STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU ČESKOKAMENICKO

Transkript

1 STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU ČESKOKAMENICKO 1

2 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko Mapa mikroregionu Českokamenicko MIKROREGION ČESKOKAMENICKO 2

3 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko Obsah Obsah 1. ÚVOD Výchozí situace pro zpracování Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko Účel a využití Strategie mikroregionu Českokamenicko Struktura Strategie mikroregionu Českokamenicko Způsob zpracování Strategie mikroregionu Českokamenicko 8 2. SOCIOEKONOMICKÁ ANALÝZA Geografická poloha území Sídelní struktura a funkční specializace středisek Obyvatelstvo Vývoj počtu obyvatelstva Analýza demografického vývoje ve druhé polovině 90. let Hospodářství Doprava a dopravní obslužnost Dopravní síť a její zatížení Dopravní obslužnost Cestovní ruch Vývoj cestovního ruchu v mikroregionu Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu Infrastruktura cestovního ruchu Trh práce Technická infrastruktura Zásobování pitnou vodou a čištění odpadních vod Zásobování energiemi a stupeň telefonizace 58 Příloha: Seznam ubytovacích zařízení ANALÝZA SWOT STRATEGIE ROZVOJE A JEJÍ PRIORITY POPIS JEDNOTLIVÝCH PRIORIT A OPATŘENÍ Priorita 1: Ekonomická základna Opatření 1.1.: Rozvoj cestovního ruchu Opatření 1.2.: Podpora podnikání a tvorba podmínek pro podnikání Opatření 1.3.: Kvalitní péče o krajinu a související činnosti Priorita 2: Trvale udržitelný rozvoj sídel Opatření 2.1.: Růst investic v infrastruktuře Opatření 2.2.: Sociální vybavenost a místní kultura Opatření 2.3.: Podpora rozvoje bydlení Priorita 3: Aktivizace mikroregionu a rozvoj spolupráce Opatření 3.1.: Rozvoj vnitřních vztahů a spolupráce uvnitř mikroregionu Opatření 3.2.: Rozvoj vnějších vztahů NÁVRH IMPLEMENTAČNÍHO RÁMCE STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU ČESKOKAMENICKO Úvod Rozvojová instituce 88 PŘÍLOHA ZÁSOBNÍK PROJEKTŮ 3

4 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko Úvod 1. ÚVOD 1.1. Výchozí situace pro zpracování Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko Během roku 2000 dospěli zástupci Sdružení obcí Českokamenicka k rozhodnutí zpracovat pro zájmové území mikroregionu rozvojový dokument střednědobého časového charakteru. Základním impulsem pro tvorbu Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko byla zejména existence společných specifických problémů přesahujících rámec jedné obce a tím pádem i potřeba vzniku společného nástroje pro budoucí koordinovaný přístup k řízení změn v předmětném území. Neméně důležitou skutečností, vážící se k potřebě existence společného rozvojového dokumentu, je i přítomnost dalších subjektů (podnikatelských, či neziskových) působících v jednotlivých obcích, na jejichž činnost mají obecní samosprávy jen omezený či nepřímý vliv. V současné době tak vzniká potřeba nalezení společného prostoru pro zapojení těchto subjektů do koordinovaného procesu rozvoje území, a to zejména formulací společných aktivit, projektů, jejich prosazování vůči vnějším finančním zdrojům a vytvářením vzájemných kooperačních vazeb na partnerském principu a na základě oboustranné výhodnosti. Další okolností, která hraje velice důležitou roli ve vztahu ke zpracování rozvojového dokumentu mikroregionu, je i realizace regionální politiky České republiky a proces přistupování České republiky k Evropské Unii, kdy se pro obce, mikroregiony, podniky a další subjekty díky těmto skutečnostem otevírá možnost získávání finančních prostředků ze spektra podpůrných a rozvojových programů jak v rámci národních zdrojů, tak i předvstupních nástrojů EU. Podmínkou pro úspěšnou realizaci aktivit a projektů jednak obcí, ale i dalších subjektů, je schopnost společně se dohodnout a formulovat opatření a rámec pro činnosti způsobující žádoucí změny v území, k čemuž má sloužit právě Strategie 4

5 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko Úvod rozvoje a z ní vyplývajícího dostatku kvalitně připravených projektových záměrů a projektů. Jelikož vznik a realizace zejména větších projektů vyžaduje systematickou a poměrně náročnou přípravu a mikroregion se nachází na počátku této cesty, lze předpokládat, že zpracování Strategie rozvoje mikroregionu je v tomto procesu prvním krokem a zároveň do jisté míry předpokladem pro další posilování vnitřní soudržnosti území za účelem následného efektivního využívání a aktivizace vnitřních a rovněž i získávání vnějších finančních prostředků pro rozvoj předmětného území. 1.2 Účel a využití dokumentu strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko Vznik a účel vlastního dokumentu Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko vyplývá ze skutečností popsaných v předchozí části a reflektuje zejména existenci společných specifických problémů území. Pro tyto problémy navrhuje opatření a způsoby řešení prostřednictvím vhodných aktivit. Zároveň si klade za cíl iniciovat vznik společného komunikačního prostoru pro všechny aktivní subjekty v mikroregionu s vědomím, že rozvoj území lze provádět jen řízeným úsilím více subjektů, které mají své zájmy, sledují podobné cíle a právě v rámci definovaných opatření identifikují, formulují a následně prosazují jednotlivé projekty. 1.3 Struktura Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko Dokument Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko je produktem poměrně složitě strukturovaného dohadovacího procesu a následného konsensu představitelů mikroregionu na základních směrech a rámci aktivit pro koordinovaný rozvoj území. Dokument se dělí na dvě základní části, analytickou a návrhovou. Analytická část obsahuje sociální a ekonomickou analýzu území mikroregionu, jejímž cílem bylo popsat stav jednotlivých funkčních složek území na základě statistických dat a dalších pramenů a rovněž dotazníkového šetření v jednotlivých obcích. 5

