A. ZKUŠEBNÍ OTÁZKY PRO ENERGETICKÉ SPECIALISTY OPRÁVNĚNÉ KE ZPRACOVÁVÁNÍ ENERGETICKÝCH AUDITŮ A ENERGETICKÝCH POSUDKŮ

Transkript

1 A. ZKUŠEBNÍ OTÁZKY PRO ENERGETICKÉ SPECIALISTY OPRÁVNĚNÉ KE ZPRACOVÁVÁNÍ ENERGETICKÝCH AUDITŮ A ENERGETICKÝCH Ministerstvo průmyslu a obchodu 2015

2 ENERGETICKÝ AUDIT, ENERGETICKÝ POSUDEK A SOUVISEJÍCÍ LEGISLATIVA 1. Podnikat v energetických odvětvích na území ČR lze na základě: a) zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) ve znění pozdějších předpisů; b) zákona č. 455/1991 Sb. (živnostenský zákon) ve znění pozdějších předpisů; c) zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů. 2. Předmětem podnikání v energetických odvětvích na území ČR je: a) výroba, přenos, distribuce a obchod s elektřinou, výroba, přeprava a distribuce plynu a výroba a rozvod tepelné energie; b) výroba, přenos, distribuce a obchod s elektřinou, výroba, přeprava, distribuce, uskladňování a obchod s plynnými a kapalnými palivy, výroba, rozvod a obchod s tepelnou energií; c) výroba elektřiny, přenos elektřiny, distribuce elektřiny a obchod s elektřinou, činnosti operátora trhu, výroba plynu, přeprava plynu, distribuce plynu, uskladňování plynu a obchod s plynem a výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie. 3. Ve veřejném zájmu se v oblasti elektroenergetiky uskutečňuje: a) výroba elektřiny; b) přenos a distribuce elektřiny; c) výroba, přenos a distribuce elektřiny. 4. Oprávnění nutné pro podnikání v energetických odvětvích podle zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) ve znění pozdějších předpisů je: a) státní autorizace; b) licence; c) živnostenský list. 5. Podmínky pro udělení licence fyzické osobě jsou: a) 18 let, bezúhonnost, odborná způsobilost; b) 21 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, odborná způsobilost; c) 18 let, úplná způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, odborná způsobilost nebo ustanovení odpovědného zástupce podle 6 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) ve znění pozdějších předpisů. 6. Podmínky pro udělení licence právnické osobě jsou: a) členové statutárního orgánu - 18 let, bezúhonnost, odborná způsobilost; b) členové statutárního orgánu - 21 let, způsobilost k právním úkonům, 1

3 bezúhonnost + ustanovení odpovědného zástupce; c) členové statutárního orgánu dosažení 18 let, úplná způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost a ustanovení odpovědného zástupce podle 6 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) ve znění pozdějších předpisů. 7. Licence na výrobu elektřiny, výrobu plynu, přenos elektřiny, přepravu plynu, distribuci elektřiny, uskladňování plynu, výrobu tepelné energie a rozvod tepelné energie se vydává na dobu: a) neurčitou; b) určitou, nejméně na 15 let; c) určitou, nejvýše 25 let. 8. Licence uděluje: a) Energetický regulační úřad; b) Ministerstvo průmyslu a obchodu; c) Státní energetická inspekce. 9. Zákazník má dle zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) ve znění pozdějších předpisů mj. právo: a) na volbu a bezplatnou změnu dodavatele elektřiny a plynu; b) na nákup elektřiny, plynu a tepla od držitelů licence na obchod energií za regulované ceny; c) na nákup elektřiny a tepla od držitelů licence na obchod energií za regulované ceny. 10. Zákazník má, mj., právo: a) na informace o celkové směsi paliv dodavatele a informace o dopadu na životní prostředí; b) nakupovat energii od držitelů licence za regulovanou cenu; c) distribuci elektřiny vlastními silami ve prospěch dalších zákazníků. 11. Držitel licence účtuje za činnost podle licence a za ostatní činnosti: a) odděleně; b) společně; c) odděleně pouze za výrobu elektřiny. 12. Obnovitelnými zdroji, ve smyslu zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů, jsou: a) vodní energie, sluneční energie, větrná energie, geotermální energie, biomasa, bioplyn; b) vodní energie do výkonu zdroje 1 MW, sluneční energie, větrná energie, geotermální energie, biomasa, bioplyn; 2

4 c) nefosilní přírodní zdroje energie, jimiž jsou energie větru, energie slunečního záření, geotermální energie, energie vody, energie půdy, energie vzduchu, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu z čistíren odpadních vod a energie bioplynu. 13. Druhotným energetickým zdrojem podle zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů je: a) zdroj, používající pro výrobu energie fosilní paliva; b) využitelné energetické zdroje, jejichž energetický potenciál vzniká jako vedlejší produkt při přeměně a konečné spotřebě energie, při uvolňování z bituminozních hornin včetně degazačního a důlního plynu nebo při energetickém využívání nebo odstraňování odpadů a náhradních paliv vyrobených na bázi odpadů nebo při jiné hospodářské činnosti, c) zdroj využívající energii vody, slunce, půdy, větru a skládkového plynu. 14. Energetickým posudkem, smyslu zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů, je: a) písemná zpráva obsahující informace o posouzení plnění předem stanovených technických, ekologických a ekonomických parametrů určených zadavatelem energetického posudku včetně výsledků a hodnocení; b) písemná zpráva obsahující informace o dosažených efektech energeticky úsporných opatřeních; c) písemná zpráva o technické proveditelnosti energeticky úsporných opatřeních. 15. Územní energetická koncepce se zpracovává podle zákona: a) č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů; b) č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) ve znění pozdějších předpisů; c) č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů. 16. Stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo vlastník budovy nebo energetického hospodářství zajistí energetický posudek pro: a) posouzení proveditelnosti zavedení výroby elektřiny u energetického hospodářství s celkovým tepelným výkonem vyšším než 5 MW, pokud je předložena dokumentace stavby podle zvláštního právního předpisu pro budování nového zdroje energie nebo pro změnu dokončených staveb u zdrojů energie již vybudovaných; b) posouzení proveditelnosti zavedení výroby elektřiny u energetického hospodářství s celkovým tepelným výkonem vyšším než 10 MW, pokud je předložena dokumentace stavby podle zvláštního právního předpisu pro budování nového zdroje energie nebo pro změnu dokončených staveb u zdrojů energie již vybudovaných; c) posouzení proveditelnosti zavedení výroby elektřiny u energetického hospodářství s celkovým tepelným výkonem vyšším než 15 MW, pokud je předložena dokumentace stavby podle zvláštního právního předpisu pro 3

