Analýza zdravotního stavu lesních porostů ve vztahu k abiotickému prostředí
|
|
- Ivo Musil
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav ekologie lesa Analýza zdravotního stavu lesních porostů ve vztahu k abiotickému prostředí Diplomová práce Brno 2007 Bc. Petr Pazdera
2 ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Analýza zdravotního stavu lesních porostů ve vztahu k abiotickému prostředí zpracovával sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111 / 1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne: Bc. Petr Pazdera
3 PODĚKOVÁNÍ: Děkuji vedoucímu diplomové práce RNDr. Pavlu Hadašovi z Ústavu ekologie lesa Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně za metodické a cíleně orientované vedení při plnění úkolů realizovaných v návaznosti na diplomovou práci. 2
4 Analýza zdravotního stavu lesních porostů ve vztahu k abiotickému prostředí Bc. Petr Pazdera ABSTRAKT: Předkládaná práce se zabývá vlivy abiotických faktorů na zdravotní stav lesních porostů na území PLO 01 Krušné hory za rok Předmětem této analýzy je soubor abiotických faktorů vázaných na klima a na vstup škodlivin do ovzduší v této oblasti. K charakteristice zdravotního stavu lesních porostů je použita hodnota defoliace lesních porostů ve vztahu k abiotickým činitelům. Průměrné roční sumy defoliace jehličnatých porostů jsou získány z družicových snímků LANDSAT. Určená oblast je definována odvozenou sítí gridů s krokem 1 x 1 km. Vztah mezi defoliací porostů a abiotickými faktory je hodnocen pomocí aplikace statistických metod, kterými jsou korelační analýza a regresní analýza. The analysis of healthy condition of forest stands in relationship to abiotic factors Bc. Petr Pazdera ABSTRACT: Submitted thesis deals with influence of abiotical factors on condition of forest growth on PLO 01 Krušné hory territory for year Subject of this analysis is collection of abiotical factors related to climate and input of harmful substances into atmosphere within this region. To characterize condition of forest growth sum of defoliation of forest growth related to abiotic factors has been used. Average number of annual sum of coniferous forest growth defoliation was obtained from pictures recorded by LANDSAT satellite. Selected area is specified by derived net of grids with step 1 by 1 km. Relation between defoliation of growths and abiotic factors is evaluated by statistical methods, such as correlative analysis and regress analysis. 3
5 POUŽITÉ ZKRATKY: zkratka vysvětlivky jednotka Defoliace Defoliace jehličnatých porostů % H+ sum. Celková kyselá podkorunová depozice mol.ha rok H+ krit. Překročení kritické dávky podkorunové kyselé depozice mol.ha rok NOx_Ør Průměrné roční hodnoty NO x µg m-3 NOx_Øz Průměrné hodnoty NO x za zimní období µg m-3 N_pk Podkorunová depozice dusíku kg ha rok N_vp Depozice dusíku na volné ploše kg ha rok O3_Ør Průměrné roční hodnoty ozónu µg m-3 O3_5-8 Průměrné hodnoty ozónu za květen až srpen µg m-3 O3_max.d Maximální denní hodnoty ozónu µg m-3 O3_min.d Minimální denní hodnoty ozónu µg m-3 Pokryvnost Pokryvnost plochy jehličnatými dřevinami % S1 - S12 Měsíční sumy srážek - leden až prosinec mm SO2_Ør Průměrné roční hodnoty SO 2 µg m-3 SO2_Øz Průměrné hodnoty SO 2 za zimní období µg m-3 S_pk Podkorunová depozice síry kg ha rok S_Rok Roční sumy srážek mm S_vp Depozice síry na volné ploše kg ha rok T1 - T12 Průměrná měsíční teplota vzduchu - leden až prosinec C T_Rok Průměrná roční teplota vzduchu C X Souřadnice gridu m Y Souřadnice gridu m Z Nadmořská výška gridu m.n.m 4
6 OBSAH: 1 ÚVOD CÍLE PRÁCE CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ÚVOD DO PROBLEMATIKY DEFOLIACE Vývoj defoliace v České republice Porovnání vývoje defoliace s pásmy ohrožení VLIV ABIOTICKÝCH FAKTORŮ NA ZDRAVOTNÍ STAV LESNÍCH DŘEVIN Reakce jehličnanů na podmínky prostředí MONITORING ZDRAVOTNÍHO STAVU LESŮ Dálkový průzkum Země (DPZ) Podmínky pro získání dat Klasifikační stupnice VYMEZENÍ ZVOLENÝCH ZPŮSOBŮ ŘEŠENÍ ODVOZENÍ METEOROLOGICKÝCH DAT A IMISNÍCH KONCENTRACÍ Odvození meteorologických dat Odvození imisních koncentrací SO 2 a NO x Sběr a zpracování dat pomocí metody DPZ ZPRACOVÁNÍ A VYHODNOCENÍ VZÁJEMNÉ ZÁVISLOSTI DAT Regresní a korelační analýza VSTUPNÍ DATA CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÍ Stručná charakteristika použitých lesních vegetačních stupňů Zdravotní stav lesů v roce Imisní limity VÝSLEDKY A DISKUSE CELKOVÝ VLIV ABIOTICKÝCH FAKTORŮ DLE JEDNOTLIVÝCH LVS Vliv abiotických faktorů na defoliaci působících jednotlivě Vliv abiotických faktorů na defoliaci jednotlivě za celý soubor
7 6.1.3 Vliv SO Vliv NO x Vliv kyselé depozice H Vliv dusíku Vliv síry Vliv ozónu Vliv teplot Vliv srážek CELKOVÝ VLIV ABIOTICKÝCH FAKTORŮ VE VZÁJEMNÝCH INTERAKCÍCH Vliv abiotických faktorů na defoliaci působících jednotlivě Vliv abiotických faktorů na defoliaci při spolupůsobení Vyjádření regresního modelu ZÁVĚR ASPEKTY PRÁCE SHRNUTÍ CONCLUSION LITERATURA PŘÍLOHY
8 1 Úvod V nedávno minulé a současné době dochází v důsledku hospodaření k vysoké produkci škodlivých látek znečišťujících ovzduší, což má zásadní vliv na zdravotní stav lesních porostů. Česká republika se řadí mezi evropské země s nejvyšší imisní zátěží a také s nejvíce poškozenými lesními porosty v důsledku škodlivého působení těchto imisí. Je proto důležité kontrolovat stav lesních ekosystémů a snažit se nalézt způsoby zjišťování a odhadu možných škod působených abiotickými vlivy, případně jejich interakcí s klimatickými vlivy a mezi sebou navzájem. Sledování na monitorovacích plochách zahrnuje širokou škálu komplexních šetření o stavu lesních ekosystémů. Nedílnou součástí systému monitorování změn v lesních ekosystémech je hodnocení zdravotního stavu lesních porostů metodou dálkového průzkumu Země ( DPZ ). V současné době se v PLO 01 Krušné hory provádí šetření na monitorovacích plochách základní sítě 1 x 1 km, které jsou rozmístěny rovnoměrně na daném území podle lesnatosti. Plochy jsou umístěny v lesních porostech tak, aby dobře charakterizovaly dané stanovištní a porostní podmínky. Způsob i míra poškozování a odumírání porostů je závislý na mnoha fyzikálních, chemických, biologických a stanovištních faktorech, které jsou označovány jako soubor abiotických a biotických faktorů. Předmětem této diplomové práce je soubor abiotických parametrů v ovzduší a jejich vliv na poškozování lesních porostů v PLO 01 Krušné hory, který se projevuje změnou jejich zdravotního stavu. Jedením z nejdůležitějších ukazatelů zdravotního stavu lesa je defoliace, která je definována jako relativní ztráta asimilačního aparátu v korunách stromů v porovnání se stromy zdravými rostoucími za stejných porostních podmínek na shodných stanovištních. Defoliace jako důsledek poškození je výsledkem působení více škodlivých faktorů, které mohou působit samostatně či společně při existenci vzájemných interakcí. Zjistit vliv jednotlivých složek a jejich váhu je však dosti obtížné. Nelze oddělovat vliv imisí od jiných nepříznivých faktorů působících na lesy. Hodnocení příčin poškození lesních dřevin je dále komplikováno skutečností, že charakter a množství škodlivých faktorů podléhá stálým změnám a lesní ekosystémy mohou na tyto vlivy reagovat s určitým zpožděním. Existuje několik hypotéz důvodů odumírání a poškozování porostů, ale konkrétní příčina na konkrétním místě je obvykle kombinací více mechanismů, jež jsou obtížně definovatelné. 3
9 2 Cíle práce Lesní porosty jsou v současné době vystaveny neustálému působení vlivu abiotických činitelů, na něž reagují různou měrou citlivosti. V této práci budeme vycházet z předpokladu, že výsledným projevem vlivu abiotických faktorů je různě silná míra poškození lesních porostů. Míra citlivosti lesních ekosystémů je značně heterogenní, projevuje se v ní vliv geologického podloží, vlastnosti půd, klimatických poměrů daných nadmořskou výškou a expozicí lesních porostů, dále vlivy proměnlivé úrovně imisní zátěže a depozice, pufrovací kapacity půdy, dřevinné skladby a struktury porostu. Cílem této diplomové práce je snaha zjistit, jakým způsobem působí vybrané abiotické faktory, ať již samostatně, či ve vzájemných interakcích, na zdravotní stav lesních porostů, reprezentovaný mírou defoliace na území PLO 01 Krušné hory pro rok 2002 (Obr. 1). Obr. 1: Poloha území PLO 01 Krušné hory (vyznačená oblast ). 4
