Vývoj úloha a struktura obcí v České republice. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj. Drážďany,

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vývoj úloha a struktura obcí v České republice. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj. Drážďany, 3.- 4. 11. 2011"

Blanka Dvořáková
před 9 lety
Počet zobrazení:

1 Vývoj úloha a struktura obcí v České republice Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj Drážďany,

2 Územně správní členění České republiky je poměrně složité a odráží dlouhodobě vytvářený systém osídlení dodnes typický svoji fragmentací, tedy významným zastoupením malých obcí na počtu obyvatel i celkové rozloze Současné administrativně-správní členění České republiky je možno z institucionálního pohledu rozdělit do 4 skupin: První skupina územní celky s vlastními volenými samosprávami. Jedná se o třístupňovou strukturu: národní - Česká republika regionální - Vyšší územní samosprávné celky - kraje místní - obce/města.

3 Vyšší územní samosprávné celky kraje (14) - regiony úrovně NUTS III

4 Některá velká města se na základě speciálního statutu člení na vnitřní samosprávné celky (městské obvody a části) tzv. statutární města (Statutare Städte; Corporate Towns) v ČR je to nyní (kromě Prahy, která má i postavení kraje) 23 měst: Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Chomutov, Ústí nad Labem, Děčín, Most, Teplice, Mladá Boleslav, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Přerov, Ostrava, Opava, Frýdek Místek, Havířov a Karviná;

5 Druhá skupina územní celky všeobecné státní správy - v podstatě jde o čtyřstupňovou strukturu: centrální (ČR) regionální (14 krajů) subregionální - od dvě nově zavedené jednotky: správní obvody obcí s rozšířenou působností (ORP 205) a správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (POÚ 393) místní (6249 obcí);

6 Třetí skupina Územní celky se speciální státní správou (jde o různé územní úrovně, v nichž mají svoji působnost specializované úřady). Zahrnují jednotky regionálního až subregionálního významu jako 8 obvodů pro soudy a státní zastupitelství, více než 200 obvodů pracovních či finančních úřadů, vč. místních poboček); Čtvrtá skupina Územní celky s přenesenou působností státní správy, kterou vykonávají jednotky samosprávy nachází se především na subregionální úrovni např. stavební či matriční úřady. nově byly na této úrovni zavedeny jednotky ORP (205) a POÚ (393), které převzaly nosnou část agendy vykonávané jednotlivými okresními úřady (které byly zrušeny k ) viz výše.

8 Legislativní rámec Zákon č. 128/2000 Sb. O obcích; Zákon č. 129/2000 Sb. O krajích (krajském zřízení); Zákon č. 130/2000 Sb. O hlavním městě Praze; Zákon č. 243/2000 Sb. O rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům Zákon č. 250/2000 Sb. O rozpočtových pravidlech a územních rozpočtech; Zákon č. 320/2001 Sb. O finanční kontrole Zákon č. 248/2000 Sb. O podpoře regionálního rozvoje v pozdějším znění, č. 138/2006 Sb.; Zákon č. 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu v pozdějším znění; Zákon č. 47/2002 Sb. O podpoře malého a středního podnikání, v pozdějším znění č. 690/2004 Sb.; 8

9 SYSTÉM STRATEGICKÝCH DOKUMENTŮ REGIONÁLNÍ POLITIKA VERSUS POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE Politika územního rozvoje ČR(2008) (PUR) Zákon č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů Zásady územního rozvoje (ZUR) Územní plán obce Strategie regionálního rozvoje ČR(2006) (SRR) Zákon č. 248/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů Program rozvoje kraje (PRK) Rozvojové dokumenty měst a obcí 9

10 Reforma veřejné správy veřejná správa zabezpečuje plnění veřejných úkolů, skládá se ze státní správy a územní samosprávy. v České republice existuje tzv. spojený/smíšený model výkonu veřejné správy (státní správy a samosprávy) reforma převedla široké spektrum pravomocí a odpovědnosti na obce a Vyšší územní samosprávné celky (kraje) reforma vymezuje rozdělení pravomocí a odpovědností mezi orgány na jednotlivých úrovních (státní, regionální, obecní). Na regionální úrovni je vykonávána veřejná zpráva ve 14 krajích (Ústavní zákon č.347/1997 Sb. o vytvoření vyšších územních samosprávných celků) 10

11 Sídelní struktura obce v České Republice k počet obyvatel počet obcí podíl v % do , , , , , , , , , , , a více 1 0,03 ČR celkem ,00