5 budování nového zdroje energie nebo pro změnu dokončených staveb u zdrojů energie již vybudovaných. 17. Zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla s instalovaným elektrickým výkonem: a) do 10 MW může umožnit po určitou část roku oddělenou výrobu elektřiny; b) do 5 MW může umožnit po určitou část roku oddělenou výrobu elektřiny; c) do 2 MW může umožnit po určitou část roku oddělenou výrobu elektřiny. 18. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce je povinen: a) uvádět na trh nebo do provozu výrobky spojené se spotřebou energie, pouze pokud splňují požadavky na ekodesign, po posouzení shody, po označení CE a po vydání ES prohlášení o shodě, a to podle prováděcího právního předpisu; b) zajistit u nových výrobků splnění účinnosti užití energie odpovídající průměru dosahovaných účinností u nových progresivních zařízení a spotřebičů; c) zajistit u nových a repasovaných výrobků splnění účinnosti užití energie odpovídající průměru dosahovaných účinností u nových progresivních zařízení a spotřebičů. 19. Stavebník je povinen v případě výstavby nové budovy plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a při podání žádosti o stavební povolení nebo ohlášení stavby doložit mj.: a) kladným závazným stanoviskem dotčeného orgánu podle 13 zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů splnění požadavků na energetickou náročnost budovy na nákladově optimální úrovni od 1. ledna 2013; b) kladným závazným stanoviskem Energetického regulačního úřadu splnění požadavků na energetickou náročnost budovy na nákladově optimální úrovni od 1. ledna 2013; c) kladným nezávazným stanoviskem Státní energetické inspekce splnění požadavků na energetickou náročnost budovy na nákladově optimální úrovni od 1. ledna Dodavatel výrobků, spojených se spotřebou energie, na které se vztahují mj. požadavky označování energetickými štítky, je mj. povinen: a) dodávat tištěný energetický štítek a informační list v českém jazyce, který splňuje požadavky stanovené prováděcím právním předpisem; b) dodávat tištěný energetický štítek a informační list v českém a anglickém jazyce, který splňuje požadavky stanovené prováděcím právním předpisem; c) dodávat samolepicí energetický štítek a informační list v českém a anglickém jazyce, který splňuje požadavky stanovené prováděcím právním předpisem. 21. Energetický specialista je povinen neprovádět činnost podle 6a, 7a, 9 a 9a zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů, pokud: a) je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo je v pracovním nebo obdobném vztahu nebo má majetkovou účast v právnické 4

6 osobě nebo fyzické osobě, která je vlastníkem nebo provozovatelem kotlů, rozvodů tepelné energie, klimatizačních systémů, budovy nebo její části nebo energetického hospodářství, které jsou předmětem kontroly nebo na které zpracovává energetický audit, energetický posudek nebo průkaz, nebo je osobou blízkou k výše uvedeným osobám.; b) má majetkovou účast u zadavatele energetického auditu; c) je v pracovním nebo obdobném vztahu k zadavateli energetického auditu a průkazu energetické náročnosti budovy. 22. Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie je zpracováván: a) MPO a MŽP na 4leté období; b) MPO v dohodě s MŽP na 1 rok; c) MPO a MŽP na dvouleté období. 23. Zákazník má dle zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) ve znění pozdějších předpisů povinnost: a) udržovat svá odběrná zařízení v dobrém stavu; b) udržovat svá odběrná zařízení v provozuschopném stavu; c) udržovat svá odběrná zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám. 24. Zákazník má dle zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) ve znění pozdějších předpisů povinnost: a) zaregistrovat se u operátora trhu před uskutečněním dodávky elektřiny od jiného výrobce elektřiny nebo obchodníka s elektřinou; b) nákupu elektřiny od držitele licence; c) volby distributora elektřiny. 25. Otopné období trvá: a) , přičemž dodávka tepelné energie se zahájí, když průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě poklesne pod + 13 C ve 2 dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad +13 C pro následující den; b) , přičemž dodávka tepelné energie se zahájí, když průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě poklesne pod + 12 C ve 2 dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad +12 C pro následující den; c) , přičemž dodávka tepelné energie se zahájí, když průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě poklesne pod + 13 C ve 2 dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad +13 C pro následující den. 26. Teplá voda je dodávána celoročně tak, aby měla na výtoku u spotřebitele teplotu: 5

7 a) C; b) C; c) C. 27. Regulaci cen energie provádí: a) Ministerstvo financí v souladu se zákonem č. 455/1991 Sb. (živnostenský zákon) ve znění pozdějších předpisů; b) Energetický regulační úřad podle zákona o cenách č. 526/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů; c) Energetický regulační úřad v souladu se zákonem č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů. 28. Smlouva o dodávce tepelné energie musí obsahovat pro každé odběrné místo mj.: a) kvalitativní ukazatele u teplonosné látky; b) kvantitativní ukazatele emisí z výroby tepla; c) výkon, množství, časový průběh odběru tepelné energie a místo předání. 29. Zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky ve znění pozdějších předpisů upravuje: a) stanovení technických požadavků na všechny výrobky dovážené do ČR; b) stanovení technických požadavků na výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí, popřípadě jiný veřejný zájem; c) stanovení technických požadavků na všechny výrobky dovážené ze zemí EU. 30. Česká technická norma se stává závazným dokumentem: a) pokud byla vydána ve věstníku ÚNMZ; b) na základě smluvního vztahu mezi partnery nebo na základě legislativního dokumentu; c) pokud její vydání bylo oznámeno ve věstníku ÚNMZ. 31. Měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu jsou stanovena: a) výnosem ÚNMZ č. 545/1999; b) vyhláškou č. 345/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů; c) ČSN Pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce dle zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů: a) jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při 6

