Pavel Uhl, advokát. statutární město Brno, se sídlem Dominikánské náměstí 1, Brno, datová schrána: a7kbrrn

Transkript

1 , Krajskému soudu v Brně Rooseveltova Brno Ke sp. zn.: nepředchází; (souvisí s 65 A 5/2014) V Praze dne 3. září 2014 Věc: návrh na vyhlášení místního referenda podaný dle ust. 91a odst. 1 písm. b) s. ř. s a 57 odst. 1 písm. b) zákona č. 22/2004 Sb. spojený s návrhem na spojení věcí dle 39 odst. 1 s. ř. s., a to s věcí vedenou pod sp. zn. 65 A 5/2014 a žádost o přednostní projednání věci Navrhovatel: přípravný výbor pro konání místního referenda o poloze osobního železničního nádraží v Brně ve složení Mgr. Jakub Patočka, nar.., bytem /, Brno, RNDr. Miroslav Patrik, nar.., bytem /, Brno a Ota Nepilý, nar.., bytem /, Brno zastoupený dle plné moci em Pavlem Uhlem, č. osvědčení ČAK 10960, se sídlem Kořenského 15, Praha 5 Smíchov, datová schrána 5iza9qd podepsáno elektronickým podpisem vytvořeným kvalifikovaným certifikátem S/N: (17:41:DA) vydaným PostSignum Qualified CA - Česká pošta, s. p. IČ: , Česká republika Odpůrce: elektronicky: v kopii zasláno: přílohy: statutární město Brno, se sídlem Dominikánské náměstí 1, Brno, datová schrána: a7kbrrn do datové schrány 5wwaa9j statutární město Brno (odpůrce); do datové schrány a7kbrrn Mgr. Marek Vojáček,, právní zástupce odpůrce; zasláno em Mgr. Josef Hlavička,, substituční právní zástupce odpůrce; zasláno em plná moc návrh na konání místního referenda ze dne 1. srpna 2014 vytýkací přípis ze dne 15. srpna 2014 dodatek k návrhu na konání místního referenda ze dne 1. září 2014 doklad o zaplacení SOP (soudní poplatek je uhrazen současně s podáním návrhu z účtu číslo - / na účet číslo /0710, variabilní symbol platby ) 1/7

2 I. Vylíčení skutkového a právního stavu před podáním návrhu Navrhovatel, kterým je přípravný výbor ve smyslu ust. 9 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů (dále též zákon o referendu) ve shora uvedeném složení, podal dne 1. srpna 2014 návrh na konání místního referenda. Návrh doložil všemi náležitostmi, včetně přiložené petice zákonem požadovaného počtu občanů, která měla celkem podpisů. Zákon pro tento účel požaduje podpisů. Návrh se dožadoval odpovědi na tyto dvě otázky: 1. Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti k modernizaci železniční stanice Brno-hlavní nádraží v dosavadní poloze podél ulice Nádražní? 2. Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti s cílem prosadit, aby se nejlepší řešení modernizace železniční stanice Brno-hlavní nádraží určilo prostřednictvím soustavy otevřených návrhových soutěží? Návrh od samého počátku obsahuje i uvedení data konání referenda, tedy dny 10. a 11. října 2014, což je termín shodný s konáním voleb do zastupitelstev obcí. K důkazu: návrh na konání místního referenda ze dne 1. srpna 2014 Dne 15. srpna 2014 odeslal odpůrce zmocněnci přípravného výboru přípis, kterým jej vyzval k odstranění nedostatků náležitostí návrhu na konání místního referenda. Přípis odpůrce obsahoval dva samostatné nedostatky, které odpůrce označil takto: (a) návrh neobsahuje odhad nákladů statutárního města spojených s realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu a (b) návrh není podpořen dostatečným počtem oprávněných osob; odpůrce neuznal platnost celkem předložených podpisů vyzval k doplnění celkem podpisu. V tomto přípisu stanovil odpůrce lhůtu k odstranění vad, a to do 1. září K přípisu, který byl odeslán dne 15. srpna 2014 a doručen dne 18. srpna 2014 (mezi dny byl víkend) nebyl připojen žádný jiný doklad a ani specifikace nedostatku spočívajícího v nedostatečném počtu referendálních petentů. Člen přípravného výboru navrhovatele RNDr. Miroslav Patrik vešel v jednání s odpůrcem a požádal jej o specifikaci vad v podpisech. Odpůrce odmítl poskytnout podklady osobně a zaslal je později Českou poštou, s. p. K důkazu: výzva k odstranění nedostatků náležitostí návrhu na konání místního referenda ze dne 15. srpna /7