12 Obce, reforma veřejné správy a spolupráce za účelem zlepšení veřejné správy a místního rozvoje neúměrně velký počet obcí v České republice je mnohdy překážkou rozvoje na místní úrovni ale i překážkou lepší správě na obecní úrovni (6249 obcí největší obcí je Praha s obyvatel, nejmenší Vlkov se 17 obyvateli v JČ kraji - r. 2010) obce s rozšířenou působností (ORP - 205) vykonávají úkony přenesené ze státní správy ve svém správním obvodě obce v České republice požívají velkou míru rozhodovací svobody, kterou jim dává zákon č.128/2000sb. O obcích, která nemusí být vždy v souladu s komplexně funkční velikosti (KFV) území které se vytváří především kolem měst malé nebo střední velikosti KFV - základní střediskové funkce, jedná se o podíl města: na počtu bydlících obyvatel = obytná, na počtu pracovních příležitostí = pracovní, na počtu pracovních příležitostí = obslužná

13 Komplexní funkční velikost měst 13

14 z celkového počtu 6249 obcí v České republice je 3610 obcí (57,8%), které mají méně než 500 obyvatel (v r v nich žilo celkem 836 tisíc obyvatel což je 7,96% z celkového počtu) velký podíl malých obcí v celkově fragmentované sídelní struktuře České republiky vede k potřebě spolupráce obcí zvláště v otázkách ekonomického rozvoje v daném území. Jako spontánní odpověď na tuto situaci vznikají mikroregiony/ dobrovolné svazky obcí (DSO) 570 k forma spolupráce je realizována na základě zákona 128/2000Sb O obcích. Jedná se o formu zdola vznikajících mikroregionů. Mikroregiony (DSO) mají charakter funkčních nodálních regionů nebo homogenních regionů vymezených společnými technickými, přírodními či jinými podmínkami Místní akční skupiny (MAS) tzv. leaderovské regiony jsou další formou mikroregionů, které vznikají zdola od roku V ČR je v současné době více než 150 těchto regionů. Leader je významnou formou sdružování obcí na podporu rozvoje venkovských regionů. MAS musí mít v ČR právní subjektivitu

15 Mikroregoiny v České republice - stav k

16 Rozpočtové určení daní (RUD) Daňové příjmy obcí se v posledních letech pohybují na úrovni 150 mld. CZK a v průměru tvoří 53% všech jejich příjmů (u řady obcí až 70%) Zákon o RUD řeší rozdělení výnosů ve dvou krocích: - 1. krok podíl obcí na celostátním výnosu obce 21,4%, kraje 8,92% - 2. krok rozdělování podílu jednotlivým obcím dělení na 6245 částí k tomu jsou stanovena kriteria - velikost obce a počet obyvatel (má rozhodující váhu=97%) - rozloha obce(váha=3%) část výnosů daně z příjmů fyzických osob (30%) je alokována podle místa bydliště plátců část výnosů daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti (1,5%) přísluší obcím podle sídla plátce (zaměstnavatele)

17 Návrh nového zákona o rozpočtovém určení daní Sledované principy: dosažení 3 násobku ve sílených daních (Prha X kategorie obcí s nejnižšími příjmy) posílení ze státního rozpočtu 7 mld. CZK dotační programy z národních zdrojů zařazení Brna, Ostravy a Plzně (obce nad 150 tisíc obyvatel) do rozpočtu mezi ostatní obce Uplatněná kritéria a jejich váhy: zvýšení váhy prostého počtu obyvatel ze 3% na 10% nové kriterium počet žáků 7% (příspěvek na školství cca 1,5 mld. CZK, nyní VPS) 3% váha celkové výměry k.ú. zůstává na postupné přechody zbývá 80% (kriterium ve stávajícím systému je 94%) V současné době je minimální příjem obce na obyvatele průměrný výnos sdílených daní ve stávajícím systému =6,1 tis CZK v novém návrhu =7,6 tis CZK Následující tabulka uvádí přehled o minimálních příjmech, přírůstcích na obyvatele a průměrné výnosy sdílených daní a nové návrhy

18 Minimální příjmy na obyvatele a průměrný výnos sdílených daní v tisících CZK na 1obyvatele. Zdroj: Ministerstvo financí obce - počet obyvatel min. příjem na obyvatele nyní návrh sdílené daně nyní návrh do 100 6,1 7,7 9,1 10, ,3 7,7 7,1 9, ,4 7,8 6,8 9, ,6 8,8 7,1 9, ,9 8,9 8,3 9, ,0 9,4 9,4 9, ,8 9,8 9,8 9, a více 17,9 12,6 17,9 Praha 29,6 27,8 29,6 27,8 Celá ČR 6,1 7,6

19 Děkuji za pozornost Josef Postránecký Odbor rozvoje a strategie regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj

Podobné dokumenty

Návrh novely rozpočtového určení daní

Návrh novely rozpočtového určení daní Nový model sdílených daní pro obce Ministerstvo financí ČR červen 2011 Přehled daňových příjmů statutárních měst a Prahy v roce 2010 - skutečnost (včetně motivačních