Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod Pražská 320/ Hradec Králové

Transkript

1 Zhodnocení realizace Integrovaných plánů rozvoje měst v rámci Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod a zhodnocení využití nástroje IPRM pro ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

2 Zadavatel: Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod Pražská 320/ Hradec Králové Zhotovitel: RegioPartner, s.r.o. Prosecká 412/74, Praha 9 2

3 OBSAH SEZNAM ZKRATEK... 5 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ ÚVOD Východiska řešení projektu Cíle projektu Expertní tým PRŮBĚH ŘEŠENÍ PROJEKTU Východiska evaluace Použité výzkumné a evaluační metody Přehled plnění úkolů a aktivit projektu ZHODNOCENÍ AKTIVIT ZAČLENĚNÝCH DO IPRM A ADEKVÁTNOSTI NASTAVENÍ STRATEGIE IPRM VČETNĚ NAPLŇOVÁNÍ PRINCIPU PARTNERSTVÍ Posouzení aktivit začleněných do IPRM z hlediska míry příspěvku intervencí k naplňování cílů IPRM, cílů Prioritní osy 2 Rozvoj městských a venkovských oblastí a Oblasti podpory 2.1 Rozvoj regionálních center Hodnocení adekvátnosti nastavení strategie, provázanosti intervencí v rámci IPRM, komplexnosti a provázanosti s ostatními typy intervencí a využití realizovaných IPRM pro budoucí strategie rozvoje Vyhodnocení naplnění principu partnerství a zapojení partnerů ve fázi přípravy a realizace jednotlivých IPRM KOMPLEXNÍ ZHODNOCENÍ VĚCNÉHO A FINANČNÍHO POKROKU REALIZACE JEDNOTLIVÝCH IPRM VZHLEDEM K VYTÝČENÝM CÍLŮM IPRM A ROP SEVEROVÝCHOD Zhodnocení dosaženého stavu realizace jednotlivých IPRM a jejich příspěvku k naplňování cílů ROP Severovýchod Věcný pokrok SV/001 Integrovaný plán rozvoje města Pardubic "PŘITAŽLIVÉ MĚSTO" Věcný pokrok SV/002 Integrovaný plán rozvoje města Hradec Králové "Centrum města = pól růstu a rozvoje" Věcný pokrok SV/003 Integrovaný plán rozvoje města Liberec - zóna "Lidové sady" a SV/004 Integrovaný plán rozvoje města Liberec - Atraktivní a kvalitní život v Liberci Věcný pokrok ROP Severovýchod v oblasti podpory 2.1 Rozvoj regionálních center Posouzení plnění harmonogramu a finančního plánu jednotlivých IPRM SV/001 Integrovaný plán rozvoje města Pardubic "PŘITAŽLIVÉ MĚSTO" SV/002 Integrovaný plán rozvoje města Hradec Králové "Centrum města = pól růstu a rozvoje" SV/003 Integrovaný plán rozvoje města Liberec - zóna "Lidové sady"

4 4.2.4 SV/004 Integrovaný plán rozvoje města Liberec - Atraktivní a kvalitní život v Liberci Celkový finanční pokrok (celkový součet za všechny IPRM) Vyhodnocení plnění harmonogramů jednotlivých IPRM Vyhodnocení pokroku v čerpání z pohledu plnění pravidla N+3/N ZHODNOCENÍ FUNKČNOSTI A ÚČINNOSTI IMPLEMENTAČNÍHO SYSTÉMU REALIZACE IPRM Vyhodnocení funkčnosti a efektivnosti implementačního systému IPRM na úrovni řídicího orgánu Vyhodnocení funkčnosti a efektivnosti nastavení systému implementace IPRM na úrovni příjemce Manažer IPRM Řídící výbor IPRM Pracovní skupiny IPRM Územní pracoviště RR ROP Severovýchod Monitoring IPRM Partnerství Vyhodnocení funkčnosti a efektivnosti nastaveného systému implementace jednotlivých IPRM IDENTIFIKACE KLÍČOVÝCH RIZIK OHROŽUJÍCÍCH REALIZACI JEDNOTLIVÝCH IPRM A NÁVRH NA JEJICH ZABEZPEČENÍ ZHODNOCENÍ POUŽITÍ A APLIKACE IPRM JAKOŽTO NÁSTROJE URBÁNNÍ POLITIKY V PROGRAMOVACÍM OBDOBÍ S OHLEDEM NA SPECIFIKA REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROVÝCHOD Zhodnocení použití a aplikace IPRM z pohledu věcného nastavení a koordinace Zhodnocení použití a aplikace IPRM z pohledu implementace KOMPLEXNÍ SHRNUTÍ ZJIŠTĚNÍ EVALUAČNÍHO PROJEKTU Aktivity začleněné do IPRM a adekvátnost nastavení strategie Věcný a finanční pokrok jednotlivých IPRM k vytyčeným cílům IPRM a ROP Severovýchod Funkčnost a účinnost implementačního systému IPRM Klíčová rizika ohrožující realizaci jednotlivých IPRM Použití a aplikace návrhů a doporučení pro IPRM v POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE SEZNAM PŘÍLOH, TABULEK, GRAFŮ

5 SEZNAM ZKRATEK CEP Centrum evropského projektování CZK česká koruna ČR Česká republika CSÚ Český statistický úřad CZV celkové způsobilé výdaje DB databáze DM dostupnost a mobilita EK Evropská komise ER ekonomický rozvoj ERDF Evropský fond pro regionální rozvoj ES Evropské společenství EU Evropská unie EUR platební jednotka eurozóny FS fokusní skupina HK Hradec Králové IOP Integrovaný operační program IPRM Integrovaný plán rozvoje města LBC Liberec Mil. milion MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MSC2007 monitorovací systém NČI národní číselník indikátorů NNO Nestátní nezisková organizace NOK Národní orgán pro koordinaci NRP Národní rozvojový plán NSRR Národní strategický referenční rámec Nomenklatura územních statistických jednotek (z francouzského NUTS Nomenclature des Unites Territoriales Statistique) OHK Okresní hospodářská komora OP Operační program OP LZZ Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost OP PI Operační program Podnikání a inovace OP VaVpI Operační program Výzkum a vývoj pro inovace OP VK Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost OP ŽP Operační program Životní prostředí OVS Občanská vybavenost a služby PM přitažlivá města ROP Regionální operační program RR Regionální rada ŘO řídící orgán ŘV Řídící výbor SF strukturální fondy SI sociální integrace 5

6 SOZS Strategické obecné zásady Společenství pro soudržnost SR státní rozpočet SRR Strategie regionálního rozvoje SV Severovýchod SVV Správa věcí veřejných SWOT Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb Tis. tisíc TOP Tematický operační program ÚRR Úřad regionální rady VaV Výzkum a vývoj ŽoP žádost o platbu ŽP životní prostředí 6

7 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ Projekt Zhodnocení realizace IPRM v rámci ROP NUTS II Severovýchod a zhodnocení využití nástroje IPRM pro byl realizován společností RegioPartner, s.r.o. Cílem této evaluace bylo zhodnotit na základě komplexní analýzy stavu realizace IPRM funkčnost nastavení implementačního systému IPRM pro potřeby řízení a koordinace ROP SV včetně zhodnocení IPRM jakožto nástroje urbánní politiky pro potřeby využití v rámci programovacího. Součástí studie byla také analýza rizik implementace IPRM včetně návrhu opatření k jejich zabezpečení. V souladu se zadáním se evaluace zaměřila na celkové zhodnocení dosavadní implementace a dosažitelnosti cílů IPRM v rámci ROP Severovýchod z věcného i finančního hlediska a posouzení možnosti dosažení stanovených cílů i poslání IPRM v obecné rovině a dále pak na vyhodnocení rizik stávajícího a příštího programového období. V rámci evaluace hodnotitel rovněž sestavil soubor doporučení k případným změnám v implementaci pro programové období a především pak k nastavení budoucího programového období, které začne v roce V rámci evaluace byly stanoveny následující dílčí cíle: komplexní zhodnocení věcného a finančního pokroku realizace jednotlivých IPRM vzhledem k vytyčeným cílům IPRM a ROP SV posouzení aktivit začleněných do IPRM z hlediska míry příspěvku intervencí k naplňování cílů IPRM, cílů oblasti podpory 2.1 Rozvoj regionálních center a cílů prioritní osy 2 Rozvoj městských a venkovských oblastí hodnocení adekvátnosti nastavení strategie pro rozvoj měst, provázanosti intervencí v rámci IPRM, komplexnosti a provázanosti s ostatními typy intervencí, využití realizovaných IPRM pro budoucí strategie rozvoje, využití možných typů podpory v rámci IPRM vyhodnocení funkčnosti a efektivnosti nastavení implementace IPRM na úrovni řídícího orgánu (organizační a personální zajištění, komunikace, koordinace a monitoring) s doporučeními na jeho zkvalitnění vyhodnocení funkčnosti a efektivnosti nastavení systémů implementace jednotlivých IPRM na úrovni příjemce (organizační a personální zajištění, komunikace, koordinace a monitoring jak ve vztahu k řídícímu orgánu, tak k příjemcům dílčích projektů) s doporučeními na jeho zkvalitnění identifikaci klíčových rizik ohrožujících realizaci jednotlivých IPRM s připojením návrhu na jejich zabezpečení posouzení dodržování harmonogramu a finančního plánu jednotlivých IPRM vyhodnocení naplnění principu partnerství a zapojení partnerů ve fázi přípravy a realizace jednotlivých IPRM 7

8 zhodnocení vhodnosti použití a aplikace IPRM jakožto nástroje urbánní politiky v programovacím období s ohledem na jeho víceprogramové financování, jeho efektivitu, účinnost a provázanost se strategií rozvoje měst za účelem posouzení vhodnosti využití v rámci programovacího Použité metody K dosažení hlavního i dílčích cílů použil evaluátor kombinaci několika hlavních evaluačních metod, z nichž je potřeba zmínit především analýzu dokumentace (desk research), statistickou analýzu dat a terénní šetření, které probíhalo ve formě dotazníkového šetření, evaluačních rozhovorů a fokusní skupiny. Dotazníkové šetření bylo zahájeno bezprostředně po odsouhlasení metodologie zadavatelem. Na formulaci otázek hodnotitel úzce spolupracoval se zadavatelem tak, aby otázky byly pro respondenty srozumitelné a aby výsledky byly z hlediska cílů evaluace v maximální míře použitelné. Dotazník byl koncipován tak, aby v něm kromě kvantitativně zaměřených otázek byl u vybraných otázek kvalitativního charakteru respondentům ponechán prostor uvést další vysvětlující informace a komentáře, které poskytly náměty pro budoucí doporučení. K realizaci dotazníkového šetření bylo použito webové aplikace, která umožnila oslovit 100 % příjemců z ROP SV i TOP. Evaluátor použil dvě verze dotazníku pro příjemce z ROP SV a pro příjemce z ostatních operačních programů. Kontaktní údaje na respondenty získal evaluátor částečně z IS MONIT7+ (v případě projektů ROP SV), částečně od manažerů IPRM. Dotazník byl pro vyplňování zpřístupněn a vyplňování dotazníku bylo ukončeno Návratnost dotazníků po prvotním nezájmu respondentů a dodatečných opatřeních činila v případě příjemců ROP SV 47,1 %, v případě příjemců TOPů 28,3 %. Evaluační rozhovory s manažery IPRM proběhly a Zvolena byla forma polostrukturovaných rozhovorů, respondentům tedy byly v předstihu zaslány okruhy otázek, kterých se rozhovor týkal, nicméně v průběhu rozhovoru bylo povoleno se od struktury odchylovat. Délka trvání evaluačních rozhovorů byla různá, přičemž časové omezení nepředstavovalo v žádném z uskutečněných rozhovorů zásadní bariéru. Jako poslední terénní šetření byla zrealizována fokusní skupina s klíčovými stakeholdery implementace IPRM v ROP SV. Fokusní skupina proběhla a zúčastnili se jí jak zástupci ÚRR NUTS II Severovýchod, včetně relevantních pracovníků územních pracovišť, tak zástupci měst (manažer IPRM Pardubice a zástupci externího administrátora). Záměrem evaluátora bylo rozvinout diskusi se širším spektrem účastníků (pozváni byli manažeři všech IPRM realizovaných v rámci ROP SV a realizátoři jednotlivých projektů), i přes intenzivní úsilí evaluátora se tento záměr nepodařilo z důvodu nezájmu dalších stakeholderů zcela naplnit. Datová základna pro realizovanou evaluaci byla tvořena daty z IS MONIT7+ a MSC2007 generovanými k datu a poskytnutými zadavatelem. 8

9 Hlavní výsledky evaluace Zhodnocení aktivit začleněných do IPRM a adekvátnosti nastavení strategie IPRM včetně naplňování principu partnerství Cílem této části bylo posoudit aktivity realizované IPRM ve vztahu k nadřízeným prioritám a cílům a naplnění účelu nástroje IPRM jako takového tedy integrovaný rozvoj města za pomoci širokého partnerství a účasti dalších operačních programů. Analýza ukázala, že návaznost opatření a aktivit definovaných jednotlivými IPRM jak na prioritní oblasti MMR (Metodický pokyn k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování IPRM), tak na cíle ROP SV, resp. oblasti podpory 2.1 je velmi dobrá. Pokrytí prioritních oblastí MMR (Ekonomický rozvoj, Sociální integrace, Životní prostředí, Přitažlivá města, Dostupnost a mobilita, Správa věcí veřejných) je nicméně velmi nerovnoměrné. Největší podíl alokace sledovaných IPRM směřuje do oblasti Ekonomický rozvoj (61 %), z čehož převážnou většinu tvoří alokace na vytvoření centra excelence v Pardubicích. Druhý největší podíl směřuje do oblasti Přitažlivá města (31 %), což je stěžejní oblast při intervence financované z ROP SV. Jen okrajově (i při pohledu na dílčí aktivity) jsou pokryty oblasti Dostupnost a mobilita a Správa věcí veřejných. Významným aspektem v dosahování integrovaného přístupu je zajištění principu partnerství. Z dostupných informací lze soudit, že všechna hodnocená IPRM dodržují požadavky, které v tomto směru kladou Pokyny pro přípravu a realizaci IPRM tedy účast partnerů v řídícím výboru IPRM, v pracovních skupinách IPRM, zapojení ve výběru dílčích projektů, informování pomocí webových stránek a veřejné projednávání. Rozdíly mezi jednotlivými IPRM panují především v ohledu zapojení potenciálních partnerů ve výběru dílčích projektů, kdy jako nejotevřenější je hodnocen IPRM Pardubice. Z pohledu celkového přínosu IPRM a naplnění jeho výše uvedeného účelu byly shledány zásadní bariéry, které do značné míry limitují efektivní dosažení integrovaného rozvoje. Jako klíčové oblasti, které v současném období v tomto ohledu selhávají nebo selhaly a je nutno je řešit především při nastavování nástroje integrovaného přístupu pro příští programovací období, evaluátor shledává: nastavení koordinačních mechanismů pro implementaci napříč operačními programy nastavení efektivních vazeb se strategickými akčními dokumenty měst nastavení informačních toků mezi zapojenými členy implementační struktury, zejména mezi jednotlivými ŘO a mezi úrovní města a ŘO soustředění na podporu projektů vykazujících vzájemnou návaznost aktivit a dosahovaných výstupů, výsledků a dopadů včasná příprava integrovaných plánů v úzké součinnosti s přípravou dotčených operačních programů 9

10 Komplexní zhodnocení věcného a finančního pokroku realizace jednotlivých IPRM vzhledem k vytyčeným cílům IPRM a ROP Severovýchod Dosažený věcný a finanční pokrok jsou úzce provázány a v převážné většině případů si vzájemně odpovídají, z čehož lze soudit, že nastavené cílové hodnoty monitorovacích indikátorů zpravidla odpovídají finanční alokaci v dílčích opatřeních jednotlivých IPRM, respektive oblasti podpory 2.1 ROP Severovýchod. Z hlediska dosavadního finančního pokroku jsou všechny IPRM považovány za rizikové, rovněž při hodnocení celkové pokroku Oblasti podpory 2.1 došel hodnotitel ke zjištění velmi malého pokroku. Pro zhodnocení dosaženého pokroku realizace jednotlivých IPRM potažmo i Oblasti podpory 2.1 ROP Severovýchod provedl evaluátor statistickou analýzu údajů z MSC2007 k finančním čerpání a plnění cílových hodnot monitorovacích indikátorů. Zhodnocení finančního pokroku bylo rovněž založeno na analýze počtů projektů a jejich objemu v hlavních skupinách. Byla provedena i analýza plnění pravidla n+3/n+2. Klíčovým zjištěním evaluátora je, že finanční pokrok jednotlivých IPRM a potažmo i Oblasti podpory 2.1 ROP Severovýchod je velmi nepříznivý. Nejvýznamnějšího pokroku bylo doposud zaznamenáno i IPRM Pardubice, kterým se i přes vzniklé komplikace daří postupně realizovat projekty. Naopak jako nejvíce zaostávající jsou obě IPRM Liberce, kde dokonce IPRM Liberec - Atraktivní a kvalitní život v Liberci dosavad nevykazuje ani finanční čerpání ani naplňování stanovených hodnot monitorovacích indikátorů. Věcný pokrok byl zhodnocen prostřednictvím naplňování cílových hodnot monitorovacích indikátorů, kdy bylo sledováno plnění prostřednictvím projektů s uzavřenou smlouvou (hodnota krytá smlouvou) i prostřednictvím realizovaných projektů (reálně dosažená hodnota). Analýza ukázala, že dosahování cílových hodnot je v rámci dílčích opatření jednotlivých IPRM velmi nevyvážená. To je dáno faktem, že do některých opatření doposud nebyly žádné projekty podány a tak nemohou vykazovat žádný pokrok. U velké většiny monitorovacích indikátorů tak doposud nedochází k jejich naplňování, nebo je tomu jen v malé míře. Na základě provedené analýzy dosavadního plnění indikátorů a predikce dalšího vývoje navrhl evaluátor zabývat se v současné situaci zejména urgentní přípravou projektů a jejich realizací, což přináší zvýšení pracovního nasazení zejména pro manažery a pracovní skupiny, kteří řeší přípravu a realizaci dílčích projektů. V dlouhodobém měřítku doporučuje evaluátor pro předcházení nevyváženého plnění cílů a naplňování monitorovacích indikátorů sledovat podávání projektů i do opatření s nízkým pokrokem. Na této aktivitě by se mělo podílet zejména město, které je nositelem IPRM a ve své podstatě zodpovídá za jeho komplexní implementaci. Sekundárně je nutné tento problém dále sledovat ze strany ŘO, který je zodpovědný za realizaci Oblasti podpory 2.1, do které IPRM spadají. Zhodnocení funkčnosti a účinnosti implementačního systému realizace IPRM Funkčním implementačním systémem chápe evaluátor takový implementační systém, ve kterém jsou všechny procesy a činnosti jasně popsány (tj. každý pracovník přesně ví, co je jeho úkolem a kde je jeho místo v systému), nedochází k duplicitám mezi činnostmi, činnosti 10

11 jsou maximálně efektivní a fungují dostatečné kontrolní mechanismy včetně řídící kontroly. Při tvorbě implementačního systému jednotlivých IPRM bylo nutné dodržet soulad s nadřazenými předpisy a to jak s předpisy legislativními (na úrovni ČR i na úrovni evropské), tak s nadřazenými metodikami ROP Severovýchod. Subjekty zapojené do implementace IPRM mají dle dostupné dokumentace přesně vymezené role. Celý implementační systém funguje na základě dokumentace, která je vedle programového a prováděcího dokumentu ROP Severovýchod tvořena především dokumentem Pokyny pro přípravu a realizaci IPRM. Dokumentaci hodnotí evaluátor jako přehlednou, jednoznačnou a pro žadatele (resp. manažery IPRM) dobře srozumitelnou. Jedna stránka je ale nastavení mechanismů v dokumentaci a druhá je samotná praxe, kde nastavený systém nefunguje dle předpokladů. Tento fenomén se odráží primárně v aktuálním věcném a finančním pokroku všech IPRM, ve kterých od začátku vázne realizace projektů. Flexibilita v připravenosti projektů pro realizaci za vypadlé projekty je nízká a tak dochází k dalšímu posouvání harmonogramů. Podle názoru evaluátora je značně podceněno personální a administrativní zabezpečení realizace IPRM. Evaluátor neshledává zabezpečení realizace IPRM prostřednictvím manažera IPRM v jedné osobě jako adekvátní. Manažer IPRM je zde považován za klíčovou osobu, ale bohužel např. v případě IPRM Liberec jsou na něj kladeny vysoké nároky v podobě administrace hned dvou IPRM najednou, což jeho funkčnost v systému snižuje. Dalším identifikovaným úskalím je informovanost manažera IPRM o pokroku projektů, protože dostává sestavy z monitorovacího systému, podle kterých tak může dohlížet nad postupem projektů podávaných do ROP Severovýchod 1x čtvrtletně. Tato frekvence se zdá být hodnotiteli poměrně nízká a doporučuje zvážit, zda neposkytovat manažerům informace 1x měsíčně. Dvakrát ročně pak manažer dostává aktualizaci čerpání finančních prostředků. Ještě horší situace byla zaznamenána u projektů podávaných do TOPů, kde nedostává od příjemců mnohdy ani informaci o schválení nebo neschválení projektů ŘO TOP a nemá tak informace o finančním čerpání těchto projektů. Dále současný implementační systém neumožňuje dostatečně efektivně ovlivňovat úspěšnou realizaci projektů jak z úrovně ŘO, tak z úrovně měst, jakožto nositelů IPRM. Současný systém v sobě obsahuje paralelně se prolínající činnosti a odpovědnosti, které mají za následek složitě vymezené pravomoci a odpovědnosti a nedostatečný přenos informací a dat, který neumožňuje efektivní kontrolu plnění cílů projektů. Další důležitou institucí zejména z pohledu měst je Řídící výbor, v němž jsou podle názoru evaluátora vhodně zastoupeni klíčoví aktéři. Specifickým subjektem zapojeným do implementace IPRM Pardubic a IPRM Hradce Králové je administrující organizace, které přebírají řízení IPRM a zúčastňuje se všech významných jednání. Existence těchto subjektů nevyplývá z žádných předpisů, přesto evaluátor shledává jejich působení jako velmi užitečné zejména pak při rychlém řešení nejrůznějších problémů. Tímto efektivním řešením je umožněno manažerovi IPRM mít více času na veškeré potřebné úkony z jeho funkce vyplývající. Implementační systém ROP Severovýchod a potažmo i jednotlivých IPRM je podle názoru evaluátora v souladu s nadřazenou dokumentací a existují funkční mechanismy, které tento soulad zabezpečují. Mezi nejvýznamnější z těchto mechanismů patří řídící kontrola, kterou provádí ÚRR NUTS II Severovýchod a která rovněž zaručuje, že má vedení ÚRR NUTS II Severovýchod přístup k informacím pro strategická rozhodnutí. 11

12 Celkové zhodnocení dosavadní implementace ROP Severovýchod Evaluátor v rámci celkového zhodnocení dosavadní implementace ROP Severovýchod konstatoval, že se stanovené cíle nedaří efektivně naplňovat a to i přes fakt vyvozený z rozhovorů s manažery, že systém je k žadatelům a příjemcům vstřícný, jasně definovaný a srozumitelný. Hlavními příčinami jsou nedostatečná míra připravenosti projektů a jejich flexibilita, neumožňující reakci na nepředvídatelné události (např. výpadek velkého projektu). Jedním z nejdůležitějších mechanismů, který zajistí naplňování stanovených cílů, je správně nastavený systém výběru a realizace projektů. Systém výběru a realizace projektů posuzoval evaluátor zejména z hlediska procesního (proces výběru projektů). Co se týče systému výběru projektů, tak evaluátor nemá žádných výhrad. Z pohledu realizace projektů jsou nefunkční mechanismy zajištující jejich rychlou přípravu a flexibilní realizaci. 12

13 1. ÚVOD 1.1. VÝCHODISKA ŘEŠENÍ PROJEKTU Projekt Zhodnocení realizace Integrovaných plánů rozvoje měst v rámci Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod a zhodnocení využití nástroje IPRM pro představuje evaluační projekt, jehož zadavatelem byla Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod. Řešitel projektu byl vybrán na základě výběrového řízení. Smlouva o dílo byla podepsána a projekt byl zahájen Řešitelem projektu byla společnost RegioPartner s.r.o CÍLE PROJEKTU Cílem evaluace bylo, na základě komplexní analýzy stavu realizace IPRM, zhodnotit funkčnost nastavení implementačního systému IPRM pro potřeby řízení a koordinace ROP Severovýchod včetně zhodnocení IPRM jakožto nástroje urbánní politiky pro potřeby využití v rámci programovacího. Součástí studie byla také analýza rizik implementace IPRM včetně návrhu opatření k jejich zabezpečení. Dílčí cíle evaluace byly následující: komplexní zhodnocení věcného a finančního pokroku realizace jednotlivých IPRM vzhledem k vytyčeným cílům IPRM a ROP Severovýchod posouzení aktivit začleněných do IPRM z hlediska míry příspěvku intervencí k naplňování cílů IPRM, cílů oblasti podpory 2.1 Rozvoj regionálních center a cílů prioritní osy 2 Rozvoj městských a venkovských oblastí hodnocení adekvátnosti nastavení strategie pro rozvoj měst, provázanosti intervencí v rámci IPRM, komplexnosti a provázanosti s ostatními typy intervencí, využití realizovaných IPRM pro budoucí strategie rozvoje, využití možných typů podpory v rámci IPRM vyhodnocení funkčnosti a efektivnosti nastavení implementace IPRM na úrovni řídícího orgánu (organizační a personální zajištění, komunikace, koordinace a monitoring) s doporučeními na jeho zkvalitnění vyhodnocení funkčnosti a efektivnosti nastavení systémů implementace jednotlivých IPRM na úrovni příjemce (organizační a personální zajištění, komunikace, koordinace a monitoring jak ve vztahu k řídícímu orgánu, tak k příjemcům dílčích projektů) s doporučeními na jeho zkvalitnění identifikaci klíčových rizik ohrožujících realizaci jednotlivých IPRM s připojením návrhu na jejich zabezpečení posouzení dodržování harmonogramu a finančního plánu jednotlivých IPRM 13

14 vyhodnocení naplnění principu partnerství a zapojení partnerů ve fázi přípravy a realizace jednotlivých IPRM zhodnocení vhodnosti použití a aplikace IPRM jakožto nástroje urbánní politiky v programovacím období s ohledem na jeho víceprogramové financování, jeho efektivitu, účinnost a provázanost se strategií rozvoje měst za účelem posouzení vhodnosti využití v rámci programovacího 1.3. EXPERTNÍ TÝM Na projektu se podíleli kmenoví pracovníci společnosti RegioPartner, s.r.o. Ing. Lucie Bučinová Mgr. Lenka Sekyrová Ing. Štěpán Koděra Ing. Petr Bučina, CSc. 14

15 2. PRŮBĚH ŘEŠENÍ PROJEKTU 2.1. VÝCHODISKA EVALUACE Integrované plány rozvoje měst (IPRM) představují nejvýznamnější koordinační nástroj pro intervence z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod (dále jen ROP Severovýchod) cílených na urbánní problematiku. Cílem Integrovaných plánů rozvoje měst je koordinace aktivit a soustředění zdrojů na řešení nejzávažnějších identifikovaných problémů, což je plně v souladu s principem koncentrace. Integrované plány rozvoje měst musí být zároveň připraveny v souladu s principem partnerství, který vyžaduje zapojit do tvorby partnery z veřejného, soukromého i neziskového sektoru. Proces přípravy a implementace Integrovaných plánů rozvoje měst tak v některých ohledech připomíná proces přípravy a implementace operačních programů, byť pochopitelně s menší administrativní náročností. Integrované plány rozvoje měst jsou v ROP Severovýchod podporovány v prioritní ose 2 Rozvoj městských a venkovských oblastí, oblasti podpory 2.1 Rozvoj regionálních center. Tato oblast podpory je zaměřena na podporu rozvoje měst s více než obyvateli (statutární města Hradec Králové, Pardubice a Liberec) a intervence mimo IPRM v ní nejsou povoleny. V rámci ROP Severovýchod jsou realizovány 4 IPRM: SV/001 Integrovaný plán rozvoje města Pardubic "PŘITAŽLIVÉ MĚSTO" SV/002 Integrovaný plán rozvoje města Hradec Králové "Centrum města = pól růstu a rozvoje" SV/003 Integrovaný plán rozvoje města Liberec - zóna "Lidové sady" SV/004 Integrovaný plán rozvoje města Liberec - Atraktivní a kvalitní život v Liberci SV/001 Integrovaný plán rozvoje města Pardubic "PŘITAŽLIVÉ MĚSTO" IPRM je koncipován jako zónový integrovaný plán, tzn. řešení zónu ve středu města, která zasahuje do území 4 městských obvodů (celkový počet obyvatel zóny se pohybuje okolo 6 tisíc). Je realizováno individuálními projekty v souladu s nastavenými opatřeními a aktivitami, které směřují k naplnění vize a k dosažení cílů v daném území. Realizací těchto dílčích projektů IPRM tak dojde k podpoře území, které je významnou a rozhodující částí města. Soustředěním zvolených prioritních oblastí ve vymezeném území tak dochází k podpoře žádoucích aktivit a celkovému zlepšení kvality života obyvatel centra stejně jako ostatních obyvatel města včetně jeho návštěvníků. Řešený střed města se tedy má stát v budoucnu katalyzátorem rozvoje širšího území a být podnětem pro další růst nejen města ale i regionu 15

16 IPRM byl předložen v rámci 8. kola výzvy vyhlášené dne do Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. V rámci IPRM bylo sestaveno celkem pět Opatření zaměřených na oblasti podpory jako regenerace klidových zón, podpora modernizace zařízení pro volnočasové aktivity, podporu sociálních služeb ale i na podporu výzkumu a vývoje včetně zvyšování kvality vzdělávání. Na tyto oblasti byla vyčleněna dotace Řídících orgánů ROPu a TOPů cca tis. Kč. SV/002 Integrovaný plán rozvoje města Hradec Králové "Centrum města = pól růstu a rozvoje" IPRM Hradec králové je rovněž koncipován jako zónový integrovaný plán, tzn. zaměřený na vybranou geograficky vymezenou část města. Byl předložen v rámci 8. kola výzvy vyhlášené dne do Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. Realizace IPRM je prováděna sedmi opatřeními, přičemž se dotýkají oblastí podpory jako je vědy a výzkumu, podpory vzdělávání, úpravy veřejných prostranství a zanedbaných území, zkvalitňování volnočasových aktivit, zlepšování životního prostředí, ale i modernizace veřejné územní veřejné správy. Poslední z nich je zaměřena na přípravu a řízení IPRM. Celková dotace ŘO ROPu a TOPů je cca tis. Kč. K naplnění vize a k dosažení cílů v daném území přispívají individuální projekty v souladu s nastavenými opatřeními a aktivitami. SV/003 Integrovaný plán rozvoje města Liberec - zóna "Lidové sady" Koncepce třetího integrovaného plánu je taktéž řešena jako zónová, resp. řeší vybranou geograficky vymezenou část města. Integrovaný plán se týká oblastí podpory vědy a výzkumu, vzdělávání a rozvoje sociální integrace, zlepšení životního prostředí, lepší situace v dopravě a její bezpečnosti včetně rozšiřování parkovacích míst, cyklostezek a úpravy pěších stezek a chodníků, řeší i úpravu veřejných prostranství a zanedbaných území, nakládání s odpady a hospodaření s energetickými zdroji. IPRM byl předložen v rámci 8. kola výzvy vyhlášené dne do Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. V rámci IPRM bylo sestaveno celkem třináct Opatření na které je vyčleněna dotace Řídících orgánů ROPu a TOPů cca tis. Kč. SV/004 Integrovaný plán rozvoje města Liberec - Atraktivní a kvalitní život v Liberci Druhý integrovaný plán města Liberec je tematický a byl oproti zbylým IPRM spadajícím do Oblasti podpory 2.1 ROP Severovýchod podán s ročním odstupem (jeho realizace začala až ). Cílem IPRM je zlepšení stavu městského prostředí obnovou a revitalizací lokalit typu brownfield a chráněných památek a rozšíření nabídky volnočasových aktivit, zejména v oblasti sportu a kultury, ale i v oblasti dalších možností trávení volného času. IPRM sestává z jedné prioritní oblasti, která se dále člení na tři opatření, přičemž třetí z nich je zaměřeno na administrativní zajištění IPRM. Vyčleněná dotace Řídících orgánů ROPu a TOPů činí cca tis. Kč. 16

17 2.2. POUŽITÉ VÝZKUMNÉ A EVALUAČNÍ METODY Analýza Metoda analýzy sloužila jako základ pro celou realizaci zakázky. Typy analýz jsou dále konkretizovány v následujících bodech. Analýza dokumentů představovala především rešerši dostupných dokumentů a analýzu relevantních dat, jejichž shromáždění poskytlo evaluátorovi přehled o problematice a dosud zpracovaných analýzách a jejich závěrech. Analýza dat byla prováděna na základě kvantitativních informací poskytnutých jednotlivými městy, řídicím orgánem ROP Severovýchod a zejména na základě dat získaných z monitorovacího systému. Analyzována byla taktéž primární data získaná z terénního šetření (dotazníkové šetření, fokusní skupiny, evaluační rozhovory). Srovnávací (komparativní) analýzy spočívaly v porovnání výsledků jednotlivých dílčích šetření či srovnání požadovaného stavu implementace IPRM s reálným stavem. Srovnávací analýzy byly taktéž klíčové pro srovnání situace napříč jednotlivými IPRM a pro identifikaci rozdílů mezi IPRM. Průzkumy Průzkumy byly zaměřeny k získání názoru širokého spektra účastníků implementace IPRM: manažerů IPRM, jakožto klíčových osob v procesu implementace IPRM, zejména v oblastech absorpční a administrativní kapacity, systému řízení IPRM a komunikace s příjemci žadatelů a příjemců podpory z IPRM pracovníků řídicího orgánu ROP Severovýchod Průzkum proběhnul ve třech rovinách: 1/ Dotazníkové šetření Dotazníkové šetření bylo zaměřeno na dva okruhy respondentů: a) projekty směřované do ROP Severovýchod b) projekty směřované do TOP HARMONOGRAM REALIZACE DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ o byla zprovozněna internetová aplikace obou verzí dotazníkových šetření s tím, že každý dotazník byl vystaven na příslušné internetové adrese 17