8 udržování a užívání stavby včetně bezbariérového užívání stavby, ochranu proti hluku a na úsporu energie a ochranu tepla; b) jejichž vlastnosti zaručují, že stavba po dobu předpokládané existence splní požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí a bezpečnost při udržování a užívání stavby; c) jejichž vlastnosti zaručují, že stavba při správném provedení splní požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost a hygienu. 33. Technické požadavky na stavby zahrnuté ve vyhlášce č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů, jsou závazné: a) pro právnické osoby, fyzické osoby a příslušné orgány veřejné správy; b) pro stavební úřady, konzultanty, projektanty a pro zhotovitele; c) pro pracovníky stavebních úřadů. 34. Pro účely vyhlášky č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů, představuje normová hodnota: a) konkrétní technický požadavek, zejména limitní hodnota, návrhová metoda, národně stanovené parametry, technické vlastnosti stavebních konstrukcí a technických zařízení, obsažený v příslušné české technické normě, jehož dodržení se považuje za splnění požadavků konkrétního ustanovení této vyhlášky; b) závazný požadavek, kdy v případě odchylného řešení je třeba žádat o výjimku; c) konkrétní technický požadavek souvisící se základními požadavky Směrnice Rady 89/106/ES o stavebních výrobcích, které jsou definované v národní vyhlášce. 35. Emisní limity znečišťujících látek jsou: a) průměrně dosahované koncentrace znečišťujících látek ve spalinách; b) nejvyšší přípustné koncentrace znečišťujících látek v odpadních plynech; c) nejvyšší dosahované koncentrace znečišťujících látek v odpadních plynech. 36. Povinnost prokazovat emise měřením nebo výpočtem mají: a) všechny velké zdroje; b) všechny velké a střední zdroje; c) všechny zdroje. 37. Obchodní zákoník u smlouvy o dílo: a) nestanoví žádnou záruku ze zákona a je třeba ji sjednat ve smlouvě; b) stanoví pro všechny druhy díla záruku 18 měsíců, není-li ve smlouvě uvedeno jinak; c) stanoví záruku 18 měsíců obecně, u dodávky staveb pak tři roky. 7

9 38. Přípustné úrovně znečištění a znečišťování ovzduší upravuje: a) zákon o integrované prevenci; b) zákon o ochraně ovzduší; c) zákon o omezování znečišťování. 39. Stavebník, vlastník nebo společenství vlastníků jednotek jsou povinni: a) vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulující a registrující dodávku tepelné energie u konečných uživatelů; b) vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulující nebo registrující dodávku tepelné energie u konečných uživatelů c) vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulující u konečných uživatelů. 40. Průkaz energetické náročnosti budovy zpracovává energetický specialista, kterým je: a) právnická osoba, která je držitelem oprávnění uděleného Ministerstvem průmyslu a obchodu; b) fyzická osoba, která je držitelem oprávnění uděleného Ministerstvem průmyslu a obchodu; c) právnická, která zaměstnává fyzické osoby, které jsou držitelem oprávnění uděleného Ministerstvem průmyslu a obchodu. 41. Energetický audit musí být zpracován mj.: a) objektivně, pravdivě a úplně; b) komplexně; důsledně a nezpochybnitelně; c) komplexně, důsledně a dle zákona o ochraně spotřebitele. 42. Pro určení celkové roční spotřeby energie pro účely energetického auditu se v případě pevných a kapalných paliv použije: a) výhřevnost udávaná dodavatelem paliv při obchodním styku; b) výhřevnost paliv udávaná v české technické normě; c) výhřevnost udávaná vyhláškou MPO. 43. Povinnost podrobit své energetické hospodářství a budovu energetickému auditu se vztahuje: a) pouze na organizační složky státu, krajů a obcí; b) na každou fyzickou nebo právnickou osobu a na organizační složky státu, krajů, obcí a příspěvkové organizace s celkovou roční spotřebou energie vyšší, než je prováděcím právním předpisem stanovená hodnota, a na fyzické nebo právnické osoby s celkovou roční spotřebou energie vyšší, než je prováděcím právním předpisem stanovená hodnota; c) pouze na subjekty, které žádají o státní podporu na realizaci úsporných energetických opatření. 8

10 44. Povinnost poskytnout na vyžádání zprávu o energetickém auditu má stavebník, společenství vlastníků jednotek a vlastník budovy nebo energetického hospodářství: a) v případě, že energetické hospodářství nebo budova byly povinně podrobeny energetickému auditu, a to Ministerstvu průmyslu a obchodu nebo Státní energetické inspekci; b) nemá tuto povinnost; c) vždy pouze Státní energetické inspekci. 45. Povinnost splnit opatření nebo část opatření vyplývající z energetického auditu mají: a) povinnost neexistuje; b) všechny subjekty, kde byl proveden energetický audit a to ve lhůtách stanovených v energetickém auditu; c) organizační složky státu, krajů a obcí a příspěvkové organizace ve lhůtách stanovených v rozhodnutí Státní energetické inspekce. 46. Energetický specialista je zapsán do seznamu energetických specialistů vedeného ministerstvem jako: a) fyzická osoba; b) fyzická nebo právnická osoba; c) právnická osoba. 47. Předpokladem pro zapsání do seznamu energetických specialistů je: a) absolvování rekvalifikačního studia ukončené zkouškou v příslušném vzdělávacím zařízení akreditovaném Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy; b) složení odborné zkoušky před komisí jmenovanou Ministerstvem průmyslu a obchodu, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost a odborná způsobilost; c) doklad o vzdělání příslušného technického směru a praxi. 48. Za odbornou způsobilost k provádění energetických auditů se považuje: a) ukončené vysokoškolské vzdělání získané studiem v bakalářských, magisterských nebo doktorských studijních programech v oblasti technických věd a jejich oborech energetiky nebo stavebnictví a tři roky praxe v oboru nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou v oblastech vzdělání technického směru v oboru energetiky nebo stavebnictví a 6 roků praxe v oboru nebo vyšší odborné vzdělání v oblastech technického směru v oboru energetiky nebo stavebnictví a 5 let praxe v oboru; b) ukončené vysokoškolské vzdělání technického nebo příslušného přírodovědného směru a tři roky praxe v oboru; c) absolvování rekvalifikačního studia ukončené zkouškou v příslušném vzdělávacím zařízení akreditovaném Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. 9