10 3 Charakteristika území Krušné hory je pohoří na severozápadě Čech podél hranice s Německem. Tvoří souvislé horské pásmo o délce cca 130 km, přičemž jeho většina leží v Sasku. Tab. 1: Charakteristika PLO 01 Krušné hory PLO jméno oblasti celková plocha (ha) porostní plocha (ha) lesnatost (%) 1 Krušné hory , , Geografická charakteristika Z hlediska geomorfologického se vlastní Krušné hory dělí na Klínoveckou a Loučenskou hornatinu. Na českém území zaujímají rozlohu km 2 a náleží do tzv. Krušnohorské soustavy, ke které patří mimo vlastní Krušné hory také Smrčiny na jz., Slavkovský les na jz., dále Podkrušnohorská pánev na jv., ta je rozdělená Doupovskými horami na část západní a východní a lemovanou při svém jv. okraji sopečnými vrcholy Českého středohoří a nakonec Děčínské mezihoří. Úzký hřbet Krušných hor je na jv. omezený m vysokým příkrým svahem. Jeho nejvyššími vrcholy jsou postupně od JZ k SV : Počátecký vrch (821 m), Kraslický špičák (991 m), Plešivec (1 028 m) Božídarský Špičák (1 115 m), Klínovec (1 244 m, nejvyšší vrchol), Jelení hora (994 m), Medvědí skála (924 m), Loučná (956 m), a Komáří hůrka (808 m). Na sever Krušné hory sestupují pozvolna a stupňovitě, k jihu však spadají velmi prudce do podkrušnohorských pánví. Výškový rozdíl dosahuje místy až 700m. Geologie Geologická historie Krušných hor začíná v předprvohorním období, kdy se patrně vytvořily nejstarší usazeniny a vyvřeliny, později změněné vlivem tlaků a tepla v hloubce zemské kůry na tzv. šedé a červené ruly. Geomorfologický vývoj celé soustavy byl silně ovlivněn až třetihorní zlomovou tektonikou, která způsobila silné poklesy na jv. straně pohoří a vznik jezerních depresí, jako např. Komořanské jezero na Mostecku. Pohyb na zlomových liniích, které se několikrát opakovaly, usnadnily také práci povrchové vodě a přispěly tak k vzniku hlubokých příčných údolí v Krušných horách a mocných kamenitých sutí a jiných zvětralin na horských svazích. Hydrologie Česká strana Krušných hor je odvodněna k jihu do Ohře a Bíliny. Hlavní vodní osou je Ohře, která vstupuje do Krušných hor v Chebské pánvi. Má na svém horním toku značný spád a až teprve v oblasti Žatce se stává její tok pozvolným. Mosteckou pánev odvodňuje Bílina, která pramení na úbočích hor severozápadně od Chomutova. Přijímá řadu dalších přítoků jak z hor tak i během svého dalšího toku. 5
11 Nejvýchodnější část je odvodňována Jílovským potokem, který Jílovským údolím teče k východu a v Děčíně se vlévá do Labe. Na horských potocích se nachází několik umělých nádrží, mezi ty největší patří Přísečnická, Flájská a Křimovská přehrada, sloužící jako zásobárny pitné vody. V pánvi je to pak vodní nádrž Nechranice, která je využívána i pro rekreaci. Nerostné suroviny V horách se odedávna těžily rudy obsahující měď, cín, stříbro, olovo a železo. Později se k nim přidaly ještě kobalt, nikl, wolfram a ve 20. století také uran. Mezi nejvýznamnější ložiska patří: Cínovec, Měděnec, Přísečnice a Kovářská. Z dalších surovin je nejvýznamnější hnědé uhlí v podkrušnohorských pánvích, dále jsou to jíly v podloží hnědouhelných slojí a třetihorní keramické jíly (např. ve Skalné u Chebu). Z uvedeného je patrné, že v oblasti je silně rozvinut těžký průmysl se všemi svými dopady, které přináší. Významné jsou také krušnohorské rašeliny, které představují přirozenou zásobárnu i zdroj vody (jsou chráněny). Mezi těžbu můžeme zařadit i využívání minerálních pramenů vyskytující se v podkrušnohorském prolomu, a to Teplice, Bílina, Karlovy Vary. Průmysl a zemědělství Mezi nejvýznamnější centra v oblasti Krušných hor v podkrušnohorské pánvi patří od jihozápadu k severovýchodu Sokolov, Karlovy Vary, Ostrov nad Ohří, Klášterec nad Ohří, Kadaň, Chomutov, Bílina, Duchcov, Teplice, Ústí nad Labem a Děčín. Významná místa přímo v horách jsou Jáchymov, Nejdek, Kraslice, Měděnec, Cínovec. Průmysl: v oblasti podkrušnohorské pánve se nejvíce těží hnědé uhlí, které tvoří palivo-energetickou základnu ČR. Největší doly jsou v Mostecké pánvi, menší a méně kvalitní pak v Sokolovské a Chebské. Hnědé uhlí je zde okamžitě využíváno pro tvorbu tepelné a elektrické energie. Velké elektrárny jsou v Tušimicích, Prunéřově a Bílině. Kvůli těžbě hnědého uhlí zaniklo v rozmezí let přes 100 vesnic a město Most. Dalším významným průmyslem je chemický, který je soustředěn ve městech Litvínov (Chemopetrol) a Ústí nad Labem (Spolchemie, Setuza). Dále je rozšířen sklářský průmysl v Teplicích (Glaverbel Czech a.s.) a Ústí nad Labem, také se zda vyskytují porcelánky - v Karlových Varech nebo v Klášterci nad Ohří. Zemědělství: Hlavními plodinami jsou brambory, oves a krmiva. Značný je rozsah luk, pastvin a lesů. V živočišné výrobě převládá chov skotu. Klimatické podmínky Podnebí v oblasti hřebene je drsnější, s prudkými bouřemi, s větry zejména na podzim a v zimě, se studenou zimou, s krátkým několikatýdenním létem, které je však poměrně teplé. Průměrné teploty ve výšce 900 m jsou kolem 4 C, v m je to kolem 2,5 C. Sněhová pokrývka dosahuje místy až 4 m. Sníh tu padá až 100 dní v roce (ve výšce m je to až 214 dní). Mrazíky se vyskytují i v červnu a v září. 6
12 Celkově v Krušných horách převládají severní a západní větry, vlhké a studené, které přinášejí rychlou změnu počasí, dlouhodobé zimní mlhy, které se vyskytují ve výšce kolem 700 m n.m., a to 90x -124x do roka. Množství srážek odpovídá poloze Krušných hor a jejich výšce. Na hřebenech tu ročně spadne až mm vody, v nižších polohách méně (více na německé straně). Krušné hory jako celek způsobují tzv. srážkový stín v oblasti podkrušnohorských pánví, tyto srážky pak dopadají až ve středních Čechách, ročně spadne tedy v pánevní oblasti jen kolem 500 mm srážek. Fauna Rostlinstvo Krušných hor se v poslední době výrazně změnilo. Původní pralesovité porosty, tvořené smíšenými lesy, byly většinou během intenzivní těžby a zpracování rud vykáceny a nahrazeny smrkovými monokulturami, které byly koncem 20. století těžce poškozeny průmyslovými imisemi a následným přemnožením hmyzích škůdců, vichřicemi se silnou námrazou. To vedlo k postupné likvidaci velké části lesů. Tyto holiny jsou v poslední době systematicky zalesňovány dřevinami, které lépe snášejí zdejší klimatické podmínky a imisní stres, a to břízami, modříny (Larix decidua) a stříbrnými smrky. Plocha lesů zaujímá v Krušných horách 75 %, nejrozšířenější dřevinou tu je smrk (Picea abies), ten vystupuje až do nejvyšších poloh (kleč je zde velmi vzácná), na velmi rozsáhlých plochách krušnohorských rašelinišť se daří v hojné míře borovicím, břízám a vřesu. Tab. 2: Podíly ploch a zásob dřevin v procentech na PLO 01 Krušné hory (2000) Podíly ploch a zásob dřevin v procentech dle věkových stupňů Věkové Plocha Zásoba celkem stupně jehličn. listnáče jehličn. listnáče celkem 1 11,2 4,3 15,6 0,0 0,0 0,0 2 9,8 5,7 15,5 0,1 0,2 0,3 3 6,8 3,7 10,4 2,0 0,7 2,8 4 7,7 2,8 10,5 6,3 1,5 7,7 5 5,0 2,0 7,0 5,6 1,5 7,1 6 4,1 1,0 5,1 5,9 1,0 7,0 7 4,6 0,8 5,4 7,8 1,0 8,8 8 5,7 0,7 6,3 11,2 0,9 12,2 9 6,1 0,7 6,8 13,3 1,1 14,3 10 5,5 0,6 6,1 13,1 1,0 14,1 11 3,2 0,6 3,9 7,8 1,3 9,0 12 2,1 0,5 2,6 4,7 1,1 5,8 13 1,4 0,4 1,8 3,0 0,9 3,9 14 0,8 0,3 1,1 1,7 0,8 2,5 15 0,5 0,2 0,8 0,8 0,6 1,4 16 0,2 0,3 0,5 0,3 0,8 1, ,1 0,7 0,8 0,1 1,9 2,0 Celkem 74,7 25, ,7 16,
13 4 Úvod do problematiky 4.1 Defoliace Jedním z nejdůležitějších parametrů, sledovaných při monitorování stavu lesa, je defoliace, která je definována jako relativní ztráta asimilačního aparátu v koruně stromu v porovnání se zdravým stromem, rostoucím ve stejných porostních a stanovištních podmínkách. Defoliace je ztráta, která je způsobena především vlivem nepříznivých změn prostředí lesních ekosystémů, jako důsledku dlouhodobého a nadměrného znečištění ovzduší různými škodlivinami (SO 2, NOx, F, Cl, O 3, těžké kovy, prachové částice aj.). Defoliace koruny stromu je nespecifický symptom poškození, který je způsobený zpravidla více škodlivými faktory. Ty mohou působit samostatně či společně, a přitom navíc vstupovat do vzájemných interakcí. Určit podíl jednotlivých faktorů na rozsahu poškození a jejich prioritu je ve většině případů velmi obtížné. Proto nelze oddělovat vliv imisí a klimatických vlivů od jiných nepříznivých faktorů působících na zdravotní stav lesů a současně je nezbytné sledovat veškeré změny v lesních ekosystémech. Vliv znečištění ovzduší na zdravotní stav lesa je zpravidla primární, vede k jeho oslabení a takové porosty pak snadno podlehnou zvýšenému působení jakéhokoliv dalšího škodlivého činitele. Hodnocení příčin poškození lesních dřevin je komplikováno skutečností, že charakter a množství škodlivých vlivů podléhá stálým změnám a lesní ekosystémy reagují na tyto změny s určitým zpožděním. Tyto okolnosti mohou mít vliv na určité odchylky stupně poškození od dlouhodobého průměru Vývoj defoliace v České republice U hospodářsky nejvýznamnějších jehličnatých druhů je dynamika vývoje defoliace u porostů starších než 59 let výrazně odlišná v průběhu konce osmdesátých let, kdy došlo k prudkému zhoršování zdravotního stavu porostů, a v následujícím období devadesátých let s výrazným poklesem této dynamiky. Ve sledovaném období dosáhla průměrná hodnota defoliace smrku a borovice výrazného kulminačního bodu v roce Následovala stagnace, v roce 1996 průměrná defoliace těchto dřevin opět stoupla a dosáhla maximální hodnoty (SM 33,9 %, BO 38,3 %). V dalších letech následoval pokles a od roku 1998 průměrná defoliace mírně stoupá (hodnoty nad 30 %). V jednotlivých regionech ČR jsou v dlouhodobém vývoji defoliace jehličnanů patrné určité rozdílnosti. Za relativně vyrovnaný lze označit trend defoliace (součet tříd defoliace 2 4, tj. defoliace větší než 25 %) v Ústeckém, Karlovarském, Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Převážně stoupající dlouhodobý trend defoliace jehličnanů se vyskytuje v Libereckém, Královéhradeckém a Pardubickém kraji. V kraji Vysočina došlo k postupnému zvyšování defoliace do roku 1996 a v následujících letech defoliace stagnovala. Stoupající trend defoliace s výrazným poklesem po roce 1996 a opětovným vzestupem se vyskytl ve sledovaném období v Plzeňském, Jihočeském a Středočeském kraji. Největší rozkolísanost ve vývoji defoliace, pravděpodobně ovlivněné především nerovnoměrností v průběhu klimatických podmínek, byla sledována v kraji Jihomoravském a Zlínském. 8
