Bakalářská práce MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ REZERVACE JIČÍN Postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch

Transkript

1 Bakalářská práce MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ REZERVACE JIČÍN Postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch

2 Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu bakalářské práce Mgr. Martinu Prokopovi a koordinátorovi projektu doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc. za cenné rady a připomínky. Dále bych ráda poděkovala všem dotazovaným respondentům a ochotným a milým občanům Jičína.

3 MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ REZERVACE JIČÍN Postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch Bakalářská práce Tereza Řípová Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra cestovního ruchu Vedoucí práce Mgr. Martin Prokop Stupeň odborné kvalifikace: Bakalář Jihlava 2009

4 Copyright 2009 Tereza Řípová

5 Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, Jihlava ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor: Studijní program: Obor: Název práce: Cíl práce: Tereza Řípová Ekonomika a management Cestovní ruch Městská památková rezervace Jičín postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch Zjistit postoje a názory občanů a samospráv ve vztahu památky a cestovní ruch Mgr. Martin Prokop vedoucí bakalářské práce RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. vedoucí katedry Katedra cesotvního ruchu

6 Abstrakt ŘÍPOVÁ, Tereza: Městská památková rezervace Jičín postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Martin Prokop. Stupeň odborné kvalifikace: Bakalář. Jihlava Stran Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První část je teoretická a seznamuje s památkovou péčí a ochranou. Je zde uvedena historie památkové péče v České republice, systém památkové ochrany a programy na obnovu a regeneraci památek v ČR. Dále jsou zde uvedeny programy a dotace čerpané z finančních zdrojů EU. Je zde uvedena základní charakteristika Jičína z pohledu historického, ekonomického a významu pro cestovní ruch. Druhá část je praktická, kde jsem se soustředila na sociologický výzkum a jeho výsledky. Je zde zahrnuta SWOT analýza a navržená opatření. Klíčová slova: Městská památková rezervace. Jičín. Abstract ŘÍPOVÁ, Tereza: The Urban Conservation Area of Jičín the position of the citizens and the public administration towards the regeneration and the value for tourism. The College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. head of Labour Mgr. Martin Prokop. Degree of Qualification: Bachelor. Jihlava Pages The labour is divided into two main parts. The first part is theoretical and presents monument preservation and protection. This part introduce history of monument preservation in Czech republic, the system of monument preservation and conservation programmes for the monument regeneration in Czech republic. There are also listed programmes and grants drawn from EU funds. There is listed the basic characteristics of Jičín from the historical, economical point of view and the importance for tourism. The second part is practical, where I focused on sociological research and its results. It includes a SWOT analysis and proposed measures. Key words: The Urban Conservation Area. Jičín.

7 Předmluva Vybrané téma Městská památková rezervace Jičín a s tím spojen sociologický výzkum mi pomohou lépe vnímat město, památkovou ochranu a zjistit postoje a názory občanů žijících v Jičíně. Díky dotazníkovému šetření mohou občané a představitelé samosprávy vyjádřit své názory na život ve městě, jaké vidí negativní a pozitivní věci spojené s vyhlášením historické části Jičína za městskou památkovou rezervaci a jaké přínosy vidí v cestovním ruchu. Díky svým zkušenostem a odborným znalostem získaným během studia se budu snažit navrhnout opatření na zvýšení návštěvnosti a podporu cestovního ruchu jako jednoho z hlavních sektorů hospodářství v oblasti. Téma jsem si zvolila, protože pocházím z Mladé Boleslavi a město Jičín mi je velice blízké, mám zde přátelé a s okolní krajinou je mým velice častým turistickým cílem. Jičín je významnou turistickou destinací Sevorovýchodních Čech díky jeho bohaté historii, bohatému společenskému životu nebo těsné blízkosti malebné krajiny Českého ráje.

8 Obsah Úvod 1 1.Státní památková péče Vývoj památkové péče v českých zemích Organizace památkové péče v České republice Kulturní památky Národní kulturní památky Památkové rezervace Památkové zóny Ochrana a užívání kulturních památek 7 2.Dotační programy v České republice Programy na obnovu památek v České republice 9 3.Programy na obnovu památek v EU Regionální politika EU Cíle regionální politiky Finanční mechanismus EHP/Norska Fondy Evropské Unie Fondy EU Společný regionální operační program SROP na období Regionální operační program Severovýchod ROP NUTSII Severovýchod 20 5 Město Jičín Historie Architektura Jičína Památky v Jičíně 29 6 Projekt na obnovu památkové rezervace 36 7 Metodika Cíl práce 42 8 Profil města Postavení Jičína v rámci kraje Postavení Jičína v rámci okresu 44

9 8.3 Obyvatelstvo Bydlení Zaměstnanost Ekonomika Školství Zdravotnictví Cestovní ruch Ubytování Kulturní akce 48 9 Sociologický výzkum Skupina respondentů a způsob dotazování Interpretace výsledků šetření Shrnutí Výsledky sběru sekundárních dat Výsledky Programu regenerace SWOT analýza a navržená opatření Analýza vnitřních faktorů Analýza vnějších faktorů Navržená opatření 71 Závěr 74 Summary 74 Literatura 75 Internetové stránky 76 Přílohy 77

10 Seznam obrazových materiálů Obr. 1: Památky UNESCO v ČR Obr. 3: Projekty Obr. 5: Valdická brána Obr. 7: Valdštejnský zámek Obr. 9: Kostel Sv. Ignáce Obr. 11: Letecký snímek Obr. 13: Mapa oprav Obr. 2: Regiony ČR Obr. 4: Severovýchod Obr. 6: Valdštejnovo náměstí Obr. 8: Panorama Valdštejnovo náměstí Obr. 10: Korunovační kašna Obr. 12: Lipová alej - podzim Obr. 14: Projekt Obr. 15: Regenerace 1 Obr. 16: Regenerace 2 Obr. 17: Pohled z Valdické brány 1 Obr. 18: Pohled z Valdické brány 2 Obr. 19: Pohled z Valdické brány 3 Obr. 20: Diagonála Lipové aleje Tabulka 1: Územní členění Tabulka 3: Podíl obyvatel Tabulka 2: Charakteristika Jičína Tabulka 4: Počet obyvatel Tabulka 5: Pohyb obyvatel Graf č.1: Podíl mužů a žen Graf č.2: Věkové rozložení Graf č.3: Dosažené vzdělání Graf č.4: Místo zaměstnání Graf č.5: Zaměstnání Graf č.6: Jaký je Váš vztah k tomuto městu? Graf č.7: Jak dlouho již v tomto městě pobýváte? (trvale nebo přechodně) Graf č.8: Víte o tom, že historická část Vašeho města byla před časem prohlášena Městskou památkovou rezervací? Graf č.9: Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší?