3 Navrhovatel s výzvou nesouhlasil a považoval ji dílem za nesprávnou a dílem za nekvalifikovanou. Podal tedy návrh na určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky dle ust. 91a odst. 1 písm. a) s. ř. s a 57 odst. 1 písm. a) zákona o referendu. Tento návrh projednává shora uvedený soud pod sp. zn. 65 A 5/2014 a k dnešnímu dni není o tomto návrhu rozhodnuto. Současně navrhovatel zahájil práci na získávání dalších podpisů a dne 1. září 2014 podal k rukám odpůrce doplnění návrhu, ke kterému přiložil celkem podpisů na referendální petici a současně doplnil magistrátem požadované údaje o odhadu nákladů. K důkazu: dodatek k návrhu na konání místního referenda ze dne 1. září 2014 Dne 2. září 2014 se konalo zasedání zastupitelstva statutárního města Brna, které referendum nevyhlásilo. II. Vymezení návrhu Navrhovatel má za to, že návrh neměl nedostatky k 1. srpnu Pokud by tyto nedostatky měl, tak má za to, že je nepochybně odstranil dne 1. září S ohledem na skutečnost, že obci byl předložen bezvadný návrh, tak nastala povinnost obce předvídaná v ust. 12 odst. 4 a 13 odst. 1 zákona o referendu vyhlásit referendum. Vzhledem k tomu, že se tak nestalo, tak navrhovatel podává soudu tento návrh na vyhlášení místního referenda. III. Odůvodnění návrhu Navrhovatel si je vědom skutečnosti, že jak přijetí návrhu, tak přijetí doplnění podléhá přezkumné proceduře, kterou provádí magistrát odpůrce a po této proceduře následuje předložení návrhu radou statutárního města jejímu zastupitelstvu. Tato skutečnost by mohla založit legitimní otázku, zda mezi podáním návrhu a zasedáním zastupitelstva nemusí být rozumná doba, která umožní administrativě obce návrh řádně prozkoumat a zda trvání této doby není legitimním během času, který nezakládá prodlení, pokud se během této koná zastupitelstvo. Navrhovatel má za to, že nikoliv, a to z důvodů celkem dvojího druhu. Jednak z důvodů obecných, které tkví v právním podmínkách konání referenda, a jednak v konkrétních okolnostech tohoto případu. Platné právo sice stanoví určitou lhůtu k prozkoumání původního návrhu, po dobu jejíhož běhu je právně vzato otázka, zda je návrh bezvadný či nikoliv, otevřená. Tato lhůta je patnáctidenní a na ní navazuje případná procedura odstranění vad podání. Pokud úřad obce (magistrát) sezná vady, tak je vymezí a požádá o jejich odstranění, přičemž okamžikem odstranění se návrh stává perfektní. Zákon 3/7

4 přitom poté nedává možnost běhu další lhůty, protože kontrola je omezena pouze na doplnění náležitostí, které jsou předem známy a jejichž kontrola by měla být okamžitá či velmi krátká. Konání referenda je procesně vzato z hlediska psaného práva právem navrhovatele, přičemž materiálně vzato se jedná o realizaci Ústavou zaručeného práva občanů podílet se na správě veřejných věcí přímo. Při realizaci tohoto práva, jehož sama existence a reálně možný výkon legitimuje veřejnou moc ve státě, je možné stanovit určité podmínky. Splnění těchto podmínek a pak ovšem musí vést k předvídaným následkům a výkonu tohoto práva. Nelze akceptovat úvahu, že výkon stěžejního politického a ústavou chráněného práva je podřízen předem nedefinované proceduře s dalekosáhlými následky, které jsou pro občany předem nepředvídatelné. S ohledem na uvedené tedy má navrhovatel za to, že okamžikem doplnění návrhu, pokud je tento návrh objektivně způsobilý vyvolat referendum, nastává