14 Vývoj průměrné defoliace SM a BO v ČR ( ) % SM BO rok Obr. 2: Vývoj průměrné defoliace smrkových a borových porostů v ČR ( ) U listnáčů stejné věkové kategorie (porosty 60ti leté a starší) je dlouhodobý vývoj defoliace trochu odlišný. Ve sledovaném období dosáhla defoliace listnáčů nejvyšší úrovně v roce 1993 (průměrná defoliace dubu 43,0 % a buku 22,5 %), v dalších letech klesala až na nejnižší úroveň v roce 1998 (průměrná defoliace dubu 27,8 % a buku 14,6 %), následoval vzestup a od roku 2000 defoliace stagnuje. Mezi jednotlivými druhy jsou výrazné rozdíly. Dub má z pohledu dlouhodobého vývoje větší rozkolísanost a vyšší úroveň defoliace než buk. K postupnému snížení defoliace (v letech ) a následnému zvýšení došlo v Jihomoravském, Středočeském a Zlínském kraji a v kraji Vysočina. V ostatních krajích s významným zastoupením listnatých druhů je vývoj defoliace poměrně rozkolísaný. [12] Výraznou změnu lze sledovat u jehličnatých dřevin u procentického zastoupení jednotlivých tříd defoliace (Tab. 1). Třída defoliace 0 (0 10 %) poklesla z 51,3 % v roce 1986 na 13,1 % v roce V dalších letech docházelo k mírnějšímu poklesu až na nejnižší hodnotu 1,2 % v roce Součet tříd 2 4 (defoliace %) naopak stoupl z 23,2 % v roce 1986 na nejvyšší úroveň 74,9 % v roce V roce 1998 došlo k významnému zlepšení stavu v porovnání s předcházejícími dvěma roky, zastoupení tříd 2 4 kleslo na 58,3 % a současně třída 0 mírně stoupla na hodnotu 3,8 %. Tento posun byl nejvýraznější u borovice [1]. Tab. 3: Třídy defoliace stupeň defoliace žádná slabá střední silná mrtvý strom třída defoliace procento defoliace < U hlavní dřeviny smrku (Picea abies) v kategorii porostů 60letých a starších nedošlo již od roku 2001 k žádným výrazným změnám. U smrkových porostů věkové kategorie do 59 let došlo k mírnému zlepšení zvýšením procentického zastoupení stromů v třídě defoliace 1 (11 25 %) a současně snížením zastoupení stromů ve vyšších třídách defoliace 2 4 ( %). 9
15 Obr. 3: Zdravotní stav lesů v roce 2002 na území ČR K nevýrazným změnám došlo u borovice (Pinus sylvestris) a modřínu (Larix decidua) obou věkových kategorií nepatrným zvýšením zastoupení třídy 2 (26 60 %). K nejvýraznějším změnám došlo u jedle (Abies alba) v porostech věkové kategorie do 59 let, kde se zvýšilo zastoupení střední defoliace z nuly na 35,0 % na úkor zastoupení slabé defoliace. U jedle v porostech 60letých a starších došlo stejně jako v předcházejícím roce ke zlepšení, zvýšilo se zastoupení defoliace třídy 0 (0 10 %) a 1 při současném poklesu defoliace třídy 2, který ale nebyl tak výrazný jako v roce U hlavních listnatých druhů (Quercus sp. a Fagus sylvatica) obou věkových kategorií nedošlo v porovnání s minulým rokem k žádným výrazným změnám. Zastoupení stromů s defoliací větší než 25 % (třída 2 4) je u porostů dubu starších než 59 let stále velmi vysoké, v roce 2005 dosáhlo hodnoty 67,4 %. U stejné věkové kategorie bukových porostů toto zastoupení mělo hodnotu 18,0 %. [12] Porovnání vývoje defoliace s pásmy ohrožení Pásma ohrožení lesních porostů imisemi jsou území se stejnou dynamikou zhoršování zdravotního stavu lesních porostů podle stupně jejich poškození stanovených dle Vyhlášky č. 78 Ministerstva zemědělství ze dne 18. března Stupeň poškození smrkových porostů je určen podílem středně poškozených (defoliace %) a silně poškozených (defoliace %) stromů z celkového počtu stromů v lesním porostu. Podle dynamiky zhoršování zdravotního stavu, resp. změny stupně poškození, se lesy zařazují do pásem ohrožení A, B, C a D. 10
16 Obr. 4: Mapa pásem ohrožení lesů imisemi v PLO 01 Krušné hory Stupně poškození smrkových porostů podle uvedené vyhlášky byly stanoveny za období let na monitorovacích plochách, rozdělených do skupin podle polohy jednotlivých ploch v příslušném pásmu ohrožení (v pásmu A se žádná plocha nevyskytovala). Ve skupině ploch v relativně nejvyšším pásmu ohrožení B je výrazně vyšší podíl středně a silně poškozených stromů a zhoršení ze stupně II na stupeň IIIa v roce Ve skupině ploch v nižším pásmu ohrožení C je nižší podíl středně a silně poškozených stromů a zhoršení ze stupně I na stupeň II v roce Ve skupině ploch v nejnižším pásmu ohrožení D je také zhoršení ze stupně I na stupeň II v roce 1988, podobně jako u pásma C, ale je zde nejnižší podíl středně a silně poškozených stromů [1]. 4.2 Vliv abiotických faktorů na zdravotní stav lesních dřevin Negativní působení činnosti člověka na lesní ekosystémy je závažný škodlivý vliv v celém regionu střední Evropy. Skládá se z mnoha dílčích aspektů, ze kterých nás bude nejvíce zajímat depozice atmosférických znečištěnin. Chemické látky tvořené plynnými a pevnými produkty ze spalovacích a technologických procesů při vstupu do ŽP (ovzduší) označujeme jako emise. Na emise v ovzduší pak následně působí procesy fyzikální (rozptyl a transport ve směru větru, sedimentace atd.) a procesy chemické (slučování, redukce atd.). Vlivem těchto procesů můžeme například v prostředí lesního ekosystému pomocí měřícího zařízení stanovit v určitém objemu vzduchu váhové množství chemických látek, které označujeme jako imisní koncentrace - imise. Imise zachycená nebo uložená na zemském povrchu či v lesním ekosystému je označována jako depozice. [2] Z hlediska ochrany lesa lze říci, že v posledních letech klesá evidované poškození lesních porostů imisemi. Naopak narůstá vliv tzv. novodobých typů poškození, ať již jde o poškození lesních porostů podél komunikací (především působením splachů či rozstřiků posypových solí v zimním období), nebo různých výživových deficiencí pramenících z poškození půd předchozí silnou imisní zátěží v kombinaci s nepříznivými meteorologickými situacemi. [3] 11
17 Defoliace jako symptom poškozování lesních ekosystémů je způsobena více škodlivými faktory, které mohou působit samostatně či společně a přitom působit ve vzájemných interakcích. Celý mechanismus poškozování lesních porostů se vzájemně prolíná a doplňuje. Řetězec účinků postupuje dvěma směry. První směr účinků je vyvolán kombinací teplotně nepříznivého vývoje počasí na přelomu zimy a jara se současným vnosem depozic do korun stromů. Hodnotíme-li příčinnou souvislost teplotních výkyvů a depozicí (resp. imise) na defoliaci, pak je zřejmé, že v prostředí čistého ovzduší by k takovému poškozování nedocházelo. Smrk i další dřeviny, které se přirozeně vyskytují v tvrdých boreálních podmínkách, jsou nepochybně na podobné teploty zvyklé a během evoluce se jim přizpůsobily. Avšak při spolupůsobení těchto teplot spolu s vlivem depozic k silnému poškození jehličí dochází. V případě, že do korun stromů vstupuje depozice síry, dochází úměrně k depozičnímu toku a k poškození průduchů. V prostoru korun se jedná o vnos silně kyselých dešťových kapek, mlhy a tzv. suché depozice. Stromy nejsou schopny probíhající transpiraci přes průduchy regulovat. Je tak narušen vodní systém stromu. Strom v důsledku poškození průduchů depozicemi síry nedokáže průduchy uzavřít, probíhající výpar vyčerpává velké množství vody z jehličí, což v konečném důsledku vede k prosychání jehličí doprovázené zvýšenou defoliací. Dle Mrkvy (2000) jde o důsledek přímého, avšak i nepřímého působení imisí. Příčinu je totiž třeba hledat v oslabení stromů na mrazuvzdornost, např. v důsledku ovlivnění poměru chlorofylu A ku B a také omezené možnosti tvorby anthokyanumu, který podporuje mrazuvzdornost. Rovněž již zmíněné narušení vodního provozu a zejména neregulovaná transpirace je jednou z vážných příčin poškození jehličí, která byla již v minulosti popsána jako fyziologická (mrazová) sypavka. Vzhledem k prvotní příčině vzniku poškození asimilačního orgánu nelze toto poškození přisuzovat výskytu nízké, záporné či nadměrně vysoké teplotě vzduchu, ale jako přímý důsledek působení depozičních toků síry (imisních koncentrací SO 2 ). Mechanismus poškození průduchů trvá velmi krátkou dobu. Při vhodném počasí stačí k akutnímu poškození, končící i odumřením stromu, desítky minut [5]. Druhý směr účinků je vyvolán vniknutím depozic síry a dusíku do půdy. Po vniknutí depozice do půdy se rozbíhá řetězec reakcí vedoucí k okyselování půd, který se označuje jako půdní acidifikace. Bylo zjištěno, že kyselé depozice jsou hlavní příčinou nepřímého (sekundárního) poškozování lesních porostů. Výsledkem rostoucí kyselosti půdy jsou iontové sloučeniny půdních minerálů (Al, Mn, Fe), těžkých kovů a metaloidů, které označujeme jako kationtové kyseliny. Tyto mohou vytvářet v reakci s vodou protony, které představují potenciální buněčné jedy [6, 7]. Způsob poškození může být následující: Zakyselení půdy způsobí poškození mikroorganismů zúčastňujících se rozkladných procesů důležitých při výživě kořenového systému a výhonů. Přitom může být za půdní procesy odpovědný vnos kyselé depozice a depozice S a N, za poškození výhonů SO2 a NOx. Poškození výhonů může být spojeno s extrémním počasím, které způsobí vysoký vnos škodliviny a nebo vytvoří na listech a kůře mechanické předpoklady pro vniknutí škodliviny do rostlinných pletiv. Řetězec účinků může začít také poškozením korun a s následným snížením fotosyntézy dojde ke špatné výživě kořenů, a tím k jejich dalšímu poškození atd. 12