11 49. Přezkušování energetických specialistů je zakončeno: a) protokolem o výsledku přezkoušení, který vydává zkušební komise; b) závěrečnou zkouškou; c) osvědčením o vykonaných zkouškách. 50. Energetický specialista oprávněný zpracovávat energetický audit a energetický posudek musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu, která mohla vzniknout v souvislosti s výkonem jeho činnosti: a) nemusí být pojištěn; b) tak, aby rozsah pojistného plnění byl úměrný možným škodám, které lze rozumně předpokládat; pojištění musí trvat po celou dobu výkonu činnosti; c) je to otázka smluvního vztahu mezi energetickým specialistou a zadavatelem energetického auditu a energetického posudku. 51. Pokuty za nedodržení vybraných ustanovení zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií lze uložit vlastníkovi energetického hospodářství nebo budovy až do výše: a) Kč; b) Kč; c) Kč. 52. Pokuty za nedodržení vybraných ustanovení zákona č. 406/2000 Sb. lze uložit energetickému specialistovi až do výše: a) Kč; b) Kč; c) Kč. 53. Obsahem energetického auditu jsou: a) titulní list, identifikační údaje, popis stávajícího stavu předmětu energetického auditu, vyhodnocení stávajícího stavu předmětu energetického auditu, návrhy opatření ke zvýšení účinnosti užití energie, varianty z návrhu jednotlivých opatření, výběr optimální varianty, doporučení energetického specialisty oprávněného zpracovat energetický audit, evidenční list energetického auditu, kopie dokladu o vydání oprávnění podle 10b zákona o hospodaření energií nebo kopie oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Evropské unie; b) popis a zhodnocení výchozího stavu, návrh opatření ke snížení spotřeby energie, ekonomické vyhodnocení a výstupy energetického auditu; c) titulní list, identifikační údaje, popis stávajícího stavu předmětu energetického auditu, vyhodnocení stávajícího stavu předmětu energetického auditu, návrhy opatření ke zvýšení účinnosti užití energie, varianty z návrhu jednotlivých opatření, výběr optimální varianty, evidenční list energetického auditu, kopie dokladu o vydání oprávnění podle 10b 10

12 zákona o hospodaření energií nebo kopie oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Evropské unie. 54. Popis stávajícího stavu předmětu energetického auditu obsahuje údaje o: a) předmětu energetického auditu, energetických vstupech, vlastních energetických zdrojích, o významných spotřebičích energie; b) předmětu energetického auditu, energetických vstupech, vlastních zdrojích energie, rozvodech energie, významných spotřebičích energie, tepelně technických vlastnostech budov, systému managementu hospodaření energií podle ČSN EN ISO 50001; c) předmětu energetického auditu, vlastních energetických zdrojích, rozvodech energie, významných spotřebičích energie. 55. Základním zdrojem informací o energetických vstupech do předmětu energetického auditu jsou obvykle: a) účetní doklady; b) vlastní měření energetického specialisty; c) informace obsluhy, provozní deníky. 56. Energetické vstupy se vyjadřují: a) ve fyzikálních jednotkách; b) v hodnotovém vyjádření; c) ve fyzikálním i hodnotovém vyjádření. 57. Bilance výroby energie ve vlastním zdroji obsahuje informace o: a) výkonových parametrech zdroje, objemu výroby energie, objemu prodeje energie, vlastní spotřebě energie ve zdroji; b) energetických vstupech, prodeji energie cizím, konečné spotřebě energie v předmětu EA, ztrátách ve zdroji a rozvodech, spotřebě energie na vytápění a teplou vodu a na technologické a ostatní procesy; c) roční energetické účinnosti zdroje, specifické spotřebě tepla v palivu na výrobu energie, ročním využití instalovaného výkonu zdroje. 58. Vstupními informacemi pro analýzu hlavních rozvodů energie jsou pro rozvod tepla: a) délka, kapacita, průměr, provedení, stáří a technický stav, tloušťka a stav tepelné izolace; b) délka, kapacita, průměr, provedení, stáří a technický stav všech rozvodů; c) technický stav všech rozvodů. 59. Popis stávajícího stavu předmětu energetického auditu obsahuje mj.: a) výkresovou dokumentaci ve formátu PDF; b) protokol o kontrole bezpečnosti práce; 11

13 c) údaje o energetických vstupech za předcházející 3 roky včetně průměrných hodnot, které se získají z účetních dokladů. 60. Popis stávajícího stavu předmětu energetického auditu obsahuje mj.: a) údaje o složení energetického managementu zadavatele energetického auditu; b) údaje o významných spotřebičích energie, kterými jsou údaje o druhu spotřebiče, energetickém příkonu, ročních provozních hodinách, způsobu regulace; c) údaje o provedení izolace elektrického spotřebiče. 61. Základem pro zhodnocení stávajícího stavu předmětu energetického auditu je: a) energetická bilance; b) upravená energetická bilance; c) roční peněžní tok (cash flow). 62. Roční energetická bilance musí obsahovat následující ukazatele: a) instalovaný výkon zdroje, objem výroby energie, prodej energie přímo ze zdroje, vlastní spotřeba energie ve zdroji a spotřeba energie v palivu; b) vstup paliv a energie, změna zásob paliv, spotřebu paliva a energie, prodej energie cizím, konečnou spotřebu paliv a energie, ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech energie, spotřebu energie na vytápění, chlazení, přípravu teplé vody, spotřebu energie na větrání, úpravu vlhkosti, osvětlení a na technologické a ostatní procesy; c) instalovaný výkon zdroje, příkony jednotlivých spotřebičů. 63. Energetická bilance v energetickém auditu se zpracovává: a) v [GJ], v [MWh] a v [tis. Kč]; b) v [kw] a v [tis. Kč]; c) v [GJ] a v [kw]. 64. Vyhodnocení stávajícího stavu předmětu energetického auditu obsahuje: a) vyčíslení výše dosažitelných energetických úspor v předmětu energetického auditu; b) vyhodnocení účinnosti užití energie, vyhodnocení tepelně technických vlastností stavebních konstrukcí budov, vyhodnocení úrovně systému managementu hospodaření energií, celkovou energetickou bilanci; c) pouze energetickou bilanci. 65. Návrhy opatření ke zvýšení účinnosti užití energie se použijí: a) v jedné variantě; b) minimálně ve dvou variantách; 12

14 c) minimálně ve třech variantách. 66. Upravená energetická bilance obsahuje tyto náležitosti: a) vstup paliv a energie, změna zásob paliv, spotřebu paliva a energie, prodej energie cizím, konečnou spotřebu paliv a energie, ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech energie, spotřebu energie na vytápění, chlazení, přípravu teplé vody, spotřebu energie na větrání, úpravu vlhkosti, osvětlení a na technologické a ostatní procesy pouze před realizací energeticky úsporného projektu; b) energetickou bilanci pouze před realizaci energeticky úsporného projektu; c) vstup paliv a energie, změna zásob paliv, konečnou spotřebu paliv a energie, ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech energie, spotřebu energie na vytápění, chlazení, přípravu teplé vody, spotřebu energie na větrání, úpravu vlhkosti, osvětlení a na technologické a ostatní procesy před a po realizaci energeticky úsporného projektu. 67. Upravená energetická bilance se zpracovává: a) pro optimální variantu; b) pro variantu s nejvyššími úsporami energie; c) pro všechny varianty. 68. Výše dosažitelných energetických úspor se vypočte: a) z upravené energetické bilance; b) ze směrných hodnot energetické účinnosti a ztrát; c) z bilance zdroje. 69. Peněžní toky (cash flow) projektu v energetickém auditu vycházejí z: a) očekávaného vývoje cen energie; b) upravené energetické bilance; c) cenových kalkulací energie před a po realizaci projektu. 70. Peněžní toky (cash flow) projektu při ekonomické analýze jsou ovlivněny: a) investičními náklady; b) provozními náklady; c) vlastním kapitálem. 71. Základní ukazatele ekonomické efektivnosti užívané v energetickém auditu jsou: a) prostá doba návratnosti; b) prostá a reálná doba návratnosti, čistá současná hodnota, vnitřní výnosové procento; c) výsledná cena energie. 13