18 o bylo osloveno em 15 respondentů, jejichž projekty směřují do ROP Severovýchod a 60 respondentů, jejichž projekty směřují do TOPů o z důvodu nízké návratnosti byl znovu osloven stejný okruh respondentů s poděkováním, resp. s opětovnou žádostí o vyplnění dotazníku o byl na základě přetrvávajícího nízkého stavu návratnosti vyplněných dotazníků osloven ÚRR NUTS II Severovýchod se žádostí o přímé oslovení těchto respondentů. o na základě tohoto požadavku byly rozeslány ÚRR NUTS II Severovýchod žádosti manažerům IPRM o další oslovení dotčených respondentů (během komunikace bylo zjištěno, že další 2 subjekty nebyly osloveny, tudíž byly osloveny dodatečně přes manažery) o dotazníkové šetření bylo ukončeno k datu VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ em bylo celkem osloveno 72 existujících respondentů. K datu bylo vyplněno celkem 25 dotazníků. Celková návratnost tedy činila 34,7 %. U dotazníku pro projekty jdoucí do ROP Severovýchod bylo osloveno celkem 17 respondentů z toho bylo vyplněno celkem 8 dotazníků. Celková návratnost tohoto dílčího šetření činila 47,1 %. U dotazníku s projekty mířícími do jiných operačních programů bylo osloveno celkem 60 respondentů a z toho bylo vyplněno celkem 17 dotazníků. Celková návratnost druhého dílčího šetření byla 28,3 %. Přesné výsledky obou šetření rozpracované do grafů (popř. tabulek) jsou uvedeny v samostatných přílohách 1 a 2 závěrečné zprávy. 2/ Evaluační rozhovory Evaluační rozhovory byly realizovány s manažery jednotlivých IPRM. Harmonogram realizace rozhovorů ukazuje následující tabulka: Datum IPRM Manažer IPRM IPRM Hradec Králové Ing. Jiří Svátek IPRM Pardubice Ing. Aleš Berka IPRM Liberec (oba) Ing. Michal Vereščák Pro evaluační rozhovory byl připraven tzv. Topic Guide, resp. seznam relevantních okruhů / otázek pro diskusi. Tento podklad byl manažerům poskytnut v dostatečném předstihu před konáním rozhovoru. 18

19 3/ Fokusní skupina Fokusní skupina byla realizována v sídle ÚRR NUTS II Severovýchod. Fokusní skupiny se zúčastnili: a) zástupci ÚRR NUTS II Severovýchod, včetně relevantních pracovníků územních pracovišť b) manažer IPRM Pardubice Ačkoli záměrem evaluátora bylo rozvinout diskusi v rámci FS se širším spektrem účastníků (kromě zmíněných účastníků byli pozváni manažeři všech IPRM realizovaných v rámci ROP Severovýchod a realizátoři jednotlivých projektů), tento záměr se nepodařilo naplnit. Důvod shledává evaluátor v nedostatečném zájmu realizátorů dílčích projektů a administrující organizace (Centrum evropského projektování - CEP) o problematiku IPRM (což se projevilo již v průběhu dotazníkového šetření), příp. časové zaneprázdněnosti realizátorů dílčích projektů a manažerů IPRM. Syntéza Náplní této aktivity bylo provedení syntézy získaných poznatků a propojení doposud provedených analýz a průzkumů. Na základě syntézy byly vytvořeny závěry, návrhy a doporučení týkající se optimalizace nastavení systému realizace IPRM. 19

20 2.3. PŘEHLED PLNĚNÍ ÚKOLŮ A AKTIVIT PROJEKTU Souhrnný přehled aktivit realizovaných v průběhu celého evaluačního projektu podává následující tabulka. Aktivita 1 (kapitola 3) Zhodnocení aktivit začleněných do IPRM a adekvátnosti nastavení strategie IPRM včetně naplňování principu partnerství Dílčí aktivita 1.1 Dílčí aktivita 1.2 Dílčí aktivita 1.3 Posouzení aktivit začleněných do IPRM z hlediska míry příspěvku intervencí k naplňování cílů IPRM, cílů prioritní osy 2 Rozvoj městských a venkovských oblastí a oblasti podpory 2.1 Rozvoj regionálních center Hodnocení adekvátnosti nastavení strategie, provázanosti intervencí v rámci IPRM, komplexnosti a provázanosti s ostatními typy intervencí a využití realizovaných IPRM pro budoucí strategie rozvoje Vyhodnocení naplnění principu partnerství a zapojení partnerů ve fázi přípravy a realizace jednotlivých IPRM Aktivita 2 (kapitola 4) Komplexní zhodnocení věcného a finančního pokroku realizace jednotlivých IPRM vzhledem k vytyčeným cílům IPRM a ROP SV Dílčí aktivita 2.1 Dílčí aktivita 2.2 Zhodnocení dosaženého stavu realizace jednotlivých IPRM a jejich příspěvku k naplňování cílů ROP SV Posouzení plnění harmonogramu a finančního plánu jednotlivých IPRM Aktivita 3 (kapitola 5) Zhodnocení funkčnosti a účinnosti implementačního systému realizace IPRM Dílčí aktivita 3.1 Dílčí aktivita 3.2 Vyhodnocení funkčnosti a efektivnosti implementačního systému IPRM na úrovni řídícího orgánu (organizační a personální zajištění, komunikace, koordinace a monitoring) s doporučeními na jeho zkvalitnění Vyhodnocení funkčnosti a efektivnosti nastavení systémů implementace jednotlivých IPRM na úrovni příjemce (organizační a personální zajištění, komunikace, koordinace a monitoring jak ve vztahu k řídícímu orgánu, tak příjemců dílčích projektů) s doporučeními na jeho zkvalitnění Aktivita 4 (kapitola 6) Identifikace klíčových rizik ohrožujících realizaci jednotlivých IPRM s připojením návrhu na jejich zabezpečení Dílčí aktivita 4.1 Identifikace klíčových rizik ohrožujících realizaci jednotlivých IPRM s připojením návrhu na jejich zabezpečení Aktivita 5 (kapitola 7) Zhodnocení použití a aplikace IPRM jakožto nástroje urbánní politiky v programovacím období s ohledem na specifika regionu soudržnosti Severovýchod Dílčí aktivita 5.1 Zhodnocení použití a aplikace IPRM jakožto nástroje urbánní politiky v programovacím období s ohledem na specifika regionu soudržnosti Severovýchod 20

21 Aktivita 6 Vypracování závěrečné zprávy Aktivita 6 Vypracování závěrečné zprávy Aktivita 7 Diskusní seminář a prezentace postupu projektu Dílčí aktivita 7.1 Průběžná prezentace postupu projektu zadavateli Dílčí aktivita 7.2 Uspořádání diskusního semináře Pro lepší přehlednost a orientaci v textu evaluátor svá zjištění a doporučení formuluje ve formě číslovaných výroků. U výroků, které současně obsahují doporučení, je uvedeno pro lepší orientaci v textu písmeno D (doporučení). 21

22 3. ZHODNOCENÍ AKTIVIT ZAČLENĚNÝCH DO IPRM A ADEKVÁTNOSTI NASTAVENÍ STRATEGIE IPRM VČETNĚ NAPLŇOVÁNÍ PRINCIPU PARTNERSTVÍ Cílem této kapitoly je zhodnotit, zda aktivity začleněné do jednotlivých IPRM vhodně přispívají k naplňování jejich cílů a vykazují tak přidanou hodnotu nejen pro samotné IPRM, ale i město jako celek a ROP Severovýchod. Hodnotitel proto provedl komplexní analýzu stavu realizace jednotlivých aktivit začleněných do IPRM a jejich míry příspěvku k naplňování cílů IPRM včetně zhodnocení účinnosti nastavené strategie ve vztahu k rozvoji měst i s ohledem na využití pro budoucí strategie rozvoje a zhodnocení provázanosti a partnerství ekonomických subjektů v rámci realizovaných IPRM. V rámci této kapitoly se hodnotitel pokusil zodpovědět následující evaluační otázky: Evaluační otázky: Jaké jsou výhody a nevýhody současného modelu IPRM? Je současné nastavení aktivit v IPRM vhodné? Jaký je princip fungování intervenční logiky v jednotlivých IPRM? Zajišťují jednotlivé IPRM realizované v rámci ROP SV efektivně integrovaný rozvoj měst? Je z obecného hlediska IPRM efektivním nástrojem zajišťujícím integrovaný rozvoj měst? Jaký je přínos IPRM k horizontálním tématům? Jsou intervence v rámci IPRM dostatečně provázané? Lze navázat na realizované IPRM budoucími strategiemi rozvoje? Jak funguje princip partnerství uvnitř jednotlivých IPRM? Do jaké míry byly zapojováni partneři ve fázi přípravy i realizace jednotlivých IPRM? Které z realizovaných IPRM nejefektivněji využívá princip partnerství? Východiska: IPRM jsou v ROP Severovýchod podporovány v prioritní ose 2 Rozvoj městských a venkovských oblastí, oblasti podpory 2.1 Rozvoj regionálních center. Tato oblast podpory je zaměřena na podporu rozvoje měst s více než obyvateli (kde spadají statutární města Hradec Králové, Pardubice a Liberec) a intervence mimo IPRM v ní nejsou povoleny. IPRM je zde blíže specifikováno jako soubor vzájemně časově a obsahově provázaných akcí/projektů, které mohou být realizovány: 22

23 - ve vymezené zóně (zónový přístup) - v rámci tematického integrovaného přístupu dle zvolených prioritních oblastí stanovených MMR (tematický přístup) Integrované plány rozvoje měst jsou v současném programovacím období považovány za základní koordinační rámec navazující na celkovou vizi a strategii rozvoje města za účelem identifikace a řešení problémů rozvojových oblastí města. Dle definice MMR je IPRM souborem vzájemně obsahově a časově provázaných akcí, které jsou realizovány ve vymezeném území nebo v rámci tematického přístupu ve městech a směřují k dosažení společného cíle či cílů města, obce či lokality. Pro všechny zpracovávané IPRM je klíčovým nadřízeným dokumentem Metodický pokyn MMR k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování IPRM. Tento dokument stanovuje prioritní oblasti, v rámci nichž si předkládaná IPRM mohla vybírat ty, které jsou klíčové pro jejich rozvoj, a to v závislosti na zvoleném zónovém nebo tematickém přístupu. Silnou stránkou IPRM (v rámci ROP) umožňující integrovaný přístup měla být možnost financování zvolených aktivit z více operačních programů, nejen regionálních. IPRM v rámci ROP Severovýchod předpokládala další financování z OP VaVpI, OP VK, OP LZZ, OP ŽP, IOP a OP PI. Pro posouzení vazby IPRM ROP Severovýchod a míry jejich příspěvku k prioritním oblastem byly sledovány alokace (celkové způsobilé výdaje) jednotlivých prioritních oblastí, opatření a aktivit IPRM. Pro zajištění srovnatelnosti a aktuálnosti byly údaje čerpány ze Smluv o alokaci prostředků na IPRM a z dodatků ke smlouvám s IPRM platných k Pro zajištění integrovaného přístupu je zásadní naplnění principu partnerství. Postupy k zohledňování partnerství jsou dány ze strany ÚRR NUTS II Severovýchod Pokyny pro přípravu a realizaci IPRM. Pokyny stanovují, že k zapojení partnerů, resp. veřejnosti musí dojít prostřednictvím účasti v řídícím výboru IPRM účasti v pracovních skupinách IPRM zapojení ve výběru dílčích projektů informování pomocí webových stránek apod. veřejným projednáváním 3.1. POSOUZENÍ AKTIVIT ZAČLENĚNÝCH DO IPRM Z HLEDISKA MÍRY PŘÍSPĚVKU INTERVENCÍ K NAPLŇOVÁNÍ CÍLŮ IPRM, CÍLŮ PRIORITNÍ OSY 2 ROZVOJ MĚSTSKÝCH A VENKOVSKÝCH OBLASTÍ A OBLASTI PODPORY 2.1 ROZVOJ REGIONÁLNÍCH CENTER (1) Realizovaná IPRM musí respektovat návaznost vůči dvěma klíčovým dokumentům: Metodickému pokynu MMR k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a 23

24 schvalování IPRM Regionálnímu operačnímu programu Severovýchod (2) Metodický pokyn MMR rozvádí do velké šíře potenciální prioritní oblasti IPRM, na které se musí každé IPRM navázat a u nichž se předpokládá realizace i prostřednictvím ostatních operačních programů: Ekonomický rozvoj (ER) Sociální integrace (SI) Životní prostředí (ŽP) Přitažlivá města (PM) Dostupnost a mobilita (DM) Správa věcí veřejných (SVV) (3) Analýza ukázala, že IPRM v rámci ROP Severovýchod pokrývají všechny vydefinované prioritní oblasti IPRM (viz tabulka): ER SI ŽP PM DM SVV Hradec Králové X X X X Pardubice X X X Liberec Lidové sady X X X X X X Liberec Atraktivní a kvalitní život (4) Evaluátor provedl posouzení vazby opatření a aktivit jednotlivých IPRM na prioritní oblasti a aktivity MMR. Posléze byla dle těchto vazeb na základě alokace aktivit IPRM spočítána alokace dostupná pro naplnění prioritních oblastí a tím stanovena jejich váha. Pokud byla za některý IPRM známa pouze alokace na úrovni opatření, byla tato alokace rozpočítána mezi všechny aktivity a opatření rovným dílem. Váha jednotlivých prioritních oblastí dle finanční alokace IPRM se výrazně odlišuje. Zdaleka finančně nejvýznamnější prioritní oblastí je Ekonomický rozvoj (61 % celkové alokace na všechna IPRM ROP SV), což je dáno především plánovaným vybudování centra excelence v IPRM Pardubice. Další stěžejní prioritní oblastí ve vazbě na ROP Severovýchod je prioritní oblast Přitažlivá města, která představuje 31 % celkové alokace IPRM. Ostatní prioritní oblasti disponují pouze okrajovým podílem alokace od 3,8 % na Sociální integraci po 0,1 % na Dostupnost a mobilita. Návaznost prioritních oblastí a jednotlivých opatření a aktivit všech IPRM ROP Severovýchod zobrazují grafická schémata 1 6 uvedená v elektronické Příloze 3. (5) Jak vyplývá ze zpracovaných grafických schémat, na podrobnější úrovni v rámci jednotlivých prioritních oblastí je stěžejní pozornost soustředěna na omezený X 24

25 výčet aktivit. Jde zejména o tyto aktivity uvedené v Metodickém pokynu MMR k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování IPRM 1;2 : Ekonomický rozvoj b) posilování kapacit pro výzkum, vývoj a inovace ve městech (25,2 % celkové alokace IPRM ROP Severovýchod) d) podpora spolupráce veřejného a soukromého sektoru ve výzkumu a vývoji (25,2 % celkové alokace IPRM ROP Severovýchod) f) podpora vzdělávání ve vazbě na zaměstnanost (7,6 % celkové alokace IPRM ROP Severovýchod) Přitažlivá města a) obnova zanedbaných území města pro podnikání a/nebo služby (6,5 % celkové alokace IPRM ROP Severovýchod) e) budování a/nebo zvýšení kvality infrastruktury pro kulturu, volný čas nebo cestovní ruch (14,5 % celkové alokace IPRM ROP Severovýchod) f) ochrana a obnova památek a jejich využití pro kulturu, volný čas nebo cestovní ruch (4,7 % celkové alokace IPRM ROP Severovýchod). (6) Schémata také jasně ukazují, že pokrytí prioritních oblastí a aktivit MMR je dosti nerovnoměrné. U téměř poloviny těchto aktivit nebyla identifikována vazba na žádnou aktivitu IPRM, a to především v oblastech Dostupnost a mobilita a Správa věcí veřejných. Vzhledem k tomu, že od jednotlivých IPRM není očekáváno komplexní pokrytí stanovených priorit MMR, je nutno toto zjištění chápat jako neutrální. (7) K výše uvedeným konstatováním a podílům alokace je nutno připomenout, že zejména u alokací na opatření a aktivity, které jsou financované z jiného operačního programu než ROP Severovýchod, dochází k častému upravování alokace dle aktuálního stavu přípravy dílčích projektů. Obdobně je proto i váha jednotlivých oblastí nestabilní. Vzhledem k tomu, že reálný dosažený pokrok je zatím poměrně omezený, není podle evaluátora ještě možné hodnotit skutečný příspěvek realizovaných projektů v těchto oblastech. (8) Přesto, že většina alokace připadající na oblast Ekonomický rozvoj představuje jeden plánovaný projekt (centrum excelence v Pardubicích financované z OP VaVpI), je potřeba hodnotit značné zastoupení aktivit IPRM v oblasti ekonomického rozvoje (61 %) pozitivně, neboť ekonomický rozvoj je důležitým předpokladem budoucí prosperity regionu a generuje zdroje pro realizaci dalších rozvojových aktivit (např. v oblasti sociální, vzdělávací, v oblasti životního prostředí) zajišťujících kvalitní život obyvatel. Bude však důležité, nakolik budou tyto aktivity úspěšné v rámci vlastní 1 Posloupnost níže uvedených bodů kopíruje značení Metodického pokynu MMR, podle toho není značení v posloupnosti a) b) c) d) atd. 2 Jsou vyjmenovány aktivity, které představují více než 4 % alokace IPRM ROP Severovýchod. Sledována je alokace (celkové způsobilé výdaje) na všechny prioritní oblasti všech IPRM v rámci ROP Severovýchod. 25

26 realizace a jak kvalitně se podaří jejich přínos vyhodnotit z hlediska konkrétních dopadů. (9) ROP Severovýchod specifikuje cíle a zaměření oblasti podpory 2.1, která je stěžejní pro podporu dílčích projektů IPRM spadajících do působnosti ROP Severovýchod: Operační cíl Regenerovat a revitalizovat městské prostředí Operační cíl Rozvíjet infrastrukturu v oblasti školství, vzdělávání, zdravotnictví a sociálních věcí Tyto operační cíle pak naplňují globální cíl oblasti podpory 2.1 Posílení vyváženého ekonomického a společenského rozvoje velkých měst jako regionálních center. Tento globální cíl má následně přímou vazbu na Specifický cíl prioritní osy Rozvoj městských a venkovských oblastí - Posílit pozici a rozvoj regionálních městských center, zejména jejich sociální a fyzické struktury. (10) Podobně jako ve vztahu k prioritním oblastem MMR bylo i pro posouzení návaznosti opatření a aktivit IPRM na cíle a aktivity oblasti podpory 2.1 ROP Severovýchod zpracováno schéma vazeb (viz Příloha č. 4). Z uvedeného schématu je patrné, že vazba aktivit IPRM financovaných z oblasti podpory 2.1 ROP Severovýchod je dobrá. Bylo však identifikováno několik aktivit definovaných Prováděcím dokumentem pro oblast podpory 2.1, které nejsou pokryté ani jedním IPRM: Investice do dopravního napojení stávajících i nových průmyslových zón a ploch o rozloze nepřevyšující 5 ha na nejbližší komunikaci Investice do napojení stávajících i nových průmyslových zón a ploch o rozloze nepřevyšující 5 ha na technickou infrastrukturu Rekonstrukce a modernizace infrastruktury sloužící pro podporu partnerství, paktů a iniciativ, Investice do výstavby, rekonstrukce, modernizace a do vybavení a zařízení související s rozvojem dalšího vzdělávání, zejména propojeného se sítí středních škol, Investice do nových technologií (vybavení, zařízení a související stavební práce) souvisejících s modernizací zdravotnických zařízení, které nejsou součástí národní sítě podporované v rámci IOP. Skutečnost, že nebyla nalezena návaznost těchto aktivit na aktivity IPRM, nemusí být vnímána negativně. V případě oblasti podpory 2.1 je potřeba výčet aktivit chápat spíše indikativně, rozhodujícím faktorem musí být potřeby měst identifikované IPRM. 26

27 3.2. HODNOCENÍ ADEKVÁTNOSTI NASTAVENÍ STRATEGIE, PROVÁZANOSTI INTERVENCÍ V RÁMCI IPRM, KOMPLEXNOSTI A PROVÁZANOSTI S OSTATNÍMI TYPY INTERVENCÍ A VYUŽITÍ REALIZOVANÝCH IPRM PRO BUDOUCÍ STRATEGIE ROZVOJE (11) Definice IPRM dle Metodického pokynu MMR jasně definuje hlavní poslání IPRM v programovacím období : IPRM je jedním z účinných nástrojů urbánní politiky, který zajišťuje koordinaci odvětvových a územních politik ve městech. Zároveň představuje nástroj pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů (dále jen SF ) s cílem zajistit synergický efekt jednotlivých intervencí podporujících určená města jako póly rozvoje regionu prostřednictvím koncentrace alokace finančních prostředků do geograficky vymezené zóny města nebo v rámci řešení klíčového tématu rozvoje města. IPRM by mělo být také nejvýznamnějším koordinačním mechanismem pro intervence ROP, TOP a IOP, cílené na rozvoj měst. (12) Výše uvedené poslání IPRM klade vysoké nároky na obsahový i organizační rozměr přípravy i realizace tohoto nástroje. Za stěžejní úrovně či fáze klíčové pro dosažení předeslaných cílů evaluátor považuje: (13) 1) Nastavení strategie odpovídající situaci a potřebám města a provázání se strategickými dokumenty města Dokumenty IPRM ROP Severovýchod byly zpracovány v souladu s principy programování a respektují zavedenou strukturu dokumentů tohoto typu (socioekonomická analýza, SWOT analýza, stanovení vize, cílů, konkrétních opatření a aktivit, dílčích projektů, finanční plán). Všechny dokumenty IPRM v rámci ROP Severovýchod byly zpracovány externím dodavatelem a plní požadavky na ně kladené. Taktéž všechny dokumenty IPRM ROP Severovýchod indikují vazbu na klíčové strategické a koncepční dokumenty od národní po místní úroveň (SOZS, SRR ČR, NRP ČR, NSRR ČR, jednotlivé OP, programy rozvoje krajů, strategické a akční plány rozvoje měst, územní plány měst). Právě s místní úrovní strategických dokumentů je provázanost IPRM nejvyšší a do značné míry lze říct, že z těchto dokumentů IPRM vychází. Jak klíčoví aktéři, tak evaluátor se shodují v názoru, že vztah IPRM a strategických a akčních dokumentů měst je v současném nastavení problematický. IPRM bývá zástupci měst vnímán jako prostředek k realizaci akčních plánů, kdy projektové záměry IPRM mohou být (a často jsou) vytipovávány již na základě akčních plánů. IPRM a akční plány se tak ve svém účelu do značné míry překrývají. Především v části situační analýzy se tyto dokumenty duplikují a zpracování IPRM je vnímáno jako nadbytečné. Krajním řešením této duplikace by mohlo být do budoucna stanovení a realizace dílčích projektů pouze na základě akčních plánů měst bez nutnosti zpracovávání IPRM jako samostatného dokumentu se všemi náležitostmi, které již obsahuje strategický plán. Avšak vzhledem k tomu, že v připravovaných Nařízeních EK 27

28 k novému programovacímu období (viz Cohesion Policy Investing in Growth and Jobs a navazující návrhy Nařízení) je na integrovaný rozvoj území kladen velký důraz, je poměrně pravděpodobné, že bude i do budoucna potřebné tyto strategické plány ve vztahu k financování ze strukturálních fondů zpracovat. Je proto nezbytné se do budoucna soustředit na efektivní provázání strategických akčních plánů měst a IPRM (popř. jiného nástroje integrovaného rozvoje). (14) 2) Naplnění integrovaného přístupu (návaznost s projekty ostatních OP) při realizaci IPRM Přestože provázanost a koordinace intervencí ROP a TOP je stěžejní myšlenkou nástroje IPRM (viz výrok č. 9), jak ze strany klíčových zástupců IPRM i ÚRR NUTS II Severovýchod je přímo i nepřímo patrný důraz na intervence a projekty ROP Severovýchod v rámci IPRM. Soulad dílčích projektů s cíli IPRM je nezpochybnitelný a je potvrzen ze strany nositele IPRM. Příprava i realizace dílčích projektů předkládaných do jiného operačního programu než ROP Severovýchod je však problematická z několika pohledů. Jak vyplynulo z výsledků dotazníkového šetření i výpovědí manažerů IPRM, jsou tyto dílčí projekty často zařazovány do IPRM bez předchozí přípravy a spolupráce s manažerem IPRM. Dle dotazníkového šetření příjemců z TOP (viz Příloha č. 2) byla více než polovina projektů respondentů navržena nezávisle na IPRM nebo dokonce sami respondenti vazbu označují za pouze formální. Podobně více než polovina respondentů uvádí, že si nechali potvrdit vazbu na IPRM u již finálně nastavených projektových cílů a aktivit. To znamená, že u těchto projektů nebyl prostor případně ovlivnit cíle a aktivity projektu tak, aby přispěly více k potřebám města, resp. IPRM. Nepoměr je patrný i v intenzitě konzultace s manažery IPRM. Zatímco příjemci z ROP Severovýchod své projekty konzultovali všemi formami zpravidla víc než 10x, příjemci v TOP zpravidla maximálně 5x. Tato skutečnost úzce souvisí s nastaveným implementačním modelem IPRM, kdy část projektů IPRM je podávána do jiných operačních programů v režimu bodové bonifikace 3 za příslušnost k IPRM. Je zřejmé, že synergický efekt je důležitým předpokladem úspěšné realizace IPRM, zejména v oblasti synergických dopadů z realizace vzájemně se doplňujících projektů. Do budoucna by ale bylo vhodné zvážit efektivnější implementační strukturu pro zajištění těchto synergií(více viz kapitola 5). (15) Vnímání intervencí TOP jako doplňkových je patrné i v řízení a monitoringu IPRM. Ačkoliv se přístup jednotlivých měst jako nositelů IPRM v otevřenosti vůči projektům TOP liší (od otevřenosti IPRM Pardubice po téměř uzavření neměstským projektům u IPRM Hradec Králové), obtížné monitorování těchto projektů je společné všem IPRM ROP SV. Ve srovnání s projekty realizovanými městem (výhradně projekty v ROP Severovýchod) mají manažeři IPRM velmi omezené nástroje pro sledování a kontrolu 3 Na základě Usnesení vlády ČR ze dne č. 883 k hlavním zásadám pro přípravu, schvalování a hodnocení IPRM, získávají projekty bonifikaci ve výši 10%. Konkrétní podmínky bonifikace jsou nastavovány příslušnými ŘO jednotlivých TOP. 28

29 projektů realizovaných jinými příjemci v rámci TOP. Tato skutečnost výrazně komplikuje i finanční řízení IPRM ze strany měst, kdy jejich možnosti ovlivnění a zlepšení čerpání indikativní alokace v opatřeních vztahujících se k TOP jsou limitované. To vede k nutnosti častého přizpůsobování alokací jednotlivých opatření aktuálnímu stavu a znehodnocování přínosu IPRM jako celku. Tato situace vyžaduje lepší sdílení dat a informací dostupných v systému MSC2007 i pro manažery IPRM (více viz podkapitola Monitoring IPRM v rámci kap. 5.2). (16) Samostatným tématem je expozice IPRM vůči politickým vlivům. Projektové záměry, které mělo město na svém území v úmyslu realizovat, byly do značné míry ve všech IPRM známy ještě před zpracováním dokumentu. Z části vycházely z akčních plánů měst, ve velké míře byly však prioritami politické reprezentace města a jejich vazba na výsledky socioekonomické analýzy byla omezená. Lze diskutovat, do jaké míry je tento poměrně rozšířený jev problémový a snižuje přínos IPRM. Takto vybrané projektové záměry nemusí být ve výsledku v rozporu s reálnými potřebami města a lze argumentovat tím, že zástupci města jeho potřeby do značné míry znají. Zároveň však tento postup odhaluje značný prostor pro ovlivnění využití finanční alokace na parciální zájmy, které nemusí být pro rozvoj města a naplnění stanovených cílů klíčové. Určitým řešením může do budoucna být efektivnější nastavení klíčových cílů a provázaných kvantifikovaných, jasně definovaných a měřitelných indikátorů z centrální úrovně např. sledování stanovených cílů v podobě zlepšení ekonomické výkonnosti měst, zlepšení kvality života ve městech, zamezení odlivu obyvatel z problémových částí měst apod. (17) Uvedené aspekty přípravy a realizace IPRM, dle názoru evaluátora, značně snižují obecně přínos IPRM jako nástroje integrovaného přístupu k rozvoji měst. Přestože nelze popírat potřebnost realizovaných dílčích projektů a jejich soulad s cíli ROP Severovýchod a jednotlivých IPRM, poslání integrovaného přístupu zůstává nenaplněno. (18) Závěrem lze kontaktovat, že projekty realizované ve všech IPRM ROP Severovýchod jsou integrované a provázané pouze v územním ohledu (realizace uvnitř vymezené zóny), popř. tematickém (přispívají např. k atraktivitě města). Vymezení těchto zón či témat je však natolik široké, že nepodmiňuje skutečnou provázanost aktivit projektů a jejich synergické působení. Přínos realizovaných projektů by tak zůstal stejný i pokud by byly podpořeny standardním způsobem (vyhlášení otevřené výzvy pro projekty realizované ve statutárních městech) bez existence nástroje IPRM. Tato skutečnost také částečně souvisí s nastavenou indikátorovou soustavou, která je zaměřena spíše na výstupy, méně na synergické dopady, ke kterým by realizované výstupy a výsledky měly vést (viz výrok 14) 29

30 3.3 VYHODNOCENÍ NAPLNĚNÍ PRINCIPU PARTNERSTVÍ A ZAPOJENÍ PARTNERŮ VE FÁZI PŘÍPRAVY A REALIZACE JEDNOTLIVÝCH IPRM (19) Uplatnění principu partnerství je ve všech IPRM ROP Severovýchod řádně popsáno a ukotveno jak ve fázi přípravy IPRM (zpracování socioekonomické analýzy, výběr tématu/zóny, definování aktivit, výběr dílčích projektů), tak následné realizace. Partnerství bylo/je ve všech těchto fázích naplňováno především prostřednictvím Řídicích výborů IPRM a pracovních skupin, ve kterých jsou zastoupeni zástupci klíčových aktérů. Klíčoví aktéři jsou v rámci všech IPRM ROP Severovýchod definováni jak z veřejnoprávního sektoru (kraje), institucí vzdělávání (univerzity), neziskového sektoru (občanská sdružení) i podnikatelského sektoru (hospodářské komory). (20) Členy jednotlivých Řídících výborů IPRM jsou kromě zástupců měst (primátoři/rky a jejich náměstci/kyně) také zástupci kraje, neziskového sektoru (obecně prospěšné společnosti a občanská sdružení), zástupci hospodářských komor (krajské a okresních), vysokých škol a příspěvkových organizací města (např. zoo). (21) Omezený počet klíčových aktérů na úrovni města způsobuje, že subjekty zastoupené v Řídících výborech IPRM jsou zároveň předkladateli projektů. Ačkoliv by mohl tento fakt vytvářet riziko střetu zájmů, je nutno podotknout, že právě v zájmu prosazování partnerství s klíčovými aktéry a z výše uvedeného důvodu omezeného počtu aktérů, je zapojení některých subjektů jako členů Řídícího výboru a zároveň žadatelů nevyhnutelné. (22) Významným prvkem v rámci partnerství je i zapojení veřejnosti prostřednictvím veřejného projednávání všech IPRM ROP Severovýchod. Jak vyplynulo ze zhodnocení manažery IPRM, veřejné projednávání bylo přínosné na úrovni konkrétních dílčích projektů, kdy přineslo některé připomínky a poznatky k řešení projektů. Naproti tomu projednávání nepřineslo relevantní a proveditelné připomínky k zaměření IPRM a jeho opatřením. (23) Přístup IPRM, resp. jednotlivých nositelů městských úřadů k otevřenosti IPRM vůči projektům je rozdílný. Zatímco IPRM Hradec Králové kromě projektů města realizuje, či plánuje realizovat pouze projekt předložený Královéhradeckým krajem, IPRM Liberec Atraktivní a kvalitní život v Liberci je v poměrně velké míře realizován i prostřednictvím projektů ostatních příjemců. V případě IPRM Liberec zóna Lidové sady je možnost zapojení ostatních subjektů omezená vymezením zóny. (24) Míra otevřenosti vůči projektům ostatních subjektů má, dle vyjádření manažerů IPRM, praktické dopady na implementaci IPRM. Vysoký počet projektů, které nejsou řízeny městem, znesnadňuje kontrolu nad naplňováním IPRM a klade vysoké nároky na koordinaci. Tyto komplikace by tak mohly vést v budoucnu některé zástupce k odmítnutí této cesty z důvodu její obtížnosti. Bylo by proto vhodné pro budoucí období zvážit takové nastavení implementační struktury, která by tento problém alespoň částečně eliminovala a poskytnout manažerům IPRM efektivní nástroje pro sofistikovaný projektový management (informační systémy, vzdělávání, zjednodušení administrativní náročnosti). 30

31 Souhrn hlavních doporučení: Zaměřit pozornost na vzájemnou provázanost předkládaných dílčích projektů (návaznost projektových aktivit, souvislost dopadů projektů) při jejich vytipovávání a hodnocení střednědobý až dlouhodobý horizont (příští programovací období) Umožnit lepší sdílení dat a informací dostupných v systému MSC2007 i pro manažery IPRM krátkodobý horizont Aplikovat z centrální úrovně koordinační mechanismy mezi jednotlivými operačními programy, které by umožnily flexibilní předkládání, hodnocení a monitorování dílčích projektů napříč operačními programy dlouhodobý horizont (příští programovací období) Evaluační otázky: Jaké jsou výhody a nevýhody současného modelu IPRM? Za hlavní výhodu především z pohledu měst jako nositelů IPRM a ostatních příjemců lze považovat, že mohou hospodařit s přidělenou alokací a lépe tak díky ní plánovat rozvojové aktivity ve městě. Mezi nevýhodami je nutno jmenovat jak chybějící nastavení mechanismů koordinace a monitoringu intervencí realizovaných operačními programy mimo ROP Severovýchod, tak neefektivní několikastupňový implementační systém (více viz kapitola 8). Je současné nastavení aktivit v IPRM vhodné? Nastavení aktivit lze hodnotit jako dobré a vhodné jak ve vztahu ke zpracovaným situačním analýzám v rámci všech IPRM, tak ve vztahu k prioritním oblastem stanoveným MMR. Nastavení aktivit probíhalo jako součást intervenční logiky v souladu s principy programování. Jaký je princip fungování intervenční logiky v jednotlivých IPRM? Dokumenty IPRM byly ve všech městech zpracovány v souladu s fungováním intervenční logiky. Na základě zpracované socioekonomické analýzy je provedena SWOT analýza, identifikovány vize, cíle, jednotlivá opatření a aktivity. Do určité míry však dochází k deformaci ve fázi identifikace dílčích projektů, kdy tyto projekty byly často stanoveny a prosazovány ještě před zpracováním dokumentu IPRM, a to především na základě akčních plánů měst, což nijak nenarušuje vazbu na cíle IPRM a potřeby města, nebo politických zájmů reprezentace. To může představovat riziko v prosazování projektů, které nejsou pro rozvoj města klíčové. Zajišťují jednotlivé IPRM realizované v rámci ROP SV efektivně integrovaný rozvoj měst? Přestože nelze zpochybňovat soulad vybraných a realizovaných dílčích projektů s cíli IPRM i nadřazených dokumentů a jejich přínos k nim, nelze považovat IPRM v současném pojetí na základě zkušeností v realizace v ROP Severovýchod za 31