6 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko Úvod K souhrnnému vyhodnocení situace byla použita metoda analýzy SWOT, tedy identifikace silných a slabých stránek mikroregionu a zhodnocení jeho vnějších příležitostí a rizik. Socioekonomická analýza území a analýza SWOT, obě zpracované během roku 2000, tvořily vstup pro návrhovou část Strategie. V té byly formulovány 3 prioritní oblasti s globálními cíly a pro jejich dosažení pak byla v rámci jednotlivých priorit určena relevantní opatření. Pro naplnění dílčích cílů opatření bylo určeno spektrum vhodných aktivit vytvářejících prostor pro vznik projektů a jejich následnou realizaci. Realizační báze, a zároveň nejdůležitější část dokumentu Strategie, je tvořena zásobníkem projektových záměrů či již připravených projektů, pro účely dokumentu Strategie zpracovaných pro každý jednotlivý projekt v jednotném formátu. Zásobník by měl být neustále otevřeným systémem, ze kterého budou projekty vybírány pro realizaci a zároveň by do něj měly být projekty doplňovány tak, jak budou jednotlivými subjekty v mikroregionu v průběhu času formulovány. Zásobník obsahuje jednak projekty jednotlivých obcí, ale i takové, které budou na základě dalších jednání zástupců mikroregionu sdružovány do projektů skutečně mikroregionálního charakteru. Zásobník tak plní i funkci informační, kdy formulace projektů v jednotlivých obcích dává impuls ke vzniku větších projektů, kterých se účastní více obcí na základě sledování společných cílů mikroregionu a řešení podobných problémů. Zároveň je Zásobník určen a otevřen rovněž pro projekty třetích subjektů vyvíjejících činnost na území mikroregionu za předpokladu, že svou povahou přispívají k řešení problémů v rámci jednotlivých priorit a opatření. Doplňkem dokumentu Strategie rozvoje je Databáze základních informací k finančním zdrojům zpracovaná ARR Euroregionu Labe, o.p.s., tvořící výchozí informační základnu pro vytipování a určení vnějšího finančního zdroje pro financování jednotlivých projektových akcí. 6

7 STRUKTURA STRATEGIE Strategie rozvoje ROZVOJE mikroregionu MIKROREGIONU Českokamenicko ČESKOKAMENICKO Úvod Socioekonomická analýza mikroregionu SWOT Analýza Prioritní oblast 1: Ekonomická základna Prioritní oblast 2: Trvale udržitelný rozvoj sídel Prioritní oblast 3: Aktivizace mikroregionu a rozvoj spolupráce Opatření 1.1: Rozvoj cestovního ruchu Opatření 1.2.: Podpora podnikání a tvorba podmínek pro podnikání Opatření 3.1.: Kvalitní péče o krajinu a související činnosti Opatření 2..1: Růst investic v infrastruktuře Opatření 2.2.: Sociální vybavenost a místní kultura Opatření 2.3.: Podpora rozvoje bydlení Opatření 3.1: Rozvoj vnitřních vztahů a spolupráce uvnitř mikroregionu Opatření 3.2.: Rozvoj vnějších vztahů Vhodné aktivity a typové projekty Vhodné aktivity v rámci j opatření Vhodné Vhodné aktivity a v typové rámci projekty j opatření Vhodné Vhodné aktivity a v typové rámci projekty opatření Potenciální zdroje financování Potenciální zdroje financování Potenciální zdroje financování Zásobník projektů 7

8 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko Úvod 1.4 Způsob zpracování Strategie mikroregionu Českokamenicko Dokument Strategie rozvoje vznikal postupně. Analytická část (socioekonomická analýza území mikroregionu a analýza SWOT) byla zpracována již koncem roku 2000 Společností pro regionální ekonomické poradenství GaREP Brno, spol. s r.o. Návrhová část dokumentu pak vznikala během roku 2001 v úzké součinnosti mezi zadavatelem, reprezentovaným zástupci obcí mikroregionu a zpracovatelem, Agenturou regionálního rozvoje Euroregionu Labe, o.p.s. Návrhové části dokumentu byly projednávány na jednáních Pracovní skupiny složené ze zástupců obcí mikroregionu a řešitelského týmu zpracovatele. Jako vstup pro zpracování návrhové části Strategie byla komplexně převzata socioekonomická analýza území. Analýza SWOT pak tvořila obsah prvního jednání Pracovní skupiny, na němž doznala změn, respektive byla částečně zeštíhlena. Jako zásadní lze hodnotit účast zástupců mikroregionu právě při vzniku návrhové - strategické části dokumentu, to znamená při určování Priorit, navrhování opatření a formulace rámce vhodných aktivit pro realizační projekty. Zpracovatel celý proces vzniku metodicky řídil, upravoval výstupy jednotlivých jednání a jednotlivé postupové kroky organizačně zabezpečoval. 8

9 2. Socioekonomická analýza 2.1. Geografická poloha území Mikroregion Českokamenicko leží v severních Čechách, při hranici se SRN. Území Českokamenicka je součástí okresů Česká Lípa a Děčín. Také na úrovni vyšších územních samosprávných celků je Českokamenicko podle současného územně správního členění státu součástí dvou krajů: 11 obcí v okrese Děčín je součástí Ústeckého kraje a 3 obce v okrese Česká Lípa jsou součástí Libereckého kraje. Na nižší úrovni státní správy je území tvořeno obvodem pověřeného městského úřadu Česká Kamenice (8 obcí, tj. Česká Kamenice, Janská, Jetřichovice, Kunratice, Kytlice, Markvartice, Srbská Kamenice, Veselé) a částmi obvodů pověřených úřadů Děčín (obce Dobrná, Huntířov, Růžová), Nový Bor (město Kamenický Šenov a obec Prysk) a Česká Lípa (obec Nový Oldřichov). Poloha území v rámci ČR je znázorněna na obr. 1. Obr. 1 Poloha Českokamenicka v České republice Polohu území je možné hodnotit na několika řádovostních úrovních. Na makroregionální úrovni jde o polohu v rámci střední Evropy, popř. Evropy, tedy o polohu území vzhledem k hlavním koncentracím obyvatelstva a dopravním tahům nadstátního (mezinárodního) významu. Na mezoregionální úrovni jde pak o polohu vůči aglomeracím a komunikacím státního, popř. krajského významu. Na těchto dvou 9

10 úrovních je tedy hodnocena poloha celého území mikroregionu. Mikropolohou je pak chápána poloha jednotlivých sídel či lokalit vůči městům a komunikacím v regionu a jeho okolí, na této úrovni tedy jde již i o vyjádření vnitřní diferenciace území. Na makroregionální úrovni lze polohu Českokamenicka hodnotit jako nadprůměrnou až velmi výhodnou. Je to dáno především jeho polohou v rámci prvořadé evropské urbanizované a komunikační osy, spojující severní Evropu přes Berlín, střední Čechy, Vídeňskou pánev a Panonskou pánev s jihovýchodní Evropou (Balkán), popř. Malou Asií. Někteří autoři 1 považují tuto hlavní středoevropskou urbanizovanou osu, resp. její úsek Kodaň (Hamburk) - Berlín Praha Vídeň (Bratislava) Budapešť, za druhou nejvýznamnější urbanizovanou zónu v Evropě po hlavní západoevropské ose (střední Anglie Londýn Benelux Porůří jižní Německo Lombardie). Hlavními dopravními komunikacemi, sledujícími tuto osu v úseku Drážďany Praha, je labská vodní cesta, železnice Praha Děčín Drážďany a silnice I/9 v úseku Česká Lípa Jiříkov. Pro hodnotu polohy Českokamenicka má dále význam také blízkost urbanizované zóny západovýchodního směru, která spojuje obě uvedené osy s východní Evropou (Porůří - Kassel Erfurt Drážďany Wroclav Krakov Lvov Kijev, resp. Frankfurt am Main Zwickau Drážďany Wroclav Varšava. Mezopolohu Českokamenicka je možné považovat za průměrnou nebo jen mírně nadprůměrnou. Na jedné straně je její hodnota zvyšována blízkostí významných koncentrací obyvatelstva a výroby: přímá vzdušná vzdálenost z České Kamenice do Prahy je 80 km, do Drážďan 54 km, do Ústí nad Labem 31 km, do Liberce 44 km, do Bautzenu (Budyšína) 38 km, do Děčína 13 km. Na druhé straně se však hlavní dopravní komunikace mezinárodního významu (ve směru hlavní urbanizované osy) Českokamenicku vyhýbají, a tak i když je území jejich prostřednictvím dobře dopravně dostupné, netěží z polohy přímo na těchto komunikacích. Hlavní dopravní komunikací mikroregionu je tak silnice I/13 v úseku Děčín Liberec, která je součástí evropské mezinárodní silniční sítě, která však sleduje směr kolmý na uvedenou urbanizovanou osu. 1 Viz např. Zpráva o lidském rozvoji Česká republika 1996 (Přírodovědecká fakulta UK Praha pro United Nations Development Program), nebo Dostál, P., Hampl, M. (1992) Urbanization, administration and economies: future geopolitical and geo-economic changes. In: Dostál, P., Illner, M., Kára, J., Barlow, M. (eds.) Changing Territorial Organization in Czechoslovakia. Internation Viewpoints. University of Amsterdam, Amsterdam, str