15 72. Vyhodnocení z hlediska ochrany životního prostředí se při energetickém auditu provádí pro následující znečišťující látky: a) SO 2, NO x, CO, uhlovodíky; b) tuhé látky, SO 2, NO x, CO, CO 2; c) tuhé látky, SO 2, NO x, CO. 73. Při energetickém auditu se vyhodnocení z hlediska ochrany životního prostředí provádí pro: a) optimální variantu; b) pro všechny varianty; c) pro variantu s maximálními úsporami energie. 74. Energetický posudek obsahuje: a) hodnocení stávající úrovně energetického hospodářství, celková výše dosažitelných energetických úspor, porovnání variant energeticky úsporného projektu, doporučení energetického specialisty; b) titulní list, účel zpracování podle 9a zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů, identifikační údaje, stanovisko energetického specialisty oprávněného zpracovat energetický posudek, evidenční list energetického posudku, kopii dokladu o vydání oprávnění podle 10b zákona nebo kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Evropské unie; c) Hodnocení stávající úrovně energetického hospodářství, celkový potenciál úspor energie, návrh optimální varianty energeticky úsporného projektu vč. ekonomického hodnocení, způsob financování jednotlivých opatření, doporučení energetického specialisty, evidenční list energetického posudku. 75. Co není obsahem energetického posudku: a) hodnocení stávající úrovně energetického hospodářství; b) účel zpracování energetického posudku dle 9a zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů; c) evidenční list energetického posudku. 76. Evidenční list energetického auditu obsahuje tyto části: a) identifikační údaje, popis stávajícího stavu předmětu EA, doporučená varianta navrhovaných opatření, údaje o energetickém specialistovi; b) výchozím stavu a všech variantách, vč. jejich porovnání; c) výchozím stavu. 77. Evidenční list energetického auditu neobsahuje informace o: a) financování energeticky úsporného projektu; b) environmentálním vyhodnocení energeticky úsporného projektu; 14

16 c) investičních nákladech na realizaci energeticky úsporného projektu. 78. Povinnost podrobit své zařízení nebo budovy energetickému auditu vzniká od hodnoty celkové roční spotřeby energie: a) GJ pro organizační složky státu, krajů a obcí a příspěvkové organizace. Dále pak od GJ pro fyzické a právnické osoby. Přitom jednotlivé budovy nebo jednotlivá energetická hospodářství mají spotřebu energie vyšší než 700 GJ; b) GJ pro organizační složky státu, krajů a obcí a příspěvkové organizace. Dále pak od GJ pro fyzické a právnické osoby. Přitom jednotlivé budovy nebo jednotlivá energetická hospodářství mají spotřebu energie vyšší než 500 GJ; c) GJ pro organizační složky státu, krajů a obcí a příspěvkové organizace. 79. V objektu je roční spotřeba m 3 zemního plynu a MWh elektrické energie. Energetický audit tohoto objektu bude muset být proveden: a) ano; b) ne; c) ano, ale pouze v případě, že je objekt ve vlastnictví organizační složky státu, organizační složky kraje, nebo obce, či příspěvkové organizace TJ je: a) 3,6 MW; b) 277,8 MWh; c) 0,36 GWh. 81. Potenciál energetických úspor v evidenčním listě energetického auditu je: a) maximálně dosažitelný; b) vyplývající z optimální varianty energeticky úsporného projektu; c) vážený průměr energetických úspor jednotlivých variant. 82. Konečná spotřeba paliv a energie je: a) součet spotřeb energie v jednotlivých spotřebičích; b) součet spotřeb energie v jednotlivých spotřebičích, vč. ztrát ve zdroji a rozvodech; c) spotřeba tepla na vytápění a přípravu teplé vody. 15

17 EKONOMICKÉ HODNOCENÍ OPATŘENÍ A VARIANT ÚSPOR ENERGIE 1. Porovnávání peněžních hodnot z různých časových období se provádí pomocí: a) diskontování b) degrese c) harmonizace 2. Vnitřní výnosové procento (IRR) je: a) požadovaná výnosnost kapitálu b) diskontní míra, při které je čistá současná hodnota projektu nulová hodnota c) stanovená Ministerstvem financí ČR pro dané období 3. Diskontní míra pro účely výpočtu čisté současné hodnoty projektu je: a) hodnota odpovídající diskontní sazbě, kterou vyhlašuje Česká národní banka b) hodnota odpovídající průměrné sazbě, za kterou se obchoduje na mezibankovním trhu c) očekávaná míra výnosnosti investic 4. Mezi ukazatele, které berou v úvahu vývoj projektu po splacení vynaložených i investičních nákladů, nepatří: a) čistá současná hodnota b) vnitřní výnosové procento c) prostá doba návratnosti 5. Čistou současnou hodnotu (NPV) projektu při jednoznačně zadaných vstupních údajích: a) lze spočítat vždy a nabývá jen jedné hodnoty b) v některých případech nelze spočítat c) lze spočítat vždy a může nabývat více hodnot 6. Vnitřní výnosové procento (IRR) projektu při jednoznačně zadaných vstupních údajích: a) nabývá vždy jediné hodnoty b) nabývá vždy více hodnot c) v některých případech nabývá více hodnot 7. Za ekonomicky optimální se považuje ta varianta energeticky úsporných opatření, která při stejném riziku dosahuje: a) nulovou čistou současnou hodnotu toku hotovosti b) maximální čisté současné hodnoty toku hotovosti c) maximální nezáporné čisté současné hodnoty toku hotovosti 16