11 Graf č.10: Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? Graf č.11: Setkal jste se již při jednání s úřady s tím, že část Vašeho města je prohlášena Městskou památkovou rezervací? Graf č.12: V jaké souvislosti jste se setkal s jednáním úřadů? Graf č.13: Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města Městskou památkovou rezervací bylo pro Vaše město přínosem? Graf č.14: Již 15 let je v České republice realizován Program regenerace Městských památkových rezeravcí a Městských památkových zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká? Graf č.15: Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří si do města přijeli prohlédnout historické centrum města? Graf č.16: Myslíte si, že se starosta a zastupitelstvo zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? Graf č.17: Můžete charakterizovat Váš vztah k městu, kde trvale nebo občas bydlíte? Graf č.18: Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud?

12 Úvod Historicky dochované památky ať už umělecké, archeologické, technické či přírodní po staletí obohacují život obyvatel daného území. Přispívají k rozvoji území, životnímu prostředí, vzdělanosti, pomáhají budovat vlastní identitu národa a v dnešní době jsou podstatnou součástí cestovního ruchu. Úroveň památkové péče poukazuje na vyspělost dané společnosti, politický systém a národní povědomí. Na cestě z Prahy do Krkonoš se rozkládá město Jičín. Město má velice výhodnou polohu, na jeho místě se střetává několik typů krajiny Podkrkonošská pahorkatina, Polabská rovina a velice významná krajina Českého ráje. Díky této poloze se návštěvník města po chvíli dostane do krásné přírody, která je ideální pro relaxaci, pěší turistiku, cykloturistiku a toulky po místní bohaté historii. Díky blízkosti Prachovských skal a Českého ráje je Jičín odjakživa lákadlem pro turisty, ale také poskytoval útočiště mnoha umělcům, architektům a spisovatelům. Novodobým a všeobecně známým symbolem Jičínska se stal loupežník Rumcajs, který byl vytvořen na námět jičínského rodáka pohádkáře Václava Čtvrtka. Samotné město je výjimečné díky bohaté urbanistické architektuře. Vévoda Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna se pokusil během jeho desetiletého panování město přeměnit za pomoci významných italských architektů na jeho sídelní město a hlavní město jeho frýdlantského panství. Promyšleně budovaná rezidence se stala součástí vzácné raně barokní krajinné kompozice, která nemá v naší zemi obdoby a to přispělo k památkové ochraně historického centra. Po listopadu roku 1989 nastala změna politické situace v naší zemi a velký přínos pro památkovou péči a její ochranu. Došlo k vyhlášení městských a vesnických památkových rezervací a zón, ochranných pásem a byla stanovena legislativa k jejich ochraně. Po dohodě s orgány státní správy a schválením Územního plánu sídelního útvaru Jičín bylo v roce 1996 Památkovým ústavem Pardubice prohlášeno město Jičín Městskou památkovou rezervací. Ochranné pásmo bylo již od roku 1967, město bylo prohlášeno za kulturní památku výnosem Ministerstva kultury ČSR. Změnou politické situace došlo i ke změně ochranných pásem MPR Jičín a bylo určeno nové vymezení. Cílem bakalářské práce je zmapovat výsledky Programu regenerace městských památkových zón a rezervací za posledních 15 let. Hlavním cílem je zjistit postoje občanů a orgánů 1

13 samosprávy a státní správy k obnově památek, k plošné ochraně historického centra, k významu památek pro cestovní ruch a vliv turistů a návštěvníků na život ve městě. Výsledkem práce je navrhnout opatření k dalšímu rozvoji města jako turistické destinace, stanovit jeho atraktivitu a odhadnout ekonomické přínosy ze sektoru cestovního ruchu. V teoretické části práce jsou uvedeny stručné informace o Státní památkové péči v České republice, Programy na obnovu památek, Ochrana a užívaní kulturních památek, Regionální politika EU, přehled dotačních fondů ČR a EU, které by mohly být využity ve zkoumané problematice. V analytické části práce se věnuji popisu a charakteristice zkoumaného území z hlediska geografie, demografie, socioekonomických dat a rozsahu ochrany. Jsou zde zahrnuta sekundární data, která se týkají počtu památkově chráněných objektů, jejich technického stavu a investičních prostředků. V primárních datech je popsán způsob dotazování jednotlivých občanů, forma řízeného rozhovoru s představiteli samosprávy, starostou obce a zástupcem Národního památkového ústavu. Na výsledky výzkumu navazuje SWOT analýza a navržená opatření k rozvoji a podpoře cestovního ruchu. Vzhledem k tématu a určení bakalářské práce jsou některé části pojaty pouze v rozsahu nutném pro srozumitelnost celku, laskavý čtenář jistě nalezne k daným tématům dostatek informací v běžně dostupné literatuře a zdrojích. 2

14 1. Státní památková péče 1.1 Vývoj památkové péče v českých zemích První instituce a různé zákony a nařízení, které se zabývaly památkovou ochranou vznikaly od 1. poloviny 19. století. Zároveň v rámci vlasteneckého hnutí byly zakládány různé spolky, jako byla Společnost vlasteneckých přátel umění a Společnost přátel vlasteneckého muzea (později Národní muzeum). Vznikl Archeologický sbor při Národním muzeu, který v roce 1953 začal vydávat časopis Památky archeologické a místopisné. Památková péče u nás vznikla ale až v polovině 19. století bylo vydáno císařské rozhodnutí, kterým byly dány stavební památky pod ochranu Ministerstva obchodu, průmyslu a veřejných prací, a zároveň byla zřízena Centrální komise pro výzkum a zachování stavitelských památek. V českých zemích bylo v rámci této komise ustanoveno 14 zemských konzervátorů pro Čechy a jeden pro Moravu. Jejich hlavní činností bylo pořizovat soupis památek a dohlížet na to, aby tyto památky nebyly ohrožovány. Centrální komise mimo jiné zřídila také archiv plánů stavebních památek. V roce 1872, kdy již více než deset let fungovala pod Ministerstvem kultury a vyučování, byla přejmenována na Centrální komisi pro péči o památky. Důvodem bylo rozšíření zájmu i na památky movité. Vzhledem k tomu, že stále neexistoval památkový zákon, neměla tato komise v podstatě žádnou nařizovací pravomoc. V roce 1911 byl při Centrální komisi zřízen Památkový úřad se sídlem ve Vídni, ještě v roce 1918 byl zřízen také Zemský památkový úřad pro České království. Morava a Slezsko zůstaly pod patronátem Vídně. Období první republiky přineslo hned několik nových institucí. V první řadě byl Zemský památkový úřad pro České království změněn na Státní památkový úřad, který samozřejmě rozšířil svoji působnost na celé území republiky. Vedle tohoto úřadu byly založeny ještě Státní fotoměřický ústav pro dokumentaci památek a Státní archeologický ústav pro výzkum archeologických památek. Po druhé světové válce byla zřízena Národní kulturní komise pro správu státního kulturního majetku, která sídlila v Praze a Bratislavě. Důvodem vzniku této komise byla skutečnost, že na základě Benešových dekretů přešla řada zámků a hradů do vlastnictví státu. Roku 1947 vznikl v Praze speciální rekonstrukční ateliér (ateliér R pražského Stavoprojektu), který měl 3

