Vyjádření. k žádosti o vydání integrovaného povolení společnosti Pražská teplárenská a.s.

Transkript

1 Vyjádření k žádosti o vydání integrovaného povolení společnosti Pražská teplárenská a.s. V Praze,

2 Zadavatel: Magistrát hlavního města Prahy Odbor ochrany prostředí Mariánské náměstí Praha 1 IČ: Kontakt: posta@cityofprague.cz Zpracovatel: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Úsek pro agenturní činnosti Kodaňská 10, Praha 10 IČ: Kontakt: info@cenia.cz Č.j.: 7046/CEN/06 Schválil: RNDr. Jan Prášek, ředitel úseku pro agenturní činnosti Kontrolovala: Ing. Milena Drašťáková Vypracoval: Ing. Miroslav Vlasák, CSc. Archivní výtisk č. 1 CENIA, česká informační agentura životního prostředí, 2006

3 Obsah 1 PŘEDMĚT VYJÁDŘENÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PROVOZOVATELE ZAŘÍZENÍ POPIS ZAŘÍZENÍ A PŘÍMO SPOJENÝCH ČINNOSTÍ STANOVISKO K ŽÁDOSTI NÁVRH ZÁVAZNÝCH PODMÍNEK PROVOZU PODLE 13, ODST. 4 ZÁKONA Č. 76/2002 SB EMISNÍ LIMITY, OPATŘENÍ NA OCHRANU OVZDUŠÍ, VODY A PROTI HLUKU A SOUVISEJÍCÍ MONITORING PODMÍNKY ZAJIŠŤUJÍCÍ OCHRANU ZDRAVÍ ČLOVĚKA, ZVÍŘAT A OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PODMÍNKY PRO HOSPODÁRNÉ VYUŽÍVÁNÍ SUROVIN A ENERGIE OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ HAVÁRIÍM OPATŘENÍ PRO PROVOZ TÝKAJÍCÍ SE SITUACÍ ODLIŠNÝCH OD PODMÍNEK BĚŽNÉHO PROVOZU, PŘI KTERÝCH MŮŽE VZNIKNOUT NEBEZPEČÍ OHROŽENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ NEBO ZDRAVÍ ČLOVĚKA ZPŮSOB MONITOROVÁNÍ EMISÍ A PŘENOSŮ, PŘÍPADNĚ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ (METODIKA MĚŘENÍ, FREKVENCE, VEDENÍ ZÁZNAMŮ) OPATŘENÍ K MINIMALIZACI DÁLKOVÉHO PŘEMISŤOVÁNÍ ZNEČIŠTĚNÍ A K ZAJIŠTĚNÍ VYSOKÉ ÚROVNĚ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ JAKO CELKU POSTUP VYHODNOCOVÁNÍ PLNĚNÍ PODMÍNEK INTEGROVANÉHO POVOLENÍ OPATŘENÍ K VYLOUČENÍ RIZIK MOŽNÉHO ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A OHROŽOVÁNÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA POCHÁZEJÍCÍCH ZE ZAŘÍZENÍ PO UKONČENÍ JEHO ČINNOSTI DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY OCHRANY ZDRAVÍ ČLOVĚKA A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ S OHLEDEM NA MÍSTNÍ PODMÍNKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A TECHNICKOU CHARAKTERISTIKU ZAŘÍZENÍ OSTATNÍ PODMÍNKY VYPOŘÁDÁNÍ SE STANOVISKY A PŘIPOMÍNKAMI ÚČASTNÍKŮ ŘÍZENÍ POROVNÁNÍ S NEJLEPŠÍMI DOSTUPNÝMI TECHNIKAMI (BAT) DOKUMENTY POUŽITÉ K POROVNÁNÍ ZAŘÍZENÍ S BAT POROVNÁNÍ PODLE REFERENČNÍHO DOKUMENTU BREF SOUHRNNÉ POROVNÁNÍ S BAT DLE PŘÍLOHY Č. 3 ZÁKONA Č. 76/2002 SB ODŮVODNĚNÍ STANOVISKA K ŽÁDOSTI SEZNAM ZKRATEK A LEGISLATIVY

4 1 Předmět vyjádření 1.1 Identifikační údaje provozovatele zařízení Název zařízení Provozovatel zařízení (adresa sídla) Výtopna Třeboradice IČ Kategorie dle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. Umístění zařízení Pražská teplárenská a.s., Partyzánská 7, Praha 7 Energetika 1.1 Spalovací zařízení o jmenovitém tepelném příkonu větším než 50 MW Praha, obec Praha 9, k.ú. Třeboradice, č.k.ú , p.č. uvedeny v žádosti o vydání IP příloha II-PT Popis zařízení a přímo spojených činností a) Technické a technologické jednotky podle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. - viz. kap žádosti Kotel K5 horkovodní kotel s nuceným průtokem vody, spalující zemní plyn o jmenovitém výkonu 116,3 MW t Plynový horkovodní kotel K5 Kotel K5 je horkovodní kotel s nuceným průtokem vody o jmenovitém výkonu 116,3 MW. Je to kotel dvoutahový, sálavý s konvenčním panelovým svazkem ve druhém tahu. Stěny spalovací komory i druhého tahu jsou membránové, celosvařované. Kotel je vybaven šesti plynovými hořáky PHZ 1500A umístěných v čelní stěně kotle se samostatným ručním a automatickým ovládáním každého hořáku. Regulace výkonu kotle se děje pomocí regulace tlaku plynu pro hořáky. Pro zachování optimálního poměru paliva a vzduchu při spalování je třeba nastavovat množství vzduchu dle O 2 a CO 2 ve spalinách a udržovat konstantní teplotu vzduchu do hořáku. Kotel je odstavován blokádou od minimálního průtoku vody v kotli, proto není osazen pojišťovacími ventily. Kotel je vybaven dvěma vzduchovými ventilátory, není osazen kouřovým ventilátorem a měl by pracovat jen jako přetlakový kotel, ale může pracovat i jako podtlakový kotel. Tlakový celek je konstruován pro možnost provozu v základním a špičkovém zapojení. Plynové hořáky jsou vířivé bez předmísení plynu se vzduchem, typového označení PHZ 1500A. Mísení se děje až v ústí hořáku ve stěně kotle. Hořák je vybaven tak, aby ve spojení s jeho ovládáním byl jeho provoz automatický. Spalovací vzduch je v hořáku rozvířen lopatkovým kolem. Ve vzduchovodu jsou umístěny uzavírací vzduchové klapky. Přívod plynu do hořáku je kruhovou přírubou, na níž se napojí plynové potrubí. Při všech provozních stavech je nutno docílit takové spalování, aby hořáky byly vždy provozovány s přebytkem vzduchu tak, aby ve spalovací komoře nevznikal oxid uhelnatý. Řídící systém řídící systém (IŘS) umožňuje úplné ovládání a monitorování kotle K 5, včetně automatických výstrah, ochran a blokád a dlouhodobého archivování průběhů měřených fyzikálních veličin, hlášení a tisku protokolů. Monitorování emisí kouřové plyny jsou svedeny do jednoho železobetonového komínu o výšce 150 m a průřezu 70,84 m 2. Uvedený zdroj patří do skupiny velkých stacionárních zdrojů, 3

