Možnosti vytvoření jednotné metodiky sledování nákladů práce v ČR a v zahraničí (návrh certifikované metodiky) Jan Vlach Tomáš Kozelský

Transkript

1 Možnosti vytvoření jednotné metodiky sledování nákladů práce v ČR a v zahraničí (návrh certifikované metodiky) Jan Vlach Tomáš Kozelský VÚPSV, v.v.i. Praha 2013

2 Publikace byla schválena ediční vědeckou radou ve složení: doc. Ing. Ladislav Průša, CSc. (VÚPSV, v.v.i. Praha) Ing. Martin Holub, Ph.D. (VÚPSV, v.v.i. Praha) Mgr. Miriam Kotrusová, Ph.D. (FSV UK Praha) Ing. Robert Jahoda, Ph.D. (MU Brno) Ing. David Prušvic, Ph.D. (MF ČR) Ing. Jan Mertl, Ph.D. (VŠFS Praha) Ing. Jan Molek, CSc. (JU České Budějovice) doc. Ing. Olga Poláková, CSc. (Metropolitní univerzita Praha) Předkládaná monografie vznikla v rámci projektu TD Metodika soustavného sledování nákladů práce a využití v České republice v mezinárodním srovnání v rámci programu na podporu aplikovaného společenskovědního výzkumu a experimentálního vývoje OMEGA s finanční podporou Technologické agentury České republiky. Vydal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. Praha 2, Palackého náměstí 4 jako svou 445. publikaci Vyšlo v roce 2013, 1. vydání, počet stran 117 Tisk: VÚPSV, v.v.i. Recenze: Ing. Lubomír Jokel (MPSV) Mgr. Dalibor Holý (ČSÚ) ISBN

3 Abstrakt Monografie definuje: - datové zdroje pro sledování nákladů práce a práce jako výrobního faktoru, - metodiku: - sledování nákladů práce, - propočtu podílu práce na nákladech, - propočtu jednotkových nákladů práce, - analýzy růstu jednotkových nákladů práce. Monografii zpracoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí v rámci projektu Metodika soustavného sledování nákladů práce a využití v České republice v mezinárodním srovnání, který spolufinancuje Technologická agentura ČR. Monografie by měla být podkladem pro certifikaci navržené metodiky. Jednotnost datových zdrojů a metodiky jejich zpracování odstraní rozdílné interpretace v oblasti postavení práce v reprodukci ekonomických a sociálních vztahů, umožní bližší specifikaci českých nákladů práce na světových trzích. Klíčová slova: statistika práce, národní účty, náklady práce, zdanění práce, podíl práce na nákladech, jednotkové náklady práce Abstract The monograph defines: - data sources for monitoring of labor costs and labor as a production factor - the methodology of: - labor costs monitoring, - labour's share in costs, - unit labor costs calculations, - analysis of the growth of unit labor costs. The monograph was prepared by Research Institute for Labour and Social Affairs within the project "Methodology for continuous labor costs monitoring and utilization in the Czech Republic in international comparison," which is cofinanced by Technology Agency of the Czech Republic. The monograph should be the basis for certification of the proposed methodology. Consistency of data sources and methodologies of their processing will eliminate different interpretations of the status of work in the reproduction of economic and social relations and will allow more detailed specification of Czech labor costs on world markets. Key words: labor statistics, national accounts, labor costs, labor taxation, labour's share in costs, unit labor costs

4

5 Obsah Úvod Náklady práce Úplné náklady práce Náklady práce sledované a vykazované Eurostatem Náklady práce v pojetí OECD Srovnatelnost výstupů statistiky nákladů práce ČSÚ a Eurostatu Práce jako výrobní faktor, postavení práce v reprodukčním procesu Práce jako faktor produktivity Podíl práce na nákladech Definice jednotkových nákladů práce Definice jednotkových nákladů práce v zahraničí Jednotkové náklady práce ve výkaznictví významných domácích institucí Shrnutí vybraných definic jednotkových nákladů práce Jednotkové náklady práce v metodice VÚPSV, v.v.i Analýza pohybu jednotkových nákladů práce Závěr...53 Literatura...59 Přílohy Příloha č. 1 Náhrady zaměstnancům...67 Příloha č. 2 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo...72 Příloha č. 3 Mezispotřeba...75 Příloha č. 4 Spotřeba fixního kapitálu...77 Příloha č. 5 Tabulky (aplikace navržené metodiky)

6

7 Úvod Úvod Úroveň nákladů práce ovlivňuje tržní postavení podnikatelských subjektů. Spolu s produktivitou a celkovými náklady, jejichž jsou součástí, v podstatné míře rozhodují o konkurenční pozici na globálním a evropském integrovaném trhu. V nadnárodním rozměru investoři při svém rozhodování přihlížejí ke komparativní pozici nákladů na práci a jejich proporci k produktivitě práce. Struktura nákladů práce, tj. poměr mezi mzdovou složkou a sociálně personálními nákladovými složkami, odráží základní mechanismy rozdělovacích a přerozdělovacích procesů a ovlivňuje vztahy mezi zaměstnavateli, zaměstnanci, státem a jejich vzájemné aktivity. Struktura nákladů práce představuje spojnici mezi ekonomickou a sociální sférou. Náklady práce jsou především zdrojem převažující části příjmů nejpočetnější sociální skupiny - zaměstnanců. Mzdová a platová plnění zaměstnancům se v rozhodující míře podílejí na tvorbě finančních prostředků pro fondy sociální ochrany, z nichž se vyplácejí starobní a invalidní důchody, peněžní a naturální dávky v nemoci, podpora v nezaměstnanosti a kryjí náklady zdravotní péče, popř. další sociální potřeby obyvatelstva. Z tohoto pohledu patří úroveň a struktura nákladů práce, efektivnost využití práce, resp. jejich stabilita a předvídatelnost, ke klíčovým faktorům podnikatelského klimatu a ekonomických aktivit v každé zemi. Náklady na práci jsou v jednotlivých státech základnou reprodukčních nákladů ekonomického a sociálního systému. Limity možných úprav proporcí a mechanismu utváření nákladů práce představují vyrovnanost veřejných rozpočtů a konkurenceschopnost národní ekonomiky. Analýza v této oblasti představuje zodpovězení komplexu otázek o ceně práce, její struktuře, produktivitě práce a souvislostech s pohybem sociálních vztahů. Náklady práce (v terminologii mezinárodní normy ESA 95 položka D 1, náhrady zaměstnancům, Compensation of employees ) obsahují výdaje zaměstnavatelů na zaměstnance. Základní a převažující složkou jsou mzdy a platy zaměstnanců, další složkou jsou nemzdové náklady, zejména sociální náklady, výdaje a požitky. Průměrné náhrady zaměstnancům jsou v podstatě cenou, za kterou zaměstnavatel nakupuje práci na trhu. Jejich úroveň a vývoj osciluje kolem rovnováhy mezi nabídkovou a poptávkovou stranou trhu práce. Na rozdíl od cen zboží a služeb jejich utváření ovlivňují ekonomické a politické poměry a v jejich rámci síla a pozice sociálních partnerů při vyjednávání mzdových a pracovních podmínek. V důsledku minimálně ročních ujednání (kolektivních smluv) pohyb nákladů práce vykazuje zhruba roční rigiditu za vývojem ekonomického výkonu v makro- a mikroproporcích. Objem finančních plnění za nákup a výkon práce ovlivňuje rovnováhu v národní ekonomice a společenské klima. Na druhé straně poruchy ekonomického reprodukčního procesu, např. výrazné snížení agregátní poptávky, a změny sociálně-politických vztahů nacházejí odraz v procesu utváření nákladů práce. Úroveň a dynamika náhrad zaměstnancům jsou ve vzájemné interakci s pohybem jednotlivých segmentů trhu, s úrovní a dynamikou cen ostatních výrobních faktorů a s produktivitou práce. V systémovém pojetí vystupuje jejich úzká vazba s absolutní a relativní hladinou výrobních a spotřebitelských cen. V ekonomických vztazích náhrady zaměstnancům, v závislosti jejich podílu na nákladech, a efektivnost využití práce významně ovlivňují konkurenční pozici: - v mezinárodním měřítku na makroekonomické úrovni - objem, cena práce a efektivnost práce v jednotlivých zemích, 7

