Internetové zdroje ke zdravotní politice České republiky přístupné v síti veřejných informačních služeb ve zdravotnictví

Transkript

1 Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Škola veřejného zdravotnictví , Praha 10, Ruská 85 Internetové zdroje ke zdravotní politice České republiky přístupné v síti veřejných informačních služeb ve zdravotnictví Autor práce: PhDr. Helena Bouzková Konzultant: Doc. MUDr. Ctibor Drbal, CSc. Oponent: PhDr.Eva Lesenková V Praze dne 26.ledna 2001

2 Souhrn UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele Informační práce, někdy také informační aktivity (resp. činnosti) jsou lidské činnosti spojené s nakládáním s informacemi, tzn. s jejich tvorbou, shromažďováním, zpracováním, ukládáním, zprostředkováním a podobně. Za informačního pracovníka jsou považováni příslušníci informačních povolání jako jsou knihovníci, informační specialisté, informační brokeři, kteří se přímo zabývají poskytováním informačních služeb a zpravidla mají knihovnicko-informační vzdělání. Dobrý informační profesionál disponuje expertní znalostí obsahu informačních zdrojů včetně schopnosti kriticky je hodnotit a rozlišit jejich relevanci; vytváří a udržuje vyhovující, přístupné a nákladově efektivní informační služby, které jsou v souladu s posláním a cíli organizace; je schopen poskytovat kvalitní školení a podporovat pro uživatele knihovnických a informačních služeb a využívat vhodné informační technologie k získávání, ukládání a šíření informací. Ve své práci vycházím z výše naznačeného profilu informační profese a zaměřuji se na komentovaný přehled moderních informačních zdrojů ke zdravotní politice. Po části věnované užitečné terminologii (kap.1) se zabývám hlavní tématickou zdrojovou oblastí ke zdravotní politice v ČR (kap.2,3,4). V kapitole 5 popisuji stručně institucionální základnu pro poskytování veřejných informačních služeb ve zdravotnictví (VISZ). Zabývám se nutností hodnocení informací poskytovaných prostřednictvím moderních informačních technologií (internetu) a popisuji přístupné informační zdroje v Národní lékařské knihovně a síti VISZ. Kapitolu uzavírám seznamem užitečných www adres ve zdravotnictví. Přílohy dokumentují výstupy z jednotlivých www stránek, které jsou vytvářené nebo dostupné v Národní lékařské knihovně.

3 Obsah UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele 1. Terminologie 3 2. Zdravotní politika České republiky 6 3. Národní program zdraví - dlouhodobá strategie pro Českou republiku 7 4. Zdraví 21 zdraví pro všechny do 21. století Cíl 19 dokumentu Zdraví 21 nové aspekty využívání a šíření informací Veřejné informační služby ve zdravotnictví (VISZ) Internet Národní lékařská knihovna a vybrané informační zdroje NLK-Dokumentační centrum WHO Primární informační prameny Sekundární informační prameny Užitečné www adresy pro zdravotnictví Závěr Použitá literatura Přílohy 37

4 1. Terminologie Informace (z latinského informatio, onis, f. představa, obrys) původní sdělení, zpráva, podávaná písemně, ústně nebo jiným způsobem (s pomocí signálů, technických prostředků), od poloviny 20. století obecně vědecký pojem, užívaný v řadě oborů, který znamená a) zprávu o nějaké věci nebo situaci, jež se někomu předává, b) zmenšení, snížení neurčitosti v důsledku získaného sdělení, c) sdělení těsně spojené s řízením, signály spojené se syntaktickými, sémantickými a pragmatickými charakteristikami, d) odraz různotvárnosti mezi libovolnými objekty a procesy v živé i neživé přírodě. (Lit. 1) Sociální informace je nejvyšší a nejsložitější typ informace. Jsou to poznatky, sdělení, zprávy vytvářené a využívané ve společnosti, týkající se zejména vztahů lidí, jejich součinnosti, potřeb a zájmů. Sociální informace plní funkce komunikativní, řídící, vědeckopoznávací, výchovně-vzdělávací a další. (Lit. 1) Informatika je multidisciplinární vědní obor, jehož úkolem je zkoumat kořeny vzniku, oběhu a využívání informací a dat, odhalit objektivní a subjektivní činitele, působící při zákonité směně informací ve společnosti. Objektem informatiky jsou procesy přeměny poznatků v informace a informační prameny, komunikační akty a procesy v nichž informace obíhají, organizace a prostředky ke komunikaci používané. Informatika může být: a) kybernetická, matematická informatika zkoumá informaci a informační komunikaci jako fyzikální jev, b) sociální informatika se zabývá studiem informační komunikace ve společnosti c) vědní informatika studuje procesy získávání, uchovávání, zpracování, transformace, sdělování a využívání informací, vypracovává jejich teorii a historii, metodiku a organizaci, jakož i využití ve vědě a technice. Lékařská (zdravotnická) informatika je jedna z aplikovaných informatik a je definována jako vědní obor zabývající se vlastnostmi, zpracováním a využitím lékařské informace. Její náplň je velmi rozsáhlá.

5 Náleží do ní partie obecné (komunikace s počítačem, textové editory, databázové systémy a internet) a partie speciální: - vědecké lékařské informace a jejich zpracování a získávání za pomoci moderních informačních technologií (databázové systémy, ), - klasifikace a klasifikační systémy v medicíně (např. problémy standardizace lékařského názvosloví, tezaurus Medical Subject Headings MeSH, systémy MKN atd.), - počítačové zpracování biologických signálů ( např. EKG, EEG a dalších), mezinárodní klasifikační - počítačové zpracování obrazu (např. CT, MR, sonografie a na ně navazující systémy pro přenos a archivaci obrazu včetně problematiky telekonferencí, televýuky a multimediálních výukových programů), - nemocniční informační systémy a informační systémy pro ambulantní lékaře kombinace prvku dokumentačního a komunikačního, - diagnostické systémy a podpora rozhodování v medicíně, - počítačová simulace vytváření a aplikace matematických modelů v medicíně, - počítače v řízení lékařských přístrojů. S lékařskou ( zdravotnickou) informatikou úzce souvisí problematika ochrany dat, zdravotnická statistika a biometrie, právní a etické aspekty informatiky, organizační a ekonomická problematika ve zdravotnictví atd. (Lit. 2) Publikování elektronické je příprava, tvorba, zachycení, transformace, ukládání a šíření dokumentů v digitální podobě. (Lit. 18) Veřejné zdravotnictví je průnikový obor, který integruje témata zdravotní politiky, teorie řízení a ekonomiky zdravotnictví, zdravotnických systémů, zdravotnické legislativy a etiky, podpory zdraví, hygieny, epidemiologie, statistiky, demografie, sociální medicíny, komunitní péče, prevence apod. Nezbytným předpokladem rozvoje tohoto oboru je kvalitní informační zabezpečení, které spočívá ve sběru dat, jejich analýze, přenosu a komunikaci mezi subjekty (Lit. 3) Zdravotní politika je vyjádřením zájmu státu na zdravotním stavu obyvatelstva a na jeho ovlivnění.