5 u kterých jsou emise měřeny 2x ročně autorizovanou měřící skupinou. Odběr spalin je prováděn z připravených míst napojení měřící sondy v kouřovodu před vstupem do komína. b) Přímo spojené činnosti Zásobování plynem Plynovodní přípojka pro Teplárnu Třeboradice začíná v regulační stanici plynu RS za oplocením areálu. Je zde osazena samostatná regulační řada pro VTR s plynoměrem Elster (turbína DN 400, v.č /1985, měřidlo E1) a dále z dispečinku dálkově ovládané armatury před a za plynoměrem. Řada je osazena bezpečnostními rychlouzávěry. Středotlakový plynovod je napouštěn a uzavírán dálkově na pokyn z dispečinku Pražské plynárenské (Michle) po telefonické výzvě. Obsluhu RS plynu provádí Pražská plynárenská. Výstupní středotlakový plynovod potrubím DN 400 pokračuje za uzávěrem v RS podzemním provedením před RS, kde vystupuje a pokračuje v nadzemním provedení po potrubním mostě ke kotelnám VTR, kde jsou z něho vysazeny 3 odbočky, které jsou odvzdušněny a uzavřeny HUP. Ke kotli pokračuje přívod plynu potrubím DN 100. Chemická úpravna vody (CHÚV) CHÚV byla vybudována a provozována v minulosti. Vzhledem k tomu, že PVK přestaly dodávat průmyslovou vodu, čířící stanice nebude již nikdy v provozu. Změkčování pitné vody bude prováděno pouze v havarijních případech rozpojení horkovodu. Kompresorová stanice - KS Slouží k výrobě technologického vzduchu pro ovládání pneuventilů, měření, míchání roztoků NaCl v podzemních jímkách, a pro praní tlakových, pískových a změkčovacích filtrů. V kompresorovně KS jsou instalovány dva kompresory ČKD, typ 4 DVK 280, které jsou schopny dodat každý samostatně 900 m 3.h -1 vzduchu. Při normálním provozu je jeden v automatickém provozu a druhý je nastavený na ruční ovládání v záloze. Kompresor tlačí vzduch přes chladič vzduchu do všech vzdušníků umístěných v kompresorové stanici a v CHÚV. Kompresorová stanice CHÚV (záložní) Slouží k výrobě vzduchu pro ovládání pneuventilů. V kompresorovně CHÚV jsou instalovány dva kompresory. Při eventuálním provozu je jeden v automatice a druhý nastaven na ruční ovládání v záloze. Volba se volí přepínáním v skříňkách. Kompresor tlačí vzduch před odlučovač oleje do vzdušníku. Biologická stanice - BS slouží k přečerpávání odpadních vod do veřejné kanalizace na Střížkově a sestává z následujících částí: koksové filtry bazény pro zbytkové vody z CHÚV ČOV EMA strojní odvodňování kalů jímky a čerpadla pro čerpání splaškových vod do kanalizace Na koksové filtry jsou svedeny splaškové vody z areálu do odpadních jímek a odtud se čerpají do veřejné kanalizace. V bazénech je shromažďována zbytková voda, která vzniká na CHÚV při technologických procesech (odkalování reaktorů, praní filtrů) a následně je čerpána na kalolisovnu, kde dochází ke strojnímu odvodňování kalů. 4