15 za úkol obnovovat jak jednotlivé památky, tak i celé památkové rezervace. Z tohoto ateliéru vzniklo v roce 1956 SÚRPMO - Státní ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů. Roku 1950 vyhlásila vláda 30 měst za památkové rezervace, z toho 22 na území dnešní České republiky. Vzhledem k době se jedná o významný úspěch památkové péče u nás. K velkým změnám v organizaci památkové péče došlo v roce Státní památkový úřad byl přeměněn na Státní památkový ústav a památkovým orgánem se místo něj staly krajské Odbory školství, věd a umění. Zároveň de facto byla ukončena činnost Národní kulturní komise, neboť ta byla přeměněna na poradní sbor ministra, který se ovšem nikdy nesešel a její agenda byla společně s agendou Státního památkového ústavu a Státního fotoměřického ústavu sloučena pod nově vzniklou Státní památkovou správu. Ta byla zřízena pod Ministerstvem školství a osvěty. Měla na starosti jak evidenci památek, tak i jejich průzkum a údržbu. Vedle kulturních památek dohlížela také na ochranu přírody. První zákon týkající se památkové péče byl vydán v roce Jednalo se o zákon č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, který platil až do roku 1988, kdy vešel v platnost dodnes platný zákon o státní památkové péči. Tento zákon mimo jiné přinesl pojem památkových zón, kde je mírnější stupeň ochrany, než v památkových rezervacích. Vrcholným orgánem památkové péče bylo Ministerstvo školství a kultury, při kterém byl na základě nového zákona zřízen Státní ústav památkové péče a ochrany přírody. Výkonnými orgány památkové péče byly krajské Národní výbory, při kterých byla zřízena Krajská střediska státní památkové péče a ochrany přírody. K další velké reorganizaci památkové péče došlo v roce 1988, a to na základě nového zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Nový zákon mimo jiné dal vzniknout památkové inspekci, zakotvil systém odborných organizací památkové péče a zúžil pojem kulturní památky (podle zákona musí být věc za kulturní památku prohlášena, podle zákona 22/1958 Sb. byl památkou každý kulturní statek, který vykazoval historické, architektonické a památkové hodnoty). Výkonná moc přešla na obce s výjimkou národních kulturních památek, na které stále dohlíží krajské úřady. V roce 1991 se odloučila ochrana přírody, která přešla pod Ministerstvo životního prostředí a tak se název odborné organizace zúžil na Státní ústav památkové péče. Krajská střediska přešla pod správu ministerstva a název se změnil na Památkový ústav, později na Státní památkový ústav. Ke splynutí odborných organizací došlo 4

16 až v roce 2003, kdy vznikl Národní památkový ústav, který se dělí na jednotlivá územní odborná pracoviště. Zdroj: Památková péče [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < V dnešní době roste na významu mezinárodní spolupráce, proto se Česká republika připojila v roce 1991 k Úmluvě o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. Od roku 2000 je pro Českou republiku zavazující Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy a také Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy. 1.2 Organizace památkové péče v České republice Památkový fond České republiky je nenahraditelný a tvoří jednu z nejvýznamnějších složek národního kulturního bohatství. Úroveň péče o památky poukazuje na to, jaká je ve společnosti kultura a vzdělanost a jestli se bere dostatečně vážně ochrana veřejných zájmů. Uchování fondu památek má do budoucna velký ekonomický význam v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu, rozvojem obcí a regionů a bez nepříznivých dopadů na životní prostředí a ráz krajiny může být výraznou složkou hospodářského růstu ve státě. Základním právním předpisem ochrany kulturních památek a ostatních složek památkového fondu České republiky je zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů a zákonů. Tento zákon ve znění pozdějších předpisů je široce propojený soubor metodických, organizačních, ekonomických a normativně právních opatření, přičemž jejich účinnost závisí na podmínkách společenského vývoje a pochopení smyslu památkové péče širokou veřejností. Další součástí českého právního řádu jsou dvě mezinárodní úmluvy, které upravují památkovou ochranu Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy a Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy. Cílem úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy je ochraňovat toto dědictví jako zdroj evropské kolektivní paměti a jako nástroj historického a vědeckého studia. Za součást tohoto dědictví se považují veškeré pozůstatky, objekty a jakékoli jiné stopy po lidstvu z minulých dob. Do archeologického dědictví se 5

17 zahrnují stavby, konstrukce, skupiny budov, zastavěná území, movité objekty, památky dalšího druhu a také jejich související prostředí, které je jak na souši, tak pod vodou. Mezi cíle úmluvy o ochraně architektonického dědictví Evropy se považují památky pozoruhodné svým historickým, architektonickým, uměleckým, vědeckým, společenským a technickým významem, dále pak architektonické soubory jako jsou homogenní skupiny městských a venkovských budov, které jsou dostatečně spojité, aby představovaly topograficky vymezené jednotky a v neposlední řadě místa, která jsou dílem člověka nebo přírody. Zdroj: Organizace památkové péče [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < Ústředním orgánem státní správy pro kulturní památky je u nás Ministerstvo kultury, jehož řídícím pracovištěm v systému státní památkové péče je odbor památkové péče, který plní většinu odborných úkolů, které jsou stanoveny v zákoně č. 20/1987 Sb. Hlavní činností odboru je prohlašování a rušení prohlášení věcí za kulturní památky, nařízení vlády o prohlášení území za památkovou rezervaci nebo zónu a udělování souhlasu vlády k vývozu národní kulturní památky do zahraničí. Další organizace, která je zřizována Ministerstvem kultury je Národní památkový ústav, který působí jako státní příspěvková organizace s celostátní působností. Mezi jeho činnosti spadá organizace, koordinace, plnění vědeckovýzkumných úkolů a zpracování teorie a metodologie památkové péče. 1.3 Kulturní památky Ministerstvo kultury České republiky prohlašuje za kulturní památky věci movité a nemovité a jejich soubory, které dokládají historický význam, způsob života a prostředí společnosti od nejstarších dob po současnost, jako projevy tvůrčích schopností člověka z nejrůznějších oborů lidské působnosti. Kulturní památky jsou zapsány do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky, který je veden ústředním pracovištěm Národního památkového ústavu. 6

