č. 4. Žádost musí být vyplněna v českém jazyce na předtištěné žádosti a obsahovat nezbytné přílohy. Pokud bude žádost vybrána Národním kontaktním místem, musí ji žadatel do 30 pracovních dnů přepracovat do anglického jazyka. Žádost se předkládá v tištěné (1 originál + 3 kopie) a také v elektronické podobě (4 kopie). 24

25 Tabulka 4: Výše dotace z fondu EHP/Norska Výše grantu Do 60 % Do 85 % Vyšší než 85 % Max. 90 % Podmínky udělení Platí pro ostatní projekty kromě níže uvedených. Fond EHP se může podílet do výše 85 %, pokud je 15 % nebo více spolufinancováno ze státního nebo místního rozpočtu. Pro financování činnosti nestátní neziskové organizace včetně sociálních partnerů, dotaze z fondů EHP/Norska. Zdroj: Strukturální fondy EU Ministerstvo pro místní rozvoj (dále MMR) má dle Usnesení vlády č. 198/2006 přidělenou funkci centrálního koordinátora pro využívání fondů EU. Pro zajištění činnosti MMR zřídilo Národní orgán pro koordinaci fondů EU. Pro přehlednost jednotlivých fondů vznikly webové stránky (15), kde jsou tyto fondy podrobně vysvětlené. Stránky jsou spravovány MMR, které zde uvádí, že fondy EU jsou nástrojem pro realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie, která má za cíl snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje regionů a členských států EU a míry zaostávání nejvíce znevýhodněných regionů. V období může Česká republika čerpat z fondů EU až 26,69 miliard. Podmínkou čerpání z fondů je státní spolufinancování a to cca 132,83 miliard Kč. EU má stanovenou hranici financování max. 85 % způsobilých výdajů. Tyto finanční prostředky se dělí do následujících fondů: Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF European Regional Development Fund). Evropský sociální fond (ESF European Social Fund). Fond soudržnosti FS (CF Cohesion Fund). První dva fondy patří do skupiny strukturálních fondů jsou určené chudším nebo znevýhodněným regionům (např. problémové oblasti ve městě, venkovské oblasti, nevýhodná poloha regionu jako jsou oblasti pohraničí nebo řídce osídlené regiony). 25

26 Evropský fond pro regionální rozvoj Slouží pro podporu investičních (infrastrukturních) projektů např. výstavba silnic a železnic, úprava říčních koryt, obnova kulturních památek, podpora začínajícím podnikatelům a další. Evropský sociální fond Slouží pro podporu neinvestičních (neinfrastrukturních) projektů např. rekvalifikace nezaměstnaných, stáže studentů a pedagogů, rozvoj vzdělávacích programů atd. Fond soudržnosti Od předchozích dvou fondů se liší tím, že slouží pro podporu rozvoje chudších států. Zaměřuje se na daný stát a ne na regiony jako ERDF. Financuje investiční projekty orientované pouze na dopravní infrastrukturu (např. dálnice, železnice, řízení dopravy) a na ochranu životního prostředí. Hlavním dokumentem pro uskutečnění politiky hospodářské a sociální soudržnosti (dále HSS) pro období jsou Strategické obecné zásady Společenství. Každý stát EU zpracuje Národní rozvojový plán pro svůj stát. Rozvojový plán státu se může v některých bodech lišit od obecných zásad Společenství. Proto pro sjednocení musí být vypracován Národní strategický referenční rámec, kde jsou popsány např. strategické cíle, způsob řízení a koordinace politiky HSS, operační programy. Operační programy se dělí mezi 3 cíle politiky HSS, MMR vymezuje jednotlivé cíle (15): Cíl Konvergence: Podpora hospodářského a sociálního rozvoje méně vyspělých regionů a členských států. Do uvedeného cílu patří všechny regiony soudržnosti (viz obrázek č. 2) mimo oblast Prahy. Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: Podpora regionů, které nespadají pod Konvergence. Pod cíl spadá region soudržnosti Hlavní město Praha. Cíl Evropská územní spolupráce: Podpora přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů. Cíl se týká všech regionů soudržnosti. 26

