NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. /.. ze dne XXX,

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne XXX [ ](2013) XXX draft NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. /.. ze dne XXX, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem a kterým se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 1857/2006 CS CS

2 NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. /.. ze dne XXX, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem a kterým se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 1857/2006 EVROPSKÁ KOMISE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 108 odst. 4 této smlouvy, s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 994/98 ze dne 7. května 1998 o použití článků 92 a 93 Smlouvy o založení Evropského společenství na určité kategorie horizontální státní podpory 1, po zveřejnění návrhu tohoto nařízení, po konzultaci s Poradním výborem pro státní podpory, vzhledem k těmto důvodům: (1) Státní financování, které splňuje kritéria čl. 107 odst. 1 Smlouvy, představuje státní podporu a vyžaduje oznámení Komisi podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy. Podle článku 109 Smlouvy však Rada může vymezit druhy podpor, které jsou z této oznamovací povinnosti vyňaty. V souladu s čl. 108 odst. 4 Smlouvy může Komise přijmout nařízení týkající se těchto kategorií státní podpory. Nařízením (ES) č. 994/98 Rada v souladu s článkem 109 Smlouvy rozhodla, že některé podpory mohou být vyňaty z postupu podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy. Na základě nařízení (ES) č. 994/98 přijala Komise nařízení (ES) č. 1857/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na státní podporu pro malé a střední podniky působící v produkci zemědělských produktů, které je platné do dne 31. prosince (2) Nařízení Rady (EU) č. 733/2013 ze dne 22. července 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 994/98 o použití článků 92 a 93 Smlouvy o založení Evropského společenství na určité kategorie horizontální státní podpory 3, stanovilo další kategorie podpory, například podporu ve prospěch zachování kulturního dědictví, nápravy škod způsobených přírodními katastrofami a lesnictví, které mohou být za určitých podmínek vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy. (3) Článek 42 Smlouvy stanoví, že se pravidla hospodářské soutěže vztahují na zemědělskou produkci a obchod se zemědělskými produkty pouze v rozsahu, který vymezí Evropský parlament a Rada. Podle čl. 146 odst. 1 nařízení o jednotné společné organizaci trhů č. [scmo/2013] 4 se na podporu na zemědělskou produkci a obchod se zemědělskými produkty vztahují pravidla státní podpory. Pravidla státní podpory se však nepoužijí na platby uskutečněné členskými státy podle nařízení Evropského Úř. věst. L 142, , s. 1 ve znění nařízení Rady (EU) č. 733/2013, Úř. věst. L 204, , s. 11. Úř. věst. L 358, , s. 3. Úř. věst. L 204, s. 11. Úř. věst. L. CS 2 CS

3 parlamentu a Rady č. (EU) [xxx] o podpoře pro rozvoj venkova z EZFRV 5 (dále jen nařízení č. [RD/2013] ) ani na doplňkové vnitrostátní financování v rámci oblasti působnosti článku 42 Smlouvy. Platby, jejichž prostřednictvím má být poskytnuto doplňkové vnitrostátní financování v rámci oblasti působnosti článku 42, musí splňovat kritéria stanovená v nařízení č. [RD/2013], aby je Komise schválila jako součást programu rozvoje venkova daného členského státu. Pravidla státní podpory se však vztahují jak na část spolufinancovanou z EZFRV, tak na doplňkové vnitrostátní financování týkající se opatření, jež nespadají do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy. (4) Vzhledem k tomu, že hospodářské dopady podpory se nemění v závislosti na tom, zda je podpora částečně financovaná Unií, nebo zda je financována pouze příslušným členským státem, má Komise za to, že by měl v zásadě existovat soulad a jednotnost mezi její politikou kontroly státní podpory a podporou poskytovanou podle společné politiky Unie v oblasti zemědělství a rozvoje venkova. (5) Je proto vhodné sladit oblast působnosti tohoto nařízení s nařízením č. [RD/2013], zejména co se týká podpory ve prospěch odvětví lesnictví a podpory ve prospěch malých a středních podniků působících v dotčených venkovských oblastech. Za tímto účelem by toto nařízení mělo být použitelné na opatření ve prospěch malých a středních podniků působících ve venkovských oblastech, které nespadají do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy, pouze tehdy, jsou-li tato opatření zahrnuta do programů rozvoje venkova a spolufinancována z EZFRV. Za týmž účelem se toto nařízení vztahuje na opatření v oblasti lesnictví ve prospěch malých a středních podniků pouze tehdy, jsou-li tato opatření zahrnuta v programech rozvoje venkova a spolufinancována z EZFRV. Toto nařízení není naopak použitelné na podporu podniků ve venkovských oblastech ve prospěch činností, které nespadají do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy, nebo na podporu ve prospěch odvětví lesnictví, neexistuje-li přímá souvislost s programy rozvoje venkova a není-li poskytnuto spolufinancování z EZFRV. (6) Členské státy by měly mít k dispozici zjednodušený postup, musí-li získat schválení státní podpory jak u spolufinancované části, tak u doplňkového financování národních programů rozvoje venkova v souladu s [čl. 88 odst. 1 nařízení č. [RD/2013]]. V tomto ohledu je vhodné umožnit, aby byly tyto podpory vyňaty z oznamovací povinnosti, pokud splňují podmínky slučitelnosti stanovené v tomto nařízení. (7) Svým sdělením o modernizaci státní podpory v EU 6 zahájila Komise širší přezkum pravidel státní podpory. Hlavním cílem této modernizace je i) dosáhnout na konkurenčním vnitřním trhu udržitelného a inteligentního růstu podporujícího začlenění a současně přispět ke snahám členských států o efektivnější vynakládání veřejných financí, ii) zaměřit kontrolu opatření podpory ex ante, kterou vykonává Komise, na případy s nejrozsáhlejším dopadem na vnitřní trh a současně zintenzivnit spolupráci členských států při prosazování pravidel státní podpory a iii) racionalizovat právní úpravu a zajistit rychlejší, informovanější a lepší rozhodovací postupy na základě jasných ekonomických důvodů, společného přístupu a jednoznačných povinností. (8) Toto nařízení umožňuje lepší stanovování priorit činnosti v oblasti prosazování pravidel a větší zjednodušení a mělo by vést k větší transparentnosti, účinnému 5 6 Úř. věst. L.. CS 3 CS