8 Úvod - v mezinárodním měřítku na odvětvové úrovni - objem cena práce a její efektivnost v rámci odvětví regionálních a světových trhů, - vnitrostátně - objem, cena práce a efektivnost práce jednotlivých podnikatelských subjektů uvnitř odvětví i mezi oborovými a odvětvovými souhrny. Komparace metodicky a zdrojově srovnatelných dat o práci je podkladem pro tvorbu a realizaci podnikatelských strategií v rámci Evropského hospodářského prostoru a světových trhů. Sledování a vyhodnocení jejich pohybu umožňuje hospodářské, fiskální a měnové politice pružně reagovat na měnící se ekonomické a sociální podmínky. Hodnocení procesů utváření ceny práce, jejího místa v reprodukčním procesu a jejího efektivního využití jsou ve světě i v ČR roztříštěná. S tím souvisejí i v mnoha případech protichůdná hodnocení. S ohledem na význam nákladů práce v reprodukci sociálních a ekonomických vztahů, vč. konkurenčně schopné pozice českých podniků na světových trzích, doporučila Rada hospodářské a sociální dohody na svém 52. zasedání v dubnu 2005 soustavné sledování pohybu nákladů práce. Monitoring průběžně provádí Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. (dále též VÚPSV ). Cílem předkládané monografie je návrh na sjednocení datových zdrojů v problémovém okruhu ceny, množství a efektivnosti vynakládané práce v ČR a na metodiku jejich zpracování jako základu efektivního dialogu sociálních partnerů a pro rozhodování o hospodářské a sociální politice. Metodologie by měla být využitelná i v podnikatelské praxi. Předkládaná monografie obsahuje: - rekapitulaci zdrojových dat pro hodnocení místa a postavení práce v ekonomických a sociálních vztazích, - přehled nejdůležitějších metodologických přístupů doma a v zahraničí, jejich zhodnocení, charakteristiku rizik a zdrojů omylů při analýze objemu, ceny a využití práce, - návrh jednotných statistických zdrojů, návrh jednotné metodiky hodnocení problematiky vynakládání práce v ČR, minimálně v rámci rezortu MPSV. První kapitola monografie se věnuje problematice nákladů práce, resp. zachycení nákladových položek práce v šetřeních Českého statistického úřadu (dále též ČSÚ ), Eurostatu a OECD. Text upozorňuje na dílčí rozdíly v dílčích položkách v obou sledováních, které vyplývají z mechanismu utváření ceny práce v ČR. Autoři touto cestou děkují za metodologickou pomoc pracovníkům ČSÚ, odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí. Následující část se věnuje práci jako výrobnímu faktoru z hlediska činitele multifunkcionální produktivity, kvantifikaci podílu práce na nákladech a z hlediska efektivnosti práce měření jednotkovými náklady práce (dále též JNP ). Závěrečná kapitola se zaměřuje na možnosti analýzy faktorů pohybu jednotkových nákladů práce v kontextu zreálňování směnného kurzu a cenové konvergence. 8

9 Úvod Přílohy obsahují: - vybrané definice jednotlivých pojmů z European System of Accounts ESA (ESA 95) využívaného evropskými statistickými službami ve statistice práce a statistice národních účtů, které nejsou v textu podrobně rozebrány, - aplikaci navržené metodiky v časových řadách na základě údajů ČSÚ, OECD a Eurostatu z I. čtvrtletí Předkládaná monografie vznikla v rámci projektu TD Metodika soustavného sledování nákladů práce a využití v České republice v mezinárodním srovnání v rámci programu na podporu aplikovaného společenskovědního výzkumu a experimentálního vývoje OMEGA s finanční podporou Technologické agentury České republiky. 9

10 1. Náklady práce 1. Náklady práce Náklady práce z makroekonomického pohledu představují souhrn nákladů spojených s fungováním výrobního faktoru práce a reprodukcí ekonomických a sociálních vztahů, zahrnují práci všech pracovníků, tj. zaměstnanců a sebezaměstnaných. Operacionistické pojetí nákladů práce je definováno úže jako souhrn nákladů, které zaměstnavatelé vynakládají na zaměstnance v souvislosti s výkonem práce v rámci pracovního poměru. Toto pojetí odpovídá dostupnosti statistických dat. Náklady vynakládané zaměstnavateli na zaměstnance průběžně sledují evropské statistické služby za národní ekonomiku i v strukturálních průnicích. Obdobné zjišťování nákladů práce sebezaměstnaných je obtížné a prakticky nerealizovatelné. Odborná literatura a následně statistická zjišťování a fiskální politika se liší v definování nákladů práce sebezaměstnaných. 1 Statistika práce běžně sleduje náklady práce za zaměstnance. Zdrojem dat o výši a struktuře nákladů, které zaměstnavatel vynakládá na zaměstnance, jsou: - úplné náklady práce šetřené Českým statistickým úřadem za ČR, - náklady práce (labour costs) sledované Eurostatem za země EU, - náklady práce sledované OECD v rámci mezinárodní komparace zdanění práce, za její členské země. ČSÚ definuje úplné náklady práce jako náklady zaměstnavatele na zaměstnance. Jsou součtem přímých nákladů (mezd vč. náhrad), sociálních požitků, sociálních nákladů/výdajů, personálních nákladů/výdajů, daní (viz podrobné popisy těchto proměnných). Přijaté dotace od úřadů práce na veřejně prospěšné práce či společensky účelná pracovní místa se odečítají. 2 Eurostat definuje náklady práce jako celkové náklady ze strany zaměstnavatelů na zaměstnaný personál. Zahrnují zaměstnaneckou kompenzaci, totiž mzdy a platy v hotovosti a v naturáliích, příspěvky na sociální zabezpečení placené zaměstnavatelem, výdaje na odborné školení, další výdaje jako náborové výdaje a výlohy na pracovní oděvy a daně z celkové zaměstnanosti považované za náklady práce mínus různé přijaté dotace. 3 Data zveřejňovaná Eurostatem jsou kolekcí šetření národních statistických služeb na bázi jednotné metodiky, což zajišťuje jejich mezinárodní srovnatelnost. Mimo jiné to znamená, že u všech lze předpokládat stejnou kvalitu z hlediska přesnosti Někteří autoři považují za náklad práce sebezaměstnaných rozdíl mezi tržbami a náklady, resp. smíšený důchod. Tato úvaha se promítá i ve výběrovém statistickém šetření o příjmech a životních podmínkách domácností EU-SILC (European Union - Statistics on Income and Living Conditions), blíže ČSÚ: Příjmy a životní podmínky domácností Praha kód e Dostupné na edicniplan.nsf/p/ Ve skutečnosti smíšený důchod představuje přidanou hodnotu, kterou sebezaměstnaný používá pouze zčásti na osobní spotřebu svoji a své domácnosti, další část slouží k obnově a rozšíření podnikání, blíže Baštýř, I.: Příjmy osob samostatně výdělečně činných, In Průša a kolektiv: Sociálně-ekonomické postavení osob samostatně výdělečně činných ve společnosti. Praha: VÚPSV, ISBN , dostupné na s ČSÚ: Statistický metainformační systém. Ukazatele. Dostupné na fnazev=pr%e1ce&fid=609, přístup září Podrobný popis sledovaných ukazatelů (proměnných) obsahuje výkaz ÚNP 4-01, Výkaz o úplných nákladech práce a Metodické vysvětlivky ČSÚ. Dostupné na Eurostat: Labour costs annual data, Reference Metadata in Euro SDMX Metadata Structure (ESMS). Dostupné na 10