27 MMR (15) dále uvádí, že projekty spolufinancované z fondů EU jsou realizovány prostřednictvím tematických a regionálních operačních programů. Tématické operační programy Doprava Životní prostředí Podnikání a inovace Výzkum a vývoj pro inovace Lidské zdroje a zaměstnanost Vzdělávání pro konkurenceschopnost Integrovaný operační program Technická pomoc Regionální operační programy Dopravní dostupnost a obslužnost Rozvoj území Regionální rozvoj podnikání Rozvoj cestovního ruchu Z důvodu statistického srovnávání regionů v EU byla v roce 1988 zavedená jednotná nomenklatura (jednotné označení) územních statistických jednotek (NUTS). Jednotlivé úrovně NUTS jsou vymezeny doporučenou hranicí minimálního a maximálního počtu obyvatel. Dále se území člení na místní administrativní jednotky (LAU). Pro rozdělování fondů EU jsou důležité jednotky NUTS. Tabulka 5: Dělení České republiky podle EU Úroveň Název Počet jednotek Počet obyvatel NUTS I Stát NUTS II Regiony soudržnosti NUTS III Kraje LAU I Okresy pražských obvodů Není vymezeno LAU II Obce Není vymezeno Zdroj: 27

28 Do úrovně NUTS II patří tyto Regiony soudržnosti Severozápad, Severovýchod, Střední Čechy, Jihozápad, Hlavní město Praha, Jihovýchod, Střední Morava, Moravskoslezsko. Obrázek 2: Regiony soudržnosti (NUTS II) a kraje (NUTS III) Zdroj: O dotaci z fondů mohou prostřednictvím projektů žádat např. obce, kraje, ministerstva, neziskové organizace, podnikatelé, vlastníci dopravní infrastruktury, školy a výzkumná centra. 3.3 Regionální operační programy Město Olomouc má 3 regionální operační programy pro období , které spolufinancuje EU: Integrovaný plán rozvoje území (IPRÚ) Olomouc Cíl plánu je soustředěn na rozvoj důležitých aktivit a využití potenciálu pro cestovní ruch, aby se zvýšila atraktivita území. Výsledkem plánu by mělo být zvýšení návštěvnosti území, rozvoj podnikání atd. Pro přípravu a realizaci IPRÚ Olomouc byl zřízen Řídící výbor IPRÚ Olomouc. 28

29 Integrovaný plán rozvoje města (IPRM) Městské parky Cílem plánu je řešit problémy v rozvojových částech města a to buď ve zvolené městské zóně (= zónový přístup) nebo v určité oblasti (= tématický přístup). Oblastí může být např. uchování zeleně ve městě. Pro zabezpečení IPRM byl zřízen Řídící výbor pro tvorbu a realizaci IPRM. Integrovaný plán rozvoje města (IPRM) Revitalizace a regenerace sídliště Plán musí obsahovat projekty revitalizace veřejných prostranství (např. vybudování cyklistických stezek) a regenerace bytových domů (např. modernizace výtahů). IMPR zajišťuje řídící výbor s pracovní skupinou, manažer IPRM a projektový tým. 29

30 4 Město Olomouc Město Olomouc je hlavním centrem olomouckého kraje. Z celkové rozlohy ČR tvoří kraj 6,7 %. Olomouc je pátým největším městem v ČR a žije zde okolo obyvatel. Do území kraje spadají dva turistické regiony Střední Morava-Haná a Jeseníky. Od roku 1971 je Olomouc vyhlášená za MPR, která je po hlavním městě druhá nejvýznamnější v ČR 4.1 Historie města Město Olomouc je s cestovním ruchem svázáno už několik tisíc let. Výhodné přírodní podmínky se jistě zasloužily o osídlení oblasti dnešní Olomouce prvními obyvateli. Protéká zde řeka Morava a vodní zdroj byl jedním z hlavních předpokladů zakládání osad. Dostupnost k osadám byla možná přes brody, důležitý brod se nacházel mezi dvěma kopci, kde dnes nalezneme Klášterní Hradisko a dóm sv. Václava Osídlení města Podle legendy o založení města antickým císařem začalo osídlení dnešní Olomouce počátkem našeho letopočtu. Osídlení je také spojováno s příchodem prvních Slovanů. Avšak archeologická naleziště potvrzují první obyvatele mnohem dříve v období starší doby kamenné. Nález dvou kamenných nástrojů na území dnešního historického jádra města potvrzuje, že let př. n. l. zde pobýval člověk. V době římské v období stol. vedla městem stará obchodní stezka. Ve 2. pol. 10. stol. protínala město východozápadní transevropská obchodní magistrála, která vedla městy Řezno Praha Libice Olomouc a dále na Krakov a Kyjev Románské období V roce 1017 se Morava stala součástí přemyslovského státu. Kníže Břetislav nechal postavit olomoucký hrad, o kterém je v Kosmově kronice záznam z r Ve stejném roce bylo založeno olomoucké údělné knížectví s hlavním centrem v Olomouci. U kostela sv. Petra vzniklo nové moravské biskupství v r V r byl založen klášter Hradisko. Břevnovský mnich Jan se stal prvním olomouckým biskupem. Jeho nástupcem byl biskup Jindřich Zdík, který nechal vybudovat své biskupské sídlo a v roce 1131 vysvětil kostel Sv. Václava. Kolem roku 1200 skončilo moravské 30