4 posuzování a kontrole souladu s pravidly státní podpory na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie při současném dodržování přiměřenosti a zachování institucionálních pravomocí Komise a členských států. (9) Komise použila články 107 a 108 Smlouvy na malé a střední podniky působící v oblasti produkce, zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh v řadě rozhodnutí, zejména v rámci nařízení Komise (ES) č. 1857/2006, nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách) 7, a pokynů Společenství ke státní podpoře v odvětvích lesnictví a zemědělství na období Komise tudíž získala v této oblasti značné zkušenosti. Tyto zkušenosti Komisi umožnily na straně jedné lépe stanovit podmínky, za nichž lze určité kategorie podpory považovat za slučitelné s vnitřním trhem, a rozšířit oblast působnosti blokových výjimek a na straně druhé objasnit potřebu posílení transparentnosti a kontroly a umožnit lepší posuzování velkých režimů podpory na základě jejich dopadu na hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. (10) Obecné podmínky pro uplatňování tohoto nařízení lze stanovit na základě souboru společných zásad, které zajišťují, aby podpora sloužila společnému zájmu, uspokojovala potřebu spojenou se zjištěným selháním trhu nebo soudržností, měla jednoznačný motivační účinek, byla vhodná a přiměřená, byla poskytnuta zcela transparentně a podléhala kontrolnímu mechanismu a pravidelnému hodnocení a nenarušovala hospodářskou soutěž a obchod více, než je přijatelné z hlediska společného zájmu. (11) Podpora, která splňuje všechny podmínky, které jsou stanovené v tomto nařízení obecné i vztahující se na příslušné kategorie podpory, by měla být vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy. V zájmu zajištění účinného dohledu a zjednodušení administrativy, aniž by byla oslabena možnost kontroly ze strany Komise, by měla vyňatá podpora (režimy podpory a jednotlivé podpory nespadající do režimu podpory) obsahovat výslovný odkaz na toto nařízení. (12) Státní podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy, na niž se nevztahuje toto nařízení, podléhá i nadále oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy. Toto nařízení nebrání členským státům v tom, aby oznámily poskytnutí podpory, jejíž cíle odpovídají cílům, na něž se vztahuje toto nařízení. Tato oznámení budou Komisí posouzena podle tohoto nařízení a na základě pokynů Unie ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech na období či jakýchkoli jiných použitelných právních předpisů Unie v oblasti státních podpor. (13) Vzhledem k možnému narušení hospodářské soutěže velkými režimy by se toto nařízení nemělo vztahovat na režimy podpory s plánovanými nebo skutečnými ročními výdaji přesahujícími prahovou hodnotu založenou na národním HDP a absolutní hodnotě, zejména za účelem jejich podrobení pravidelnému hodnocení. (14) Toto nařízení by se nemělo vztahovat na podporu zvýhodňující domácí výrobky na úkor dovážených nebo na podporu činností spojených s vývozem. Zejména by se nemělo vztahovat na podporu financující zřízení a provoz distribuční sítě v jiných zemích. Podpora na pokrytí nákladů na účast na veletrzích nebo na studie či 7 8 Úř. věst. L 214, , s. 3. Úř. věst. C 319, , s. 1. CS 4 CS

5 poradenské služby potřebné k uvedení nového nebo stávajícího výrobku na nový trh by zpravidla neměla představovat podporu činností spojených s vývozem. (15) Komise musí zajistit, aby schválená podpora nezměnila obchodní podmínky takovým způsobem, že by byly v rozporu s obecným zájmem. Proto podpora poskytnutá příjemci, na kterého byl vydán inkasní příkaz po předcházejícím rozhodnutí Komise prohlašujícím, že podpora je protiprávní a neslučitelná s vnitřním trhem, by měla být vyňata z oblasti působnosti tohoto nařízení. (16) Podpora poskytnutá podnikům v obtížích by měla být vyloučena z oblasti působnosti tohoto nařízení, jelikož takováto podpora by se měla posuzovat podle pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích 9, aby se zamezilo jejich obcházení. [Tímto není dotčena podpora poskytnutá na náhradu škod způsobených přírodními katastrofami, nepříznivými klimatickými podmínkami, chorobami zvířat nebo napadením parazity a škůdci rostlin.] V zájmu zajištění právní jistoty je vhodné stanovit jednoznačná kritéria, která nevyžadují posouzení všech zvláštních aspektů situace určitého podniku za účelem stanovení, zda se dotyčný podnik považuje pro účely tohoto nařízení za podnik v obtížích. (17) Pokud státní podpora nebo podmínky, které jsou s podporou spojeny (včetně metody jejího financování, je-li nedílnou součástí této podpory), společně vedou k porušení práva Unie, nelze uvedenou podporu považovat za slučitelnou s vnitřním trhem. Je proto vhodné ve společných ustanoveních tohoto nařízení stanovit, že se toto nařízení nepoužije na podporu, která znamená porušení právních předpisů Unie. (18) Prosazování pravidel státní podpory velmi závisí na spolupráci členských států. Členské státy by proto měly přijmout všechna nezbytná opatření k zajištění souladu s tímto nařízením, včetně souladu jednotlivé podpory poskytnuté na základě režimů, na něž se vztahují blokové výjimky. (19) S ohledem na potřebu najít patřičnou rovnováhu mezi cílem minimalizovat narušení hospodářské soutěže v podporovaném odvětví a cíli tohoto nařízení by neměly být vyňaty jednotlivé podpory bez ohledu na to, zda jsou poskytnuty ad hoc, nebo na základě režimu podpory, které překračují stanovenou maximální prahovou hodnotu, a to buď samostatně, nebo kumulativně. Podpora poskytnutá nad tyto prahové hodnoty podléhá nadále oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy. (20) V zájmu zajištění transparentnosti, rovného zacházení a účinné kontroly by se toto nařízení mělo vztahovat pouze na podporu, která je transparentní. Transparentními opatřeními jsou opatření, u nichž lze předem přesně vypočíst hrubý grantový ekvivalent, aniž by bylo nutné provést hodnocení rizik. (21) U určitých zvláštních nástrojů podpory, jako jsou půjčky, záruky, daňová opatření, a zejména vratné zálohy, by toto nařízení mělo stanovit, za jakých podmínek je lze považovat za transparentní. Veřejné půjčky by se měly považovat za transparentní, pokud jsou zajištěné běžným způsobem a nezahrnují mimořádné riziko, a nemá se tudíž za to, že obsahují prvek státní záruky. Podpora obsažená v zárukách by se měla považovat za transparentní tehdy, pokud byl hrubý grantový ekvivalent vypočítán na základě prémií safe-harbour stanovených ve sdělení Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory ve formě záruk 10. [Opatření se bude považovat za transparentní rovněž tehdy, pokud byla před jeho provedením Komisi oznámena 9 10 Úř. věst. C 244, , s. 2. Úř. věst. C 155, , s. 10. CS 5 CS

