Zdravotní dopady dopravy na populaci Moravskoslezského kraje

Transkript

1 Zdravotní dopady dopravy na populaci Moravskoslezského kraje Mgr. Hana Šlachtová, Ph.D. MUDr. Ivan Tomášek Ing. Jiří Michalík, Ph.D. Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Národní referenční laboratoř pro využití GIS v ochraně a podpoře veřejného zdraví

2 NRL pro GIS GIS prezentační nástroj Výstupy rozptylových modelů a hlukových studií Prezentace výsledků vlastních epidemiologických studií GIS analytický nástroj Analýzy znečištění ovzduší v daném území ve vztahu k dotčenému obyvatelstvu a jeho zdravotnímu stavu Analýzy hlukové zátěže obyvatel Epidemiologické studie zdravotní stav obyvatel z rutinní statistiky i vlastních studií ve vztahu k demografickým údajům, socioekonomické úrovní oblastí, znečištění ovzduší, hlukové zátěži a další GIS podpůrný nástroj zpracování vstupů hlukových a rozptylových modelů, zpracování informací o obyvatelstvu a jeho zdravotním stavu

3 Doprava v čem je problém..? exponenciální nárůst počtu vozidel po roce 1989 zahušťování komunikací v sídlech (tranzitní, obslužná a cílová doprava) až 80 tisíc vozidel/24 hodin počet a stáří vozidel a průjezdnost - ovlivněno snižování emisí znečištění ovzduší v sídlech, kde je vyšší soustředění zdrojů a omezený rozptyl NO/NO 2 /NO X, PM 10, PM 2,5 a menší, VOC-benzen, PAU, SO 2, CO hluk posyp dále spotřeba vzduchu (kyslíku) pro spalování, klimatizace..

4 Doprava v ČR - statistické údaje z roku km komunikací liniových zdrojů z toho 734 km dálničního typu km rychlostních komunikací a silnic I. třídy a více než 70 tis. km ostatních komunikací (včetně měst) a samozřejmě se staví a budou se stavět další silnice... v provozu tis. vozidel (z toho tis. osobních) rychle a hlavně často nenávratně se zvyšuje zátěž životního prostředí (hluk, ovzduší, povrchové vody, zábory půdy..)

5 Změny délky silniční sítě v období (ČSÚ) Evropská silniční síť typu E - 0,03 % Dálnice + 47,1 % Rychlostní komunikace + 41,3 % (obsaženo v silnicích I. třídy) Silnice I. třídy + 3,7 % Silnice II. třídy - 0,03 % Silnice III. třídy - 0,02 % Změny v počtu registrovaných vozidel v období (ČSÚ) Motocykly + 23,5 % Osobní automobily + 30,7 % Mikrobusy a autobusy + 7,6 % Nákladní vozidla + 112,2 %

6 Podíl (%) Rezzo 4 Emise znečišťujících látek z dopravy v ČR podle krajů 2009 (v %) ,6% 8,1% 6,9% 6,8% TZL NOx CO VOC Podíl Moravskoslezského kraje Zdroj dat Rezzo 4: ČHMÚ, 2011

7 Roční průměrné koncentrace naměřené na městských stanicích Moravskoslezského kraje (MSK) v roce 2010 dopravní městské průmyslové městské měřící stanice PM 10 PM 2,5 NO 2 benzen B/a/P SO 2 Karviná 50,4-31,4-6,3 - Ostrava - Českobratrská 50,5-50,9 4,4 - - (hot-spot) Ostrava-Přívoz 52,1 42,4 30,9 6,7 5,7 11,7 Ostrava-Mariánské Hory 40,2-24,1-4,4 12,1 pozaďové Český Těšín 53,5-27,2-4,6 14,7 městské Havířov 52,9-26, ,1 Karviná 54,3-27, ,7 Opava-Kateřinky 38,9-18, ,0 Orlová 51, Ostrava-Fifejdy 51,3-28,0 4,3-10,6 Ostrava-Poruba IV 28, Ostrava-Zábřeh 51,0 38,8 28, ,3 Trinec-Kanada 43, Trinec-Kosmos 44,9 36,1 23,0 2,6-9,8 Zdroj: ČHMÚ - tabelární ročenka 2010