18 1.4 Národní kulturní památky Národní kulturní památky jsou považovány za nejvýznamnější součást kulturního dědictví národa. V České republice prohlašuje národní kulturní památky svým nařízením vláda České republiky. 1.5 Památkové rezervace Území, jehož mimořádně hodnotný charakter a okolní prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek nebo archeologických nálezů, které je prohlášeno jako celek za památkově chráněnou rezervaci Vládou České republiky dle zákona o státní památkové péči. Vláda stanoví podmínky pro potřebné zabezpečení a ochranu rezervace a tyto podmínky se mohou vztahovat i na nemovitosti, které jsou na území rezervace, ale nejsou kulturními památkami. 1.6 Památkové zóny Území sídelního útvaru nebo jeho části, které má menší podíl kulturních památek. Může to být historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty. Tento celek je Ministerstvem kultury po projednání s krajským úřadem prohlášen za památkově chráněnou zónu a má určené podmínky pro jeho ochranu. 1.7 Ochrana a užívání kulturních památek V počtu památek se Česká republika může rovnat vyspělým evropským státům, ale je sporné, zda jim dokážeme konkurovat po stránce jejich ochrany. Základním právním předpisem upravujícím v České republice ochranu kulturních památek je zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, který nabyl platnosti od a po četných novelizacích platí dodnes. Zákon deklaruje zájem státu o ochraně kulturních památek a současně předepisuje státu 7

19 úkoly, které má plnit pro účely ochrany kulturního dědictví, jak je již zakotveno v preambuli Ústavy České republiky a Listině základních práv a svobod. Zákon dále upravuje práva a povinnosti vlastníků kulturních památek. Vlastník je dle zákona povinen o svoji kulturní památku pečovat, udržovat ji v dobrém stavu a chránit ji před ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením. Všechny tyto povinnosti nese vlastník na své vlastní náklady, v zákoně je dále zakotveno, že má vlastník právo požádat o příspěvek ze státního rozpočtu nebo rozpočtu obce či kraje na plnění těchto povinností. Vlastnické právo vlastníků kulturních památek je tímto omezováno, neboť veřejný zájem na ochraně kulturních památek přesahuje jejich samotnou majetkovou podstatu. Jestliže vlastník nesplní své povinnosti, tak mu může být uložena pokuta nebo nápravné opatření ve stanovené časové lhůtě a na vlastní náklady. Můžeme říci, že památkovou ochranu v České republice lze rozdělit do čtyř skupin: 1) Ochrana samotných kulturních památek (jednotlivé objekty, které byly prohlášeny za kulturní památku) 2) Ochrana prostředí nebo okolí samotných kulturních památek (jednotlivé objekty v ochranném pásmu památkově chráněného objektu) 3) Ochrana památkových zón a rezervací 4) Ochrana objektů, o nichž je vedeno řízení o jejich prohlášení za kulturní památku Zdroj: Ochrana kulturních památek [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < Zdroj: Ochrana kulturního dědictví [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 8

20 2. Dotační programy v České republice 2.1 Programy na obnovu památek v České republice Zásady pro poskytování dotací Grantová řízení jsou každoročně vyhlašována v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, dále v souladu s Hlavními oblastmi státní dotační politiky vůči nestátním neziskovým organizacím, které vydává Rada vlády pro nestátní neziskové organizace. Dotace jsou poskytovány na základě Zásad vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy. Projekty předložené do grantových řízení posuzují grantové komise složené z odborníků pro danou oblast v souladu s Příkazem ministra kultury č. 41/2006 o jednacích řádech grantových komisí a subkomisí zpravidla do konce měsíce února roku, v němž se grant nebo dotace ze státního rozpočtu uděluje. Citace: Zásady pro poskytování dotací [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < Program Podpora pro památky UNESCO V roce 1975 vstoupila v platnost Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, v roce 1991 se tato Úmluva stala závaznou i pro Československou federativní republiku. Hlavní povinností státu je zabezpečit označení, ochranu, zachování a předávání světového kulturního a přírodního dědictví dalším generacím. Základním principem památek na seznamu UNESCO je jejich mimořádná hodnota, jedinečnost, autenticita a celistvost. V České republice jsou k datu stanovení zásad pro tento Program následující památky: Historické jádro Prahy, Historické jádro Českého Krumlova, Historické jádro Telče, Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, Historické jádro města Kutná hora s kostelem svaté Barbory a katedrála Panny Marie v Sedlci, Kulturní krajina Lednicko-Valticko, Vesnická památková rezervace Holašovice, Zahrady se zámkem v Kroměříži, Zámek v Litomyšli, Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci, Vila Tugendhat v Brně a Židovská čtvrť a bazilika svatého Prokopa v Třebíči. Pravidla pro žádání dotací 9

21 z Programu vycházejí z příkazu Ministra kultury, kterým jsou stanovena pravidla pro poskytování neinvestičních a investičních dotací. Dotace z Programu má za cíl podporovat rozvoj památek zapsaných na Seznamu UNESCO, dotace finančně podpoří pouze projekty, které budou rozvíjet hodnoty, pro něž byla památka zapsána do Seznamu a splní další stanovené podmínky. Obr. 1: Památky UNESCO v ČR Citace: Památky UNESCO [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností Tento dotační program umožní Ministerstvu kultury alokovat příspěvek ze státního rozpočtu na zachování a obnovu kulturní památky prostřednictvím úřadu obce s rozšířenou působností. Dojde k naplnění účinnější péče o ten daný segment památkového fondu České republiky. Cílem je se co nejefektivněji podílet na zachování a obnově kulturních památek, které se nalézají mimo památkové rezervace a zóny, nejsou národními kulturními památkami a nejsou ve vlastnictví České republiky. 10