11 1. Náklady práce odhadu. Dílčí rozdíly vyplývají z rozdílu pracovně právní legislativy a z praxe národních statistických služeb. Všechny údaje za ČR ve statistice práce Eurostatu pocházejí z jednoho jediného šetření zmíněného na prvním místě - Úplné náklady práce Českého statistického úřadu. Doplňkovým zdrojem informací o nákladech práce jsou každoročně zveřejňované informace OECD o zdaňování mezd v publikacích řady Taxing Wages. 4 Publikace obsahují informace o zdanění práce a jeho struktuře na straně zaměstnavatele a zaměstnance. Šetření se omezuje pouze na členské státy OECD. 1.1 Úplné náklady práce Základním zdrojem dat o výši a struktuře úplných nákladů práce v ČR jsou pravidelná roční šetření prováděná ČSÚ od roku Výsledky úřad publikuje v listopadu, popř. v prosinci následujícího roku v řadě publikací Úplné náklady práce. Získané údaje se týkají: - organizací s 1 a více zaměstnanci, právnických osob a fyzických osob zapsaných v obchodním rejstříku, - všech odvětví, tj. CZ-NACE A - S. Do roku 2008 publikoval ČSÚ i časové řady počínaje rokem Sběr dat kombinuje vyčerpávající a výběrové šetření. ČSÚ uplatňuje ve skupině organizací od 1 do 250 zaměstnanců výběrové šetření a u jednotek s 250 a více zaměstnanci plošné šetření. 5 Výše průměrné měsíční mzdy zjištěné v rámci šetření úplných nákladů práce není totožná s publikovanou průměrnou mzdou z krátkodobých zjišťování ČSÚ. Soubor ekonomických subjektů zařazených do ročních zjišťování se liší od krátkodobých statistických zjišťování o mzdách v několika aspektech, zejména v rozsahu výběrového souboru. Definice úplných nákladů práce a jejich struktury tak, jak je sleduje ČSÚ, je odvozená od metodiky Eurostatu, zejména od nařízení Rady (ES) č. 530/1999 o strukturální statistice výdělků a nákladů práce, od nařízení Komise (ES) č. 1737/2005, kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 1726/1999, pokud jde o definici a předávání informací o nákladech práce a od nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 295/2008 o strukturální statistice podniků. 4 5 Např. OECD: Taxing Wages , OECD 2011, ISBN blíže příloha č. 1 k vyhlášce č. 306/2010 Sb., ÚNP 4-01 Výkaz o úplných nákladech práce. Dostupné na 11

12 1. Náklady práce Tabulka č. 1 Struktura úplných nákladů práce sledovaná ČSÚ přímé (mzdové) náklady práce položka nepřímé (vedlejší, nemzdové) náklady práce položka Mzdy a platy za vykonanou práci (za odpracovaný čas) 2. Náhrady mzdy (plnění za placený neodpracovaný čas) 3. Sociální požitky 4. Sociální náklady a výdaje 5. Personální náklady tarifní mzdy a platy, pravidelné odměny v závislosti na výkonu a plnění předepsaných kritérií, odměny podle výsledku hospodaření vyplácené nepravidelně, nenárokovatelné platby z nákladu vázané na výsledky zpravodajské jednotky či vnitřních organizačních útvarů, odměny hrazené ze zisku, mimořádné výplaty, např. další plat před dovolenou, před vánocemi, příplatky za přesčasovou práci, ostatní příplatky (mzdová zvýhodnění) a doplatky např. za práci v noci a o volných dnech (nedělích, svátcích) a za práci ve směnných režimech, za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí, osobní příplatky, zvláštní příplatky apod., naturální mzdy (vyjádřené v penězích), odměny za pracovní pohotovost, ostatní mzdy náhrady mzdy za dovolenou, náhrady při překážkách v práci na straně zaměstnavatele, náhrady při překážkách v práci na straně zaměstnance, náhrady mzdy za svátky produkty firmy poskytované se slevou, rozdíl mezi náklady na produkci vlastních výrobků prodávaných zaměstnancům a příjmy z prodeje, pokud je cena nižší než výrobní náklady, nebo jsou produkty poskytovány zdarma, příspěvky na bydlení, pořízení bytu nebo vybavení poskytované zaměstnancům, výdaje na údržbu a administraci bytů a ubytoven po odečtení nájemného, přídavky a dotace zaměstnancům v souvislosti s bydlením, rozdíl mezi tržní a poskytovanou úrokovou sazbou půjček na bydlení, služební vozy k soukromým účelům, příspěvky na stravování, rozdíl mezi náklady na závodní stravování a tržbami z prodeje stravenek, příspěvek na nákup stravovacích kupónů apod., příspěvky ve formě spoření, prodej akcií, prodej akcií za nižší než tržní cenu, resp. bezplatné rozdělení akcií, vyrovnání rozdílu úročení vkladů vnitropodnikového spoření a průměrného úroku peněžních ústavů, výdaje ze sociálního fondu zákonné pojištění na sociální zabezpečení, výdaj zaměstnavatele, nadstandardní programy sociálního zabezpečení, plnění zaměstnavatele na nadstandardní programy sociálního a zdravotní zabezpečení dohodnuté v kolektivní smlouvě, nebo dobrovolné, vyrovnání za nemoc placené zaměstnavatelem, odstupné, ostatní sociální dávky placené zaměstnavatelem, např. při narození, úmrtí, odchodu do důchodu, pokud nejsou hrazeny ze sociálního fondu náklady na nábor zaměstnanců, mimo mezd a režie personálních útvarů, náklady na výchovu a zapracování učňů, náklady na provoz učiliště mimo mezd a režie, náklady na služby spojené s výchovou učňů v cizích zařízeních a náklady na zapracování učňů, náklady na školení zaměstnanců, dotace na rekvalifikaci se odečítají, náklady na pracovní oděv, uniformy, ošatné, pracovní pomůcky, ostatní personální náklady hrazené z nákladů související s regenerací pracovní síly, s dopravou do zaměstnání, s péčí o předškolní děti, poskytování osobních služeb zaměstnancům 12