11 Určitým handicapem, snižujícím hodnotu polohy mikroregionu, zůstává i nadále pohraniční poloha (v současné době je státní hranice současně i vnější hranicí EU). Přestože její průchodnost je v současnosti uspokojivá a např. počet hraničních přechodů je v okrese Děčín vyšší než v kterémkoliv jiném okrese ČR, zůstává i nadále citelnou bariérou. V posledních letech docházelo v souvislosti s uvolňováním bariér uvnitř EU k nárůstu negativního hraničního efektu na českoněmecké hranici (ochrana trhu práce v EU, ochrana před ilegální imigrací, pašováním aj.), který byl však současně kompenzován nárůstem přeshraniční spolupráce sponzorované programy Evropské unie (především program Phare) i otvíráním nových hraničních přechodů. Po vstupu ČR do EU lze očekávat významné snížení efektu pohraniční polohy, především v oblasti komerční sféry a postupně i v sociální oblasti a dalších sférách s významnou rolí státu, efekt pohraniční polohy však v omezené míře zůstane zachován dlouhodobě, mimo jiné i proto, že státní hranice je současně i jazykovým rozhraním. Na mikroregionální úrovni je exponovanost polohy uvnitř regionu diferencována. Hlavními zdroji exponovanosti na této úrovni jsou města Děčín a Česká Kamenice (v omezené míře i další města, např. Nový Bor Kytlicko) a silnice I/13 (v menší míře pak i železnice Děčín Varnsdorf). Se vzdáleností od těchto "bodů" a "linií" hodnota polohy klesá. Je tedy možné hovořit o více exponované jižní části mikroregionu a méně exponované (resp. více periferní) a hůře dopravně dostupné severní části mikroregionu. Nízký stupeň exponovanosti severní části území, podmíněný i značnou členitostí terénu, je současně zdrojem atraktivity tohoto území pro návštěvníky turisty Sídelní struktura a funkční specializace středisek Členy Sdružení obcí Českokamenicko je 14 obcí, které se vnitřně dělí na celkem 41 místních částí. Jejich seznam je uveden v Tabulce č.1. Administrativní struktura je předmětem vývoje, jehož dominantními tendencemi bylo až do roku 1989 slučování obcí a od roku 1990 vznik nových obcí odčleněním od stávajících obcí. Např. v roce 1982 bylo uvedených 41 místních částí sdruženo do pouze šesti obcí (Česká Kamenice, Huntířov, Jetřichovice, Kamenický Šenov, Kytlice, Nový Oldřichov, mimo to byla Růžová částí obce Arnoltice). 11

12 Na počátku roku 2000 žilo na území mikroregionu o rozloze 225,3 km 2 celkem 14,3 tis. obyvatel. Hustota zalidnění (63,5 obyvatel na km 2 ) je tedy výrazně podprůměrná, dosahuje jen poloviny hodnoty pro ČR (130,5 obyv./ km 2 ) a jen cca dvou pětin hodnoty Severočeského kraje (151 obyv./ km 2 ) nebo okresu Děčín (147 obyv./ km 2 ). Tento stav je ovšem podmíněn jednak velkou členitostí krajiny, jednak absencí velkých regionálních středisek. Česká Kamenice a Kamenický Šenov mají statut města. V těchto dvou městech žilo na počátku roku 2000 celkem obyvatel, tj. 68,2 % obyvatel mikroregionu. Stupněm urbanizace (počtem obyvatel v obcích se statutem města) je tak Českokamenicko jen mírně pod průměrem ČR (70,8 %), avšak v okresech Česká Lípa i Děčín je stupeň urbanizace významně vyšší (82,5 %, resp. 85,5 %). Tabulka č. 1: Obce a jejich místní části Obec Rozloha (km 2 ) Počet místních částí Počet obyvatel ( ) Česká Kamenice 38, Dobrná 8, Brložec, Dobrná Huntířov 14, Janská 5, Janská Místní části Česká Kamenice, Dolní Kamenice, Filipov, Horní Kamenice, Huníkov, Kamenická N. Víska, Kerhartice, Líska, Pekelský Důl, Víska p. Lesy Františkův vrch, Huntířov, Nová Oleška, Stará Oleška Jetřichovice, Rynartice, Všemily, Jetřichovice 44, Vysoká Lípa Kamenický Šenov 10, Kamenický Šenov, Prácheň Kunratice 13, Kunratice, Lipnice, Studený Kytlice 26, Dolní Falknov, Falknov, Kytlice, Mlýny Markvartice 8, Markvartice Nový Oldřichov 3, Mistrovice, Nový Oldřichov Prysk 13, Dolní Prysk, Horní Prysk, Vesnička Růžová 17, Kamenická Stráň, Růžová Srbská Kamenice 11, Srbská Kamenice Veselé 7, Veselé, Veselíčko 1. díl Celkem 225, Zdroj: ČSÚ 12