22 Havarijní program Z tohoto Programu jsou poskytovány finanční prostředky pro zabezpečení nejnaléhavějších oprav nemovitých kulturních památek, zejména na odstranění havarijního stavu střech a nosných konstrukcí staveb, restaurátorské práce, klempířské a zámečnické práce. Z podpory nelze hradit modernizaci objektů, úpravy veřejných prostranství, stavebně-historické a restaurátorské výzkumy. Podíl vlastníka kulturní památky na úhradě nákladů by neměl být menší než 40% ze smluvní ceny sjednané se zhotovitelem díla. Příspěvek poskytnutý z Programu by neměl být nižší jak Kč, nerozhodne-li ministerstvo odlišně. Vlastníkovi lze poskytnout příspěvek z Programu až do výše 80% celkových nákladů včetně DPH, které jsou vynaloženy na obnovu kulturní památky, pokud se jedná o obnovu historicky hodnotného krovu, zhotovení nového krovu a střechy na stavbě, přeložení staré poškozené střešní krytiny nebo provedení nové krytiny. Příspěvek nelze poskytnout na obnovu kulturní památky, která je ve vlastnictví České republiky, do Programu také nelze zařadit obnovu kulturní památky, kde špatný technický stav byl způsoben vlastníkem a úmyslně zanedbána její údržba. Potřebné informace a odbornou metodickou pomoc při alokaci rozpočtových prostředků z Programu bezplatně poskytuje Národní památkový ústav prostřednictvím územních odborných pracovišť. Program záchrany architektonického dědictví Tímto Programem je podporována obnova kulturních památek, které tvoří nejcennější součást našeho architektonického dědictví, patří sem hrady, zámky, kláštery, historické zahrady a parky, kostely a jiné. Zamýšlené práce musejí směřovat k záchraně kulturní památky nebo záchraně jejich částí, které tvoří podstatu té památky. K žádosti o zařazení do Programu se přikládá cílový projekt záchrany kulturní památky. Jde o dlouhodobý program zachování obnovy ohrožených nemovitých kulturních památek a jejich vhodné využití z hlediska kulturního, sociálního, veřejně prospěšného, ekonomického rozvoje území a celkové kvality životního prostředí. Účast státu spočívá v odborné bezplatné pomoci při přípravě projektů a poskytování finančního příspěvku na obnovu památek. Projekty musí obsahovat zhodnocení stavu, významu a využití dané památky a stupně jejího ohrožení, dokumentaci obnovy, plán využití a mimoekonomické přínosy její obnovy, finanční plán zajištění obnovy, dále plán 11

23 budoucího provozu a údržby a specifikaci zdrojů a potřebu příspěvku. Příspěvek bude poskytován jako účelová dotace podle zákona o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky. Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny Program se zaměřuje na podporu obnovy a zachování kulturních památek, zejména zachování památek lidové architektury, například zemědělské a panské usedlosti, chalupy, kapličky, boží muka, venkovské kostely, zámečky, tvrze, technická díla, sochy, pomníky, zahrady a jiné, které se vyskytují v uvedených územích podléhajících památkové ochraně. Podíl vlastníka nesmí být menší než 20% ze smluvní ceny díla. Součástí finančního podílu vlastníka může být příspěvek z rozpočtu obce či kraje, příspěvek nadací a jiných subjektů. V Programu se neuvažují příspěvky nižší než Kč, nestanoví-li Ministerstvo kultury jinak. Do Programu lze zařadit pouze projekty, u kterých náklady na provedení obnovy nepřesáhnou částku vyšší než 2 mil. Kč bez DPH. Příspěvek lze poskytnout bez ohledu na typ vlastnictví. Program restaurování movitých kulturních památek Tento Program poskytuje finanční prostředky na náklady spojené s restaurováním movitých kulturních památek a jejich souborů, zvláště takových, které jsou významnými díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi dokládajícími životní způsoby a tvůrčí schopnosti člověka v minulosti a které jsou umístěny ve veřejných budovách pro kulturní, výchovné, vzdělávací nebo náboženské účely. Jedná se zejména o soubory uměleckých děl sochařských, malířských a předměty výtvarného a užitého umění jakou jsou oltáře, oltářní obrazy, závěsné obrazy, sochy, kostelní lavice, varhany, kazatelny, zpovědnice a jiné, které jsou doposud užívány ke svému původnímu účelu. Cílem Programu je uchování ohrožených movitých kulturních památek a jejich souborů co nejefektivnější a nejrychlejší cestou. Dále pak využití restaurovaných památek ke zvýšení atraktivity a vypovídající schopnosti o historické a umělecké hodnotě dochovaných interiérů, které slouží široké veřejnosti. Snaží se 12

24 o vytvoření nových interiérových instalací, zvýšení efektivnosti provozu kulturních památek, prohloubení poznání uměleckých a historických hodnot movitého památkového fondu a v neposlední řadě zvýšení zájmu a podílu veřejnosti na péči o kulturní dědictví. Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón Jedná se o stěžejní Program mé práce týkající se regenerace památkových rezervací a zón, je to nástroj sloužící k obnově kulturních památek, které se nalézají v nejcennějších částech našich historických center měst, prohlášených za památkové rezervace a zóny. Finanční prostředky mohou být poskytovány pouze tehdy, pokud má město zpracovaný vlastní program regenerace a zároveň se podílí společně s vlastníkem na obnově kulturní památky. Program je projevem vlády napomoci záchraně a rozvoji nejcennějších částí našich měst vytvořením organizačních, informačních a ekonomických podmínek k jejich kompletní a kontinuální regeneraci. Smyslem regenerace je rehabilitace kulturní hodnoty a oživení životního prostředí měst, ale také vytvoření atraktivních center rozvoje aktivit pro podnikatele. Cílem je aktivovat města k jejich regeneraci a pomáhat jim při přípravě, zpracování a následné realizaci městských programu regenerace, také musí být v souladu s ostatními cíli rozvoje města. Mezi cíle těchto programů by mělo patřit zejména provedení neodkladných prací na záchranu ohrožených objektů, obnovení systémů technické infrastruktury, modernizování, rekonstrukce, zajištění památkových hodnot, pečování o urbanistickou a architektonickou úroveň prostředí, upravování vnějších prostranství, oživení městské památkové rezervace a zóny ekologicky nezávadnými podnikatelskými i veřejnými provozy, zvyšování pracovních příležitostí, pečování o kvalitu životního prostředí a v neposlední řadě podporování kulturní a osvětové činnosti tak, aby byl zvýšen zájem veřejnosti podílet se na regeneraci. 13