6 Strojní odvodňování kalů Třeboradice Kaly jsou shromažďovány ve dvou uskladňovacích nádržích o průměru 2,3 m a objemu 10 m 3. Nádrže jsou vybaveny míchacím zařízením, snímači horní a dolní hladiny, přepadem a odtahem kalu ze spodní části. Do nádrží je přivedena k proplachu provozní voda. Přívod kalu do nádrží není součástí provozního souboru odvodňování kalu. Základem technologie je poloautomatický filtrační lis LEEP 800 plněný pístomembránovým čerpadlem Abel s průtokem 6 m 3. h -1, tlakem 1,6 MPa a motorem 4 kw. Neutralizační stanice odpadních vod Třeboradice Neutralizační stanice byla vybudována a provozována v minulosti. Vzhledem k tomu, že plynový kotel se neoplachuje, neutralizační stanice není provozována. Horkovodní strojovna HVS III čerpací stanice Výtopna Třeboradice v systému zásobování Hlavního města Prahy teplem, dodávaným v horké vodě z elektrárny Mělník, zabezpečuje zejména následující činnosti: úpravu tlakových poměrů pro dopravu tepla severní a jižní větví napáječe, úpravu teplotních parametrů síťové vody, dodávané do severní i jižní větve napáječe, regulaci hladiny konstantního tlaku a doplňování ztrát oběhové vody v celém systému. Uvedené činnosti zajišťuje čerpací stanice, která je součástí tepelného napáječe Mělník Praha. kromě této činnosti zabezpečuje dodávku tepla do systému ve špičkovém období. Čerpací stanice je napojena na horkovodní kotelnu výtopny Třeboradice. Strojovna je vybavena oběhovými a necirkulačními čerpadly, dále vratným, výtlačným, směšovacím a výstupním rozdělovačem, rozdělovačem sání a výtlaku RČ, včetně příslušných spojovacích potrubí až po kotel K5. Chladící systém náleží částečně do čerpací stanice vody. Skládá se z přívodního potrubí chladící vody DN 100 ze systému chladicí vody v HVS IV, rozvodů chladící vody u jednotlivých spotřebičů (čerpadla, motory, chladiče), jímky oteplené chladící vody se dvěma čerpadly Bombas. Chlazení čerpadel umístěných v HVS III je napojeno na uzavřený chladící okruh systému chlazení HVS IV., jehož součástí jsou chladící mikrověže SAV 32. Řídící systém je umístněný ve výtopně Třeboradice jako v uzlovém bodě tepelného napáječe Mělník Praha. Z tohoto místa lze tedy ovládat i zařízení čerpací stanice Třeboradice. Ovládání celého napáječe z tohoto řídícího centra je předmětem samostatných provozních předpisů pro řízení celého napáječe. Řízení čerpací stanice je provedeno s využitím systému SINAUT LS fy Siemens. Na pracovišti operátora jsou umístěny počítače typu SUN. Horkovodní strojovna HVS IV čerpací stanice Čerpací stanice HVS IV je situována ve výtopně Třeboradice a tvoří ji skupiny oběhových čerpadel (vstupní, směšovací, sever), zařízení na plnění a doplňování tepelného napáječe a spojovací potrubí včetně potrubí, propojujícího čerpací stanici se stávající výtopnou. Chladící systém je řešený jako uzavřený s mikrověžemi typu SAV 32. Je určen pro chlazení čerpadel a chladičů vzorků síťové vody. Oteplená chladící voda od jednotlivých spotřebičů se zavádí do nádrže oteplené chladící vody o objemu cca 40 m 3. Z nádrže oteplené chladící vody sají 4 čerpadla, která vodu čerpají přes regulační blok potrubím DN 350 na 5 mikrochladičů. Chladící mikrověže jsou umístěny na střeše čerpací stanice na podlaží + 22,3 m. Ochlazená voda volně odtéká z mikrochladičů do dvou nádrží o objemu 80 m 3, které se nacházejí v čerpací stanici. 5

7 Čistírna odpadních vod UNICLEAN 1 Jedná se o technologickou sestavou pro čištění znečištěných vod procesem sedimentace, koagulace a filtrace. UNICLEAN je koncipován jako sestava sloužící pro čištění znečištěných vod, zejména z mytí vozidel a těžké techniky. Používá se na odstranění NEL (nepolárních extrahovaných látek), tj. ropných látek a NL (nerozpustných látek) z vody. Konstrukce soustavy respektuje stávající požadavky legislativy. Sestava umožňuje, aby výstupní hodnoty znečištění byly docíleny začleněním jednotlivých prvků (stupňů). Dispečink ZTMP Hlavním úkolem dispečinku ZTMP je řízení této soustavy z hlediska výroby a dodávky tepla a elektrické energie. V rámci Pražské teplárenské a.s. také řízení dodávky elektřiny a regulaci spotřeby zemního plynu. Příprava provozu v soustavě ZTMP je založena na řazení zařízení podle přírůstků proměnných nákladů (palivo, voda, vlastní spotřeba elektrické energie, nákup tepla) při dosažení maximálního rozdílu z prodeje tepla a elektřiny, vztaženého na proměnné náklady. 2 Stanovisko k žádosti Na základě Vašeho požadavku, č.j. MHMP /2005/OOP-VIII-128/Pok, ze dne , jsme posoudili žádost o vydání integrovaného povolení společnosti Pražská teplárenská a.s. pro Výtopnu Třeboradice a doporučujeme vydat integrované povolení za níže navržených závazných podmínek provozu zařízení. 6

8 3 Návrh závazných podmínek provozu podle 13, odst. 4 zákona č. 76/2002 Sb. 3.1 Emisní limity, opatření na ochranu ovzduší, vody a proti hluku a související monitoring Ovzduší Emisní limity pro kotle K1, K2 a K3 Dle 4 zákona č. 86/2002 Sb. a 54 odst. 7 zákona č. 86/2002 Sb. s přihlédnutím k příloze č. 1 nařízení vlády č. 352/2002 Sb., je kotel K5 o příkonu 127,8 MW t řazený k stávajícím zvláště velkým zdrojům znečišťování ovzduší. Kotel K5 spaluje zemní plyn a spaliny jsou odváděny do železobetonového komína vysokého 150 m.. Tabulka 1 Termíny a dosažení závazného emisního limitu pří spalování zemního plynu pro kotel K5 Látka Emisní limit dle Návrh platné legislativy Emisní zdroj nebo 1) závazného Termín dosažení (mg.m ukazatel -3 limitu ) (mg.m -3 ) 1) Kotel K5 SO ode dne nabytí právní moci IP NO x ode dne nabytí právní moci IP CO ode dne nabytí právní moci IP TZL ode dne nabytí právní moci IP Emisní limity stanovené na základě 2 písmene g) nařízení vlády č. 352/2002 Sb. pro zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší Uvedené emisní limity jsou vztažené k spalování zemního plynu v stávajících zdrojích při normálních stavových podmínkách (tlaku 101,325 kpa a teplotě 273,15 K) a na suchý plyn obsahující 3 % kyslíku. Podmínky provozu 1. Provozovat kotel K5 v souladu se schváleným provozním řádem. 2. Vést provozní evidenci zvláště velkého zdroje znečišťování ovzduší podle přílohy č. 9 vyhlášky MŽP č. 356/2002 Sb. 3. Plnit další povinnosti provozovatele zvláště velkých a středních stacionárních zdrojů znečišťování podle 11 zákona č. 86/2002 Sb. Termín: ode dne nabytí právní moci IP platí pro podmínky 1 až 3 Popis monitorování emisí do ovzduší, viz kap. 3.7 vyjádření. 7