13 1. Náklady práce náklady práce položka Daně a dotace pokračování tabulky daně a sankce související se zaměstnáváním lidí nebo v souvislosti s vyplácením mezd, dotace na pracovní sílu určené pro financování části nebo všech nákladů na přímé odměny 6 Zdroj: ČSÚ: Metodické vysvětlivky k výkazu ÚNP Dostupné na ČSÚ: Úplné náklady práce za rok Praha: ČSÚ, 2011, kód e , dostupné na ČSÚ: Vývoj úplných nákladů práce v letech Úvod, Praha: ČSÚ, 2009, kód w Dostupné na , s. 5, úprava VÚPSV Úplné náklady práce se sledují v přepočtu na skutečně odpracovanou hodinu (včetně přesčasů) nebo na jednoho zaměstnance za měsíc nebo rok. Pro účely výpočtu se používá průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané. V současné době se mezi odbornou veřejností vedou diskuse ohledně vypovídací schopnosti charakteristiky v měsíčním nebo hodinovém vyjádření. Mezinárodní srovnání většinou dávají přednost hodinovým jednotkám s odvoláním na jejich srovnatelnost. Tento postup však nebere v úvahu historicky vzniklé podmínky vynakládání práce (např. délka pracovní doby, pracovního volna, počet pracovních a placených dnů), které jsou ve finančním vyjádření v dané zemi součástí ceny práce. Rozdíly v odpracovaných a placených hodinách jsou v jednotlivých zemích značné. 6 Datace a subvence ve prospěch zaměstnavatele se při výpočtu úplných nákladů práce odečítají. 13

14 1. Náklady práce Tabulka č. 2 Průměrný počet odpracovaných hodin za měsíc měsíc/hodiny Belgie ,32 125,33 125,34 125,34 127,43 127,44 127,44 Bulharsko 144,25 145,70 145,19 144,86 146,18 145,78 145,61 146,63 145,91 143,45 141,80 Česká republika 152,49 143,86 143,85 142,76 144,86 144,63 144,34 143,28 144,59 143,95 146,31 Dánsko ,07 132,71 131,60 131,68 130,84 131,16 Německo 136,33 136,58 136,65 137,76 139,41 139,56 139,38 139,60 137,56 137,82 137,67 Estonsko 149,96 152,57 151,16 149,75 151,53 151,13 150,66 150, Irsko ,93 137,52 Řecko ,00 - Španělsko 140,46 139,90 139,47 138,74 137,71 136,84 136,02 135,46 144,82 142,75 143,46 Francie ,13 130,67 Itálie , Kypr 171,02 171,07 170,74 170,75 171,15 172,41 173,41 174, Lotyšsko 151,96 151,11 148,24 148,67 152,58 154,12 154,30 153,72 150,51 148,45 150,83 Litva 146,65 150,36 150,47 150,61 149,44 150,58 149,09 150,14 144,46 148,34 149,82 Lucembursko ,56 143,85 143,81 144,65 147,38 144,54 144,95 Maďarsko ,51 146,29 152,06 152,58 149,43 148,47 147,73 150,07 Malta ,38 156,30 150,75 146,80 152,00 147,85 168,06 163,13 - Nizozemsko , Rakousko 145,56 145,46 144,85 145,28 145,53 145,42 146,08 146,89 145,77 141,66 142,13 Polsko 145,32 142,75 141,39 140,74 139,82 139,86 139,87 139,86 143,26 138,45 139,56 Portugalsko ,89 142,68 143,00 142,96-142,97 140,81 Rumunsko 153,31 154,77 149,76 152,63 153,60 153,40 153,97 154,56-152,59 153,64 Slovinsko 142,07 141,96 141,63 141,14 145,50 147,87 146,61 147,21 141,15 139,66 142,36 Slovensko 140,32 136,97 139,25 134,49 137,87 135,05 138,14 136,96-138,21 141,34 Finsko ,00 135,02 135,02 135,03 135,06 135,01 137,17 137,15 137,17 Švédsko ,42 140,40 140,42 140,42 139,95 140,01 139,98 Velká Británie 151,17 151,20 150,82 152,04 152,21 153,30 153,38 153,38-148,86 148,98 Zdroj: Eurostat: Population and social conditions - Labour market - Labour costs. Dostupné na eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/labour_market/labour_costs/database, březen 2012 Hodinové náklady práce částečně vyjadřují intenzitu práce, ovšem zkreslenou zákonným, resp. v kolektivních smlouvách sjednaným rámcem délky pracovní doby, dalších pracovních podmínek a postupem zaměstnavatelů v závislosti na postavení na trhu. Měsíční charakteristika shrnuje zvládnutí intenzivních a extenzivních faktorů exploatace práce. Jednotka měsíce, resp. roku odpovídá účetním obdobím a z toho hlediska je i srozumitelná a v praxi jednoduše využitelná. Z tohoto pohledu se jako komplexní ukazatel ceny práce jeví podle názoru autorů měsíční, popř. roční vyjádření. 14

15 1. Náklady práce Tabulka č. 3 Relace nákladů práce v roce 2010 v EUR k úrovni SRN, index v % relace nákladů práce v % (SRN 100 %) hodinové měsíční rozdíl (hodinové - měsíční) v p.b. Belgie 121,01 112,02 8,99 Bulharsko 10,84 11,16-0,33 Česká republika 33,03 35,11-2,07 Dánsko 130,38 124,22 6,16 Německo 100,00 100,00 0,00 Irsko 101,88 101,77 0,11 Španělsko 72,23 75,27-3,04 Francie 113,48 107,72 5,76 Lotyšsko 18,85 20,65-1,80 Litva 19,02 20,70-1,68 Lucembursko 114,49 120,55-6,06 Maďarsko 23,87 26,02-2,15 Rakousko 98,26 101,44-3,18 Polsko 27,04 27,41-0,37 Portugalsko 45,33 46,37-1,04 Rumunsko 14,36 16,02-1,67 Slovinsko 51,08 52,82-1,74 Slovensko 27,98 28,73-0,75 Finsko 99,93 99,57 0,36 Švédsko 116,69 118,65-1,96 Velká Británie 68,22 73,83-5,61 Zdroj: Eurostat: Population and social conditions - Labour market - Labour costs. Dostupné na eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/labour_market/labour_costs/database; březen 2012, výpočty VÚPSV, v.v.i. Rozdíly mezi měsíčními a hodinovými hodnotami nákladů práce jsou v mnoha případech výrazné. 1.2 Náklady práce sledované a vykazované Eurostatem Klíčovým zdrojem jsou data o nákladech práce (labour costs - LC) zjišťovaná národními statistickými službami podle metodických pokynů Eurostatu. Data Eurostatu jsou získávána ze šetření - Labour Costs Surveys (LCS Collection), 7 která se provádějí každé čtyři roky. 7 Blíže Eurostat: Labour cost surveys, Reference Metadata in Euro SDMX Metadata Structure (ESMS). Dostupné na 15