18 Kyselá depozice je rovněž zodpovědná za ochuzení půd o živiny, které jsou z nich vyplavovány. V důsledku zakyselení dochází k vyplavování Mg a K do hloubky nepřístupné pro kořeny dřevin a zároveň je uvolňován hliník, resp. hydroxid hlinitý. Ten je toxický pro kořeny, ohrožuje zejména aktivní části kořenů (kořenové čepičky) a jejich mykorhízu. Mimo to se za velmi škodlivé považují nelineární (rázové) reakce ve vztahu baze kyselina, jejichž dopady se promítají do zásobení dřevin živinami. Popsané půdní změny mají ve svém globálním účinku za následek úbytek jemných kořínků v hlubším profilu půdy a všeobecné zhoršení jejich funkce. To negativně ovlivňuje příjem vody a živin, jichž je v takto postižených půdách nedostatek. Poškozeny jsou však také silnější kořeny, kdy vznikají poruchy ve větvení kořenů a velmi časté je jejich napadení parazitickými houbami. Narušení kořenového systému pochopitelně významně ovlivňuje statickou stabilitu stromů. Popsané půdní změny ovlivňují již primárně tvorbu kořenového systému, který je pak plochý a založen ve vyšších horizontech půdy. Následkem toho jsou porosty často postihovány i krátkodobými epizodami sucha, které mají za následek vysychání povrchových horizontů půdy. Podstata vlivu kyselých depozičních toků síry a dusíku na defoliaci je vyvolána tím, že je vyčerpán odolnostní potenciál ekosystému lesních porostů, tzn. že je snížena mrazuvzdornost, pufrovací schopnosti půdy, je poškozen vodní provoz dřevin a kořenový systém. Vstup kyselých depozic síry a dusíku v kombinaci s nepříznivými krátkodobými meteorologickými situacemi (sucho, výkyvy teplot v předjaří, atd.) způsobuje další prohlubování procesu poškozování lesních porostů. Výsledkem poškozování je ztráta asimilačních orgánů dřevin defoliace. Avšak hodnocení příčin defoliace smrkových porostů je komplikováno skutečností, že charakter a množství škodlivých faktorů podléhá stále rychleji změnám a lesní ekosystémy reagují na tyto změny s určitým zpožděním [10] Reakce jehličnanů na podmínky prostředí Z hlediska největšího procentuelního zastoupení je brán smrk jako reprezentativní dřevina v rámci jehličnanů pěstovaných v podmínkách střední Evropy. Největší problémy způsobuje pěstování smrku na nevhodných stanovištích. Smrk je horskou dřevinou s mělkým kořenovým systémem, je uvyklý na chlad a velké množství srážek. Jeho vysazování v nižších a středních polohách znamenalo vážné poškození těchto lesů. Smrk není na toto prostředí přizpůsoben, nemá dostatek vody, kterou neumí získat z hlubších vrstev půdy, chřadne a odumírá, protože snadno podléhá různým tzv. škůdcům. Tento stav se bude nadále zhoršovat, pokud dojde k předpokládané změně klimatu. [8] Nepřirozené smrkové monokultury rovněž degradují lesní půdu. Rozklad jehličí totiž - na rozdíl od listů a dřeva - dává kyselou reakci, a tak acidifikuje půdu. Proto ačkoli došlo k omezení kyselého spadu z průmyslových emisí oxidu siřičitého a oxidů dusíku, smrkové monokultury nadále udržují půdy silně kyselé a se změněným chemickým složením. Způsobuje to několik faktorů: nepříznivý obsah živin v jehličí, pomalejší koloběh látek v půdě jehličnatého lesa, účinnější zachytávání síry a dusíku ze vzduchu jehlicemi ve srovnání s listy, horší rozklad jehličí, což dále snižuje množství živin v půdě, a slabší schopnost lesů zpracovat nadměrné množství dusíku v ovzduší. 13
19 Rozklad jehličí, které není promíchané s listy, je navíc zpomalen, vrstvy se hromadí a zhutňují lesní půdu. [9] Problém se v příštích desetiletích pravděpodobně ještě zhorší postupným oteplováním. Klimatické podmínky, ve kterých smrk už není schopen růst, se posunou do větších nadmořských výšek. Přestože míru stresu, kterým stromy budou trpět, zmírní vyšší koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, očekává se posun vegetačních pásem a postupné odumírání i smrkových porostů ve vyšších polohách, kde měly doposud dobré podmínky k růstu: zejména v důsledku jejich neschopnosti odolávat v sušším klimatu hmyzím a houbovým škůdcům. [8] 4.3 Monitoring zdravotního stavu lesů Monitoring zdravotního stavu lesů je soustředěn zejména na pozemní šetření na monitorovacích plochách a na dálkový průzkum z družicových snímků. Z důvodů odlišné metodiky nemusí dojít vždy k úplné shodě mezi výsledky zjištěnými oběma uvedenými způsoby. Stav lesů v ČR se hodnotí pozemním šetřením již od roku 1986 na monitorovacích plochách I. úrovně Mezinárodního kooperativního programu Evropské hospodářské komise při OSN, zkráceně označovaného jako ICP Forests, který se zabývá sledováním a vyhodnocováním vlivu znečištění ovzduší na lesy (International Cooperative Programme on Assess-ment and Monitoring of Air Pollution Effects on Forests). [3] Dálkový průzkum Země (DPZ) Hodnocení zdravotního stavu lesa metodou dálkového průzkumu Země (DPZ) s využitím družicových snímků má v České republice již dvacetiletou tradici. K vyhodnocování těchto informací se využívají zejména digitální obrazová data ze skeneru Landsat TM/ETM+. Plná scéna snímku zachycuje území o rozloze přibližně 170 x 180 km v sedmi spektrálních pásmech v oblasti viditelného a infračerveného záření. Snímek má obrazové rozlišení 30 m. Pohyb družice na dráze je synchronní a perioda snímkování téhož území ze stejné dráhy je v současné době 16 dní. V obrazových datech snímků, zejména v infračervené oblasti záření, jsou obsaženy informace, které umožňují obecně hodnotit stav vegetace. Při aplikaci na lesní porosty se prokázalo, že data obsahují smíšenou informaci o množství asimilačního aparátu v korunách porostu (faktor korespondující se stupněm poškození defoliací porostu) a o jeho celkovém fyziologickém stavu, zejména o obsahu vody (faktor korespondující s mortalitou porostu). Údaje o zdravotním stavu lesů vyhodnocené z družicových snímků zobrazují komplexní zdravotní stav porostů. Neumožňují blíže identifikovat jednotlivé činitele, které jej zapříčinily (např. imise, klimatické změny, biotické škůdce, stanovištní podmínky, pěstební zásahy). Výhodou hodnocení zdravotního stavu lesů z družicových snímků je jednotnost a synchronnost klasifikace na území velkého rozsahu, neovlivněná subjektivními faktory lidského hodnotitele, a zachycení komplexního výsledného obrazu zdravotního stavu lesů. Data zdravotního stavu lesů z družicových snímků se vyhodnocují statisticky. 14
20 4.3.2 Podmínky pro získání dat Mezi nejdůležitější podmínky korektní klasifikace patří dostatečná hustota zápoje korun stromů v porostu (větší než 70 %) a homogenita dřevinné skladby (větší než 80 %). Při nízké hustotě zápoje je spektrální charakteristika lesního porostu ovlivňována podrostem. Při klasifikaci porostu s větším procentem příměsi jiných dřevin než dřeviny klasifikované vzniká obvykle zkreslení, neboť každá dřevina má svou vlastní spektrální charakteristiku a rozsah hodnot. Tyto závislosti jsou však při znalosti dřevinné skladby porostů do určité míry korigovatelné. Identifikovat dřevinnou skladbu porostů z dat družicového snímku v jeho plném plošném rozsahu není možné. Z tohoto důvodu jsou klasifikační stupnice jehličnanů nastaveny pro smrkové porosty. Klasifikační stupnice listnatých porostů je nastavena obecně na celou třídu. Při standardních podmínkách klasifikace (smrkové porosty starší než 30 let s minimálně 80 % zastoupením a 70 % zapojením v ploše) je směrodatná odchylka mezi pozemním hodnocením a klasifikací z družicového snímku přibližně 0,6 stupně u stupnice poškození a mortality jehličnatých porostů a 10 % u stupnice defoliace a mortality jehličnatých porostů. Jeden obrazový bod družicového snímku typu LANDSAT-TM/ETM+ zachycuje plochu 30 x 30 m v území. Na okrajích a u úzkých pruhů porostů proto může dojít k nesprávnému vyhodnocení (ke smíšení obrazu lesa s okolním terénem). Tyto části porostů je nutno ověřit v terénu. Vlivem expozice svahů může dojít k místním nepřesnostem v rozlišení listnatých a jehličnatých dřevin. Data mohou v určitém procentu plochy zachycovat i vegetaci mimo les (keřové, travnaté porosty, zemědělské plodiny) a případně i abiotické prvky, které při klasifikaci nelze vždy zcela vyloučit. Klasifikace některých míst snímku může být z důvodů výskytu oblačnosti, stínů od mraků, silnějšího oblačného oparu, mlhy a smogu záměrně potlačena Klasifikační stupnice Pro kvantifikaci hodnocení zdravotního stavu lesů z družicových snímků se v současnosti používají dvě klasifikační stupnice. Historicky starší stupnicí je: "Stupeň poškození a mortalita lesních porostů. Vychází z klasifikace poškození jehličnatých porostů imisemi, zavedené v lesním hospodářství České republiky (stupně poškození porostu: O, O/I, I, II, IIIa, IIIb, IVa, IVb). Stupnice je založena zejména na hodnocení úbytku jehličí (listí) a jako pomocný faktor je posuzován jeho stav. Tyto dva parametry jsou velmi blízké informaci, kterou lze získat zpracováním dat družicového snímku Landsat jako veličinu určující kvantitativně zdravotní stav lesa. Druhou, novější stupnicí je: Defoliace a mortalita jehličnatých porostů. Tato klasifikační stupnice je desetistupňová s dělením: 0%, 1-10%, 11-20%, 21-30%, 31-40%, 41-50%, 51-60%, 61-70%, 71-80%, % a hodnotí průměrnou defoliaci jehličnaté dřeviny v porostu. Defoliační stupnice poskytuje jemněji odstupňovanou klasifikaci a lepší shodu mezi klasifikací ze snímku a kontrolním pozemním šetřením. Je to dáno zejména skutečností, že informace obsažené v datech družicového snímku jsou z fyzikálního hlediska bližší hodnocení defoliace než speciální stupnici hodnocení imisního poškození jehličnanů. [3] 15