6 Cílem zdravotní politiky by mělo být poznání vztahů, procesů a jevů, které se na utváření zdravotního stavu populace podílejí a jejich postižení prostřednictvím politických rozhodnutí, směřujících především do oblasti legislativy a do sféry ekonomických nástrojů a mechanismů. Hovoříme li o systémovém pojetí zdravotní politiky, máme na mysli, že na veškeré elementy, které jsou předmětem jejího zájmu, musíme nahlížet ve všech jejich vazbách a interakcích. V rámci jakéhokoliv systému jsou vztahy realizovány prostřednictvím informací. Každá nová informace ovlivňuje chování systému a vyvolává reakce, zpětné vazby a konkrétní aktivity. Následně dochází ke změnám struktury a funkce systému. Tyto změny působí následně na daný systém a ovlivňují jeho chování. Subsystém péče o zdraví, který je součástí společenského systému, pracuje také na systémových principech. Poznávat vztahy a hledat možnosti a způsoby jejich pozitivního uplatnění v tom spočívá role, poslání a umění zdravotní politiky. Zdravotní politika k tomu potřebuje znát a analyzovat adekvátní informace. Potřebuje zkoumat, zda a jak probíhají procesy a jejich vztahy přispívající ke stabilizaci systému a optimalizaci jeho funkce. Zdravotní politika, řešící takto systém péče o zdraví populace ve všech jeho souvislostech, musí z hlediska jeho vztahů k vyššímu socioekonomickému systému i k jeho vlastním subsystémům identifikovat hlavní problémy. Zásahy se týkají všech subjektů, které se jakkoliv podílejí na tvorbě a realizaci zdravotní politiky. (Lit. 4) Znalost je osvojená zásoba poznatků o světě (okolí, prostředí), které jsou důležité pro výkon určité činnosti jednotlivce. Je to rozsáhlejší soustava poznaných pojmů, kategorií, definic a vztahů, která je spolu s vědomostmi součástí procesu utváření schopností a dovedností. (Lit. 5) Knowledge organization (pořádání znalostí) je oblast lidského poznání, které se zabývá organizací (pořádáním) jednotek znalostí (pojmy, teorie, hypotézy, poznatky, informace, data) a objektů všech typů, které odpovídají všem pojmům nebo pojmovým třídám tak, aby byly zachyceny znalosti o světě poznaného v uspořádané podobě a umožněno rozšiřování těchto znalostí pro účely jejich využití. (Lit.6)

7 2. Zdravotní politika České republiky Internetový zdroj: Zdravotní politika České republiky tvoří organizační, ekonomický a politický rámec aktivit, které směřují k ochraně, upevňování, rozvíjení a navracení zdraví, k omezování negativních důsledků poruch zdraví, ke zdravému stylu života, ke zlepšení životního a pracovního prostředí a k vyšší účinnosti a kvalitě zdravotní péče. Zdraví patří k prioritním hodnotám jednotlivce, rodiny i společnosti. Je předpokladem sociální a ekonomické úspěšnosti a podmínkou náležité kvality života jednotlivých občanů i celé společnosti. Narušené zdraví naopak přináší nejen tělesná a psychická strádání občanům, ale i značné ekonomické újmy jak jednotlivcům, tak celé společnosti. Ochrana a podpora zdraví je proto společným zájmem a odpovědností všech občanů, organizací, institucí, zájmových sdružení a státní správy, za dostupnost zdravotní péče pro všechny občany, soustavnost a kvalitu odpovídá stát. - Zdraví závisí především na podmínkách každodenního života lidí. Všechny složky společnosti zasahují do životních podmínek a životního prostředí a svým působením mohou zdraví chránit nebo naopak ohrožovat. - Cena zdraví musí být zahrnuta do ekonomického uvažování na všech úrovních řízení. Prostředky rozumně vynaložené na ochranu a podporu zdraví nejsou výdajem, ale racionální investicí pro jednotlivce i společnost, která se v konečné fázi odráží v hospodářském přínosu. - Východiskem ochrany a podpory zdraví je svobodné a odpovědné jednání informovaného občana. Základní motivací je jeho vědomí, že být zdráv je v jeho vlastním zájmu. V aspektech, které přesahují možnosti jednotlivce, působí obec a stát v rámci své zdravotní politiky, - Garantem zdravotní politiky je stát. Vytváří legislativní základnu a přispívá k vytváření ekonomických a etických podmínek, které usnadňují změny v chování, potřebné k ochraně a posilování zdraví, - Zdravotní politika se opírá o širokou síť zájmových skupin, vládních i nevládních organizací a institucí, obcí, škol, soukromých společností, vědeckých společností, církví a sdělovacích prostředků. Takto široce pojatá a horizontálně integrovaná účast se osvědčuje zejména u lokálních a regionálních zdravotních programů.

8 - Důležitou zásadou zdravotní politiky je stanovování priorit, na něž se koncentruje úsilí a prostředky na vládní úrovni a které jsou doporučovány k přednostnímu řešení v rámci občanských aktivit. - Akční plán zdraví a životního prostředí a Národní program zdraví ČR bude pokládán za komponentu zdravotní politiky na úseku odborného usměrňování péče o zdravé životní podmínky a ochrany a podpory zdraví. můsteček k národnímu programu zdraví. ( Lit. 7) V obecné politické úrovni se uplatňuje řada základních principů: sdílené odpovědnosti, integrace, předběžné opatrnosti, prevence a snižování rizika u jeho zdroje. Zajištění všeobecného přístupu ke zdravotním službám, založeným na současných vědeckých poznatcích a dobré kvalitě (cit. Světová deklarace zdraví přijatá světovou zdravotnickou komunitou na 51. světovém zdravotnickém shromáždění v květnu 1998) současně znamená zajištění přístupu k informacím a jejich šíření. (Lit. 8) 3. Národní program zdraví - dlouhodobá strategie pro Českou republiku Internetový zdroj: Národní program zdraví ČR je zásadní dokument, projednaný vládou ČR dne Jeho cílem je dlouhodobé vytváření podmínek pro zlepšení zdraví občanů České republiky. Orientuje se na předcházení nemocem a začlenění všech složek společnosti do všeobecného zájmu o zdraví. Vychází ze skutečnosti, že neexistuje odvětví či obor, který by ve větší či menší míře neovlivňoval zdraví lidí. K naplňování cílů programu přispívají projekty podpory zdraví. Jejich předmětem je příznivě ovlivňovat životní podmínky a výchovu ke zdravému způsobu života v rodinách, školách, podnicích, obcích a jiných společenstvích nebo případně na regionální či celostátní úrovni. Za aktivity související s tímto programem odpovídá úsek hlavního hygienika Ministerstva zdravotnictví ČR a Státní zdravotní ústav, jehož úkolem je vykonávat pro státní zdravotní správu odborné práce a zkoumání potřebná k účinným zdravotním opatřením a podporovat výchovu v preventivní medicíně. (Lit. 9) Tematické okruhy národního programu zdraví jsou následující: 1. Ozdravění výživy 2. Omezování kuřáctví 3. Omezování a zvládání nadměrného stresu