31 knížectví. Po požáru v roce 1204 se biskup Robert zasloužil o obnovu kostela Sv. Václava a biskupského sídla Gotické období Minorité (františkáni) založili klášter a kostel Panny Marie. Po nich přišli dominikáni a dále klarisky. Královské město Olomouc bylo nejspíš založeno mezi lety za vlády Václava I. V roce 1261 Přemysl Otakar II dal svolení k výročnímu trhu ve městě a stavbě kupeckého domu. Dnešní podoba znaku města je z roku 1267 tvoří ji šachovaná orlice. V roce 1306 byl ve městě zavražděn Václav III. Jan Lucemburský v r prohlásil Olomouc hlavním městem Moravy. Avšak soupeření s Brnem o vedoucí místo na Moravě stále přetrvávalo. Za husitských válek působila ve městě římskokatolická církev. Vojska do Olomouce nepronikla, ale byl poničen klášter Hradisko v r V období česko-uherských válek byl zde Matyáš Korvín uherský král v r prohlášen za českého krále V r zachvátil město požár a více jak třetina města byla zničena Období renesance a humanismu Ke konci 15. stol. patřila Olomouc k významným městům. V 16. stol. se zde rozvíjela kultura. Za biskupa Stanislava Thurza v letech došlo k rozšíření renesance v Olomouci. V Olomouci také žili šlechtické rody např. Pernštejnové, Liechtensteinové a páni z Žerotína. V roce 1530 vznikl renesanční portál radnice a bylo přistaveno schodiště s lodžií. Vilém Prusinovský založil jezuitskou akademii, která se v roce 1573 stala univerzitou. Univerzita je druhou nejstarší u nás. V celém 16. stol. ve městě probíhaly stavební práce a úpravy domů měšťanstva i šlechty Období baroka Olomouc byla poznamenaná třicetiletou válkou. V r navštívil město zimní král Fridrich Falcký. Město obsadila v r švédská vojska až do roku 1650, kdy město opustila. Po válce mohlo být město na návrh císařského vojevůdce Raimunda Montecuccoliho srovnáno se zemí, ale naštěstí k tomuto zničení nedošlo. Biskup Karel II. z Liechtensteina přizval italské architekty a další umělce, aby pomohli s obnovou města. Císař Ferdinand III. vyhlásil Olomouc pevnostním městem v r Po tomto prohlášení se začalo stavět nové barokní opevnění města. V letech město postihla morová epidemie. V r pobýval ve městě Wolfgang Amadeus 31

32 Mozart a složil zde svou VI. symfonii F-dur. V r došlo k povýšení olomouckého biskupství na arcibiskupství Období 19. a 20. století Ludwig van Beethoven v r věnoval skladbu Missa Solemnis Rudolfu Habsburskému, který byl arcibiskupem v Olomouci. V letech bylo postaveno nové divadlo. V r byla obnovena univerzita jako Františkova, 1860 byla zrušena a po válce v r došlo k jejímu obnovení. V r se do Olomouce přesunul na 5 měsíců celý císařský dvůr. V letech došlo k rozšíření města, protože v r císař zrušil pevnostní statut města. Německá armáda obsadila Olomouc V květnu 1945 bylo město osvobozeno. Od r je Olomouc MPR a v r byl zapsán olomoucký sloup Nejsvětější Trojice na seznam UNESCO. 4.2 Památky Počet památkových objektů je v MPR Olomouc celkem 253. Významné památky nalezneme také mimo území MPR. Kompletní seznam památek v MPR zveřejněný památkovým ústavem je uveden v příloze H. Mnoho památek se nachází na Horním a Dolním náměstí, která na sebe navazují. Zde také směřují první kroky návštěvníků města Přehled významných památek města Sloup Nejsvětější Trojice UNESCO Barokní sousoší je umístěno na Horním náměstí (příloha G). Stavělo se v letech Je vysoké 35 m. Sloup navrhl kameník Václav Render. V roce 2000 byla Trojice zapsána do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Na webových stránkách města (17) je uvedeno, že olomoucký čestný sloup Nejsvětější Trojice je vůbec největším seskupením barokních soch v rámci jedné skulptury ve střední Evropě. Barokní kašny S většinou olomouckých kašen je spojováno jméno Václava Rendera, který navrhl některé z nádrží kašen. Postavy z antické mytologie zdobí 6 barokních kašen. Soubor olomouckých barokních kašen spolu s barokními sloupy byl v roce 1995 vyhlášen národní kulturní památkou. Nejnovější olomouckou kašnou je Ariónova kašna zhotovená v r