16 1. Náklady práce Tabulka č. 4 Struktura nákladů práce (D - labour costs) šetřená Eurostatem v roce 2012 D.1 Compensation of employees D.11 Wages and salaries D.111 Wages and salaries (excluding apprentices) D.1111 Direct remuneration, bonuses and allowances D Direct remuneration, bonuses and allowances paid in each pay period D Direct remuneration, bonuses and allowances not paid in each pay period D.1112 Payments to employees savings schemes D.1113 Payments for days not worked D.1114 Wages and salaries in kind D Company products (optional) D Staff housing (optional) D Company cars (optional) D Stock options and share purchase schemes (optional) D Other (optional) D.112 Wages and salaries of apprentices D.12 Employers' social contributions D.121 Employers' actual social contributions (excluding apprentices) D.1211 Statutory social-security contributions D.1212 Collectively agreed, contractual and voluntary socialsecurity contributions D.122 Employers' imputed social contributions (excluding apprentices) D.1221 Guaranteed remuneration in the event of sickness (optional) D.1222 Employers' imputed social contributions for pensions and health care (optional) D.1223 Payments to employees leaving the enterprise (optional) D.1224 Other imputed social contributions of the employer (optional) D.123 Employers' social contributions for apprentices D.2 Vocational training costs D.3 Other expenditure paid by the employer D.4 Taxes D.5 Subsidies received by the employer Zdroj: Eurostat: Labour Cost Survey 2012, Eurostat s arrangements for implementing the Council Regulation 530/1999 and the Commission Regulation 1737/2005, Directorate F: Social Statistics and Information Society, May 2012, úprava VÚPSV Data sbírají národní statistické služby na základě stratifikovaného náhodného výběru z podniků nebo místních jednotek. Struktura dat zohledňuje ekonomickou aktivitu a velikostní kategorii. Šetření sleduje hodinové, měsíční a roční náklady práce v odvětvích průmyslu a služeb (od roku 2008 Nace R2 sekce B - S, 8 srovnatelné s CZ- NACE, resp. do roku 2008 NACE R 1.1 sekce C až O 9 ), 10 absentuje zemědělství, rybolov 8 9 průmysl, stavebnictví a služby až do odvětví ostatní služby důlní průmysl a těžba až další společenské, sociální a osobní služby 10 blíže Eurostat: Labour costs annual data, Reference Metadata in Euro SDMX Metadata Structure (ESMS). Dostupné na 16

17 1. Náklady práce a lesní hospodářství (NACE sekce A). Eurostat třídí výstupy podle členských zemí. Údaje jsou vyjádřené v EUR, národní měně a v paritě kupní síly (PPS) 11 a z hlediska metodiky se po přepočtu na EUR popř. na PPS 12 dají porovnávat. Eurostat zveřejňuje získané údaje v intervalu 13. až 15. měsíc po skončení běžného roku. Aktualizace dat mezi jednotlivými šetřeními probíhá pomocí metody LCI (labour cost index), 13 tj. průběžnou indexací Lapeyersova typu ve struktuře přímých a vedlejších nákladů práce na bázi výstupů šetření (LCS). K indexaci se využívají údaje o růstu průměrného výdělku za přepočtené osoby, který se promítá do přírůstku přímých nákladů a povinných sociálních příspěvků fixovaných na výši mzdy. 14 Příloha Směrnice Evropské komise č. 450/2003 LCI definuje 15 : kde: t wi j j wi h j i w = i i LCI tj, j Wi i t w i hodinové náklady práce na zaměstnance v odvětví i v čase t, j w i hodinové náklady práce na zaměstnance v odvětví i v čase j, j h i odpracované hodiny zaměstnance v odvětví i v čase j, j W i náklady práce na zaměstnance v odvětví i v čase j, když: j i j W = w * h j i i Touto metodou není možné zachytit pohyb zbytkových nákladů, které jsou nezávislé na mzdě. Jejich podíl na nákladech práce je však nízký, řádově v jednotkových procentech (v ČR 1-2 %). Index nákladů práce vyjadřuje změnu proti předchozímu období ve struktuře zaměstnanosti výchozího roku. Pomocí LCI lze sledo- 11 Eurostat při mezinárodním srovnání v rámci EU-27 využívá standard kupní síly (Purchasing power standard - PPS), který je uměle vytvořenou měnovou jednotkou k vyjádření objemu ekonomických souhrnných ukazatelů zemí EU. V rámci Evropského srovnávacího programu (European Comparison Programme) kupní síla 1 PPS odpovídá průměru kupní síly 1 eura v zemích EU. Údaj v PPS se získá z hodnoty vyjádřené v národní měně vydělením příslušnou paritou kupní síly v EUR, blíže OECD, Eurostat : Methodological manual on purchasing power parities, European Communities / OECD, Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2006, ISSN , ISBN X. Dostupné na eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/product_details/publication?p_ product_code=ks-be blíže Labour cost surveys, Reference Metadata in Euro SDMX Metadata Structure (ESMS). Dostupné na 13 blíže Eurostat: Labour cost index, Reference Metadata in Euro SDMX Metadata Structure (ESMS). Dostupné na březen blíže Holý, D. Index nákladů práce v ČR a v EU. Statistika. 2002, č. 6, s ISSN x, 15 Annex, Regulation (EC) No. 450/2003 OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL, Official Journal of the European Union, L. 69/5, překlad VÚPSV 17