6 metodika pro výpočet intenzity podpory u státní záruky a Komise tuto metodiku schválila v souladu se sdělením Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory ve formě záruk.] Za transparentní podporu by se neměla považovat podpora obsažená v opatřeních rizikového kapitálu a v kapitálových injekcích. (22) Podpora, která není transparentní, by se měla vždy oznámit Komisi. Oznámené netransparentní podpory Komise posoudí především na základě kritérií stanovených v pokynech Unie ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech na období (23) Aby bylo zaručeno, že podpora je nezbytná a že působí jako pobídka k dalšímu rozvoji činností nebo projektů, nemělo by se toto nařízení vztahovat na podporu těch činností, které by příjemce vykonával již v samotných tržních podmínkách. Podpora by se neměla udělit se zpětnou platností na činnosti, které příjemce již podnikl. Podpora by měla být vyňata z oznamovací povinnosti na základě tohoto nařízení pouze tehdy, byla-li činnost nebo práce na podporovaném projektu zahájena až poté, co příjemce podal písemnou žádost o podporu. [Požadavek týkající se motivačního účinku se nevztahuje na kompenzační opatření, jako je podpora určená k náhradě škod způsobených přírodními katastrofami, nepříznivými klimatickými podmínkami a chorobami zvířat nebo rostlin.] (24) DOPLŇKOVÁ MOŽNOST TÝKAJÍCÍ SE MOTIVAČNÍHO ÚČINKU U VELKÝCH PODNIKŮ: Co se týká podpory, na niž se vztahuje toto nařízení a která byla poskytnuta příjemci, jenž je velkým podnikem, členský stát by měl kromě podmínek uplatňovaných na malé a střední podniky rovněž zajistit, aby příjemce v interním dokumentu analyzoval životaschopnost podporovaného projektu nebo činnosti s podporou a bez podpory. Členský stát by měl ověřit, zda tento interní dokument potvrzuje značné zvýšení velikosti nebo rozsahu projektu či činnosti, značné zvýšení celkové částky, kterou příjemce vynaložil na subvencovaný projekt nebo činnost, nebo značné zvýšení rychlosti dokončení příslušného projektu či příslušné činnosti. Motivační účinek lze zjistit rovněž na základě toho, že by investiční projekt v dané venkovské oblasti nebyl jako takový bez poskytnutí podpory realizován. (25) Stejně jako v současnosti by měly automatické daňové režimy podléhat zvláštní podmínce týkající se motivačního účinku vzhledem ke skutečnosti, že podpora vyplývající z těchto režimů je poskytována v rámci jiných postupů než ostatní kategorie podpory. Vyžadování motivačního účinku znamená, že by výše uvedené režimy měly být přijaty před zahájením činnosti nebo prací na podporovaném projektu. Tato podmínka by se však neměla použít v případě následných daňových režimů, pokud se na danou činnost vztahoval již předchozí daňový režim. Při posuzování motivačního účinku těchto režimů je rozhodujícím momentem okamžik, k němuž bylo daňové opatření poprvé zavedeno v původním režimu, jenž byl poté nahrazen následným daňovým režimem. (26) Aby bylo zajištěno, že je dodržena patřičná rovnováha mezi cílem minimalizovat narušení hospodářské soutěže a cíli tohoto nařízení, mělo by se toto nařízení vztahovat pouze na podporu, která je přiměřená. Podpora se považuje za přiměřenou, pokud dodržuje maximální intenzitu podpory nebo částky stanovené v tomto nařízení. 11 Úř. věst. CS 6 CS

7 (27) V zájmu zajištění přiměřenosti a omezení podpory na nezbytnou výši by částky podpory měly být pokud možno vyjádřeny intenzitou podpory v poměru k souhrnu způsobilých nákladů. Nelze-li maximální intenzitu podpory stanovit, jelikož nelze určit způsobilé náklady, nebo je-li v případě malých částek vhodné poskytnutí jednodušších nástrojů, měly by být maximální částky podpory stanoveny v nominálním vyjádření, aby byla zajištěna přiměřenost opatření podpory. Intenzita podpory a maximální částky podpory by měly být na základě zkušeností Komise stanoveny ve výši, která minimalizuje narušení hospodářské soutěže v podporovaném odvětví, přičemž náležitě řeší cíl týkající se usnadnění rozvoje hospodářských činností malých a středních podniků v zemědělství, ve venkovských oblastech a v odvětví lesnictví. V zájmu soudržnosti s opatřeními pro rozvoj venkova, která jsou financována Unií, by stropy měly být harmonizovány se stropy stanovenými v nařízení č. [RD/2013]. (28) Při výpočtu intenzity podpory by se všechny použité číselné údaje měly uvádět před srážkou daně nebo jiných poplatků. Podpora splatná v několika splátkách by měla být diskontována na hodnotu platnou v době jejího poskytnutí. Rovněž způsobilé náklady by měly být diskontovány na hodnotu platnou v době poskytnutí. Úrokovou sazbou, která se použije pro účely diskontování a pro výpočet výše podpory v případě podpory, jež nemá podobu dotace, by měla být referenční sazba platná v době poskytnutí, jak je stanovena ve sdělení Komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb 12. Identifikace způsobilých nákladů by měla být podpořena jednoznačnými, konkrétními a aktuálními doklady. Je-li podpora poskytnuta jinak než formou dotace, je výše podpory vyjádřena jako hrubý grantový ekvivalent. Je-li podpora poskytnuta ve formě daňového zvýhodnění, měla by být jednotlivá čerpání podpory diskontována na základě referenční sazby platné v době, kdy nastane účinnost daňového zvýhodnění. Mělo by se podporovat využívání podpory ve formě vratných záloh, jelikož tyto nástroje k sdílení rizik přispívají k posílenému motivačnímu účinku podpory. Proto je vhodné stanovit, že je-li podpora poskytnuta ve formě vratných záloh, může být platná intenzita podpory stanovená v tomto nařízení navýšena. (29) V případě daňového zvýhodnění s ohledem na budoucí daně nelze znát předem platnou referenční sazbu ani přesnou výši jednotlivých čerpání podpory. V tomto případě by členské státy měly s ohledem na příslušnou intenzitu podpory stanovit předem horní mez pro diskontovanou hodnotu podpory. Jakmile bude poté známa výše jednotlivého čerpání podpory k danému dni, je možné provést diskontování na základě referenční sazby platné v příslušné době. Diskontovaná hodnota každého jednotlivého čerpání podpory by se měla odečíst od celkové maximální výše ( omezená částka ). (30) Za účelem určení, zda jsou dodrženy individuální prahové hodnoty oznamovací povinnosti a maximální intenzita podpory stanovené v tomto nařízení, by se u podporované činnosti nebo projektu měla vzít v úvahu celková částka financování z veřejných zdrojů bez ohledu na to, jak je opatření financováno. Jelikož Komise při schvalování finančních prostředků Unie spravovaných centrálně Komisí posuzuje globálně celkovou částku veřejné podpory a zajišťuje soulad s pravidly státní podpory, nemělo by se při zjišťování, zda jsou dodrženy prahové hodnoty oznamovací povinnosti a maximální intenzita podpory, brát v úvahu financování Unie, které není přímo či nepřímo pod kontrolou členského státu a nepředstavuje státní podporu. 12 Úř. věst. C 14, , s. 6. CS 7 CS