9 3.1.2 Voda S vodami bude nakládáno v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů. Odběr vody: Voda je odebírána pouze z městského vodovodního řadu PVK pro sociální účely a provoz technologie. Dodávka je zajištěna na smluvním základě s Pražskými vodovody a kanalizacemi a.s. (viz Smlouva o dodávce vody z vodovodu pro veřejnou potřebu a odvádění odpadních vod kanalizací pro veřejnou potřebu č. N , ze dne ). Vypouštění odpadních vod: Z Výtopny Třeboradice je vypouštěna odpadní voda ze sociálního zařízení a po předčištění z provozu technologie (biologická stanice, vychlazovací a směšovací jímky) do městské kanalizační sítě na základě smlouvy s Pražskými vodovody a kanalizacemi (PVK) č. N Hluk, vibrace a neionizující záření a) Hluk Ve vyjádření k vydání IP, ze dne požadoval orgán ochrany veřejného zdraví pro posouzení hlukové zátěže okolí doplnění materiálu o měření hluku provozu všech zdrojů výtopny, a to v referenčních bodech situovaných na hranici provozovny a výpočet pro referenční bod na Tryskovické ulici. Dne byla hluková problematika Výtopny Třeboradice zástupcem společnosti Pražská teplárenská a.s. upřesněna a doplněna o údaje, ze kterých vyplynulo, že vliv hluku na okolí je nepodstatný. Nejsou navrženy žádné závazné podmínky. b) Vibrace Provozovaná výrobní technologie neumožňuje provoz s nadměrnými vibracemi a otřesy. Zařízení musí být provozováno v souladu s ČSN EN a ostatními normami ČSN. Nejsou navrženy žádné závazné podmínky. c) Neionizující záření Zdroje neionizujícího záření se nevyskytují a proto nejsou navrženy žádné závazné podmínky. 3.2 Podmínky při nakládání s odpady Nakládání s odpady spočívá v jejich shromažďování, třídění a následnému odevzdávání oprávněným organizacím na smluvním základě v souladu s platnou legislativou a se směrnicí č. SM/46/01/3 Nakládání s odpady. Souhlas s nakládání s nebezpečnými odpady (NO) byl vydaný rozhodnutím Magistrátu hlavního města Prahy, odborem životního prostředí, č.j. MHMP /OOP-II-1046/R-1342/2005/Hol, ze dne , společnosti Pražská teplárenská a.s., pro provozovny Teplárna Holešovice, Teplárna Veleslavín, Jihozápadní město, Severní město, Teplárna Třeboradice, Teplárna Malešice, Teplárna Michle, Výtopna Krč-Zálesí. Souhlas k upuštění od třídění zbylé směsi odpadů po vytřídění nebezpečných a využitelných složek z odpadu zařazeného podle Katalogu jako odpad podobný komunálnímu z činnosti původce odpadů byl vydaný rozhodnutím Magistrátu hlavního města Prahy, odborem životního prostředí, č.j. MHMP /2003/OŽP-II-845/R4-1209/Pel, ze dne

10 Tabulka 2 Seznam nebezpečných odpadů Kód Název odpadu odpadu Kaly ze dna nádrží na ropné látky Ropné kaly z údržby zařízení Popílek a kotelní prach ze spalování ropných produktů Odpady z odmašťování vodní parou Jiné motorové, převodové a mazací oleje Jiná rozpouštědla a směsi rozpouštědel Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak neurčených), čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami Vyřazená zařízení obsahující nebezpečné složky neuvedená pod čísly až Vyřazené anorganické chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky Olověné akumulátory Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků obsahujících nebezpečné látky Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky Izolační materiál s obsahem azbestu Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice obsahující nebezpečné látky Baterie a akumulátory, zařazené pod čísly , nebo pod číslem a netříděné baterie a akumulátory obsahující tyto baterie 1. Souhlas se týká odpadů zařazených dle vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů. 2. Nakládání s NO spočívá u původce odpadů v odděleném shromažďování odpadů z vlastního provozu (činnosti) a zajištění přednostně jejich využití, poté odstranění převedením do vlastnictví pouze osobě oprávněné k jejich převzetí dle 12 odst. 3 zákona o odpadech, tzn. pouze osobě, která je provozovatelem zařízení k využití, nebo k odstranění, nebo ke sběru, nebo k výkupu určeného druhu odpadů. 3. Veškeré nakládání odpady bude účastníkem prováděno v souladu se zákonem o odpadech a předpisy tento zákon provádějícími a právními předpisy souvisejícími, především pak v souladu s ustanoveními 5, 6 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady v platném znění. Termín: ode dne nabytí právní moci IP pro podmínky 1 až Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a ochranu životního prostředí Nakládat s chemickými látkami a odpadními vodami v souladu se zákonem č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, prováděcí vyhláškou č. 383/2001 Sb. a zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách. 9

