Těžba uhlí a posthornická krajina v česko-polském pohraničí

Transkript

1 HISTORIE REKULTIVACÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY A JEJICH STRATEGICKÁ VÝCHODISKA Rozmach těžby nerostných surovin nastal již začátkem 19. století a s ním vzrůstá i jeho vliv na krajinu a půdu. Tato skutečnost měla za následek vydání zákona, který stanovil první zákonné normy k ochraně půdy. Císařským patentem z 23. května 1854 byl vydán Obecní zákon pod číslem 146/1854, který na svou dobu již podrobně řešil celý komplex zákonných podmínek dobývání nerostných surovin, včetně řešení vztahů těžby k pozemkům, jejich nabývání pro účely těžby a náhrady škod. Zákon mimo jiné ukládal i povinnost, aby těžbou postižené pozemky byly navráceny svému účelu. Z podnětu Zemské zemědělské rady byla ustavena v roce 1908 v Duchcově rekultivační expozitura, která již o dva roky později uspořádala první konferenci k rekultivacím. Na ní bylo konstatováno, že v bývalých okresech Duchcov, Most a Chomutov bylo k těžbou negativně ovlivněno 6170 ha pozemků a z nich bylo 2210 ha devastováno intenzivními poklesy terénu a propadlinami po hlubinné těžbě. K témuž datu se uváděla i rozloha 448 ha již zrekultivovaných pozemků. Již v této době začínají těžební společnosti pomáhat přírodě při nápravě a úpravě poškozených území a dokladuje to, že rekultivace v SHR mají již stoletou tradici. Z dalších dobových dokumentů vyplývá, že do r bylo na území SHR provedeno celkem 2150 ha rekultivací, vesměs zemědělských, na poddolovaných plochách. První zmínky o rekultivacích v sokolovském revíru pocházejí z přelomu 19. a 20. století na poddolovaných územích. Publikačně je doložena rekultivace cca 2 hektarů lesnickou rekultivací na výsypce bývalého lomu Bohemia ve Falknově n. O. (dnes Sokolov) z let zásluhou těžební společnosti Britannia. Po osvobození ČSR a s počátky obnovy národního hospodářství dochází k prudkému rozmachu těžeb otvírkou a rozšiřováním nových lomů. Na tento rozmach a úbytky půdy zareagovaly tehdejší Severočeské hnědouhelné doly, n.p. Most zřízením Zemědělského závodu, n.p. Teplice k , přejmenovaném k na Zemědělský a rekultivační podnik, n.p. Teplice. Tento byl po roce začleněn do n.p. Báňské stavby Most. Výměrem bývalého ministerstva paliv a energetiky byla v r znovu zřízena rekultivační firma Rekultivace, n.p. Teplice, která byla po 6 letech začleněna pod n.p. Báňské stavby - závod 04 Teplice. V r došlo k privatizaci a vzniku Rekultivační výstavby, a.s. Most. 1

2 V sokolovském revíru se s prvními systematickými rekultivacemi započalo v roce Projekčně je připravovaly Báňské stavby, n.p. Sokolov spíše pro malé akce s objemem prací do půl miliónu korun. Větší akce projektovaly Báňské projekty v Ostrově n. Ohří a realizovaly je Báňské stavby spolu s bývalou STS Toužim a bývalými Statky a lesy v Královském Poříčí. Tyto po roce 1969 převzaly veškerý objem rekultivačních prací v revíru. K bylo hornickou činností dotčeno ha pozemků, převážně narušených bývalou hlubinnou těžbou, většinou poddolovaných před rokem Tyto nemovitosti tehdejší Hnědouhelné doly a briketárny, n.p. Sokolov převzaly jako dluhy minulosti. Kromě rekultivací ve vlastní pánvi musel tento revír zajišťovat rekultivace na několika desítkách hektarů v oblasti Mydlovar po bývalých Českých lignitových závodech a devastované plochy po těžbě v okolí obce Uhelná ve Slezsku. Začátkem 70. let byly na Sokolovsku zahájeny rekultivace na dokončených spodních etážích vnějších výsypek. Na hlubinných rudných a černouhelných dolech se rekultivace soustředily na výrazné poklesové kotliny a úpravy odvalů. V největším černouhelném revíru - Ostravsko-karvinském se se systematičtějšími rekultivačními pracemi započalo v 60. letech 20. století ustavením rekultivační organizace Rekultivace Havířov. První legislativní normou, zabývající se rekultivační činností, byl horní zákon č. 41/1957 Sb., který v 32 stanovil povinnost rekultivace devastované krajiny dohodou se zainteresovanými orgány na rozsahu a kvalitě rekultivací na pozemcích zemědělského a lesnického půdního fondu. V pozdější legislativě v 9 zákona č. 124/1976 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF) a 6 zákona č. 61/1977 Sb., o lesích, byla organizacím oprávněným k těžbě uložena povinnost navrhovat a zdůvodňovat nejvýhodnější řešení rekultivace již při stanovení dobývacího prostoru. K navrženému řešení musela získat souhlas příslušných zemědělských či lesnických orgánů. Tyto zákonné normy vesměs preferovaly zemědělský způsob rekultivace devastovaných pozemků (nejméně 50 %). V letech byl ve spolupráci báňských, zemědělských, lesnických a vodohospodářských odborníků a specialistů vypracován pro celou SHP Generel rekultivací, který byl v době svého vzniku v této oblasti lidské činnosti světovým unikátem. Tento projekt byl věcným podkladem pro územní plánování v celé podkrušnohorské oblasti SHP. O několik let později byl zpracován i v sokolovském revíru. Obsahem projektu byl výčet i uplatněni jednotlivých způsobů rekultivací dle stanovišť. Územně technická strategie rekultivací byla 2