8 (31) Toto nařízení by mělo mimoto stanovit podmínky, za nichž lze jednotlivé kategorie podpory kumulovat. Podporu vyňatou tímto nařízením a jinou slučitelnou podporu vyňatou podle tohoto nařízení nebo podporu schválenou Komisí lze kumulovat, pokud se tato opatření týkají různých způsobilých nákladů, které lze identifikovat. Pokud se různé zdroje podpory týkají shodných částečně či plně se překrývajících identifikovatelných způsobilých nákladů, měla by být kumulace přípustná do nejvyšší intenzity podpory nebo částky podpory platné pro danou podporu podle tohoto nařízení. Toto nařízení by mělo stanovit rovněž zvláštní pravidla pro kumulaci podpory s identifikovatelnými způsobilými náklady a bez takovýchto nákladů a pro kumulaci s podporou de minimis. (32) Jelikož je státní podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy v zásadě zakázána, je důležité, aby mohly všechny strany ověřit, zda je podpora poskytnuta v souladu s použitelnými pravidly. Transparentnost státních podpor je proto nezbytná pro správné uplatňování pravidel Smlouvy a vede k lepšímu dodržování pravidel, větší odpovědnosti, vzájemnému hodnocení a nakonec k efektivnějšímu vynakládání veřejných prostředků. (33) K zajištění transparentnosti a účinného dohledu v souladu s čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 994/98 je vhodné vytvořit standardní formulář, ve kterém by členské státy poskytovaly Komisi souhrnné informace, kdykoliv se podle tohoto nařízení uplatňuje režim podpory nebo se poskytuje jednotlivá podpora mimo rámec tohoto režimu, za účelem zveřejnění na internetových stránkách Komise. (34) V zájmu dalšího zvýšení transparentnosti by toto nařízení mělo rovněž vyžadovat, aby každý členský stát vytvořil jediné internetové stránky věnované státním podporám. Tyto internetové stránky by měly být samostatné nebo vyhledávat informace z několika různých internetových stránek (portál). Na těchto internetových stránkách by měly členské státy zveřejnit souhrnné informace o veškerých podporách vyňatých na základě tohoto nařízení ve standardizovaném formátu, úplné znění každého takovéhoto opatření podpory a informace o poskytnutí jednotlivé podpory. Tato povinnost by měla být podmínkou slučitelnosti jednotlivé podpory s vnitřním trhem. Odkazy na internetové stránky všech členských států věnované státním podporám by měly být zveřejněny na internetových stránkách Komise. (35) V zájmu zajištění účinné kontroly je v souladu s článkem 5 nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES 13, a v souladu s čl. 3 odst. 4 nařízení (ES) č. 994/98 vhodné stanovit pravidla týkající se podávání výročních zpráv o vyňatých opatřeních (včetně zvláštních požadavků u některých kategorií opatření), jež mají členské státy předkládat Komisi. (36) S ohledem na širokou dostupnost nezbytné technologie by souhrnné informace a výroční zprávy měly být v elektronickém formátu a měly by být Komisi předkládány prostřednictvím elektronického systému či systémů Komise. (37) Aby mohla Komise lépe kontrolovat kumulativní účinky podpory, měly by členské státy informovat o poskytnutí jednotlivých podpor přesahujících určitou částku. (38) Mimoto je v souladu s čl. 3 odst. 3 nařízení (ES) č. 994/98 vhodné stanovit pravidla týkající se záznamů, které by členské státy měly uchovávat, pokud jde o podpory vyňaté tímto nařízením, na základě promlčecí lhůty stanovené v článku 15 nařízení 13 Úř. věst. L 140, , s. 1. CS 8 CS