11 Po prověření množství a nebezpečnosti skladovaných chemických látek v objektech Výtopny Třeboradice společnosti Pražská teplárenská, a.s. bylo zjištěno, že množství skladovaných nebezpečných látek nedosahuje limitu pro zařazení do skupiny A nebo B dle zákona č. 353/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (viz Protokolární záznam podle zákona č. 349/2004 Sb., který je úplným zněním zákona č. 353/1999 Sb. o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky). Byl zpracovaný Plán snížení emisí stávajícího zvláště velkého zdroje znečišťování ovzduší Výtopna Třeboradice společnosti Pražská teplárenská a.s.s kterým byl obeznámen MHMP (datum neuveden). Z Plánu vyplývá, že provoz Výtopna Třeboradice byl jako spalovací zdroj využívaný naposledy v roce Podmínky pro hospodárné využívání surovin a energie V provoze Výtopny Třeboradice jsou zavedena technická a organizační opatření směřující k optimalizaci spotřeby paliv při maximálním energetickém využití ve výrobě tepla a k maximálnímu využití technologického zařízení. Pro provozovatele je zpracovávaný energetický audit v souladu se zákonem č. 406/2000 Sb. a prováděcí vyhláškou č. 213/2001 Sb., ve znění platných právních předpisů. 3.5 Opatření pro předcházení haváriím V teplárně Třeboradice nejsou skladovány žádné chemikálie a proto není inovovaný ani stávající Havarijní plán pro případ úniku chemických látek (příloha žádosti o vydání IP, č. III-PT VTR ). Provozovatel společnost Pražská teplárenská a.s., Výtopna Třeboradice se bude řídit i dalšími dokumenty jako jsou Provozní řád pro zvlášť velké zdroje (Místní provozní předpis), Místními provozními řády horkovodní kotel HK5 a středotlaký plynovod, CHÚV, ČOV a rampa, Směrnicí k nakládání s odpady, Kanalizačním řádem, Požárním řádem, dalšími směrnicemi k nakládání s vodami, opatření v oblasti ochrany ovzduší, nakládání s chemickými látkami a přípravky, evidenci odpadů, Příručkou integrovaného systému managementu jakosti a dalšími provozně technickými a bezpečnostními dokumenty. 1. Provozovat jednotlivé provozy a zařízení v souladu s technickými podmínkami pro jejich provoz a podle schválených předpisů. 2. Dodržovat a průběžně aktualizovat provozní řád a ostatní provozní předpisy.. 3. V případě havárie postupovat dle vodohospodářsky schváleného havarijního plánu. 4. Vést záznamy o prováděných opatřeních při zacházení se závadnými látkami a tyto záznamy uchovávat po dobu 5 let. Termín: ode dne nabytí právní moci IP pro podmínky

12 3.6 Opatření pro provoz týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu, při kterých může vzniknout nebezpečí ohrožení životního prostředí nebo zdraví člověka Postupy pro najíždění a řešení poruchových stavů, monitoring zařízení teplárny společnosti jsou popsány v Provozním řádu pro zvlášť velké zdroje (Místní provozní předpis) MPP/VTŘ/HK 5/0 dále v Místním provozním řádu MPŘ/SZ/THO/JUL/5, s účinností od pro PRS VTL Plynovod STL a Klimatizaci MUA. Aktualizovaný Provozní řád je zpracovaný v souladu se zákonem č. 86/2002 Sb. dle přílohy č. 10 vyhlášky č. 356/2002 Sb., byl odsouhlasený ČIŽP OI Praha, ze dne a dále byl předložený MHMP v rámci žádosti o vydání IP. Provozní řád bude schválený v rámci řízení o vydání IP. Hlavní zásady a podmínky Provozního řádu budou součástí vydaného IP. 3.7 Způsob monitorování emisí a přenosů, případně technických opatření (metodika měření, frekvence, vedení záznamů) Ovzduší způsob monitorování emisí do ovzduší je popsán v kap. 1.2 vyjádření. U kotle K5 neprovádět měření NO x a CO pokud počet provozních hodin za rok nepřesáhne 350. V případě dosáhnutí většího počtu provozních hodin postupovat v souladu s 5 a 6 nařízení vlády č. 352/2002 Sb. a 8 až 10 vyhlášky č. 356/2002 Sb., jednorázovým měřením provedeným autorizovanou osobou zjišťovat emise NO x a CO dvakrát za kalendářní rok (pokud v intervalu mezi jednotlivými měřeními bude kotel provozován více jak 100 hodin, jinak měřit pouze jednou za rok) ne dříve než po uplynutí 3 měsíců od data předchozího měření a dále při každém významném zásahu do konstrukce nebo vybavení zařízení zdroje, který by mohl vést ke změně emisí, nebo po každé záměně paliva nebo suroviny nad rámec schváleného provozního řádu a to do 3 měsíců od některé z uvedených změn. Měření musí provést měřící skupina, které bylo uděleno oprávnění k autorizovanému měření dle 15 zákona č. 86/2002 Sb. Termín: ode dne nabytí právní moci IP Poznámka: 1) Provozovatel doložil doklad Jakostní znaky zemního plynu od dodavatele Pražské teplárenské, a.s. kde je garantované složení topného média ZP. Z toho důvodu není potřebné měřit emise TZL a SO 2 dle 6 odst. 4 nařízení vlády č. 352/2002 Sb. (viz příloha k žádosti o změnu IP č. III-PT VTR ). 2) U kotle K5 se upouští od autorizovaného jednorázového měření koncentrací znečišťujících látek dle ustanovení 6 odst. 5 nařízení vlády č. 352/2002 Sb., v rozsahu : plynné sloučeniny fluoru vyjádřené jako HF a plynné sloučeniny chloru vyjádřené jako HCl. Z počtu provozních hodin dále z oznámení o výpočtu poplatků pro zvláště velké a velké zdroje znečišťování ovzduší (příloha XII-PT VTR ) jako i znalosti chemického složení topného média, vyplývá že u obou uvedených látek lze upustit od plnění stanoveného emisního limitu těchto látek. 3) U kotle K5 se upouští od autorizovaného jednorázového měření koncentrací znečišťujících látek dle ustanovení 17 odst. 1 písm. a), 17 odst. 2 písm. a), b), c), d) vyhlášky MŽP č. 356/2002 Sb., měření koncentrací znečišťujících látek v rozsahu emisí těžkých kovů, a to kadmia a jeho sloučenin, vyjádřených jako kadmium (Cd), rtuti a jejích sloučenin vyjádřených jako rtuť (Hg), olova a jeho sloučenin vyjádřených jako olovo (Pb) a arsenu a jeho sloučenin vyjádřených jako arsen (As), emise polychlorovaných dibenzodioxinů (PCDD), polychlorovaných dibenzofuranů (PCDF), polychlorovaných bifenylů (PCB) a polycyklických 11