18 1. Náklady práce vat pohyb nákladů práce celkem, popř. po vyloučení nepravidelných výplat bonusů vč. 13. a 14. platu, 16 mezd a platů a nepřímých nákladů celkem. Jednotlivé státy EU používají různé metody konstrukce LCI, např. Španělsko organizuje samostatné pravidelné výběrové šetření v podnicích, naopak severské státy index produkují s pomocí administrativních dat. Interpretace výsledků metody LCI musí přihlížet k abstrakci od skutečných strukturálních změn nákladů práce a zaměstnanosti. Index na druhé straně přihlíží k odpracované době, sleduje hodinové náklady práce a pohyb kurzu národní měny. Z tohoto pohledu se objevují diference od dynamiky údajů sledovaných ČSÚ v rámci ročních šetření, která jsou přesnější. 1.3 Náklady práce v pojetí OECD Dalším zdrojem informací o nákladech práce v mezinárodním srovnání jsou každoročně zveřejňované informace OECD o zdaňování mezd (Taxing Wages). 17 Náklady práce zahrnují mzdy zaměstnanců a zákonné odvody zaměstnavatelů na sociální a zdravotní zabezpečení. Nesledují se nepovinná plnění zaměstnavatelů (plnění dohodnutá v kolektivní smlouvě, odstupné, vyrovnání za nemoc, ostatní sociální výdaje a náklady), personální náklady, daně a dotace. Publikace obsahují informace o výši a podílu zákonně stanovených odvodů zaměstnavatelů do sociálních fondů na nákladech práce a o míře a struktuře daňového zatížení mezd zaměstnanců. Statistika se nezabývá odvětvovým členěním, omezuje se na národní ekonomiku a strukturu domácností. Šetření se omezuje pouze na členské státy, tj. chybí země EU, které nejsou v OECD, jako Litva, Lotyšsko, Bulharsko a Rumunsko. Výsledky šetření za běžný rok OECD publikuje ve II. čtvrtletí následujícího roku. 1.4 Srovnatelnost výstupů statistiky nákladů práce ČSÚ a Eurostatu Interpretace výsledků nadnárodního sledování práce a jejího efektivního využití musí přihlížet k rozdílům národních interpretací metodik vyhlášených nadnárodními statistickými institucemi. Průběžný proces ladění statistických šetření na mezinárodní úrovni (OECD, Eurostat) však národní metodiky přibližuje. Výše charakterizovaná omezení datové základny vč. její neúplnosti a v některých případech i pochybnosti o kvalitě a důvěryhodnosti dat vyžadují, aby metodickým základem mezinárodního srovnání byla kombinace informací z uvedených zdrojů a v některých případech i jejich vzájemné prolnutí. Interpretace údajů Eurostatu za ČR musí přihlížet k rozdílům statistiky o úplných nákladech práce publikovaných ČSÚ a statistiky nákladů práce zveřejňované Eurostatem. ČSÚ při sledování úplných nákladů práce v ČR vychází z metodiky Eurostatu. Ve výstupech obou institucí se však objevují dílčí diference, které odrážejí: 16 Nepravidelné výplaty způsobují změny výdajů sektoru domácností, na základě požadavku ECB se sledují samostatně. 17 např. OECD: Taxing Wages , OECD 2012, ISBN

19 1. Náklady práce a) specifický historicky vzniklý proces a právní rámec utváření nákladů práce v ČR, b) rozdílný základní soubor, c) vyšší periodicitu zjišťování na straně ČSÚ. České pracovní právo definuje mzdu jako ekonomickou kategorii, tj. jako odměnu za práci, nikoli jako sociální kategorii. Mzdové náklady nezohledňují sociální situaci zaměstnance a jeho rodiny (absence rodinných příplatků). Tuto oblast řeší veřejné rozpočty. Obdobná situace se projevuje v oblasti ostatních sociálních nákladů a výdajů, kterou mohou čeští zaměstnavatelé v rámci systému sociálního zabezpečení zaměstnavatele minimalizovat. Ustanovení zákoníku práce 18 do odměny za práci nezahrnuje mimomzdové ocenění práce (sociální požitky) v metodice Eurostatu zahrnuté do náhrad zaměstnancům. Metodika ČSÚ sociální požitky zahrnuje do nepřímých nákladů práce spolu se sociálními výdaji a náklady, personálními náklady, daněmi a dotacemi. S kategoriemi přímých a nepřímých nákladů práce Eurostat neoperuje, využívá: - kompenzace zaměstnancům (z toho mzdy a platy a naturální mzdy), - sociální příspěvky zaměstnavatele, - výdaje na odborné školení mimo učňů, - další výdaje, - daně, - dotace. V rámci struktury nákladů práce se diference objevují v nákladové položce Naturální mzdy sledované Eurostatem, kdy položka Naturální mzdy vyjádřené v penězích patří v české metodice do mezd a platů a Náklady na prodej výrobků se slevou zaměstnancům, resp. rozdíl mezi zaměstnaneckou a tržní cenou, Příspěvky na bydlení, Služební vozy k soukromým účelům, Příspěvky zaměstnavatele ve formě spoření a prodeje akcií, Příspěvky na stravování a Výdaje sociálního fondu zahrnuje položka úplných nákladů práce Sociální požitky. Jinými slovy, položka Eurostatu Naturální mzdy nemá v české statistice s ohledem na zákoník práce zrcadlo. Obdobná je situace i českých Personálních nákladů, které odrážejí evropské Náklady na vzdělání zaměstnanců a Ostatní náklady zaměstnavatele a u Daní a dotací, které zahrnují samostatné nákladové složky ve statistice Eurostatu Daně a Dotace. Na počátku 90. let československý stát (následně český stát) převzal výchovu učňů, náklady na učně se u českých podniků vyskytují minimálně a jsou statisticky nevýznamné. Z tohoto titulu jsou české náklady práce nižší o zhruba 1 % ve srovnání s jinými zeměmi EU. 19 ČSÚ sleduje náklady zaměstnavatelů na učně samostatnou položkou Personálních nákladů v rámci nepřímých nákladů práce Náklady na výchovu a zapracování učňů. Statistika práce v ČR nevykazuje mzdové a sociální náklady na učně Zákon č. 262/2010 Sb. ve znění pozdějších předpisů 19 blíže: Eurostat: Labour costs survey Dostupné na page/portal/statistics/search_database 20 Náklady na výchovu a zapracování učňů se v českých podnicích v roce 2010 pohybovaly průměrně v řádech setin procenta, blíže např. ČSÚ: Úplné náklady práce za rok 2010, Praha: ČSÚ, 2011, kód e Dostupné na nebo Vlach, J., Kozelský, 19

20 1. Náklady práce Uvedené momenty se odrážejí v rozdílech struktury úplných nákladů práce ČSÚ a nákladů práce Eurostatu. T. Náklady práce a jejich struktura v ČR v období konjunktury po roce Praha: VÚPSV, v.v.i., ISBN , s Dostupné na 20

21 1. Náklady práce Tabulka č. 5 Struktura úplných nákladů práce sledovaných ČSÚ a nákladů práce sledovaných Eurostatem Labour costs - Eurostat úplné náklady práce - ČSÚ kód položka kód položka D11 Wages and salaries D111 Wages and salaries (excluding apprentices) D1111 Direct remuneration, bonuses and allowances D11111 D11112 Direct remuneration, bonuses and allowances paid in each pay period Direct remuneration, bonuses and allowances not paid in each pay period 1 mzdy a platy za vykonanou práci tarifní mzdy příplatky za přesčasovou práci ostatní příplatky (mzdová zvýhodnění) a doplatky odměny za pracovní pohotovost mzdy ostatní naturální mzdy vyjádřené v penězích odměny vyplácené pravidelně odměny podle výsledků hospodaření odměny hrazené ze zisku mimořádné výplaty nevázané na výsledky hospodaření D1112 Payments to employees savings schemes 0,64*příspěvky ve formě podnikového spoření, prodeje akcií D1113 Payments for days not worked 2 náhrady mzdy za dovolenou náhrady při překážkách na straně zaměstnance náhrady mzdy za svátky 1 a 2 přímé náklady práce D1114 Wages and salaries in kind 3 sociální požitky D11141 Company products (optional) rozdíl mezi náklady na výrobu a tržbami z prodeje zaměstnancům D11142 Staff housing (optional) příspěvek na bydlení D11143 Company cars (optional) počet osobních aut i k soukromým účelům D11144 Stock options and share purchase schemes (optional) D11145 Other (optional) příspěvky na stravování 0,36*příspěvky ve formě podnikového spoření, prodeje akcií výdaje ze sociálního fondu pro sociální účely D112 Wages and salaries of apprentices podíl oddílu z ostatních osobních nákladů D12 Employers' social contributions (total) 4 sociální výdaje/náklady 21