32 efektivní způsob implementace. Hlavními bariérami je chybějící koordinace s ostatními dotčenými řídícími orgány a omezený přenos informací mezi zapojenými řídícími orgány, realizátory dílčích projektů a úrovní města. Vzhledem k slabé provázanosti projektů a složité administraci u všech hodnocených IPRM existuje oprávněný předpoklad, že realizace oblasti podpory 2.1 standardním způsobem (tj. bez existence IPRM) by byla více efektivní. Tento závěr však dle mínění evaluátora neznamená, že by měl být koncept IPRM pro příští programové období opuštěn. Mělo by však být věnováno značné úsilí k odstranění uvedených problémů, a to počínaje od centrální úrovně, až po úroveň lokální. Je z obecného hlediska IPRM efektivním nástrojem zajišťujícím integrovaný rozvoj měst? Výše uvedená odpověď na předchozí otázku je zobecnitelná i na nástroj IPRM jako celek. Nástroj IPRM nelze v současném pojetí na základě zkušeností z jeho implementace v rámci ROP Severovýchod považovat za efektivní cestu k integrovanému rozvoji měst. Jaký je přínos IPRM k horizontálním tématům? Mechanismy kontroly souladu s horizontálními tématy jsou pro projekty IPRM shodné jako pro ostatní projekty ROP Severovýchod. Projekty IPRM ROP Severovýchod se tak z pohledu přínosu k horizontálním tématům nijak nevymykají standardu projektů ROP Severovýchod, jde tedy o projekty, které většinou nejsou primárně na horizontální témata zaměřeny. Jsou intervence v rámci IPRM dostatečně provázané? Provázanost opatření a aktivit IPRM na prioritní oblasti stanovené MMR i cíle oblasti podpory 2.1 je v celkovém pohledu dobrá. Nicméně vzájemná provázanost intervencí, resp. jednotlivých dílčích projektů mezi sebou je hodnocena jako slabá. Provázanost spočívá pouze v územní nebo tematické souvislosti, vymezené zóny a témata jsou však natolik široká, že nepodmiňují věcnou provázanost projektů (návaznost aktivit). Návrhy k zajištění lepší provázanosti intervencí jsou uvedeny v kapitole 8. Lze navázat na realizované IPRM budoucí strategie rozvoje? Implementace IPRM v současném programovacím období je nepochybně cennou zkušeností, která přinesla řadu poznatků k nastavení i samotné realizaci tohoto nástroje. V současnosti je již zřejmé, že urbánní politika a důraz na integrovaný přístup budou silné i v příštím programovacím období a je proto poměrně pravděpodobné, že IPRM, popř. jiný nástroj bude součástí kohezní politiky v ČR i nadále. Evaluátor je proto toho názoru, že i přes identifikované problémy by na realizované IPRM mělo být navázáno a tento koncept by neměl být opuštěn. Je však nezbytné věnovat úsilí k odstranění uvedených problémů. Jak funguje princip partnerství uvnitř jednotlivých IPRM? Princip partnerství je ve všech IPRM zajišťován všemi způsoby předepsanými Pokyny pro přípravu a realizaci IPRM, tj. účastí partnerů v řídícím výboru IPRM, pracovních skupinách IPRM, zapojení do výběru dílčích projektů, publicitou, veřejným projednáváním. Uvedené nástroje specifikované Pokyny pro přípravu a realizaci IPRM lze považovat za vhodné pro zajištění partnerství při přípravě a implementaci IPRM. 32

33 Do jaké míry byli zapojováni partneři ve fázi přípravy i realizace jednotlivých IPRM? Zapojování partnerů probíhalo ve všech IPRM prostřednictvím účasti v řídícím výboru IPRM, popř. pracovních skupinách a veřejným projednáváním. Rozdíly mezi IPRM lze sledovat ve fázi zapojení do výběru dílčích projektů, kde největší rozmanitost příjemců vykazuje IPRM Pardubic, na rozdíl od IPRM Hradce Králové a Liberce. Které z realizovaných IPRM nejefektivněji využívá princip partnerství? Výše popsané nástroje pro zajištění partnerství jsou ze strany všech nositelů IPRM realizovány odpovídajícím způsobem. Za IPRM s nejefektivnějším využitím principu partnerství lze označit IPRM Pardubice, což se projevuje i na rozmanitosti realizovaných projektů z pohledu předkládajících subjektů. 33

34 4. KOMPLEXNÍ ZHODNOCENÍ VĚCNÉHO A FINANČNÍHO POKROKU REALIZACE JEDNOTLIVÝCH IPRM VZHLEDEM K VYTÝČENÝM CÍLŮM IPRM A ROP SEVEROVÝCHOD Cílem této kapitoly je zhodnotit, jak probíhalo nastavení implementačního rámce IPRM a zda je dosažený věcný a finanční pokrok relevantní vzhledem k vynaloženému úsilí a času. V rámci této kapitoly bylo analyzováno a vyhodnoceno, zda finanční pokrok v jednotlivých IPRM (respektive v jejich jednotlivých opatřeních) odpovídá stanovenému plánu, dále jak si stojí jednotlivá IPRM mezi sebou a jak společně přispívají k naplňování finančního plánu ROP Severovýchod. Nedílnou součástí této kapitoly je rovněž provedení analýzy a vyhodnocení, zda věcný pokrok v jednotlivých IPRM (respektive v jejich jednotlivých opatřeních) odpovídá stanovenému plánu a to i vzhledem k ROP Severovýchod. V rámci kapitoly jsou identifikovány intervence, ve kterých dosažený věcný pokrok neodpovídá vyčerpané alokaci. V rámci této kapitoly se hodnotitel pokusil zodpovědět následující evaluační otázky: Evaluační otázky: Jaký je finanční a věcný pokrok v naplňování cílů IPRM? Jaký je dosavadní a předpokládaný příspěvek dílčích projektů předkládaných do jednotlivých IPRM vzhledem k cílům IPRM a ROP SV? Jaké jsou mezi jednotlivými IPRM rozdíly z hlediska intervenční logiky a jak tyto rozdíly ovlivňují dosažený stav realizace? Jaká je absorpční kapacita analyzovaných měst na základě údajů z monitorovacího systému a na základě výsledků dotazníkového šetření? Existuje u některého z analyzovaných měst vážné riziko včasného nevyčerpání alokovaných prostředků? Jaké jsou v obecné rovině nejdůležitější faktory ohrožující včasné čerpání alokovaných prostředků? Jak byly nastavovány časové a finanční harmonogramy v jednotlivých IPRM? Je dodržován stanovený časový a finanční harmonogram? Východiska Monitoring a hodnocení věcného, resp. finančního pokroku, představuje základní východisko pro implementaci operačních programů a rozhodování o vyhlašování výzev. Při hodnocení věcného a finančního pokroku je potřeba mít na zřeteli, že tyto dvě veličiny jsou spolu zpravidla úzce provázány a proto by bylo chybou hodnotit je odděleně. Pro hodnocení dosahování věcného pokroku v jednotlivých IPRM, resp. v Oblasti podpory 2.1 Podpora regionálních center v ROP Severovýchod slouží jako kvantifikované 34

35 vyjádření cílů programu monitorovací indikátory. Kvalitně vytvořená indikátorová soustava a přiměřeně nastavené cílové hodnoty indikátorů jsou tak důležitým nástrojem pro řízení programu a posuzování kriteria účelnosti i účinnosti jeho implementace. Při hodnocení věcného a finančního pokroku jednotlivých IPRM vycházel evaluátor zejména z datových sestav MSC 225, 226, 231 a M17 aktuálních k datu ZHODNOCENÍ DOSAŽENÉHO STAVU REALIZACE JEDNOTLIVÝCH IPRM A JEJICH PŘÍSPĚVKU K NAPLŇOVÁNÍ CÍLŮ ROP SEVEROVÝCHOD (25) Indikátory jednotlivých IPRM a potažmo i indikátory ROP Severovýchod Oblasti podpory Rozvoj regionálních center se od svého vytvoření nikterak neměnily a zůstaly tak, jak byly nastaveny při sestavení jednotlivých IPRM, resp. Oblasti podpory 2.1. Jednotlivé skupiny indikátorů (jak za jednotlivá IPRM tak za ROP Severovýchod) byly vytvořeny se záměrem maximálního souladu návaznosti na cíle programů (oblasti podpory) a pokrytí podporovaných aktivit. Do soustav byly doplněny taktéž tzv. vedlejší indikátory, které nejsou pro operační program závazné. Ty slouží zejména pro monitoring výstupů. Evaluátor při následující analýze monitorovacích indikátorů používal názvy a kódy v souladu s NČI. Z obecného pohledu lze strukturu indikátorové soustavy jak ROP Severovýchod tak jednotlivých IPRM považovat za funkční a dobře pokrývající cíle a aktivity jednotlivých opatření / programů. (26) Pro názornější přehled plnění indikátorů vytvořil evaluátor tabulky za jednotlivá IPRM a také souhrnně za Oblast podpory 2.1 ROP Severovýchod a doplnil jednotlivé indikátory o barevnou odlišnost dle jejich přiřazení k operačnímu programu (ROP či příslušný TOP) dle následujícího barevného klíče: ROP Severovýchod 2.1 OP VK OP VaVpI OP LZZ OP ZP IOP (27) Pro hodnocení plnění indikátorů (resp. věcného pokroku) byla dále použita škála, ze které vychází proporcionální hodnocení dosažení plánovaného věcného pokroku daného IPRM. Tato škála umožňuje vytvořit si objektivní náhled na rizikovost plnění dílčích opatření IPRM (viz následující tabulka). % naplňování hodnot indikátorů a Víc riziko nenaplnění stanovených hodnot velmi vysoké vysoké střední nízké velmi nízké pokrok neuspokojivý (0 30 %) uspokojivý (31 60 %) odpovídající (61 % a víc) 35

36 4.1.1 VĚCNÝ POKROK SV/001 INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PARDUBIC "PŘITAŽLIVÉ MĚSTO" (28) V rámci IPRM Pardubic jsou stanoveny tři prioritní oblasti, které se dále větví celkem na pět opatření, přičemž u opatření 1.1, 1.2 a 2.1 se jedná o projekty, které jsou financovány z prostředků ROP Severovýchod, kdežto opatření 3.1 a 3.2 obsahují projekty, které jsou v rámci IPRM financovány z jiných operačních programů (TOPů). Pro lepší názornost a orientaci ve struktuře jednotlivých názvů oblastí, opatření a aktivit v IPRM Pardubice slouží následující tabulka. V textu, tabulkách a grafech bude dále používána pouze čísla jednotlivých opatření, popř. prioritních oblastí. Tabulka 1 - Struktura intervencí IPRM Pardubic Přitažlivé město Prioritní oblast dle (MMR) Opatření IPRM Aktivita IPRM 1.1. Zvýšení kvality urbanizovaného prostředí ve středu města 1. Přitažlivá města 2. Sociální integrace 3. Ekonomický rozvoj Zdroj: dokument IPRM Pardubic 1.2. Zkvalitnění nabídky možností trávení volného času 2.1. Zvýšení kvality sociálních služeb 3.1. Posílení kapacit pro špičkový výzkum ve městě 3.2. Rozšíření nabídky a zvýšení kvality univerzitního vzdělávání pro lepší uplatnitelnost absolventů v praxi Regenerace a revitalizace klidových zón ve středu města (městských parků) Rozšíření a modernizace infrastruktury pro volnočasové aktivity a sport Rozvoj infrastruktury sloužící pro sociální integraci skupin ohrožených sociální exkluzí Vybudování centra excelence Rozšíření a modernizace infrastruktury pro univerzitní vzdělávání Zkvalitnění vysokoškolského vzdělávání Rozvoj lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji a rozvoj partnerství (29) Pro názornější přehled o plnění stanovených indikátorů byla vytvořena následující tabulka, která zobrazuje absolutní závazné a dosažené hodnoty indikátorů a jejich procentuální podíly na plnění cílové hodnoty. 36

37 opatření Tabulka 2 Naplňování hlavních monitorovacích indikátorů dle opatření v IPRM Pardubice- Přitažlivé město (k ) kód indikátoru název indikátoru (jednotka) cílová hodnota dokument u IPRM závazek příjemců dosažená hodnota v realizov aných projektec h % naplňování plánem (závazek příjemců / cílová hodnota) % skutečného naplňování (dosažená hodnota / cílová hodnota) Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) (počet) Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem (Plocha v ha) 14 2,1 1,08 15,0 7,7 Plocha nově založené nebo rekonstruované veřejné zeleně (Plocha v ha) Počet opravených kulturněhistorických a technických památek (počet) Počet zapojených partnerů (počet) ,8 104,2 Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) krajských měst celkem (počet) Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem (Plocha v ha) ,7 0,9 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem (Plocha v ha) 2 2,1 1,08 105,0 54,0 Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektu na udržitelný rozvoj měst (počet) ,0 0,0 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů zájmové a volnočasové povahy (Plocha v m2) ,7 0,9 Počet podpořených neziskových organizací v rámci projektů pro rozvoj měst (počet) Počet zapojených partnerů (počet) Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) krajských měst

38 opatření 3.1 kód indikátoru název indikátoru (jednotka) celkem (počet) cílová hodnota dokument u IPRM závazek příjemců dosažená hodnota v realizov aných projektec h % naplňování plánem (závazek příjemců / cílová hodnota) % skutečného naplňování (dosažená hodnota / cílová hodnota) Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem (Plocha v m2) ,9 0,0 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem (Plocha v ha) 0,05 0, ,0 0,0 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro sociální služby a zdravotní péči (Plocha v m2) ,9 0,0 Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektu na udržitelný rozvoj měst (počet) ,0 0,0 Počet podpořených neziskových organizací v rámci projektů pro rozvoj měst (počet) Počet podpořených projektů na podporu náběhové fáze center (start-up granty) (počet) Centra vybavená unikátní VaV infrastrukturou národního významu (počet) Zrekonstruované, rozšířené a nově vybudované kapacity (Plocha v m2) ,5 0,0 Počet center excelence (počet) Počet výzkumných pracovníků, kteří využívají vybudovanou infrastrukturu (počet) Počet studentů Mgr. a PhD. studia, kteří využívají vybudovanou infrastrukturu (počet) Počet projektů spolupráce aplikační sféry s centry excelence za rok (počet) Podíl kapacit nových

39 opatření kód indikátoru ( ) název indikátoru (jednotka) cílová hodnota dokument u IPRM závazek příjemců dosažená hodnota v realizov aných projektec h % naplňování plánem (závazek příjemců / cílová hodnota) % skutečného naplňování (dosažená hodnota / cílová hodnota) infrastruktur využívaných jinými subjekty (Počet procent) Počet nově (netto) vytvořených pracovních míst ve VaV (zaměstnanci VaV) v podpořených centrech (z toho ženy) (počet) 110 (30) Zrekonstruované a vybudované kapacity (Plocha v m2) Počet projektů (počet) Počet nově vytvořených/inovovaných kurzů v rámci studijního programu (počet) ,5 23,0 Počet podpořených osob celkem (počet) ,4 20,1 Počet podpořených osob v počátečním vzdělávání celkem (VŠ studentů) (počet) Počet osob poskytujících služby nebo podporujících poskytování služeb (počet) ,4 11,8 Počet podpořených osob - pracovníků v dalším vzdělávání celkem (počet) ,5 21,0 Počet úspěšně podpořených osob celkem (počet) ,2 3,3 Počet podpořených osob v dalším vzdělávání - vědeckých a výzkumných pracovníků (počet) Počet studentů majících prospěch z nové/ rekonstruované infrastruktury (v tom PhD ( ) studentů) (počet) (160) Počet zapojených partnerů (počet) ,8 113,6 Zdroj: sestava MSC226 a MSC225; dokument IPRM Pardubic - Přitažlivé město 39

40 1 - Dosažená hodnota indikátoru je monitorována od stavu Financování projektu ukončeno, z tohoto důvodu není sledován závazek příjemce. (30) Nejpokročilejší opatření z pohledu naplňování indikátorů a možného sledování věcného pokroku, která jsou realizována projekty financovanými z ROP Severovýchod, je opatření 1.2; 2.1 a 3.2, kde jsou již projekty zahájeny a úspěšně realizovány (resp. naplňují stanovené indikátory). (31) V opatření 1.1 jsou zatím naplňovány pouze dva indikátory z pěti. Přestože jsou zde již projekty realizovány a čerpají alokaci opatření, nelze plně sledovat věcný pokrok, který tyto projekty vykazují, protože nejsou dostupné ani závazkované hodnoty stanovených indikátorů. (32) Přestože se již dají sledovat indikátory ve třech realizovaných opatřeních, ani zde doposud nejsou všechny indikátory plněny na úrovni závazků příjemců a nenaplnění stanovených hodnot je tak velmi vysoké. U indikátoru sledujícího počet podpořených projektů je třeba vzít v úvahu, že jeho hodnota se v systému bude načítat až později, resp. od stavu P5. Konkrétně se jedná o tyto indikátory opatření 1.2: Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) krajských měst celkem; Počet podpořených neziskových organizací v rámci projektů pro rozvoj měst U Opatření 2.1 jsou to následující Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) krajských měst celkem U Opatření 3.2 jsou to následující indikátory, které dosud nevykazují žádný pokrok: Zrekonstruované a vybudované kapacity Počet projektů Počet podpořených osob v počátečním vzdělávání celkem (VŠ studentů) Počet podpořených osob v dalším vzdělávání - vědeckých a výzkumných pracovníků Počet studentů majících prospěch z nové/ rekonstruované infrastruktury (v tom PhD. studentů) (33) Zbylé, indikátory jsou kryty závazkem příjemců (smlouvou) v minimální výši 90 % a to až na indikátory: Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech 40

41 celkem, Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů zájmové a volnočasové povahy, které doposud naplňují žadatelé závazkem z necelých šesti procent (riziko nenaplnění stanovených hodnot je tak rovněž velmi vysoké). (34) Co se týče skutečné naplňované hodnoty těchto indikátorů v opatřeních 1.2 a 2.1, jsou dosavadní dosažené hodnoty neuspokojivé a pohybují se okolo nuly. Výjimkou je pouze indikátor Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem, jenž doposud naplnil cílovou hodnotu z 54 % (riziko střední) (35) Takto naplňované hodnoty indikátorů v opatřeních 1.1, 1.2 a 2.1 se hodnotiteli jeví jako rizikové z hlediska proporcionálního dosažení plánovaného věcného pokroku daného IPRM (věcný pokrok je neuspokojivý). Za nejrizikovější považuje evaluátor oblast 1.1, kde nejsou k dispozici ani závazkové hodnoty indikátorů. U opatření 1.2 a 2.1 je riziko nižší, ale i zde jsou indikátory, které vykazují nulové závazkové hodnoty (viz předchozí výrok) a procenta skutečně plněných indikátorů jsou až na jednu výjimku nulové nebo téměř nulové. V této souvislosti je však nutné vzít v úvahu fakt, že u investičních projektů (na rozdíl od projektů neinvestičního charakteru podávaných např. do OP VK nebo OP LZZ) je zpravidla dosažená hodnota naplněna až při ukončení projektu a nedochází k jejímu průběžnému plnění během realizace projektu. Jako zásadnější riziko tak lze v hodnocených opatřeních spatřovat nízké nebo nulové plnění závazkových hodnot některých indikátorů. (36) Jak vyplývá z dostupných dat i terénního šetření, projekty jsou realizací ve značném zpoždění. Nicméně z rozhoru s manažerem vyplynulo, že časový skluz byl způsoben drobnými administrativní průtahy často vzniklými při schvalování projektů, nebo z důvodu jiných administrativních požadavků. Nicméně projekty již byly zahájeny, popřípadě se na jejich zahájení usilovně pracuje. (37) U opatření 3.1, kde jsou předkládány projekty z OP VaVpI, doposud není vykazován, dle údajů v obdržených datových sestavách, žádný věcný pokrok ani na úrovni závazků, ani na úrovni skutečného plnění. Jediným indikátorem, který v rámci tohoto opatření vykazuje alespoň hodnotu závazku (40,5 % z cílové hodnoty) je indikátor Zrekonstruované, rozšířené a nově vybudované kapacity. I toto opatření se tedy z hlediska proporcionálního naplňování věcného pokroku (ve vztahu k IPRM) jeví v současné době jako opatření se zvýšeným rizikem. (38) Opatření 3.2 IPRM Pardubice je realizováno projekty podávanými do OP VK. Zde rovněž nebylo možné sledovat naplňování všech stanovených indikátorů, nicméně většina indikátorů tohoto opatření je závazkem příjemců naplňována nad požadovaný rámec stanovených cílových hodnot. Skutečné naplňování hodnot těchto indikátorů dle dostupných údajů postupně probíhá a nejeví se jako rizikové. 41

42 4.1.2 VĚCNÝ POKROK SV/002 INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA HRADEC KRÁLOVÉ "CENTRUM MĚSTA = PÓL RŮSTU A ROZVOJE" (39) IPRM Hradce Králové sestává celkem ze čtyř prioritních oblastí, které se dále člení na 7 opatření, přičemž opatření 2.1, 2.2, a 3.2 jsou opatření podporující projekty podávané do ROP Severovýchod. Opatření IPRM, které stojí jakoby samostatně a je rovněž podporováno financemi z ROP Severovýchod je opatření 5 Příprava a řízení IPRM. Zbylá opatření (1.1, 1.2, 3.1 a 4.1) podporují projekty podávané v rámci IPRM do jiných, tematických operačních programů. Přehledné sestavení struktury prioritních oblastí, opatření a aktivit je názorné z následující tabulky. Tabulka 3 - Struktura intervencí IPRM Hradec Králové Centrum města = pól růstu a rozvoje Prioritní oblast dle (MMR) Opatření IPRM Aktivita IPRM 1. Ekonomický rozvoj 2. Přitažlivé město 3. Životní prostředí 4. Správa věcí veřejných Zdroj: dokument IPRM Hradec Králové 1.1. Posilování kapacit pro výzkum, vývoj a inovace 1.2. Podpora vzdělávání a zvyšování kvality pracovní síly 2.1.Regenerace a revitalizace městského prostředí 2.2. Zvyšování kvality a rozšiřování nabídky volnočasových aktivit 3.1. Snižování energetické náročnosti budov 3.2. Revitalizace veřejné zeleně 4.1. Modernizace územní veřejné správy 5. Příprava a řízení IPRM Podpora výstavby vysokoškolských kampusů zaměřených na výzkum, vývoj a inovace Zvyšování nabídky v oblasti celoživotního a profesního vzdělávání Zkvalitnění terciárního vzdělávání Zvýšení odborné úrovně a kvalifikace zaměstnanců Revitalizace brownfields pro rozvoj občanské vybavenosti a služeb Úprava exponovaných veřejných prostranství Ochrana a obnova památek a historických objektů Zkvalitnění klidových veřejných zón v centru města Rozvoj infrastruktury pro kulturní a sportovní aktivity Investice do vybavení a technologického zázemí pro kulturu a sport Zateplování škol a dalších veřejných objektů v centru města Rekonstrukce a obnova městských sadů, parků a zeleně Zavedení a rozvoj moderních informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě Zefektivnění výkonu úřadu státní správy a samosprávy 5.1. Příprava IPRM 5.2. Řízení IPRM (40) Pro názornější přehled o plnění stanovených indikátorů byla vytvořena následující tabulka, která zobrazuje absolutní závazné a dosažené hodnoty indikátorů a jejich procentuální podíly na plnění cílové hodnoty. 42

43 opatření (41) Jak vyplývá z níže uvedené tabulky, také v tomto IPRM nejsou všechny stanovené indikátory doposud plněny ani na úrovni závazku příjemců. Tabulka 4 Naplňování hlavních monitorovacích indikátorů podle opatření v IPRM Hradec Králové Centrum města = pól růstu a rozvoje města (k ) kód indikátoru / název indikátoru (jednotka) cílová hodnota dokument u IPRM závazek příjemců dosažená hodnota v realizov aných projektec h % naplňování plánem (závazek příjemců / cílová hodnota) % skutečného naplňování (dosažená hodnota / cílová hodnota) Zrekonstruované a vybudované kapacity (Plocha v m2) ,2 0,0 Počet studentů majících prospěch z nové/ rekonstruované infrastruktury, v tom PhD. Studentů (počet) Počet úspěšně podpořených osob účastníků jednotlivých akcí / / 476 0/0 26,7/52,3 0/0 (počet) ,9 0,9 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů (počet) ,5 2,9 Počet podpořených osob celkem (počet) ,7 31,9 Počet podpořených osob - studentů VŠ (počet) ,0 6,6 Počet osob poskytujících služby nebo podporujících poskytování služeb (počet) 225/ ,6 111,6 Počet podpořených osob ostatní (počet) 5/ ,0 0,0 Počet nově vytvořených/inovovaných kurzů v rámci studijního programu (počet) Počet podpořených osob celkem (počet) Počet úspěšně podpořených osob celkem (počet) ,8 1,8 Počet úspěšně podpořených studentů VŠ (počet) ,0 0,0 Počet zapojených partnerů (počet) ,0 15,0 43

44 opatření 2.1 kód indikátoru název indikátoru (jednotka) cílová hodnota dokument u IPRM závazek příjemců dosažená hodnota v realizov aných projektec h % naplňování plánem (závazek příjemců / cílová hodnota) % skutečného naplňování (dosažená hodnota / cílová hodnota) Počet podpořených osob celkem (počet) ,5 271,3 Počet nově vytvořených / inovovaných produktů (počet) ,0 14,0 Počet podpořených organizací (počet) ,0 200,0 Udržitelnost vytvořených partnerství (Počet procent) Počet úspěšných absolventů (osob, které získali kvalifikaci/doklad o kvalifikaci) (počet) ,9 106,0 Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) krajských měst celkem (počet) ,0 10,0 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem (Plocha v m2) ,5 0 58,4 0,0 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objekt určených pro rozvoj vzdělávání (Plocha v m2) ,0 0,0 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem (Plocha v ha) 4 2,92 0,33 73,0 8,3 Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektu na udržitelný rozvoj měst (počet) ,0 0,0 Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem (Plocha v ha) 0, Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro služby OVS (Plocha v m2) ,1 0,0 Počet nově opravených kulturně-historických a technických památek (počet) Počet zapojených partnerů

45 opatření kód indikátoru OP ŽP název indikátoru (jednotka) (počet) cílová hodnota dokument u IPRM závazek příjemců dosažená hodnota v realizov aných projektec h % naplňování plánem (závazek příjemců / cílová hodnota) % skutečného naplňování (dosažená hodnota / cílová hodnota) Počet projektů zaměřených na environmentálně šetrné formy dopravy (počet) Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) krajských měst celkem (počet) Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem (Plocha v ha) 2, Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem (Plocha v m2) Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektu na udržitelný rozvoj měst (počet) Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů zájmové a volnočasové povahy (Plocha v m2) Počet podpořených nezi. org. v rámci projektů pro rozvoj měst (počet) Počet podpořených projektů (počet) Snížení spotřeby energie (GJ/rok) 5 747, ,7 0,0 OP ŽP 3.4 Snížení emisí SO2 4, OP ŽP 3.5 Snížení emisí Nox 6 762, OP ŽP 3.6 Snížení emisí CO 123, OP ŽP 3.7 Snížení emisí CxHy Snížení emisí CO , ,3 0,0 Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) krajských měst celkem (počet) Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem (Plocha v ha) 18, Celková plocha regenerované zeleně 18,

46 opatření 4.1 kód indikátoru ROP SV název indikátoru (jednotka) (Plocha v ha) cílová hodnota dokument u IPRM závazek příjemců dosažená hodnota v realizov aných projektec h % naplňování plánem (závazek příjemců / cílová hodnota) % skutečného naplňování (dosažená hodnota / cílová hodnota) Plocha nově založené nebo rekonstruované veřejné zeleně (Plocha v m2) Podíl digitalizovaných dokumentů (Počet procent) Nové plně digitalizované agendy místní veřejné správy (počet) Počet podpořených osob (počet) ,7 338,6 Počet podpořených organizací (počet) ,0 1,3 Počet nově vytvořených/ inovovaných produktů (počet) ,0 20,0 Snížení administrativního zatížení občanů, podnikatelů a veřejného sektoru (Počet procent) Počet úspěšných absolventů kurzů (počet) ,5 599,5 Zdroj: sestava MSC226 a MSC225; dokument IPRM Hradec Králové - Centrum města = pól růstu a rozvoje města 1 - Dosažená hodnota indikátoru je monitorována od stavu Financování projektu ukončeno, z tohoto důvodu není sledován závazek příjemce. (42) Dvě ze tří opatření podporovaných z ROP Severovýchod opatření 2.2 a opatření 3.2 vykazují nulové hodnoty všech závazkových indikátorů, což zřejmě souvisí s pomalejším postupem implementace projektů v těchto opatřeních (riziko nenaplnění stanovených hodnot je velmi vysoké a věcný pokrok je neuspokojivý). U opatření 2.1 zaměřeného na revitalizaci a regeneraci městského prostředí a historických objektů lze z hodnot sledovaných indikátorů vyvodit uspokojivější předpoklady pro dosažení věcného pokroku. (43) Relevantně naplňovanými indikátory jsou: Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) krajských měst celkem (střední riziko) Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem (střední riziko) Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem (nízké 46

47 riziko) a indikátor Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro služby OVS (velmi nízké riziko) Závazná hodnota vykazovaná příjemci je minimálně padesátiprocentní (40 % u indikátoru ) oproti stanovené cílové hodnotě. Vysokou hodnotu doposud vykazuje pouze indikátor , resp , který dosáhl cca 75 %, resp. 161 % ze stanovené cílové hodnoty. (44) Další opatření podporující projekty z ROP Severovýchod nevykazují žádné dosažené hodnoty. (45) Na druhou stranu je potřeba se zmínit, že projekty podávané v rámci IPRM do TOPů (OP LZZ a OP VK) vykazují vysoký podíl na dosavadní realizaci a to zejména v prioritní oblasti 1. Ekonomický rozvoj a 4. Správa věcí veřejných. Nejen, že vykazují vysoké závazkové hodnoty, ale i dosavadní dosažené hodnoty jsou u většiny uspokojivé (věcný pokrok je odpovídající riziko nenaplnění indikátorů je nízké až velmi nízké). (46) Projekty podávané do OP VaVpI v rámci opatření 1.1 doposud naplňují hodnoty indikátorů pouze závazkem příjemců, ale skutečné plnění je nulové. (47) Poslední skupiny projektů, které se podávají v rámci IPRM, směřují do OP ŽP a IOPu. Projekty podávané do OP ŽP realizují opatření 3.1, kde jsou závazkem plněny pouze dva indikátory ze sedmi ( Snížení spotřeby energie a Snížení emisí CO2). Jejich skutečné naplňování cílových hodnot je doposud nulové. (48) Projekty směřující do Integrovaného operačního programu jsou podporovány v opatření 4.1, kde jsou rovněž realizovány projekty podávané v rámci OP LZZ. Přestože jsou v této prioritě úspěšně realizovány projekty směřující do OP LZZ, a to jak v oblasti závazků, tak v procentech plnění dosažených hodnot, projekty za IOP doposud hodnoty stanovených indikátorů nenaplňují ani v oblasti závazků (popř. projekty doposud nebyly realizovány) VĚCNÝ POKROK SV/003 INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA LIBEREC - ZÓNA "LIDOVÉ SADY" A SV/004 INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA LIBEREC - ATRAKTIVNÍ A KVALITNÍ ŽIVOT V LIBERCI (49) Město Liberec disponuje dvěma integrovanými plány rozvoje města: IPRM Liberec zóna Lidové sady je zónový a IPRM Liberec - Atraktivní a kvalitní život v Liberci je tematicky zaměřený. (50) IPRM Liberec - zóna "Lidové sady" obsahuje celkem sedm prioritních oblastí, které se dále člení na celkem 13 opatření, přičemž opatření 2.1, 3.1, 4.1, 4.2, 4.3, 5.2 a 7 47

48 jsou opatření podporující projekty podávaná do ROP Severovýchod, zbylá opatření (1.1, 2.2, 3.2, 3.3, 5.1 a 6.1) podporují projekty podávané v rámci IPRM do jiných, tematických, operačních programů. U opatření 3.3 a 5.1, ač jsou doposud v dokumentu IPRM uváděna, tak na základě šetření smlouvy o realizaci (Příloha č. 1 Rozpočet IPRM LBC) bylo zjištěno, že těmto dvěma opatřením byla celá alokace odebrána. I přes toto zjištění evaluátor tato opatření i nadále používá, ale uvádí u nich nulové hodnoty. Tabulka 5 - Struktura intervencí IPRM Liberec zóna Lidové sady Prioritní oblast dle (MMR) Opatření IPRM 1. Ekonomický rozvoj 1.1 Rozvoj infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace 2.1 Výstavba, modernizace a rozvoj infrastruktury pro vzdělávání a sociální integraci 2. Sociální integrace 2.2 Zvyšování kvality a nabídky vzdělávání a zlepšování podmínek pro sociální integraci 3.1 Regenerace, rozvoj a ochrana veřejné zeleně 3. Životní prostředí 3.2 Využívání obnovitelných zdrojů a hospodaření s energiemi a nakládání s odpady 3.3 Výstavba, rekonstrukce a rozvoj inženýrských sítí 4.1 Obnova zanedbaných a nevyužívaných objektů a prostranství 4. Přitažlivé město 4.2 Revitalizace a regenerace infrastruktury pro kulturu a volný čas 4.3 Zvýšení bezpečnosti v zóně 5.1 Výstavba, modernizace a rozvoj dopravní infrastruktury 5. Dostupnost a mobilita 5.2 Rozvoj dopravní dostupnosti a bezpečnosti 6. Správa věcí veřejných 6.1 Zvyšování kvality řízení veřejné správy 7. Administrace IPRM 7.1 Administrace IPRM Zdroj: dokument IPRM Liberec zóna Lidové sady (51) Druhý IPRM města Liberec je tematický - Atraktivní a kvalitní život v Liberci, který obsahuje tři opatření (1.1, 2.1 a 3.1). Ve všech třech opatřeních jsou podporovány projekty jdoucí do ROP Severovýchod, přičemž v rámci opatření 2.1 jsou podporovány i projekty z TOPu. Tabulka 6 - Struktura intervencí IPRM Liberec Atraktivní a kvalitní život v Liberci Prioritní oblast dle (MMR) Opatření IPRM Aktivita IPRM Přitažlivá města 1.1 Regenerace a revitalizace objektů a lokalit 1.2 Rozvoj infrastruktury pro sport, kulturu a volný čas Regenerace a revitalizace památek a rozšíření možností jejich využití Regenerace a revitalizace objektů a lokalit typu brownfield pro využití ve veřejných službách Regenerace a revitalizace objektů a lokalit typu brownfield pro podnikání Investice do sportovních zařízení a objektů Investice do rozvoje kulturního a společenského života ve městě Investice do infrastruktury pro další volnočasové aktivity Investice do specifických oblastí trávení volného času 3.1 Administrativní zajištění IPRM Tvorba a realizace IPRM Zdroj: dokument IPRM Liberec Atraktivní a kvalitní život v Liberci (52) Přestože má město Liberec dva IPRM, jejich rozdíl ve věcném pokroku je znatelný. 48