13 Tabulka č. 2: Velikostní struktura obcí srovnání mikroregionu Českokamenicko, okresů Česká Lípa a Děčín a ČR Velikostní skupina obcí Území do a více Českokamenicko Počet obcí Počet obyvatel Počet obyvatel v % 2,68 15,78 13,33-29,04 39,17 okres Česká Lípa Počet obcí Počet obyvatel Počet obyvatel v % 1,72 4,05 9,30 5,78 17,88 61,29 okres Děčín Počet obcí Počet obyvatel Počet obyvatel v % 0,76 4,38 4,76 7,17 10,24 72,70 Česká republika Počet obcí Počet obyvatel Počet obyvatel v % 2,06 6,28 8,43 8,67 10,39 64,16 Zdroj: Malý lexikon obcí 1998, ČSÚ Praha S vědomím proměnlivosti administrativní struktury je třeba také hodnotit velikostní strukturu obcí. Velikostní struktura obcí mikroregionu Českokamenicko je v Tabulce č.2 srovnána s velikostní strukturou obcí v ČR a v okresech Česká Lípa a Děčín. Z tohoto srovnání je zřejmý především nízký podíl obyvatel ve větších obcích (městech) na Českokamenicku ve srovnání se všemi referenčními soubory, a naopak vyšší zastoupení obyvatel v obcích s 200 až 999 obyvateli. V této velikostní skupině žije na Českokamenicku 29 % obyvatel, zatímco v ČR jen 15 % a v obou severočeských okresech ještě méně. Uvedený rozdíl ve velikostní struktuře obcí Českokamenicka a jiných území ČR je však důsledkem především absence silného regionálního střediska v území mikroregionu. Na druhou stranu podíl obyvatel žijících v nejmenších obcích (do 200 obyvatel) není v mikroregionu nijak významně vyšší ve srovnání s ČR. 13

14 Význam města je však dán nejen jeho populační velikostí (obytná funkce), ale i jeho dalšími funkcemi, především funkcí výrobní a funkcí obslužnou. Syntetickou charakteristikou, zohledňující význam těchto tří základních funkcí střediska, je komplexní funkční velikost (KFV). Je vypočtena jako průměrný podíl města na počtu obyvatel, počtu pracovních příležitostí a počtu pracovních příležitostí v nevýrobních odvětvích v ČR. Vzhledem k dostupnosti údajů o struktuře ekonomicky aktivního obyvatelstva a o dojížďce je ji možné stanovit pouze k datu sčítání lidu. Údaje o KFV a jeho struktuře pro města Česká Kamenice a Kamenický Šenov a některá další střediska okresů Děčín a Česká Lípa jsou uvedena v Tabulce č. 3 a 4. Hodnotou KFV (6,2 v roce 1991) byla Česká Kamenice na 211. místě v ČR (z hlediska počtu obyvatel byla počátkem roku 2000 na 234. místě). Česká Kamenice se podílela v roce 1991 na KFV okresu Děčín 5,0 %, Kamenický Šenov na KFV okresu Česká Lípa 3,6 %. Relativně nejvýznamnější složkou KFV je u obou městských středisek regionu jejich obytná funkce. To je typické pro většinu subregionálních středisek (a také pro nestřediska). Základem regionální organizace ČR jsou mikroregiony 1. stupně, které představují územní jednotky typu jádro zázemí, ve kterých je v rozhodující míře uzavřena většina každodenních územních vztahů (především vztahy mezi místem bydliště, pracoviště a místem služeb). Podle většiny zpracovaných regionalizací 2 je takových mikroregionů v ČR cca 150. V tomto pojetí funkční (vztahové) regionalizace je Česká Kamenice "jen" subregionálním střediskem, avšak střediskem na této řádovostní úrovni nadprůměrně významným. Současně jde i o středisko s relativní rovnováhou jeho pracovní a obslužné funkce. To však není možné tvrdit o subregionálním středisku Kamenický Šenov, jehož obytná a pracovní funkce (které jsou v rovnováze) významně převyšují jeho obslužný význam. 2 Např. Hampl, M., Gardavský, V., Kühnl, K. (1987) Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Univerzita Karlova, Praha, dále viz Hampl, M. et al. (1996): Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice. Přírodovědecká fakulta UK, Praha. 14

15 Tabulka č. 3: Funkční velikost středisek v mikroregionu Českokamenicko a vybraných středisek v okolí v roce 1980 Středisko Obytná funkce Pracovní Obslužná KFV funkce funkce Česká Kamenice 7,1 6,8 5,6 6,5 Kamenický Šenov 4,6 4,0 2,0 3,5 Nový Bor 11,0 14,4 10,5 12,0 Benešov n. P. 7,2 5,6 3,5 5,4 Krásná Lípa 3,8 3,2 3,1 3,4 Česká Lípa 24,9 29,1 30,2 28,1 Děčín 53,1 61,5 52,0 55,5 Tabulka č. 4: Funkční velikost středisek v mikroregionu Českokamenicko a vybraných středisek v okolí v roce 1991 Středisko Obytná funkce Pracovní Obslužná KFV funkce funkce Česká Kamenice 6,8 6,3 5,4 6,2 Kamenický Šenov 4,3 3,9 2,0 3,4 Nový Bor 12,4 15,4 9,9 12,6 Benešov n. P. 6,3 4,9 3,4 4,9 Krásná Lípa 3,3 2,9 2,9 3,0 Česká Lípa 39,1 37,5 44,0 40,2 Děčín 53,5 60,5 54,7 56,2 Poznámka: obytná funkce vyjádřena podílem trvale bydlícího obyvatelstva na ČR, pracovní funkce podílem obsazených pracovních příležitostí na ČR, obslužná podílem obsazených pracovních příležitostí mimo zemědělství, lesnictví, průmysl, stavebnictví, dopravu a spoje. KFV je průměrem všech tří funkcí. Podíly jsou vyjádřeny v setinách %. Údaje vycházejí ze sčítání lidu v letech 1980 a Zdroj: Hampl, M. et al. (1996): Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice. Přírodovědecká fakulta UK, Praha. "Pravými" mikroregionálními středisky v okolí Českokamenicka jsou např. města Děčín, Nový Bor, Rumburk Varnsdorf, Česká Lípa. (Vzhledem k tomu, že užívání slova "mikroregion" v češtině v posledních letech zdomácnělo pro označení obvodů pověřených obecních úřadů nebo pro zájmová sdružení obcí, nevyhýbáme se mu ani v této studii, je však třeba významově rozlišovat tyto především administrativně vymezené mikroregiony, kterých může být teoreticky neomezený počet, od funkčních mikroregionů, jejichž vymezení závisí na komplexním významu střediska a jeho regionální tj. faktické, nikoli administrativní působnosti.) 15