9 4. Zlepšení reprodukčního zdraví 5. Omezování spotřeby alkoholu 6. Optimalizace pohybové aktivity 7. Prevence škodlivého užívání drog 8. Prevence nemocí 9. Prevence úrazů a otrav 10. Životní prostředí Komunitní projekty: 11. Zdravé město 12. Podpora zdraví ve školách 13. Zdravý podnik 4. Zdraví 21 zdraví pro všechny do 21. století Internetový zdroj: Politika Zdraví pro všechny ve 21. století" (Health for All in 21st Century), přijatá světovou komunitou v květnu 1998 má za cíl realizovat představu zdraví pro všechny, jejíž koncept se zrodil na Světovém zdravotnickém shromáždění (World Health Assembly) v roce 1977 a ujal se jako celosvětové hnutí na konferenci v Alma-Atě v roce Určuje globální priority pro první dvě desetiletí 21. století a deset cílů k vytvoření nezbytných podmínek pro lidi na celém světě, aby byla dosažena a udržena nejvyšší možná úroveň zdraví. Je důležité si uvědomit, že zdraví pro všechny není jednorázový cíl. Je základním předpokladem sociální spravedlnosti a určuje vědecky podložený návod k lepšímu zdravému vývoji a nastiňuje proces, který povede k progresivnímu zlepšování zdraví lidí. Jak je zdůrazněno ve Světové zdravotnické deklaraci (World Health Declaration) přijaté členskými státy WHO v květnu 1998, realizace zdraví pro všechny závisí na přijetí zdraví jako lidského práva. To zahrnuje posílení vlivu etických a vědeckých principů ve zdravotní politice a zajištění výzkumu a služeb. Také to znamená nutnost zavádění spravedlivě orientované politiky a strategií, které kladou důraz na solidaritu, a zapracování obecné perspektivy, která by takové orientaci odpovídala. Globální politika zdraví pro všechny by měla být uskutečňována prostřednictvím regionálních a národních strategií, a Zdraví 21 je odpověď Evropského regionu.

10 Bylo vytčeno 21 cílů zdraví pro všechny, které specificky vyjadřují potřeby celého Evropského regionu a předpokládají důležitost akcí ke zlepšení situace. Těchto 21 cílů dohromady dává inspirativní rámec pro rozvoj zdravotních politik v zemích Evropského regionu. Tři základní hodnoty z etického základu Zdraví 21 jsou: - zdraví je základním lidským právem, - spravedlnost ve zdraví znamená solidaritu v aktivitách mezi státy a uvnitř zemí a jejich obyvatel, - účast a odpovědnost jednotlivců, skupin, institucí a komunit na pokračování zdravotního vývoje. Cíle zdraví pro všechny do 21. století jsou následující : Cíl 1. Solidarita pro zdraví v evropském regionu. Cíl 2. Spravedlnost ve zdraví. Cíl 3. Zdravý začátek života. Cíl 4. Zdraví mládeže do 18 let. Cíl 5. Zdravé stárnutí. Cíl 6. Zlepšení duševního zdraví. Cíl 7. Snížení výskytu přenosných nemocí. Cíl 8. Snížení výskytu neinfekčních onemocnění. Cíl 9. Snížení výskytu poranění způsobených násilím a úrazy. Cíl 10 Zdravé a bezpečné životní prostředí. Cíl 11 Zdravější životní styl. Cíl 12 Snížení škod způsobených alkoholem, drogami a tabákem. Cíl 13 Podmínky a příležitosti pro zdraví. Cíl 14 Multisektoriální odpovědnost za zdraví. Cíl 15 Integrovaný zdravotní systém. Cíl 16 Řízení v zájmu kvality péče. Cíl 17 Financování zdravotnictví a rozdělování finančních zdrojů. Cíl 18 Rozvoj lidských zdrojů v zájmu zdrav. Cíl 19 Výzkum a znalosti v zájmu zdraví. Cíl 20 Mobilizace partnerů pro zdraví. Cíl 21 Politika a strategie v zájmu zdraví pro všechny.

11 Zdraví 21 by mělo být zakomponováno do rozvoje zdravotní politiky každého členského státu a jeho principy by měly být přijaty všemi hlavními Evropskými organizacemi a institucemi. 4.1 Cíl 19 dokumentu Zdraví 21 nové aspekty využívání a šíření informací Národní a lokální zdravotní informační systémy jsou předpokladem pro rozvoj a monitorování efektivní a vyvážené zdravotní politiky. Zdravotní informace by měla být relevantní a snadno dostupná politikům, manažerům, zdravotníkům a ostatním profesionálům i veřejnosti. V této oblasti dochází k posunu, kdy lékařské informace vědeckého typu byly určeny převážně odborné veřejnosti. Právo osobně se účastnit na péči o zdraví je jednou ze základních hodnot Zdraví pro všechny. Týká se to všech členů společnosti, kteří svým osobním příspěvkem jako jednotlivci nebo svojí profesní rolí mohou přispět ke zlepšení zdraví. Všichni účastníci musí nést i odpovědnost za zdravotní důsledky svých záměrů, aktivit a přijmout společnou odpovědnost za zdraví. Tyto úkoly vyžadují zabezpečení všeobecného přístupu k databázím, které se zabývají problematikou zdraví, rizikovými faktory, metodami jejich zvládnutí a podklady pro činnost zdravotní péče. Je důležité vytvořit takové soubory informací, které poskytnou široké veřejnosti návody, jak o sebe pečovat. Podmínkou náležitého zapojení obyvatelstva do péče o zdraví je odpovídající informovanost o problematice zdraví, životním stylu, prostředí a o doporučovaných aktivitách. Lepší úroveň vědomostí jako základ zdraví je jednou z deklarací cíle 19. Ke zlepšení vědomostí nezbytných pro plánování a realizaci změn patří výzkum a kvalitnější informační systémy. Moderní komunikační technologie nacházejí široké využití při šíření znalostí o zdraví, zdravotní péči, zdravotnickém výzkumu a řízení zdravotnických služeb. Do roku 2005 by všechny členské státy měly mít takový zdravotní výzkum a informační a komunikační systém, který by umožnil využívat a předávat znalosti vedoucí k posilování a rozvoji zdraví všech lidí. Rozpracování cíle 19 se týká následujících oblastí: 19.1 všechny státy by měly mít své výzkumné programy orientované na priority dlouhodobého rozvoje zdraví pro všechny,