49 Tento fakt se odráží zejména v období, ve kterém se oba IPRM realizují. Jako první vznikl zónový IPRM Lidové sady a až s ročním odstupem IPRM Atraktivní a kvalitní život v Liberci. (53) Zónový IPRM má nastaveny indikátory pouze na úrovni programu a ne jednotlivých opatření, jak tomu je u zbylých tří sledovaných IPRM. Všechny tyto sledované indikátory směřují pouze do ROP Severovýchod. (54) Tabulka níže jasně ukazuje, že projekty realizované v tomto IPRM naplňují všechny stanovené indikátory v oblasti závazků uspokojivě, nižší závazkovou hodnotu (8,7% - riziko nenaplnění je velmi vysoké) vykazuje pouze indikátor Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem. Z hlediska skutečně dosažených hodnot indikátorů, lze toto IPRM hodnotit také kladně. Nulové hodnoty (velmi vysoké riziko nenaplnění stanovených hodnot) vykazují pouze indikátory: Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na udržitelný rozvoj měst Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem (55) Na základě dostupných informací lze konstatovat, že v brzké době dojde i k naplňování skutečných hodnot indikátorů v plném rozsahu. Toto IPRM lze z hlediska celkového dosaženého proporcionálního věcného pokroku hodnotit jako středně rizikové a věcný pokrok jako uspokojivý. Tabulka 7 Naplňování hlavních monitorovacích indikátorů v IPRM Liberec - zóna Lidové sady (k ) kód indikátoru název indikátoru (jednotka) cílová hodnota dokumentu IPRM závazek příjemců dosažená hodnota v realizov aných projektec h % naplňování plánem (závazek příjemců / cílová hodnota) % skutečného naplňování (dosažená hodnota / cílová hodnota) Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem (Plocha v m2) ,7 8,7 Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na udržitelný rozvoj měst (počet) ,0 0,0 Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem (Plocha v ha) 2,5 1, ,8 0,0 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem 4 2,69 0,97 67,3 24,3 49

50 kód indikátoru název indikátoru (jednotka) (Plocha v ha) cílová hodnota dokumentu IPRM závazek příjemců dosažená hodnota v realizov aných projektec h % naplňování plánem (závazek příjemců / cílová hodnota) % skutečného naplňování (dosažená hodnota / cílová hodnota) Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů určených pro rozvoj vzdělávání (Plocha v m2) ,5 43,5 Zdroj: sestava MSC226 a MSC225, dokument IPRM Liberec - zóna Lidové sady (56) Tematický IPRM Liberec - Atraktivní a kvalitní život v Liberci je realizován projekty podávanými do ROP Severovýchod v opatřeních 1.1 a 2.1. Třetí opatření je naplňováno projekty podávanými do tematického OP VaVpI. (57) Z evaluačního rozhovoru vyplynulo, že některé projekty byly zahájeny teprve v nedávné době, resp. u většiny projektů se předpokládá zahájení realizace v následujícím roce. (58) Tento fakt se také odráží na stavu hodnot sledovaných indikátorů. Doposud byly plněny pouze tři indikátory v opatření 1.1 a to závazkem příjemců: Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem; Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na udržitelný rozvoj měst a Počet zrekonstruovaných památkových objektů. Závazek plnění těchto indikátorů je minimálně 100 % (riziko nenaplnění stanovených hodnot těchto indikátorů se tak doposud jeví jako velmi nízké) (59) Zbylá opatření nevykazují z důvodu pozdějšího zahájení realizace žádné hodnoty naplňování stanovených indikátorů. Tento IPRM tak lze z hlediska hodnocení dosaženého proporcionálního věcného pokroku hodnotit jako nejrizikovější ze všech hodnocených IPRM. Věcný pokrok je tak neuspokojivý, protože riziko nenaplnění cílových hodnot většiny indikátorů je velmi vysoké. 50

51 opatření Tabulka 8 Naplňování hlavních monitorovacích indikátorů podle opatření v IPRM Liberec - Atraktivní a kvalitní život v Liberci (k ) kód indikátoru název indikátoru (jednotka) cílová hodnota dokument u IPRM závazek příjemců dosažená hodnota v realizov aných projektec h % naplňování plánem (závazek příjemců / cílová hodnota) % skutečného naplňování (dosažená hodnota / cílová hodnota) Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem (Plocha v ha) 0, Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem (Plocha v ha) 0, ,2 0,0 Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na udržitelný rozvoj měst (počet) ,0 0,0 Plocha nově vybudovaných nebo rekonstruovaných objektů v rámci brownfields (Plocha v m2) Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů zájmové a volnočasové povahy (města) (Plocha v m2) Počet zrekonstruovaných památkových objektů (počet) ,0 0,0 Počet zapojených partnerů (počet) Počet podpořených neziskových organizací v rámci projektů pro rozvoj měst (počet) Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem (Plocha v ha) 3, Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem (Plocha v ha) 1, Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na udržitelný rozvoj měst (počet)

52 opatření kód indikátoru název indikátoru (jednotka) cílová hodnota dokument u IPRM závazek příjemců dosažená hodnota v realizov aných projektec h % naplňování plánem (závazek příjemců / cílová hodnota) % skutečného naplňování (dosažená hodnota / cílová hodnota) Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů zájmové a volnočasové povahy (města) (Plocha v m2) Počet zapojených partnerů (počet) Počet podpořených neziskových organizací v rámci projektů pro rozvoj měst (počet) Počet projektů návštěvnických center a science learning center pro popularizaci VaV (počet) Počet návštěvníků v podpořených science learning centrech za rok (počet) Zdroj: sestava MSC226 a MSC225; dokument IPRM Liberec - Atraktivní a kvalitní život v Liberci VĚCNÝ POKROK ROP SEVEROVÝCHOD V OBLASTI PODPORY 2.1 ROZVOJ REGIONÁLNÍCH CENTER (60) Všechny sledované IPRM jsou realizovány v oblasti podpory 2.1 Rozvoj regionálních center v ROP Severovýchod a tak lze na základě aktuálních informací z monitorovacího systému a na základě dílčích analýz IPRM vyhodnotit reálný pokrok této oblasti podpory. (61) Hlavní skupinou (a také pro sledování věcného pokroku nejdůležitější) jsou indikátory výstupu a výsledku. Ty jsou dále rozšířeny o doplňkové indikátory pro možnost sledování širšího spektra faktorů. (62) Jak je patrné z tabulky č. 9, všechny hlavní indikátory oblasti jsou naplňovány a to jak závazkem, tak i naplňováním skutečné dosažené hodnoty. (63) Hodnocení věcného pokroku lze rozdělit do dvou kategorií: Hodnocení dle závazkové hodnoty (odráží úroveň závazného plánovaného plnění indikátoru z již uzavřených Smluv s příjemci) 52

53 Hodnocení dle dosažené hodnoty S ohledem na aktuální postup implementace a z pohledu celkového časového rámce je v současné době důležité vyhodnocení zejména závazkových hodnot z hlediska proporcionality věcného plnění a včasné identifikace případných rizik. Nicméně je třeba sledovat i vývoj skutečně dosahovaných hodnot indikátorů, u řady projektů budou skutečně dosažené hodnoty k dispozici až po ukončení projektu. (64) Z hlediska posouzení závazkových hodnot lze oblast podpory 2.1 vyhodnotit následovně: Z osmi hlavních indikátorů pouze dva indikátory překračují hranici 40% závazku k cílové hodnotě indikátoru: Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na udržitelný rozvoj měst (140% - velmi nízké riziko) Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem (46,4% - stření riziko) Téměř uspokojivě lze též hodnotit úroveň závazku těchto indikátorů (riziko nenaplnění je ale doposud vysoké): Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro sociální služby a zdravotní péči (města) (36,3 %) Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem (22 %) Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů určených pro rozvoj vzdělávání (města) (18,9 %) Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) krajských měst celkem (13,3 %) Počet podpořených projektů zaměřených na udržitelný rozvoj a zvyšující atraktivitu měst a velkoměst celkem (12,6 %) Zvýšená pozornost by měla být zaměřena na vývoj plnění indikátoru: Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem (10,1 % - velmi vysoké riziko) U indikátorů sledujících počet podpořených projektů je třeba vzít v úvahu, že jejich hodnota se v systému bude načítat až později, resp. od stavu P5 (realizace projektu ukončena). (65) Z hlediska hodnocení skutečně dosažených hodnot vykazují nejlepší hodnoty indikátory Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů určených pro rozvoj vzdělávání (města), jehož dosavadní hodnota cílové hodnoty dosáhla téměř 19 %, dále pak indikátor Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem, který prozatím dosáhl 6,8 % z cílové hodnoty. Indikátor Počet podpořených projektů zaměřených na udržitelný rozvoj a zvyšující atraktivitu měst a 53

54 velkoměst celkem dosahuje 4,2 % z cílové hodnoty a nakonec indikátor Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem dosahuje 1,3 % ze stanovené cílové hodnoty. Je potřeba mít na zřeteli, že hodnoty nejsou nikterak vysoké a do budoucna je potřeba tyto indikátory sledovat, aby docházelo k jejich rovnoměrnému naplňování. (66) Druhou skupinou indikátorů jsou indikátory doplňkové. Jak je z tabulky níže patrné, jejich naplňování doposud není příliš úspěšné, a to zejména v oblasti skutečně dosažených hodnot. Z celkového počtu 24 doplňkových indikátorů 11 nevykazuje žádnou závazkovou hodnotu a pouze 2 indikátory vykazují dosaženou hodnotu. (67) Zatím nejvyšší hodnoty vykazuje indikátor Počet zapojených partnerů, u nějž cílovou hodnotu naplnily projekty IPRM ze 47,5 % a indikátor Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů zájmové a volnočasové povahy (města), který cílovou hodnotu plní z 3,6 %. Zbylé indikátory buďto vykazují pouze závazek od příjemců nebo nejsou vůbec naplňovány. Tabulka 9 Naplňování hlavních monitorovacích indikátorů v oblasti podpory 2.1 ROP Severovýchod (k ) kód indikátoru název indikátoru (jednotka) cílová hodnota dokumentu IPRM závazek příjemců dosažená hodnota v realizovan ých projektec h % naplňování plánem (závazek příjemců / cílová hodnota) % skutečného naplňování (dosažená hodnota / cílová hodnota) Počet podpořených projektů zaměřených na udržitelný rozvoj a zvyšující atraktivitu měst a velkoměst celkem (počet) ,6 4,2 Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) krajských měst celkem (počet) ,3 3,3 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem (Plocha v ha) 35 7,71 2,38 22,0 6,8 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem (Plocha v m2) , ,1 1,3 Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na udržitelný rozvoj měst (počet) ,0 0,0 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro sociální služby a zdravotní péči (města) (Plocha v m2) ,3 0, Plocha regenerovaných a ,9 18,9 54

55 kód indikátoru název indikátoru (jednotka) cílová hodnota dokumentu IPRM závazek příjemců dosažená hodnota v realizovan ých projektec h % naplňování plánem (závazek příjemců / cílová hodnota) % skutečného naplňování (dosažená hodnota / cílová hodnota) revitalizovaných objektů určených pro rozvoj vzdělávání (města) (Plocha v m2) Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem (Plocha v ha) 7,8 3, ,4 0, doplňkové indikátory oblasti podpory na rozvoj Liberce (počet) Počet podpořených projektů Počet podpořených projektů na rozvoj Hradce Králové (počet) na rozvoj Pardubic (počet) Počet podpořených projektů Počet vytvořených, administrovaných nebo realizovaných IPRM (počet) ,7 0, Počet nově vytvořených pracovních míst pro muže (počet) Počet nově vytvořených pracovních míst pro ženy (počet) Počet vytvořených pracovních míst pro znevýhodněné skupiny - pro muže (počet) ,0 0, Počet vytvořených pracovních míst pro znevýhodněné skupiny - pro ženy (počet) ,0 0, Počet podpořených projektů zaměřených na podporu zdravotnictví (počet) Počet projektů zaměřených na environmentálně šetrné formy dopravy (počet) ,0 0, Počet projektů zaměřených na nakládání s odpady (počet) Plocha nově vybudovaných nebo rekonstruovaných objektů v rámci brownfields (Plocha v m2) ,0 0, Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro ,6 0,0 55

56 kód indikátoru ROP SV název indikátoru (jednotka) cílová hodnota dokumentu IPRM závazek příjemců dosažená hodnota v realizovan ých projektec h % naplňování plánem (závazek příjemců / cílová hodnota) % skutečného naplňování (dosažená hodnota / cílová hodnota) služby OVS (města) (Plocha v m2) Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů zájmové a volnočasové povahy (města) (Plocha v m2) ,6 3,6 Plocha nově založené nebo rekonstruované veřejné zeleně (Plocha v ha) 0,4 0, ,0 0,0 Počet zrekonstruovaných památkových objektů (počet) ,3 0,0 Počet podpořených neziskových organizací v rámci projektů pro rozvoj měst (počet) ,0 0,0 Počet vzdělávacích zařízení s novým nebo modernizovaným vybavením (počet) Nové technologie ve zdravotnictví (počet) Počet zařízení a technologií vedoucí ke zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví a majetku (počet) Plocha se zabezpečením vedoucím ke zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví a majetku (Plocha v m2) Počet zapojených partnerů (počet) ,5 47,5 Celkové realizované výdaje na realizaci projektů v tis. Kč (tis. Kč) Celkové realizované výdaje na realizaci projektů v % (oblast podpory=100%) (%) Zdroj: sestava MSC226 a MSC225; Prováděcí dokument ROP Severovýchod 1 - Dosažená hodnota indikátoru je monitorována od stavu Financování projektu ukončeno, z tohoto důvodu není sledován závazek příjemce. (68) V rámci Prováděcího dokumentu ROP Severovýchod bylo identifikováno hodnotitelem celkem 8 hlavních indikátorů, které svým naplňováním mají pokrývat stanovené cíle oblasti podpory 2.1. (Globální cíl - Posílení vyváženého ekonomického a společenského rozvoje velkých měst jako regionálních center a dva Operační cíle - 56

57 (69) D (70) D Regenerovat a revitalizovat městské prostředí a Rozvíjet infrastrukturu v oblasti školství, vzdělávání, zdravotnictví a sociálních věcí). Hodnotitel se domnívá, že v tomto směru jsou indikátory nastaveny dostatečně a pokrývají stanovené cíle v plném rozsahu. Nicméně by bylo vhodné rozšířit naplňování globálního cíle o indikátor Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů zájmové a volnočasové povahy (města) a o indikátor Počet podpořených neziskových organizací v rámci projektů pro rozvoj měst, které jsou v současné době sledovány jako doplňkové indikátory. V rámci druhého operačního cíle hodnotitel doporučuje rozšířit hlavní soustavu indikátorů o indikátor Počet vzdělávacích zařízení s novým nebo modernizovaným vybavením a o indikátor Nové technologie ve zdravotnictví, které by svým naplňování více napovídaly o přispívání k tomuto cíli. (71) Otázkou je, jaký zvolit budoucí přístup k doplňkovým indikátorům, které se doposud výrazně nenaplňují a nejsou závazné jako hlavní indikátory Oblasti Podpory 2.1. Hodnotitel se domnívá, že i tyto indikátory by měly být monitorovány a měl by být kladen důraz na dosahování jejich cílových hodnot. 4.2 POSOUZENÍ PLNĚNÍ HARMONOGRAMU A FINANČNÍHO PLÁNU JEDNOTLIVÝCH IPRM (72) Finanční pokrok je zpravidla nutné hodnotit na základě kombinace několika různých ukazatelů. Evaluátor kromě výdajů ze schválených ŽoP sleduje také skutečně proplacené výdaje a zaúčtované výdaje, které jsou vztaženy k relevantní alokaci IPRM, respektive k alokaci prostředků z ROP Severovýchod. (73) V implementaci ROP Severovýchod je jako klíčový údaj chápán příspěvek ROP Severovýchod, resp. příspěvek EU v CZK. Evaluátor tak pracoval s finančními údaji příspěvku EU za všechny IPRM pro zhodnocení dosaženého finančního pokroku, v některých tabulkách pak byly použity i další finanční ukazatele jako celková částka dotace a způsobilé výdaje. (74) Stavy čerpání finančních prostředků jsou zaznamenány na začátku každé podkapitoly o jednotlivých IPRM formou tabulky a používají následující ukazatele: Žádost o platbu - Celková schválená částka ze strany ŘO za podíl EU na Žádostech o platbu. Proplaceno - Celková proplacená částka ze strany ŘO za podíl EU na Žádostech o platbu. Zaúčtováno - Celková schválená částka ze strany PCO za podíl EU v Souhrnných žádostech. Plán - Celková částka za podíl EU ze Smlouvy resp. posledního Dodatku. (75) Za důležité považuje evaluátor zmínit skutečnost, že finanční plány všech sledovaných IPRM jsou neustále v pohybu a jsou přizpůsobovány dle aktuálního 57

58 stavu a počtu projektů tak, jak jsou s ohledem na časové a technické možnosti postupně připravovány (na druhou stranu tak, jak některé projekty z realizace vypadávají). (76) Se změnami finančních plánů dochází rovněž ke změně harmonogramu. Nicméně zásadní úpravy finančních plánů IPRM ve smyslu prodlužování předpokládané doby realizace začleněných projektů nebo pozdějšímu předkládání nových projektů mohou představovat určité riziko a tudíž by v rámci schvalování těchto změn finančních plánů IPRM měl být vyhodnocen i jejich dopad na plnění finančního plánu v rámci oblasti podpory 2.1. (77) D Vzhledem k pokročilé fázi programovacího období je zde nutno zmínit, že je potřeba brát na tuto skutečnost maximální ohled a mít již vytvořený takový harmonogram, který bude schopen v krátké době pokrýt zbylé aktivity, které nevykazují dostatečný pokrok, respektive doposud nebyly zahájeny. Břímě úkolu zde leží na městě, respektive na manažerovi IPRM, který má přehled o stavu dílčích projektů města a je své funkce schopen objektivně odhadnout, zda realizace všech zvolených projektů je reálná nebo ne. Manažer tak musí plně zmapovat časovou realizovatelnost včetně aktuální připravenosti všech plánovaných aktivit. Korelace těchto dvou veličin je velmi vysoká a navíc do ní vstupují další činitelé (vyjadřování úřadů, památkářů, technologické procesy aj.) SV/001 INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PARDUBIC "PŘITAŽLIVÉ MĚSTO" (78) Procentuální podíly současného stavu čerpání finančních prostředků v rámci IPRM Pardubic Přitažlivé město podle jednotlivých skupin je uveden v následující tabulce. Tabulka 10 - Stav čerpání finančních prostředků příspěvek EU v CZK Finanční čerpání projektů podaných do ROP % z alokace určené na projekty z ROP SV Finanční čerpání projektů podaných do jiných OP % z alokace určené na projekty z jiných OP Finanční čerpání všech projektů podaných v IPRM % z celkové alokace IPRM Žádost o platbu ,60 22,2 % ,30 6,3 % ,90 9,3 % Proplaceno ,60 22,2 % ,38 6,3 % ,90 9,3 % Zaúčt. (CZK) ,60 22,2 % ,43 0,2 % ,03 4,4 % Plán ,81 38,4 % ,08 23,3 % ,89 26,2 % Celkové alokace za IPRM Alokace IPRM z ,00 19,2 % ,8 % ,00 100,0% ROP/TOP/celkem Zdroj: sestava MSC231 k , Smlouva o alokaci prostředků na IPRM Pardubic - Dodatek 3 / Příloha č. 1 - Rozpočet IPRM podle opatření 58

59 Pozn.: Finanční údaje v tabulce vychází ze Smluv o poskytnutí dotace na dílčí projekty IPRM, případně z aktuálně platných dodatků k těmto smlouvám. Pozn.: U modře uvedených hodnot se jedná o porovnání alokací projektů, které jsou v příspěvku EU, ku celkové alokaci TOPů v IPRM, které jsou v dotaci EU+SR. Příčinou je absence potřebných dat k relevantnímu porovnání, resp. není dostupná informace o celkové alokaci TOPů, která by byla pouze v příspěvku EU. (79) Jelikož v rámci realizace IPRM dochází k častým obměnám finančního rozpočtu IPRM, pro použití aktuální finanční alokace (dotace z EU) využil evaluátor data z obdržených dodatků k smlouvám. U IPRM Pardubic se konkrétně jedná o Dodatek č. 3; Příloha č. 1 - Rozpočet IPRM podle opatření. (80) Jak je patrné, projekty podávané do ROP Severovýchod výrazně lépe čerpají z alokace jim určené než projekty podávané do TOPů. V Žádostech o platbu již bylo požádáno o 22.2 % z celkové alokace připadající z ROP Severovýchod (aktuální alokace určená na projekty posuzovaného IPRM z ROP Severovýchod činí tis. Kč, což je 19,2 % z celkové alokace IPRM Pardubic). Stejné procento podílu z alokace bylo i proplaceno, zaúčtované prostředky činí 22,2 % z alokace ROP Severovýchod. (81) Na projekty podávané do jiných operačních programů (TOPů) bylo doposud v žádostech o platbu zažádáno pouze o 6,3 % z celkové alokace určené na projekty z TOPů (aktuální alokace na tyto projekty v IPRM Pardubice činí cca tis. Kč). Proplacené procento z alokace projektů podávaných do TOPů bylo rovněž 6,3 %. Co se týče zaúčtovaných prostředků, tak zde bylo doposud dosaženo jen 0,2 % alokace. (82) Při pohledu na celkový stav čerpání IPRM Pardubic je finanční pokrok uspokojivý, nicméně vykazuje výrazně nižší čerpání oproti plánu. Přestože dle plánu uvedeného v datové sestavě je počítáno s využitím cca 26 % celkové alokace IPRM, doposud bylo žádostmi o platbu pokryto 9,3 % alokace a stejně tak i proplaceno. (83) Největší podíl na finančním čerpání má opatření 2.1, kde bylo doposud vyčerpáno 77 % alokace opatření (viz graf č. 2). 59

60 Graf 1 Finanční čerpání projektů s uzavřenou Smlouvou absolutně v mil. Kč celkové způsobilé výdaje v CZK Zdroj: sestava MSC231 k (84) Celkově lze tedy hodnotit pozitivní trend ve stavu čerpání alokace z ROP Severovýchod v rámci IPRM Pardubice, nicméně čerpání v rámci konkrétních opatření IPRM Pardubice vykazuje určitou nevyváženost. (85) Přestože bylo doposud vyčerpáno 9.2 % celkové alokace IPRM Pardubic, přičemž dosavadní největší podíl na využívání finančních prostředků měly projekty podávané do ROP Severovýchod, lze konstatovat, že finanční pokrok se stále nachází ve značně rané fázi. Ve většině opatření stále zůstává značná část dostupné finanční alokace, popř. téměř celá. (86) Jednotlivá opatření lze rozčlenit dle dosaženého finančního pokroku do kategorií, které lze dále členit dle pokroku v čerpání na velmi dobré (vyčerpáno přes 50 % alokace opatření), dostatečné (vyčerpáno přes 10 % alokace opatření) a nedostatečné (čerpání stanovené alokace opatření je nižší než 10 %). (87) První kategorie - opatření, kde je již dostupná finanční alokace pokryta uzavřenými Smlouvami velmi dobře Do této kategorie spadá opatření 2.1. Zde již byla finanční alokace vyčerpána z více než 77 % (viz také následující graf) a do budoucna se dá očekávat, že zbylých 23 % nepokryté alokace bude včas vyčerpáno. 60

61 (88) Druhá kategorie - opatření, kde je dostupná finanční alokace uzavřenými Smlouvami dostatečně čerpána Do této kategorie spadá opatření 1.2. V rámci opatření bylo doposud pokryto ŽoP (stejně tak i proplaceno) 17 % alokace opatření. Jelikož doposud není zbylých 83 % alokace pokryto smlouvami, existuje vzhledem k pokročilému programovému období reálná šance, že se nemusí povést zbylou alokaci vyčerpat. Ačkoliv vyjádření manažera IPRM Pardubic k budoucímu vývoji bylo pozitivní existuje zde potenciální riziko, že nedojde k realizaci všech projektů tak, aby stanovenou alokaci vyčerpaly. (89) Třetí kategorie - opatření, jejichž dosažený finanční pokrok je zcela nedostatečný (méně jak 10 % alokace pokryté ŽoP) Do této kategorie spadají opatření 1.1; 3.1 a 3.2. Finanční požadavek na čerpání projekty v těchto opatřeních se pohybuje mezi 4 8 % alokace daného opatření, tudíž zbývá cca % alokace opatření, která není kryta žádostmi a není tedy zaručeno, že bude tato alokace vyčerpána. Ačkoliv vyjádření manažera IPRM Pardubic k budoucímu vývoji těchto opatření bylo pozitivní, evaluátor shledává vysoké riziko nevyčerpání alokovaných finančních prostředků. Graf 2 Finanční čerpání běžících projektů v IPRM Pardubice relativizované k alokaci opatření v % CZK Zdroj: sestava MSC231 k (90) D Evaluátor doporučuje zaměřit pozornost zejména na opatření identifikovaná ve třetí skupině. Projekty, které zde spadají, je potřeba v co nejkratší době začít realizovat a 61

62 to zejména s ohledem na případný administrativní nesrovnalosti a průtahy, které mohou začátek samotné realizace značně opozdit. (91) Celková nízká míra dosavadního finančního pokroku je dána jednak zpožděním v počátcích implementace způsobeným přípravou IPRM a nastavováním procesů, nejasnými pravidly a postupy přípravy, dále pak i schvalováním projektů, které od počátku probíhá na dvou úrovních (úroveň města a ROP). Přesto však lze celkový pokrok finančního čerpání IPRM Pardubic v porovnání s ostatními IPRM spadajícími do ROP Severovýchod označit za nejlepší. (92) Dosavadní úspěch finančního čerpání je rovněž spatřován ve způsobu a kvalitě podávaných projektů. V rámci IPRM dochází k průběžnému předkládání a schvalování projektů a to bez vysoké míry zamítnutí. Lze tedy konstatovat, že žadatelé (resp. jimi pověřené organizace) dokážou podávat kvalitně zpracované žádosti, resp. disponují ze strany města popř. územními pracovišti ÚRR NUTS II Severovýchod dostatečnými informacemi pro jejich předkládání. (93) Evaluátor se také zaměřil na konkrétní projekty podávané do ROP Severovýchod a výši jejich příspěvku k čerpání alokace přidělené z ROP Severovýchod (viz následující tabulka). Tabulka 11 Přehled aktuálně realizovaných projektů v SV/001 a jejich příspěvek k čerpání alokace ROP Severovýchod v CZK Název projektu Modernizace sportovního areálu T.J. Sokol Pardubice I. Skautské centrum Vinice v Pardubicích Integrační centrum sociálních aktivit v Pardubicích Celkové zdroje připadající na způsobilé výdaje snížené o příjmy Dotace RR (EU + SR) Příspěvek Společenství (EU) Částka dotace požadované v ŽoP (EU + SR) vyúčtováno dotace RR (EU + SR) Sportovní areál Dašická II. etapa Modernizace sportovního areálu T.J Sokol Pardubice I. CELKEM za projekty IPRM Celkem CZV ( Kč) Z toho dotace ROP ( Kč) 40,2 % x x x x x 37,9 % x 25,1 % 22,2 % 62

63 příspěvek EU x x 38,0 % x x ( Kč) Zdroj: sestava M17 k , Smlouva o alokaci prostředků na IPRM Pardubic - Dodatek 3 / Příloha č. 1 - Rozpočet IPRM podle opatření (94) Jak vyplývá z uvedené tabulky, prostřednictvím IPRM Pardubic bylo doposud zahájeno pět projektů spadajících do ROP Severovýchod. Celkové zdroje připadající na způsobilé výdaje snížené o příjmy projektů (předpoklad výše nákladů) činí 40,2 % CZV IPRM. Dotace ROP Severovýchod je finančními nároky v projektech pokryta z necelých 38 %. Žádostmi o platbu je doposud pokryto 25,1 % alokace SV/002 INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA HRADEC KRÁLOVÉ "CENTRUM MĚSTA = PÓL RŮSTU A ROZVOJE" (95) Stav čerpání finančních prostředků z IPRM Hradec Králové - Centrum města = póĺ růstu a rozvoje je přehledně znázorněn v následující tabulce. Tabulka 12 - Podíl čerpání finančních prostředků - příspěvek EU v CZK Finanční čerpání projektů podaných do ROP % z alokace určené na projekty z ROP SV Finanční čerpání projektů podaných do jiných OP % z alokace určené na projekty z jiných OP Finanční čerpání všech projektů podaných v IPRM % z celkové alokace IPRM Žádost o platbu ,77 7,1 % ,91 2,1 % ,68 2,6 % Proplaceno ,75 5,1 % ,01 2,0 % ,76 2,4 % Zaúčt. (CZK) ,75 5,1 % ,72 0,2 % ,47 0,8 % Plán ,58 26,5 % ,99 14,6 % ,57 15,9 % Celkové alokace za IPRM Alokace IPRM z ,00 11 % ,00 89 % ,00 100,0 % ROP/TOP/celkem Zdroj: sestava MSC231 k , Smlouva o realizaci Integrovaného plánu rozvoje města HK - Dodatek 2 / Příloha č.1 dodatku č.2 (IPRM) - Rozpočet IPRM podle opatření a aktivit Pozn.: Finanční údaje v tabulce vychází ze Smluv o poskytnutí dotace na dílčí projekty IPRM, případně z aktuálně platných dodatků k těmto smlouvám. Pozn.: U modře uvedených hodnot se jedná o porovnání alokací projektů, které jsou v příspěvku EU, ku celkové alokaci TOPů v IPRM, které jsou v dotaci EU+SR. Příčinou je absence potřebných dat k relevantnímu porovnání, resp. není dostupná informace o celkové alokaci TOPů, která je dostupná pouze v příspěvku EU. (96) Podíl čerpání finančních prostředků v IPRM Hradec Králové je u projektů podávaných do ROP Severovýchod výrazně nižší (cca 4x nižší hodnota proplacených prostředků činí pouze 5,1 % z alokace ROPu), než je tomu u IPRM Pardubic. V žádostech o platbu se podíl požadované částky ku alokaci vyčleněné 63

64 z ROP Severovýchod pohybuje okolo 7 %. Dosavadní proplacená alokace přitom činí cca 5 % alokace, stejně tak je tomu i u již zaúčtovaných finančních prostředků této alokace. (97) V rámci projektů podávaných do TOPů byly podány žádosti o platbu v objemu pouhých 2,1 % příslušné alokace. Téměř stejný podíl finančních prostředků ku alokaci již byl proplacen. (98) Dosavadní pokrok IPRM z pohledu celkového čerpání stanovené finanční alokace je značně neuspokojivý. V žádostech o platbu bylo zažádáno o 2,6 % celkové alokace a lze indikovat i výrazné zpoždění oproti plánu čerpání. (99) Vzhledem k pokročilému implementačnímu období se takto nízké čerpání finančních prostředků jeví jako značně rizikové a to i s ohledem na fakt, že se do dosavadní realizace IPRM znatelně projevilo jak počáteční zpoždění při přípravě IPRM, tak výpadek velkého projektu řešícího revitalizaci náměstí. Dosavadní vývoj v čerpání alokace IPRM je neuspokojivý i z toho důvodu, že došlo k posunu finančního i časového harmonogramu. (100) D Jelikož u projektů IPRM Hradec Králové podávaných do ROP Severovýchod je žadatelem město, hodnotitel předpokládá, že budoucí pokrok ve všech příslušných opatřeních bude mít rostoucí tendenci a finanční pokrok IPRM Hradec Králové se bude trvale navyšovat. Přesto vzhledem k velmi nízké úrovni dosavadního čerpání a velkému zpoždění oproti finančnímu plánu doporučuje hodnotitel věnovat monitoringu tohoto IPRM ze strany ŘO zvýšenou pozornost. Rizikové jsou zejména opatření s projekty podávanými do TOPů, neboť zde příjemcem není město, a není tudíž na straně manažera IPRM nástroj, který by zajistil aktivitu žadatelů /příjemců z řad ostatních subjektů. (101) Absolutní podíly finančního čerpání v jednotlivých opatřeních IPRM Hradec Králové zobrazuje následující graf, kde je patrný největší pokrok u opatření 1.2, které je žádostmi o platbu pokryto z 16 % alokace opatření. S ohledem na použité měřítko není patrný pokrok v opatření 5, kde žádosti o platbu pokrývají 26 % alokace tohoto opatření (viz graf 3 a 4). 64

65 Graf 3 Finanční čerpání projekty s uzavřenou Smlouvou absolutně v mil. Kč celkové způsobilé výdaje v CZK Zdroj: sestava MSC231 k (102) Finanční pokrok IPRM Hradce Králové se stále ve valné většině opatření nachází v počáteční fázi čerpání. V mnoha opatřeních stále zůstává nevyčerpaná značná část dostupné finanční alokace, popř. téměř celá. Čerpání jednotlivých opatření tak lze rozčlenit dle dosaženého finančního pokroku do již výše specifikovaných kategorií následovně: (103) První kategorie - opatření, kde je již dostupná finanční alokace pokryta uzavřenými Smlouvami velmi dobře Dle zvolených kritérií do této kategorie doposud nespadá žádné opatření. (104) Druhá kategorie - opatření, kde je dostupná finanční alokace uzavřenými Smlouvami dostatečně čerpána týká se opatření 1.2 a 5. Dosavadního největšího finančního pokroku bylo dosaženo v opatření 5, týkajícího se administrativního zajištění IPRM. Zde již bylo pokryto žádostmi o platbu 26 % alokace opatření. V druhém zmíněném opatření (1.2) se povedlo žádostmi o platbu pokrýt 16 % alokace. (105) Třetí kategorie - jedná se o opatření, která se dosaženým pokrokem řadí ke zcela nedostatečným - (méně jak 10 % alokace kryté Smlouvami) jde o opatření 1.1; 2.1; 2.2; 3.1; 3.2 a 4.1. Finanční čerpání projektů v těchto opatřeních se pohybuje mezi 5 7 % alokace, tudíž v nich zbývá vyčerpat cca 90 % celkové alokace daného opatření. Zcela nulového finančního pokroku bylo dosaženo u opatření 1.1 a 3.2. (106) Finanční čerpání projektů podávaných do ROP Severovýchod je tak v tomto IPRM značně opožděné a nedostačující a představuje tak zvýšené riziko včasné a úspěšné implementace. Přestože je nízká míra čerpání z velké části dána objektivními důvody - počátečním zpožděním implementace způsobené přípravou IPRM, dále pak 65

66 upuštěním od realizace velkého projektu směřujícího na rekonstrukci velkého náměstí z důvodu nedostatku finančních prostředků města, bude třeba další implementaci tohoto IPRM věnovat značnou pozornost a budou také kladeny zvýšené nároky na kvalitní management IPRM. (107) Evaluátor se domnívá, že jedním z důvodů značeného zpoždění realizace IPRM Hradec Králové je nedostatečná připravenost a rozpracovanost projektů, které měly a mají být prostřednictvím IPRM realizovány (další rizikový faktor). (108) Současné zpoždění projektů je rovněž dáno svým místem realizace a charakterem, neboť se jedná o projekty v historickém centru města. Ve skutečnosti se jedná o projekty řešící rekonstrukce v památkových zónách, to s sebou přináší zvýšené administrativní nároky za strany zainteresovaných úřadů a památkářů. Nedílným problémem těchto projektů je rovněž častá změna použitých technologií, které ale často nejsou uznávány a jsou klasifikovány jako vícepráce. Tento problém je však dle názoru evaluátora řešitelný zvýšením kvality managementu IPRM a nastavením efektivní komunikace jak uvnitř projektového týmu, tak s poskytovatelem dotace. Graf 4 Finanční čerpání běžících projektů v IPRM Hradec Králové relativizované k alokaci opatření v % CZK Zdroj: sestava MSC231 k