22 1. Náklady práce pokračování tabulky Labour costs - Eurostat úplné náklady práce - ČSÚ kód položka kód položka D121 Employers' actual social contributions (excluding apprentices) D1211 Statutory social security contributions platba zákonného pojistného D1212 Collectively agreed, contractual and voluntary social-security contributions výdaje na úhradu nadstandardních programu soc. pojištění D122 Employers' imputed social contributions (excluding apprentices) D1221 Guaranteed remuneration in the event of sickness další vyrovnání za dobu nemoci plac. zaměstnavatelem náhrady mezd po dobu nemoci D1222 Employers' imputed social contributions for pensions and health D1223 Payments to employees leaving the enterprise odstupné D1224 Other employers' imputed social benefits ostatní sociální dávky náhrady za prostoje na straně zaměstnavatele D123 Employers' social contributions for apprentices podíl oddílu z ostatních osobních nákladů D1 celkem Compensation of employees 5 personální náklady/výdaje D2 Vocational training costs náklady na školení zaměstnanců náklady na výchovu učňů D3 Other expenditure náklady na nábor zaměstnanců náklady na pracovní oděv, uniformy, ošatné" ostatní personální náklady 6 daně a dotace D4 Taxes daně a sankce související se zaměstnáváním lidí D5 Subsidies received by the employer dotace 3 až 6 nepřímé náklady D1 až D5 = D Labour costs 1 až 6 úplné náklady práce Zdroj: Eurostat: Labour Cost Survey 2012, Eurostat s arrangements for implementing the Council Regulation 530/1999 and the Commission Regulation 1737/2005, Directorate F: Social Statistics and Information Society, May 2012, ČSÚ: Metodické vysvětlivky k výkazu ÚNP Dostupné na cz/pll/vykwww/pdfsoub?xid=6543&xtyp=h, ČSÚ: Úplné náklady práce za rok Praha: ČSÚ, 2011, kód e Dostupné na edicniplan.nsf/p/ , ČSÚ: Vývoj úplných nákladů práce v letech Úvod. Praha: ČSÚ, 2009, kód w Dostupné na s. 5, překlad a zpracování VÚPSV spolu s ČSÚ 22

23 1. Náklady práce Z uvedeného srovnání vyplývá odlišné postavení, resp. definice naturální mzdy ve statistice Eurostatu. České právo připouští možnost výplaty části mzdy jako odměny za práci v naturální formě. 21 Metodické vysvětlivky naturální mzdy vyjádřené v penězích definují 22 : V peněžní formě vyjádřený objem poskytnutých prostředků, kterými zaměstnavatel hradí část sjednaných příjmů v naturální podobě podle zásad mzdového předpisu nebo kolektivní smlouvy. Zpravidla se vykazují samostatně ke mzdě z důvodu zdaňování a započtení do průměrného výdělku. Bývají uvedeny v sestavách pro zúčtování mezd. Definice naturální mzdy na straně Eurostatu navíc v této položce zahrnuje v ČR sociální plnění, která nejsou součástí mzdy v pojetí českého práva, a patří do sociálních výdajů a nákladů: - produkty firmy poskytované se slevou, - příspěvky na bydlení, - osobní vozy k osobnímu použití, - firemní akcie. Součástí mzdy v pojetí Eurostatu jsou i příspěvky zaměstnavatele do spořících schémat, v ČR zahrnované do sociálních požitků. Proporce sociálních požitků na nákladech práce v ČR je pohyblivá v závislosti na hospodářském cyklu a situaci na trhu práce. V období konjunktury se pohybovala kolem 2 % mzdových nákladů. Po nástupu hospodářské krize patřila mezi první pracovně nákladové položky, které zaměstnavatelé snižovali. 23 Tabulka č. 6 Podíl průměrných měsíčních sociálních požitků na mzdových nákladech v pojetí Eurostatu mzdové náklady v Kč sociální požitky v Kč sociální požitky/mzdové náklady v % 1,86 1,51 1,25 1,57 Zdroj: ČSÚ: Vývoj úplných nákladů práce v letech 1994 až Praha: ČSÚ, 2009, kód: w Dostupné na s. 14, ČSÚ: Úplné náklady práce za rok 2010, kód e Dostupné na Eurostat: Labour Cost Survey 2012, Eurostat s arrangements for implementing the Council Regulation 530/1999 and the Commission Regulation 1737/2005, Directorate F: Social Statistics and Information Society, May 2012, propočet VÚPSV Z tohoto pohledu jsou mzdové náklady vykazované Eurostatem vyšší než mzdy a platy deklarované ČSÚ o zhruba 1,5 až 2 %. Opačná proporce platí u sociálních výdajů a nákladů zákona č. 262/200 Sb., zákoník práce 22 ČSÚ: Metodické vysvětlivky, UNP Praha: ČSÚ, Dostupné na soub?xid=6703&xtyp=h 23 blíže Kozelský, T., Vlach, J. Trendy vývoje nákladů práce, zdanění práce, podíl práce na nákladech a jednotkové náklady práce v letech Praha: VÚPSV, v.v.i. 2012, s ISBN