povinnost obce, aby o návrhu hlasovalo a rozhodlo zastupitelstvo na prvním následujícím jednání. Je pak obecnou povinností obce, jejího aparátu a rady se této skutečnosti přizpůsobit. Vedle obecného pravidla, jak je navrhovatel analyzuje shora, je třeba v tomto případě přihlížet i k tomu, že odpůrce byl se skutečností, že byl podán návrh na konání referenda dne 10. a 11. října 2014 konfrontován formálně dne 1. srpna Termín jednání zastupitelstva byl stanoven přitom na 2. září dlouho dopředu. Odpůrce vyzval navrhovatele k odstranění vad poslední den lhůty a lhůtu mu stanovil tak, že uplynula den před konáním, ačkoliv mohl stanovit lhůtu kratší (zákon stanoví minimum sedm dní). Je tedy zjevné, že odpůrce sám disponoval okamžikem, kdy mu může být po právu doručeno doplnění a tedy i okamžikem, kdy se návrh může stát perfektní. Postup odpůrce tedy vedl k tomu, že se skutečnost, že referendum vyhlášeno nebylo, jeví jako vyvolaná obstrukčním postupem. Jakkoliv jeho jednotlivé kroky vždy lze vyložit a ve světle práva svým způsobem i obhajovat, jejich souhrn se jeví jako strategie, která má konání referenda v termínu 10. a 11. října 2014 předejít. Navrhovatel pouze dodává, že při jednání zastupitelstva dne 2. září 2014 měli zastupitelé i radní text návrhu k dispozici a zmocněnec petičního výboru Mgr. Jakub Patočka na jednání zastupitelstva vystoupil, přítomné seznámil se situací a vyzval je k vyhlášení referenda, které může zastupitelstvo vyhlásit i bez návrhu petičního výboru jako takového. S ohledem na uvedené navrhovatel tedy má za to, že před konáním zastupitelstva byl návrh podán, byl perfektní a byly dány právní a i skutečné podmínky pro jeho vyhlášení. Z těchto důvodů se tedy navrhovatel domáhá jeho vyhlášení soudem, protože obec v plnění své zákonné povinnosti selhala. IV. Návrh na spojení věcí dle 39 odst. 1 s. ř. s. Zdejší soud projednává pod spisovou značkou 65 A 5/2014 návrh na určení, že původní návrh na vyhlášení referenda nemá nedostatky. Předmětem sporu je otázka, zda návrh byl perfektní již ke dni 1. srpna Toto řízení je řízení o samotném věcně odlišném procesním návrhu, nicméně obě řízení jsou účastensky shodná a vztahují se k okruhu podobných otázek. Závěry řízení vedeného pod sp. zn. 65 A 5/2014 mohou sloužit jako podklad pro řízení vedené o tomto návrhu. 4/7

5 Návrh na vyhlášení referenda adresovaný obci byl poté doplněn a současný návrh na vyhlášení referenda předložený soudu předpokládá, že soud si jako předběžnou otázku musí posoudit, zda podaný návrh byl ke dne 1. září 2014 perfektní z hlediska zákona. Pokud by soud v řízení vedeném pod sp. zn. 65 A 5/2014 dospěl k závěru, že návrh splňoval zákonné požadavky ke dni 1. srpna 2014, tak má navrhovatel za celkem nepochybné, že referendum by mělo být vyhlášeno, protože obec byla ke dni 2 září nepochybně v situaci, kdy měla referendum vyhlásit. Zjištění provedená v řízení vedeném pod sp. zn. 65 A 5/2014 jsou tedy pro toto řízení klíčová. Pokud by soud v řízení vedeném pod sp. zn. 65 A 5/2014 dospěl k závěru, že návrh nebyl dokonalý, tak i taková zjištění mohou být klíčová, protože podstatné po té bude kolik podpisů bylo skutečně platných. Zjištění provedená v řízení vedeném pod sp. zn. 65 A 5/2014 budou tedy sloužit jako základ zjištění předběžné otázky, zda návrh byl perfektní ke dni 1. září 2014, protože při testování případné dostatečnosti doplnění návrhu je třeba vědět kolik podpisů chybělo. Technicky vzato má navrhovatel za to, že navázat na testovací proceduru v jednom spojeném řízení je jednoduší než brát v úvahu kombinaci dvou procedur ve dvou řízeních. Dle ust. 39 odst. 1 soudního řádu správního řádu je