3 zpracována v integrované jednotě s perspektivní koncepcí postupů těžeb jednotlivých povrchových i hlubinných dolů v časovém horizontu až do ukončení těžeb. Základem současné rekultivačně orientované legislativy je zákon č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) ve znění pozdějších zákonů a předpisů a řady speciálních zákonů a podzákonných předpisů v oblasti hornictví, zemědělství, lesnictví, ochrany životního prostředí, ochrany přírody, územního plánování a stavebního řádu. Rekultivace jsou v plném rozsahu povinností těžebních organizací. Novelami horního zákona a dalších souvisejících předpisů byla doplněna a rozšířena ustanovení, která směřují ke zvýšení ochrany životního prostředí proti negativním vlivům hornické činnosti, především při povrchovém dobývání vyhrazených ložisek. V nich by měl být kladen i ve Slovenské republice důraz na to, aby při plánování těžby výhradních ložisek byla záruka, že v průběhu a po ukončení hornické činnosti bude mít organizace dostatek finančních prostředků ke včasnému a řádnému zabezpečení sanace a rekultivace pozemků dotčených dobýváním výhradních ložisek. V České republice byly v letech opětovně zpracovány Generely rekultivací, představující dlouhodobé studie v časovém horizontu do úplného ukončení těžeb jednotlivých lomů a dolů již ustavených akciových společností na obou ložiskách. Tyto projekty, obsahující a komplexně zahrnující strategii rekultivací, nebyly dosud schváleny kompetentními orgány a tak jsou pouze nezávazným dokumentem. Těžební organizace zpracovávají plány sanací a rekultivací, které jsou součástí Plánů otvírek, příprav a dobývání (POPD), zpracované těžebními organizacemi a pokrývajícími pouze kratší časová období a také pouze území, která ovlivňuje těžba konkrétní těžební organizace. Vycházejí většinou ze studií jako úvodního projektu sanace a rekultivace, který je zpracován podle platné legislativy České republiky. Poslední desetiletí 20. století, po změně politicko-ekonomické formace, je možno z rekultivačních hledisek charakterizovat vyšší úrovní ekologizace, zmenšením byrokratických zásahů do koncepce a technologie rekultivačních prací, zdůrazněním komplexnosti rekultivací. Existuje však řada problémů, které je nutno v této oblasti rozvoje rekultivací řešit a dořešit. Jedná se hlavně o aktualizaci legislativy v rekultivační činnosti, zajištění platnosti dlouhodobé koncepce (např. generely rekultivací), zajištění dostatku finančních prostředků pro rekultivace i po ukončení těžby, a to i za účasti státních prostředků k odstranění starých ekologických škod (staré zátěže) vzniklých před privatizací těžebních společností. Dalšími 3

4 oblastmi by mělo být lepší obhospodařování dokončených rekultivací, jejich předávání, zdokonalení profesní integrace pracovníků zabývajících se sanačními a rekultivačními pracemi i na nevládní i exekutivní úrovni. V současnosti platí v České republice tato platná legislativa týkající se sanací a rekultivací: Zákon 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) ve znění pozdějších předpisů. Zákon 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě ve znění pozdějších předpisů. Zákon 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška ČBÚ č. 104/1988 Sb., o racionálním využívání výhradních ložisek, povolování a ohlašování hornické činnosti a o ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem. Vyhláška ČBÚ č. 428/2009 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o nakládání s těžebním odpadem. Vyhláška ČBÚ č. 429/2009 Sb., o stanovení náležitostí plánu pro nakládání s těžebním odpadem včetně hodnocení jeho vlastností a některých dalších podrobností k provedení zákona o nakládání s těžebním odpadem. Zákon 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu. Vyhláška 13/1994 Sb. k zákonu o ochraně ZPF. Zákon 289/1995 Sb. o lesích. Vyhláška 77/1996 Sb. k zákonu o lesích. Zákon 17/1992 Sb. o životním prostředí. Zákon 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí. Zákon 563/1991 o účetnictví. Z výšeuvedené legislativy předkládáme výběr problematiky vztahující se k legislativě resp. potřebné dokumentaci k otázkám sanací a rekultivací k