8 Částice Primární emitované a) z antropogenních zdrojů (spalování fosilních paliv, doprava, technologické procesy, antropogenní aktivity) b) z přírodních zdrojů (mořský aerosol, sopečná činnost, kosmický spad, činnost, bioaerosoly.. ). Sekundární vznikají chemickými a fyzikálními procesy (nukleace a kondenzace) resuspenzí nebo vlivem meteorologických faktorů částice a její povrch se skládá ze sloučenin nebo jsou na jejím povrchu zachyceny či zkondenzovány další sloučeniny

9 Suspendované částice (tuhý/prašný/pevný a nebo jen aerosol) suspendované částice pevné nebo kapalné částice, které v důsledku zanedbatelné pádové nebo kapalné přetrvávají dlouhou dobu v atmosféře. Proč je aerosol ve středu zájmu? Úroveň znečištění ovzduší aerosolem je stále relativně vysoká Aerosol je různorodá směs částic Zatím nebyla popsána neúčinná koncentrace z hlediska zdraví

10 Co ovlivňuje zdravotní účinky aerosolu Vstup do organizmu je dán: velikostí částic vnějšími podmínkami (rychlost a směr větru) způsobem dýchání (nosem nebo ústy, hloubkou dechu) Aby částice mohla uplatnit svůj biologický účinek musí v organismu zůstat Účinky aerosolu v dýchacích cestách dráždění snížení samočistící funkce a obranyschopnosti dýchacích cest dobré podmínky pro respirační infekce karcinogenní působení

11 Akutní účinky aerosolu Zvýšení denní koncentrace PM 10 o 10 μg/m 3 (podle WHO) úmrtnost celková 0,5 % akutní hospitalizace na respirační onemocnění 0,8 % užití bronchodilatancií 3 % kašel 3,6 % akutní symptomy dolních cest dýchacích 3,2 % Chronické účinky aerosolu Zvýšení roční koncentrace PM 2,5 o 10 μg/m 3 (podle WHO) úmrtnost celková 6 % bronchitidy 29 % (méně informací) očekávaná délka života snížení plicních funkcí PM 2,5 je lepším indikátorem účinků než PM 10

12 Zdravotní účinky působení chemických a fyzikálních faktorů z dopravy PM 10 NO 2 BaP zvýšení akutních resp. onemocnění, snížení plicních funkcí, kolísání koncentrací zvyšuje mortalitu a morbiditu změny plicních funkcí pro akutní účinky, nejasné účinky při dlohodobém působení mutagenní a teratogenní efekty, karcinogenní účinky na plíce, játra, ledviny a krev benzen hematotoxicita, genotoxicita,karcinogenita, chromozomové aberace Hluk poškození sluchu, hypertenze, stresová zátěž, poruchy spánku

13 Cílová populace a rizikové skupiny Rizikové skupiny jsou dány věkově fyziologická specifika, detoxikační mechanismy zdravotním stavem - vrozenou dispozicí deficit enzymů, chronickým nebo akutním onemocněním, dietárními deficity rizikovým chováním ve vztahu k hodnocené expozici kouření, alkohol, drogy Důležitá je cesta vstupu expozice - cesta, kterou látka překonává hranice organismu inhalace ingesce resorpce kůží a sliznicemi

14 Doporučené hodnoty, limity a společenský konsensus WHO Air quality guidelines for particulate matter, ozone, nitrogen dioxide and sulfur dioxide - Global update Summary of risk assessment Evropská unie (Směrnice Rady 96/62/ES o posuzování a řízení kvality vnějšího ovzduší) stanovila závazné limity pro ochranu zdraví, které vstoupily v platnost v roce V ČR (NV č. 597/2006 Sb.) Doporučené hodnoty a hodnoty ročních imisních limitů Škodlivina WHO Imisní limit μg/m -3 μg.m -3 PM PM 2, NO B(a)P - 0,001* benzen - 5 *cílový imisní limit by měl být dosažen nejpozději Imisní limit lze považovat za mez přijatelného rizika, nikoliv za bezpečný práh

15 Hlavní nástroje posuzování vlivů na zdravotní stav obyvatel Ochrana ovzduší (Zák. 86/2002 Sb., NV 597/2006 Sb.) EIA/SEA posuzování vlivů na životní prostředí (100/2001 Sb.) Zákon o ochraně veřejného zdraví (258/2000 Sb.) měření škodlivin a hluku a porovnání s platnými limity modelování imisní a hlukové zátěže rozsáhlejšího území, predikce hodnocení zdravotních rizik analýza rutinních zdravotních dat epidemiologické studie teoretické odhady na základě meta-analýz (WHO)