16 2.3. Obyvatelstvo Vývoj počtu obyvatelstva Území Českokamenicka bylo v minulosti zalidněno značně více než dnes. V době prvního moderního sčítání lidu na našem území v roce 1869 zde žilo 32,1 tis. obyvatel, tedy 2,25x více než v současnosti (viz Tabulka č.5). V polovině z celkového počtu obcí mikroregionu byl také v tomto roce zaznamenán vůbec nejvyšší počet obyvatel v době moderních sčítání lidu. V úhrnu za celý region se však počet obyvatel nadále zvyšoval až do roku 1910, resp. do první světové války. V polovině obcí se počet obyvatel v tomto období sice již snížil, avšak díky urbanizaci (stěhování obyvatel do měst), intenzivně probíhající v této době, rostla především městská střediska a přírůstek obyvatel tak celkově převýšil úbytek. Stupeň urbanizace se v tomto období zvýšil ze 40,8 % na 47,2 %. Při sčítání 1910 byl zaznamenán historicky nejvyšší počet obyvatel v regionu: 34,2 tis. obyvatel. Tabulka č. 5: Vývoj počtu obyvatel v období Počet obyvatel v roce Obec Česká Kamenice Dobrná Huntířov Janská Jetřichovice Kamenický Šenov Kunratice Kytlice Markvartice Nový Oldřichov Prysk Růžová Srbská Kamenice Veselé Celkem Poznámka: Data jsou přepočtena na administrativní vymezení obcí k Údaje za roky 1869 až 1991 se vztahují k příslušnému sčítání lidu, za roky 1996 a 2000 jde o počet obyvatel k podle výsledků bilance obyvatelstva. Zdroj: Retrospektivní lexikon obcí ČSSR , FSÚ Praha 1978, Statistický lexikon obcí ČSSR 1982, FSÚ Praha 1984, Statistický lexikon obcí ČR 1992, ČSÚ Praha 1994, Databáze ČSÚ (roky 1996 a 2000). 16

17 Příznivé populační poměry, trvající po většinu 19. století i počátkem 20. století, byly poprvé vážně narušeny první světovou válkou. Její demografické důsledky můžeme měřit jen nepřímo porovnáním počtu obyvatel při sčítání 1910 a 1921 (přičemž v průběhu tohoto období docházelo k nárůstu počtu obyvatel, pak k prudkému poklesu, a následně díky vysoké poválečné porodnosti opět k rychlému růstu), i z tohoto srovnání je však zřejmý pokles počtu obyvatel o 10,5 %. Ke snížení velikosti populace došlo s jedinou výjimkou ve všech obcích, relativně nejvíce byly postiženy obce Růžová (pokles počtu obyvatel o 19,1 %), Huntířov (- 15,4 %), Jetřichovice (- 14,9 %). V období meziválečného Československa (zde ovšem statisticky zachyceného pouze intercenzálním obdobím ) se obnovil populační přírůstek a s výjimkou obce Kytlice se počet obyvatel ve všech obcích zvýšil. Celkově se počet obyvatel regionu zvýšil o 7,3 %. Je pravděpodobné, že do konce první republiky se počet obyvatel přiblížil stavu před první světovou válkou, a to i přesto, že v době hospodářské krize ve 30. letech byl populační přírůstek významně nižší než ve 20. letech. Nejrychleji rostoucími obcemi v tomto období byly Markvartice, Kamenický Šenov, Janská, Prysk. Samotná Česká Kamenice dosáhla jen mírně podprůměrného tempa růstu, což je však především důsledkem širokého vymezení území města zatímco vlastní Česká Kamenice nepochybně rostla rychleji, v jejích "venkovských" místních částech po počet obyvatel zvyšoval pomaleji (v Kamenické Nové Vísce dokonce poklesl). Tabulka č. 6: Indexy vývoje počtu obyvatel v období 1869 až 2000 Index vývoje počtu obyvatel (počátek uvedeného období = 100) Obec Česká Kamenice 112,9 90,8 105,7 58,0 104,9 99,3 99,1 68,0 Dobrná 97,6 89,3 106,1 43,2 77,1 97,6 103,1 28,1 Huntířov 89,9 94,6 105,1 45,2 71,1 120,4 101,9 33,4 Janská 106,6 104,7 110,7 36,6 107,4 98,0 93,9 46,9 Jetřichovice 83,3 85,1 104,9 40,9 50,2 120,6 104,5 17,1 Kamenický Šenov 126,0 89,5 114,5 57,8 106,8 101,7 99,4 85,6 Kunratice 78,5 88,7 106,4 39,2 53,3 126,1 119,0 18,6 Kytlice 117,5 85,5 99,3 28,2 51,3 108,8 101,0 16,0 Markvartice 63,9 95,3 115,4 49,7 88,0 111,4 102,5 32,6 Nový Oldřichov 108,3 87,7 104,6 45,0 69,3 99,5 98,3 30,8 Prysk 103,4 93,3 109,9 38,7 45,9 103,4 101,7 21,8 Růžová 99,2 80,9 104,1 30,7 44,0 133,3 108,9 14,2 Srbská Kamenice 90,1 90,8 103,0 37,1 49,7 107,6 101,1 17,7 Veselé 124,3 86,7 106,1 47,3 46,5 115,7 103,1 28,9 Celkem 104,8 89,5 107,3 48,4 87,0 103,3 100,2 44,5 Zdroj: Tabulka č.5 17

18 Druhá světová válka a období krátce před ní a po ní představují nejdramatičtější období v historii populačního vývoje regionu. Přestože ztráty způsobené emigrací Čechů po okupaci pohraničí a ztráty způsobené válkou nelze pominout, byly kvantitativně nesrovnatelné s důsledky odsunu v letech 1945 a V intercenzálním období 1930 až 1950 tak nejen že celkový počet obyvatel regionu poklesl na polovinu, ale došlo k faktické výměně naprosté většiny obyvatelstva, neboť lidé, kteří se v roce 1930 přihlásili k německé národnosti, tvořili více než 90 % obyvatel regionu a ti byli až na výjimky odsunuti. K největšímu propadu počtu obyvatel došlo v Kytlicích a Růžové, kde počet obyvatel v roce 1950 nedosáhl ani třetiny stavu z roku 1930, a dále v obcích Janská, Prysk, Srbská Kamenice, Kunratice. Podobně jako na jiných místech pohraničí byla relativně více dosídlena města, což vedlo ke zvýšení stupně urbanizace (ten se zvýšil ze 48,4 % v roce 1930 na 57,8 % v roce 1950). Dominantní tendencí populačního vývoje v poválečném období byla emigrace z venkovských obcí, především do středně velkých měst, zvláště do měst okresních, do kterých byla koncentrována podstatná část státem plánované bytové výstavby. V období 1950 až 1991 se tak počet obyvatel mírně zvýšil jen v obou městech regionu a v obci Janská, zatímco v jedenácti zbývajících obcích došlo k poklesu, z toho v obcích Růžová, Prysk, Veselé a Srbská Kamenice na méně než polovinu stavu z roku 1950 a v obcích Jetřichovice, Kytlice a Kunratice na % stavu roku Podíl obyvatel žijících v obou městech se tak pochopitelně zvýšil (na 70,3 % v roce 1991). Charakteristické je také to, že pokles počtu obyvatel byl nižší v obcích, které si uchovaly svoji administrativní samostatnost než v sídlech sloučených s jinou obcí. Devadesátá léta představují v populačním vývoji Českokamenicka období stagnace. Zvláště v jejich druhé polovině se projevuje "obrácení" populačního vývoje měst a venkovských obcí: po desetiletích dochází k mírnému populačnímu úbytku ve městech a k nárůstu počtu obyvatel v úhrnu venkovských obcí (o demografických příčinách této změny viz následující subkapitola). 18