5 Zákon 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) ve znění pozdějších předpisů: 10 (1) Organizace je povinna a) navrhnout stanovení, změnu, popřípadě zrušení chráněného ložiskového území, b) vést důlně měřickou a geologickou dokumentaci, c) evidovat stav zásob výhradního ložiska a jeho změny, d) řešit včas střety zájmů při stanovení dobývacího prostoru a při plánované otvírce, přípravě a dobývání výhradního ložiska především s cílem omezit nepříznivé vlivy na životní prostředí, e) navrhnout stanovení, změnu, popřípadě zrušení dobývacího prostoru, f) evidovat výrubnost a znečištění při dobývání výhradního ložiska a dosahované výsledky při úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, g) pečovat o ochranu výhradního ložiska, h) plnit další povinnosti stanovené tímto zákonem a jinými obecně závaznými právními předpisy. 15 Zabezpečení ochrany nerostného bohatství při územně plánovací činnosti (1) K včasnému zabezpečení ochrany nerostného bohatství jsou orgány územního plánování a zpracovatelé územně plánovací dokumentace povinni při územně plánovací činnosti vycházet z podkladů o zjištěných a předpokládaných výhradních ložiskách poskytovaných jim ministerstvem životního prostředí České republiky; při tom postupují podle zvláštních předpisů a jsou povinni navrhovat řešení, které je z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství a dalších zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. (2) Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Český báňský úřad uplatňují stanoviska k politice územního rozvoje a k zásadám územního rozvoje z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství. Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a obvodní báňské úřady uplatňují stanoviska k územním plánům a k regulačním plánům z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství. 5

6 31 Povinnosti a oprávnění organizace při dobývání výhradních ložisek (1) Organizace je oprávněna dobývat výhradní ložisko v dobývacím prostoru, který jí byl stanoven. (2) Bude-li při dobývání v dobývacím prostoru zjištěno ložisko jiného vyhrazeného nerostu, než pro který byl stanoven dobývací prostor, je organizace povinna oznámit to neprodleně Ministerstvu životního prostředí, Ministerstvu průmyslu a obchodu a obvodnímu báňskému úřadu. Bude-li průzkumem ložiska ověřeno, že zjištěné ložisko lze dobývat a že jeho dobývání jinou organizací by nebylo hospodárné, může obvodní báňský úřad organizaci uložit povinnost dobývat i toto výhradní ložisko ( 27). V případech, kdy dobývání tohoto výhradního ložiska by nebylo hospodárné, je organizace povinna učinit pro nově zjištěné ložisko přiměřená opatření k jeho ochraně. (3) K upřesnění znalostí o množství a kvalitě zásob, o geologických a báňskotechnických podmínkách dobývání je organizace povinna v průběhu dobývání zabezpečit v nezbytném předstihu v hranicích svého dobývacího prostoru další průzkum ložiska. Na tento průzkum se vztahují obdobně ustanovení 11. (4) Pro účely dobývání výhradního ložiska je organizace oprávněna zřizovat v hranicích dobývacího prostoru, a pokud je to nutné i mimo něj, stavby a provozní zařízení, které jsou potřebné pro otvírku, přípravu a dobývání výhradního ložiska a pro úpravu nebo zušlechťování nerostů prováděné v souvislosti s jejich dobýváním a pro dopravu všech potřebných zařízení a hmot. (5) Organizace je povinna zajistit sanaci, která obsahuje i rekultivace podle zvláštních zákonů, všech pozemků dotčených těžbou a monitorování úložného místa po ukončení jeho provozu. Sanace pozemků uvolněných v průběhu dobývání se provádí podle plánu otvírky, přípravy a dobývání ( 32). Za sanaci se považuje odstranění škod na krajině komplexní úpravou území a územních struktur. (6) K zajištění činností podle odstavce 5 je organizace povinna vytvářet rezervu finančních prostředků. Výše rezervy vytvářené na vrub nákladů musí odpovídat potřebám sanace pozemků dotčených dobýváním. Tyto rezervy jsou nákladem na dosažení, zajištění a udržení příjmů. 14b ) 6