16 Některá úskalí posouzení vlivů na zdraví v rámci EIA/SEA a hodnocení zdravotních rizik (HRA) nekvalitní podklady (hluková a rozptylová studie) posuzování do té doby než to vyjde - nutnost opětovného posuzování na základě změn v podkladových materiálech (hluková a rozptylová studie) jako následek předchozího nepříznivého výsledku posuzování vlivu na zdraví HRA nebo posouzení vlivů řešeno pouze pro formální splnění zákonné povinnosti ve fázi hotového projektu/záměru/koncepce pro většinu záměrů se provádí dílčí EIA namísto komplexního posouzení řešení z hlediska dopadů na životní prostředí SEA EIA by měla vést k úpravě projektu, ne mu za každou cenu vyhovět většinou chybí variantní řešení výběr nejlepšího scénáře

17 Emise PM 10 [t/rok] Souhrnné emise PM 10 na území města Ostravy Zvláště velké a velké zdroje Střední zdroje Lokální topeniště Doprava Celkem Zdroj: MMO, Analýza kvality ovzduší na území města Ostravy a legislativa v ochraně ovzduší, 2009

18 Relativní porovnání rozptylových modelů NO x velkých a mobilních zdrojů

19 Podíl obyvatelstva v pásmech koncentrací PM 10 po realizaci ekologických opatření Zdroj: MMO, Analýza kvality ovzduší na území města Ostravy a legislativa v ochraně ovzduší, 2009

20 Strategické hlukové mapy ČR 2007 (SHM) - rozsah zpracování Hlavní pozemní komunikace průjezd >6 mil. vozidel za rok celkem km komunikací celková plocha km 2 Hlavní železniční tratě průjezd >60 tis. vlaků za rok celkem 300 km tratí celková plocha 142 km 2 Hlavní letiště Praha Ruzyně vzletů a přistání >50 tis. za rok celková plocha 64 km 2 Aglomerace Praha, Brno, Ostrava >250 tis. obyvatel Praha celková plocha 373 km 2 Brno celková plocha 128 km 2 Ostrava celková plocha 161 km 2 * v MSK 76 km pozemních komunikací

21 Mezní hodnoty hlukových ukazatelů Hlukové ukazatele - mezní hodnoty ( 80, odst. 1, písm. q, zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví) hodnota hlukových ukazatelů, při jejímž překročení dochází ke škodlivému zatížení životního prostředí ) Mezní hodnoty dle vyhl. č. 523/2006 Sb., o hlukovém mapování: Zdroj hluku L dvn [db] L n [db] Silniční doprava Železniční doprava Letecká doprava Integrovaná zařízení 50 40

22 SHM ČR - Hlukem dotčené obyvatelstvo - L dvn s ilnic e železnic e R uzyně P raha B rno Os trava O s trava B rno P raha R uzyně železnice s ilnice >

23 SHM ČR - Hlukem dotčené obyvatelstvo- L n s ilnic e ž elez nic e Ruz yně P raha B rno Os trava Os trava B rno P raha R uz yně ž elez nice s ilnic e >

24 Počty obyvatel žijících nad mezními hodnotami hlukových ukazatelů Nad mezní hodnotou pro hluk ze silniční dopravy L dvn L n Nad mezní hodnotou pro hluk ze železniční dopravy L dvn L n 600 Nad mezní hodnotou pro hluk z provozu integrovaných zařízení L dvn 700 L n Nad mezní hodnotou pro hluk z letecké dopravy L dvn L n 2.400

25 Hlukem dotčená populace z provozu na komunikacích v celé ČR a Moravskoslezském kraji L dvn - celkové obtěžování hlukem (den-večer-noc) db L dvn Sum L dvn L dvn MSK Sum L dvn MSK > L noc (L n ) - noční obtěžování hlukem db L n Sum L n L n MSK Sum L n MSK >