25 3. Programy na obnovu památek v EU 3.1 Regionální politika EU Cílem regionální politiky je obecně redukovat prostorové nevyváženosti v důsledku nestejného rozvoje ekonomických aktivit, prosperity a konkurenceschopnosti jednotlivých regionů. Důležité je najít v každém regionu předpoklady hospodářského vývoje a díky vlastním zdrojům a aktivitě obyvatel zajistit budoucí rozvoj regionu. Každý členský stát má samostatný vývoj územně-správního členění, který dodržuje přirozené potřeby obyvatel a státní správy. V Evropské unie je v současné době 27 systémů správního členění, což však omezuje monitoring a vzájemné statistické a ekonomické srovnávání jednotlivých regionů. Pro analýzy ať už ekonomické nebo statistické byla v roce 1988 zavedena jednotná nomenklatura územních statistických jednotek (NUTS). Díky této jednotce jsou definovány tři hlavní úrovně regionálního členění daného území. Úroveň Doporučený minimální počet obyvatel Doporučený maximální počet obyvatel NUTS I NUTS II NUTS III Tabulka 1: Územní členění Zdroj dat: Regionální politika EU [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < Pro efektivnější získávání finančních prostředků z evropských fondů byly zde zřízeny regiony soudržnosti, které jsou složeny z jednoho či více českých krajů. Evropská politika soudržnosti se skládá z územních celků s počtem obyvatel okolo 800 tisíc až 3 miliony. České kraje nedosahují takových počtů, proto vznikly regiony soudržnosti NUTS II. Severozápad, 14

26 Severovýchod, Jihovýchod, Jihozápad, Střední Čechy, Moravskoslezský a Střední Morava, které vedou regionální rady. Obr. 2: Regiony ČR Citace: Regionální politika EU [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 3.2 Cíle regionální politiky V programovém období má regionální politika tři hlavní cíle a k dosažení těchto cílů je vyčleněno 347 miliard eur. Cíl Konvergence, z toho 25,88 mld eur pro ČR Tento cíl je zaměřen na podporu hospodářského a sociálního rozvoje regionu na úrovni NUTS II s HDP na jednoho obyvatele nižším než 75 % průměru tohoto ukazatele pro celou EU. Dále jsou k čerpání z tohoto cíle způsobilé státy, jejichž hrubý národní důchod na obyvatele je nižší než 90% průměru tohoto ukazatele pro celou EU. Tento cíl je financovaný z ERDF, ESF a FS a České republice pod něj spadají všechny regiony soudržnosti s výjimkou Hlavního města Prahy. 15

27 Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, z toho 419,09 mil eur pro ČR Tento cíl se soustředí na podporu regionu na úrovni NUTS II nebo NUTS I, které přesahují limitní ukazatele pro zařazení do cíle Konvergence. Cíl je financovaný z ERDF a ESF a v České republice pod něj spadá Hlavní město Praha. Cíl Evropská územní spolupráce, z toho 389,05 mil eur pro ČR Tento cíl je určen k podpoře přeshraniční spolupráce regionů na úrovni NUTS III nacházejících se podél všech vnitřních a některých 15 vnějších pozemních hranic a všech regionů úrovně NUTS III podél námořních hranic, které jsou od sebe obecně vzdáleny nejvýše 150 km. Cíl je financovaný z ERDF a v České republice pod něj spadají všechny regiony. 3.3 Finanční mechanismus EHP/Norska Na základě finančních mechanismů Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Norska se státy zavazují připívat ekonomicky slabším zemím v EHP. Státy přispívají různými granty na investiční a rozvojové projekty v hlavních oblastech, jako je například ochrana a obnova kulturního dědictví, ochrana životního prostředí, podpora soudnictví, zdravotnictví nebo péče o dítě a mnoho dalších. V souladu s usnesením vlády České republiky č z 13. Října 2003 byla podepsána Dohoda o účasti České republiky v EHP, v rámci dohody byl zaveden i nový mechanismus, jehož prostřednictvím budou státy ESVO (Islandská republika, Lichtenštejnské knížectví a Norské království) přispívat zemím přistupujícím do EHP na projekty v rozšířeném vnitřním trhu v letech Částka, která byla přidělena pro Českou republiku, je celkem 110,91 mil eur pro pětileté období Zajištění spolufinancování projektů v požadované minimální výši 15% bude v odpovědnosti zprostředkujících subjektů, jako jsou ústřední orgány státní správy, krajské úřady nebo další subjekty pověřené Národním kontaktním místem po dohodě s Kanceláří finančních mechanismů. Prostředky musí být součástí příslušných rozpočtů v případě, že jsou rozpočty ústředních orgánů státní správy a krajských úřadů využity. Základní principy jsou zakotveny v Dohodě o účasti v Evropském hospodářském prostoru, v připojené Dohodě mezi Norským královstvím a ES o Norském finančním mechanismu pro období let V souladu s Usnesením vlády č. 242 ze 16

28 17. Března 2004 zabezpečuje Ministerstvo financí České republiky funkci Národního kontaktního místa (NKM) pro výše zmíněné programy. Ministerstvo financí jako NKM je zodpovědné za řízení aktivit těchto mechanismů v České republice v souladu s Memorandem o porozumění a Pravidly a postupy (Memorandum o porozumění o implementaci EHP finančního mechanismu pro a Memorandum o porozumění o implementaci Norského finančního mechanismu pro ). Ministerstvo je zodpovědné za dosažení cílů a využití fondů, finanční kontrolu a audit, za přijímání návrhů projektů a ověřování plateb, musí zpracovat roční zprávu k předložení Kanceláři finančního mechanismu a také musí zajistit informovanost a publicitu o dostupnosti fondů. Zdroj: Finanční mechanismy EHP/Norska [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 4. Fondy Evropské Unie 4.1 Fondy EU Evropská unie díky politice soudržnosti usiluje o rovnoměrný hospodářský a společenský vývoj všech členských států. Cílem je zmírnit rozdíly v životní úrovni a ekonomice a také zvýšit schopnost Evropské unie čelit dalším výzvám. Evropská unie si klade za cíl podpořit udržitelný růst, inovace, konkurenceschopnost, vytvořit soudržné společnosti s vysokou mírou zaměstnanosti. Jedná se o takzvanou evropskou politiku hospodářské a sociální soudržnosti, která patří vedle zemědělské politiky k nejvýznamnějším agendám Evropské unie. Jako hlavní realizační nástroj EU používá své Fondy. Evropská unie má dva hlavní fondy, Strukturální, kam patří Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropský sociální fond (ESF) a dále pak Fond soudržnosti (FS). V současné době stále probíhá programové období a v tomto období má Česká republika k dispozici 26,69 miliard eur. Aby naše republika mohla získat podporu od EU, musela dojednat s Evropskou komisí určité Operační programy (OP), které slouží jako mezistupeň mezi Evropskými fondy. Operační program představuje jakýsi strategický dokument, který představuje priority hospodářské a sociální soudržnosti a zároveň individuální zájmy členských států. Česká republika má v současné době vyjednáno 26 operačních programů, osm z nich je tématicky zaměřeno a sedm zeměpisně. Ostatní 17