18 8. Podle vyhlášky č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku se ve výpočtech ekonomické efektivnosti projektu úspory energie uvažují v cenách: a) roku 2012 b) respektujících cenový vývoj během doby provozu c) roku realizace projektu 9. Podle vyhlášky č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku se peněžní toky posuzují: a) bez vlivu předpokládané státní podpory b) včetně vlivu předpokládané státní podpory c) včetně vlivu předpokládané státní podpory, pokud nepřesahuje 15% investičních nákladů 10. Tok hotovosti po zdanění vystihuje lépe ekonomický vliv projektu než tok hotovosti před zdaněním: a) Pouze ve státním sektoru b) Pouze v soukromém sektoru c) Pouze v organizacích, které jsou poplatníky daně z příjmu 11. Z daňového hlediska se rozlišují odpisy: a) aktivní a pasivní b) rovnoměrné a zrychlené c) progresivní a degresivní 12. Zákon o dani z příjmu dělí odepisovaný majetek do: a) 3 odpisových skupin b) 4 odpisových skupin c) 6 odpisových skupin 13. Pro účely stanovení toku hotovosti respektující daňové předpisy: a) není nutné členit investici do odpisových skupin b) je třeba rozčlenit investici do odpisových skupin, přičemž auditor postupuje podle přílohy k zákonu č. 586/1992 Sb. o daních z příjmu v platném znění c) je třeba rozčlenit investici do odpisových skupin, přičemž auditor rozdělí investici na strojní a stavební část 14. Doba odepisování hmotného majetku zařazeného do 3. odpisové skupiny činí: a) minimálně 5 let b) minimálně 10 let 17

19 c) minimálně 20 let 15. Energetická zařízení využívající obnovitelné zdroje energie jsou osvobozeny od daně z příjmů po dobu danou: a) rokem uvedení do provozu + 7 následujících let b) rokem uvedení do provozu + 5 následujících let c) nejsou osvobozena od daně z příjmů 16. Peněžní tok (cash flow) projektu definujeme jako: a) časovou řadu rozdílů mezi příjmy a výdaji, které plynou z pořízení a provozu investice v jednotlivých letech za celou dobu její předpokládané životnosti b) časovou řadu energetických úspor, které plynou z pořízení a provozu investice v jednotlivých letech za celou dobu její předpokládané životnosti c) časovou řadu rozdílů mezi investičními výdaji a energetickými úsporami v jednotlivých letech za celou dobu její předpokládané životnosti 17. Čistá současná hodnota projektu úspor představuje: a) součet diskontovaných peněžních toků projektu v období výstavby, provozu a likvidace b) součet diskontovaných peněžních toků projektu v období provozu c) součet budoucích peněžních toků projektu 18. Do hotovostních výdajů pro účely stanovení toku hotovosti před zdaněním nepatří: a) mzdové náklady b) odpisy c) pokuty za znečišťování ovzduší 19. Při stanovení toku hotovosti respektující daňové předpisy: a) je nutné znát výši odpisů, protože se zahrnují do hotovostních výdajů b) není nutné znát výši odpisů, protože se nezahrnují do hotovostních výdajů c) je nutné znát výši odpisů, protože se odečítají od daňového základu, ze kterého se určí daň 20. Úspory nákladů na energii při nezměněné výši příjmů: a) snižují základ daně z příjmu b) nesnižují základ daně z příjmu c) nemají vliv na základ daně z příjmu 21. Tržby za prodej energie z hlediska toku hotovosti: a) jsou hotovostními výdaji b) jsou hotovostními příjmy 18

20 c) jsou hotovostními příjmy jen v soukromém sektoru 22. Poplatky za znečišťování životního prostředí: a) zvyšují hotovostní výdaje b) zvyšují tok hotovosti c) nemají na tok hotovosti žádný vliv 23. Projekt úspor A má prostou dobu návratnosti 4 roky, projekt úspor B má prostou dobu návratnosti 6 let. Oba projekty mají shodná riziky. Za ekonomicky optimální: a) lze považovat projekt A b) lze považovat projekt B c) nelze prozatím považovat žádný z projektů rozhodne se podle výše čisté současné hodnoty 24. Prostá doba návratnosti projektu úspor A i projektu úspor B činí 10 let. Oba projekty mají shodná rizika. Za ekonomicky optimální: a) lze považovat oba projekty úspor b) nelze považovat ani jeden z projektů, protože u obou je doba návratnosti příliš dlouhá c) nelze prozatím považovat ani jeden z projektů, rozhodnutí o ekonomicky optimálním projektu se přijme na základě čisté současné hodnoty toků hotovosti 25. Ke stávajícímu stavu energetického hospodářství jsou navrženy dvě varianty energeticky úsporných opatření. Varianta A má čistou současnou hodnotu 20 mil. Kč., varianta B má čistou současnou hodnotu 25 mil. Kč. Obě varianty i provozování současného energetického hospodářství mají shodná rizika. Za ekonomicky optimální: a) lze považovat variantu A b) lze považovat variantu B c) prozatím nelze považovat žádnou z variant, o ekonomicky optimální variantě se rozhodne podle návratnosti projektu 26. Ke stávajícímu stavu energetického hospodářství jsou navrženy dvě varianty energeticky úsporných opatření. Varianta A má čistou současnou hodnotu 20 mil. Kč., varianta B má čistou současnou hodnotu 0 Kč. Obě varianty i provozování současného energetického hospodářství mají shodná rizika. Z ekonomicky optimální lze považovat: a) variantu A b) variantu B c) rozhodnutí ponechat energetického hospodářství v původním stavu 27. Ke stávajícímu stavu energetického hospodářství jsou navrženy dvě varianty energeticky úsporných opatření. Varianta A má čistou současnou hodnotu zápornou ve výši -20 mil. Kč, varianta B má čistou současnou hodnotu -2 mil. Kč. Obě varianty i provozování současného energetického hospodářství mají shodná rizika. Za ekonomicky optimální lze považovat: 19

21 a) variantu A b) variantu B c) Rozhodnutí ponechat energetické hospodářství v původním stavu 28. Citlivost analýza projektu posuzuje: a) úroveň zabezpečení spotřebičů proti kolísání napětí v rozvodné síti b) vliv změny cen energie na ekonomické výsledky projektu c) vliv změny nejrůznějších vnějších i vnitřních faktorů (např. cen energie, účinnosti a doby využití kapacity zařízení, investičních nákladů, úrokových sazeb, počtu odběratelů a výše odběru vyrobené energie apod.) na ekonomické výsledky projektu 29. Projekt snižuje náklady na energii pouze prostřednictvím energeticky úsporných opatření bez záměny energetického média. Auditor posuzuje vliv změny cen energie na ekonomické výsledky projektu. Nárůst cen energie za jinak nezměněných okolností: a) zlepšuje ekonomické hodnocení projektu b) zhoršuje ekonomické hodnocení projektu c) nemá vliv na ekonomické hodnocení projektu 30. Ekonomické vyhodnocení variant projektů úspor se provádí na základě stanovení hodnot těchto kritérií: a) Doby návratnosti prosté, doby návratnosti reálné b) Čisté současné hodnoty c) Čisté současné hodnoty, vnitřního výnosového procenta a doby návratnosti prosté a reálné 31. V ceně tepla mohou být, v souladu s platnými předpisy zahrnuty: a) provozní a režijní náklady, zisk, odměny statutárním orgánům společnosti b) ekonomicky oprávněné náklady, přiměřený zisk a daň z přidané hodnoty v regulovaném roce dle příslušného cenového ERÚ c) výrobní náklady, odpisy, přiměřený zisk 32. Věcně usměrňovanou cenu tepelné energie je oprávněn kontrolovat: a) Finanční úřad b) Státní energetická inspekce c) Energetický regulační úřad 33. Přepočet objemových jednotek zemního plynu na jednotky energetické ve smyslu cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu je proveden pomocí hodnoty: a) výhřevnosti 20