26 Negativní účinky hluku na lidský organizmus > 120 db nebezpečí poškození buněk a tkání > 90 db nebezpečí pro sluchový orgán > db nebezpečí pro vegetativní systém > 30 db nebezpečí pro nervový systém a psychiku (Lehmanovo schéma účinků hluku) Specifické účinky poškození sluchového aparátu akutní i chronické Nespecifické (mimosluchové) účinky na různé funkce organizmu akutní - obrana organizmu proti stresové zátěži - negativní ovlivnění psychiky - snížení výkonnosti, paměti a pozornosti chronické - důsledky stresové zátěže - vznik hypertenze, poškození srdce, infarkt myokardu - snížení imunitních schopností organismu - pocit únavy, nepříznivé ovlivnění spánku, nespavost Senzitivní skupiny: staří lidé, chronicky nemocní, lidé s duševními poruchami, děti

27 Metody snižování hlukové zátěže Omezení akustického výkonu zdroje odstínění zdroje (protihlukové stěny) omezení rychlosti dopravního proudu (dopravní značky, retardéry) snížení dopravních intenzit, omezení nákladní dopravy, obchvaty, dopravní uzávěry údržba a výměna povrchu vozovky, modernizace automobilového parku modernizace kolejového svršku a vozového parku

28 Nepřímé vlivy dopravy Vliv na životní styl neprospívající zdraví omezení fyzicky aktivních způsobů dopravy omezení spontánních pohybových aktivit omezení sociálních kontaktů epidemiologická rizika mezinárodní mobility

29 Situace v evropských městech více než 50% cest osobním autem je kratších než 5 km, tj. dosažitelnost na kole za 15 minut více než 30% cest autem je kratších než 3 km, tj. dosažitelnost pěšky za 20 minut průměrný Evropan, žijící ve městě za 1 den: - ujede na kole ca 0,5 km - ujde pěšky cca 1 km - ujede autem ca 27,5 km

30 Nedostatek fyzické aktivity fyzicky neaktivních je odhadem 17% (11-24 %) lidí v Evropě nedostatečně aktivní z hlediska užitku pro zdraví (méně než 2,5 hod střední aktivity týdně) 41% (31-51%) lidí státy východní a střední Evropy jsou významně ovlivněny fyzická inaktivita způsobí odhadem předčasných úmrtí za rok rozsáhlé společenské ztráty

31 Případy specifických nádorů FNSPO podezření na vliv dopravy

32 Výpočet relativního rizika podle úrovně znečištění PM 10 Propojení GIS vrstev umožnilo stanovit počty obyvatel žijících v jednotlivých pásmech PM 10 a zároveň přiřadit případy nádorů do těchto pásem. Pro každé pásmo bylo vypočítáno relativní riziko onemocnění Ca. Hodnoty relativního rizika jsou nejnižší v pásmu s nejvyššími koncentracemi PM 10. pásma PM 10 počet obyvatel počet případů očekávaný počet případů* relativní riziko , ,5 1, ,8 0,

33 Vliv paliva na emise škodlivin z provozu motorových vozidel (Program EPEFE - Ústav dopravního inženýrství) vlastnosti paliva mohou ovlivnit emise škodlivin vliv vozidla na emise je zhruba 6x větší než vliv paliva změna složení paliva vždy nemusí přinést obecně pozitivní výsledek při minimalizaci emisí škodlivin změna složení paliva bez současné změny v technických parametrech vozidlového parku přináší zcela minimální efekt

34 Zlepšení kvality ovzduší v EU do r Snížení emisí z dopravy o 80 % (v porovnání s r. 1995) Klíčové polutanty z hlediska dopravy: NO x, NO 2 lokálně problematický polutant (r mob. zdroje 39 %) (slouží pro kontrolu nad celou směsí látek ze spalovacích procesů, které nejsou běžně měřeny) VOC (včetně benzenu) nebude problém výrazně vzroste podíl antropogenních VOC (r mob. zdroje 26 %) Prašnost (PM 10, PM 2,5 ) problematický polutant (r mob. zdroje 15 %) nejvíce rizikový polutant z hlediska karcin. rizika (rizikovost 70 %!!!) lze očekávat pokles vlivu dopravy (snížení pod 10 %) CO 2 omezení spotřeby paliva o 35 % oproti r ; cíl 140 g CO 2 /km (spotřeba 5,3 5,5 l /100 km) (r mob. zdroje 20 %)

35 ... a co dál? Děkuji za pozornost hana.slachtova@zu.cz