24 1. Náklady práce Šetření ČSÚ zahrnuje všechna odvětví. Základní soubor Eurostatu obsahuje pouze průmyslová odvětví a služby bez zemědělství, lesnictví a rybářství. S ohledem na nízký podíl odvětví priméru na zaměstnanosti v ČR se rozdíl mezi úrovní nákladů práce za národní ekonomiku v metodice ČSÚ a Eurostatu výrazně neprojevuje. 24 Tabulka č. 7 Kvantifikace rozdílů v ukazatelích na makroúrovni (rozdíly nejsou v jednotlivých rocích stejné, přehled uvádí odhad základních proporcí) ukazatel náklady práce na zaměstnance v ČR v EUR rozdíl Eurostat - ČSÚ % + 1 % poznámka Eurostat nezahrnuje zemědělství, rybolov a lesnictví Zdroj: ČSÚ: Vývoj úplných nákladů práce v letech 1994 až ČSÚ 2009, kód: w , dostupné na s. 14. ČSÚ: Úplné náklady práce za rok 2010, kód e , dostupné na Eurostat: Monthly labour costs. Dostupné na database, přístup duben 2012, propočet VÚPSV ČSÚ šetří úplné náklady práce v ČR každý rok. Eurostat realizuje zjišťování po 4 letech, v mezidobí provádí odhad pomocí metody LCI. V období mezi celoevropskými šetřeními nákladů práce (LCS) Eurostat v odhadu zachovává strukturu nákladů práce, resp. reaguje pouze na změnu zákonných sazeb sociálního a zdravotního pojištění, podíl nepovinných nákladů na mzdách zůstává na úrovni posledního šetření. Reakci zaměstnavatelů na změnu ekonomických podmínek mimo rozsah právních úprav zachycuje až nové celoevropské šetření po 4 letech. V jednotlivých letech se za těchto podmínek mohou projevovat diference v absolutních hodnotách a v dynamice. Tabulka č. 8 Kvantifikace rozdílů v ukazatelích nákladů práce ČSÚ a Eurostatu v období let na makroúrovni v Kč Eurostat ČSÚ ČSÚ/Eurostat v % 99,0 102,0 99,3 99,3 Eurostat řetězový index v % : 119,2 a 103,1 102,5 ČSÚ řetězový index v % : 122,9 a 100,4 102,5 Zdroj: ČSÚ: Vývoj úplných nákladů práce v letech 1994 až 2008, ČSÚ 2009, kód: w Dostupné na s. 14. Eurostat: Monthly labour costs. Dostupné na přístup duben 2012, propočet VÚPSV Poznámka: V letech 2004 a 2008 uvedené výstupy z labour costs survey. a) index 2008/2004 Pro tuzemské sledování nákladů práce přináší přesnější informace šetření úplných nákladů práce realizované ČSÚ. Odhad prováděný Eurostatem v letech mezi podrobnými celoevropskými šetřeními neodráží reakci zaměstnavatelů na konkrétní 24 V roce 2010 podíl zaměstnanců v zemědělství, rybářství a lesnictví na průměrném počtu zaměstnanců činil 2,7 % při 2,1% podílu mzdových prostředků, propočet VÚPSV na základě ČSÚ: Evidenční počet zaměstnanců a jejich mzdy v 1. až 4. čtvrtletí Praha: ČSÚ, 2011, kód e Dostupné na az_4 ctvrtleti_

25 1. Náklady práce situaci na trhu. Přesnější mezinárodní porovnání ČR s ostatními zeměmi předpokládá očištění hodnot ročně zjištěných úplných nákladů práce na metodickou bázi Eurostatu. Pracnost uvedeného postupu při mezinárodním srovnávání na straně ČR a nezjistitelná chybovost dat z ostatních zemí EU uváděných Eurostatem vede k doporučení: - v letech mezi celoevropskými šetřeními pro tuzemskou potřebu využívat údaje ČSÚ za šetření úplných nákladů práce v předchozím roce, - v mezinárodním ročním srovnání v rámci EU využívat publikovaná data o nákladech práce (labour costs) odhadnutá Eurostatem a dostupná na serveru Eurostatu na adrese: base v oddíle Population and social conditions - Labour market (labour) - Labour costs (LC), - při mezinárodním srovnání absolutní výše českých nákladů práce vzít absenci zemědělství, rybářství a lesnictví (náklady práce vykazované Eurostatem jsou tradičně o 1 % vyšší než úplné náklady práce sledované ČSÚ), - porovnání struktury nákladů práce by mělo zohlednit fakt, že položka Total wages and salaries obsahuje sociální požitky, které jsou v metodice ČSÚ zahrnované do nepřímých nákladů práce (strukturální rozdíl v intervalu 1,5-2 % podílu na nákladech práce). 25

26 2. Práce jako výrobní faktor, postavení práce v reprodukčním procesu 2. Práce jako výrobní faktor, postavení práce v reprodukčním procesu Jednotlivé momenty reprodukčního procesu vyčerpávajícím způsobem ve vzájemné provázanosti charakterizuje soustava národních účtů (System of National Accounts), jako systém národohospodářských bilancí. 25 Jednotný postup, který nadnárodní a národní statistické služby průběžně dolaďují, je východiskem i pro mezinárodní srovnání. Zejména v rámci zemí EU lze z údajů Eurostatu získat podrobné, věcně i metodicky srovnatelné údaje o výstupech, HDP a přidané hodnotě, o zaměstnanosti a o náhradách zaměstnancům. Náhrady zaměstnancům zahrnují v základním schématu náklady zaměstnavatele na mzdy a platy a platby zaměstnavatele z titulu zaměstnání osob, bez personálních nákladů, daní a dotací. 26 Obdobně jako ve statistice práce sledují národní účty údaje o množství vynaložené práce v hodnotovém vyjádření pouze za zaměstnance, v podobě náhrad zaměstnancům s podmnožinou mzdy a platy. 27 Na rozdíl od statistiky práce však národní účty do náhrad zaměstnancům zahrnují veškeré odměny, které zaměstnanec obdrží v souvislosti s výkonem práce. Vedle oficiálních mezd na výplatní pásce sem patří sociální požitky a neoficiální odměny (např. spropitné, černé mzdy). Chybí hodnotový objem práce v sektoru samostatné výdělečné činnosti. Váha sebezaměstnaných na zaměstnanosti a tím i ve vynaložené práci v národních ekonomikách EU však vykazuje výrazné rozdíly. 25 Systém národohospodářských bilancí, soustavu národních účtů, vypracovala a doporučila svým členským zemím Statistická komise OSN. Systém tvoří šest národních účtů obsahujících charakteristiku tvorby a užití produkce a vybrané položky z účtů v doplňkových tabulkách, meziodvětvová bilance (typu vstup - výstup), finanční vztahy, bilance jednotlivých sektorů a charakteristika základních výrobních toků. 26 Náhrady zaměstnancům zahrnují položku D1 statistiky Nákladů práce bez učňů dle metodiky Eurostatu, blíže ČSÚ: Quarterly National Accounts Inventories, ČSÚ Praha 2008, s Dostupné na czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hruby_domaci_produkt_(hdp). Podrobnou definici Náhrad zaměstnancům dle normy ESA 95 využívanou v systému národních účtů v rámci EU obsahuje příloha. Statistická ročenka České republiky 2011 definuje náhrady zaměstnancům v 5. kapitole Národní účty: Náhrady zaměstnancům (D.1) - peněžní i naturální, zahrnují mzdy a platy a sociální příspěvky placené zaměstnavateli: - mzdy a platy - důchody za práce konané podle pracovněprávních a jiných zvláštních předpisů. Obsahují mzdy a platy za vykonanou práci pro zaměstnavatele, platy společníků firmy nebo členů družstev, dále platy a uniformy vojáků z povolání; zahrnují se i příspěvky věnované zaměstnancům na dopravu do práce a z práce, na stravování, na jejich kulturní nebo sportovní vyžití a jiné. Uvádějí se před odpočtem daně z příjmu, zákonných (povinných) příspěvků na sociální a zdravotní pojištění, případně jiných srážek; - sociální příspěvky placené zaměstnavateli za jejich zaměstnance na všeobecné sociální a zdravotní pojištění, na penzijní a zdravotní připojištění a přímé sociální podpory od zaměstnavatelů (nenávratné výpomoci hrazené např. ze sociálního fondu). ČSÚ: Statistická ročenka České republiky Praha: ČSÚ, 2012, kód e Dostupné na Uvedené definice vycházejí z bodu 4,02 Náhrady zaměstnancům (D1) Evropského systému účtů (European System of Accounts) ESA blíže bod 4.02 Náhrady zaměstnancům (D1) Evropského systému účtů (European System of Accounts) ESA 95, viz příloha 26