21 5 Vymezení zvolených způsobů řešení Způsob řešení je složen ze tří základních částí. Prvním krokem je měření a sběr potřebných dat v terénu (imisní koncentrace, klimatická data) v síti staničního měření a referenčních ploch, nebo získávání a zpracování dat z družicového monitorování zdravotního stavu lesních porostů. Tato část metodického přístupu je zdrojem základních vstupních dat, nutných jako výchozích údajů pro zpracování. Druhá část metodického přístupu je založena na aplikaci geostatistických metod a modelových výpočtů. Úkolem této fáze hledání řešení je poskytnout potřebná data v lokalitách, ve kterých některý z faktorů abiotického prostředí není v referenční ploše (resp. na nejbližší stanici) přímo měřen. Jde o prostorové interpolace parametrů klimatu a modelové výpočty plošného rozložení imisních koncentrací a depozicí. Úkolem třetí části metodického přístupu je data z první a druhé části v rámci prostorového a časového měřítka zpracovat a vyhodnotit vzájemné závislosti. Jedná se o jednoduché i vícenásobné lineární korelační analýzy, regresní analýzy a analýzy shlukové. Cílem této části je definovat vzájemnou závislost mezi použitými parametry abiotického prostředí a defoliací, která pro tyto účely přímo charakterizuje zdravotní stav lesních porostů, vhodnou lineární regresní funkcí. 5.1 Odvození meteorologických dat a imisních koncentrací Metoda výpočtu klimatických parametrů spočívá v tom, že prostorové změny měřených hodnot meteorologických parametrů (např. denní, měsíční průměrné teploty, úhrny srážek atd.) z klimatologických a srážkoměrných stanic byly pomocí orografické interpolace převedeny do sítě gridů, reprezentující reliéf studovaného území. Orografická interpolace je založena na systému polynomických funkcí, pomocí kterých se vyjadřuje závislost použitých meteorologických parametrů na nadmořské výšce. Je zřejmé, že polynomické funkce aproximují sledovanou závislost vždy z určitou odchylkou residua od naměřené hodnoty v místě stanice. Pro zvýšení přesnosti jsou odvozená residua hodnot klimatických parametrů stanic pomocí metody inverze vzdáleností interpolovány do souřadnic sítě gridů (resp. referenčních bodů). Interpolace residuí představuje horizontální interpolaci a jejím výsledkem je zvýšení nebo snížení vypočítané hodnoty příslušného klimatického parametru podle systému polynomických funkcí v příslušném gridu. Prvním krokem metodického přístupu je definování pravidelné i nepravidelné sítě gridů, které v rámci zvoleného měřítka s určitou přesností reprezentují reliéf studovaného území. Pro studované území PLO 01 Krušné hory bylo definováno celkem gridů. Každý grid je definován zeměpisnými souřadnicemi zeměpisnou délkou, šířkou a nadmořskou výškou. Pomocí výše uvedeného postupu lze pro libovolný počet gridů (i jeden grid) odvodit potřebné klimatické parametry. [27] 16
22 5.1.1 Odvození meteorologických dat Pro posouzení vlivu klimatu na zdravotní stav lesa byly analyzovány průběhy průměrných měsíčních teplot, srážek a stupňů poškození jehličnatých porostů v okolí meteorologických stanic. Pro plošnou analýzu vlivu klimatu na zdravotní stav lesa byly pro studované území zpracovány datové vrstvy měsíčních úhrnů srážek a průměrných teplot v síti bodů 5 x 5 km. Odvození meteorologických parametrů jako jsou průměrné měsíční a roční sumy teplot vzduchu a atmosférických srážek. V těchto nadmořských výškách byly zpracovávány měsíce s průměrnou měsíční teplotou vzduchu T 5 C (duben - říjen), což je tzv. teplota biologického minima (biologická nula) - teplota, při které rostliny zahajují vegetaci, v našich podmínkách je obecně vyjádřena teplotou T = 5 C [10]. Pro hodnocení vlhkostních poměrů lesních porostů na území Krušných hor byly použity stanice, na kterých probíhá pravidelné denní měření úhrnů atmosférických srážek, buď na území Krušných hor nebo v jejich okolí. Jedná se o stanice Fichtelberg, Hof a Cheb. Hodnocení vlhkostních poměrů lesních porostů je provedeno z pohledu konkrétního stavu v roce 2001, tak z pohledu vývoje vlhkostních poměrů za období na území Krušných hor. K posuzování vlhkostních poměrů je použito několik ukazatelů jako nástrojů, pomocí kterých lze hodnotit vlhkostní stav lesních porostů, množství srážek a vznik možného klimatického stresu v důsledku nedostatku srážek a jeho vliv na poškození lesních porostů v roce K posouzení dostatečnosti množství srážek je použit ukazatel množství srážek jako suma za roční období a za období vymezené měsícem květen až srpen. Podle provedených studií se za spodní limitní hodnotu např. pro pěstování smrku ve středoevropských podmínkách považuje 300 mm (Mráček a Pařez, 1986). Proto se předpokládá, obdobně jako v práci Škvarenina et al (1995), že množství srážek nedosahující či nepřesahující limitní hodnotu 300 mm za období květen-srpen může vyvolávat klimatický stres vyvolaný nedostatkem vláhy. K posouzení období bez výskytu srážek je použit ukazatel bezsrážkového období. Bezsrážkové období stanovuje časový interval počtu dnů za sebou, ve kterém se nevyskytly žádné, ani neměřitelné (0.1 mm) atmosférické srážky jakéhokoliv druhu (Havlíček a kol., 1986). Bezsrážkové období charakterizuje dobu trvání sucha. Při posuzování klimatického stresu v důsledku nedostatku srážek bylo provedeno vyhodnocení počtu bezsrážkových období, která se vyskytla 5 a více dnů za sebou, 10 a více dnů za sebou a nejdelší počet bezsrážkových dnů vyskytujících se za sebou během vegetačního období (tzn. od 1.4. do 30.9). [14] Odvození imisních koncentrací SO 2 a NO x K odvození imisní zátěže - imisních koncentrací SO 2 a NO x je použit Gaussův rozptylový model. Jeho základem je metodika určená pro kontrolu emisních a technických parametrů zdrojů a metodický pokyn MŽP ČR odboru ochrany ovzduší k výpočtu znečištění ovzduší z bodových a mobilních zdrojů (Systém modelování stacionárních zdrojů). Modelový výpočet je dále doplněn o procesy chemické transformace, dálkového transportu emisí s využitím trajektoriového modelu [10]. 17
23 5.1.3 Sběr a zpracování dat pomocí metody DPZ Ke zjišťování zdravotního stavu lesa z družicových snímků se využívají zejména digitální obrazová data ze skenerů Landsat TM a ETM+. Plná scéna satelitního snímku zachycuje území o rozloze přibližně 170 x 180 km v sedmi spektrálních pásmech v oblasti viditelného a infračerveného záření. Hlavní používaná spektrální pásma mají obrazové rozlišení 30 m. Pohyb družice na dráze je synchronní a perioda snímkování téhož území ze stejné dráhy je 16 dní. Snímky pořizuje Ministerstvo zemědělství a jejich zpracování provádí firma Stoklasa Tech. ve spolupráci s Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse n. Labem a Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti v Jílovišti-Strnadech. Zdravotní stav lesů (defoliace) je klasifikován ve dvou stupnicích. První stupnicí je stupeň poškození a mortality lesních porostů. Vychází z klasifikace poškození jehličnatých porostů imisemi, zavedené v lesním hospodářství České republiky (stupně poškození lesního porostu: O, O/I, I, II, IIIa, IIIb, IV). Stupnice je založena na hodnocení ztráty jehličí, resp. listí (defoliace) jednotlivých stromů a procentického zastoupení stromů s defoliací vyšší než 50 % v daném porostu. Jako pomocný faktor je posuzován i stav asimilačního aparátu. Tyto dva parametry jsou velmi blízké výše uvedeným dvěma faktorům, jejichž společný souhrnný projev lze získat zpracováním dat družicového snímku Landsat-TM jako veličinu určující kvantitativní zdravotní stav lesa. Druhou stupnicí je defoliace a mortalita jehličnatých porostů. Tato klasifikační stupnice byla zvolena desetistupňová s dělením: 0 %, 1 10 %, %, %, %, %, %, %, %, %. Defoliační stupnice poskytuje jemněji odstupňovanou klasifikaci a lepší shodu mezi klasifikací ze snímku a kontrolním pozemním šetřením. Je to dáno zejména tou skutečností, že informace obsažené v datech družicového snímku jsou z fyzikálního hlediska bližší hodnocení defoliace, než speciální stupnici hodnocení imisního poškození jehličnanů. Metoda klasifikace zdravotního stavu lesů z družicových snímků má své aplikační podmínky a omezení. Mezi nejdůležitější patří potřeba dostatečného zápoje lesního porostu (větší než 70 %) a homogenity dřevinné skladby (větší než 80 %). Při nízkém zápoji je spektrální charakteristika lesního porostu ovlivňována podrostem. Při klasifikaci porostu s větším procentem příměsi jiných druhů dřevin než je dřevina klasifikovaná, vzniká obvykle zkreslení, neboť každá dřevina má svou vlastní spektrální charakteristiku a rozsah hodnot. Tyto závislosti jsou však při znalosti dřevinné skladby porostů do určité míry korigovatelné. Vlivem expozice svahů může dojít k místním nepřesnostem v rozlišení listnatých a jehličnatých dřevin. Zmíněné chybné zařazení však nemá vliv na klasifikaci jejich zdravotního stavu. Mapa může v určitém procentu plochy zachycovat i vegetaci mimo les (keřové, travnaté porosty, zemědělské plodiny) a případně i abiotické prvky, které při klasifikaci nelze vždy zcela eliminovat. Klasifikace některých míst snímku může být z důvodů výskytu oblačnosti, stínů od mraků, silnějšího oblačného oparu, mlhy a smogu potlačena. Charakter informace z družicového snímku je dán fyzikálním principem projevu vegetace v infračervených pásmech záření odraženého od zemského povrchu a současnou technickou úrovní skeneru družice [1]. 18