9 Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES 14. (39) Pokud členský stát nesplní své závazky týkající se vypracování zpráv uvedených v tomto nařízení, může tím být Komisi znemožněno plnění jejího úkolu v oblasti kontroly podle čl. 108 odst. 1 Smlouvy, a zejména nebude moci určit, zda je kumulativní hospodářský dopad podpor vyňatých podle tohoto nařízení takové povahy, aby změnil podmínky obchodu v míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem. Potřeba vyhodnocení kumulativního dopadu státní podpory je obzvláště vysoká v případě, že by týž příjemce mohl obdržet podporu poskytnutou z několika zdrojů, jak k tomu v odvětví zemědělství dochází stále častěji. Je tudíž velmi důležité, aby členský stát před poskytnutím podpory podle tohoto nařízení urychleně sdělil Komisi patřičné informace. (40) K zvýšení účinnosti ustanovení týkajících se slučitelnosti, která jsou obsažena v kapitole I a III tohoto nařízení, a rovněž ustanovení týkajících se procedurálních náležitostí v kapitole II by měla mít Komise možnost odejmout u budoucích opatření podpory výhodu blokové výjimky v případě, že tato opatření nesplňují požadavky stanovené v těchto kapitolách. Komise může omezit odejmutí výhody blokové výjimky na opatření ve prospěch určitých příjemců nebo opatření přijatých určitými orgány. V případě nedodržení obecných podmínek týkajících se slučitelnosti, které jsou stanoveny v kapitole I, se na poskytnutou podporu toto nařízení nevztahuje, a ta tudíž představuje protiprávní podporu, kterou Komise přezkoumá v rámci příslušného postupu podle nařízení (ES) č. 659/1999. V případě nesplnění požadavků stanovených v kapitole II neovlivňuje odejmutí výhody blokové výjimky u budoucích opatření podpory skutečnost, že se na minulá opatření bloková výjimka vztahovala. (41) S ohledem na čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy by podpora neměla vést pouze k trvalému nebo periodickému snižování provozních nákladů, které by příjemce jinak nesl, a měla by být úměrná nevýhodám, které je třeba překonat pro zajištění socioekonomických výhod, které jsou považovány za zájem Unie. Jednostranná státní podpora směřující výhradně k zlepšení finanční situace producentů bez jakéhokoliv přispění k rozvoji odvětví, a zejména podpory poskytnuté výhradně na základě ceny, množství, produkční jednotky nebo jednotky produkčních prostředků, se považují za provozní podpory, které nejsou slučitelné s vnitřním trhem. Takovéto podpory poskytnuté v odvětví zemědělství by mohly mimoto narušovat mechanismy společných organizací trhů. Je proto vhodné omezit oblast působnosti tohoto nařízení na určité druhy podpory. (42) Malé a střední podniky hrají rozhodující roli při vytváření pracovních příležitostí a obecně jsou faktorem sociální stability a hospodářského rozvoje. Jejich rozvoj však může být omezen selháním trhu, což vede k tomu, že tyto malé a střední podniky trpí typickými nevýhodami. Malé a střední podniky mají často potíže při získávání kapitálu nebo půjček dané přetrvávající neochotou riskovat na straně některých finančních trhů a omezeným zajištěním, které mohou nabídnout. Jejich omezené zdroje mohou rovněž omezit jejich přístup k informacím, zejména o nových technologiích a potenciálních trzích. V zájmu ulehčení rozvoje hospodářské činnosti malých a středních podniků by toto nařízení proto mělo vyjmout některé kategorie podpory, pokud jsou poskytnuty ve prospěch malých a středních podniků. 14 Úř. věst. L 83, , s. 1. CS 9 CS

10 (43) K zajištění soudržnosti s politikou rozvoje venkova a k dosažení zjednodušení pravidel na základě zkušeností, které Komise získala při uplatňování nařízení č. 1857/2008, je vhodné vyjmout různé kategorie podpory ve prospěch malých a středních podniků působících v oblasti prvovýroby, zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh. (44) Tyto kategorie podpory by měly zahrnovat zejména investiční podporu (investice do hmotného a nehmotného majetku, přemístění zemědělských staveb), podporu na zahájení činnosti a podnikatelské příležitosti (podpora pro mladé zemědělce, malé zemědělské podniky a seskupení producentů a rovněž na novou účast v režimech jakosti), podporu k usnadnění rozvoje podnikatelské činnosti (předávání znalostí a informační akce, poradenské služby a propagace, náhradní služby v zemědělských podnicích), podporu na řízení rizik a řešení krizí (náhrada ztrát způsobených nepříznivými povětrnostními podmínkami, boj s chorobami zvířat a rostlin a podpora na platby pojistného) a rovněž podporu pro odvětví živočišné výroby při sledování společných veřejných cílů, jako je zachování genetické jakosti a ochrana zdraví zvířat a veřejného zdraví. Tato opatření by se měla zaměřovat zejména na zvýšení konkurenceschopnosti a životaschopnosti celého odvětví zemědělství. (45) Na základě tohoto nařízení by měla být vyňata rovněž jiná opatření ve prospěch malých a středních podniků působících ve venkovských oblastech. K zajištění soudržnosti mezi opatřeními pro rozvoj venkova, která jsou spolufinancována z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), a opatřeními financovanými z doplňkových vnitrostátních zdrojů nebo opatřeními pro rozvoj venkova, která jsou financována pouze prostřednictvím státní podpory, by toto nařízení mělo zajistit pokud možno úplný soulad s nařízením č. [RD/2013]) a jeho prováděcími předpisy. Je proto vhodné zejména odstranit rozdíl mezi zemědělskou prvovýrobou na straně jedné a zpracováním zemědělských produktů a jejich uváděním na trh na straně druhé, jenž existoval v nařízení č. 1857/2006. (46) Za účelem odstranění rozdílů, které mohou vést k narušení hospodářské soutěže, a pro usnadnění koordinace mezi jednotlivými iniciativami Unie a vnitrostátními iniciativami, které se týkají malých a středních podniků, jakož i z důvodu transparentnosti správy a právní jistoty by definice malých a středních podniků použitá pro účely tohoto nařízení měla být založena na definici v doporučení Komise 2003/361/ES o definici mikropodniků, malých a středních podniků 15. (47) Možná alternativa: [Je třeba zaručit, že v případě použití vynětí z oznamovací povinnosti, které je omezeno na malé a střední podniky, je status malého nebo středního podniku zachován po nezbytně nutnou dobu, aby se zamezilo zneužívání. Za tímto účelem je vhodné stanovit, že pro podporu ve prospěch malých a středních podniků, která je vyňata podle tohoto nařízení, jsou způsobilé pouze malé a střední podniky, které během [X] let od poskytnutí podpory neztratí postavení malého nebo středního podniku v důsledku toho, že se staly partnerským podnikem velkého podniku nebo podnikem propojeným s velkým podnikem.] (48) Podpora poskytnutá malým a středním podnikům působícím v oblasti prvovýroby, zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh, v odvětví lesnictví nebo ve venkovských oblastech by mohla být mimoto vyňata podle nařízení Komise (EU) č. / ze dne XXX, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem 16 (nařízení č. [GBER/2013]), Úř. věst. L 124, , s. 36. Úř. věst. xxx. CS 10 CS