33 Caesarova kašna Hlavním motivem kašny je jezdecká socha jde o bájného zakladatele města císaře Gaia Iulia Caesara. Největší nádrž na této kašně zhotovil Václav Render a socha je dílem J. J. Schaubergera. Herkulova kašna Socha antického hrdiny Herkula je dílem Michaela Mandíka. Socha drží v pravé ruce kyj a v levé ruce šachovanou orlici, která představuje symbol města. Tato kašna stála původně na místě Sloupu Nejsvětější Trojice. Kvůli stavbě tohoto sloupu v r byla kašna přemístěna před průčelí radnice s orlojem. Jupiterova kašna Je poslední zhotovenou barokní kašnou ve městě. Sochu Jupitera vládce bohů zhotovil sochař Filip Sattler. Na původní kašně stála socha sv. Floriána, která byla nahrazena sochou Jupitera. Kašna se nachází na Dolním náměstí. Merkurova kašna Kašna se sochou Merkura patrona obchodníků je nejkvalitnější z barokních kašen města. Sochu zhotovil Filip Sattler. Kašna je umístěna v boční uličce vedoucí z Horního náměstí Neptunova kašna Kašna byla zhotovena v r a je nejstarší z olomouckých kašen. Na kašně se tyčí socha římského boha Neptuna, který drží trojzubec směřující ke dnu gesto symbolizuje ochranu města a uklidnění vod. Kašna je prací sochaře Michaela Mandíka a olomouckého kameníka Václava Schülera. Nachází se na Dolním náměstí. Kašna Tritonů Autoři kašny se inspirovaly římskou fontánou del Tritone na Piazza Barberini. Sousoší na kašně tvoří dva mořští muži Tritóni a dva delfíni jako chrliče vody. Kašna byla z původního umístění kvůli infrastruktuře v roce 1890 přesunuta na náměstí Republiky. Radnice s orlojem Radnice je dominantou Horního náměstí, kde je také umístěno informační centrum. Tvoří ji 4 křídla se dvorem uprostřed. Radnice v Olomouci byla původně dřevěná. Tato stavba na poč. 15.století shořela. Nová radnice se začala stavět ve 20. letech 15. století. Současně byla radnice i tržnicí. V roce 1474 bylo dostavěno 2. patro. Slavnostní sál 33

34 (dnešní Obřadní síň) vznikl ve 2. patře severního křídla. V r obohatila radnici stavba pozdně gotické kaple sv. Jeronýma, kterou zdobí fresková výzdoba. Kolem roku 1530 byl postaven renesanční portál. Lodžie pochází z roku 1591 a zhotovil ji sochař Hans Jošt. Radniční věž měří 75 m. Věž byla zvýšena v letech V letech byla radnice přestavěna dle návrhu Georga Bergera v romanticky historizujícím stylu. Olomoucký orloj (zobrazen v příloze F) vznikl podle návrhu Karla Svolinského. Karel Svolinský navrhl mozaiku, figurky navrhla jeho manželka Marie. Orloj vznikl v 50. letech 20.století. Nahradil původní orloj, který byl v r téměř zničen. Původní orloj byl údajně vytvořen někdy v období let První zprávy o orloji pochází z konce 15. století. Jako umělecky nejhodnotnější podoba orloje se uvádí jeho barokní úprava z r Navrhl ji malíř Jan Kryštof Handke. Kostely Katedrála sv. Václava Dóm tvoří tři lodě, které vychází ze středověkého původního rozmístění. Gotické pilíře byly postaveny ve 13. stol. V průčelí se vypínají dvě věže a třetí (jižní) věž měří 100,65 m. Jižní věž má prvenství nejvyšší kostelní věže na Moravě a zároveň je druhou nejvyšší kostelní věží v ČR. Od konce 19. stol. má kostel novogotickou podobu. Varhany v kostele se řadí k nejlepším romantickým nástrojům v republice. Chrám sv. Mořice Řadí se mezi nevzácnější stavby pozdní gotiky na Moravě. Kostel se začal stavět v roce V chrámu jsou umístěny největší varhany ve střední Evropě a zároveň osmé největší v Evropě. Mořické varhany pochází z roku Jsou dílem mistra Michaela Englera, který varhany postavil v letech S výzdobou varhan mu pomáhali sochař Filip Sattler a řezbář Jan Jiří Huckh. Vyhlídková věž kostela má jedinečné dvojité točité schodiště. Od roku 1995 byl chrám vyhlášen národní kulturní památkou. Kostel Panny Marie Sněžné Stavba barokního kostela byla inspirována kostelem sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze. Kostel zaujme zvlněným průčelím a monumentálním portálem, který zhotovil Václav Render. Kostel se začal stavět v roce 1712 jako součástí jezuitského souboru školních budov. Bohatá výzdoba vnitřního prostoru byla dovršena v pol. 18. století. 34