29 operační programy zajišťují přeshraniční, meziregionální a nadregionální spolupráci. Projekty operačních programů jsou oficiálními dokumenty, jež definují problémy, které chce daný členský stát za získané prostředky řešit a čeho chce v programovém období dosáhnout. Zpracovaný projekt musí být předložen řídícímu orgánu operačního programu. U tématicky zaměřených programů je řídícím orgánem resortní ministerstvo, u územně vymezených programů jsou to regionální rady. Projekty mohou být předkládány obcí, krajem, ministerstvem, podnikateli, neziskovými organizacemi, školami, atd. Obr. 3: Projekty Citace: Fondy EU [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < Projekty financované z fondů Evropské unie - Rozvoj dopravy a dopravní infrastruktury - Ochrana životního prostředí - Rozvoj měst a obcí, přeshraniční spolupráce - Rozvoj cestovního ruchu jedná se o rozvoj ubytovacích kapacit, vybudování a rekonstrukce skanzenů a muzeí, budování cyklostezek a tras s využitím pro cestovní ruch, prezentace turistických destinací apod. - Rozvoj lidských zdrojů - Zlepšování kvality služeb poskytovaných veřejnou správou a samosprávou 18

30 - Podpora podnikání, vědy a výzkumu - Program rozvoje venkova Centrálním koordinátorem pro využívání fondů EU je v České republice Ministerstvo pro místní rozvoj, byl zde zřízen Národní orgán pro koordinaci (NOK). Pravomocí ministerstva bylo vytvořit Národní rozvojový plán a Národní strategický referenční rámec a další oficiální dokumenty v programovém období Tématické Operační programy: - Integrovaný operační program - Podnikaní a inovace - Životní prostředí - Doprava - Vzdělávání pro konkurenceschopnost - Výzkum a vývoj pro inovace - Lidské zdroje a zaměstnanost - Technická pomoc Evropská územní spolupráce: - Meziregionální spolupráce - Nadnárodní spolupráce - ESPON INTERACT II - Česká republika Svobodný stát Bavorsko Přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika Evropská územní spolupráce Rakousko Česká republika Česká republika Svobodný stát Sasko Přeshraniční spolupráce Slovenská republika Česká republika Společný regionální operační program SROP na období Řídícím orgánem tohoto programu je Ministerstvo pro místní rozvoj, lépe řečeno Odbor Řídící orgán SROP a JPD Praha, který má celkovou zodpovědnost a za úspěšnou realizaci programu. Program se zaměřuje na podporu aktivit, které spadají pod působnost kraje nebo obce, s cílem dosáhnout rozvoje regionů. Přijetí a posouzení daných projektů má na starost několik orgánů Regionální rady regionu soudržnosti NUTS II a jejich sekretariáty, Centrum 19

31 pro regionální rozvoj, CzechInvest, Odbor rozvojových programů v cestovním ruchu Ministerstva pro místní rozvoj. Aktivity programu jsou rozděleny do čtyř hlavních priorit: - Priorita 1 Regionální podpora podnikání - Priorita 2 Regionální rozvoj infrastruktury - Priorita 3 Rozvoj lidských zdrojů v regionech - Priorita 4 Rozvoj cestovního ruchu Rozvoj cestovního ruchu Jedná se o opatření rozvoje služeb pro cestovní ruch, kde se budou podporovat služby pro cestovní ruch prováděné veřejnými nebo neziskovými organizacemi. Aktivity musí mít celostátní význam nebo se musí týkat významných přírodních a historických památek. Dále je budou podporovat aktivity spojené s regionálními a místními službami cestovního ruchu a rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch. 4.3 Regionální operační program Severovýchod ROP NUTSII Severovýchod Regionální operační program regionu soudržnosti Severovýchod je určen pro programovací období Region soudržnosti Severovýchod je složen z Libereckého kraje, Královéhradeckého kraje a Pardubického kraje. Je zaměřen na zlepšení dopravní dostupnosti, propojení regionů, modernizaci veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury a služeb cestovního ruchu. Dále na zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkově prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické sféry. Program spadá mezi operační programy, které jsou uvedeny v cíli Konvergence a je pro něj vyčleněno 656,46 mil eur, což je přibližně 2,46% veškerých prostředků určených z fondů Evropské unie pro Českou republiku. Financování má být navýšeno také z českých veřejných zdrojů o 115,85 mil eur. Operační program byl schválen Evropskou komisí dne Globálním cílem je zvýšení kvality fyzického prostředí celého regionu, což by mělo vést ke zvýšení atraktivity regionu pro investory, podnikání a život obyvatel. Mezi specifické cíle programu patří: 20

32 - Zvýšit dostupnost regionu a efektivnost dopravy v regionu při dodržování ochrany životního prostředí - Zlepšit kvalitu života obyvatel a kvalitu služeb s ohledem na snižování regionálních rozdílů - Podpořit efektivnost využití přírodního a kulturního dědictví - Zvýšit atraktivitu oblasti pro podnikání a investice Tyto cíle pomohou k dlouhodobé udržitelné prosperitě regionu ROP Severovýchod je realizován formou pěti prioritních os: Prioritní osa I. Rozvoj dopravní infrastruktury Z fondů Evropské unie je vyčleněno 242,9 mil eur, což je 37% ROP Severovýchod. Jedná se o finanční prostředky, které jsou určeny na modernizaci, rekonstrukci a výstavbu silnic, na prevenci rizik, výstavbu obchvatů, protihlukových stěn, výstavbu tratí pro ekologickou veřejnou dopravu (drážní doprava), výstavbu a rekonstrukci terminálů a parkovišť, výstavbu cyklistických cest, budování informačních systémů veřejné dopravy a mnoho dalšího, co je s dopravní infrastrukturou spojeno. Prioritní osa II. Rozvoj městských a venkovských oblastí Z fondů Evropské unie je vyčleněno 223,2 mil eur, což je 34% ROP Severovýchod. Jedná se o finanční prostředky, které jsou určeny na regeneraci historických, kulturních a technických památek, revitalizaci parků, náměstí a veřejných prostranství, veřejné zeleně, výstavbu a rekonstrukci infrastruktury pro sportovní a volnočasové aktivity, podporu technického vybavení základních a středních škol, podporu investičních aktivit pro rozvoj infrastruktury ve sféře vzdělávání a sociální péče, zvýšení bezpečnosti ve městech a obcích pomocí kamerových systémů a mnoho dalšího. Prioritní osa III. Cestovní ruch Z fondů Evropské unie je vyčleněno 144,4 mil eur, což je 22% ROP Severovýchod. Jedná se o finanční prostředky, které jsou určeny na rekonstrukci stravovacích a ubytovacích kapacit, budování cyklotras a turistických tras, na revitalizaci kulturněhistorických a technických památek, na realizaci navigačních systémů k památkám, na 21