22 b) spalného tepla c) kapacity 34. Pravidla cenové regulace jsou stanovena: a) SEI a rozhodnutím předsedy Energetického regulačního úřadu b) nařízením vlády ČR c) zákonem č. 526/1992 Sb., o cenách v platném znění a navazujícími prováděcími předpisy 35. V peněžním toku (cash flow) investora je dotace: a) příjmovou složkou toku hotovosti b) výdajovou složkou toku hotovosti c) do výpočtu se nezahrnuje 36. Od jaké výše ceny movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením je předmětem odepisování hmotného majetku: a) 50 tis. Kč b) 40 tis. Kč c) 30 tis. Kč 37. Vícesložková cena tepelné energie je tvořena: a) stálou a proměnnou složkou ceny b) dodavatelem stanovenými složkami výsledné ceny dle vlastní kalkulace c) není přípustná 38. V čem spočívá rozdíl mezi reálnou diskontní sazbou a nominální diskontní sazbou: a) Jedná se o totožné hodnoty b) Reálná diskontní sazba nezahrnuje vliv inflace a míru rizika c) Reálná diskontní sazba nezahrnuje vliv inflace 39. Nominální diskontní sazba zahrnuje: a) reálný výnos bezrizikové investice, prémii za riziko a míru očekávané inflace b) reálný výnos bezrizikové investice c) reálný výnos bezrizikové investice a míru očekávané inflace 40. K jakému časovému okamžiku nejčastěji provádíme přepočet různodobých ekonomických veličin úsporného opatření: a) Přepočet se provádí k libovolnému časovému okamžiku b) Přepočet se provádí k počátku uvedení do provozu úsporného opatření 21

23 c) Přepočet se provádí ke konci doby hodnocení úsporného opatření 41. K čemu se využívá operace odúročení? a) K přepočtu budoucích výnosů a výdajů k jednomu časovému okamžiku b) K stanovení budoucí hodnoty současných výnosů a výdajů c) K stanovení diskontní sazby 42. Výpočet ekonomické efektivnosti opatření se provádí s respektováním úspor energie: a) v běžných cenách respektujících změny v čase b) pouze ve stálých cenách roku uvedení do provozu c) v běžných cenách respektujících změny v čase definovaných vyhláškou 43. Doba hodnocení je stanovena jako: a) nominální doba stanovená vyhláškou respektující dobu, po kterou trvají účinky a nároky z realizovaného opatření b) nejmenší násobek dob životností instalovaných zařízení v hodnoceném projektu úspor c) doba rovnající se nejdelší době životnosti z instalovaných zařízení hodnoceného projektu úspor 44. Co je anuita? a) roční hodnota úroku z úvěru b) splátka úvěru, jejíž výše se v průběhu času nemění a skládá se z roční splátky a ročního úroku c) poměr mezi splátkou a úrokem 45. Daňové odpisy se stanovují: a) dle zákona č. 586/1992 Sb. o dani z příjmů v platném znění b) dle zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví c) dle interních předpisů vlastníka dlouhodobého majetku 46. Provozní náklady (výdaje) zahrnují: a) mzdové náklady vč. pojistného, náklady na opravy a údržbu, náklady režijní, nakupovaný služby, ostatní provozní náklady a odpisy b) mzdové náklady vč. pojistného, náklady na opravy a údržbu, náklady režijní, nakupované služby, poplatky a daně, ostatní provozní náklady a odpisy c) mzdové náklady vč. pojistného, náklady na opravy a údržbu, náklady režijní, nakupované služby, poplatky a daně, ostatní provozní náklady 47. Roční hodnota cash flow úsporného opatření se stanoví jako: a) rozdíl ročních příjmů a ročních provozních výdajů 22

24 b) rozdíl příjmů a ročních provozních výdajů a investičních výdajů c) rozdíl ročních příjmů a ročních provozních výdajů a odpisů 48. Zařízení k výrobě energie z obnovitelných zdrojů energie jsou osvobozeny od daně z příjmů po dobu danou: a) rokem uvedením do provozu +7 následujících let b) rokem uvedením do provozu +5 následujících let c) nejsou osvobozena od daně z příjmů 49. Nahrazovací náklady jsou: a) provozní náklady projektu úspor b) náklady spojené s obnovou dožitého zařízení v rámci doby hodnocení projektu c) náklady spojené s pořízení a provozem projektu úspor energie 50. Posuzování ekonomické proveditelnosti alternativních zdrojů dodávek energie se provádí pomocí: a) prosté doby návratnosti b) reálné doby návratnosti c) způsobem ekonomického vyhodnocení uvedených v příloze č. 5 vyhlášky o energetickém auditu a energetickém posudku 51. Reálná doba návratnosti je: a) doba, za kterou se vrátí vynaložené investiční prostředky b) doba, za kterou se vrátí vynaložené diskontované investiční prostředky c) doba, za kterou diskontovaný součet ročních toků hotovosti je roven vynaloženým investičním prostředkům 52. Roční anuita je: a) součet ročních splátek a úroků z investičního úvěru a je konstantní b) součet měsíčních splátek investičního úvěru za časové období jednoho roku c) součet úroků z investičního úvěru za časové období jednoho roku, který se každoročně mění 53. Co je peněžní tok stanovený v běžných cenách: a) Jedná se o peněžní tok stanovený na základě cen v jednotlivých letech doby hodnocení b) Jedná se o peněžní tok stanovený na základě cen v jednotlivých letech doby hodnocení respektujících inflaci a cenový vývoj c) Jedná se o peněžní tok stanovený v cenách prvního roku provozu 54. Časová hodnota peněz je ve výpočtech ekonomické efektivnosti respektována: 23