67 Tabulka 13 - Přehled aktuálně realizovaných projektů v SV/002 a jejich příspěvek k čerpání alokace ROP Severovýchod v CZK Název projektu Celkové zdroje připadající na způsobilé výdaje snížené o příjmy Dotace RR (EU + SR) Příspěvek Společenství (EU) Částka dotace požadované v ŽoP (EU + SR) vyúčtováno dotace RR (EU + SR) Hradby - rekonstrukce Dům U Špuláků Příprava a řízení IPRM Centrum města = pól růstu a rozvoje města Skautský dům střediska K. Šimka Hradec Králové Rekonstrukce teras Pod Kanovnickými domy Rekonstrukce sportovního areálu Bavlna CELKEM za projekty IPRM SV/ Celkem CZV ( Kč) 19,0 % x x x x Z toho dotace ROP ( Kč) x 24,9 % x 9,3 % 7,1 % Příspěvek EU ( Kč) x x 26,2 % x x Zdroj: sestava M17 k , Smlouva o realizaci Integrovaného plánu rozvoje města HK - Dodatek 2 / Příloha č.1 dodatku č.2 (IPRM) - Rozpočet IPRM podle opatření a aktivit (109) Jak vyplývá z výše uvedené tabulky, v rámci IPRM Hradec Králové bylo do ROP Severovýchod podáno celkem 6 projektů, přičemž pět jich směřovalo do Prioritní oblasti 2. Přitažlivé město a jeden projekt je zaměřen čistě na přípravu a řízení IPRM. (110) Doposud bylo požádáno v ŽoP o částku cca 47,5 mil. Kč (9,3 % alokace z prostředků ROPu). Celkové zdroje připadající na způsobilé výdaje činí u těchto 6 identifikovaných projektů 19,0 % CZV. 67

68 4.2.3 SV/003 INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA LIBEREC - ZÓNA "LIDOVÉ SADY" (111) Stav čerpání finančních prostředků z IPRM Liberec zóna Lidové sady je přehledně znázorněn v následující tabulce. Tabulka 14 - Podíl čerpání finančních prostředků k příslušné alokaci Finanční čerpání projektů podaných do ROP % z alokace určené na projekty z ROP SV Finanční čerpání projektů podaných do jiných OP % z alokace určené na projekty z jiných OP Finanční čerpání všech projektů podaných v IPRM % z celkové alokace IPRM Žádost o platbu ,05 5,7% ,17 11,3 % ,22 10,0 % Proplaceno ,05 5,7% ,17 11,3 % ,22 10,0 % Zaúčt. (CZK) ,05 5,7% ,09 0,5 % ,14 1,7 % Plán ,52 31,6% ,99 33,4 % ,51 33,0 % Celkové alokace za IPRM Alokace IPRM z ,00 32,8 % ,00 76,2 % ,00 100,0 % ROP/TOP/celkem Zdroj: sestava MSC231 k , Smlouva IPRM LIBEREC - Příloha č. 2 Finanční plán IPRM LBC Pozn.: Finanční údaje v tabulce vychází ze Smluv o poskytnutí dotace na dílčí projekty IPRM, případně z aktuálně platných dodatků k těmto smlouvám. Pozn.: U modře uvedených hodnot se jedná o porovnání alokací projektů, které jsou v příspěvku EU, ku celkové alokaci TOPů v IPRM, které jsou v dotaci EU+SR. Příčinou je absence potřebných dat k relevantnímu porovnání, resp. není dostupná informace o celkové alokaci TOPů, která by byla pouze v příspěvku EU. Pozn.: U celkové alokace IPRM za projekty jdoucí do TOPů identifikoval hodnotitel nesoulad poskytnutých dat (v přílohách Smlouvy o alokaci prostředků na IPRM, tj. ve finančním plánu a v rozpočtu). Uváděné hodnoty ve výše uvedených přílohách spolu nekorespondují, pro porovnání byla v tab. č. 6 použita hodnota 2,057 mld. Kč (uvedená v příloze Smlouvy o alokaci prostředků na IPRM finančním plánu), která je v CZV. (112) Čerpání finančních prostředků realizovaných projektů jak směřujících do ROP Severovýchod, tak TOPů v rámci IPRM Liberec - zóna "Lidové sady" je dosud značně nízké, zejména ve vztahu k finanční alokaci ROP Severovýchod (necelých 6 %). Jako rizikovou lze též hodnotit nevyváženost čerpání v jednotlivých opatřeních IPRM a vysoký podíl opatření IPRM, kde žádné čerpání dosud neproběhlo. (113) Projekty směřující v rámci IPRM do ROP Severovýchod dle ŽoP pokrývají necelé 6 % jim přidělené alokace z ROPu. Stejně tak vysoký podíl z této alokace byl doposud i proplacen a zaúčtován. (114) Na projekty podávané do tematických programů bylo v ŽoP pokryto cca 11 % alokace na ně určené (stejná výše finančních prostředků již byla i proplacena). (115) Z hodnocení celkového finančního pokroku zónového IPRM Liberec vyplynulo, že je doposud vyčerpáno 10 % celkové alokace programu a stejná finanční alokace byla již i proplacena. (116) S ohledem na vysoký podíl doposud nepokryté alokace, ale i na fakt, že celková 68

69 finanční alokace tohoto IPRM je značně vysoká (cca 2,7 mld. Kč), se jeví možnost nevyčerpání tohoto IPRM jako vysoce riziková.. (117) Přehled o čerpání absolutních hodnot poskytuje následující graf. Dosavadního největšího čerpání finančních prostředků podle absolutních hodnot bylo dosaženo v opatření 1.1. Graf 5 Finanční čerpání projekty s uzavřenou Smlouvou absolutně v mil. Kč celkové způsobilé výdaje v CZK Zdroj: sestava MSC231 k (118) Finanční pokrok IPRM Liberec - zóna "Lidové sady" je stále ve většině opatření v počáteční fázi čerpání, respektive v sedmi z jedenácti aktivních opatření stále zůstává celá část dostupné finanční alokace. Opatření, ve kterých dochází k čerpání alokace jsou opatření 1.1; 2.1; 2.2 a 7.1. Čerpání jednotlivých opatření lze rozčlenit dle dosaženého finančního pokroku do již výše specifikovaných kategorií následovně: (119) První kategorie - opatření, kde je již dostupná finanční alokace pokryta uzavřenými Smlouvami velmi dobře Dle zvolených kritérií do této kategorie nespadá žádné opatření. (120) Druhá kategorie - opatření, kde je již dostupná finanční alokace uzavřenými Smlouvami dostatečně čerpána 69

70 Do této kategorie spadají opatření 1.1; 2.1; 2.2 a 7.1. Z těchto čtyř opatření vykazuje nejlepší hodnoty opatření 2.2, kde je již pokryto žádostmi o platbu 31 % alokace opatření. Velmi podobně s poměrem v čerpání alokace jsou na tom i zbylá tři opatření. V opatření 1.1 je ŽoP pokryto 13 % alokace, v opatření 2.1 je žádostmi o platbu pokryto 15 % alokace opatření a posledním ze sledovaných je opatření 7.1, které je zaměřeno na řízení IPRM, kde je již v ŽoP pokryto 17 % alokace opatření. (121) Třetí kategorie - jedná se o opatření, která se dosaženým finančním pokrokem řadí ke zcela nedostatečným Do této kategorie spadají opatření 3.1; 3.2; 4.1; 4.2; 4.3; 5.2 a 6.1. Projekty v těchto opatřeních doposud nebyly realizovány nebo nejsou v odpovídajícím stádiu pokroku (viz tabulka 15). Graf 6 Finanční čerpání běžících projektů v IPRM Liberec - zóna Lidové sady relativizované k alokaci opatření v % CZK Zdroj: sestava MSC231 k

71 Tabulka 15 Přehled aktuálně realizovaných projektů v SV/003 a jejich příspěvek k čerpání alokace ROP Severovýchod v CZK Název projektu Administrativní zajištění IPRM Celkové zdroje připadající na způsobilé výdaje snížené o příjmy Dotace RR (EU + SR) Příspěvek Společenství (EU) Částka dotace požadované v ŽoP (EU + SR) vyúčtováno dotace RR (EU + SR) ZŠ Lesní - úprava parteru ZŠ Lesní - Škola pro Evropu Parky Lidové sady I Bazén Liberec CELKEM za projekty IPRM SV/ Celkem CZV ( Kč) Z toho dotace ROP ( Kč) Příspěvek EU 31,4 % x x x x x 29,5 % x 5,8 % 5,7 % x x 31,4 % x x ( Kč) Zdroj: sestava M17 k , Smlouva o realizaci Integrovaného plánu rozvoje města Liberec - Příloha č. 1 Rozpočet IPRM Liberec (122) Do zónového IPRM Liberec bylo předloženo celkem pět projektů, jejichž celkové zdroje připadající na způsobilé výdaje představují 31,4 % celkových způsobilých výdajů IPRM, přičemž jedním z podaných projektů je administrativní zajištění IPRM, které spadá do opatření 7.1. (123) V žádostech o platbu bylo pokryto 5,8 % alokace z dotace ROP Severovýchod, přičemž dva projekty jsou v počátečních stavech realizace a doposud nebyly podány žádosti o platbu. 71

72 4.2.4 SV/004 INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA LIBEREC - ATRAKTIVNÍ A KVALITNÍ ŽIVOT V LIBERCI (124) Stav čerpání finančních prostředků z IPRM Liberec Atraktivní a kvalitní život v Liberci je přehledně znázorněn v následující tabulce. Tabulka 16 - Podíl čerpání finančních prostředků k příslušné alokaci Finanční čerpání projektů podaných do ROP % z alokace určené na projekty z ROP SV Finanční čerpání projektů podaných do jiných OP % z alokace určené na projekty z jiných OP Finanční čerpání všech projektů podaných v IPRM % z celkové alokace IPRM Žádost o platbu 0,00 0,0 % 0,00 0,0 % 0,00 0,0 % Proplaceno 0,00 0,0 % 0,00 0,0 % 0,00 0,0 % Zaúčt. (CZK) 0,00 0,0 % 0,00 0,0 % 0,00 0,0 % Plán ,34 10,4 % 0,00 0,0 % ,34 6,1 % Celkové alokace za IPRM Alokace IPRM z ,00 58,7 % ,00 41,3 % ,00 100,0 % ROP/TOP/celkem Zdroj: sestava MSC231 k , Smlouva IPRM LIBEREC - Příloha č. 1 IPRM rozpočet v2 Pozn.: Finanční údaje v tabulce vychází ze Smluv o poskytnutí dotace na dílčí projekty IPRM, případně z aktuálně platných dodatků k těmto smlouvám. Pozn.: U modře uvedených hodnot se jedná o porovnání alokací projektů, které jsou v příspěvku EU, ku celkové alokaci TOPů v IPRM, které jsou v dotaci EU+SR. Příčinou je absence potřebných dat k relevantnímu porovnání, resp. není dostupná informace o celkové alokaci TOPů, která by byla pouze v příspěvku EU. (125) Dosavadní průběh finančního čerpání tohoto IPRM je velmi nepříznivý. Doposud nebyla podána jediná žádost o platbu jak projekty do ROPu tak TOPu. (126) V současné době je v realizaci jeden projekt, který však doposud nepodal žádost o platbu. Podle vyjádření manažera IPRM jsou všechny projekty, které město plánuje realizovat, ve velmi pokročilém stupni přípravy, resp. se usilovně pracuje na jejich zahájení. Zahájení projektů je plánováno v průběhu roku 2012, kdy by měla začít realizace minimálně tří projektů. 72

73 Graf 7 Finanční čerpání projekty s uzavřenou Smlouvou absolutně v mil. Kč celkové způsobilé výdaje v CZK Zdroj: sestava MSC231 k Graf 8 Finanční čerpání běžících projektů v IPRM Liberec (Atraktivní a kvalitní život v Liberci) relativizované k alokaci opatření v % CZK Zdroj: sestava MSC231 k

74 (127) Problémem při realizaci tohoto IPRM se jeví zejména jeho ještě pozdější příprava a schválení oproti ostatním třem IPRM, tudíž ve vztahu k pokročilému implementačnímu období je toto prozatímní nulové čerpání celkové alokace dáno objektivními důvody. Přesto je potřeba bedlivě jeho další vývoj sledovat, neboť riziko výrazně zpožděné implementace může vyústit v riziko nevyčerpání přidělené finanční alokace. Z hlediska porovnání čerpání finančních alokací všech IPRM realizovaných v rámci ROP Severovýchod, vykazuje v současné době toto IPRM nejvyšší riziko. Tabulka 17 Přehled aktuálně realizovaných projektů v SV/004 a jejich příspěvek k čerpání alokace ROP Severovýchod v CZK Název projektu Centrum podpory Geotermálního využití energie CELKEM za projekty IPRM SV/004 Celkové zdroje připadající na způsobilé výdaje snížené o příjmy Dotace RR (EU + SR) Příspěvek Společenství (EU) Částka dotace požadované v ŽoP (EU + SR) vyúčtováno dotace RR (EU + SR) Celkem CZV ( ) 10,4 % x x x x Z toho dotace ROP ( ) x 9,5 % x 0,0 % 0,0 % Přípěvek EU ( Kč) x x 10,4 % x x Zdroj: sestava M17 k , Smlouva IPRM LIBEREC - Příloha č. 1 IPRM rozpočet v2 (128) V tomto tematickém operačním programu je aktuálně realizován pouze jeden projekt, jehož finanční požadavek na realizaci představuje cca 10 % finančních prostředků alokovaných z ROP Severovýchod. Žádosti o platbu zatím nebyly podány a tak nebyla ani žádná část alokace proplacena. Tento projekt se celkovými způsobilými výdaji podílí na čerpání alokace IPRM rovněž podílem 10 %. 74

75 4.2.5 CELKOVÝ FINANČNÍ POKROK (CELKOVÝ SOUČET ZA VŠECHNY IPRM) (129) Na základě předchozí analýzy dílčích IPRM v ROP Severovýchod byly nasčítány částky za jednotlivá opatření a vytvořena následující tabulka, která zobrazuje podíly v čerpání finančních prostředků ROP Severovýchod v oblasti podpory 2.1. (130) Dosavadními žádostmi o platbu bylo pokryto necelých 8 % celkové alokace, přičemž téměř stejný podíl již byl proplacen. Tabulka 18 - Podíl čerpání finančních prostředků všech IPRM v ROP severovýchod Oblasti podpory Rozvoj regionálních center alokace projektů podaných do všech IPRM % z alokace oblasti podpory 2.1 Žádost o platbu ,42 7,7 % Proplaceno ,40 7,2 % Zaúčt. (CZK) ,40 7,2 % Plán ,25 26,1 % Alokace ROP SV (Příspěvek EU) ,00 100,0 % Zdroj: sestava MSC231 k (131) Celkové čerpání finanční alokace v oblasti podpory 2.1 ROP Severovýchod je poměrně nízké a pohybuje se pod 10% celkové alokace této oblasti podpory. V porovnání s ostatními oblastmi podpory ROP Severovýchod se jedná o výrazně nejnižší objem proplacených prostředků v porovnání s přidělenou alokací. Je zřejmé, že IPRM představuje komplikovanější nástroj pro implementaci v porovnání s projekty podávanými do ostatních oblastí podpory, což se logicky projevuje i v určitém zpoždění postupu implementace. (132) D Hodnotitel doporučuje věnovat monitoringu plnění finančního pokroku IPRM ze strany ROP Severovýchod zvýšenou pozornost a to zejména těch IPRM, které byly ze strany evaluátora ohodnoceny středním a vyšším rizikem. (viz výroky dílčího hodnocení IPRM). 75

76 Graf 9 Finanční čerpání projekty v Oblasti podpory 2.1 veřejné finanční prostředky podíl EU v CZK Zdroj: sestava MSC231 k

77 Graf 10 Finanční čerpání běžících projektů všech IPRM v ROP Severovýchod relativizované k alokaci Oblasti podpory Rozvoj regionálních center v % - příspěvek EU v CZK Zdroj: sestava MSC231 k (133) Velmi důležité je také srovnání pokroku jednotlivých IPRM mezi sebou a jejich příspěvku k pokroku implementace oblasti podpory 2.1 ROP Severovýchod. V tomto případě vychází hodnotitel ze souhrnných údajů sestavy Čerpání Finančních Prostředků_IPRM MIS ROP SV. (134) Podle zjištěných hodnot se pokrok v čerpání finanční alokace jeví jako nejlepší IPRM Pardubice ve zvoleném poměru finanční alokace ve Smlouvách/Rozhodnutích ku celkové alokaci. IPRM Pardubice má i největší podíl proplacených finančních prostředků ku alokaci (21,6%) nízké riziko. (135) Na druhém místě v čerpání finanční alokace se umístil IPRM Hradec Králové, který již má Smlouvami/Rozhodnutím pokryto cca 25 % své celkové alokace. V Libereckém IPRM (SV/003) bylo doposud smlouvami/rozhodnutími pokryto cca 22 % celkové alokace IPRM. Celkové čerpání finančních prostředků v rámci opatření 2.1 ROP SV je u IPRM Hradec Králové 4,6 % z celkové přidělené alokace v rámci oblasti podpory 2.1, u IPRM Liberec Lidové sady pouze 3,8 % (střední riziko) (136) Nejmenší pokrok je vidět u IPRM Liberec - Atraktivní a kvalitní život v Liberci, jehož projekty by se s ohledem na pozdní začátek realizace měly naplno začít realizovat až v příštím roce - vysoké riziko. 77

78 Graf 11 Srovnání finančního pokroku jednotlivých IPRM spadajících do Oblasti podpory Rozvoj regionálních center ROP Severovýchod - příspěvek EU v CZK Zdroj: sestava Čerpání Finančních Prostředků_IPRM MIS ROP SV Graf 12 Srovnání finančního čerpání projektů jednotlivých IPRM v ROP Severovýchod relativizované k alokaci jednotlivých IPRM v % - příspěvek EU v CZK Zdroj: sestava CerpaniFinancnichProstredku_IPRM 78

79 4.3 VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ HARMONOGRAMŮ JEDNOTLIVÝCH IPRM (137) Stanovení reálného časového a finančního plánu patří k jedněm z nejdůležitějších částí realizace IPRM. Jejich nastavení městem, potažmo manažerem IPRM, probíhalo dle obvyklých znalostí a dostupných informací o náročnosti jednotlivých projektů. S ohledem na to byly ve všech IPRM sestaveny časové a finanční harmonogramy, které se ale postupem času začaly jevit jako neodpovídající a muselo být přistoupeno k jejich změnám. To bylo spjato zejména se zpožděným začátkem realizace všech IPRM, které byly opožděny už při samotné přípravě. (138) S ohledem na tuto skutečnost byly jednotlivými nositeli IPRM opraveny jak časové, tak i finanční harmonogramy. Průběh realizovaných změn je zachycen v následujících složených tabulkách. (139) Hodnotitel při získávání těchto dat vycházel ze všech dostupných podkladů, resp. z dokumentů IPRM dostupných na webových stránkách měst, obdržených od ÚRR NUTS II Severovýchod, Smluv o alokaci prostředků na IPRM a dodatků k těmto smlouvám. Všechny zjištěné skutečnosti jsou pak zachyceny v chronologickém uspořádání. Tabulka 19 Přehled změn harmonogramu IPRM SV/001 v tis. Kč. Smlouva o alokaci prostředků na IPRM Pardubice - Dodatek č. 3 - Příloha č. 2 - Finanční plán IPRM ( )- CZV Celkem IPRM Pardubice (září 2008) aktualizace - prosinec Tabulka č. 44 Dotace na způsobilé výdaje podle jednotlivých let čerpání z ROP SV 2.1 dotace RR Celkem IPRM Pardubice (září 2008) - Příloha č. 2 - Tabulky v dokumentu IPRM - aktualizace dotace RR Celkem IPRM Pardubice (září 2008) - Příloha č. 2 - Tabulky v dokumentu IPRM - aktualizace dotace RR Celkem IPRM Pardubice (září 2008) - Tabulka č. 44 Dotace na způsobilé výdaje podle jednotlivých let čerpání z ROP SV 2.1 dotace RR Celkem Zdroj: viz hlavičky každé tabulky 79

80 Tabulka 20 - Přehled změn harmonogramu IPRM SV/002 v tis. Kč. Smlouva o alokaci prostředků na IPRM Hradec Králové - Dodatek č. 2 - Příloha č.2 dodatku č.2 (IPRM) ( )- CZV Celkem Smlouva o alokaci prostředků na IPRM Hradec Králové - Příloha č. 2_Finanční plán IPRM ( ) - CZV Celkem IPRM Hradec Králové (verze k ) - Tabulka č. 26: Dotace na způsobilé výdaje podle jednotlivých let čerpání z ROP SV (v tis. Kč) dotace RR Celkem Zdroj: viz hlavičky každé tabulky Tabulka 21 - Přehled změn harmonogramu IPRM SV/003 v tis. Kč. Oznámení příjemce o změnách v projektu z dotace RR Celkem Oznámení příjemce o změnách v projektu - Příloha č. 1 - Finanční plán IPRM ( ) - CZV Celkem Smlouva o alokaci prostředků na IPRM Liberec SV/003 - Příloha č. 2 Finanční plán IPRM LBC ( )- CZV Celkem IPRM Liberec zóna Lidové sady (srpen 2009) - Tabulka 41: Čerpání IPRM celkem v jednotlivých letech - CZV Celkem Zdroj: viz hlavičky každé tabulky Tabulka 22 - Přehled změn harmonogramu IPRM SV/004 v tis. Kč. Příloha č. 2 Smlouvy o alokaci prostředků na IPRM Liberec č. SV/004 ( ) - CZV Celkem IPRM Liberec Atraktivní a kvalitní život v Liberci (duben 2010) - Tab. 5.4.: Alokace IPRM dle jednotlivých let dotace RR Celkem Zdroj: viz hlavičky každé tabulky 80

81 (140) Do takto nastavených harmonogramů rovněž negativně zasáhl výpadek některých plánovaných projektů (např. projekt v Hradci Králové na revitalizaci Velkého náměstí). To mělo vliv na další aspekty realizace IPRM, zejména na finanční harmonogram, jelikož u něj bylo počítáno s velkým podílem alokace. (141) Dalšími negativními vlivy, které přispěly ke změnám harmonogramů, byly administrativní prostoje způsobené administrativní náročností jednotlivých projektů (např. vyjadřování různých organizací k projektovým záměrům a s tím spojené oddalování realizace projektů, což má opět dopad na časový harmonogram). Vzhledem k charakteru projektů, které se realizují často v památkových zónách, dochází u projektů i ke zpožďování z důvodu zásahu památkářů (např. připomínky ke zvoleným postupům a metodám oprav historických objektů). To má vliv nejen na časové prodlevy, ale kvůli vyžadovaným změnám technologií a postupů i na finanční rozpočet projektů. V tomto ohledu se buďto některé práce projektu prodražují nebo se stávají neuznatelnými vícenáklady. 4 (142) Dále se hodnotitel formou přehledných tabulek zaměřil na plnění finančního harmonogramu, tak jak byl v jednotlivých dodatcích ke Smlouvám o alokaci na IPRM obměněn a to v porovnání k požadovaným finančním alokacím v ŽoP za příslušné období. Tabulka 23 Finanční harmonogram IPRM Pardubice v tis. CZK Rok Celkem Harmonogram (CZV) Proplacené ŽoP x x x x (dotace RR) Zdroj: Smlouva o realizaci Integrovaného plánu rozvoje města Pardubice - Příloha č. 1 Finanční plán IPRM; sestava M17 k Tabulka 24 Finanční harmonogram IPRM Hradec Králové v tis. CZK Rok Celkem Harmonogram (CZV) Proplacené ŽoP (dotace RR) x x x x Zdroj: Smlouva o realizaci Integrovaného plánu rozvoje města HK - Dodatek 2 / Příloha č.2 dodatku č.2 (IPRM); sestava M17 k Bylo by vhodné tato rizika zohlednit při případné přípravě dalších projektů a lépe komunikovat jak s památkáři při přípravě projektů, tak s poskytovatelem dotace. Pokud jsou ale změny v projektech vyžádány např. na základě stanoviska památkářů a je to stvrzeno oficiální dokumentací, pak je otázka, proč takové změny nejsou ze strany ROP Severovýchod považovány za uznatelné? 81

82 Tabulka 25 Finanční harmonogram IPRM Liberec (SV/003) v tis. CZK Rok Celkem Harmonogram (dotace RR) Proplacené ŽoP x x x x (dotace RR) Zdroj: Oznámení příjemce o změnách v projektu z ; sestava M17 k Tabulka 26 Finanční harmonogram IPRM Liberec (SV/004) v tis. CZK Rok Celkem Harmonogram (CZV) Proplacené ŽoP x x x x x (dotace RR) Zdroj: Smlouva o realizaci Integrovaného plánu rozvoje města Liberec - IPRM.financni.plan.v2; sestava M17 k (143) Z výše uvedeného je zřejmé, že finanční plán se nejlépe daří dodržovat v IPRM Hradec Králové a,. IPRM Liberec zóna Lidové sady (SV/003). Dále je zde IPRM Pardubice, který dle dostupného stanoveného harmonogramu plní svůj závazek za rok 2010 pouze ze 75 %. (144) U tematického IPRM Liberec (SV/004) je hodnocení dodržování stanoveného harmonogramu těžko uchopitelné, jelikož k jeho naplňování má docházet až od kalendářního roku Doposud jediný realizovaný projekt v tomto IPRM nepředložil ŽoP a tudíž nepokryl žádný podíl alokace. 4.4 VYHODNOCENÍ POKROKU V ČERPÁNÍ Z POHLEDU PLNĚNÍ PRAVIDLA N+3/N+2 (145) Tzv. pravidlo n+3/n+2 patří k nejvýznamnějším pravidlům pro finanční monitoring i pro řízení operačních programů vyplývajících z Obecného nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. Konkrétně je toto pravidlo a postupy pro jeho provádění zakotveno v článcích zmíněného nařízení. Podle pravidla n+3/n+2 musí být alokace podpory pro rok n vyčerpána (prostředky certifikovány) v následujících třech (pro roky ) nebo dvou (pro roky 2011 a 2012) kalendářních letech. Prostředky, které se nepodaří do daného termínu vyčerpat, podléhají tzv. automatickému zrušení závazku, což znamená, že alokace podpory na daný rok je snížena o nevyčerpané finanční prostředky a tyto jsou navráceny zpět do rozpočtu EU. (146) Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 539/2010 z 16. června 2010 byla schválena změna Obecného Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 spočívající ve zrušení 82

83 pravidla n+3 pro alokaci roku Rozpočtový závazek tohoto roku byl rovnoměrně rozdělen do šesti následujících let programového období. Pro oblast podpory 2.1 z ROP Severovýchod to tedy znamená, že do konce roku 2011 musí mít vyčerpáno přibližně 15 % finanční alokace z ERDF. (147) Stěžejním materiálem, který evaluátor při vyhodnocování plnění pravidla n+3/n+2 vzal v potaz, je Metodické doporučení NOK k pravidlu n+3/n+2 v programovém období V tomto materiálu, který má ve vztahu k ŘO doporučující charakter, jsou zmíněny především kritické hranice pro čerpání. Dále jsou zde vyjmenována hlavní rizika, která mohou vést ke ztrátě finančních prostředků v důsledku nenaplnění pravidla n+3/n+2, včetně návrhů opatření na jejich zabezpečení. (148) Ve zmíněné metodice jsou poměrně exaktně rozebrány faktory, které mají vliv na plynulost čerpání, a které se často navzájem podmiňují. Z jejich generalizace vyplývá, že zmiňovaná metodika mezi nejdůležitější skupiny faktorů řadí: nastavení finančních toků reálný odhad absorpční kapacity a její průběžné sledování fungující monitorovací systém efektivní implementační struktura dostatečná institucionální kapacita. Tyto faktory již byly zmiňovány v souvislosti s analýzou finančního pokroku a v této souvislosti je vhodné poznamenat, že mezi analýzou finančního pokroku a vyhodnocováním plnění pravidla n+3/n+2 existuje velmi úzký vztah. Rozdíl je především v tom, že při vyhodnocování finančního pokroku jsou dosažené hodnoty vztahovány k alokaci celé oblasti podpory, zatímco v případě plnění pravidla n+3/n+2 pouze k alokaci daných let. (149) Průběžné sledování finančního pokroku ROPů ze strany NOK probíhá prostřednictvím Měsíčních monitorovacích zpráv, které jsou vydávány s měsíční periodicitou, a které obsahují nejdůležitější údaje sledované v rámci finančního pokroku. Měsíční monitorovací zprávy obsahují samostatnou kapitolu, která je věnována plnění pravidla n+3/n+2, a která z tohoto hlediska vyhodnocuje všechny operační programy. (150) V Měsíční monitorovací zprávě z července 2011 je ROP Severovýchod zařazen do kategorie nejlépe čerpajících operačních programů, tedy operačních programů, které již v tuto chvíli splnily pravidlo n+3 za rok (151) Pravidlo n+3/n+2 je sledováno v EUR (protože v této měně byly přijaty finanční plány jednotlivých operačních programů a probíhá v ní certifikace) a vztahuje se pouze na prostředky z ERDF, nikoliv na národní zdroje. V této souvislosti je nutné poznamenat, že ačkoliv je pravidlo n+3/n+2 sledováno na úrovni operačního programu, je vhodné pro účely této evaluace vyhodnotit jeho plnění i na úrovni oblasti podpory 2.1, a to na základě výše zmíněné metodiky vydané NOK. Tímto způsobem je totiž nejlépe možné zjistit, zda oblast podpory přispívá k naplnění pravidla n+3/n+2 na úrovni operačního programu jako celku. Vyhodnocení plnění podle pravidla n+3/n+2 oblasti podpory podle zmíněné metodiky je tedy možné 83

84 rovněž považovat jako významný impuls k vyhodnocení rizikovosti této oblasti podpory. (152) Hodnotitel pro vyhodnocení naplňování pravidla n+3/n+2 využil doporučené limitní hodnoty, které jsou uvedeny ve výše zmíněné metodice (na str. 22 a 23, viz i tabulky 3 a 4) pro podané projektové žádosti a proplacené prostředky. (153) S ohledem na předchozí kapitolu, která se dotkla finančních plánů a jejich plnění, evaluátor neidentifikoval u IPRM Hradec Králové a IPRM Pardubic čerpání finančních prostředků z ROP Severovýchod jako významně rizikové. Vyšší riziko bylo identifikováno pouze u IPRM Liberce zóna Lidové sady, kde přestože byla vyčerpána alokace za rok 2010 a alokace za rok 2011 byla v porovnání se žádostmi o platbu pokryta téměř celá, hlavní vývoj v čerpání je teprve u tohoto IPRM plánován na následující dva roky. Čtvrtý dotčený IPRM doposud nebylo možné hodnotit, protože plán čerpání alokace počítá se zahájením až od letošního roku. Pokud bychom měli přihlédnout k faktu, že doposud za letošní rok nebyla v rámci druhého IPRM Liberce předložena žádná žádost o platbu, pak je třeba tento IPRM stanovit v pokroku čerpání za rizikový. (154) D Celkovému vývoji čerpání finanční alokace za Oblast podpory 2.1 ROP Severovýchod doporučuje evaluátor věnovat zvýšenou pozornost a to zejména z důvodu, že ji hodnotitel označuje do budoucna jako rizikovou. Zde je nutno poznamenat, že pokud při hodnocení plnění pravidla n+3/n+2 za tuto oblast podpory budou brány limity, kterých by mělo být do konce pololetí 2011 dosaženo, tak z hlediska schválených i proplacených prostředků těchto limitů doposud za oblast podpory 2.1 bylo dosahováno. Důvodem jsou kontinuální změny finančního a časového harmonogramu dílčích IPRM, které jsou upravovány na základě zpožďování projektů podávaných do Oblasti podpory 2.1. Z toho důvodu evaluátor doporučuje do budoucna sledovat bedlivě čerpání všech IPRM, protože považuje budoucí vývoj za značně rizikový. Souhrn doporučení Pro efektivnější pokrytí stanovených cílů Oblasti podpory 2.1 Rozvoj regionálních center v ROP Severovýchod hodnotitel doporučuje doplnění hlavních indikátorů Oblasti podpory 2.1 o následující indikátory: Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů zájmové a volnočasové povahy (města) Počet podpořených neziskových organizací v rámci projektů pro rozvoj měst Počet vzdělávacích zařízení s novým nebo modernizovaným vybavením Nové technologie ve zdravotnictví Obecným doporučením hodnotitele je věnovat monitoringu plnění finančního pokroku IPRM ze strany ROP Severovýchod zvýšenou pozornost a to zejména u těch opatření, které 84

85 byly ze strany evaluátora ohodnoceny středním a vyšším rizikem. (viz výroky dílčího hodnocení IPRM). Zodpovězení evaluačních otázek: Jaký je finanční a věcný pokrok v naplňování cílů IPRM? Věcný a finanční pokrok 4 sledovaných IPRM v rámci ROP Severovýchod je z důvodu opožděné realizace značně opožděný. Největší pokrok lze sledovat u IPRM Pardubic a IPRM Hradce Králové, kde je již realizováno několik projektů, které svými alokacemi pokrývají nemalý podíl alokace z ROP Severovýchod. Tyto projekty jsou v pokročilém stupni realizace a proto i vykazují hodnoty k některým indikátorům. Celkové hodnocení naplňování indikátorů je nicméně ještě složité, protože některé indikátory budou naplňovány až ke konci realizace projektů. U města Liberce jsou obě IPRM značně ve skluzu a vykazují velmi nízký věcný i finanční pokrok. Téměř nulový věcný a finanční pokrok je přitom zaznamenán u IPRM Liberec Atraktivní život v Liberci, kde byl v nedávné době zahájen jeden projekt, který ale doposud nevykazuje žádný věcný ani finanční pokrok IPRM. Stejně tak problematické je i hodnocení naplňování cílů IPRM, jelikož nelze korektně posuzovat věcný pokrok. Hodnotitel však na základě zjištění z rozhovorů s manažery IPRM a z obdržených podkladů k jednotlivým projektům může konstatovat, že podávané, resp. realizované projekty svým zaměřením plní stanovené cíle. Jaký je dosavadní a předpokládaný příspěvek dílčích projektů předkládaných do jednotlivých IPRM vzhledem k cílům IPRM a ROP SV? Vzhledem k charakteru úzce vymezených žadatelů a předem stanovených projektů pro předložení je dosavadní příspěvek projektů odpovídající (dobrý) a nikterak nevybočuje z původní koncepce stanovených cílů a to jak v jednotlivých IPRM, tak ROP Severovýchod. To platí jak pro projekty podávané do ROP tak TOP. Předpokládaný příspěvek dílčích projektů, které jsou v rámci jednotlivých měst již předschváleny ve formě listu projektů (poslední aktualizace proběhla v průběhu roku 2010), které si jednotlivá města v rámci svých IPRM schválila a rovněž byla následně odsouhlasena ze strany RR Severovýchod, rovněž odpovídají vytvořené koncepci stanovených cílů a to jak v jednotlivých dokumentech IPRM tak ROP Severovýchod. Jaké jsou mezi jednotlivými IPRM rozdíly z hlediska intervenční logiky a jak tyto rozdíly ovlivňují dosažený stav realizace? Přístup k naplňování intervenční logiky je zmíněn v předchozí odpovědi na evaluační otázku. Všechny města si v rámci svých IPRM a v rámci nadřazené dokumentace hlídají projekty, které se realizují nebo realizovat mají. Navíc tyto projekty se staly již v rámci vytváření jednotlivých IPRM základním stavebním kamenem pro strategie IPRM, které se projektům přizpůsobily. Lze tedy konstatovat, že projekty zcela naplňují stanovené, cíle, priority a opatření jednotlivých IPRM bez větších rozdílů (dáno nadřazenou dokumentací). Ovlivňování dosaženého stavu realizace z hlediska intervenční logiky nebylo identifikováno. 85