24 5.2 Zpracování a vyhodnocení vzájemné závislosti dat Regresní a korelační analýza Třetí část zpracování se zabývá odvozením korelačních závislostí a regresních funkcí mezi zdravotním stavem vyjádřeným defoliací a parametry abiotického prostředí lesních porostů. Metody regresní a korelační analýzy slouží k poznání a matematickému popisu statistických závislostí a k ověřování deduktivně učiněných teorií. Jde o hledání, zkoumání a hodnocení souvislostí mezi dvěma a více statistickými znaky. Cílem tohoto zkoumání je hlubší vniknutí do podstaty sledovaných jevů a procesů určité oblasti a tím i přiblížení k tzv. příčinným (kauzálním) souvislostem a závislostem. Při studiu závislostí mezi zdravotním stavem lesních porostů a imisní zátěží, klimatickými faktory a nadmořskou výškou, musíme nejprve určit regrese, tzn. průběh závislosti a tendencí změn zdravotního stavu na základě změn nezávisle proměnných parametrů imisní zátěže a klimatických faktorů prostředí. Rozlišujeme tzv. pevné a volné závislosti: Pevná závislost dvou proměnných stejným hodnotám jedné proměnné odpovídají i stejné hodnoty proměnné druhé. Jde o vztah, který se projeví s jistotou. Volná závislost výskyt jednoho jevu ovlivňuje výskyt druhého v tom smyslu, že se zvýšila pravděpodobnost nastoupení druhého jevu při nastoupení prvního. Dále je vhodné rozlišit jednostranné a vzájemné závislosti: Jednostrannými se zabývá regresní analýza. Vzájemnými (většinou lineárními) závislostmi se zabývá korelační analýza. [16, 17] Regresní analýza Regresní analýza se používá při zkoumání závislostí dvou a více číselných proměnných. Je to souhrn statistických metod a postupů sloužících k odhadu hodnot nebo středních hodnot nějaké proměnné odpovídající daným hodnotám jedné či většího počtu vysvětlujících proměnných. Snahou regresní analýzy je nalézt idealizující matematickou funkci jako takovou, aby co nejlépe vyjadřovala charakter závislosti a co nejvěrněji zobrazovala průběh změn podmíněných průměrů závisle proměnné. Tato svojí podstatou hypotetická funkce se nazývá regresní funkce. Cílem regresní analýzy je co nejlepší přiblížení empirické (vypočítané) regresní funkce k hypotetické regresní funkci. Rozlišujeme: jednoduchá regrese používá se pouze jedna vysvětlující proměnná vícenásobná regrese Od jednoduché regrese se přechází k vícenásobné proto, aby se odhady hodnot či středních hodnot vysvětlované proměnné zlepšily. Funkce η = η(x) se nazývá regresní funkce. Volí se různé funkce známé z matematiky. Podle toho, jestli je funkce lineární z hlediska parametrů, rozlišujeme lineární a nelineární regresní modely. Příkladem lineárních modelů může být například přímka, rovina, parabola, hyperbola nebo logaritmická funkce; nelineárním modelem je např. exponenciální nebo mocninná funkce. Často jsou vhodnými bodovými odhady regresních parametrů odhady pořízené metodou nejmenších čtverců (odhady minimalizující součet čtvercových odchylek) [16, 17]. 19
Volitelný předmět Habituální diagnostika
Tomáš Žid tomas.zid@mendelu.cz LDF MENDELU Volitelný předmět Habituální diagnostika Vývoj stavu lesních porostů v České republice a v Evropě Program ICP Forests Vývoj zdravotního stavu porostů strana 2
VíceROZPTYLOVÉ PODMÍNKY A JEJICH VLIV NA KONCENTRACI AEROSOLOVÝCH ČÁSTIC PM 10 V LOKALITĚ MOSTECKÉHO JEZERA
ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY A JEJICH VLIV NA KONCENTRACI AEROSOLOVÝCH ČÁSTIC PM 10 V LOKALITĚ MOSTECKÉHO JEZERA Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Vodárenská a biologie 2015
VíceMetody hodnocení sucha v lesních porostech. Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais
Metody hodnocení sucha v lesních porostech Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais Hodnocení sucha v lesních porostech ve velkém prostorovém měřítku sucho jako primární stresový faktor i jako
VíceProblematika škod na lesních porostech v Jizerských horách. Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK,
Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK, petra.kuskova@czp.cuni.cz CHKO Jizerské hory Založena 1968 (patří mezi nejstarší
VíceVolitelný předmět Habituální diagnostika
Tomáš Žid tomas.zid@mendelu.cz 12. 12. 2012, B36 LDF MENDELU Volitelný předmět Habituální diagnostika Využití dálkového průzkumu země při zjištění zdravotního stavu porostů Habituální diagnostika dalších
VíceHodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most
Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Voda a krajina 2014 1 Projekt č. TA01020592 je řešen s finanční
VícePorost s jednoduchou strukturou jednoetážový porost.
Struktura lesa Struktura (skladba, složení) lesního porostu označuje souhrn vnějších i vnitřních znaků charakterizujících celé jeho vnitřní uspořádání, tj. obraz stavu porostu zaznamenaný v určitém okamžiku
VíceVýskyt škodlivých činitelů v lesích Česka v roce 2009
Výskyt škodlivých činitelů v lesích Česka v roce 2009 Lesní ochranná služba Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Lesní hospodářství v Česku Celková rozloha lesů 2,63 mil. ha Lesnatost
Více± 2,5 tis. ks/ha) a Kraji Vysočina (11,8 ± 3,2 tis. ks/ha). Jedná se zároveň o kraje s nejvyšším zastoupením jehličnanů.
Obnova lesa Charakteristiky obnovy jsou jedním z nejdůležitějších ukazatelů stavu a především budoucího vývoje lesa. Stav obnovy předurčuje na dlouhou dobu budoucí druhové složení lesních porostů, jejich
VíceMožné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617 Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních
VíceMožnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz
25. 10. 2012, Praha Ing. Petr Vahalík Ústav geoinformačních technologií Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz 21. konference GIS Esri v ČR Lesní vegetační stupně
VíceZdroj: Ústav pro hospodářské úpravy lesa. v tom jehličnaté celkem listnaté celkem holina
4.2. Lesnictví Lesnictví představuje jeden ze základních pilířů primárního sektoru. Využívá tradičních přírodních zdrojů, od některých dalších sektorů prvovýroby se však vyznačuje dlouhotrvajícím hospodařením.
VíceHodnocení účinků látek znečišťujících ovzduší na ekosystémy dle metodologie EHK OSN
Hodnocení účinků látek znečišťujících ovzduší na ekosystémy dle metodologie EHK OSN Obsah přednášky: Doc. Ing. Miloš Zapletal, Dr. Procesy Účinky Kritéria pro hodnocení účinků Opatření a legislativa Imisní
VíceŠkody zvěří na lesních porostech
Škody zvěří na lesních porostech Odhady zastoupení jedinců poškozených zvěří byly získány na základě dat pozemního šetření druhého cyklu Národní inventarizace lesů. Šetření bylo provedeno na počtu 7 772
VíceVýstupy Národní inventarizace lesů
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů brandýs nad labem Výstupy Národní inventarizace lesů uskutečněné v letech 2011 2015 Národní inventarizace lesů (NIL) je nezávislé šetření o skutečném stavu a vývoji lesů.
VíceINFORMAČNÍ SYSTÉMY PRO KRIZOVÉ ŘÍZENÍ POUŽITÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO MODELOVÁNÍ A SIMULACE KRIZOVÝCH SITUACÍ - T6 ING.
INFORMAČNÍ SYSTÉMY PRO KRIZOVÉ ŘÍZENÍ POUŽITÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO MODELOVÁNÍ A SIMULACE KRIZOVÝCH SITUACÍ - T6 ING. JIŘÍ BARTA Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání
VíceVliv zhoršeného zdravotního stavu smrkového porostu v důsledku globálních klimatických změn na reálný efekt celospolečenských funkcí lesa
Vliv zhoršeného zdravotního stavu smrkového porostu v důsledku globálních klimatických změn na reálný efekt celospolečenských funkcí lesa Jiří Schneider Alice Melicharová Petr Kupec Jitka Fialová Ilja
VíceI N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu
VíceEkologie lesa, stabilita lesních ekosystémů a faktory ovlivňující zdravotní stav lesů
Ekologie lesa, stabilita lesních ekosystémů a faktory ovlivňující zdravotní stav lesů doc. Ing. Vít Šrámek, PhD. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i Tento projekt je spolufinancován
VíceMožné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje Jaroslav Rožnovský Extrémní projevy počasí Extrémní projevy počasí
VíceKlimatické podmínky výskytů sucha
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno Klimatické podmínky výskytů sucha Jaroslav Rožnovský, Filip Chuchma PŘEDPOVĚĎ POČASÍ PRO KRAJ VYSOČINA na středu až pátek Situace:
VícePřípadová studie: Srovnávací analýza odtokových poměrů lesních mikropovodí v suchých periodách
Případová studie: Srovnávací analýza odtokových poměrů lesních mikropovodí v suchých periodách Petr Kupec, Jan Deutscher LDF MENDELU Brno Zadržování vody v lesních ekosystémech 5. 10. 2016, hotel Hazuka,
VíceKarlovarský kraj Ústecký kraj
Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín Modernizace výuky prostřednictvím ICT registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0505 Karlovarský kraj Ústecký kraj VY_32_INOVACE_PRE.3.11 1.
VíceHodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Jaroslav Rožnovský, Mojmír
VíceInformace o materiálu vlády ČR Program revitalizace Krušných hor schváleného usnesením vlády ČR č dne
Informace o materiálu vlády ČR Program revitalizace Krušných hor schváleného usnesením vlády ČR č. 1031 dne 23. 11. 2016 Presentováno na semináři Lesník 21. století, 23.3.2017, Kašperské Hory KH - východiska
VíceIng. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země
Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země strana 2 Co je DPZ Dálkový průzkum je umění rozdělit svět na množství malých barevných čtverečků, se kterými si lze hrát na počítači a odhalovat jejich neuvěřitelný
VíceZMĚNY OBSAHŮ PRVKŮ V POROSTECH SMRKU, BUKU, JEŘÁBU
ZMĚY OBSAHŮ PRVKŮ V POROSTECH SMRKU, BUKU, JEŘÁBU A BŘÍZY V PRŮBĚHU ROKU Řešitel: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, Jíloviště-Strnady Doba řešení: 23 24 Řešitelský kolektiv: Vít Šrámek,
VíceČeský hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR
Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Obsah I. ÚVOD... 2 II. METEOROLOGICKÉ A ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY... 2 III. ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ SUSPENDOVANÝMI
VícePrůběh průměrných ročních teplot vzduchu (ºC) v období na stanici Praha- Klementinum
Změna klimatu v ČR Trend změn na území ČR probíhá v kontextu se změnami klimatu v Evropě. Dvě hlavní klimatologické charakteristiky, které probíhajícím změnám klimatického systému Země nejvýrazněji podléhají
VíceREGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH
REGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH Podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, ve znění pozdějších předpisů, provádí ÚKZÚZ v rámci agrochemického zkoušení zemědělských půd (AZZP) také sledování obsahů rizikových
VíceEnvironmentální problémy. Znečišťování ovzduší a vod
GLOBÁLNÍ PROBLÉMY LIDSTVA Environmentální problémy Znečišťování ovzduší a vod Bc. Hana KUTÁ, Brno, 2010 OSNOVA Klíčové pojmy 1. ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ Definice problému Přírodní zdroje znečištění Antropogenní
VíceDiagnostika poškození lesních dřevin. Habituální diagnostika, defoliace, ukázky symptomů základních typů poškození
Diagnostika poškození lesních dřevin Habituální diagnostika, defoliace, ukázky symptomů základních typů poškození ICP - Forest Lesprojekt 15 Picea abies defoliace smrk 10 % 30 % 15 % 40 % defoliace smrk
VíceA-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark
A-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE (DO ROKU 2020) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČR Tabulka 47: Úplná emisní bilance kraje Vysočina, údaje rok 2011,
Vícewww.zlinskedumy.cz Ústecký kraj
www.zlinskedumy.cz Ústecký kraj Rozloha: 5 335 km 2 Počet obyvatel: 827 223 obyv. Hustota zalidnění: 155 obyv./ km 2 Sídlo krajského úřadu: Ústí nad Labem Okresy: 7 Ústí nad Labem, Most, Chomutov, Louny,
VíceDálkový průzkum Země DPZ. Zdeněk Janoš JAN789
Dálkový průzkum Země DPZ Zdeněk Janoš JAN789 Obsah: Úvod Co je DPZ (Dálkový Průzkum Země) Historie DPZ Rozdělení metod DPZ Využití DPZ Projekty využívající data DPZ Současné družicové systémy Zdroje Závěr
VíceKvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007
Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007 Ochrana ovzduší ve státní správě 18. 20. listopadu 2007 Jan Macoun, Český hydrometeorologický ústav macoun@chmi.cz Emisní bilance podklady: REZZO 1: údaje
VíceMeteorologické minimum
Meteorologické minimum Stabilitně a rychlostně členěné větrné růžice jako podklad pro zpracování rozptylových studií Bc. Hana Škáchová Oddělení modelování a expertíz Úsek ochrany čistoty ovzduší, ČHMÚ
VíceNadzemní biomasa a zásoba uhlíku
Nadzemní biomasa a zásoba uhlíku V poslední době vzniká velice aktuální potřeba kvantifikace množství biomasy a uhlíku především ze dvou důvodů. Prvním je požadavek stanovení množství uhlíku vázaného v
Více4. Životní prostředí. Půdní fond: Orná půda dlouhodobě ubývá...
4. Životní prostředí Půdní fond: Orná půda dlouhodobě ubývá... Z celkové výměry kraje tvoří téměř dvě třetiny nezemědělská půda, tzn. lesní pozemky, zastavěné plochy a nádvoří, vodní plochy a ostatní plochy.
VíceBohumil Koníček vedoucí odboru správy majetku Městský úřad Neratovice Kojetická Neratovice. Martinov
Bohumil Koníček vedoucí odboru správy majetku Městský úřad Neratovice Kojetická 1028 277 11 Neratovice Dendrologické posouzení dřeviny, rostoucí na pozemku č. 185/17 k.ú. Neratovice Quercus robur dub letní
VíceČeský hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR
Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Obsah I. ÚVOD... 2 II. METEOROLOGICKÉ A ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY... 2 III. ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ SUSPENDOVANÝMI
VícePracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2
Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs
VíceStav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013
Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013 a) Zhodnocení stavu a vývoje kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004-2013 zejména vzhledem k zprovoznění Vysočanské radiály.
Více2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením.
Pracovní list č. 2 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část. 1 Obsah tématu: Obsah tématu: 1) Vlivy působící na rostlinu 2) Povětrnostní činitelé a pojmy související s povětrnostními činiteli 3) Světlo
VíceMožné dopady měnícího se klimatu na území České republiky
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky Jaroslav Rožnovský Naše podnebí proč je takové Extrémy počasí v posledních
VíceÚvod k lesním ekosystémům
Úvod k lesním ekosystémům Lesní ekosystémy jsou nejdůležitějšími klimaxovými ekosystémy pro oblast střední Evropy, která leží v zóně temperátního širokolistého lesa. Této zóně se vymykají malé plochy jehličnatého
VíceVEGETAČNÍ BARIÉRY Mgr. Jan Karel
VEGETAČNÍ BARIÉRY Využití metodiky pro kvantifikaci efektu výsadeb vegetačních bariér na snížení koncentrací suspendovaných částic a na ně vázaných polutantů 10. 11. 2017 Mgr. Jan Karel Metodika pro výpočet
VícePROGRAMY KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓN A AGLOMERACÍ (PZKO)
PROGRAMY KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓN A AGLOMERACÍ (PZKO) Programy ke zlepšení kvality ovzduší 2014 Součást Střednědobé strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR Pro všechny zóny a aglomerace
VíceVláhová bilance krajiny jako ukazatel možného zásobení. podzemní vody
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Jaroslav Rožnovský Vláhová bilance krajiny jako ukazatel možného zásobení podzemní vody Mendelova univerzita, Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin
VícePřed dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu
Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu zemského povrchu. Hlavní příčinou odlesňování je po staletí
VíceJak se projevuje změna klimatu v Praze?
Jak se projevuje změna klimatu v Praze? Michal Žák (Pavel Zahradníček) Český hydrometeorologický ústav Katedra fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulta Univerzita Karlova Větší růst letních dnů
VíceČeský hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR
Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Obsah I. ÚVOD... 2 II. METEOROLOGICKÉ A ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY... 2 III. ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ SUSPENDOVANÝMI
VíceHLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ
HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin
VíceKód VM: VY_32_INOVACE_4PRI30 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581
Kód VM: VY_32_INOVACE_4PRI30 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: Miroslav Přichystal Datum: 10.4. 2013 Ročník: 9. ročník Vzdělávací oblast: Člověk
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
VíceAnalýza lesnického hospodaření na revíru Přebuz (LS Kraslice)
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ Analýza lesnického hospodaření na revíru Přebuz (LS Kraslice) Martin Šejnoha BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Vedoucí bakalářské práce: Ing. Jiří Remeš,
VíceMonitorování kvality ovzduší v České republice
Monitorování kvality ovzduší v České republice Jaroslav Šantroch, Jana Ostatnická Český hydrometeorologický ústav Sezimovo Ústí 4. 6.. 006 Sledování kvality ovzduší legislativně vymezují Český hydrometeorologický
VíceEkonomika lesního hospodářství
Ekonomika lesního hospodářství Cvičení Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Výrobní podmínky a hospodářská opatření v lesním
VíceHodnocení let 2013 a 2014 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy
Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno Hodnocení let 2013 a 2014 a monitoring sucha na webových stránkách
VíceZákladní komponenty modelu lesa. Jan Kadavý
Základní komponenty modelu lesa Jan Kadavý Základní členění modelů Zdroj: Fabrika, Pretzsch 20011: Analýza a modelovanie lesných ekosystémov. Klasifikace modelů Předmět prezentace Zdroj: Fabrika, Pretzsch
VíceGLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ A JEHO DOPADY
GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ A JEHO DOPADY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Globální oteplování a jeho dopady V této kapitole se dozvíte: Co je to globální oteplování. Jak ovlivňují skleníkové plyny globální
VíceVýstupy Národní inventarizace lesů
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů brandýs nad labem Výstupy Národní inventarizace lesů uskutečněné v letech 2011 2015 Národní inventarizace lesů (NIL) je nezávislé šetření o skutečném stavu a vývoji lesů.