25 a) přepočtem budoucích hodnot příjmů a výdajů pomocí úročení b) přepočtem budoucích hodnot příjmů a výdajů pomocí inflačního faktoru c) přepočtem budoucích hodnot příjmů a výdajů pomocí diskontování 55. Jak se stanoví roční čistý peněžní tok projektu úspor: a) Jako rozdíl příjmů plynoucích z úspor nákladů na energii a investičních výdajů z projektu b) Jako rozdíl příjmů plynoucích z úspor nákladů na energii a ostatních provozních nákladů a výdajů spojených s pořízením investice a odpisů c) Jako rozdíl příjmů plynoucích z úspor nákladů a energii a ostatních provozních nákladů a investičních výdajů spojených s pořízením zařízení a daně z příjmu 56. Diskontování se použije pro: a) přepočet budoucích příjmů a výdajů k okamžiku ukončení doby hodnocení b) přepočet budoucích příjmů a výdajů na současnou hodnotu c) přepočet současné hodnoty příjmů a výdajů na konci doby životnosti projektu 57. Investiční náklady (výdaje) jsou: a) výdaje zahrnující pořizovací náklady energetických zařízení a stavby navrhovaného projektu úspor b) souhrnem všech nákladů kapitálového charakteru, které je třeba vynaložit na pořízení, výstavbu a zabezpečení provozu energetických zařízení a budov projektu úspor c) souhrn výdajů na projektovou přípravu a provoz projektu úspor 58. Jaký je rozdíl mezi jednosložkovou cenou tepla a dvousložkovou cenou tepla: a) dvousložková cena tepla zahrnuje cenu za připojení a cenu za smluvené množství tepla b) dvousložková cena zahrnuje cenu za dodané množství tepla a penále za neodebrané smluvní množství tepla c) dvousložková cena tepla se skládá s ceny za sjednané množství (měsíční plat) a skutečně odebrané množství tepla (Kč/GJ) 59. Prostá doba návratnosti se stanoví jako: a) podíl ročních přínosů projektu a investičních výdajů projektu b) podíl investičních výdajů a ročních přínosů projektu c) podíl úspory nákladů na energii a investičních výdajů projektu 24

26 1. Zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší: EKOLOGICKÉ HODNOCENÍ a) ruší zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší; b) mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší pouze v dílčích částech; c) je zcela nezávislý na zákonu č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší; 2. Znečišťující látkou dle zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší je: a) každá látka, která svou přítomností v ovzduší má nebo může mít škodlivé účinky na životní prostředí anebo obtěžuje zápachem; b) každá látka, která svou přítomností v ovzduší má nebo může mít škodlivé účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí anebo obtěžuje zápachem; c) každá látka, která svou přítomností v ovzduší má škodlivé účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí; 3. Stacionárním zdrojem dle zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší je: a) ucelená technicky dále nedělitelná stacionární technická jednotka nebo činnost, které znečišťují nebo by mohly znečišťovat; b) ucelená stacionární technická jednotka, která znečišťuje, nejde-li o stacionární technickou jednotku používanou pouze k výzkumu, vývoji nebo zkoušení nových výrobků a procesů; c) ucelená technicky dále nedělitelná stacionární technická jednotka nebo činnost, které znečišťují nebo by mohly znečišťovat, nejde-li o stacionární technickou jednotku používanou pouze k výzkumu, vývoji nebo zkoušení nových výrobků a procesů; 4. Provozovatelem stacionárního zdroje dle zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší je: a) osoba, která stacionární zdroj skutečně provozuje, není-li taková osoba známa nebo neexistuje, považuje se za provozovatele vlastník stacionárního zdroje; b) právnická nebo fyzická osoba, která stacionární zdroj skutečně provozuje; c) právnická nebo fyzická osoba, která stacionární zdroj skutečně provozuje, není-li taková osoba známa nebo neexistuje, považuje se za provozovatele vlastník stacionárního zdroje; 5. Emisním limitem dle zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší se rozumí: a) nejvýše přípustné množství znečišťující látky nebo skupiny znečišťujících látek vnášené do ovzduší ze stacionárního zdroje; b) nejméně možné množství znečišťující látky nebo skupiny znečišťujících látek vnášené do ovzduší ze stacionárního zdroje; c) průměrné množství znečišťující látky nebo skupiny znečišťujících látek vnášené do ovzduší ze stacionárního zdroje; 25

27 6. Emisní limity dle zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší: a) musí být dodrženy na každém komínovém průduchu nebo výduchu do ovzduší, což platí pro obecné emisní limity i pro specifické emisní limity; b) musí být dodrženy na každém komínovém průduchu nebo výduchu do ovzduší; c) musí být dodrženy na každém komínovém průduchu nebo výduchu do ovzduší, aniž by byly emisní limity dále rozlišeny; 7. Emisním stropem dle zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší se rozumí: a) průměrné množství znečišťující látky vnesené do ovzduší za kalendářní rok; b) nejvýše přípustné množství znečišťující látky vnesené do ovzduší za kalendářní rok; c) nejvýše přípustné množství znečišťující látky vnesené do ovzduší za období stanovené správním úřadem; 8. Přípustná úroveň znečišťování dle zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší je určena: a) emisními stropy a přípustnou tmavostí kouře; b) emisními limity, emisními stropy a přípustnou tmavostí kouře; c) emisními limity, emisními stropy, technickými podmínkami provozu a přípustnou tmavostí kouře; 9. Národní program snižování emisí České republiky se zpracovává nejméně: a) jednou za 4 roky a schvaluje jej vláda; b) jednou za 2 roky a schvaluje jej ministerstvo životního prostředí; c) jednou za 4 roky a schvaluje jej ministerstvo životního prostředí; 10. Znečišťující zpoplatněné látky dle zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší jsou: a) tuhé znečišťující látky, SO 2, NO x, VOC - sazby poplatků uvedeny v Kč/t; b) tuhé znečišťující látky, SO 2, NO x, VOC - sazby poplatků uvedeny v Kč/kg; c) tuhé znečišťující látky, SO 2, NO x, - sazby poplatků uvedeny v Kč/t; 11. Vyhláška č. 330/2012 Sb. upravuje: a) způsob a podmínky posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsah informování veřejnosti o úrovni znečištění a rozsah informací podávaných veřejnosti při vzniku smogové situace; b) rozsah informování veřejnosti o úrovni znečištění a rozsah informací podávaných veřejnosti při vzniku smogové situace v příslušném kraji; c) vyhodnocení úrovně znečištění v České republice; 12. Úroveň znečišťování dle zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší zjišťuje provozovatel: 26