11 a to za podmínek stanovených v uvedeném nařízení. Pokud to členské státy pokládají za vhodnější, mohou se alternativně rozhodnout, že podporu pro malé a střední podniky působící v oblasti zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh nebo v odvětví lesnictví nebo podporu ve prospěch malých a středních podniků ve venkovských oblastech na činnosti, které nespadají do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy, poskytnou za podmínek stanovených v nařízení č. [budoucí nařízení GBER/2013] a v souladu s uvedeným nařízením. V této souvislosti je v zájmu objasnění vztahu mezi tímto nařízením a nařízením č. [GBER/2013] třeba uvést, že se cíle, kategorie podpory a podmínky pro poskytnutí podpory stanovené v obou nařízeních liší, ačkoli se mohou zaměřovat na stejnou kategorii příjemců. Členské státy se zejména mohou rozhodnout, že regionální podporu, podporu malých a středních podniků, podporu výzkumu, vývoje a inovací, podporu pro znevýhodněné a zdravotně postižené pracovníky a podporu na ochranu životního prostředí poskytnou za podmínek stanovených v nařízení č. [GBER/2013]. V důsledku toho by tato podpora měla být vyňata podle nařízení č. [GBER/2013]. (49) K zlepšení hospodářského a environmentálního profilu a zvýšení efektivnosti malých a středních podniků působících v oblasti prvovýroby, zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh, k zajištění infrastruktury potřebné pro rozvoj zemědělství a na podporu nevýnosných investic, jež jsou nezbytné k dosažení cílů v oblasti ochrany životního prostředí, je nutno poskytnout podporu investicím do hmotného či nehmotného majetku, které přispívají k těmto cílům. Investice by měly být v souladu s právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy dotčených členských států. Podle tohoto nařízení by mělo být mimoto možné vyjmout pouze investice, které nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí podle právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů. Na základě tohoto nařízení by však mělo být možné vyjmout investice uskutečněné v rámci regionálního nebo národního programu rozvoje venkova, který byl schválen Komisí a pro nějž bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí v souladu s nařízením (EU) č. [RD/2013]. (50) Kvůli nebezpečí narušení hospodářské soutěže vyplývajícího z cílených investičních podpor v odvětví zemědělství by se investiční podpora vyňatá podle tohoto nařízení neměla omezovat na určitý zemědělský produkt. Tato podmínka by však neměla členskému státu bránit v tom, aby z dotyčné vyňaté podpory vyloučil určité zemědělské produkty, zejména v případě, není-li možné nalézt pro ně odbyt na trhu. Za způsobilou pro vynětí podle tohoto nařízení by se mimoto neměla považovat sama o sobě podpora pro určité druhy investic. (51) Aby byla zajištěna patřičná rovnováha mezi cílem minimalizovat narušení hospodářské soutěže a cílem podporovat energetickou účinnost a účinné využívání zdrojů, je nutné stanovit, že investice mohou být spojeny s výrobou biopaliv nebo energie z obnovitelných zdrojů na úrovni zemědělského podniku, pokud tato výroba nepřesahuje průměrnou roční spotřebu paliv nebo energie v daném zemědělském podniku. (52) S cílem podpořit a usnadnit zahajování činnosti mladých zemědělců a rozvoj malých zemědělských podniků, které jsou potenciálně ekonomicky životaschopné, je vhodné vyjmout z oznamovací povinnosti podporu na zahájení činnosti. Aby byla zajištěna životaschopnost nových zemědělských činností, měla by být podpora podmíněna předložením podnikatelského plánu. Podpora na zahájení činnosti by měla být CS 11 CS

12 poskytována pouze během počátku existence podniku a neměla by se z ní stát provozní podpora. (53) K zvýšení konkurenceschopnosti a zlepšení účinného využívání zdrojů, environmentálního profilu, udržitelného hospodaření a celkové výkonnosti malých a středních podniků je vhodné vyjmout z oznamovací povinnosti podporu na předávání znalostí, informační akce a poradenské služby pro zemědělství, jakož i propagační opatření. Ačkoli konečnými příjemci této podpory jsou malé a střední podniky, příjemcem podpory ve formě nepřímých dotací (dotované služby) je subjekt, který zajišťuje činnosti související s předáváním znalostí, informační akce, poradenské služby či propagační opatření. (54) V zájmu zlepšení tržních příležitostí a k dosažení přidané hodnoty u dotčených zemědělských produktů je rovněž vhodné podporovat účast malých a středních podniků v režimech jakosti Unie a jednotlivých členských států, a podpora na novou účast v režimech jakosti by proto měla být vyňata z oznamovací povinnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že v okamžiku vstupu do těchto režimů a v prvních letech účasti nejsou dodatečné náklady a povinnosti uložené zemědělcům v důsledku jejich účasti plně odměněny trhem, měla by být podpora omezena na novou účast a zahrnovat období nejvýše pěti let. (55) S cílem pomoci odvětví zemědělství čelit problémům způsobeným silnější hospodářskou soutěží a konsolidací navazujících trhů ve vztahu k uvádění jejich produktů na trh, včetně místních trhů, je třeba podporovat zřizování seskupení producentů. Je proto vhodné vyjmout z oznamovací povinnosti podporu pro seskupení producentů určenou na zahájení činnosti. Podporu by měla využívat pouze seskupení producentů, která jsou způsobilá jako malé a střední podniky. K zajištění toho, že se seskupení producentů stane životaschopným subjektem, by jako podmínka pro uznání seskupení producentů ze strany členských států měl být předložen podnikatelský plán. Aby se zamezilo poskytování provozní podpory a zachoval motivační účinek, měla by být maximální doba poskytování podpory omezena na pět let. (56) Náležité řízení rizik a řešení krizí je klíčovým nástrojem pro udržitelné a konkurenceschopné odvětví zemědělství. Zvláštním přírodním, klimatickým a zdravotním rizikům a krizím, s nimiž se setkává odvětví zemědělství, je vystavena především prvovýroba. Podpora na řízení rizik a řešení krizí a podpora odvětví živočišné výroby by proto měla být omezena na malé a střední podniky, které působí v oblasti prvovýroby. Státní podpora určená k náhradě ztrát způsobených nepříznivými povětrnostními podmínkami, podpora pro boj proti chorobám zvířat a rostlin a podpora na platby pojistného by měla být omezena na pomoc zemědělcům, kteří čelí rozmanitým obtížím, přestože vynaložili přiměřené úsilí, aby tato rizika minimalizovali. Státní podpora by neměla mít za následek to, že zemědělce svádí k zbytečnému riskování. Zemědělci by měli sami nést následky neprozíravé volby produkčních metod nebo produktů. (57) Podpora výzkumu a vývoje může přispět k udržitelnému hospodářskému růstu a posílit konkurenceschopnost. To je obzvláště důležité v případě malých a středních podniků, které se mohou potýkat s potížemi při získávání přístupu k novým technologiím, přenosu znalostí nebo vysoce kvalifikovaným pracovníkům. Na základě zkušeností Komise s uplatňováním pokynů Společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví na období , rámce Společenství pro státní podporu CS 12 CS