33 propagaci realizovaných projektů, na budování parkovacích míst pro návštěvníky, na projekty hippoturistiky, venkovské turistiky, adrenalinové turistiky a relaxační turistiky, na tvorbu analytických a strategických dokumentů v oblasti cestovního ruchu, na systém značení turistických cílů, na síť informačních center, na rezervační systém a mnoho dalších věcí, které jsou spjaty s cestovním ruchem a turistikou. Prioritní osa IV. Rozvoj podnikatelského prostředí Z fondů Evropské unie je vyčleněno 26,3 mil eur, což jsou 4% ROP Severovýchod. Jedná se o finanční prostředky, které jsou určeny na regeneraci a revitalizaci podnikatelských aktivit (rekonstrukce objektů, kanalizace a vodovody, plynovody, ), napojení průmyslových zón na komunikace a technickou infrastrukturu, na zlepšení materiálně-technického vybavení učeben na školách a učilištích nebo přímo ve firmách a na další věci, které jsou součástí podnikatelského prostředí. Prioritní osa V. Technická pomoc Z fondů Evropské unie je vyčleněno 19,7 mil eur, což jsou 3% ROP Severovýchod. Jedná se o finanční prostředky, které jsou určeny na financování aktivit spojených s řízením programu, jako například platy pracovníků zapojených do řízení ROP Severovýchod, výběr projektů a monitorování projektů, zpracování studií a analýz, zajištění publicity programu, podpora přípravy a realizace projektů atd. Obr. 4: Severovýchod Citace: ROP Severovýchod [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 22

34 5. Město Jičín Město Jičín ležící uprostřed Jičínské pahorkatiny, na samém pomezí půvabné krajiny Českého ráje, je přirozeným správním, kulturně historickým a turistickým centrem svého regionu. Obklopeno krajinou jedinečných přírodních krás, prolínajících se s množstvím historických památek a unikátní lidovou architekturou, patří nejen k nejvyhledávanějším turistickým cílům naší republiky, ale také k nevyčerpatelným zdrojům inspirace pro každého, kdo je jednou navštíví. Citace: Památky Jičín. Plzeň : Fraus, Unikátní encyklopedie na pokračování. ISBN s Historie Doba kamenná Před dvěma miliony let se Jičínskem pohybovaly tlupy lovců, byla doba ledová a celý kraj byl nehostinný. V mladší době kamenné krajina poskytovala více půdy, vody i dřeva. Došlo k výraznému oteplení a začali se zde usidlovat první zemědělci, proto Jičínsko patří k nejstarším oblastem s doloženým osídlením. Ojedinělé stopy pobytu člověka v této době jsou mimořádně vzácné pro celé naše území. V okolí bylo nalezeno několik pravěkých dílen, kde se vyráběly hlazené kamenné nástroje. Doba bronzová Jičínsko bylo osídleno lidem popelnicových polí, kteří tu zůstali až do začátku našeho letopočtu. Vybudovali první hradiště a začali vyrábět bronzové nástroje, šperky a zbraně. Jméno tohoto lidu je podle jejich způsobu pohřbívání byla nalezena žárová pohřebiště s popelem mrtvých, který byl uložen v nádobách. První obyvatelé, u nichž známe jejich jméno, jsou Keltové, kteří k nám přišli ve třetím století před naším letopočtem. Jednalo se o menší skupinky bojovníků, byli dobří řemeslníci, používali nástroje, které nám slouží doposud (kladivo, kleště, vrták, ). Zpracovávali sklo a 23

35 razili mince. Po Keltech přišli Slované, kteří sídlili naše území kolem roku 500 našeho letopočtu a živili se zemědělstvím. V Prachovských skalách přehradili soutěsky skalního města a vytvořili opevněné sídlo s rozlohou 5 km 2. Byli první kmen, který v české kotlině založil stát. Vládl zde kníže, který měl vojenskou družinu. Koncem 10. století byly východní Čechy spravovány rodem Slavníkovců, kde oblast Jičínska a Pocidlinska pod přímým vlivem rodu až do roku 995, kdy v Libici nad Cidlinou byla většina mužských členů vyvražděna a tím se k vládě dostali Přemyslovci. Vznik Českého království V době, kdy se zakládaly hrady, kostely, kláštery, byla kopcovitá krajina kolem Jičína vhodná pro postavení několika hradů. Veliš významný hrad, ve kterém byly uchovány Zemské Desky (soupis majetku šlechty) a kompaktáta, která stvrzovala odlišné náboženské a politické poměry v českém království. Po třicetileté válce byl na rozkaz císaře zbořen. Brada strážní a obranný hrad, kolem roku 1500 zřícenina. Bylo zde více hradů, všechny měly obrannou funkci, ale buď byly na příkaz císaře zbořeny anebo po nich zbyly jen zříceniny nebo jména kopců. Město Jičín bylo založeno podle plánu, jeho obdélníkové náměstí bylo řádně vyměřeno, ale kdo a v kterém roce Jičín založil, se přesně neví, protože město nemá zakládací listinu. První zmínka o Jičínu je z doby středověku z listiny královny Guty, manželky Václava II. z roku Vlastníkem jičínského panství byl tedy král a roku 1337 jej král Jan Lucemburský prodal šlechtickému rodu Vartenberků. Vartenberkové dbali o rozvoj území a zakládali nové vsi a začali osidlovat i Podkrkonoší. Čeněk z Vartenberka, nejvyšší purkrabí království českého, je spjat s Jičínskem. V době husitských válek byl představitelem kališnické šlechty, ale vstoupil i do služeb Zikmunda a tím se stal nepřítelem Jana Žižky z Trocnova. V roce 1423 Žižka přitáhl k Hořicům a Vartenberkovo vojsko v bitvě porazil. Doba renesance V této době zde vládli Trčkové z Lípy ( ). Ve městě byly stavěny nové hradby a z této doby pochází dominanta města, Valdická brána, která je součástí hradeb. V době renesance zde panoval i jeden z nejbohatších šlechtických rodů v Čechách. Rod vymřel po 24