13 aromatických uhlovodíků (PAH). S ohledem na znalost chemického složení spalovaného zemního plynu (viz pozn. bod 1) a na praxí prokázanou skutečnost výskytu těchto látek pod mezí detekce obvyklými analytickými metodami. Voda Monitoring emisí do vody je prováděný v souladu se smlouvou Pražské teplárenské a.s. s Pražskými vodovody a kanalizacemi č. N vycházející z podmínek kanalizačního řádu PVK a.s. 3.8 Opatření k minimalizaci dálkového přemisťování znečištění a k zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku Monitoring umožňuje kontrolu provozu zdroje ve vztahu k emisním limitům znečišťujících látek do ovzduší. Výtopna Třeboradice emisní limity plní. Přeshraniční vliv nebyl prokázán. 3.9 Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení Provozovatel zařízení je povinen podle příslušných právních předpisů: - předložit roční zprávu z monitoringu se souhrnnou provozní evidencí MHMP odboru ochrany ovzduší k následujícího roku, - ohlásit MHMP odboru ochrany prostředí plánovanou změnu zařízení, - neprodleně hlásit dotčeným orgánům, organizacím a veřejnosti všechny mimořádné situace, havárie zařízení a havarijní úniky znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí, - vést evidenci údajů o plnění závazných podmínek provozu, - splnit podmínky vyplývající z nařízení vlády č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru znečišťování a vyhlášky č. 572/2004 Sb Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti Před ukončením trvalého provozu provozovatel zajistí odstranění zařízení, které bude probíhat dle schváleného projektu a v souladu s platnými právními předpisy (tzn. především, že budou odstraněny nespotřebované nebezpečné látky, nádrže na jejich skladování budou zakonzervovány nebo odstraněny odborným subjektem, dešťová a chemická kanalizace bude propláchnuta vodou a zajištěna proti únikům, objekt bude zajištěn proti vniknutí cizích osob). Tento plán bude předložen MHMP odboru ochrany prostředí nejpozději tři měsíce před ukončením provozu zařízení. 12

14 3.11 Další zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí s ohledem na místní podmínky životního prostředí a technickou charakteristiku zařízení EIA podmínky provozu EIA nebyla zpracovaná nejsou navrženy žádné podmínky Ostatní podmínky Nejsou navrženy žádné podmínky. 13

15 4 Vypořádání se stanovisky a připomínkami účastníků řízení MHMP, odboru ochrany prostředí, byla doručena vyjádření k žádosti o integrované povolení od: Hygienická stanice hlavního města Prahy, Rytířská 12, pošt. schr. 203, Praha 1, č.j. S.HK/1710/22738/06, ze dne bez připomínek VEOLIA (Pražské vodovody a kanalizace, a.s.), Ke Kablu 971, Praha 10, č.j /OTPČ/Nech/06, ze dne bez připomínek ČIŽP OI Praha, Dělnická 12, Praha 7, č.j. 41/S1/ /06/Ber, ze dne Oddělení odpadového hospodářství. 1) V příloze III-PT UTR Evidence odpadů, kap. 5.1 je chybně uveden okresní úřad jako příslušný státní orgán, kam je zasláno roční hlášení o produkci a nakládání s odpady, přičemž dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů se jedná o obec s rozšířenou působností (tedy ne okresní úřad). 2) V příloze III Pt PŘ skladu NO nejsou uvedeny všechny nebezpečné odpady na které je vydán souhlas k nakládání s NO, který byl vydán rozhodnutím MHMP, č.j. MHMP /2002/OŽP-II-998/R-679/Pel, ze dne Není jasné, kde jsou nebezpečné odpady uvedené v provozním řádu skladu NO umístněny před dalším nakládáním. 3) V rozhodnutí MHMP /2002/OŽP-II-998/R-679/Pel, ze dne , kterým byl udělen souhlas k nakládání s NO není uveden odpad kat. č Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků, obsahující nebezpečné látky, jehož produkci (vznik) dokládá Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2004 a který byl dle tohoto hlášení předán společnosti CZ BIJO. Pokud sanační zásah prováděla společnost CZ BIJO, vzniknul tedy tento nebezpečný odpad při činnosti CZ BIJO a ne při činnosti společnosti Pražská teplárenská a.s. (pokud nebylo smluvně stanoveno jinak). Pražská teplárenská a.s. tedy neměla tento druh odpadu ve svém ročním hlášení vykazovat zvláště pokud pro nakládání s tímto druhem odpadu nemá souhlas příslušného správního úřadu. 4) V rozhodnutí o souhlasu k nakládání s NO se nevyskytuje např. odpad kat. č * Obaly obsahující zbytky neb. látek nebo obaly těmito látkami znečištěné, tudíž odpad, který běžně vzniká v každém (i menším) provozu. Jedná se o nádoby po mazacích olejích, barvách, provozních náplních apod. Stálo by za zvážení zda seznam nebezpečných odpadů nerozšířit o další katalogová čísla. 5) V dokladování oprávnění společnosti EKOMEX převzít odpady, bylo předloženo pouze rozhodnutí bez odsouhlaseného provozního řádu, ve kterém je uveden výčet odpadů, které je společnost EKOMEX oprávněna převzít (viz podmínka č. 1 rozhodnutí MHMP-34877/OŽP-II-430/R414/2002/Ha). 6) Upozorňujeme, že z hlediska přehlednosti by bylo vhodné přepracovat tabulku v kapitole 10.1 Zdroje a množství produkovaného odpadu, kde není uvedeno katalogové č. odpadu, nelze tedy jednoduše porovnat odpady, které společnosti Pražská teplárenská a.s. vznikly, s těmi odpady na které mají např. souhlas k nakládání, nebo dle ročního hlášení předaly oprávněným osobám. Je vhodnější uvádět katalogová čísla odpadů. Řešeno v kap. 3.2 vyjádření. Oddělení ochrany ovzduší bez připomínek Oddělení ochrany vod bez připomínek 14