13 výzkumu, vývoje a inovací 17 a nařízení Komise (ES) č. 800/2008 na podporu výzkumu a vývoje v odvětví zemědělství je vhodné vyjmout z oznamovací povinnosti podporu výzkumu a vývoje, která splňuje podmínky stanovené v tomto nařízení. Jelikož podpora výzkumu a vývoje představuje důležitý cíl společného zájmu, mělo by se požadovat, aby byl výzkumný projekt v zájmu všech malých a středních podniků, které působí v určitém zemědělském odvětví či pododvětví. Informace o výzkumném projektu a jeho výsledku by měly být zveřejněny na internetu. Výsledky výzkumu by měly být mimoto malým a středním podnikům, které o ně projeví zájem, k dispozici zdarma. (58) Mimořádné situace způsobené přírodními katastrofami vyžadují okamžitou reakci ze strany orgánů poskytujících podporu. Je proto důležité zajistit rychlé provedení plánovaných opatření. Komise použila články 107 a 108 Smlouvy ve značném počtu rozhodnutí týkajících se náhrady škod, které byly odvětví zemědělství způsobeny přírodními katastrofami. Pokyny Společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví na období předpokládají možnost povolit režimy podpory na náhradu škod způsobených přírodními katastrofami. V období schválila Komise při použití pokynů Společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví na období více než 25 podpor souvisejících s náhradou škod způsobených odvětví zemědělství přírodními katastrofami. Zkušenosti Komise ukazují, že tato opatření musí být provedena rychle, mají-li být účinná. Tato potřeba vyžaduje zjednodušení prostřednictvím vynětí z oznamovací povinnosti. Tyto podpory mimoto vzhledem ke svému kompenzačnímu charakteru a jednoznačným kritériím slučitelnosti nevedou k významnému narušení hospodářské soutěže. Je proto vhodné umožnit Komisi využití pravomocí, které ji svěřuje nařízení (ES) č. 994/98 ve znění nařízení (EU) č. 733/2013, rovněž s ohledem na podpory na náhradu škod způsobených v odvětví zemědělství přírodními katastrofami. (59) Podpora určená k náhradě škod způsobených přírodními katastrofami by proto měla být dostupná pro podniky v celém odvětví zemědělství a měla by být poskytována jak malým a středním podnikům, tak i velkým podnikům. Podmínky vynětí podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními katastrofami sledují zavedenou praxi a souvisejí s úředním uznáním události jako přírodní katastrofy ze strany orgánů členských států, s přímou příčinnou souvislostí mezi škodou způsobenou přírodní katastrofou a škodami, které vznikly příjemci, a měly by zajistit, aby se zamezilo poskytování nadměrné náhrady. Členské státy by měly zejména zamezit poskytnutí nadměrné náhrady v důsledku kombinace této podpory s jinou náhradou škody, kterou příjemci obdrží, včetně plateb na základě systému pojištění. Tyto náhrady škody poskytnuté příjemcům by měly být od částky podpory odečteny. (60) Komise použila články 107 a 108 Smlouvy na podporu ve prospěch zachování dědictví v řadě případů, zejména v rámci pokynů Společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví na období a nařízení (ES) č. 1857/2006. V období posoudila Komise více než 87 investičních podpor na zachování krajiny a tradičních staveb nacházejících se v zemědělském podniku. Investiční podpora na zachování krajiny a tradičních staveb ve prospěch malých a středních podniků byla podle nařízení (ES) č. 1857/2006 vyňata z oznamovací povinnosti, zatímco investiční podpora na zachování krajiny a tradičních staveb ve prospěch velkých podniků podléhala oznamovací povinnosti a schválení Komisí podle 17 Úř. věst. C 323, , s. 1. CS 13 CS

14 pokynů Společenství ke státní podpoře v odvětvích lesnictví a zemědělství na období Projekty týkající se zachování dědictví však ani v případě, že jsou prováděny většími podniky, obvykle nevedou k významnému narušení hospodářské soutěže. Je proto vhodné umožnit Komisi využití pravomocí, které ji svěřuje nařízení (ES) č. 994/98 ve znění nařízení (ES) č. 733/2013, s ohledem na podpory ve prospěch zachování dědictví. (61) Podpora ve prospěch kulturního a přírodního kulturního dědictví, která má být vyňata z oznamovací povinnosti podle tohoto nařízení, by měla být poskytnuta na investice do nehmotných aktiv nebo práce určené na zachování dědictví. Kulturní nebo přírodní dědictví by se mělo nacházet v zemědělském podniku příjemce a mělo by být oficiálně uznáno jako takové příslušným orgánem veřejné moci v daném členském státě. Intenzita podpory by měla záviset na tom, zda je investice neproduktivní (přičemž v tomto případě je přípustná vyšší intenzita podpory), nebo zda vede k zvýšení produkční kapacity (v tomto případě by měla být intenzita podpory omezena). (62) Lesnictví je nedílnou součástí rozvoje venkova. Komise použila články 107 a 108 Smlouvy na podniky působící v odvětví lesnictví v řadě rozhodnutí, zejména v rámci pokynů Společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví na období V období schválila Komise podle výše uvedených pokynů 140 podpor ve prospěch odvětví lesnictví. Na základě značných zkušeností, které Komise získala při uplatňování těchto pokynů na podniky působící v odvětví lesnictví, je v zájmu zjednodušení administrativy při současném zajištění účinného dohledu a kontroly ze strany Komise vhodné umožnit Komisi využití pravomocí, které ji svěřuje nařízení (ES) č. 994/98, rovněž s ohledem na podporu ve prospěch odvětví lesnictví. Podle zkušeností Komise nenarušují podpory poskytnuté v odvětví lesnictví na opatření, na něž se vztahuje nařízení č. [RD/2013], v rámci národních programů rozvoje venkova, které jsou spolufinancovány z EZFRV, nebo poskytnuty jako doplňkové vnitrostátní financování těchto spolufinancovaných opatření, významně hospodářskou soutěž. Pro tato opatření jsou vymezeny jednoznačné podmínky slučitelnosti. (63) Tyto kategorie podpory by měly zahrnovat zejména podporu na zalesňování a zakládání lesů, podporu pro zemědělsko-lesnické systémy, podporu na předcházení poškozování lesů požáry, přírodními katastrofami nebo jinými katastrofickými událostmi a obnovu poškozených lesů, podporu na investice k zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů, platby v rámci sítě NATURA 2000 pro lesní oblasti, podporu pro lesnicko-environmentální a klimatické služby a na ochranu lesů, podporu na předávání znalostí a informační akce, podporu na poradenské služby, podporu na investice do infrastruktury a podporu na investice do nových lesních technologií a zpracování lesnických produktů a jejich uvádění na trh. Podpora pro odvětví lesnictví by měla zamezit narušení hospodářské soutěže a být z hlediska trhu neutrální. (64) K zajištění soudržnosti s nařízením (EU) č. [RD/2013] a k dosažení zjednodušení pravidel pro získání schválení státní podpory u spolufinancované části i doplňkového financování národních programů rozvoje venkova by opatření ve prospěch odvětví lesnictví vyňatá z oznamovací povinnosti podle tohoto nařízení měla být totožná s příslušnými opatřeními pro rozvoj venkova a vyňatá podpora by měla být poskytnuta pouze na základě programu rozvoje venkova dotčeného členského státu a v souladu s tímto programem. CS 14 CS