19 Výsledkem popsaného vývoje je prudké snížení počtu obyvatel v době 130 let moderní demografické statistiky (v pěti obcích Růžová, Kytlice, Jetřichovice, Srbská Kamenice a Kunratice - nedosahuje počet obyvatel ani pětiny stavu z roku 1869, v dalších pěti pak ani třetiny tohoto stavu), zakončené však optimistickým konstatováním stabilizace počtu obyvatel v 90. letech Analýza demografického vývoje ve druhé polovině 90. let Demografické chování obyvatelstva ČR prošlo v první polovině 90. let hlubokou proměnou. Plodnost žen, do té doby v rámci Evropy stále nadprůměrná, se prudce snížila na jednu z nejnižších hodnot na světě. Snížila se i intenzita úmrtnosti (i když ta stále zůstává vyšší než v západoevropských zemích), prudce se snížil počet sňatků i indukovaných potratů, zatímco rozvodovost zůstala zachována na dřívější vysoké úrovni. Ve druhé polovině 90. let pak došlo ke stabilizaci demografických ukazatelů na těchto "nových" hodnotách (za pokračujícího pozvolného snižování úmrtnosti a potratovosti). To umožňuje srovnání indikátorů demografického chování v různých územních jednotkách, a to i na úrovni okresů a obcí, za něž je metodicky správné hodnotit vždy víceleté období (při nízkých absolutních počtech demografických jevů mohou být totiž ukazatele za jednotlivé roky ovlivněny některými náhodnými vlivy). Hodnocení bylo provedeno nejprve pro mikroregion Českokamenicko ve srovnání s okresy, na jejichž území se nachází, a s Českou republikou (viz Tabulka č. 7), a následně pak pro jednotlivé obce mikroregionu (Tabulka č.8 a 9). Tabulka č. 7: Bilance obyvatelstva v mikroregionu Českokamenicko, okresech Česká Lípa a Děčín a v ČR v letech Střední stav ( ) Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační přírůstek Celkový přírůstek Území absolutní počet roční průměr v uvedeném období Českokamenicko (396) (343) okres Česká Lípa okres Děčín Česká republika na 1000 obyvatel středního stavu Českokamenicko ,55 11,65-2,10 (27,73) (24,02) 3,71 1,61 okres Česká Lípa ,01 9,31 0,70 13,17 11,42 1,75 2,45 okres Děčín ,77 10,74-0,96 9,81 8,91 0,90-0,06 Česká republika ,77 10,80-2, ,98-1,05 Zdroj: Pohyb obyvatelstva ČR - roky 1996 až 1999, ČSÚ Praha, a Tabulka č.8 19

20 V letech 1996 až 1999 se v regionu narodilo živě 545 dětí a zemřelo 665 osob. Intenzita porodnosti (vyjádřená hrubou mírou porodnosti, tj. počtem narozených na 1000 obyvatel středního stavu) byla poněkud vyšší než průměr ČR, avšak nižší než v okresech Děčín i Česká Lípa (oba okresy však patří v ČR k nadprůměrným). Naproti tomu hrubá míra úmrtnosti byla na Českokamenicku nadprůměrná, a to nejen ve srovnání s okresy, do nichž region patří, ale i s ČR. Důsledkem je záporný přirozený přírůstek obyvatelstva: počet obyvatelstva se přirozenou měnou snížil za čtyři roky o 120, tedy o 2,1 osoby na 1000 obyvatel, což je nejvíce ze všech sledovaných územních jednotek (avšak výsledek bilance přirozené měny je jen o málo horší než v úhrnu ČR. Negativní bilance přirozené měny (s výjimkou okresu Česká Lípa, kde je v důsledku příznivé věkové struktury stále pozitivní) je ve všech sledovaných územních jednotkách kompenzována pozitivní bilancí stěhování. Všechny územní jednotky vykazovaly kladné saldo migrace (na úrovni ČR jde ovšem o bilanci zahraničního stěhování, která je zatížena nepřesnou evidencí vystěhovalých), avšak relativně nejvyšší hodnotu salda vykazovalo právě Českokamenicko. Intenzitu stěhování nemůžeme srovnávat, protože v případě Českokamenicka je zahrnuto i stěhování mezi obcemi mikroregionu (proto jsou hodnoty v Tab. 3.3 uvedeny v závorce), avšak relativně vysoké saldo stěhování ukazuje na migrační atraktivitu regionu. To je pozitivní zjištění, které kontrastuje s výše konstatovaným dlouhodobým vystěhovalectvím z oblasti v uplynulých desetiletích. Výsledkem je kladný celkový přírůstek obyvatelstva. Spolu s okresem Česká Lípa se tak Českokamenicko řadí k menšině oblastí ČR, které si i ve druhé polovině 90. let zachovaly kladný přírůstek obyvatel. 20

21 Tabulka č. 8: Bilance obyvatelstva v obcích mikroregionu Českokamenicko (úhrn za roky 1996 až 1999) absolutní údaje Obec Stav k Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační přírůstek Celkový přírůstek Stav k Česká Kamenice Dobrná Huntířov Janská Jetřichovice Kamenický Šenov Kunratice Kytlice Markvartice Nový Oldřichov Prysk Růžová Srbská Kamenice Veselé Celkem Zdroj: ČSÚ, regionální pracoviště Ústí nad Labem (databáze) Uvnitř regionu existují značné rozdíly z hlediska ukazatelů demografické reprodukce. Jejich příčinou je především různá věková struktura obyvatelstva (viz níže), ale také celá řada dalších vlivů, vyplývajících z dosavadního vývoje jednotlivých obcí. Při hodnocení těchto vnitřních rozdílů je třeba mít na paměti, že i přes srovnání čtyřletého období jde v řadě případů o hodnocení malých čísel (viz Tabulka č. 8 a 9). Vysoká hrubá míra porodnosti byla ve druhé polovině 90. let v obcích Dobrná, Jetřichovice, Kunratice a Markvartice. Naopak nejnižší byla v Srbské Kamenici a v Kytlicích, které jsou obcemi s nejhorší věkovou strukturou obyvatel. V obou těchto obcích byla proto také nejvyšší hrubá míra úmrtnosti. Nadprůměrná intenzita úmrtnosti byla také ve městě Česká Kamenice dále v obcích Jetřichovice a Růžová. Pouze čtyři obce dosáhly ve sledovaném období kladného přirozeného přírůstku (jde o tytéž obce jako výše uvedené obce s vysokou hrubou mírou porodnosti), naopak k relativně nejvyššímu úbytku obyvatel přirozenou měnou došlo v obcích s nepříznivou věkovou strukturou v Srbské Kamenici a Kytlicích. 21