16 Hlavní město Praha, RNDr. Miloš Gregar, Mariánské nám. 2, Praha 1, č.j. SEG /IP, ze dne Posouzení z hlediska: Kvality ovzduší V kapitole Charakteristika stavu a ovlivnění dotčeného území jsou uvedeny základní klimatické charakteristiky území jako teploty a srážky, ale údaje o síle a směru větru chybí. V této kapitole nejsou uvedeny výsledky žádné rozptylové studie. Řešení: Dle části B bodu 15 vyhlášky MŽP č. 544/2002 Sb.je rozptylová studie vyžadovaná v případě, že IP nahrazuje povolení staveb zvláště velkých stacionárních zdrojů, tedy žádostí podaných podle 45 zákona 76/2002 Sb. Vzhledem na charakter zdroje (špičkový zdroj spalující ZP s téměř nulovým výkonem) není požadavek rozptylové studie jako i povětrnostní charakteristika zdroje relevantní. Dopravy chybí podrobnější údaje týkající se rozsahu indukované automobilové dopravy Řešení: Vzhledem na charakter zdroje není dopravní situace provozovatele relevantní pro vydání IP. Hluku bez připomínek Odkanalizování a vodních toků bez připomínek Zásobování vodou bez připomínek Zásobování teplem - bez připomínek Zásobování zemním plynem - bez připomínek Odpadů - bez připomínek Městské zeleně, zemědělského půdního fondu a přírody - bez připomínek 15

17 5 Porovnání s nejlepšími dostupnými technikami (BAT) 5.1 Dokumenty použité k porovnání zařízení s BAT Reference Document on Best Available Techniques for Large Combustion Plants (May 2005) Referenční dokument k aplikování nejlepších dostupných technik (BAT) na průmyslové chladící soustavy (prosinec 2001) 5.2 Porovnání podle referenčního dokumentu BREF Skladování a manipulace s plynnými palivy BAT Plynná paliva se dodávají do velkých spalovacích zařízení prostřednictvím potrubí buď z plynových vrtů nebo ze zařízení dekomprese kapalného zemního plynu a ze zásobních zařízení. Ve spalovacím zařízení na plyn se může používat celá řada plynů. Pokud tlak v zásobovacím potrubí překročí požadovaný vstupní tlak do velkého spalovacího zařízení, je třeba, aby se tlak plynu redukoval. To se obyčejně provádí v expansní turbíně při rekuperaci určité energie, která se využila ke stlačení. K ohřátí plynu před redukcí se může použít odpadní teplo z elektrárny a zvýšit tím poněkud elektrický výkon. Topný plyn se potom potrubím dopraví do velkého spalovacího zařízení. Skutečnost Plynovodní přípojka pro Teplárnu Třeboradice začíná v regulační stanici plynu RS za oplocením areálu. Je zde osazena samostatná regulační řada pro VTR s plynoměrem a dále z dispečinku dálkově ovládané armatury před a za plynoměrem. Řada je osazena bezpečnostními rychlouzávěry. Středotlakový plynovod je napouštěný a uzavíraný dálkově na pokyn z dispečinku Pražské plynárenské (Michle) po telefonické výzvě. Kotle vytápěné plynem BAT Kotle na plyn přispívají ke snižování skleníkových plynů, zejména úniků CO 2 z plynem vytápěných spalovacích zařízení jako jsou plynové turbíny, plynové motory a spalinové kotle. Teplo ze spalovaného paliva (ZP) se používá k výrobě přehřáté páry. Skutečnost Kotle vytápěné plynem mají oproti jiným typům kotlů (např. kotlů na spalování hnědého nebo černého uhlí, popř. kotlů na spalování topných olejů) nízké emise do ovzduší. Z výše uvedeného lze konstatovat, že spalování zemního plynu patří mezi doporučené nejlepší dostupné techniky. 16

18 Redukce emisí hluku BAT Velká zařízení používaná v elektrárnách spalujících plyn mohou působit emise hluku nebo hluk vlivem vibrace strojů. V těchto případech se mohou emise hluku omezovat následujícím způsobem: Skutečnost odvětráváním krytů nízkohlučnými ventilátory vybavením komínů vysoce účinnými tlumiči umístěním napájecích čerpadel kotle do uzavřených prostor postavením čerpadlové haly nad čerpadly pro cirkulaci chladící vody Ventilátory spalovacího vzduchu ve Výtopně Třeboradice jsou umístněny v samostatné uzavřené místnosti. Rovněž čerpadla jsou umístněna v samostatné místnosti. Emise do ovzduší BAT Stávající kotle na plyn mají hladinu emisí s ohledem na BAT následující: TZL < 5 mg.m -3 SO 2 < 10 mg.m -3 NO x mg.m -3 CO mg.m -3 při obsahu 3% kyslíku. Možnost dosažení při použití hořáků o nízkých NO x Skutečnost Kotel je vybavený plynovými hořáky s automatickým ovládáním každého hořáku. Regulace výkonu kotle se děje pomocí regulace tlaku plynu pro hořáky. Pro zachování optimálního poměru paliva a vzduchu při spalování je třeba nastavovat množství vzduchu dle O 2 a CO 2 ve spalinách a udržovat konstantní teplotu vzduchu do hořáku. NO x Kotel K5 neměří se CO Kotel K5 neměří se Dodávka a manipulace s plynnými palivy BAT Využití systémů detekce úniků topného plynu a výstražného signalizačního zařízení. Skutečnost Kotelna je vybavena čidlem úniku plynu. Pokud detektor zaregistruje únik plynu, řídící systém kotle uzavře přívod plynu a kotel se odstaví. 1 Průmysl proklamoval, že rozsah vrchní úrovně emisí NO x musí být povolen do 120 mg.m -3 (Tab Reference Document on Best Available Techniques for Large Combustion Plants, May 2005) 17