15 (65) Hospodářská diverzifikace a vytváření nových hospodářských činností jsou nezbytné pro rozvoj a konkurenceschopnost venkovských oblastí, a zejména pro malé a střední podniky, které jsou páteří venkovského hospodářství Unie. Nařízení (EU) č. [RD/2013] stanoví opatření na podporu rozvoje nezemědělských činností ve venkovských oblastech, jež se zaměřují na podporu zaměstnanosti, vytváření kvalitních pracovních míst ve venkovských oblastech, zachování již existujících pracovních příležitostí, snížení sezónních výkyvů v zaměstnanosti, rozvoj nezemědělských odvětví a zpracování zemědělských produktů a potravin při současné podpoře integrace podniků a místních meziodvětvových vazeb. (66) K zajištění soudržnosti s nařízením (EU) č. [RD/2013] a k dosažení zjednodušení pravidel pro získání schválení státní podpory u spolufinancované části i doplňkového financování národních programů rozvoje venkova je vhodné vyjmout různé kategorie podpory ve prospěch malých a středních podniků působících ve venkovských oblastech. Tyto kategorie podpory by měly zahrnovat zejména podporu na investice týkající se zpracování zemědělských produktů na nezemědělské produkty nebo produkce bavlny, podporu na zahájení podnikatelské činnosti pro nezemědělské činnosti, podporu na poradenské služby a odbornou přípravu poradců, podporu na předávání znalostí a informační akce a podporu na účast nových zemědělců v režimech jakosti bavlny a potravin a propagační opatření týkající se potravin. Opatření, která mají být vyňata z oznamovací povinnosti podle tohoto nařízení, by měla být totožná s příslušnými opatřeními pro rozvoj venkova a vyňatá podpora by měla být poskytnuta pouze na základě programu rozvoje venkova dotčeného členského státu a v souladu s tímto programem. (67) S ohledem na zkušenosti Komise v této oblasti, a zejména s ohledem na četnost, s jakou je obvykle nezbytné revidovat politiku státních podpor v Unii, je vhodné omezit dobu platnosti tohoto nařízení. Podpory, které byly vyňaty v souladu s tímto nařízením, by měly být nadále vyňaty po dobu šesti měsíců ode dne skončení platnosti tohoto nařízení, aby se tomu členské státy mohly přizpůsobit, PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: KAPITOLA 1 SPOLEČNÁ USTANOVENÍ Článek 1 Oblast působnosti 1. Toto nařízení se použije na tyto kategorie podpor: a) podpora ve prospěch malých a středních podniků: i) působících v oblasti prvovýroby, zpracování nebo uvádění zemědělských produktů na trh, s výjimkou článků 14, 16, 18, 23, 25 až 28, které se vztahují na malé a střední podniky působící pouze v oblasti prvovýroby; ii) na činnosti nespadající do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy, pokud se na ni vztahuje nařízení č. [RD/2013] a je spolufinancována z EZFRV, nebo poskytnuta jako doplňkové vnitrostátní financování těchto spolufinancovaných opatření; b) podpora určená k náhradě škod způsobených v odvětví zemědělství přírodními katastrofami; CS 15 CS

16 c) podpora na investice ve prospěch zachování kulturního a přírodního dědictví nacházejícího se v zemědělském podniku; d) podpora ve prospěch lesnictví, na niž se vztahuje nařízení č. [RD/2013] a která je spolufinancována z EZFRV, nebo poskytnuta jako doplňkové vnitrostátní financování těchto spolufinancovaných opatření. 2. Pokud to členské státy pokládají za vhodné, mohou se rozhodnout, že podporu pro malé a střední podniky působící v oblasti prvovýroby, zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh, v odvětví lesnictví nebo na činnosti nespadající do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy poskytnou za podmínek stanovených v nařízení č. [GBER/2013] a v souladu s tímto nařízením. 3. Toto nařízení se nepoužije na: a) podporu ve prospěch odvětví lesnictví, která není spolufinancována z EZFRV ani poskytnuta jako doplňkové vnitrostátní financování tohoto spolufinancovaného opatření; b) podporu ve prospěch malých a středních podniků na činnosti nespadající do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy, která není spolufinancována z EZFRV ani poskytnuta jako doplňkové vnitrostátní financování tohoto spolufinancovaného opatření. 4. Toto nařízení se nepoužije na: a) režimy podpory, u nichž plánované nebo skutečné roční veřejné výdaje přesahují [ ] % národního hrubého domácího produktu (HDP) dotčeného členského státu za předchozí kalendářní rok a jejichž plánovaný nebo skutečný roční rozpočet na daný režim přesahuje [ ] milionů EUR. Tyto režimy podpory musí být oznámeny podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy nejpozději do šesti měsíců ode dne, k němuž jsou splněny výše uvedené podmínky. Pokud je v témže členském státě zavedeno v období tří let několik režimů s totožnými nebo velmi podobnými charakteristikami, budou za účelem použití tohoto ustanovení tyto režimy posouzeny společně; b) podporu činností spojených s vývozem, a to podporu přímo spojenou s vyváženým množstvím, podporu na zřízení a provoz distribuční sítě nebo na jiné běžné náklady spojené s vývozní činností; c) podporu podmiňující použití domácího zboží na úkor dováženého zboží. 5. [S výjimkou článku 30] se toto nařízení nepoužije na: a) režimy podpory, které výslovně nevylučují vyplacení jednotlivé podpory ve prospěch podniku, na který byl vydán inkasní příkaz po předcházejícím rozhodnutí Komise prohlašujícím, že podpora je protiprávní a neslučitelná s vnitřním trhem; b) podporu ad hoc ve prospěch podniku, na který byl vydán inkasní příkaz po předcházejícím rozhodnutí Komise prohlašujícím, že podpora je protiprávní a neslučitelná s vnitřním trhem. 6. Toto nařízení se nevztahuje na podporu pro podniky v obtížích s výjimkou: a) článku 30 tohoto nařízení; CS 16 CS