12 19.2 všechny země by měly mít mechanismy vedoucí k poskytování a rozvoji vědeckých podložených zdravotnických služeb, 19.3 informace o zdraví by měly být užitečné a snadno dostupné pro politiky, manažery, odborníky z oblasti zdravotnictví i odjinud, stejně jako pro širokou veřejnost, všechny země by měly přijmout opatření v oblasti komunikace a přípravy zdravotních programů, které podpoří záměr strategie Zdraví pro všechny a usnadní přístup k informacím. Využití telematiky ve veřejném zdravotnictví a při individuální péči o pacienta bude významným strategickým krokem. Telematika ve zdravotnictví vyžaduje, aby si řídící pracovníci, provozovatelé a uživatelé osvojili nové dovednosti, předpokládá aktivní vzdělávání, procvičování dovedností, průběžnou odbornou přípravu a celoživotní vzdělávání. V těchto úkolech plní funkci informační systémy, které zabezpečují sběr, uložení, zpracování a distribuci informací potřebných pro rozhodování a řízení. (Lit. 10)

13 5. Veřejné informační služby ve zdravotnictví (VISZ) VISZ jsou knihovnické a informační služby ve zdravotnictví, které shromažďují a vyhodnocují vybrané okruhy lékařských odborných informací a hraničních oborech v napojení na mezinárodní systémy a zpřístupňují je odborné veřejnosti. Veřejné informační služby ve zdravotnictví zpřístupňují lékařům a odborným zdravotnickým pracovníkům vybrané okruhy informací. (Lit. 11) Hlavním cílem VISZ je podávání relevantních odpovědí na informační dotazy odborné zdravotnické veřejnosti v oblasti vědeckých, ekonomických, technických, právních a dalších informací v souvislosti s poskytováním zdravotní péče na úrovni současných dostupných poznatků. Udržet kvalitu poskytované zdravotní péče na úrovni odpovídající současným poznatkům lékařské vědy znamená udržovat informační kontinuitu se současným stavem poznání. Funkci prostředníka mezi současným stavem poznání a uživatelem (odborným a širokou veřejností) plní v nejširším slova smyslu informační systémy, pro oblast lékařských a souvisejících ( ekonomických technických a právních) informací pak VISZ. Definice těchto služeb z roku 1996 vychází především z vymezení kategorie uživatelů a specificky odborných informací užívaných pro vědu, výzkum a jejich aplikaci v biomedicínských vědách. V kontextu současného pojetí péče o zdraví je třeba tuto definici rozšířit o širokou veřejnost, která v souladu se současnými trendy má být informována o možnostech péče o zdraví. Zlepšením vzájemné dostupnosti a vyhledatelnosti informací napomůže uvědomování si zdravotní politiky. Knihovny zajišťují ochranu zaznamenaného poznání, jsou místem přístupu k informačním zdrojům, produktům a službám a slouží jako pojistka zajišťující všeobecnou dostupnost informací. Hlavním smyslem činnosti je poskytování informačních služeb. Pracovišti VISZ jsou Národní lékařská knihovna (NLK), knihovny lékařských a farmaceutických fakult (většinou integrované s pracovišti nemocnic), odborné knihovny SZŠ a lékařské knihovny či informační střediska ve zdravotnických zařízeních (v resortu Ministerstva vnitra ČR, v ústavech Akademie věd atd.) a nestátním sektoru. V posledních letech má významný vliv na poskytování informačních služeb rozvoj moderních informačních technologií. Tyto dovolují propojit geograficky vzdálené systémy (místní, národní a mezinárodní) a usnadňují hledání užitečných informačních zdrojů. Tyto jejich vlastnosti mají potenciál překlenovat mezery mezi lidmi, na druhou stranu však mohou rozdělovat společnost ( finanční rozdíly, nedostupnost informačních technologií, jazykové bariéry). Informační propojení světa, vznik informační superdálnice umožnilo vznik iniciativy v rámci WHO Global Health Network. Tato iniciativa byla podpořena v 90.

14 letech, kdy byla snaha vytvořit síť ke globálnímu zlepšování veřejného zdraví rozšířena. Globalizace mění vztahy mezi místními a globálními problémy. (Lit. 3) Typologie informačních pramenů: Hledisko původnosti: Primární informační prameny dokumenty tvořené převážně novými informacemi dosud nezaznamenanými v jiných pramenech : periodika, speciální dokumenty, rukopisy, separáty, patenty, cestovní zprávy, normy atd. Sekundární informační prameny - vznikly jak výsledek zpracování primárních dokumentů, přinášejí jejich identifikační a obsahovou charakteristiku a informují tak o jejich existenci : katalogy, bibliografické soupisy, referátové časopisy, databáze, rešerše atd. Terciární informační prameny informují o existenci sekundárních dokumentů : bibliografie bibliografií, adresáře, atd. (Lit. 13) Druhy bází dat: - bibliografické (citace, abstrakt), - faktografické konkrétní údaje, - plnotextové (včetně obrázků), - typu katalogů a rejstříků. 5.1 Internet Internet spojuje lidi, země a kontinenty. Umožňuje navazovat kontakty bez geografických bariér. Vývoj internetu v České republice mění výrazně možnosti přístupu k informacím pro širokou veřejnost. Moderní informační technologie kladou nové nároky na člověka, avšak jejich zvládnutím se mu otvírá možnost širokého přístupu k informacím. Ze všech internetových prostředí a služeb se nejvíce prosadil World-Wide-Web a elektronická pošta. Rozvoj internetu však způsobuje, že hodnota informací je opomíjena. Informace, které máme k dispozici, je třeba hodnotit. K vyhledávání informací o zdraví používá internet podle americké Federal Trade Commission více než 25 miliónů lidí. Počet odkazů vztahujících se k medicíně lze stěží odhadnout, ale má se za to, že jich je nejméně 100 tisíc. Přibližně polovina z nich má obsah kontrolovaný odborníkem lékařem. Významné jsou pro uživatele tzv. peer reviewed stránky, které procházejí hodnocením klinického odborníka. (Lit. 12)

15 Ověřitelnost kvality zdrojů Forma elektronického publikování je od 90. let součástí vědecké komunikace. S principem demokratičnosti internet přinesl možnost nezávislého, leckdy však neseriozního publikování informací. K rozlišení serióznosti existují nástroje, kterými může poučený uživatel rozpoznat kvalitu informací : - používání adres na www stránkách, skládající se z několika částí (např. adresa www serveru Národní lékařské knihovny se zapisuje Písmena nlk označují příslušnost k instituci, anet označuje komunikační uzel v síti internet a cz znamená, že adresa náleží instituci sídlící v České republice, - u americké adresy si můžeme být jisti, že koncovka org a edu označuje stránky vytvářené vládními a vzdělávacími institucemi, garantujícími serióznost zdroje, - pokud má americká stránka www serveru v adrese koncovku com, jedná se o komerční subjekt a obsah je třeba zvažovat. - u hodnocení webovských stránek je orientací pro kvalitu správnost, včasnost, objektivnost a serióznost zdroje. Hlavní hodnotící kritéria, která nám dále mohou být nápomocna, jsou: - kdo je autor - jak je významný autorův zdroj - je uvedena ová adresa Při hodnocení obsahu se zaměříme na následující údaje: - adresa autora - je autor někým sponzorován? - jak je informace včasná? - kdy byla informace publikována? - je uvedeno datum poslední revize? - není informace zkreslená? - je informace nová a unikátní? Hodnocení formy nám také může být vodítkem při posuzování www stránek. Mezi základní sledované skutečnosti patří:

16 - je stránka snadno čitelná? - lze se jednoduše vrátit? - je stránka vizuálně příjemná? - existují odkazy na vysvětlivky a definice? - nabízejí stránky skutečně tolik odkazů co slibují? - je materiál prezentovaný logicky? - jsou daná správná klíčová slova aby bylo možno stránku nalézt ve vyhledávači? - jsou komentáře přívětivé? - nabízí stránka odkaz i na příbuzné stránky? - můžete předpokládat, že stránka bude i později funkč Internet je třeba chápat jako prostředek pro komunikaci. Internet nám poskytuje cestu, jak se dostat ke skutečným profesionálním informačním zdrojům. Mezi takové zdroje, které by měly být přístupny občanům, patří informace, týkající se zdravotní politiky České republiky. Při uvědomování si odpovědnosti občana za své zdraví a při hledání možnosti přístupu k potřebným informacím, sehrávají moderní informační technologie významnou roli. Státní informační politika, která je realizována vládou ČR, si ve svých podprogramech určila jako jednu z priorit výchovu veřejnosti v oblasti informačních technologií. 5.2 Národní lékařská knihovna a vybrané informační zdroje Internetový zdroj: Národní lékařská knihovna (NLK) je organizační složkou státu v přímé působnosti Ministerstva zdravotnictví ČR. Posláním NLK je poskytování kvalitních knihovnických a informačních služeb účelným budováním a využíváním primárních a sekundárních fondů v oblasti humánní medicíny, metodická podpora pracovníků sítě lékařských knihoven, vytváření výhledů knihovnické a informační činnosti, jejich postupná realizace a reprezentace sítě veřejných informačních služeb ve zdravotnictví (VISZ) směrem k ostatním subjektům v ČR i ve světě. Informační gesce se vztahuje na oblast lékařských věd a zdravotnictví včetně aplikovaných společenských a přírodních věd. Krédem NLK je poskytovat kvalitní knihovnické a informační služby podle potřeb a požadavků zdravotnické veřejnosti, a to bez politických, administrativních či organizačních bariér, a tím naplňovat základní lidské právo na rovný přístup k informacím, na jejich svobodnou výměnu, získávání vědomostí a svobodné utváření názorů.

17 Oficiální vznik NLK se datuje od roku 1949, navazuje však na více než stoletou činnost předchozích odborných knihoven od založení první spolkové lékařské knihovny v Praze r NLK je aktivním členem Sdružení knihoven (SDRUK) a European Association for health Information and Libraries(EAHIL). Od r je pověřena funkcí Dokumentačního centra Světové zdravotnické organizace pro ČR (World Health organization WHO). NLK spravuje sbírky Zdravotnického muzea, založeného r K obsahovaly fondy NLK knihovních jednotek. Knihovna odebírá téměř 1000 seriálových publikací, přírůstek knih v roce 1999 činil 2520 knihovních jednotek Pro automatizaci knihovnických a informačních agend NLK se využívá integrovaného knihovnického systému ALEPH. Sídlem je Sokolská ulice 54, Praha NLK -Dokumentační centrum WHO Z pověření Ministerstva zdravotnictví ČR plní NLK od r funkce národního WHO DC. Mezi základní funkce DC WHO paří: 1. katalogizační zpracovávání a bibliografické vyhledávání publikovaných dokumentů WHO, 2. poskytování kopií dokumentů na základě požadavků uživatelů, 3. spolupráce s knihovnou Evropské oblastní úřadovny WHO v Kodani, 4. propagace publikací WHO, 5. spolupráce při vydávání literatury WHO v češtině. Literaturu WHO získávala NLK nepřetržitě od r. 1949, i když jen v omezeném rozsahu. Od r.1992 ji ve funkci DC WHO získává z ústředí v Kodani a Ženevě zdarma v relativní úplnosti, tj. včetně nepublikovaných materiálů a úplného souboru dokumentů Evropské oblastní úřadovny. Tyto fondy jsou zpřístupňovány v úplném rozsahu v oddělení služeb čtenářům v Sokolské 54, tel (monografie a drobné tisky) a v Sokolské 31, tel (periodika).v neúplném rozsahu je literatura WHO k dispozici rovněž na detašovaném oddělení vědeckých informací (OVI) na Ministerstvu zdravotnictví ČR (Palackého nám. 4, Praha 2, tel ), a to především pro potřeby pracovníků MZ. K vyhledávání z

18 fondu lze využít báze dat WHOLIS, která obsahuje záznamy všech druhů literatury WHO včetně článků v časopisech WHO. K obsahuje sbírka publikací WHO v NLK kolem monografií, veškeré vycházející tituly periodik a stovky dalších dokumentů. V bibliografických bázích dostupných v NLK se při vyhledávání používá heslo Světová zdravotnická organizace, popř. WHO. Jedná se o databáze: BMČ, Book Find, Cochrane Library, EMBASE, HealthStar, MEDLINE a další. V rešeršním oddělení NLK lze využívat i statistickou databázi Health for All (HFA) Statistical Indicators, obsahující přes 290 statistických ukazatelů zdravotní péče v evropských zemích. V této databázi je možné zpracovávat přehledy o nemocnosti, trendech úmrtnosti, počtech lékařů atd. v různém grafickém vyjádření (tabulky, grafy atd.). Báze se získává zdarma ze serveru WHO a je aktualizována dvakrát ročně. Kontakty na vybraná pracoviště WHO: Kancelář WHO v České republice c/o Palackého nám. 4, Praha 2 tel. (+420 2) , fax (+420 2) , WHOLOCZ@who.cz WHO Regional Office for Europe (Regionální úřadovna v Kodani) 8 Scherfigsvej, DK-2100 Copenhagen, Denmark postmaster@who.dk WHO Headquaters, CH-1211 Geneva 27, Switzerland postmaster@who.ch NLK spolupracuje s ostatními dokumentačními centry v Evropě (celkem cca 50 center Příl. č.1) a pravidelně se schází se zástupci jednotlivých zemí při akcích EAHILu Primární informační prameny jednotek. NLK umožňuje v současnosti vyhledávání informací z cca knihovních