možné řízení o více žalobách (návrzích) usnesením spojit, pokud spolu skutkově souvisejí. Dle navrhovatele zde je dán tento důvod skutkové souvislosti. Ustanovení 39 odst. 1 je uvedeno v obecné části zákona (hlava I, obecná ustanovení o řízení 32-64), která se vztahuje na všechna řízení podle soudního řádu správního a dle názoru navrhovatele je tedy namístě aplikovat toto ustanovení o na řízení ve věcech ochrany ve věcech místního referenda. Spojení věcí, pokud bude provedeno na počátku řízení, pak bude mít i tu nespornou výhodu, že odpadnou některé procesní úkony jako poučování o složení senátu a vyčkávání až si odpůrce pořídí právního zástupce. Senát bude dán, v řízení vedeném pod sp. zn. 65 A 5/2014 je odpůrce již zastoupen. S ohledem na uvedené navrhuje tedy navrhovatel, aby soud (předseda senátu) řízení o tomto návrhu spojil dle ust. 39 odst. 1 s řízením vedeným pod sp. zn. 65 A 5/2014. V. Žádost o přednostní projednání věci Podle zákona má soud o návrhu rozhodnout do 30 dnů od podání návrhu. Vzhledem k tomu, že návrh na vyhlášení referenda směřuje k datu 10. a 11. října 2014, tak navrhovatel poukazuje na to, že pokud se v tomto termínu má referendum skutečně konat, tak je třeba, aby soud rozhodl nejpozději do 15. září 2014, protože podle ust. 21 odst. 2 zákona o referendu starosta (nyní primátor) stanoví 25 dnů přede dnem konání referenda minimální počet členů městské komise. Uvedené ustanovení 21 odst. 2 zákona o referendu má sice pořádkovou povahu a s nedodržením lhůty možnost referenda v předem daném termínu 10. a 11. října 2014 nepochybně nezaniká, nicméně navrhovatel má za to, že je nanejvýše záhodno, aby otázka, zda referendum má být vyhlášeno nebo nemá být vyhlášeno, byla rozhodnuta časově tak, aby pokud možno respektovala možnosti předpokládané zákonem o referendu. 5/7

6 S ohledem na uvedené tedy navrhovatel uctivě žádá soud, aby rozhodl, pokud možno tak, aby bylo rozhodnutí vydáno a publikováno do 15. září Navrhovatel si je vědom, že už samotný fakt daný zákonem, že soud má rozhodnout o návrhu do třiceti dnů, je z hlediska principů fungování justice velmi silným omezením možností soudu věc řádně prozkoumat a důkladně probrat a opakovaně zvážit z mnoha hledisek. Navrhovatel v podstatě po soudu chce, aby tuto lhůtu zkrátil ještě na polovinu, což se samozřejmě může jevit jako zpupné. Navrhovatel má nicméně pro svou žádost závažné důvody. Volba termínu 10. a 11. října 2014 není volbou náhodnou. Podle zákona je k platnosti referenda potřebná účast alespoň 35 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob ( 48 odst. 1 zákona o referendu). Obecné chování voličů v přístupu k referendům je pak poznamenáno obecným trendem nižší volební účasti, která poznamenává i účast na referendu. Faktickým faktorem, který zvyšuje účast na referendu, je skutečnost, že se koná současně s volbami, které mají obvykle vyšší účast; tedy volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu, volby prezidenta republiky a volby do zastupitelstev obcí. Dle navrhovatele zákonodárce stanovil podmínku závaznosti referenda na samé hranici přijatelnosti z hlediska omezení Ústavou zaručeného práva. Navrhovatel nechce zde rozvádět otázku ústavnosti účastenské klausule 35 %, nicméně chce trvat na svém právu navrhnout referendum v termínu, kdy tato otázka nebude pokud možno nastolena. Otázku položenou v referendu považuje navrhovatel pro občany obce za zásadní a domnívá se, že je legitimní, aby své kroky zákonným způsobem směřoval k tomu, aby se referendum konalo současně s volbami v navrženém termínu. Ostatně obecnou přijatelnost a prospěšnost konání referenda současně s volbami pak aproboval