86 Jaká je absorpční kapacita analyzovaných měst na základě údajů z monitorovacího systému a na základě výsledků dotazníkového šetření? Absorpční kapacita měst dle zjištění z rozhovorů s manažery odpovídá stanovenému rozsahu projektů v listu projektů, které si každé město závazně vytvořilo (město realizuje velké investiční projekty, které jsou naplánovány na realizaci postupně za sebou). Otázkou zde spíše zůstává, zda-li je opravdu pro města reálné tuto kapacitu udržet a to i přes přetrvávající optimismus jednotlivých manažerů IPRM, kteří stále věří, že ač je dosavadní pokrok neuspokojivý, do budoucna vše doženou a plánované projekty zrealizují dle plánu. Z pohledu projektů podávaných do tematických operačních programů je absorpční kapacita u všech relevantních IPRM nízká, resp. u žádného z IPRM nebyl identifikován převis poptávky (respektive, že by bylo podáno více projektů, než je v daném opatření možno realizovat. Existuje u některého z analyzovaných měst vážné riziko včasného nevyčerpání alokovaných prostředků? S ohledem na pokročilé období a komplexnost projektů podávaných do ROP Severovýchod v rámci IPRM, které jsou neustále oddalovány lze konstatovat, že zde evaluátor vidí jisté riziko nevyčerpání finančních prostředků a to zejména u obou IPRM Liberce. Tyto IPRM jsou neustále na začátku realizace a jejich věcný a finanční pokrok je nízký, u IPRM Atraktivní a kvalitní život v Liberci nulový. Významný rizikový faktor při realizaci IPRM byl identifikován i v případě výpadku velkého projektu, tak jak se tomu stalo u IPRM Hradec Králové, a v nedostatečném postupu přípravy náhradních projektů. Jaké jsou v obecné rovině nejdůležitější faktory ohrožující včasné čerpání alokovaných prostředků? Na základě analýzy se jako nejvýznamnější faktor jeví značně opožděný začátek realizace všech IPRM a také značné administrativní nároky spjaté s častým vyjadřováním dotčených subjektů a změnou technologií. To je dáno především charakterem projektů, které řeší revitalizace v památkových zónách města (příkladem je zejména IPRM Hradec Králové). Evaluátor se také domnívá, že časté změny harmonogramů, výpadky projektů, požadované změny v projektech, které jsou následně kvalifikované jako neuznatelné apod. souvisí v nemalé míře i s kvalitou managementu IPRM. Jak byly nastavovány časové a finanční harmonogramy v jednotlivých IPRM? Nastavování jednotlivých časových a finančních harmonogramů vycházelo z projektů, které města potřebovala realizovat. Bohužel v průběhu realizace jednotlivých IPRM došlo častokrát ke zjištění, že dříve zvolený harmonogram (ať časový či finanční) neodpovídá skutečnosti s ohledem na zpoždění zahájení realizace IPRM, ale i administrativními prodlevami, tudíž muselo několikrát dojit k jejich přepracování. Je dodržován stanovený časový a finanční harmonogram? Dodržování harmonogramů tak jak jsou nastaveny je značně složité (u projektů podávaných do ROP Severovýchod problémy s vyjadřováním úřadů, památkáři aj., u projektů jdoucích do TOPů nízká informovanost od žadatelů o [ne]realizování podaných projektů). V rámci rozhovorů bylo zjištěno, že vzhledem k neustálému 86

87 vývoji a změnám v projektech ani současně nastavené časové a finanční harmonogramy zcela neodpovídají skutečnosti a budou muset být nositeli IPRM dále měněny. 87

88 5. ZHODNOCENÍ FUNKČNOSTI A ÚČINNOSTI IMPLEMENTAČNÍHO SYSTÉMU REALIZACE IPRM Cílem této kapitoly bylo zhodnotit, zda nastavený implementační rámec na úrovni řídícího orgánu umožňuje, aby byly k podpoře vybrány takové IPRM, které co nejvíce přispějí k naplňování cílů ROP SV při dodržení legislativy ČR i EU a disponují významným synergickým efektem. Ještě důležitější je zhodnocení, zda implementační rámec umožňuje bezproblémovou realizaci IPRM při co nejmenších administrativních nárocích. Stejně tak bylo hodnoceno nastavení funkčnosti a efektivnosti nastavení implementační struktury jednotlivých IPRM z pohledu příjemců včetně zhodnocení administrativní náročnosti pro bezproblémovou realizaci IPRM. Analýza provedená v rámci této kapitoly dává odpověď na níže uvedené evaluační otázky: Evaluační otázky: Jak efektivně jsou IPRM realizované v rámci ROP SV řízeny ze strany řídícího orgánu? Je optimálně nastaven monitoring IPRM? Jsou efektivně zachycovány všechny podstatné změny IPRM či dílčích projektů? Reflektoval ŘO při specifikaci rámce pro implementaci IPRM pravidla a podmínky nastavené na centrální úrovni? Jak velké jsou rozdíly mezi analyzovanými IPRM z hlediska jejich implementačních systémů? Jsou implementační systémy analyzovaných IPRM nastaveny správně z hlediska jejich funkčnosti a účinnosti? Zaručuje nastavený rámec pro implementaci IPRM bezproblémovou realizaci IPRM a dostatek informací o jejich průběhu pro všechny zúčastněné subjekty? Jak efektivně jsou IPRM realizované v rámci ROP SV řízeny ze strany příjemců? Je pro úspěšnou realizaci IPRM ve městech k dispozici dostatečná absorpční kapacita řídících pracovníků? Jaké jsou mezi vybranými IPRM rozdíly z hlediska administrativní náročnosti pro příjemce? Jaké jsou nejdůležitější znaky z hlediska funkčnosti, účinnosti a transparentnosti ideálního implementačního systému IPRM? Východiska Integrované plány rozvoje měst (IPRM) představují nejvýznamnější koordinační nástroj pro intervence z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod cílených na urbánní problematiku. 88

89 Navržená struktura celého řídícího a implementačního systému dotčených IPRM spadajících do ROP Severovýchod musí vycházet z pravidel, která jsou stanovena jednak na centrální úrovni a dále pak na úrovni ŘO. Nejdůležitějším dokumentem, který je závazný pro ŘO i všechna města, je Metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování Integrovaného plánu rozvoje města. Regionální rada Severovýchod (jakožto ŘO ROPu) dále rozpracovala pravidla stanovená na centrální úrovni v samostatné dokumentaci (Pokyny pro přípravu a realizaci IPRM), přičemž bylo vycházeno z pravidel stanovených ve Vademecu. Vademecum je stěžejní dokument stanovující konkrétněji než Metodický pokyn minimální standardy implementace IPRM. Nicméně i na něm se jasně podepsala doba jeho vzniku (začal vznikat v podstatě poté, co byl odsouhlasen Metodický pokyn MMR). Z tohoto pohledu je třeba vidět Vademecum pro zpracovatele IPRM jako nejpřínosnější dokument, který přinesl pravidla pro konkrétní kroky při přípravě IPRM VYHODNOCENÍ FUNKČNOSTI A EFEKTIVNOSTI IMPLEMENTAČNÍHO SYSTÉMU IPRM NA ÚROVNI ŘÍDICÍHO ORGÁNU (155) Provedená analýza pravidel implementačního systému na úrovni ŘO vychází především z podkladových materiálů poskytnutých evaluátorovi Úřadem Regionální rady, dále pak z provedených dotazníkových šetření, osobních rozhovorů s manažery IPRM a následné fokusní skupiny. Zde je však potřeba upozornit, že zpětná vazba od manažerů IPRM byla do jisté míry mnohem menší, než se původně očekávalo, a to s ohledem na účast na fokusní skupině, kde byla od zastoupení manažerů očekávána vzájemná diskuse (interakce). Fokusní skupiny se účastnil pouze manažer IPRM Pardubice, zbylí se z důvodu časové vytíženosti omluvili. (156) Základní nastavení systému implementace IPRM na úrovni řídícího orgánu je zakotveno v operačním manuálu ROP Severovýchod, kde jsou k této problematice popsány základní mechanismy, principy a pravidla. Stanovená pravidla pro výběr IPRM včetně výběrových kritérií zde byla stanovena jasně, srozumitelně a jednoznačně a dle informací, které měl hodnotitel k dispozici, nedocházelo při samotném procesu výběru IPRM k jejich porušování. (157) Hlavní zodpovědnost za realizaci Oblasti podpory 2.1 Rozvoj regionálních center nese Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod. Maximálně vstřícný přístup vůči příjemcům, přímý a flexibilnější kontakt s příjemci zajišťují ve všech krajích, stejně jako v jiných oblastech podpory, územní pracoviště Úřadu Regionální rady Územní odbory realizace programu (dále jen ÚORP ). (158) Zodpovědnost za realizaci jednotlivých IPRM dále nese město, jakožto nositel IPRM, které má za úkol důsledně sledovat pokrok jednotlivých zvolených projektů a pokrok celkové implementace IPRM. Případná zjištění je město povinno předávat formou zprávy Řídícímu orgánu. Co se týče samotných dílčích projektů realizovaných v rámci IPRM, tak jsou kontrolovány nositelem daného projektu (město, partneři aj. 89

90 instituce uvedené v IPRM). (159) Detailní pravidla k celé implementaci IPRM (a to jak pro přípravu tak samotnou realizaci IPRM) jsou dále popsána v dokumentu vytvořeného ŘO ROP Severovýchod Pokyny pro přípravu a realizaci IPRM, který se stal pro města stěžejním materiálem. Tento dokument byl klíčový již při přípravě jednotlivých IPRM, odkud byly přejímány základní informace o obecných pravidlech IPRM, pokyny pro jeho přípravu, definování základních kapitol a nakonec i samotné schvalování IPRM. (160) D Současně jsou v tomto dokumentu popsány mechanismy administrace IPRM a pokyny k samotné realizaci IPRM. Z rozhovorů s manažery jednoznačně vyplynulo, že metodické pokyny jsou zpracovány přehledně a srozumitelně, jejich dostupnost je rovněž dobrá. Nicméně na druhou stranu byl manažery IPRM identifikován problém s množstvím duplicitních materiálů (strategické plány a rozvojové dokumenty stejně tak jako dokument IPRM obsahují obdobné socioekonomické analýzy, SWOT analýzy, priority aj). Výhrada směřovala zejména k počtu manuálů a pokynů, který je dle jejich mínění zbytečně velký a častokrát se dubluje, tudíž se vytvářejí dokumenty, které obsahují relevantní nové informace z cca 30 %. S ohledem na uvedené se evaluátor domnívá, že řídící orgán by měl věnovat větší pozornost systému a návaznosti relevantní řízené dokumentace, včetně např. režimu sledování změn v této dokumentaci. (161) Jak již bylo výše zmíněno, personální zabezpečení problematiky IPRM na ŘO je zajištěno přes ÚORP, které úzce spolupracují s manažery IPRM. Hlavní náplní těchto pracovníků je předávání informací, přijímání projektových žádostí a zajištění jejich hodnocení, příprava smluv s příjemci a zejména pak samotná kontrola projektů. (162) V případě potřeby získání dalších informací k realizaci IPRM pracovníci ÚORP flexibilně komunikují s dalšími pracovníky ÚRR NUTS II Severovýchod v Hradci Králové (např. metodik, oddělení monitoringu apod.). (163) Sledování naplňování jednotlivých IPRM lze rozdělit do dvou úrovní. 1) První kontrola naplňování IPRM je realizována městem, jakožto nositelem integrovaného plánu. To vyžaduje průběžné poskytování informací od manažera IPRM o stavu připravenosti jednotlivých projektů, průběhu jejich realizace, ale i o finančním stavu čerpání projektů. Průběžné monitorovací zprávy za IPRM jako celek tak následně mohou být poskytnuty na vyžádání ze strany ŘO. Zde je nutno podotknout, že se města zajímají především o postup projektů podávaných do ROP Severovýchod. Projekty podávané do TOPů jsou sledovány, nicméně ne s takovým důrazem. To evaluátor považuje za neadekvátní přístup k monitoringu celého IPRM. Projekty podávané do TOPů jsou nedílnou součástí IPRM a měl by být na jejich postup implementace kladen stejný důraz. A to bez ohledu na fakt, že se jedná o projekty, které nejsou předkládány přímo městem, nýbrž partnerskými organizacemi podílejícími se na zvyšování synergických efektů IPRM. Tyto projekty by měly být městem chápany jako nadstandardní např. pro rozvoj kvalitních lidských zdrojů města (synergické projekty), které do budoucna mohou přinést další výhody ve formě zvyšování lidského potenciálu, 90

91 posilování principu znalostní ekonomiky, snižování nezaměstnanosti aj. (164) 2) Druhá úroveň sledování IPRM probíhá ze strany Řídícího orgánu ROP Severovýchod a je vykonávána pracovníky ÚRR Severovýchod, kteří monitorují postup jednotlivých IPRM z pohledu jejich věcného a finančního pokroku. I na této úrovni bylo během hodnocení implementačního rámce shledáno, že je hlavní význam přikládán zejména ke sledování projektů podávaných do ROP Severovýchod, což je i z logiky dané problematiky pochopitelné. (165) V tomto ohledu se tedy evaluátor domnívá, že sledování věcného a finančního pokroku (ale i samotné implementace) by mělo být zajišťováno primárně ze strany města, jakožto nositele IPRM, které by mělo sledovat postup implementace všech projektů (resp. projekty podávané jak do ROPu tak TOPu), které jsou nebo by měly být v rámci IPRM realizovány. To by pak bylo zodpovědné za naplňování IPRM Regionální radě Severovýchod. (Problém se týká zejména projektů tzv. třetí skupiny, tedy projektů podávaných do jiných operačních programů ve Smlouvě o IPRM se řeší zejména finance a indikátory projektů podávaných přímo do ROP Severovýchod. To je do jisté míry problém centrálně nastavené implementační struktury IPRM a možná i částečně rozsahu zodpovědnosti města za realizaci IPRM vymezené ve Smlouvě o IPRM.) (166) To by výrazně zjednodušilo i komunikaci mezi městy a Regionální radou. V současnosti probíhá komunikace pracovníků ÚRR NUTS II Severovýchod zejména s manažerem IPRM, který je zodpovědný za komplexní řízení IPRM. Obecným poznatkem však je, že vzhledem ke své všestranné náplni práce jsou manažeři IPRM natolik vytíženi, že ne vždy jsou schopni flexibilně komunikovat. To však může zvyšovat riziko implementace IPRM a může být i určitým signálem problémů v interním nastavení projektového managementu na úrovni měst jako nositelů IPRM. (167) Přestože ze začátku realizace IPRM nebyl tok informací z ÚRR NUTS II Severovýchod dostatečný a rychlý, všichni manažeři se shodli, že z pohledu dlouhodobé a kontinuální informovanosti se situace výrazně zlepšila a to i s ohledem na vzniklá územní pracoviště, kam se manažeři obrací nejčastěji. Manažeři jsou rovněž kontinuálně zváni ÚRR NUTS II Severovýchod na pravidelná jednání, schůzky a workshopy bohužel ne všech jsou schopni manažeři se z časových důvodů účastnit. I v tomto případě platí, že tak může docházet k problémům z důvodu nedostatečné komunikace a zpoždění v přenosu informací, což může vyústit např. v chybné postupy, nerespektující např. změny metodiky a opět může indikovat určitý problém v managementu IPRM (viz dále). (168) Dalším důležitým implementačním mechanismem pro IPRM je výběr projektů. U projektů podávaných do ROP Severovýchod byl již na počátku zpracování samotných dokumentů IPRM vytvořen indikativní seznam projektů. Ten byl sestaven zejména z projektů, které dané města chtěla ve své infrastruktuře řešit (tento přístup byl využit ve všech sledovaných IPRM), dále pak byly také vyhlášeny výzvy na předkládání projektů veřejností (týká se IPRM Pardubic). (169) V Liberci u zónového IPRM byla zvolena metoda vyhlášení výzvy na náměty a následně výzva na záměry, ze které byl následně vytvořen indikativní seznam, který byl dále podroben jak internímu bodovému hodnocení tak posouzení externí 91

92 organizací. Na základě výsledného bodového ohodnocení byly vybrány projekty s nejlepším ohodnocením a následně byly prezentovány Řídícímu výboru, který zvolil, které projekty budou doporučeny k realizaci. Výše popsaný výběr projektů v Liberci se ale týkal pouze těch projektů, které spadají realizací pod město, respektive budou realizovány v ROP Severovýchod. (170) Výběr projektů podávaných do TOPů je z pohledu manažerů IPRM komplikovanější. Žadatelé těchto projektů jsou zejména vzdělávací instituce, nestátní neziskové organizace aj., které byly schopny poskytnout informaci a popis projektů většího rozsahu. Naopak těžko identifikovatelnými projekty (a to jak z hlediska finančního rozsahu tak časového harmonogramu) jsou drobnější projekty, které nevyžadují velké finanční alokace a jsou podávány do IPRM průběžně dle potřeby dané instituce, nicméně v souladu s pravidly a cíli IPRM. (171) Na základě rozhovorů s manažery IPRM vyplynulo, že projekty podávané do TOPů lze považovat pro realizaci IPRM do jisté míry za rizikové, protože ačkoliv jsou v seznamech uvedeny, zahájení jejich realizace není zcela jisté, protože si to mohou dané instituce rozmyslet a to ať už z finančních důvodů nebo jiných. Tato skutečnost byla zaznamenána např. v IPRM Pardubic, kde velký projekt nebyl z finančních důvodů zahájen a významně tak ovlivnil finanční harmonogram. Na druhou stranu z hlediska hodnocení věcného pokroku i finančního čerpání jsou u některých IPRM úspěšnější projekty podávané do TOPů. (172) Vzhledem k tomu, že množství drobných projektů podávaných do TOPů je často v řádu desítek, klade toto zvýšené nároky na manažery IPRM ve vztahu k neustálým dílčím úpravám alokací v opatřeních IPRM. (173) Od roku 2010 bylo pro všechna IPRM povinné vytvořit na základě požadavku Regionální rady NUTS II Severovýchod seznam realizovatelných projektů. Cílem tohoto požadavku bylo obsáhnout veškeré projekty, které mají být v rámci daného IPRM realizovány (jednalo se jak o projekty do ROPu tak TOPů). Vytvoření seznamu projektů směřujících do ROPu nebylo, dle zjištění, nikterak problematické, neboť se jednalo o již připravený seznam, který nebylo potřeba nadále markantně měnit. Totéž platí pro velké projekty podávané do TOPů, které jsou uvedeny jak za IPRM Pardubic, IPRM Hradec Králové a IPRM Liberec Atraktivní a kvalitní život v Liberci (viz dodatky ke smlouvě o alokaci prostředků IPRM). Nicméně jak již bylo zmíněno výše, menší projekty podávané do jiných operačních programů v rámci IPRM není možné detailně plánovat, protože jsou podávány průběžně dle potřeb dané instituce. (174) Na základě takto vytvořených seznamů projektů mají jednotliví manažeři IPRM možnost sledovat, jaký je postup v realizaci těchto předem stanovených projektů. Nicméně opět je pozornost soustředěna zejména na projekty podávané do ROPů, protože se jedná o městské projekty, které jsou prioritní a zejména pak pro politickou reprezentaci klíčové. To je však také otázka nastavení zodpovědnosti města za realizaci IPRM jako celku vůči ŘO ROP Severovýchod. (175) Projekty podávané do TOPů jsou evidovány, sleduje se jejich finanční čerpání či naplňování indikátorů, ale pouze okrajově, protože tyto projekty si zejména řídí jejich žadatelé a město, jakožto nositele IPRM, informují pouze o finálních změnách 92

93 (finanční i časové změny). Tudíž pro město je realizace těchto projektů dosti skrytá a je schopno se pouze přizpůsobovat změnami finančního a časového harmonogramu. To je však opět otázka vymezení rozsahu, obsahu a frekvenci informační povinnosti realizátora projektu vůči městu jako realizátorovi IPRM VYHODNOCENÍ FUNKČNOSTI A EFEKTIVNOSTI NASTAVENÍ SYSTÉMU IMPLEMENTACE IPRM NA ÚROVNI PŘÍJEMCE MANAŽER IPRM (176) Hlavní osobou zodpovědnou za administraci IPRM na straně města je manažer IPRM. V tomto případě by se mělo jednat o osobu, která by měla mít komplexní přehled o vývoji IPRM jako celku i o jednotlivých dílčích projektech. (177) V rámci provedené analýzy IPRM a realizovaných konzultací vyplynulo, že funkci manažera IPRM vykonávají výhradně zaměstnanci magistrátu, kteří většinou mají alespoň částečné zkušenosti s problematikou projektů financovaných ze strukturálních fondů. Manažer IPRM je ve většině případů osoba, která je zodpovědná za administraci celého IPRM a která má o přípravě a realizaci IPRM nejvíce informací. (178) Danou práci manažeři vykonávají na plný úvazek a to s ohledem na průběžnou přípravu a realizaci dílčích projektů, komunikaci jak s představiteli města, řídícího výboru, žadateli nebo ÚRR NUTS II Severovýchod, účastnění se různých jednání a jiných činností spjatých s povinnostmi manažera IPRM. Souběžně manažeři IPRM mají v náplni práce i další činnosti, které musí jakožto zaměstnanci magistrátu plnit. Aby se manažeři nemuseli zabývat i drobnými administrativními záležitostmi, mají např. v případě IPRM Hradec Králové a IPRM Pardubic k dispozici asistentky, které vyřizují základní agendu. (179) Evaluátor se domnívá, že náplň práce manažera je dosti časově náročná a značné vytížení je znát u všech sledovaných IPRM. Dobrým počinem magistrátu v tomto směru je poskytnutí asistentky, na kterou je přesunuta dílčí agenda (viz domluva termínů schůzek aj.). Tento postup je v klasickém projektovém managementu standardní, protože manažer musí mít časové kapacity pro klíčová rozhodnutí, řízení, plánování a kontroly postupu realizace. Administrativní podpora, ale např. i SW podpora jsou důležité efektivní nástroje úspěšného projektového managementu. (180) Z pohledu evaluátora se jeví jako nešťastné současné začlenění manažera ve struktuře magistrátu. Doposud jsou manažeři IPRM zařazeni jakožto řadoví zaměstnanci magistrátu, což s sebou nese komplikace při řešení některých úkonů. Magistráty tvoří klasickou organizační strukturu (členění na odbory), což je organizační struktura vhodná pro běžnou agendu. Organizační struktura magistrátů je vertikální s jasně vymezenými nadřízenostmi/podřízenostmi. Projektový management má však svá specifika, je zpravidla nutná rychlá a efektivní komunikace mezi více 93

94 odbory, která však v rámci klasické organizační struktury naráží na řadu administrativních překážek. Výkon činnosti manažera IPRM vyžaduje intenzivní komunikaci a spolupráci s ostatními odbory magistrátu. Formalizovaná struktura neumožňuje promptní a flexibilní interakci s ostatními odbory. Možným řešením je např. i vnoření projektové organizační struktury do klasické struktury organizace, kde jsou pro projektového manažera vyčleněni částí svých úvazků i pracovníci jiných odborů, čímž je docíleno efektivnější a rychlejší komunikace. Problémem je však dvojí podřízenost daného pracovníka (je podřízen standardně vedoucímu svého odboru, ale částí svých činností i projektovému manažerovi). Nicméně vzhledem k tomu, že je v rámci IPRM zpravidla realizován celý komplex projektů v různých fázích implementace s velkým finančním objemem, je třeba principy projektového managementu pro úspěšnou implementaci respektovat a pokud možno zajistit projektovému manažerovi systematickou podporu. (181) Do budoucna bude, dle názoru evaluátora, potřeba vyřešit také otázku zastupitelnosti manažerů IPRM a řešení jejich výpadku při ukončení pracovního poměru s magistrátem. Aktuálně je tato situace řešena v případě IPRM Hradec Králové, kde v nedávné době manažer IPRM ukončil pracovní činnost. Funkcí manažera IPRM je nyní dočasně pověřen jeho dosavadní zástupce (dokud nebude ustanoven nový manažer IPRM), který je však současně i projektovým manažerem jednotlivých projektů IPRM. Toto řešení považuje evaluátor za naprosto nevhodné, a to zejména z důvodu velkého pracovního vytížení, které je spojeno jednak s výkonem činností manažera IPRM, tak s výkonem činností projektového manažera konkrétních projektů. (182) Obdobná situace je i u ostatních IPRM. Jak vyplynulo z rozhovorů, stoprocentní okamžitá zastupitelnost manažera není zajištěná. Nicméně existují osoby (např. nositelé projektů jak je tomu v případě Hradce Králové), kteří dokážou tuto agendu převzít a v krátkém časovém úseku plnohodnotně nahradit manažera IPRM. Specifická situace je u IPRM Liberec, kde na oba IPRM připadá jeden manažer. Sám manažer IPRM se domnívá, že předání a pochopení celé agendy, principů a procesů nástupci by zabralo minimálně půl roku. Z pohledu zajištění dostatečného personální pokrytí činností manažera IPRM shledává evaluátor situaci v Liberci pro implementaci IPRM za vysoce rizikovou. (183) Jak již bylo uvedeno výše, evaluátor považuje výše uvedená řešení za naprosto nesystémová a z pohledu vytíženosti jednotlivých pracovníků za riziková jak pro implementaci IPRM, tak pro úspěšnou realizaci konkrétních projektů. (184) Nedílnou součástí IPRM je téměř ve všech případech i opatření (resp. aktivita), která podporuje financování nákladů spojených s řízením IPRM. Dané opatření se týká především tvorby a průběhu realizace IPRM (mzdové výdaje manažera). Vzhledem k faktu, že je IPRM bráno jako Malý Operační program, je toto opatření často považováno jako technická pomoc IPRM. (185) Jediným IPRM v ROP Severovýchod, který nedisponuje tímto opatřením je IPRM Pardubice. 94

95 V IPRM Hradec Králové se jedná o opatření 5. Příprava a řízení IPRM, na které je vyčleněno 5,1 mil. Kč. V IPRM Liberec - Atraktivní a kvalitní život v Liberci se jedná o opatření 3.1 Administrativní zajištění IPRM s alokací 5,347 mil. Kč a ve druhém IPRM Liberec - zóna "Lidové sady" se jedná o opatření 7 - Administrace IPRM, ve kterém je alokováno 7,5 mil. Kč. S ohledem na nemalý obnos nutný na pokrytí administrace a řízení IPRM, je dle názoru evaluátora nárok finančních prostředků z ROP Severovýchod hodnocen jako rozumný krok ve vztahu k rozpočtu města, které se snaží efektivně využívat svůj rozpočet. Nicméně jak vyplývá z povahy jednotlivých opatření, administrativní zajištění IPRM funguje jako dlouhodobý projekt, který je třeba administrovat stejně jako každý jiný projekt podávaný do IPRM, což s sebou nese další administrativní zatížení. (186) Protože manažer IPRM je hlavní osobou zodpovědnou za administraci IPRM, bylo potřeba ustanovit i jeho zodpovědnost vůči jiným subjektům participujícím na realizaci IPRM. Zejména se jedná o stanovení odpovědnosti manažera IPRM vůči samotnému městu, jakožto nositeli IPRM a dále pak Řídícímu výboru. Odpovědnost za poskytování informací pak nese vůči Úřadu Regionální rady, Výboru Regionální rady a v neposlední řadě i ve vztahu k veřejnosti o informovanosti o průběhu IPRM.. (187) Podle zjištění evaluátora nedochází ze strany Úřadu Regionální rady k přímému metodickému řízení manažerů. Manažer má jasně stanovené kompetence uvedené jak v samotném dokumentu IPRM tak v Pokynech pro přípravu a realizaci IPRM. Lze tedy konstatovat, že manažerovi IPRM jsou ze strany ÚRR NUTS II Severovýchod dány dostatečné pravomoce k řízení a administraci IPRM v rozsahu potřeb města. (188) Úkolem manažera je rovněž komunikace s příjemci dílčích projektů podávaných v rámci IPRM do jiných OP. Ve všech dotčených městech je dbáno na maximální vstřícnost vůči všem příjemcům. Jejich problémy manažeři konzultují telefonicky nebo na osobních schůzkách a pokud je potřeba tak i ve spolupráci ÚORP NUTS II Severovýchod. Mnozí realizátoři projektů využívají na podání projektů externí subjekty, které za ně vyřizují veškerou potřebnou agendu. Tyto organizace pak mají dostatečné znalosti s problematikou a často tak nepotřebují žádné metodické řízení ze strany manažera. (189) Evaluátor pozitivně hodnotí i komunikaci mezi manažery, kteří si čas od času vyměňují mezi sebou informace, popřípadě komunikují dobré a špatné zkušenosti. Nelze ovšem hovořit o nějaké formě spolupráce. Evaluátor se domnívá, že by nastavení nějakého režimu systematické komunikace přispělo k lepší výměně zkušeností při realizaci IPRM a mohlo mít pozitivní vliv na pokrok při realizaci jednotlivých IPRM v rámci ROP Severovýchod. (190) Ve vztahu k manažerovi IPRM zpracovatel identifikoval několik problémů (rizik), které se týkají většiny analyzovaných IPRM: Není zajištěn scénář pro případ odchodu manažera IPRM. Vzhledem k výše zmíněné velké koncentraci pravomocí a znalostí v jedné osobě může mít ukončení pracovního poměru manažera IPRM pro město poměrně závažné 95

96 následky, přičemž ve většině IPRM není popsán scénář pro tuto situaci. Předání agendy by v tomto případě bylo dosti složité a je potřeba mít na paměti, že část know-how o daném IPRM je v podstatě nepřenositelná. Toto riziko by však mohlo být částečně eliminováno vnitřní směrnicí města vymezující např. postup vedení dokumentace IPRM (např. v praxi se osvědčila pevně stanovená struktura elektronicky sdílené dokumentace mezi všemi dotčenými členy realizačního týmu IPRM, SW pro řízení IPRM,) pravomoce a zodpovědnosti jednotlivých členů realizačního týmu IPRM, zastupitelnost manažera IPRM, apod. Není zajištěna adekvátní krátkodobá zastupitelnost manažera IPRM. Pro toto riziko platí v podstatě výše uvedené. Kontrolní mechanismy ve vztahu k manažerovi IPRM na úrovni města jsou v mnoha případech, dle názoru evaluátora, nedostatečné (či alespoň nedostatečně popsané). Případné problémy s koordinací jednotlivých projektů a s administrací IPRM se tak řeší až na úrovni ŘO. Toto riziko by mohlo být částečně eliminováno již uvedenou vnitřní směrnicí města ŘÍDÍCÍ VÝBOR IPRM (191) Druhým nejdůležitějším subjektem při řízení IPRM je Řídící výbor IPRM. Všechny řídící výbory IPRM byly ustanoveny již v přípravné fázi, přičemž jejich činnost i nadále pokračuje v současné fázi realizace IPRM. V procesu ustavování výboru bylo dbáno na princip partnerství a tak jsou v něm zastoupeni nejen zástupci orgánů krajské samosprávy či orgánů státní správy města, ale i zástupci významných vzdělávacích organizací, NNO či podnikatelských subjektů. (192) Funkcí řídících výborů IPRM je zejména monitoring realizace IPRM, schvalování příslušných projektů podávaných do IPRM, ale například i posuzování a schvalování změn IPRM či návrh na jmenování manažera IPRM. Funkce ŘV se dá v tomto ohledu přirovnat k funkci monitorovacích výborů vzniklých v rámci OP. Odpovědnost ŘV pak směřuje k zastupitelstvu/radě města. (193) Při sestavování řídících výborů byl od začátku uplatňován princip partnerství. Z analýzy vybraných IPRM vyplynulo, že složení řídících výborů se z pohledu uplatňování principu partnerství v jednotlivých IPRM liší s ohledem na instituce, které se zde nacházejí. Co do složení řídících výborů, tak zde najdeme především zástupce města (magistrátu) popř. kraje, vzdělávacích institucí, ale i zástupci akademické sféry (vysoké školy v daném městě (pokud existuje)), NNO, okresní hospodářské komory nebo i zástupci ŘO ROP (výjimkou je ŘV Pardubic, kde členem není žádný zástupce RR ani jejího územního pracoviště). Podrobnější přehled o složení členů a jejich počtu udává následující tabulka. 96

97 (194) Významnou odlišnost shledává evaluátor v množství členů (viz tabulka níž). Přestože je zcela evidentní, že složení řídícího výboru je vytvořeno na základě lokálních podmínek, evaluátor se domnívá, že v zájmu efektivity jednání by počet členů řídícího výboru neměl být příliš vysoký (např. řídící výbor v Liberci čítá 14 členů oproti tomu ŘV Pardubic pouze 9 členů). Hodnotitel se v tomto ohledu domnívá, že pro efektivitu jednání plnohodnotně postačuje desítka členů, samozřejmě při zachování principu partnerství. Tabulka 27 Složení členů Řídícího výboru v jednotlivých IPRM IPRM SV/001 SV/002 SV/003 SV/004 primátorka města předsedkyně ŘV primátor města Statutární město Liberec Statutární město Liberec - zastupitelka 1. náměstek primátorky 1. náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje Statutární město Liberec Statutární město Liberec - náměstek primátora náměstek primátorky náměstek primátora ANNOLK Statutární město Liberec - náměstek primátora náměstek primátorky europoslanec, SMO ČR Liberecký Kraj Statutární město Liberec - náměstkyně primátora náměstek primátorky - místopředseda ŘV předseda představenstva Hospodářské komory Statutární město Liberec Statutární město Liberec - zastupitel náměstek hejtmana Pardubického kraje vedoucí Odboru hlavniho architekta MmP Koalice nevládek Pardubicka, o.s. Institut rozvoje evropských regionů, o.p.s Královéhradeckého kraje rektor Univerzity Hradec Králové předsedkyně rady sdružení Poco a poco animato o.s., předseda rady sdružení Con.front.art o.s. ředitel Úřadu Regionální rady NUTS II Severovýchod ředitelka Centra evropského projektování Zdroj: webové stránky dílčích IPRM k Statutární město Liberec Technická univerzita Liberec - prorektor Okresní hospodářská komora - ředitel Statutární město Liberec Liberecký kraj - náměstek hejtmana pověřený vedením resortu ÚRR NUTS II Severovýchod - vedoucí územního odboru realizace programu Liberec Technická univerzita Liberec - prorektor Okresní hospodářská komora - ředitel ZOO Liberec ANNOLK - místopředsedkyně Občanské sdružení Staré Statutární město Liberec - město Liberec manažer IPRM Statutární město Liberec ÚRR NUTS II SV Statutární město Liberec (195) Postavení řídícího výboru upravuje jeho statut. Vzhledem k tomu, že role řídícího výboru není zakotvena v legislativě, přijímá veškerá důležitá závazná rozhodnutí zastupitelstvo či rada města. Usnesení řídícího výboru mají pro zastupitelstvo/radu doporučující charakter. Procesní pravidla vlastního jednání řídícího výboru se pak řídí jednacím řádem. 97