19 5.3 Souhrnné porovnání s BAT dle přílohy č. 3 zákona č. 76/2002 Sb. Použití nízkoodpadové technologie Spalováním plynného paliva se produkuje minimum odpadů. Hledisko je splněno Použití látek méně nebezpečných Výtopna Třeboradice nespadá pod působnost zákona č. 353/1999 Sb. o prevenci závažných havárií, ve znění zákona č. 349/2004 Sb. Hledisko je splněno Podpora zhodnocování a recyklace látek, které vznikají nebo se používají technologickém procesu, případně zhodnocování a recyklace odpadů Odpady jsou předávány osobám oprávněným k nakládání s nimi. Při výběru jsou upřednostňovány firmy, které dále odpad využívají nebo recyklují Hledisko je splněno Srovnatelné procesy, zařízení či provozní metody, které již byly úspěšně vyzkoušeny v průmyslovém měřítku Spalování plynného paliva zemního plynu v typu kotle používaném ve Výtopně Třeboradice patří mezi běžně používané procesy pro výrobu tepla a je považováno za BAT. Hledisko je splněno Technický pokrok a změny vědeckých poznatků a jejich interpretací Úroveň technického řešení vychází ze současných trendů v daném oboru. Hledisko je splněno Charakter, účinky a množství příslušných emisí Výtopna Třeboradice nebyla v letech v provozu a spotřeba plynu souvisela s prověřením provozuschopnosti kotle a nevznikla povinnost poplatku za znečišťování ovzduší. Zdrojem odpadní vody je výroba a sociální zařízení. Odpadní voda je vypouštěna do městské kanalizační sítě. Množství je měřeno dle podle smlouvy s PVK. Koncentrační limity znečištění odpadních vod ze sociálního zařízení jsou dány Kanalizačním řádem a jsou trvale dodržovány. Emise hluku jsou v souladu s právními předpisy Hledisko je splněno, v oblasti hluku budou realizovaná navržená opatření Datum uvedení nových nebo existujících zařízení do provozu Zařízení je v provozu. Hledisko je splněno Doba potřebná na zavedení nejlepší dostupné techniky Z výše uvedeného vyplývá, že techniky uplatněné ve Výtopně Třeboradice vyhovují požadavkům BAT. Hledisko je splněno 18

20 Spotřeba a druh surovin (včetně vody) používaných v technologickém procesu a jejich energetická účinnost Spotřeba tepla na vyrobený GJ... 1,3272 GJ/GJ Spotřeba vody na vyrobený GJ... * m3/gj Energetická účinnost... 75,35 % * Vzhledem k tomu, že VTR je špičková výtopna a vlastní kotel K5 se provozuje minimálně a tepelný výkon resp. produkci tepla realizuje jiný provoz, vyhodnocení spotřeby na jednotku vlastní produkce se neprovádí. Hledisko je splněno Požadavek prevence nebo omezení celkových dopadů emisí na životní prostředí a rizik s nimi spojených na minimum Pražská teplárenská a.s. má zaveden certifikovaný integrovaný systém řízení jakosti, ochrany životního prostředí a BOZP. V rámci EMS je zpracován a udržován registr environmentálních aspektů a registr rizik. Řízení významných aspektů a rizik je zahrnuto v řídících dokumentech VTR. Hledisko je splněno Požadavek prevence havárií a minimalizace jejich následků pro životní prostředí Zařízení nespadá pod zákon č. 349/2004 Sb. Hledisko je splněno Souhrn: V areálu Výtopny Třeboradice společnosti Pražská teplárenská a.s. jsou využívané postupy a metody v souladu s BAT. V areálu Výtopny Juliska společnosti Pražská teplárenská a. s. používané technologie a zařízení odpovídají BAT. Vzhledem k tomu, že Výtopna Třeboradice je používána jako špičkovací zdroj s téměř nulovým výkonem kotle K5 za poslední období, nelze porovnat skutečné emise kotle s emisemi hodnotami požadovanými BAT. 19

21 6 Odůvodnění stanoviska k žádosti Stanovisko k žádosti uvedené v části 2 vychází z porovnání zařízení s nejlepším dostupnými technikami, ze zhodnocení jednotlivých kapitol žádosti a stanovisek účastníků řízení a dotčených orgánů státní správy. návrh vyjádření byl dne protokolárně projednaný s provozovatelem. Předložená žádost o vydání integrovaného povolení odpovídá rozsahem a obsahem informací požadavkům vyhlášky č. 554/2002 Sb. 20

22 7 Seznam zkratek a legislativy Zkratky Zkratka Význam BAT BREF BS CO ČIŽP EIA HS HMP HVS CHÚV K5 KS MHMP MŽP NO NO x O 2 PAH ŘS SO 2 TZL VTR ZP ZTMP ŽP Nejlepší dostupná technika (angl. Best Available Technique) Referenční materiál pro nejlepší dostupné techniky Biologická stanice Oxid uhelnatý Česká inspekce životního prostředí Posuzování vlivu na životní prostředí (angl. Environmental Impact Assessment) Hygienická stanice hlavního města Prahy Horkovodní strojovna Chemická úpravna vody Horkovodní kotel spalující zemní plyn Kompresorová stanice Magistrát hlavního města Prahy Ministerstvo životního prostředí Nebezpečné odpady Oxidy dusíku Kyslík Polycyklické aromatické uhlolátky Řídící systém Oxid siřičitý Tuhé znečišťující látky Výtopna Třeboradice Zemní plyn Zásobování teplem města Prahy Životní prostředí 21

23 Legislativa Právní předpis Číslo Název Zákon Zákon 76/2002 Sb. 521/2002 Sb. o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci) kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), a zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) Zákon 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) Zákon 356/2003 Sb. O chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů Zákon 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Zákon 406/2000 Sb. o hospodaření energií Zákon 106/2005 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů Zákon 353/1999 Sb. o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky Vyhláška 356/2002 Sb. kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování. Vyhláška 213/2001 Sb. kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu Vyhláška 381/2001 Sb. Kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů) Vyhláška 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady Vyhláška Nařízení vlády Nařízení vlády Nařízení vlády 553/2002 Sb. 112/2004 Sb. 60/2004 Sb. kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro vypracování a provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti o Národním programu snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku ze stávajících zvláště velkých spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší kterým se mění nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší 350/2002 Sb. kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší 22

24 Nařízení vlády Nařízení vlády Nařízení vlády Nařízení vlády 352/2002 Sb. kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech 502/2000 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací 88/2004 Sb. kterým se mění nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací 23