22 Rozdíly mezi obcemi v bilanci migrace jsou ještě vyšší než v případě přirozené měny. Vysoký migrační obrat (v relativním vyjádření) mají především menší venkovské obce, naopak ve městech je nižší. Až na dvě výjimky (Dobrná a Janská) měly všechny obce ve sledovaném období kladné saldo stěhování. Zcela nejvyšší saldo migrace měla v relativním vyjádření obec Růžová, následovaná Kunraticemi, Kytlicemi, Jetřichovicemi a Veselým. Absolutně však nejvíce obyvatel přibylo stěhováním v České Kamenici, Růžové a Markvarticích. Pozitivní skutečností je, že obě města si udržela kladné migrační saldo, což kontrastuje s migrační bilancí většiny jiných měst v ČR v uvedeném období. Tabulka č. 9: Bilance obyvatelstva v obcích mikroregionu Českokamenicko (úhrn za roky 1996 až 1999 na 1000 obyvatel středního stavu) relativní údaje Obec Střední stav ( ) Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí na 1000 obyvatel středního stavu Migrační přírůstek Celkový přírůstek Česká Kamenice ,18 13,65-4,48 20,62 18,66 1,95-2,53 Dobrná ,23 11,40 7,83 37,75 44,16-6,41 1,42 Huntířov 638 9,79 7,44 2,35 41,90 40,34 1,57 3,92 Janská 205 6,10 7,32-1,22 35,37 42,68-7,32-8,54 Jetřichovice ,71 14,01 0,70 49,02 32,21 16,81 17,51 Kamenický Šenov ,01 9,74-0,72 20,49 20,31 0,18-0,54 Kunratice ,06 3,51 10,54 56,23 33,97 22,26 32,80 Kytlice 392 5,75 15,96-10,21 40,86 22,98 17,88 7,66 Markvartice ,56 9,97 1,59 38,68 26,71 11,96 13,56 Nový Oldřichov 631 9,51 11,10-1,59 35,27 31,71 3,57 1,98 Prysk 363 9,64 10,32-0,69 28,91 26,16 2,75 2,06 Růžová 253 8,89 12,84-3,95 92,81 52,33 40,48 36,53 Srbská Kamenice 184 4,08 17,70-13,62 51,74 46,30 5,45-8,17 Veselé 257 9,74 11,68-1,95 44,78 28,23 16,55 14,60 Celkem ,55 11,65-2,10 27,73 24,02 3,71 1,61 Zdroj: ČSÚ Vzhledem k tomu, že na celkový vývoj počtu obyvatel na úrovni obcí má v současnosti větší vliv migrace než přirozená měna byly obce s nejvyšším relativním celkovým přírůstkem tytéž jako obce s vysokým kladným saldem migrace. Migrace dokázala kompenzovat populační ztráty způsobené negativním vývojem přirozené měny, a tak pouze ve čtyřech obcích došlo k celkovému úbytku obyvatelstva. Mezi ně však patří i obě města regionu, jejichž migrační přírůstek nedokázal kompenzovat nepříznivý demografický vývoj. 22

23 Věková struktura obyvatel mikroregionu je ve srovnání s ČR relativně příznivá (průměrný věk je o 1,1 roku nižší). Průměrný věk obyvatel je na Českokamenicku téměř stejný jako v okrese Děčín, ve srovnání s okresem Česká Lípa je sice vyšší, to je však dáno extrémně příznivou věkovou strukturou obyvatel tohoto okresu (v kontextu ČR). Vnitroregionální rozdíly můžeme charakterizovat srovnáním průměrného věku obyvatel obcí s průměrem regionu (viz Tabulka č. 10). Z tohoto srovnání je zřejmý vysoký průměrný věk v obcích Srbská Kamenice, Prysk a Kytlice, zatímco relativně příznivá je věková struktura zvláště v Dobrné, Huntířově a Markvarticích. Vzhledem k nadúmrtnosti mužů je v místech s převahou staršího obyvatelstva zpravidla nízký index maskulinity (počet mužů na 1000 žen). Některé obce Českokamenicka však představují výjimku z této obecné závislosti: v obcích Srbská Kamenice a Kytlice, které mají vysoký průměrný věk, je současně i vysoký podíl mužské populace. V případě Kytlic je ovšem vysvětlením umístění sociálního zařízení pro mentálně postižené dospělé. Tabulka č. 10: Struktura obyvatel v obcích mikroregionu podle pohlaví a věku Obec Počet obyvatel Muži Ženy Počet mužů na 1000 žen Průměrný věk Česká Kamenice ,2-0,2 Dobrná ,7-2,7 Huntířov ,9-2,5 Janská ,1-1,3 Jetřichovice ,0 1,6 Kamenický Šenov ,0-0,4 Kunratice ,6 0,2 Kytlice ,8 4,4 Markvartice ,4-2,0 Nový Oldřichov ,1 0,7 Prysk ,3 5,9 Růžová ,9 0,5 Srbská Kamenice ,0 10,6 Veselé ,8-0,6 Českokamenicko ,4 0,0 okres Česká Lípa ,9 x okres Děčín ,5 x ČR ,5 x Zdroj: ČSÚ Praha (databáze) Srov. s průměrem Českokamenicka 23

24 2.4. Hospodářství Hospodářská struktura Českokamenicka je ovlivněna mnoha faktory, mezi něž patří přírodní podmínky, historie industrializace území, struktura osídlení i geografická poloha území. V průběhu 90. let prošla ekonomika mikroregionu významnými transformačními změnami spojenými s velmi rychlou privatizací a také s restrukturalizací ekonomických činností. Byly zrušeny některé výrobní provozy, některé další se doposud potýkají s vážnými ekonomickými problémy. Ve většině původních podniků došlo či stále ještě dochází k organizačním změnám (byly uzavřeny vybrané provozy, některé subjekty se rozdělily na nové, menší organizace, řada činností byla z původních podniků vyčleněna). Na druhou stranu s rozvojem soukromého podnikání nově vznikla řada malých a středních firem, nejvíce v nevýrobní sféře, ale i v průmyslu a ve stavebnictví a v menší míře také v zemědělství, což napomohlo odvětvové a územní diverzifikaci ekonomické základny mikroregionu. Do některých podniků (především průmyslových) vstoupili zahraniční vlastníci, jiné byly za pomoci zahraničního kapitálu založeny. K mělo na území mikroregionu Českokamenicko registrováno sídlo celkem ekonomických subjektů, z toho 349 subjektů s alespoň jedním zaměstnancem. Odvětvová struktura hospodářské sféry mikroregionu je přiblížena v Tabulce č. 11. Na území mikroregionu mají až na jednu výjimku (PRECIOSA - LUSTRY, a.s.) sídlo pouze malé a střední podniky (podniky s méně než 250 zaměstnanci). Pro malé a střední podniky je ve srovnání s podniky velkými charakteristická na jedné straně vyšší specializace, pružnost a schopnost rychle reagovat na změny na trhu, na druhé straně zejména menší podniky mají ztížený přístup k finančním zdrojům a informacím. V oblasti průmyslu a stavebnictví figurují menší podniky často jako subdodavatelé pro velké firmy. Na celkovém počtu ekonomických subjektů mikroregionu se téměř třemi pětinami (58%) podílí terciární sektor, následují průmysl (19% z celkového počtu subjektů), stavebnictví (14%), zemědělství (6,8%) a lesnictví. V rámci nevýrobní sféry se největší počet registrovaných jednotek nachází v odvětví obchodu (jde především o maloobchodní provozovny, dále je sem započten i velkoobchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží), následován z hlediska počtu 24