19 Příklady zahraničních titulů časopisů z oboru Public, environmental and occupational health Název zkratka ISSN Impact Factor Dostupnost v ČR v r.1999 a 2000 Am J Epidemiol NLK + 5 dalších knihoven Am J Ind Med nedostupný Am J Publ Health LF MU Brno Ann Epidemiol nedostupný Annu Rev Publ nedostupný Health Epidemiol Rev X LF UP Olomouc Epidemiology IHE Praha Eur J Epidemiol nedostupný J Occup Health nedostupný J Publ Health Med nedostupný Public Health NLK OVI MZ ČR Public Health Rep Národní knihovna Am J Prev Med LF UK Praha Prev Med LF UK Praha J Adolescent Health X LF UK Praha Drug Safety nedostupný Ann Occup Hyg nedostupný Am J Trop Med Hyg IHE Praha J Occup Envir Med NLK Int Arch Occup Env Health NLK Příklad výpočtu Impact Factoru za rok 2000:

20 IF = Počet citací (citace v časopisech, které Institute for Scientific Information, Philadelphia) v roce 2000 na články časopisu publikované v roce 1999 a 1998 ku počtu článků publikovaných v časopisu v letech 1999 a (Lit. 14,15) Z domovské stránky NLK ( je přímý vstup do on-line verzí plných textů zahraničních časopisů, a to přímo z katalogizačních záznamů časopisů v bázi NML (báze vytvářená v automatizovaném knihovnickém systému ALEPH, přístupná pod položkou Katalog knižního a časopiseckého fondu NLK), a to z pole ON-LINE: FULLTEXT V NLK. Jedná se zpravidla o tituly, které knihovna odebírá v tištěné podobě a on-line verzi má z tohoto důvodu zdarma, nebo je on-line verze časopisů zdarma dostupná na internetu. K prohlížení souborů ve formátu PDF musí mít příslušný počítač nainstalován program ACROBAT READER verzi 3.0 nebo vyšší. Abecední výčet titulů obsahuje aktualizovaný seznam dostupných on-line titulů s odkazem přímo na domácí stránku časopisu nebo na bázi, která je obsahuje. Patří mezi ně časopisy následujících společností: Meos Databáze dodavatelské firmy MINERVA s možností vyhledávání citací, abstrakt i plných textů. V kapitole je SUBSCRIPTIONS (ABO-LISTE) přístup do fulltextů časopisů, které NLK odebírá v tištěné podobě u firmy MINERVA. Retrospektiva archivů sahá do roku EIFL-Direct Rozsáhlý projekt, financovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR a subvencovaný nadací G. Sorose, který všem knihovnám v ČR umožňuje čtyřletý bezplatný přístup do řady databází. Členění se mj. na EBSCOmed (úplný MEDLINE s některými fulltextovými verzemi lékařských periodik, ale mnohem více titulů je obsaženo v abstraktech) a na EBSCOWeb

21 Host, který se dále dělí na Academic Search Elite (některé tituly také z medicíny) a další báze. Retrospektiva archivů sahá do roku PROQUEST V rámci národní licence (nositelem je Ústřední knihovna Univerzity Karlovy) má NLK přístup do více než 300 plnotextových časopisů z medicíny a příbuzných oborů přes ProQuest Medical Library (Search for publication). K dispozici je také řada dalších specializovaných databází. Retrospektiva archivů sahá do roku SPRINGER-LINK Celostátní akademická konsorciální licence pro přístup do 485 elektronických časopisů vydávaných nakladatelstvím SPRINGER prostřednictvím služby LINK. Retrospektiva archivů sahá do roku SCIENCE DIRECT (nakladatelství Elsevier ) Konsorciální licence na přístup do elektronických časopisů nakladatelství Elsevier, odebíraných v tištěné podobě ve sdružených institucích.retrospektiva sahá do roku OVID OVID CORE BIOMEDICAL COLLECTION s plnými texty 15 nejdůležitějších časopisů s retrospektivou od roku Je dostupná v rešeršním oddělení NLK. Placená služba JASON Objednání článku z časopisu nedostupného v české republice zajišťuje oddělení doplňování fondů NLK. Časopisecký titul lze hledat v masce dle slov z názvu či podle ISSN.

22 5.2.3 Sekundární informační prameny Na domovské stránce NLK ( jsou v položce Katalogy a soupisy přístupné online katalogizační záznamy biomedicínských dokumentů. V současné době jsou v systému ALEPH zpracovávány tyto databáze (Příl. č 2): LBS Souborný katalog zahraničních monografií (obsahuje bibliografické záznamy zahraničních monografií, které nakoupily knihovny sítě VISZ do svých fondů od r.1994). Příl. č.3 LSS Souborný katalog zahraničních periodik ( obsahuje záznamy zahraničních periodik, které nakoupily knihovny sítě VISZ, popř. příbuzných oborů od roku 1976). Příl. č.4 NML Katalog fondů NLK ( obsahuje bibliografické záznamy dokumentů nakoupených do NLK od roku 1980). Příl. č.5 IGA Závěrečné zprávy Interní grantové agentury MZ ČR (obsahuje bibliografické záznamy závěrečných zpráv, originál každé zprávy je možné zapůjčit k prezenčnímu studiu v NLK).Příl. č.6 ADR Adresář přispěvatelů do souborných katalogů. Příl. č.7 BMČ Bibliographia medica čechoslovaca ( bibliografické záznamy jsou přístupné online za poslední dva roky). Příl. č. 8 MES Tezaurus Medical Subject Headings v české verzi obsahující cca hesel. Každá databáze obsahuje návod k vyhledávání informací. NLK zpřístupňuje v rešeršním oddělení a v oddělení služeb čtenářům uživatelům řadu databází (verze na CD ROM, online), které nabízejí širokou možnost vyhledávání potřebných informací. Mezi ně patří především: Bibliomedica Producentem je Národní lékařská knihovna. CD ROM Bibliomedica obsahuje databázi BMČ - Bibliographia medica čechoslovaca (BMČ) s retrospektivou od roku 1977 s více než bibliografickými záznamy, které popisují časopisecké články a stati v odborných biomedicínských časopisech a sbornících, monografie a recenze vycházející na území České republiky a výběrově Slovenské republiky. Databázi zpracovává Národní lékařská knihovna. CD ROM Bibliomedica dále obsahuje Souborný katalog zahraničních lékařských časopisů (SKP) odebíraných v České republice (cca záznamů) a Adresář institucí přispívajících do souborného katalogu (LOK).