i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 31. října 2012 vydaném po čj. Ars 2/ Jakkoliv pro to nemá navrhovatel žádné přímé důkazy, má naopak dojem, že odpůrce koná vše nikoliv pro to, aby zmařil referendum jako takové, ale pouze takové kroky, aby k jeho konání nedošlo ve dnech 10. a 11. října Správní soudnictví je zákonodárcem povoláno k tomu, aby poskytovalo mimo svou obvyklou působnost ochranu v otázkách výkonu důležitých ústavou zaručených politických práv, přičemž volební a referendální soudnictví je tohoto významnou součástí. Z těchto důvodů je tedy tato ochrana (současně s ochranou práva shromažďovacího) podřízena zákonným lhůtám. Pokud má být ochrana těchto práv skutečně efektivní musí být poskytnuta způsobem, který vede ke skutečné nápravě ohrožení ústavou zaručených práv, přičemž zákonný imperativ konkrétní lhůty může být mnohdy nedostatečný. Z hlediska ústavním pořádkem chráněného zájmu se v této věci nejedná pouze o procesní práva navrhovatele, ale jedná se i o skutečná práva všech občanů Brna. Pokud by měl navrhovatel použít nějaký příměr z oblasti jiné lidské činnosti směřující k nápravě ohrožení srovnatelné hodnoty, tak v případě lékařského zásahu je někdy nutné postupovat rychleji než v jiných případech, byť dynamika poskytování péče by sváděla k rutinizaci lhůt a sekvenčnímu postupu v ošetřování pacientů. Pokud někdo krvácí z tepny, je třeba zasáhnout ihned a významně rychleji než pro případ odřeného kolena, protože pozdější zásah prostě postrádá smysl. Z tohoto důvodu je tedy třeba hledět na tento souzený případ tak, že se vzpírá zákonem stanoveným lhůtám a součástí jeho povahy je potřeba rychlého zásahu. S ohledem na uvedené tedy navrhovatel soud prosí o rychlé rozhodnutí. Navrhovatel tak nečiní pouze svým jménem, ale i jménem petentů, kteří se domáhají pouze toho, aby o věci kvalifikovaně rozhodli občané a uplatňují tak ústavním pořádkem garantované právo dle čl. 21 odst. 1 Listiny 6/7

7 základních práv a svobod. Nelze odhlédnout od toho, že navrhovatel shromáždil sumu podpisů, která přesahuje polovinu počtu podpisů, který Ústava stanoví pro kandidaturu na prezidenta republiky. Srovnání mezi Českou republikou a Brnem nebo mezi možnostmi profesionálních volebních týmů na straně jedné a navrhovatele na straně druhé pak svědčí o tom, že reální podpora záměru referenda má vysoký ústavně relevantní potenciál a uplatněné politické právo nebývale silně legitimuje. Navrhovatel pro urychlení procesní dynamiky platí poplatek současně s návrhem a současně zasílá návrh do datové schrány odpůrce a na mailové adresy jeho právního zástupce a substitučního zástupce, tak jak jsou uvedeny v seznamu ČAK a shodně na stránkách jejich ní kanceláře (oba i nemají povoleno doručování do datových schrán jinými soukromými subjekty). Odpůrce se tedy bude moci seznámit s návrhem dříve, než mu bude doručen soudem. VI. Návrh výroku rozhodnutí S ohledem na uvedené navrhuje navrhovatel, aby soud vydal následující usnesení: I. Vyhlašuje se místní referendum ve statutárním městě Brně o těchto otázkách: 1. Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti k modernizaci železniční stanice Brno-hlavní nádraží v dosavadní poloze podél ulice Nádražní? 2. Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti s cílem prosadit, aby se nejlepší řešení modernizace železniční stanice Brno-hlavní nádraží určilo prostřednictvím soustavy otevřených návrhových soutěží? II. Místní referendum se bude konat současně s volbami do zastupitelstev obcí ve dnech 10. a 11. října přípravný výbor pro konání místního referenda o poloze osobního železničního nádraží v Brně dle plné moci Pavel Uhl, 7/7