25 podnikatelských subjektů pohostinstvím a ubytováním, obchodními a výrobními službami (činnosti v oblasti nemovitostí, služby převážně pro podniky, zpracování dat apod.) a službami pro obyvatelstvo (ostatní veřejné, sociální a osobní služby). Tabulka č.11: Odvětvová struktura ekonomických subjektů se sídlem na území mikroregionu Českokamenicko (stav k ) Kategorie počtu pracovníků odvětví >250 Celkem zemědělství lesnictví průmysl celkem v tom průmysl: - potravinářský textilní, oděvní a kožedělný dřevozpracující a nábytkářský papírenský a polygrafický chemický a plastikářský sklářský strojírenský a kovodělný elektrotechnický ostatní stavebnictví Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží pohostinství a ubytování doprava, skladování, pošty a telekomunikace peněžnictví a pojišťovnictví nemovitosti, výzkum a vývoj, služby pro podniky veřejná správa a obrana, sociální zabezpečení Školství zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti ostatní veřejné, sociální a osob. služby nevýrobní sféra celkem Úhrnem za mikroregion Zdroj: RES ČR k , ČSÚ Praha a dotazníkové šetření GaREP 2000 Z výrobních odvětví je na území mikroregionu největší počet subjektů registrován v průmyslu (celkem 500 podnikatelských subjektů, z toho 73 má nejméně jednoho zaměstnance). Více než polovina ze všech průmyslových zaměstnavatelů (podnikatelských subjektů se zaměstnanci) podniká ve dvou odvětvích - sklářském průmyslu (23 zaměstnavatelů) a ve strojírenství a kovovýrobě (18 zaměstnavatelů). Z dalších průmyslových odvětví je na Českokamenicku významněji zastoupen textilní a oděvní průmysl, potravinářský, elektorotechnický a papírenský průmysl. 25

26 Z hlediska zaměstnanosti je na Českokamenicku dominantním průmyslovým odvětvím sklářská výroba, koncentrovaná především v Kamenickém Šenově. Více než 100 pracovníků je na území mikroregionu zaměstnáno také v textilním a oděvním průmyslu, ve strojírenském a kovodělném průmyslu a v papírenském průmyslu. Ve stavebnictví bylo na konci roku 1999 na území mikroregionu registrováno celkem 370 subjektů, z toho 24 s alespoň jedním zaměstnancem. V sektoru zemědělství bylo zaregistrováno 179 subjektů, z toho 25 mělo nejméně jednoho zaměstnance, dalších 47 subjektů působilo v odvětví lesnictví, z nich však pouze jediný podnikatel zaměstnával další osoby. V rámci výrobních odvětví zaujímají stavebnictví se zemědělstvím ve srovnání s průmyslovou výrobou pouze okrajovou roli a jejich význam pro ekonomiku mikroregionu je ve srovnání s jinými regiony ČR malý. Tabulka č. 12: Územní struktura ekonomických subjektů se sídlem na území mikroregionu Českokamenicko (stav k ) kategorie počtu pracovníků Obec a celkem více Česká Kamenice Dobrná Huntířov Janská Jetřichovice Kamenický Šenov Kunratice Kytlice Markvartice Nový Oldřichov Prysk Růžová Srbská Kamenice Veselé Celkem Pramen: RES ČR k , ČSÚ Praha a dotazníkové šetření GaREP 2000 Rozmístění podnikatelských subjektů uvnitř mikroregionu se do značné míry shoduje s rozmístěním obyvatelstva, přičemž pro rozmístění větších zaměstnavatelů je typická jejich územní koncentrace do měst (viz Tabulka č.12. V obou městech regionu, v nichž žije 68,2 % celkového počtu obyvatel, bylo registrováno 65,9 % podnikatelských subjektů a shodný je i jejich podíl na celkovém počtu subjektů se 26

27 zaměstnanci (65,9 %), avšak z počtu 25 podniků Českokamenicka s 25 a více zaměstnanci jich bylo v obou městech soustředěno plných 21, tj. 84 %. V České Kamenici bylo registrováno subjektů (tj. 36,6 % subjektů mikroregionu), z toho 145 se zaměstnanci (41,5 % z úhrnu regionu) a 13 s více než 25 zaměstnanci (52%). V Kamenickém Šenově podnikalo 686 subjektů (26,2 % subjektů mikroregionu), z toho 85 se zaměstnanci (24,4 %) a 8 s více než 25 zaměstnanci. Deset a více zaměstnavatelských subjektů je registrováno v dalších šesti obcích (Markvartice, Jetřichovice, Huntířov, Nový Oldřichov, Růžová a Veselé). Nejvíce pracovních míst je v rámci mikroregionu vytvořeno v Kamenickém Šenově (více než 1 200). V populačně větší České Kamenici je zaměstnán necelý jeden tisíc pracovníků. V ostatních obcích mikroregionu je zpravidla zaměstnáno jen méně než 100 pracovníků. Část obyvatel mikroregionu v produktivním věku nachází pracovní uplatnění mimo území Českokamenicka (tj. region má záporné saldo dojížďky za prací). Pracovníci dojíždějí za prací především do Děčína a dále do Nového Boru a České Lípy v menší míře i do dalších středisek (Benešov nad Ploučnicí). Z hlediska perspektiv dalšího ekonomického rozvoje je důležitým faktorem i schopnost obyvatelstva přizpůsobit se, resp. adaptovat se na měnící se podmínky ekonomického prostředí. V tomto ohledu lze jako orientační indikátor využít ukazatel intenzity podnikatelské aktivity fyzických osob. Srovnáme-li podle dostupných údajů podnikatelskou aktivitu v mikroregionu Českokamenicko se situací v okresech Děčín a Česká Lípa, je Českokamenicko charakteristické mírně nadprůměrnou úrovní intenzity soukromého podnikání (viz Tabulka č.13). Výrazně nejvyšší hodnoty sledovaného ukazatele intenzity soukromého podnikání dosahuje v rámci mikroregionu obec Jetřichovice, což je dáno především její funkcí střediska cestovního ruchu na hranici Národního parku České Švýcarsko a z toho vyplývajícím vysokým počtem registrovaných podnikatelů v odvětví pohostinství a ubytování. Ukazatel podnikatelské aktivity v Jetřichovicích tak dosahuje dvojnásobku mikroregionálního průměru. Nadprůměrná intenzita soukromého podnikání byla dále v obcích Veselé, Srbská Kamenice, Dobrná a Růžová. Mírně nadprůměrná byla podnikatelská aktivita také ve městě Česká Kamenice to je dáno na jedné straně tím, že právě hodnota za toto město do značné míry ovlivňuje regionální průměr, na druhé straně to odráží relativně příznivé podmínky pro drobné podnikání ve městě, které je střediskem dojížďky za prací a službami a tradičním centrem regionu. 27