23 Od roku 2000 je součástí CD ROMu i česká verze amerického tezauru Medical Subject Headings (MeSH), který se používá např. pro indexování význačných světových databází, např. Medline atd. CD ROM vyrábí a distribuuje firma Albertina icome Praha. Databáze je produkována CD ROM, vyhledávacím softwarem je Tornádo. Aktualizace posledních dvou let je přístupná na serveru NLK pod softwarem ALEPH (automatizovaný knihovnický systém). Anopress je plnotextová databáze českých časopiseckých, novinových článků, která je denně aktualizována. Profil, který je zaměřený na medicínu, je přístupný pracovníkům MZ ČR a dále týdenní retrospektiva je vystavena na serveru Národní lékařské knihovny v Praze. Příl. č.9 Požadavky na archivní záznamy lze podávat do oddělení vědeckých informací, které je detašovaným pracovištěm NLK a sídlí v budově MZ ČR, Palackého náměstí 4, Praha 2. Týdenní retrospektiva je v plném znění vystavena na domovské stránce NLK. Justis Celex Je plnotextová databáze. Je to oficiální právní databáze Evropských společenství, vytvářená tzv. Celex 1 až 9 včetně křížových referencí a klasifikace podle subjektu. Celex, to je přes 40 let smluv, direktiv, soudních případů a dalších dokumentů.roup v Bruselu. Celex obsahuje plné texty více než právních dokumentů v sektorech. CD ROM verze je dostupná např. ve Státním zdravotním ústavu v Praze a na mezinárodním odboru MZ ČR. Sbírka zákonů - v NLK jsou zakoupeny dvě licence pro využívání plnotextové Sbírky zákonů. MEDLINE Medline (tištěná verze se jmenuje Index Medicus) je nejdůležitějším zdrojem informací v biomedicíně. Je to bibliografická databáze, produkovaná National Library of Medicine v USA, která je také zpřístupněna ze serveru NML. Kompletní databáze obsahuje přes 9 miliónů záznamů od roku 1966 do současnosti. Obsahuje bibliografické citace a abstrakta z celosvětové lékařské literatury včetně výzkumu, klinické praxe, administrativy, politických aspektů a služeb pro ochranu zdraví. Zahrnuje citace z odborných časopisů ze 70 zemí světa. Ke zhruba 76% záznamů je pro roce 1975 připojen i abstrakt. K věcnému třídění slouží

24 tezaurus deskriptorů Medical Subject Headings (MeSH), jehož českou verzi zpracovává NLK pro potřebu lékařských knihoven v ČR. Roční přírůstek činí cca záznamů. Tato databáze je v České republice přístupná v řadě lékařských knihoven, v Národní lékařské knihovně je zakoupena s retrospektivou do roku Databáze je produkována v anglickém jazyce a je distribuována na CD ROM nosičích, online, popř. na magnetických páskách. NLK používá vyhledávací software od firmy Silver Platter, který umožňuje uživatelům, kteří vyhledávají informace v na počítačích registrovaných v NLK, aby součástí záznamů byla i zobrazená položka LHM. Tato obsahuje sigly knihoven, které v odebíraly požadovaný článek v konkrétním roce. Sigla je šestimístný kód, který jednoznačně určuje konkrétní knihovnu. Např, NLK má siglu ABA008. Seznam sigel je dostupný na webovských stránkách NLK a na CD ROM Bibliomedica. Příl. č.10 EMBASE (Excerpta Medica) Renomovaná bibliografická databáze z oboru zdravotnictví EMBASE zahrnuje více než 6,5 miliónů záznamů o článcích v cca 3800 mezinárodních lékařských časopisech z více než 110 zemí s retrospektivou od roku Více než 65 % záznamů obsahuje abstrakta, která vytváří specializovaný tým odborníků. Roční přírůstek činí cca záznamů. 53 % záznamů pokrývá Evropu, 33 % USA. Přes 44 % záznamů v EMBASE je zcela unikátních (nejsou obsaženy v databázi Medline). K věcnému třídění slouží tezaurus EMTREE, který obsahuje cca preferovaných termínů a více než synonym. Retrospektiva je od roku 1974, jazykem databáze je angličtina a formát je CD ROM (v NLK), online ( databázová centra) a magnetické pásky. Producentem dat je Elsevier Science Publishers z Nizozemí. V České republice je celá databáze dostupná v Národní lékařské knihovně a na Univerzitě Karlově. Kromě báze jako celku lze získat její části jako jsou EMCANCER, EMDRUGS atd. HealthStar (dříve HEALTH nebo HSTAR) Bibliografická zdravotnická databáze HealthStar (Health Services, Technology, Administration and Research) je zaměřena na neklinické aspekty zdravotní péče, jako je nemocniční management, odpovídající předpisy a legislativa, rizika, technologii a zdravotní služby. Obsahuje relevantní záznamy z databáze Medline a z dalších 400 časopisů a jiné zdroje sledované The American Hospital Association. Obsahuje přes 2,6 miliónů záznamů. Producentem je National Library of Medicine v Bethesdě v USA. Databáze je přístupná i online ze serveru NML. V NLK byla přístupná v roce 2000 na CD ROM. V současné době je přístupna online v rámci konsorcia OVID, které má centrum v IKEMu. Retrospektiva je od roku 1975.

25 ERIC Bibliografická databáze z oboru pedagogiky. ERIC je databází produkovanou U.S. Department of Education. Zahrnuje abstrakta článků ze 750 časopisů o vzdělávání a z tisíců výzkumných zpráv. Pokrývá široké spektrum aspektů vzdělávání, jako např. vzdělávání dospělých, odborné školství, poradenství, řízení vzdělávání, výuka jazyků, metody hodnocení. Kompletní soubor obsahuje záznamů s retrospektivou od roku OVID Nursing & Allied Health Database (alternativní název Cumulative Index to Nursing & Allied Health = CINAHL) Producentem je. Cinahl Information Systems, Glendale, USA. Tato bibliografická a plnotextová báze obsahuje více než citací s abstrakty z více než 800 časopisů vycházejících v angličtině se zaměřením na ošetřovatelskou problematiku a příbuzné obory, technologické postupy v různých oblastech medicíny, léčba, hygiena, sociální služby, právo a legislativa, výživa a další). Retrospektiva je od roku Book Find CD World Medical and Healthcare Bibliografická databáze zahrnující záznamy o více než 2 miliónech publikací vydávaných v anglickém jazyce v USA, Británii, Evropě, Austrálii a Jihoafrické republice. Producentem je firma Book data. Databáze je dostupná v NLK na CD ROM. Web of Science zahrnuje vstup do databází Science Citation Index, Social Science Citation Index, Art and Humanities Citation Index. Při retrospektivě od roku 1980 jsou k dispozici aktualizované údaje o článcích z více než vědeckých časopisů ze všech oborů. Kromě bibliografických údajů a abstraktu jsou u každého článku uvedeny všechny citace a reference. Týdně v databázi přibývá na nových záznamů a přes citačních odkazů. (Lit. 16) Current Contents Search Producentem je Institute for Scientific Information (ISI), Philadelphia, USA. Bibliografická báze s citacemi a abstrakty z 6900 hlavních časopisů z oblasti klinické a experimentální medicíny, sociálních věd, biologie, životního prostředí, fyziky, chemie, věd o zemi a umění. Pro medicínu jsou důležité řady Life Sciences a Clinical Medicine, popř. Social and Behavioral Sciences. Koresponduje s Current Contents.