35 Za napoleonských válek zde bylo skladiště. V roce 1910 se činnost kostela obnovila. Restaurování interiéru proběhlo v letech Vnější omítka chrámu byla opravena v posledním desetiletí 20. stol. Kostel sv. Michala Barokní kostel se třemi kopulemi je nepřehlédnutelnou dominantou města. Původně byl kostel gotický, ale v období třicetileté války byl poničen. Proto v letech vznikla barokní podoba kostela. Přestavbu měl na starost italský architekt Giovanni Pietro Tencallo. Z gotiky se uchovala původní věž. Dále gotický portál v kapli sv. Alexeje a gotická klenba. Klášter Hradisko Od roku 1995 je barokní klášter Hradisko národní kulturní památkou a říká se mu hanácký Escorial. Rozkládá se na ploše více než 1 ha. Klášter vnikl roku 1078 jako benediktínský. Dále zde byly premonstráti až do roku 1784, kdy byl klášter zrušen. Od roku 1802 až dodnes je zde vojenská nemocnice. Objekt prošel na konci 20. století celkovou rekonstrukcí a také byla vyvýšena hlavní věž. Významné domy a paláce Historie všech významných olomouckých domů je popsána v knize Kronika olomouckých domů, kterou přeložil PhDr. Vladimír Spáčil (18) z původních německých rukopisů Wilhelma Nathera. U každého domu je uveden přehled vlastníků v jednotlivých letech a povolání, které vykonávali. Historické paláce a domy v Olomouci: Románský biskupský palác (dříve Přemyslovský palác) Název paláce se vztahuje k moravským údělným knížatům z rodu Přemyslovců. V 11. stol. zde stál jejich hrad. Dochovaly se až části románského paláce biskupa Jindřicha Zdíka z první pol. 12. stol. V r vznikl vedle biskupského paláce dům kapitulního děkana. V létě v roce 1306 zde pobýval Václav III., který byl 4. srpna v těchto místech zavražděn a rod Přemyslovců vymřel po meči. Z období gotiky na severní straně paláce pochází gotická kaple Jana Křtitele, křížová chodba z pol. 14. stol. s nástěnnými malbami z konce 15. stol. 35

36 Arcibiskupský palác Řadí se k významným raně barokním stavbám na Moravě. Palác nechal v letech postavit biskup Karel II. z Liechtensteinu-Castelcorna. V r byl palác povýšen na arcibiskupský. Dokonce se zde několik měsíců usídlil císařský dvůr, a to v revolučním roce František Josef I. byl v paláci dosazen na císařský trůn. Edelmannův palác Renesanční dvoupatrový palác se zdobenou fasádou se nachází na Horním náměstí. Vznikl v letech a postavil ho Václav Edelmann, městský purkmistr a konšel. Bydlel zde také maršál Jan Josef Václav Radecký z Radče a na jeho počest je na domě od r pamětní deska. V roce 1908 zde bylo kino. Petrášův palác Stejně jako Edelmannův palác se nachází na Horním náměstí. Ve dvoře paláce se uchovaly renesanční arkády. Palác byl barokně přestavěn v letech majitelkou paní Petrášovou. Syn majitelky Josef Petráš zde v r založil 1. učenou společnost v rakouské monarchii Societas incognitorum. Arcidiecézní muzeum Je umístěno v domě kapitulního děkana z r u románského biskupského paláce. V pol. 18. stol. byla dokončena jeho barokní podoba. V r zde bydlela Mozartova rodina. Dnešní podoba domu je od 19. století. V muzeu je možno zhlédnout stálé expozice např. obrazárna nabízí Středoevropské malířství století z olomouckých sbírek Vlastivědné muzeum Budova pochází z období baroka. Od roku 1951 je zde Vlastivědné muzeum. Budova se původně využívala pro církevní účely. V 70. letech 18. století byl dostavěn klášter a také přestavěn kostel sv. Kláry z období středověku. Muzeum nabízí stálé expozice Pravěk Olomoucka, Od orloje k hodinám, Zoologie, Geologie a mineralogie a další. 36