98 5.2.3 PRACOVNÍ SKUPINY IPRM (196) Na začátku vytváření IPRM byla k řešení specifických problémů ustanovena pracovní skupina ke každému IPRM. Přestože v Liberci pracovní skupiny přetrvaly a jsou nadále součástí implementační struktury (podílí se na průběhu monitorování a postupu realizace IPRM), tak v Hradci Králové byla její činnost ukončena a jednotliví členové vykonávají další činnosti, často stále spjaté s realizací IPRM. Ačkoliv se v tomto případě již nejedná o ustanovenou formu pracovní skupiny, komunikace mezi členy neustále do jisté míry pokračuje a podílí se na fungování a realizaci IPRM. Z pohledu flexibility a snížení administrativní náročnosti je tento krok považován za positivní, ale otázkou zůstává, zda-li je to správný přístup ve vztahu k otázce odpovědnosti, zejména pokud nejsou stanovena procesní pravidla pro projektový management IPRM. Tyto osoby nenesou svou činností odpovědnost, tak jak je tomu u ustanovené pracovní supiny, která se odpovídala řídícímu výboru a manažerovi IPRM. Jejich funkce tak momentálně více spočívá v poskytování informací a postřehů manažerovi IPRM. To však zvyšuje riziko přetížení manažera IPRM a odporuje pravidlům projektového managementu. Nejasné vymezení pravomocí a zodpovědností pak může představovat vážné riziko úspěšné implementace, které na navenek projeví nereálným plánováním, zpožďováním časových harmonogramů, vznikem dodatečných nákladů, nekvalitním změnovým řízením, která následně mohou vést ke vzniku neuznatelných nákladů, apod. (197) Výstupy z činnosti ustanovených pracovních skupin obou IPRM města Liberec jsou dále využívány jako podklady pro jednání řídícího výboru s tím, že mají doporučující charakter. Složení těchto pracovních skupin respektuje princip partnerství s důrazem na jejich věcné zaměření. Složení pracovních skupin je jak ze zástupců města, kraje, univerzity, OHK, NNO aj. (pracovní skupina IPRM Liberec zóna Lidové sady čítá 19 členů a IPRM Liberec Atraktivní a kvalitní život v Liberci má 18 členů). (198) IPRM Pardubice mělo pracovní skupinu zřízenu pouze pro účely tvorby IPRM a v současné době již není aktivní ÚZEMNÍ PRACOVIŠTĚ RR ROP SEVEROVÝCHOD (199) V implementační struktuře plní důležitou úlohu rovněž územní pracoviště Úřadu regionální rady (zmíněno také viz výše), které jsou ve všech třech krajích regionu soudržnosti Severovýchod, tzv. Územní odbory realizace programu. ÚORP plní úlohu při podávání informací, přijímání žádostí, zajištění jejich hodnocení a přípravy smluv s příjemci a při kontrole projektů. 98

99 (200) Z realizovaných rozhovorů s manažery vyplynulo, že větší část manažerů považuje pracovníky ÚORP za potřebný mezičlánek, který pro ně má značný přínos. To je dáno do značné míry tím, že tvoří jakousi spojku mezi ŘO, tedy že v případě složitějšího dotazu manažera IPRM si nejdříve nechají potvrdit odpověď ze strany ŘO a poté ji předají dále MONITORING IPRM (201) Jedním z nejdůležitějších procesů ve fázi realizace IPRM je monitorování, kterému je potřeba věnovat značnou pozornost. Monitorování IPRM lze obecně rozdělit na monitorování vývoje IPRM jakožto celku, které je realizováno řídícím orgánem (viz předchozí kapitola 5.1), dále pak je to monitorování postupu dílčích projektů, které svou realizací dané IPRM naplňují a které je řešeno na úrovni manažera IPRM, resp. města. (202) Hlavní odpovědnost za průběh implementace IPRM v současnosti nese RR, která dbá na včasné a správné čerpání finančních prostředků a naplňování stanovených indikátorů a cílů v rámci oblasti podpory 2.1 Rozvoj regionálních center. Město, jakožto nositel IPRM je v tomto ohledu bráno jako jeden z příjemců podpory. (203) Protože se jedná z větší části zejména o projekty realizované městy, evaluátor se domnívá, že v tomto ohledu je třeba míru zodpovědnosti měst na monitoring a administraci IPRM přenášet ještě ve větší míře. Tento fakt byl i diskutován v rámci fokusní skupiny, kdy z diskuse vyplynulo, že města by byla připravena převzít větší míru odpovědnosti za monitoring, ale přesun této odpovědnosti je třeba městu oznámit dostatečně předem, aby mohly provést patřičné kroky k jejímu budoucímu zajištění. Na druhou stranu např. současný přístup manažerů IPRM k informacím o realizaci projektů podávaných do ROPů i TOPů je omezený a bylo by tedy nutné tento problém vyřešit (viz také dále). U projektů podávaných do ROP Severovýchod lze tento problém řešit např. častějším zasíláním sestav za dané IPRM Regionální radou manažerovi. (204) Výše uvedené tvrzení vychází z poznatku současného modelu, kde IPRM jsou považovány za Malé Operační programy. V nich nastavený monitoring je nestandardní, protože jednotlivé projekty jsou monitorovány především ze strany ŘO. V porovnání se standardními OP (ROP x TOP) je to v podstatě totéž, jako kdyby jednotlivé projekty v rámci operačních programů byly monitorovány ze strany orgánů nadřízených ŘO, tedy EK. Zde je pak k diskusi, jakou funkci mají tyto strategické nástroje v budoucnu plnit. Mají být IPRM pouze strategickými dokumenty (tj. pouze vymezit strategii) či rozvojovými programy (tj. vymezit strategii a zajistit její implementaci)? Evaluátor si je však vědom překážek, které tuto změnu znesnadňují. Jedná se zejména 99

100 o úzké provázání věcného a finančního monitoringu projektů, které musí být realizováno ze strany řídícího orgánu a skutečnost střetu zájmu, resp. že příjemcem valného množství projektů v rámci IPRM je město, popř. jím zřízené instituce PARTNERSTVÍ (205) Jedním ze základních principů implementace strukturálních fondů je princip partnerství, který má pro úspěšnou implementaci IPRM zásadní význam. Z tohoto důvodu věnoval evaluátor analýze fungování partnerství a jeho přínosu v IPRM pozornost jak při přípravě IPRM (zmíněno již v kapitole 3), tak při realizaci IPRM (např. zastoupení partnerů v Řídicím výboru IPRM, v hodnotících komisích atd.) a při realizaci projektů. (206) Na fungování partnerství v rámci IPRM je potřeba pohlížet z trochu jiného úhlu, i když základní princip (přidaná hodnota partnerů a dále dle pokynů pro přípravu a realizaci IPRM s. 42: účast v řídícím výboru IPRM, účast v pracovních skupinách IPRM, zapojení partnerů do výběru dílčích projektů - možnost vstupovat do procesu realizace IPRM navrhováním změn, připomínkováním, návrhy aktivit a návrhy jednotlivých dílčích projektů včetně veřejného projednávání během tvorby IPRM) zůstává pochopitelně stejný (prostřednictvím pestrého portfolia partnerů (klíčových aktérů regionu) poskytovat náměty a připomínky na řešení lokálních problémů včetně posouzení relevance aktivit programu ve vztahu k získání zpětné vazby při realizaci budoucích projektů (proveditelnosti)). (207) Úloha partnerů byla velmi důležitá již ve fázi přípravy strategického dokumentu IPRM. Přínos partnerů v této fázi spočíval především v detailní znalosti okruhů problémů, které byly identifikovány v socioekonomické analýze. (208) Partneři byli schopni se vyjádřit zejména k problémům v oblastech sociální integrace, vzdělávání, volnočasových aktivit aj. Na základě zjištěných potřeb pak mohla být formulována strategie IPRM a svým zaměřením tak přispět k vhodnému pokrytí identifikovaných problémů. (209) V prvotní fázi byly rovněž ustanoveny Pracovní skupiny a Řídící výbory, ve kterých byl rovněž uplatňován princip partnerství. Základním pilířem těchto uskupení byli představitelé města a kraje, popř. RR ROP Severovýchod. Dále byli do výborů či skupin zařazeni i partneři z řad akademické sféry, NNO a také zástupci významných podnikatelských subjektů působících na území města. (210) Na úrovni projektů princip partnerství umožňuje jednotlivým příjemcům využívat stávajících zkušeností a poznatků všech zapojených partnerských organizací, přičemž ze zkušeností vyplývá, že je-li daná problematika řešena společně různými typy organizací (zahrnujícími jak orgány státní správy či samosprávy, tak podnikatelské subjekty, nestátní neziskové organizace apod.), bývají dosaženy lepší výsledky, než kdyby se v dané oblasti angažovala jediná státní instituce či jediná soukromá organizace a tento přístup je i nezbytný, má li být dosaženo cílů IPRM včetně 100

101 synergických efektů VYHODNOCENÍ FUNKČNOSTI A EFEKTIVNOSTI NASTAVENÉHO SYSTÉMU IMPLEMENTACE JEDNOTLIVÝCH IPRM SV/001 Integrovaný plán rozvoje města Pardubic "PŘITAŽLIVÉ MĚSTO" (211) Hlavní zodpovědnou osobou pro administraci IPRM Pardubic je její manažer, který byl ustanoven již na začátku vzniku IPRM. Manažer tedy zodpovídá komplexně za administrativní zajištění přípravy, zpracování a realizaci IPRM. Ze své pozice je odpovědný předsedovi ŘV a je kontaktní osobou pro komunikaci s Úřadem regionální rady Severovýchod a s Řídícími orgány TOPů. (212) Společně s manažerem IPRM byl ustanoven i Řídící výbor, který byl ale z počátku společný jak pro IPRM z ROP tak IPRM z IOP. Postupem času však došlo k rozdělení na dva samostatné výbory. ŘV zodpovídá za dodržování harmonogramu, předkládání projektů IPRM (a to zejména těch, které jsou financovány z alokace ROP Severovýchod), dále zodpovídá za plnění cílů IPRM dílčími projekty a posuzuje a schvaluje návrhy na změny IPRM. Hlavní naplní ŘV je, že zodpovídá za dodržování harmonogramu, plnění cílů, posuzuje a schvaluje změny v IPRM a také posuzuje předkládané projekty. (213) Zde je potřeba zmínit, že při přípravě a tvorbě IPRM byly v rámci partnerství do procesu zapojeny jednak skupiny pracující a rozhodující o obsahu IPRM, tak orgány místní samosprávy, zástupci regionálních hospodářských a sociálních organizací a subjektů a také široká veřejnost. Princip partnerství z přípravné fáze pokračuje i v současné době při realizaci IPRM (např. složení členů ŘV) a je na něj dbáno i po celou dobu udržitelnosti projektů IPRM. (214) Při vytváření IPRM byla rovněž Řídícím výborem ustanovena pracovní skupina, která byla odpovědná manažerovi IPRM, resp. Řídícímu výboru. Její hlavní činností bylo získávání dat, podkladů a informací pro tvorbu strategického dokumentu IPRM, přičemž její členové průběžně předkládali připomínky, podněty a návrhy k tvorbě dokumentu. Vzhledem k náplni a funkci byla činnost skupiny pro realizaci IPRM již ukončena. Přestože pracovní skupina již oficiálně nefunguje, komunikace mezi jejími členy, kteří byli přesunuti na jiné posty v rámci magistrátu, neustále pokračuje. Dle vyjádření manažera, ač není tato pracovní skupina institucionalizována, tak její procesy bez formálních náležitostí probíhají rychleji a efektivněji. Princip partnerství, resp. složení členů, byl dodržen i ve složení pracovní skupiny, která obsahovala zástupce z odborů Magistrátu města Pardubic, ČSÚ, Regionální rozvojové agentury Pardubického kraje a v neposlední řadě i zástupce Úřadu Regionální rady Severovýchod. 101

102 (215) Dále byly Řídícím výborem ustanoveny pracovní skupiny, které byly tematicky vymezeny přímo na projekty. Pro externí skupiny projektů (podávané do TOPů) byla pracovní skupina sloučená. V případě větších projektů fungují tyto skupiny i přímo pod vedením náměstků města Pardubic. (216) Součástí implementační struktury IPRM Pardubic je i tzv. administrující organizace První regionální rozvojová a.s., která se podílela již na vytváření dokumentu IPRM. Tato organizace je v současnosti využívána na veškeré činnosti spojené s administrací IPRM. Její zástupci se rovněž účastní společně s manažerem IPRM většiny jednání a vystupují tak jako nezaujatá strana. Evaluátor se domnívá, že využívání externí podpory při implementaci IPRM má pozitivní vliv na realizaci IPRM, což se odráží i ve stavu pokroku IPRM Pardubic (ve srovnání s ostatními IPRM ROP Severovýchod tento vykazuje nejlepší pokrok). Spolupráce s externím subjektem umožňuje v řadě případů řešit daný konkrétní problém efektivněji. (217) Z pohledu současného nastavení systému implementace hodnotitel nespatřuje žádné zásadní problémy, které by měly na realizaci IPRM zásadní vliv. (218) Jako významný problém, který by měl být v budoucnu řešen, je již zmiňovaná změna pozice manažera IPRM v hierarchii magistrátu (vytvoření projektové organizační struktury pro implementaci IPRM). SV/002 Integrovaný plán rozvoje města Hradec Králové "Centrum města = pól růstu a rozvoje" (219) I zde je hlavní zodpovědnou osobou manažer IPRM, který byl při sestavování IPRM schválen Radou města. Při nastavování IPRM bylo jeho náplní veškeré administrativní zajištění přípravy a zpracování IPRM. Ve fázi realizace je pak zodpovědný za veškeré administrativní úkony spjaté s implementací IPRM (monitoring a kontrola dílčích projektů, realizace změn v IPRM, příprava ročních zpráv o postupu IPRM, publicitu aj.). Ze své pozice je zodpovědný předsedovi Řídící skupiny, ale i Radě města/zastupitelstvu a RR Severovýchod, dále je hlavní kontaktní osobou při komunikaci s Úřadem regionální rady Severovýchod a Řídícími orgány TOPů. Stejně tak důležití je komunikace manažera v rámci publicity s veřejností. (220) Zahrnutí manažera IPRM do organizační struktury je shodné jako v ostatních IPRM, navíc v případě tohoto IPRM není využívaná administrující agentura, která by zajišťovala část implementační agendy IPRM. (221) Jak již bylo zmíněno, v případě manažera IPRM Hradec Králové došlo v průběhu srpna 2011 z důvodu odchodu původního manažera k dočasnému zástupu této osoby a čeká se na zvolení nového manažera IPRM. Na funkci manažera IPRM byl dočasně dosazen pracovník, který byl původně nositelem projektů a dá se tedy konstatovat, že tento pracovník disponoval nějakými vědomostmi o principech implementace IPRM a povinnostech manažera. Jisté knowhow, které se ale vytvářelo od vzniku IPRM s původním manažerem tak bylo nenávratně ztraceno. 102

103 Evaluátor se domnívá, že zvolení dosavadní osoby v podobě nositele projektů bylo zvoleno pro danou chvíli vhodně a to tak, aby došlo k co nejmenším časovým prodlevám z důvodu zaučování se a přebírání administrace IPRM. Nicméně ze systémové hlediska tento postup evaluátor nepovažuje za dostačující. (222) Hlavním institucionalizovaným orgánem IPRM Hradec Králové je Řídící skupina, jenž byla ustanovena již ve fázi vzniku IPRM. V počátcích se ŘS podílela na samotné přípravě a zpracování IPRM, v současné době se podílí na realizaci IPRM (zodpovídá za dodržování harmonogramu, plnění cílů, posuzuje a schvaluje změny v IPRM a také posuzuje předkládané projekty). (223) Již v procesu přípravy IPRM byl uplatňován princip partnerství a to jak při tvorbě dokumentu tak při sestavování Řídící skupiny. V rámci partnerství byli do ŘS jmenováni zástupci Královéhradeckého kraje, Univerzity Hradec Králové, Krajské hospodářské komory Královéhradeckého kraje, Svazu měst a obcí a zástupci neziskových organizací. Na tvorbě dokumentu IPRM pak spolupracovaly i další subjekty, které řešily zaměření IPRM z hlediska priorit a záměrů města Hradec Králové (mezi účastníky byli např. manažer IPRM, za zpracovatele IPRM se účastnili zástupci úřadů a jednotlivých odborů Magistrátu města Hradec Králové). Princip partnerství z přípravné fáze pokračuje i v současné době při realizaci IPRM (např. složení členů ŘV) a je na něj dbáno i po celou dobu udržitelnosti projektů IPRM. (224) V implementační struktuře IPRM Hradec Králové dále figurují tzv. Projektové týmy. Ty byly ustanoveny vedením města a jejich hlavní náplní je příprava a realizace dílčích projektů města (vypracování projektových žádostí o dotaci). Za členy těchto skupin byli zvoleni zejména následující osoby: manažer IPRM, zaměstnanci magistrátu města a další osoby (projektanti aj.), které svou odborností jsou schopny přispět ke zdárné realizaci projektů. Evaluátor se domnívá, že vzhledem k nárokům poměrně komplikovaného projektového managementu IPRM je činnost oficiálně ustanovené pracovní skupiny s jasně vymezenými kompetencemi a pravomocemi žádoucí. Alternativou je i širší koncepce pro řízení IPRM vymezená např. interní směrnicí. (225) Jak již bylo zmíněno výše, pro realizaci IPRM je i zde využívána tzv. administrující organizace - Centrum evropského projektování a.s. (CEP). Smyslem zapojení organizace do struktury implementace je napomáhat manažerovi s činnostmi spjatými s administrací IPRM, stejně tak jako podílet se na všech důležitých jednáních. Využívání externí podpory při implementaci IPRM má mít z podstaty věci pozitivní vliv na realizaci IPRM, což se má i odrážet ve stavu pokroku IPRM Hradec Králové. Bohužel v případě tohoto IPRM hodnotitel nenabyl dojmu (zejména při rozhovoru s manažerem ale i v přístupu k řešení tohoto projektu), že zapojená organizace je flexibilní a manažerovi tak nakonec neposkytuje komfort širšího zázemí administrativní podpory pro jednodušší řízení IPRM, tak jak je tomu v případě IPRM Liberce. (226) Při řešení této evaluace bylo mnohokrát zjištěno, že manažer je vysoce vytížen (platí i pro IPRM Liberec) a není schopen flexibilně komunikovat nebo se účastnit předem avizovaných schůzek. To v podstatě může vyvolat pochybnosti o kvalitě projektového 103

104 managementu IPRM jako celku (přetížený manažer zavalený administrativní agendou není dobrou vizitkou kvalitního systému řízení složitého komplexu projektů) a zvyšují se tak rizika nekvalitního řízení, jejichž důsledky již byly zmíněny výše. Nutné je však uvést fakt, že manažer IPRM Hradec Králové je v současné chvíli ve své pozici jen dočasně jako substituce a to do té doby, než bude zvolen nový. (227) Co se týče implementační struktury, tak je standardní jako u všech zbývajících IPRM a její funkčnost odpovídá zvolené strategii. SV/003 Integrovaný plán rozvoje města Liberec - zóna "Lidové sady" (228) Při vytváření zónového IPRM byl jako hlavní osoba za jeho realizaci jmenován Zastupitelstvem města manažer IPRM. Náplní jeho činnosti bylo poskytnout metodickou a administrativní podporu a dle potřeby zprostředkovávat komunikaci s volenými orgány Statutárního města Liberec, kterým předkládal dokumenty k projednání, a to pro informaci nebo ke schválení. Rovněž byl kontaktní osobou pro komunikaci s Úřadem Regionální rady Severovýchod a s řídícími orgány TOPů. Dále v rámci jeho kompetencí bylo informovat veřejnost o procesu tvorby a realizace IPRM. Jeho odpovědnost byla vůči ŘV a voleným orgánům města Liberec. (229) Prvotně zvolený manažer za IPRM Liberec - zóna "Lidové sady" však přestal vykonávat svou činnost a tak veškerou jeho agendu a povinnosti převzal manažer druhého IPRM Liberec - Atraktivní a kvalitní život v Liberci. (230) Hlavním orgánem zónového IPRM Liberec je Řídící výbor, který byl Zastupitelstvem města ustanovena již ve fázi vzniku IPRM. Při sestavování IPRM byl ŘV odpovědný za jeho přípravu. V procesu realizace je pak odpovědný za řízení a realizaci IPRM, jeho monitoring a hodnocení a za rozhodnutí o projektech, které budou v rámci IPRM předloženy k financování. (231) Princip partnerství byl naplňován již při samotné tvorbě dokumentu IPRM, ale také při sestavování Řídícího výboru. V rámci partnerství byli do ŘV jmenováni zástupci Libereckého kraje, Technické univerzity Liberec, Okresní hospodářské komory, ZOO, Libereckého kraje a zástupci neziskových organizací. Princip partnerství z přípravné fáze pokračuje i v současné době při realizaci IPRM (např. složení členů ŘV) a je na něj dbáno i po celou dobu udržitelnosti projektů IPRM. (232) Při vytváření IPRM byla rovněž Řídícím výborem ustanovena Pracovní skupina, která byla odpovědná manažerovi IPRM, resp. Řídícímu výboru, který koordinuje její činnost a posuzuje a kontroluje její činnosti a dosažené výsledky práce. Její hlavní činností bylo získávání podkladů a informací pro tvorbu strategického dokumentu IPRM, příprava základní vize, globálního cíle a specifických cílů IPRM, nastavení indikátorů atd. Členové PS průběžně předkládali připomínky, podněty a návrhy k tvorbě dokumentu. 104

105 V procesu realizace IPRM PS projednává vyhodnocení projektových záměrů a doporučuje je ŘV pro zařazení do IPRM. (233) Princip partnerství, resp. složení členů, byl dodržen i ve složení pracovních skupin, které obsahují takové členy, kterých se dotýká zóna Lidové sady a hlavně jichž se rozvoj přímo týká. (234) V IPRM Liberec nefiguruje v implementační struktuře žádná administrující organizace, která by manažerovi IPRM byla nápomocna při implementaci. Dle názoru evaluátora je potřeba takovéto instituce umocněna faktem, že veškerou agendu obou IPRM (tematického i zónového IPRM) zajišťuje jediná osoba. Stejně jako v případě Hradce Králové je i tento manažer neúměrně vytížen a není schopen flexibilně komunikovat nebo se účastnit předem avizovaných schůzek. Jak již bylo řečeno, to může vyvolat pochybnosti o kvalitě projektového managementu IPRM jako celku a vést k riziku nekvalitního řízení, jejichž důsledky již byly zmíněny výše. (235) Z pohledu funkčnosti a nastavení implementační struktury IPRM Liberec je zvolena standardní struktura jako u všech zbývajících IPRM a její funkčnost odpovídá zvolené strategii. Na základě vyjádření manažera je tato struktura funkční a veškeré potřebné záležitosti lze efektivně komunikovat pouze přes územní pracoviště RR. SV/004 Integrovaný plán rozvoje města Liberec - Atraktivní a kvalitní život v Liberci (236) Stejně jako u všech ostatních IPRM i zde byl při vytváření strategického dokumentu zvolen usnesením zastupitelstva města manažer IPRM. Při sestavování byly jeho hlavní náplní činnosti a úkoly vzešlé z jednání pracovní skupiny a řídícího výboru včetně organizace jejich zasedání. Dále zajišťoval komunikaci s veřejností, partnery a v případě potřeby i s řídícím orgánem. V procesu realizace IPRM manažer zodpovídá komplexně za administrativu a realizaci IPRM. Ze své pozice je odpovědný předsedovi ŘV a je stěžejní osobou pro komunikaci s Úřadem Regionální rady Severovýchod a s řídícími orgány TOPů. (237) Jak již bylo zmíněno v textu výše, z důvodu výpadku manažera v zónovém IPRM přebral manažer agendu i za druhý IPRM. (238) Hlavním orgánem tematického IPRM Liberec je Řídící výbor, který byl Zastupitelstvem města ustanovena ve fázi vzniku IPRM. Při sestavování IPRM byl ŘV odpovědný za jeho přípravu. V procesu realizace je pak odpovědný za řízení a realizaci IPRM, jeho monitoring a hodnocení a za rozhodnutí o projektech, které budou v rámci IPRM předloženy k financování. (239) Nejen při sestavování samotného dokumentu tematického IPRM byl dodržován princip partnerství, ale i při sestavování Řídícího výboru. V rámci partnerství jsou v ŘV zastoupeny kromě zástupců města i zástupci organizací reprezentujících podnikatelské subjekty, neziskovou sféru i vzdělávací instituce. 105

106 Princip partnerství z přípravné fáze pokračuje i v současné době při realizaci IPRM (např. složení členů ŘV) a je na něj dbáno i po celou dobu udržitelnosti projektů IPRM. (240) V rámci tematického IPRM byla vytvořena jedna souhrnná pracovní skupina, která vznikla na základě rozhodnutí Řídícího výboru IPRM. Ten je oprávněn koordinovat, posuzovat a kontrolovat její činnost a dosažené výsledky. Složení pracovní skupiny je vytvořeno převážně z partnerských subjektů, které jsou přímo dotčené zvoleným zaměřením IPRM. Princip partnerství, resp. složení členů, byl tedy dodržen i zde. Složení členů pracovní skupiny je tvořeno zástupci z odborů Magistrátu města, Okresní hospodářské komory, Technické univerzity Liberec a NNO. (241) Ani u posledního sledovaného IPRM není v rámci implementace IPRM využita administrující organizace. Vzhledem k faktu, že oba IPRM Liberec administruje jeden manažer apeluje evaluátor zvážení zapojení externího subjektu. (242) Nastavení implementační struktury IPRM Liberec a její funkčnost odpovídá zvolené strategii. Na základě vyjádření manažera je tato struktura funkční a veškeré potřebné věci lze efektivně komunikovat pouze přes územní pracoviště RR. Souhrn hlavních doporučení: Co se týče nastaveného rámce, tak hodnotitel došel k těmto závěrům: a) je nastaven poměrně složitý systém administrace a implementace IPRM b) existují rezervy v kvalitě projektového managementu na straně realizátorů IPRM, což v kombinaci s projekty, představujícími velký finanční objem zvyšuje rizika úspěšné realizace IPRM. c) Možná konkrétní řešení posílit správnou praxi projektového managementu na městech, např.: Administrativní podpora projektového manažera/projektového týmu IPRM SW podpora projektového manažera/projektového týmu IPRM Sdílení elektronické dokumentace IPRM v rámci projektového týmu IPRM Vnořená projektová organizační struktura do stávající organizační struktury zajišťující podstatně efektivnější komunikaci Interní směrnice pro projektové řízení IPRM vymezující klíčové procesy, jejich vlastníky, kompetence a zodpovědnosti nejen na úrovni manažera IPRM, ale všech dalších pracovníků, kteří pravidelně do realizace IPRM zasahují ( i v rámci jiných odborů) 106

107 Zodpovězení evaluačních otázek Jak efektivně jsou IPRM realizované v rámci ROP SV řízeny ze strany řídícího orgánu? Efektivnost řízení lze v tomto ohledu promítnout do stavu pokroku realizovaných IPRM, které byly z věcného a finančního pohledu hodnoceny v předchozí kapitole. Řízení jednotlivých IPRM lze chápat jako metodickou podporu měst, které jsou hlavními nositeli IPRM, resp. žadateli. V tomto ohledu je řízení ze strany řídícího orgánu v souladu s nastavenými pravidly. Problém lze spíše spatřovat v adekvátní a fungující páce, kterou řídící orgán na města z pohledu efektivnějšího řešení postupu IPRM nemá. Daný problém by bylo možné řešit např. v rámci Smlouvy o IPRM (např. sankcemi). Je optimálně nastaven monitoring IPRM? Jsou efektivně zachycovány všechny podstatné změny IPRM či dílčích projektů? Monitoring IPRM z pohledu věcného a finančního naplňování probíhá primárně na úrovni řídícího orgánu ROP Severovýchod. Je ale nutno podotknout, že je zaměřen pouze na projekty požadujících alokaci z ROP Severovýchod, což pro celý nástroj IPRM není optimální. Projekty podávané do TOPů jsou sledovány pouze okrajově. Monitoring na úrovni města je zabezpečen jak manažerem IPRM, tak Řídícím výborem popř. pracovními skupinami, které ze svého statusu mají povinnost sledovat pokrok dílčích projektů a prezentovat ho představitelům města. Nicméně i zde je naráženo na fakt, že se sledují primárně projekty města, respektive projekty podávané do ROP Severovýchod (hodnoty za projekty podávané do TOPů jsou zanášeny do systémů, ale příjemci s nimi nepracují v takovém rozsahu, jako s projekty podávanými do ROP Severovýchod, popř. nesledují jejich pokrok vůbec).. S ohledem na dosavadní vývoj všech IPRM lze konstatovat, že podstatné změny jsou zaznamenávány dostatečně. Poznatek vychází zejména z častých změn časových a finančních harmonogramů, které jednotlivé IPRM vzhledem k neustálému zpožďování nabírají. U dílčích projektů se jedná o kontinuální zachycování změn jak finančních tak časových harmonogramů, které jsou buďto spjaty s víceprácemi projektu nebo čekáním na stanoviska příslušných orgánů. U projektů podávaných do TOPů jde dle vyjádření manažerů také o kontinuální proces, protože projekty nemají jak sledovat a dostávají od žadatelů až výsledné informace o časové realizaci a nákladech na projekt, které pak musí zpětně promítat do IPRM. Reflektoval ŘO při specifikaci rámce pro implementaci IPRM pravidla a podmínky nastavené na centrální úrovni? Jednoznačně ano. V tomto ohledu dokonce byl pro města vytvořen dokument Pokyny pro přípravu a realizaci IPRM, které vycházely z nastavení pravidel na centrální úrovni. Jak velké jsou rozdíly mezi analyzovanými IPRM z hlediska jejich implementačních systémů? Struktura implementačního systému všech IPRM vychází jednotně z Operačního manuálu ROP Severovýchod a z již zmíněných Pokynů. Z obecného pohledu je proto implementační struktura téměř totožná, vykazuje pouze drobné odchylky. 107

108 Výjimku tvoří zahrnutí externí společnosti do implementační struktury IPRM Pardubic a IPRM Hradec Králové. Tato společnost napomáhá manažerovi (resp. městu) komplexně s implementací IPRM. Dle názoru evaluátora je tento krok vhodný, neboť umožňuje manažerovi efektivně redistribuovat potřebné úkony spjaté s realizací IPRM a zaměřit se na výkon dalších aktivit (např. agendu mimo IPRM spjatou s pracovním zařazením na magistrátu). Druhým výrazným rozdílem personální zabezpečení manažera v jednotlivých IPRM Liberce, kdy jedna osoba vykonává funkci manažera pro oba IPRM. Evaluátor shledává toto řešení z důvodu časové náročnosti jako velice rizikové. Jsou implementační systémy analyzovaných IPRM nastaveny správně z hlediska jejich funkčnosti a účinnosti? Vzhledem k popsaným rozdílům v předchozí otázce je již tato zodpovězena. Zaručuje nastavený rámec pro implementaci IPRM bezproblémovou realizaci IPRM a dostatek informací o jejich průběhu pro všechny zúčastněné subjekty? Z pohledu poskytování informací je systém provázaný a při realizaci dochází ke komunikaci dle předpokladů jak mezi RR Severovýchod (popř. jejími územními pracovišti) a manažerem IPRM, tak ve vztahu manažer se zástupci města, ŘV, žadateli a veřejností. Nicméně výrazným problémem je včasná realizace dílčích projektů města (popř. jiných žadatelů v IPRM), které jsou ke stanovenému časovému rámci IPRM neúměrně opožďovány (technologické či administrativní prodlevy). Je však otázka, zda nejsou tyto prodlevy také částečně způsobeny rezervami v projektovém managementu (nereálné plánování, nedostatečná komunikace mezi odbory, nejasné kompetence, nedostatečná výměna informací s dodavatelem, nekvalitní řízení změn na projektu, apod.). Z výše uvedeného tedy vyplývá, že současně nastavený rámec pro realizaci IPRM není zcela bezproblémový. Jak efektivně jsou IPRM realizované v rámci ROP SV řízeny ze strany příjemců? Města, jakožto příjemci, dodržují stanovené postupy pro realizaci projektů, jejich monitoring a řízení nikterak nevybočuje z nastavených standardů. Problémem je opět výrazné zpožďování projektů (viz důvody výše). Evaluátor se domnívá, že zlepšení projektového managementu by se pozitivně promítlo i v reálnějším plánování, menších časových skluzech a menším růstu vícenákladů. Pokud se tedy opět vrátíme k provedenému věcnému a finančnímu hodnocení pokroku, musíme konstatovat, že příjemci v tomto ohledu doposud nevyvinuli dostatečnou iniciativu na urychlení realizace dílčích projektů. Je pro úspěšnou realizaci IPRM ve městech k dispozici dostatečná absorpční kapacita řídících pracovníků? Aktuální struktura pracovníků a jejich činností se již ve struktuře měst značně usadila. Nicméně to nemění nic na věci, že zejména u IPRM Liberce je absorpční kapacita manažera IPRM velmi nízká až nulová. Stejného závěru bylo zjištěno i u IPRM Hradce Králové. Nejlepší situace je v tomto případě u IPRM Pardubic, kde se snaží efektivně přerozdělovat administrativní zátěž i na externí organizaci. 108

109 Jaké jsou mezi vybranými IPRM rozdíly z hlediska administrativní náročnosti pro příjemce? Z pohledu příjemců dílčích projektů v IPRM je administrativní náročnost u všech IPRM stejná. Někteří příjemci volí pro administraci svých projektů externí organizace, které mají zkušenosti a řeší maximálně drobné nesrovnalosti. Stejně tak žadatelé, kteří si vyřizují administraci projektů sami se obrací buďto na manažera IPRM nebo Územní odbor realizace programu s drobnými připomínkami. Jaké jsou nejdůležitější znaky z hlediska funkčnosti, účinnosti a transparentnosti ideálního implementačního systému IPRM? Důležitým znakem funkčnosti a účinnosti systému je efektivní rozdělení povinností mezi jednotlivé aktéry. Jako příklad lze uvést již mnohokrát zmiňovanou administrující organizaci podílející se na řízení IPRM Pardubic a IPRM Hradce Králové. Manažer tak dostává více prostoru věnovat se jednotlivým žadatelům, účastnit se jednání a podávat potřebné informace o realizaci IPRM. Princip transparentnosti je využíván již od počátku vytváření IPRM, kdy došlo k navázaní partnerství s významnými subjekty daného města. stejného principu je zachováno také v procesu realizace IPRM a to např. při výběru projektů, který provádí pracovní skupiny ve spolupráci s manažerem IPRM a následně jsou projednávány ŘV, dále komunikace postupu nástroje IPRM manažerem směrem k veřejnosti aj. Evaluátor se dále domnívá, že informovanost manažerů o postupu IPRM jakožto celku není efektivní. Pro příští programovací období by bylo vhodné zvážit přímý přístup k sestavám důležitých pro řízení a sledování postupu implementace i pro manažery IPRM. 109