26 OECD Health Data 2000 Producentm je OECD Health plicy Unit v Paříži. CD ROM obsahuje systematicky sbíraná data od roku 1960 s velkým počtem aspektů systémů zdravotní péče ve 29 členských zemí s ohledem na demografické, ekonomické a sociální aspekty.databáze je dostupná v anglickém jazyce( jazykové verze jsou i ve španělštině, francouzštině a němčině) v NLK na CD ROM. Cochrane Library Producent: The Cochrane Collaboration Bibliografická databáze, která vznikla ze snahy informovat laickou iodbornou veřejnost o výsledcích klinických výzkumů a studií a následném hodnocení validity těchto výsledků. Zahrnuje citace článků s abstrakty, citace monografií, kapitol v monografiích a recenzí. Báze je tvořena čtyřmi částmi: The Cochrane Database of Systematic Reviews: Pravidelně aktualizovaný elektronický časopis systematických přehledů o výsledcích léčebné péče. The Database of Abstracts of Reviews of Effectiveness: Sekundárníinformační zdroj, který pomáhá v orientaci v již publikovaných přehledech. The Cochrane Controlled Trial Register: Registrující databáze všech klinických studií, které tvoří nutný předpoklad pro vznik systematických přehledů. Zpracováno na základě manuálních i elektronických rešerší. The Cochrane Review Methodology Database: klasifikovaná bibliografie knih, jednotlivých čísel časopisů a článků o metodologických aspektech tvorby systematických přehledů. Biological Abstracts obsahuje reference na články z téměř 6000 časopisů z oblasti živé přírody včetně biochemie, biotechnologií, botaniky, ekologie, životního prostředí, mikrobiologie, neurologie, farmakologie, zdravotnictví, zemědělství) a Zoological Records. Producentem je firma Biosis. NLK má přístup v rámci projektu MŠMT, jehož nositelem je Univerzita Palackého Olomouc.Velké množství databází je dostupných přes databázová centra. Jedním z nich je centrum STN ( Scientific and Technical Information Network) International v Karlsruhe, které nabízí přístup do více než 200 databází ze všech oborů vědy a techniky.nlk má přístup do tohoto centra a může využívat služeb, které jsou finančně podpořeny projektem LI200023, který financuje MŠMT ČR.BIOSIS Producent: BIOSIS, Philadelphia, USA. Bibliografická báze obsahující cca 11 miliónů citací (50 % s abstrakty) ze světové literatury, která přináší informace kromě jiného také z oblasti mikrobiologie, experimentální medicíny, farmakologie, ekologie, biochemie, biotechnologie a neurologie. Zdrojem je cca 6000

27 periodik, ale také monografie, sborníky z konferencí, sympozií, různé přehledy, poznámky a dopisy. Koresponduje s Biological Abstracts. PASCAL Producent: France Institut de l Information Scientifique et Technique (INIST) Vandoeuvreles-Nancy Cedex, France. Bibliografická báze obsahující více než 11 milionů citací s abstrakty z celosvětově publikované literatury z biologie, technologie, aplikovaných věd a medicíny. Podle druhu publikací v ní najdeme kromě článků i knihy, teze, konferenční materiály a reporty. Má čtyři soubory, z nichž jeden je zaměřen na medicínu (Pascal- Biomed) se záběrem cca 2,5 milionu citací s abstrakty. Jazykem je francouzština (s deskpritory, titulem a abstraktem v angličtině, němčině a španělštině). AIDS & Cancer Research Producent: Cambridge Scientific Abstract, Bethesda, USA Bibliografická báze s více než citacemi (s abstrakty) z oblasti výzkumu AIDS, imunologie, kliniky, epidemiologie, výskytu nemoci a jejího přenosu, symptomů, diagnózy a léčení; citace prací o chorobách souvisejících s AIDS a vývojem léků; výzkum rakoviny, včetně molekulárních aspektů, postup choroby a metastázy. AIDSDRUGS Producent: CDC National AIDS Clearinghouse (NAC) AIDS Clinical Trials Service, Rockville, USA Báze přinášející informace o cca 80 lécích testovaných v léčbě AIDS a souvisejících oportunních infekcích. Léky jsou indexovány podle hesel Medical Subject Headings (MeSH) a je u nich uváděn i firemní a generický název, registrující číslo Chemical Abstracts Service, nežádoucí účinky a kontraindikace, interakce s jinými léky, fyzikální a chemické vlastnosti a výrobci ( popis výsledků klinického zkoušení léků je uveden v bázi AIDSTRIAL). Retrospektiva: informace jsou průběžně doplňovány a vyřazovány AVLINE (alternativní název: Audiovisual Online) Producent: U. S. National Library of Medicine (NLM), Bethesda, USA Plný bibliografický popis více než audiovizuálních a dalších netištěných materiálů katalogizovaných v NLM z oblasti vzdělávání ve zdravotnictví a dalšího vzdělávání praktických lékařů.

28 CANCERLIT Producentem je U.S. National Library of medicine (NLM), Bethesda, USA, retospektiva je od roku 1963, obsahuje 1,6 mil. bibliografických záznamů. Věnuje se různým aspektům výskytu a léčby rakoviny. CATLINE (alternativní název: Catalog Online) Producent: U. S. National Library of Medicine (NLM), Bethesda, USA. Bibliografická báze s údaji o více než knihách a seriálech katalogizovaných pro fond National Library of Medicine z oblasti biomedicíny. Bibliografický záznam obsahuje tyto údaje: autor, pracoviště autora, titul, údaje o nakladateli a vročení, jazyk dokumentu, cenu, abstrakt, údaje o dodavateli a poznámky. CIS Abstracts (alternativní název: CISILO) Producent: International Labor Office (ILO), Ženeva, Švýcarsko Bibliografická báze s cca citacemi s abstrakty ze světové literatury zaměřená na bezpečnost a hygienu při práci, pracovní lékařství, průmyslovou toxikologii, ergonomii a organizaci práce, pracovní psychologii a s touto problematikou související legislativu a standardy. DIRLINE Producent: U. S. National Library of Medicine (NLM), Bethesda, USA. Adresář informací o více než organizacích z oblasti biomedicíny a zdravotnictví, včetně federálních, státních a lokálních vládních agentur, profesionálních společností, dobrovolných asociací, akademických a výzkumných ústavů, nemocnic, knihoven a muzeí z USA a spolupracujících organizací mimo USA. PsycINFO Producent: American Psychological Association, Washington, D. C., USA. Bibliografická báze obsahující přes 1 milion citací s abstrakty ze světové literatury z oblasti psychologie, včetně experimentální, vývojové psychologie, sociálních procesů, psychologické poruchy, aplikovaná psychologie, výchova a vzdělávání, s psychologií související legislativa a různé medicínské otázky. SERLINE (alternativní název Serials Online)