VíceHodnocení úrovně koncentrace PM 10 na stanici Most a Kopisty v průběhu hydrologické rekultivace zbytkové jámy lomu Most Ležáky 1
Hodnocení úrovně koncentrace PM 1 na stanici Most a Kopisty v průběhu hydrologické rekultivace zbytkové jámy lomu Most Ležáky 1 Projekt č. TA12592 je řešen s finanční podporou TA ČR Znečištění ovzduší
VícePODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/
gr.j.mareš Podnebí EU-OP VK VY_32_INOVACE_656 PODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/ POČASÍ-AKTUÁLNÍ STAV OVZDUŠÍ NA URČITÉM MÍSTĚ PODNEBÍ-PRŮMĚR.STAV OVZDUŠÍ NA URČITÉM MÍSTĚ
VíceStav lesních půd drama s otevřeným koncem
Stav lesních půd drama s otevřeným koncem Pavel Rotter Ca Mg Lesní půda = chléb lesa = Prvek K význam pro výživu rostlin příznaky nedostatku podporuje hydrataci pletiv a osmoregulaci, aktivace enzymů ve
VíceEU PENÍZE ŠKOLÁM. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Autor: Mgr. Romana Parobková Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Vzdělávací obor: Člověk a jeho svět Vyučovací předmět: Vlastivěda
VíceNávrh postupu pro stanovení četnosti překročení 24hodinového imisního limitu pro suspendované částice PM 10
Návrh postupu pro stanovení četnosti překročení 24hodinového imisního limitu pro suspendované částice PM 1 Tento návrh byl vypracován v rámci projektu Technologické agentury ČR č. TA23664 Souhrnná metodika
Více553/2002 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 16. prosince 2002,
Systém ASPI - stav k 2.1.2007 do částky 1/2007 Sb. a 60/2006 Sb.m.s. Obsah a text 553/2002 Sb. - poslední stav textu 553/2002 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví hodnoty zvláštních
VíceNázev lokality Stehelčeves 53,91 41,01 40,92 48,98 89,84 55,06 43,67 Veltrusy 13,82 14,41
Název lokality 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Stehelčeves 53,91 41,01 40,92 48,98 89,84 55,06 43,67 Veltrusy 13,82 14,41 Kromě meteorologických podmínek má na koncentrace suspendovaných
VíceVýskyt extrémů počasí na našem území a odhad do budoucnosti
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Výskyt extrémů počasí na našem území a odhad do budoucnosti Jaroslav Rožnovský Projekt EHP-CZ02-OV-1-035-01-2014 Resilience a adaptace
VíceRůstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 153 157 Srní 2. 4. dubna 2001 Růstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava Jiří Remeš & Iva Ulbrichová Katedra pěstování
VíceVÝZNAMNÉ SMOGOVÉ SITUACE A JEJICH ZÁVISLOST NA METEOROLOGICKÝCH PODMÍNKÁCH V ČR
VÝZNAMNÉ SMOGOVÉ SITUACE A JEJICH ZÁVISLOST NA METEOROLOGICKÝCH PODMÍNKÁCH V ČR Jana Šimková, Robert Skeřil, Gražyna Knozová Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Smogová situace je podle zákona
Více1 Tyto materiály byly vytvořeny za pomoci grantu FRVŠ číslo 1145/2004.
Prostá regresní a korelační analýza 1 1 Tyto materiály byly vytvořeny za pomoci grantu FRVŠ číslo 1145/2004. Problematika závislosti V podstatě lze rozlišovat mezi závislostí nepodstatnou, čili náhodnou
VíceHYDROLOGIE Téma č. 6. Povrchový odtok
HYDROLOGIE Téma č. 6 Povrchový odtok Vznik povrchového odtoku Část srážkové vody zachycena intercepcí: = Srážky, které padají na vegetaci, se zde zachytí a částečně vypaří Int. závisí na: druhu a hustotě
VíceKoncentrace tuhých částic v ovzduší v bezesrážkových epizodách
Koncentrace tuhých částic v ovzduší v bezesrážkových epizodách The concentration of airborne in episode without precipitation Gražyna Knozová Robert Skeřil Český hydrometeorologický ústav, Brno Zdroje
VíceNárodní inventarizace lesa
Národní inventarizace lesa Ing. Radim Klíma Olomouc 10.3.2017 Základní informace NIL je nezávislé šetření o skutečném stavu a vývoji lesů. Jejím úkolem je podat souhrnné údaje o stavu lesů v České republice
VíceJezero Most. Dopady na mikroklima, kvalitu ovzduší, ekosystémy vody a půdy v rámci hydrické rekultivace hnědouhelných lomů aneb
Dopady na mikroklima, kvalitu ovzduší, ekosystémy vody a půdy v rámci hydrické rekultivace hnědouhelných lomů aneb Jezero Most Zdroj fotografií: PKÚ, s.p. 1 Projekt č. TA01020592 je řešen s finanční podporou
VíceMokřady aneb zadržování vody v krajině
Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu
VíceSoubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR
Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Radek Bače, Vojtěch Čada, Miroslav Svoboda Znalosti o struktuře lesů představují potřebný zdroj informací pro správné a efektivní rozhodování
VíceKLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
KLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro
VícePŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU
PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Příčiny změny klimatu V této kapitole se dozvíte: Jaké jsou změny astronomických faktorů. Jaké jsou změny pozemského původu. Jaké jsou změny příčinou
Více4. Životní prostředí. Půdní fond Orné půdy neustále meziročně ubývá...
4. Životní prostředí Půdní fond Orné půdy neustále meziročně ubývá......rozšiřují se lesní pozemky. Pro harmonický vývoj krajiny a kvalitu životního prostředí je důležité hospodaření s půdou. Půdní fond
VíceUPRAVENÁ EMISNÍ BILANCE VYTÁPĚNÍ BYTŮ MALÝMI ZDROJI OD ROKU 2006
Č ESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ODDĚ LENÍ EMISÍ A ZDROJŮ PRACOVIŠTĚ MILEVSKO UPRAVENÁ EMISNÍ BILANCE VYTÁPĚNÍ BYTŮ MALÝMI ZDROJI OD ROKU 2006 ING. PAVEL MACHÁLEK RNDR. JIŘÍ MACHART, CSC. Milevsko 2007
Vícesdružení podnikatelů v teplárenství Partyzánská 1/7 PRAHA
sdružení podnikatelů v teplárenství Partyzánská 1/7 PRAHA 7 170 00 tscr@tscr.cz Aktuální vývoj v oblasti soudních sporů o náhrady imisních škod na lesích Novela vyhlášky o škodách na lesích Ing. Jiří Vecka,
VíceSucho se za uplynulý týden výrazně prohloubilo a dosáhlo nejhoršího rozsahu v tomto roce
Tisková zpráva 21.8.2018 Ústav výzkumu globální změny AV ČR Tým Intersucho Sucho se za uplynulý týden výrazně prohloubilo a dosáhlo nejhoršího rozsahu v tomto roce V tomto týdnu došlo k prohloubení sucha
VíceCo je to CO 2 liga? Víš, co je to CO 2??? Naučil/a jsi se něco nového???
Co je to CO 2 liga? Je to celorepubliková soutěž, která je učena pro týmy 3-10 studentů ve věku cca 13-18 let (ZŠ, SŠ). Zabývá se tématy: klimatické změny, vody, energie a bydlení, jídla, dopravy. Organizátorem
VíceMěření transpirace prostřednictvím transpiračního proudu a operačních struktur dřevin významných z hlediska vodního provozu
Měření transpirace prostřednictvím transpiračního proudu a operačních struktur dřevin významných z hlediska vodního provozu J.Čermák, N.Naděždina Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Transpirace
Víceprosinec 2016 Graf č. 4: Porovnání průměrných předběžných a výsledných cen tepelné energie v roce 2015 vyrobené z uhlí... 7
prosinec 2016 Obsah: 1. Úvod... 2 2. Přehled průměrných cen tepelné energie za rok 2015 na jednotlivých úrovních předání tepelné energie. 3 3. Vývoj průměrné ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele...
VíceRNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti
Autor RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti Blok BK14 - Sekundární prašnost Datum Prosinec 2001 Poznámka Text neprošel
VícePodmínka byla zohledněna v plném rozsahu v rámci bodu IV. tohoto opatření obecné povahy, které ukládá, že opatření Programu
1) Odůvodnění podle 10g odst. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů: V souladu se zákonem č. 100/2001
VíceNa květen je sucho extrémní
14. května 2018, v Praze Na květen je sucho extrémní Slabá zima v nížinách, podprůměrné srážky a teplý a suchý duben jsou příčinou současných projevů sucha, které by odpovídaly letním měsícům, ale na květen
VíceÚčel a doba měření. Měřicí místa a měřené veličiny
Měření kvality ovzduší v Orlických horách a zhodnocení naměřených koncentrací s ohledem na možné poškozující efekty na lesní ekosystémy v Orlických horách pro jednotlivé sloučeniny a jejich vzájemné působení
VíceVEGETAČNÍ BARIÉRY Mgr. Jan Karel
VEGETAČNÍ BARIÉRY Metodika pro výpočet účinnosti výsadeb vegetačních pásů ke snížení imisních příspěvků liniových a plošných zdrojů emisí částic a na ně vázaných polutantů 17. 10. 2017 Mgr. Jan Karel Vegetační
VíceDatové sady odboru životního prostředí a zemědělství určené ke sdílení (více informací: Ing.Irena Košková, 485 226 412, irena.koskova@kraj-lbc.
Datové sady odboru životního prostředí a zemědělství určené ke sdílení (více informací: Ing.Irena Košková, 485 226 412, irena.koskova@kraj-lbc.cz) Poskytovatel datové sady Název datové sady Stručný popis
VíceČeský hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR
Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Obsah I. ÚVOD... 2 II. METEOROLOGICKÉ A ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY... 2 III. ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ SUSPENDOVANÝMI
Víceprosinec 2017 Graf č. 4: Porovnání průměrných předběžných a výsledných cen tepelné energie v roce 2016 vyrobené z uhlí... 7
prosinec 2017 Obsah: 1. Úvod... 2 2. Přehled průměrných cen tepelné energie za rok 2016 na jednotlivých úrovních předání tepelné energie. 3 3. Vývoj průměrné ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele...
VíceDPZ Dálkový průzkum Země. Lukáš Kamp, KAM077
DPZ Dálkový průzkum Země Lukáš Kamp, KAM077 Dálkový průzkum Země je věda i umění získávat užitečné informace o objektech, plochách či jevech prostřednictvím dat měřených na zařízeních, která s těmito zkoumanými
VíceSystémový přístup v pohledu na stromy
Systémový přístup v pohledu na stromy Petr Horáček Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Obsah Strana 3 1 Východiska 2 Současnost
VíceDPZ Dálkový Průzkum Země. Luděk Augusta Aug007, Vojtěch Lysoněk Lys034
DPZ Dálkový Průzkum Země 1 Obsah Úvod Historie DPZ Techniky DPZ Ukázky 2 DPZ znamená Dálkový průzkum Země nám dává informace o vlastnostech objektů na zemském povrchu s využitím informací získaných v globálním
Více