110 6. IDENTIFIKACE KLÍČOVÝCH RIZIK OHROŽUJÍCÍCH REALIZACI JEDNOTLIVÝCH IPRM A NÁVRH NA JEJICH ZABEZPEČENÍ Cílem této kapitoly bylo provést komplexní analýzu implementačního systému realizace IPRM za použití metody řízení rizik, resp. identifikovat klíčová rizika ohrožující realizaci jednotlivých IPRM a návrh na jejich zabezpečení. Analýza provedená v rámci této kapitoly dává odpověď na níže uvedené evaluační otázky: Evaluační otázky: Jaká existují rizika v nastaveném systému implementace IPRM v rámci ROP SV? Jakým způsobem je možné tato rizika a jejich dopady zabezpečit? Jaká je pravděpodobnost jejich výskytu a jaké by byly jejich dopady? Jaká je realizovatelnost navržených opatření k zabezpečení rizik a kdo by za ně měl být odpovědný? (243) Metoda analýzy a řízení rizik je metodou, která byla původně používána především v soukromé sféře, ale byla hojně rozšířena i do veřejného sektoru. Pro využití ve veřejném sektoru však bylo nutno tuto manažerskou metodu nutné upravit s ohledem na možné typy rizik a zejména na odlišné možnosti jejich řízení a zabezpečení. Nejvýznamnější výhodou používání této metody je systematický přístup k faktorům, které ohrožují dosažení stanovených cílů a vytvoření strategie pro jejich úspěšné zvládnutí. Analýza a řízení rizik by tedy měly být součástí strategického řízení i řídící kontroly každého subjektu a měla by jim být věnována pozornost na úrovni nejvyššího managementu. (244) Riziko je v kontextu veřejné správy většinou chápáno jako událost, resp. jev, který může svým negativním působením vést k nesplnění (nebo pouze k částečnému naplnění) hlavního cíle dotčeného subjektu a tím ovlivnit jeho schopnost dosáhnout očekávaného výsledku. V kontextu realizace IPRM je tedy třeba chápat riziko jako událost či jev, který může způsobit nenaplnění stanovených cílů a poslání IPRM, popř. nevyčerpání či neefektivní vyčerpání alokovaných prostředků. (245) Pro analýzu rizik v rámci operačních programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů jsou základními metodickými materiály Rámcová metodika řízení rizik a Příručka řízení rizik pro řídící orgány operačních programů. Evaluátor se při zpracování analýzy rizik držel metodiky popsané v obou těchto příručkách, přičemž je možné konstatovat, že pro účely této evaluace byla podrobnost obou zmíněných metodik dostatečná. (246) Identifikovaná rizika evaluátor členil v souladu se zpracovanými aktivitami, resp. kapitolami do tří skupin Aktivity začleněné do IPRM, Věcný a finanční pokrok a 110

111 Implementační systém. (247) U každého ze zmíněných rizik evaluátor expertně vyhodnotil pravděpodobnost výskytu a míru dopadu v souladu s Rámcovou metodikou řízení rizik. Pravděpodobnost výskytu byla bodována dle následující škály: Hodnota Pravděpodobnost výskytu Popis 1 Téměř nemožné velmi malá Vyskytne se pouze ve výjimečných případech 2 Výjimečně možná - malá Někdy se může vyskytnout, ale není to pravděpodobné 3 Běžně možná - střední Někdy se může vyskytnout 4 Pravděpodobná - vysoká Pravděpodobně se vyskytne 5 Hraničící s jistotou velmi vysoká Vyskytne se skoro vždy (248) Míra dopadu byla bodována dle následující škály: Hodnota Míra dopadu Popis 1 Téměř neznatelný velmi Neovlivňuje znatelně ani vnitřní chod útvaru, malý neřeší se na úrovni managementu Ovlivňuje pouze vnitřních chod pouze 2 Drobný malý jednotlivých útvarů organizace, řeší většinou vedoucí zaměstnanec útvaru popřípadě nižší úrovně útvaru vedoucí oddělení, vlivy se většinou stráví v rámci běžného chodu Ovlivňuje vztahy při realizaci stanovených cílů organizace, útvaru, negativní vliv na dosažení 3 Významný - střední stanovených cílů, úkolů není zanedbatelný, vyžaduje se řešení od střední úrovně vedení ředitelů odborů 4 Velmi významný vysoký Významná ztráta, značná škoda, závažná škoda nebo nesrovnalost vedoucí k právním nebo trestně právním šetřením, snížení kompetencí, dále problém ohrožení dosažení stanovených cílů organizace, útvaru nebo s implementací programových podpor a vztahy s ostatními institucemi, vyžaduje se řešení od vrcholového vedení organizace Organizace, útvar pravděpodobně nepřežije, 5 Nepřijatelný velmi vysoký významná ztráta pověsti, krize ve vedení, ztráta klíčové kompetence, ztráta věrohodnosti, vyžaduje se řešení od vrcholového vedení organizace (249) Při analýze rizik se zpravidla stanovuje hodnota významu, která odděluje tzv. kritická rizika, tj. rizika, kterým je třeba permanentně věnovat zvýšenou pozornost. Hranice pro vymezení těchto rizik není vždy stejná, pro tuto analýzu rizik stanovil rozhraní evaluátor následně: 1-5 nízký 6-14 střední vysoký (kritická rizika) 111

112 Tabulka 28 Klíčová rizika působící na implementaci jednotlivých IPRM Skupina rizik Riziko Popis rizika Aktivity začleněné do IPRM Aktivity začleněné do IPRM Aktivity začleněné do IPRM Aktivity začleněné do IPRM Aktivity začleněné do IPRM Věcný a finanční pokrok Věcný a finanční pokrok Nesoulad podpořených projektů s cíli IPRM Podpora neprioritních projektů Nedostatečné synergické vazby Expozice politickým vlivům Nedostatečná koordinace mezi operačními programy Chybné nastavení hodnot indikátorů Nedostatek dat o celkovém pokroku Vytipované dílčí projekty budou podpořeny a realizovány i přesto, že nejsou plně v souladu s cíli IPRM a nadřazených dokumentů. Budou realizovány projekty, které nejsou klíčové pro naplnění cílů, místo projektů se strategickým významem. Budou podpořeny projekty, jejichž vzájemná provázanost je nedostatečná a jejichž realizací nebude dosaženo synergického působení. Výběr dílčích projektů k podpoře je ovlivnitelný parciálními zájmy politické reprezentace města na úkor identifikovaných objektivních potřeb. Nedostatečná kontrola nad intervencemi a projekty podporovanými operačními programy mimo ROP Severovýchod ve fázi přípravy projektů i jejich realizace. Hodnoty indikátorů můžou být nastaveny nerealisticky vůči charakteru projektů realizovaných v IPRM. Manažeři IPRM nemají přístup do MONIT7+ a MSC k sestavám Pravděpodobnost výskytu (P) Míra dopadu (D) Významnost (V=P*D) (nízká) Riziko se vztahuje na: nositel IPRM + ÚRR NUTS II SV (střední) nositel IPRM (střední) nositel IPRM (střední) nositel IPRM (vysoká) MMR (střední) nositel IPRM (střední) manažer IPRM 112

113 Skupina rizik Riziko Popis rizika Věcný a finanční pokrok Věcný a finanční pokrok Věcný a finanční pokrok Implementační systém Implementační systém Implementační systém dílčích IPRM Nerealistický harmonogram projektů v IPRM Časový harmonogram Rozpočet IPRM Nefunkční implementační struktura IPRM Nevhodně nastavená strategie jednotlivých IPRM Nedodržování principu partnerství v IPRM a nedostatečné zapojování partnerů poskytujících data o věcném a finančním pokroku IPRM. Dopadem rizika je nemožnost včas a v dostatečné míře reagovat na vzniklé problémy. Nesprávné odhadnutí množství projektů ve vztahu k jejich časové a administrativní náročnosti. Nerealistické nastavení finančního čerpání projektů v IPRM z hlediska času. Nevhodné nastavení celkové alokace IPRM i dílčích IPRM z hlediska finanční alokace. Týká se především opatření, do kterých spadají projekty podávané do TOPů. Není zaručeno, že budou opravdu realizovány. Nejsou dostatečně definovány role a kompetence jednotlivých článků řídící struktury, které vede ke zpožďování řady aktivit ve fázi dílčích projektů. Neidentifikované procesy, jejichž příčiny leží zejména v době přípravy IPRM. Riziko, jehož výskyt je podle expertního názoru evaluátora málo pravděpodobný - zapojování partnerů je vnímána téměř jako nutnost. Pravděpodobnost výskytu (P) Míra dopadu (D) Významnost (V=P*D) (vysoká) (střední) Riziko se vztahuje na: nositel IPRM + manažer IPRM nositel IPRM + manažer IPRM (střední) nositel IPRM (střední) ÚRR NUTS II SV + nositel IPRM (střední) nositel IPRM (nízká) nositel IPRM + manažer IPRM 113

114 Skupina rizik Riziko Popis rizika Implementační systém Implementační systém Implementační systém Implementační systém Implementační systém Nekvalitní lidské zdroje podílející se na implementaci IPRM a jejich fluktuace Nedostatečný přenos informací Nepřipravenost dílčích projektů k předložení v rámci vyhlášených výzev Technickoadministrativní a personální zajištění na úrovni měst Nedostatečné vnímání důležitosti IPRM ze strany vedení města Riziko je typické pro všechny procesy a subjekty zapojené do implementace IPRM. Týká se subjektů od subjektů na centrální úrovni, přes ŘO ROP Severovýchod, město a žadatele dílčích projektů. Jde o komplexní riziko, které může být způsobeno řadou dílčích faktorů (složitá implementační struktura, špatně nastavená pravidla pro přenos informací, nevhodné komunikační prostředky atd.). Nepřipravenost projektů k realizaci vytváří neustálé oddalování implementace samotného IPRM. Riziko spojené s nedostačující nebo nekvalitní administrativní a SW podporou projektových manažerů / manažerů IPRM (nedostatek informací o stavu projektů, jejich věcném a finančním pokroku aj.) Nástroj IPRM je brán jako samozřejmost, která určitým způsobem funguje.ti, kteří ho chtějí využívat nebo využívají, ho nepovažují jako nástroj, který je třeba také zlepšovat a Pravděpodobnost výskytu (P) Míra dopadu (D) Významnost (V=P*D) (střední) (vysoká) (vysoká) (střední) (střední) Riziko se vztahuje na: ÚRR NUTS II SV; nositelé IPRM; žadatelé dílčích projektů ÚRR NUTS II SV; nositelé IPRM; manažer IPRM; žadatelé dílčích projektů nositel IPRM + manažer IPRM ÚRR NUTS II SV + nositel IPRM nositelé IPRM + žadatelé dílčích projektů 114

115 Skupina rizik Riziko Popis rizika Implementační systém Nedostatečná pozice útvarů zajišťujících realizaci IPRM na úrovni města diskutovat nad jeho využíváním. Pozice manažera IPRM v hierarchii magistrátu zcela neodpovídá potřebám realizace IPRM zapotřebí je vytvoření projektové organizační struktury pro implementaci IPRM Pravděpodobnost výskytu (P) Míra dopadu (D) Významnost (V=P*D) (vysoká) Riziko se vztahuje na: nositel IPRM + manažer IPRM 115

116 (250) Hodnotitel na základě detailního zhodnocení všech IPRM identifikoval celkem 19 rizik a to v těchto oblastech: Aktivity začleněné do IPRM Věcný a finanční pokrok Implementační systém Z celkového počtu devatenácti rizik jsou 2 nízká rizika, 12 středních rizik a 5 vysokých rizik. (251) V oblasti aktivit začleněných do IPRM bylo identifikováno jedno vysoké riziko a to Nedostatečná koordinace mezi operačními programy. Evaluátor na základě rozhovorů s jednotlivými manažery IPRM a fokusní skupiny dospěl ke zjištění, že nad provázaností intervencí zvolených v dílčích IPRM a projekty podávanými do jiných operačních programů není dostatečná kontrola a to jak v části přípravy projektů tak jejich realizace. Tyto projekty si připravují a následně realizují zejména školská zařízení a NNO, které podávají do výzev v IPRM své projektové záměry průběžně. Dle zjištěných vyjádření ale nemalé množství zvolených projektů není realizováno, nejsou podány nebo byly podány a následně staženy. Druhým problémem tohoto rizika je, že k manažerům se projekty od těchto institucí dostávají již hotové, respektive bez konzultace s manažerem, zda-li finanční alokace, či časový plán, jsou v souladu s IPRM. Protože výzvy na projekty podávané do TOPů jsou kontinuální (netýká se IPRM Liberce, kde jsou výzvy vyhlašovány) a město má zájem na realizaci těchto projektů, častokrát se svolávají i mimořádná zasedání ŘV, aby byl projekt odsouhlasen a dál realizován. Bohužel tento přístup kolikrát narušuje finanční plány dotčených opatření IPRM a manažeři je musí zpětně upravovat. Dalším identifikovaným problémem, rovněž spojeným se změnami harmonogramů a rozpočtů, je poskytování informací žadateli o stavu projektu, resp. zda byl projekt v TOPu úspěšně schválen či nikoliv. (252) V oblasti věcného a finančního pokroku bylo identifikováno rovněž jedno vysoké riziko - Nerealistický harmonogram projektů v IPRM. Riziko vychází jednak z výše uvedeného výroku, kdy projekty do TOPů jsou v nemalé míře stahovány nebo při schvalování ŘO TOP neúspěšné. Klíčovým problémem pak je aktuální zpoždění IPRM a připravenost dílčích projektů spadajících do ROP Severovýchod. Již zmíněný problém s velkým projektem Hradce Králové na revitalizaci velkého náměstí poukázal, že výpadek tak velkého projektu je zásadní pro realizaci celého IPRM. Stejně tak následné zastoupení tohoto projektu jinými menšími projekty je v současnosti problematické, neboť nejsou v dostatečné fázi připravenosti pro realizaci. Tento problém se bohužel týká všech IPRM. Dalším problémem je realizace projektů samotná, kdy projekty jsou z různých příčin neustále zpožďovány. S ohledem na tyto fakta se tedy hodnotitel domnívá, že projekty, tak jak si je města 116

117 stanovila v seznamu realizovatelných projektů předložených RR ROP Severovýchod, jsou v tomto rozsahu nerealizovatelné. Jedná-li se o projekty s realizací v památkových zónách, bude i u těchto docházet k neustálým zpožďováním z důvodu vyjadřování a změn technologií. (253) Poslední tři identifikovaná vysoká rizika jsou z oblasti Implementačního systému. Prvním je Nedostatečný přenos informací. Tato problematika zde již byla zmíněna ve vztahu k realizaci projektů podávaných do TOP. V případě tohoto rizika se jedná o komplexní problém, který může v rámci celé implementační struktury nastat. Riziko může být způsobeno řadou dílčích faktorů od nastavení implementační struktury, přes nevhodně nastavená pravidla pro přenos informací až k nevhodně zvoleným komunikačním prostředkům. Konkrétní identifikované riziko bylo spatřeno u informovanosti manažerů IPRM o jednotlivých stavech projektů, tak jak jsou uváděny v monitorovacím systému Monit2007, do kterého bohužel manažeři nemají přístup. Zde hodnotitel navrhl v současném programovém období poskytovat manažerovi cca 1x měsíčně informaci o stavu projektů ve formě sestavy, tak jak byly poskytnuty hodnotiteli pro tuto evaluaci. Do příštího období se hodnotitel přiklání k možnosti, aby všichni manažeři měli přístup do tohoto systému a mohli sledovat jak finanční tak věcný pokrok projektů. (254) Druhým identifikovaným vysokým rizikem je Nepřipravenost dílčích projektů k předložení v rámci vyhlášených výzev. Hodnotitel považuje celkovou připravenost projektů podávaných městy jako značně neadekvátní. Přestože byly projekty městem vybrány k realizaci v rámci IPRM již při vytváření IPRM v roce 2007, po 4 letech se valná většina projektů stále nachází ve stavu příprav. Nemalým problémem je zastupitelnost projektů. Zde hodnotitel naráží zejména na problém vytvoření včasné náhrady za vypadlé projekty (viz např. velký projekt Hradce Králové) (255) Posledním vysokým rizikem je Nedostatečná pozice útvarů zajišťujících realizaci IPRM na úrovni města. Současná pozice manažera IPRM v hierarchii magistrátu zcela neodpovídá potřebám realizace IPRM. Tím je myšlen problém, kdy manažer je řadovým zaměstnancem magistrátu a pro získávání potřebných informací nebo dokumentů pro řízení a realizaci IPRM musí tak jako ostatní o tyto podklady žádat. Z tohoto důvodu by měla být pro zkvalitnění procesů v rámci magistrátu vytvořena adekvátní pozice manažera, resp. pozice vedoucího oddělení, kdy již je manažer schopen dostat se k potřebným informacím efektivněji a rychleji než doposud. Řešením je tedy vytvoření projektové organizační struktury na příslušném magistrátu pro implementaci IPRM. Zodpovězení evaluačních otázek Jaká existují rizika v nastaveném systému implementace IPRM v rámci ROP SV? Nejvýznamnějšími riziky v systému implementace IPRM je nepřipravenost projektů a přenos informací. První riziko vychází z připravenosti a odpovědného vedení samotného města, druhé riziko je pak na bedrech žadatelů dílčích projektů 117

118 podávaných do TOPů, resp. na transparentnosti podávaní a schvalování projektů v TOPech. Jakým způsobem je možné tato rizika a jejich dopady zabezpečit? Zabezpečení těchto rizik je v současné době značně komplikované. Připravenost projektů spadá do kompetence měst, která by měla vynaložit zvýšené úsilí vedoucí k rychlé a efektivní realizaci. Doporučujeme posílit komunikaci mezi ÚRR a městem a vyvíjet přiměřený tlak ze strany RR, aby si města na projekty vyčlenila více prostoru a případně i personálních kapacit. Zlepšit komunikaci je třeba i s žadateli dílčích projektů, aby komunikovali s manažerem IPRM a neztěžovali tak jeho práci neustálými změnami harmonogramů. Jaká je pravděpodobnost jejich výskytu a jaké by byly jejich dopady? Nedostatečná koordinace projektů podávaných do jiných operačních programů a problém s nedostatečnou připraveností projektů podávaných do ROP Severovýchod je na první pohled patrný již v současné chvíli. Dopadem obou rizik tak může být nesplnění harmonogramů, nevyčerpání přidělené alokace a nenaplnění stanovených indikátorů. Pravděpodobnost výskytu špatného přenosu informací je spatřován zejména ve vztahu žadatelů podávajících projekty do TOPů, kteří v dostatečném rozsahu neinformují manažery zejména pak o stavu projektu (schválen x neschválen) a finanční náročnosti projektu. To je do jisté míry i problematika kvality řízení jednotlivých TOPů, ve kterých je přístup značně rozdílný. Dopadem je pak neustálá potřeba změn harmonogramů. Jaká je realizovatelnost navržených opatření k zabezpečení rizik a kdo by za ně měl být odpovědný? Realizovatelnost navržených opatření je nutno posuzovat s ohledem na reálné možnosti všech subjektů podílejících se na realizaci IPRM. Hodnotitel se snažil vytvořit takový přehled opatření, aby nedocházelo k jejich kolidování a implementace všech IPRM mohla reálně pokračovat. Za rizika spjatá se zpožďováním projektů by mělo nést zodpovědnost město, jakožto nositel IPRM. Rizika spjatá s přenosem informací jsou odpovědností všech zúčastněných stran, resp. je potřeba šířit informace jak ze shora dolů tak naopak (od ÚRR, přes město (manažera) až k dílčím žadatelům a naopak). Vzhledem k nastaveným informačním kanálům a výše navrhnutým opatřením (např. zvýšení frekvence poskytování informací o projektech manažerům IPRM, zlepšení komunikace realizátorů projektů v TOPech o jejich realizaci aj.) se hodnotitel domnívá, že při vynaložení dostatečného úsilí je realizace opatření reálná. 118

119 7. ZHODNOCENÍ POUŽITÍ A APLIKACE IPRM JAKOŽTO NÁSTROJE URBÁNNÍ POLITIKY V PROGRAMOVACÍM OBDOBÍ S OHLEDEM NA SPECIFIKA REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROVÝCHOD Cílem kapitoly bylo na základě syntézy předchozích poznatků zhodnotit, zda lze IPRM považovat za vhodný nástroj urbánní politiky v programovacím období s ohledem na specifika regionu soudržnosti Severovýchod a zda lze doporučit použití tohoto nástroje i pro příští programovací období. Analýza provedená v rámci této kapitoly dává odpověď na níže uvedenou evaluační otázku: Evaluační otázka: Navrhuje zpracovatel i pro programovací použití tohoto nástroje? Pokud ano, u kterých oblastí implementace IPRM je nutno posoudit znovu způsob jeho realizace? Východiska IPRM, jakožto nástroj pro realizaci integrovaného rozvoje měst je v České republice v současném programovacím období využíván poprvé. Proto byl především na počátku programovacího období jedním z limitujících faktorů při přípravě tohoto konceptu nedostatek zkušeností, což se promítá i do současné realizace jednotlivých IPRM (např. v případě regionu soudržnosti Severovýchod zpožďování realizace, nedostatečná provázanost projektů apod.). Tento nedostatek bylo pochopitelně možné nahradit importem zkušeností ze západoevropských zemí, které mají dlouhodobou tradici urbánní politiky, ale pouze v omezené míře. Zvýšené úsilí, které bylo zejména při vyjednávání s Evropskou komisí a následně v počátcích implementace jednotlivých IPRM nutné vynaložit, by se však měly začít vracet, neboť prostředky, které jsou vynaloženy prostřednictvím IPRM, by neměly směřovat do izolovaných akcí, ale právě naopak by měly být vynakládány v rámci dlouhodobé strategie a měly by přinést výrazné synergické efekty. Jak vyplývá z výsledků analýz uvedených v předchozích částech, v regionu soudržnosti Severovýchod se dosud nedaří naplňovat koncept IPRM v dostatečné míře. Nicméně evaluátor se domnívá, že koncept IPRM jako takový je správný (koncentrace finančních prostředků na omezené množství problémů a území a synergie realizovaných akcí) a mělo by být usilováno o jeho prosazení a efektivní naplňování. I s ohledem na aktuální trendy z pohledu evropských politik, zejména kohezní politiky EU po roce 2014, se evaluátor domnívá, že není relevantní otázka, zda koncept IPRM ano či ne, ale je nutné se zamýšlet nad tím, jak nastavit podmínky realizace IPRM tak, aby tento koncept byl úspěšně naplněn. 119

120 7.1 ZHODNOCENÍ POUŽITÍ A APLIKACE IPRM Z POHLEDU VĚCNÉHO NASTAVENÍ A KOORDINACE (256) Zkušenosti z implementace nástroje IPRM v regionu soudržnosti Severovýchod v současném programovacím období ukazují, že pro pokračování tohoto (nebo podobného) nástroje integrovaného rozvoje v programovacím bude nutno intenzivně řešit především následující body: nastavení koordinačních mechanismů pro implementaci napříč operačními programy nastavení efektivních vazeb se strategickými akčními dokumenty měst nastavení informačních toků mezi zapojenými členy implementační struktury, zejména mezi jednotlivými ŘO a mezi úrovní města a ŘO soustředění na podporu projektů vykazujících vzájemnou návaznost aktivit a dosahovaných výstupů, výsledků a dopadů včasná příprava integrovaných plánů v úzké součinnosti s přípravou dotčených operačních programů (257) Nastavení koordinačních mechanismů pro implementaci napříč operačními programy V současném programovacím období se koordinace přípravy, schvalování i monitoringu projektů předkládaných do jiných operačních programů než ROP SV ukazuje být nefunkční a neefektivní. Pro příští období je proto klíčové, aby byla zajištěna lepší provázanost a spolupráce v následujících krocích: - Vazbu na IPRM by měly vykazovat pouze projekty, u nichž probíhala ve fázi jejich přípravy spolupráce s úrovní města (manažerem IPRM) za účelem dosažení lepší provázanosti s ostatními projekty a cíli IPRM - Na úrovni měst i řídících orgánů by měly být nastaveny takové mechanismy, které umožní flexibilní předkládání a schvalování projektů IPRM - Vazba projektů ostatních OP na IPRM by neměla být doprovázena takovým zvýhodněním, které zároveň může znevýhodňovat projekty z ostatních měst (10% bonifikace). Je nutno nastavit takové mechanismy, které zajistí projektům IPRM vysokou šanci na podporu (při splnění kvalitativních požadavků) a zároveň nebudou diskriminační. Možným směrem úvah k řešení by mohlo být vyčlenění části alokace v dotčených operačních programech určené k podpoře projektů IPRM. (258) Nastavení efektivních vazeb se strategickými akčními dokumenty měst Integrované plány rozvoje měst se v současnosti do určité míry duplikují se strategickými akčními plány měst, a to zejména v úrovni situační analýzy. Pro města je zpracovávání dvou typů podobných dokumentů zatěžující a může docházet k tomu, že je IPRM vnímán (zejména v některých svých částech) jako nadbytečný. Přesto do budoucna není pravděpodobné, že by bylo možné od zpracování strategických plánů i integrovaných plánů (ve více či méně pozměněné podobě) 120

121 upustit. Mělo by být však snahou zainteresovaných orgánů od centrální úrovně po lokální umožnit a dosáhnout maximální návaznost těchto typů dokumentů a odstranit neefektivní překryvy. (259) Nastavení informačních toků mezi zapojenými členy implementační struktury, zejména mezi jednotlivými ŘO a mezi úrovní města Špatná informovanost manažerů IPRM o průběhu schvalování a realizace projektů předkládaných zejména do ostatních operačních programů je v současném období významnou bariérou efektivní a hladké implementace IPRM. Pro příští období je proto nutné nastavit intenzivní výměnu informací a dokumentů mezi zapojenými orgány. Klíčové by mělo být zejména: - Zpřístupnění a (v případě potřeby) konzultování předkládané a schvalované dokumentace projektů IPRM ze strany dotčených řídících orgánů manažerům IPRM (projektové žádosti, monitorovací zprávy, žádosti o platbu, žádosti o změnu) - Související operativní poskytování informací o případných komplikacích v realizovaných projektech ze strany projektových manažerů (zejména zpoždění harmonogramu z různých důvodů, problémy při výběrových řízeních) (260) Soustředění na podporu projektů vykazujících vzájemnou návaznost aktivit a dosahovaných výstupů, výsledků a dopadů Vzájemná provázanost předkládaných a realizovaných dílčích projektů IPRM je v současném období velmi omezená. Spočívá téměř výhradně pouze v územní nebo tematické souvislosti (v rámci poměrně široce vymezených zón a témat). Do budoucna je proto nezbytné pro dosažení skutečně integrovaného přístupu soustředit se na předkládání a podporu takových projektů, které budou vykazovat intenzivnější provázanost v úrovni realizovaných aktivit a výstupů, výsledků a dopadů projektů. Tomu by mohlo napomoci vytváření úžeji vymezených operativnějších IPRM (přičemž každé město by mělo prostor pro více IPRM), nebo členění IPRM do ucelených provázaných projektových klastrů spíše než prioritních oblastí. (261) Včasná příprava integrovaných plánů v úzké součinnosti s přípravou dotčených operačních programů Opožděná příprava IPRM v počátku programovacího období (plynoucí z opožděného zpracování metodiky na centrální úrovni) se odráží po celé období v posunutém finančním čerpání a problematické funkčnosti koordinačních mechanismů. Klíčovou podmínkou, která do značné míry podmiňuje řadu výše uvedených doporučení a námětů, je včasné ujasnění přesné podoby integrovaných plánů a jejich implementace pro příští období a jejich zpracování koordinovaně a v úzké součinnosti s přípravou operačních programů. (262) Značná část z uvedených návrhů leží v gesci centrálního orgánu (MMR) a nelze je tedy aplikovat z úrovně ÚRR NUTS II Severovýchod. Je proto nezbytné vytvářet tlak na národní úrovni pro včasné zahájení přípravy a diskuze konceptu integrovaného přístupu a prosazovat návrhy, které budou ze strany ÚRR NUTS 121

122 II Severovýchod akceptovány. 7.2 ZHODNOCENÍ POUŽITÍ A APLIKACE IPRM Z POHLEDU IMPLEMENTACE (263) Z pohledu nastavení implementační struktury pro realizaci IPRM v programovacím bude nutno intenzivně řešit především následující body: Vymezení jasné a nekomplikované struktury řízení a schvalování projektů IPRM Dostatečné zabezpečení procesu realizace jak po stránce personální, tak technicko-administrativní Nastavení jednoduchého monitoringu a vykazování plnění (264) Vymezení jasné a nekomplikované struktury řízení a schvalování projektů Důležitým předpokladem pro efektivní řízení IPRM je nekomplikovaná a dostatečně flexibilní struktura řízení s jasným vymezením odpovědností. Současný implementační systém neumožňuje dostatečně efektivně ovlivňovat úspěšnou realizaci projektů jak z úrovně ŘO, tak z úrovně měst, jakožto nositelů IPRM. Současný systém v sobě obsahuje paralelně se prolínající činnosti a odpovědnosti, které mají za následek složitě vymezené pravomoci a odpovědnosti a nedostatečný přenos informací a dat, který neumožňuje efektivní kontrolu plnění cílů projektů. Jako alternativní řešení je možné vidět koncept grantového schématu, kdy nositelem grantu bude město, které bude plně zodpovědné za naplnění stanovených cílů a bude zodpovědné za transparentní a smysluplné vyčerpání finančních prostředků. S tímto souvisí vytvoření dostatečných kapacit pro administraci grantu na úrovni města. Vytvoření této dvoustupňové hierarchické úrovně by posílilo kompetence měst jakožto nositelů grantu a eliminovalo nedostatečné ukotvení odpovědnosti v rámci celého procesu. (265) Dostatečně zabezpečení procesu realizace jak po stránce personální, tak technicko-administrativní Jak vyplývá z předchozích analýz, podle názoru evaluátora je značně podceněno personální a administrativní zabezpečení realizace IPRM. Evaluátor neshledává zabezpečení realizace IPRM prostřednictvím manažera IPRM v jedné osobě jako adekvátní. Jak již bylo uvedeno v předchozím textu, je potřeba zvážit a implementovat koncept projektového řízení na úrovni měst jako nositelů projektů. Výše zmíněný koncept grantového schématu by dle názoru evaluátora umožnil vybudovat v rámci organizační struktury magistrátu dostatečné zázemí pro projektový tým realizující IPRM. Nezbytnou podmínkou úspěšné realizace je dostatek kvalitních a vzdělaných 122

123 projektových manažerů s odpovídajícím přesahem ke strategickému plánování rozvoje území. (266) Nastavení jednoduchého monitoringu a vykazování plnění Jak vyplynulo z jednotlivých zjištění, současný systém monitoringu neumožňuje manažerům IPRM dostatečnou kontrolu plnění cílů projektů a monitorovacích indikátorů, že informovanost manažerů o postupu IPRM jakožto celku není efektivní. Pro příští programovací období by bylo vhodné zvážit přímý přístup k sestavám MSC2007 (příp. jiného informačního systému) důležitých pro řízení a sledování postupu implementace i pro manažery IPRM. Zodpovězení evaluační otázky: Navrhuje zpracovatel i pro programovací použití tohoto nástroje? Pokud ano, u kterých oblastí implementace IPRM je nutno posoudit znovu způsob jeho realizace? Evaluátor doporučuje i pro příští programovací období použití konceptu integrovaného plánu rozvoje funkčního celku, který je specifický svými problémy, které je potřeba řešit, neboť ho ve svém principu považuje za efektivní nástroj pro koncentraci prostředků na řešení omezeného množství problémů. Velikost území pak závisí na charakteru řešené problematiky, která může zasahovat pouze do města (jeho části), ale i do širšího území, které může rovněž obsahovat i město nebo jeho část. Nicméně pro příští období doporučuje významně upravit pravidla a mechanizmy tohoto konceptu jak v rovině věcného nastavení (viz výrok ), tak v rovině implementace (viz výrok ) za účelem zajištění maximální provázanosti projektů napříč možnými dotačními tituly. 123

124 8. KOMPLEXNÍ SHRNUTÍ ZJIŠTĚNÍ EVALUAČNÍHO PROJEKTU 8.1 AKTIVITY ZAČLENĚNÉ DO IPRM A ADEKVÁTNOST NASTAVENÍ STRATEGIE Hlavní nedostatky: nastavení koordinačních mechanismů napříč OP nastavení efektivních vazeb se strategickými akčními dokumenty měst nastavení informačních toků mezi zapojenými členy implementační struktury (ŘO x ŘO, město x ŘO) nedostatečná návaznost aktivit a dosahovaných výstupů, výsledků a dopadů u dílčích projektů opožděná příprava integrovaných plánů Příležitosti pro zkvalitnění podpora pouze projektů, u nichž probíhala ve fázi jejich přípravy spolupráce s úrovní města nastavení mechanismů, které zajistí projektům IPRM předkládaným do jiných OP vysokou šanci na podporu (při splnění kvalitativních požadavků) a zároveň nebudou diskriminační (bonifikace) nastavení intenzivní výměny informací a dokumentů mezi zapojenými orgány (jednotlivými ŘO) předkládání a podpora projektů, které budou vykazovat intenzivnější vzájemnou provázanost v úrovni realizovaných aktivit a výstupů, výsledků a dopadů včasné ujasnění přesné podoby integrovaných plánů a jejich implementace pro příští období a jejich zpracování koordinovaně a v úzké součinnosti s přípravou operačních programů 8.2 VĚCNÝ A FINANČNÍ POKROK JEDNOTLIVÝCH IPRM K VYTYČENÝM CÍLŮM IPRM A ROP SEVEROVÝCHOD Věcný a finanční pokrok sledovaných IPRM v rámci ROP Severovýchod značně opožděn = nulový u obou IPRM Liberce příspěvek projektů odpovídající původní koncepci stanovených cílů ve všech IPRM i ROP Severovýchod = strategie pasována na projekty 124

125 Faktory ohrožující včasné čerpání alokovaných prostředků opožděný začátek realizace všech IPRM informační toky mezi členy implementa ční struktury Nedostateč ná koordinace mezi operačními programy Admin. nároky u projektů měst (změny technologií, vyjadřování institucí, aj.) časté změny harmonogr amů posouvání do budoucna 8.3 FUNKČNOST A ÚČINNOST IMPLEMENTAČNÍHO SYSTÉMU IPRM Hlavní nedostatky systému Složitý rámec implementace a administrace Kvalita projektového managementu na straně realizátorů IPRM 125