7 32 Plány otvírky, přípravy a dobývání výhradních ložisek a plány zajištění a likvidace hlavních důlních děl a lomů (1) Organizace, jíž vzniklo oprávnění k dobývání výhradních ložisek je povinna vypracovat plány otvírky, přípravy a dobývání těchto ložisek. (2) Plány otvírky, přípravy a dobývání musí zajišťovat dostatečný předstih otvírky a přípravy výhradního ložiska před dobýváním a jeho hospodárné a plynulé dobývání při použití vhodných dobývacích metod a zajištění bezpečnosti provozu. Součástí plánů otvírky, přípravy a dobývání je vyčíslení předpokládaných nákladů na vypořádání důlních škod vzniklých v souvislosti s plánovanou činností a na sanaci a rekultivaci dotčených pozemků včetně návrhu na výši a způsob vytvoření potřebné finanční rezervy ( 31 odst. 6 a 37a). (3) Jestliže by otvírkou, přípravou a dobýváním byl ohrožen provoz nebo využití výhradního ložiska v dobývacím prostoru jiné organizace, stanoví obvodní báňský úřad nezbytná opatření, zejména pořadí a způsob vydobytí výhradních ložisek. (4) Před zastavením provozu v hlavních důlních dílech nebo v lomech je organizace povinna vypracovat plány jejich zajištění nebo likvidace. (5) Podrobnosti o plánech otvírky, přípravy a dobývání výhradních ložisek a o plánech zajištění a likvidace hlavních důlních děl a lomů stanoví Český báňský úřad obecně závazným právním předpisem. 37a Vytváření finančních rezerv (1) K zajištění vypořádání důlních škod je organizace povinna vytvářet rezervu finančních prostředků. Výše rezervy vytvářené na vrub nákladů musí odpovídat potřebám na vypořádání důlních škod v časovém průběhu podle jejich vzniku, popřípadě v předstihu před jejich vznikem ( 37 odst. 4). Tato rezerva je nákladem na dosažení, zajištění a udržení příjmů. (2) Vytváření rezerv podle odstavce 1 a podle 31 odst. 6 podléhá schválení příslušným obvodním báňským úřadem, který schvaluje též čerpání z těchto rezerv po dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky. Tyto finanční prostředky se ukládají na zvláštní vázaný účet v bance 20a) a nesmějí být předmětem ručení ani zahrnuty do majetkové podstaty podle zvláštního právního předpisu 20b), ani nemohou být předmětem nařízení a provedení výkonu rozhodnutí. Obvodní báňský úřad si před vydáním rozhodnutí o čerpání z 7

8 těchto rezerv vyžádá vyjádření dotčené obce. V případě organizací s majetkovou účastí státu rozhoduje obvodní báňský úřad v dohodě s ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky. (3) Žádost organizace o čerpání z rezervy podle odstavce 1 musí být doložena výčtem důlních škod, odhadem nákladů na jejich odstranění a časovým průběhem vynakládání prostředků na odstranění důlních škod. Náklady na nezbytné znalecké posudky nese organizace. (4) Organizace musí uložit peněžní prostředky ve výši vytvořené rezervy na zvláštní vázaný účet za dané účetní období nejpozději do 30. června kalendářního roku následujícího po skončení příslušného účetního období. Neučiní-li tak organizace ani v přiměřené náhradní lhůtě stanovené obvodním báňským úřadem, může obvodní báňský úřad rozhodnout o pozastavení platnosti povolení k dobývání. (5) Peněžní prostředky rezerv, které jsou uloženy na zvláštním vázaném účtu v bance, mohou být a) dočasně umístěny do jiných aktiv při respektování pravidel stanovených prováděcím právním předpisem, který vydá Český báňský úřad se souhlasem Ministerstva průmyslu a obchodu a po projednání s Ministerstvem financí, nebo b) převedeny po souhlasu příslušného obvodního báňského úřadu na základě smlouvy mezi státem, jehož jménem jedná Ministerstvo financí, a osobou povinnou tvořit tyto finanční rezervy na účet správy prostředků rezerv, který spravuje Ministerstvo financí. Smlouva musí obsahovat garantovanou míru zhodnocení peněžních prostředků uložených na účtu správy prostředků rezerv a lhůty pro zpětné převedení z účtu správy prostředků rezerv na zvláštní vázaný účet vedený u organizace. (6) Peněžní prostředky či jiná aktiva umístěná k tíži zvláštního vázaného účtu podle odstavce 5 nesmějí být předmětem zajištění, nesmějí být zahrnuty do majetkové podstaty a nepodléhají výkonu rozhodnutí ani exekuci. Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 541/1991 Sb. Čl. II (1) Ložiska nevyhrazených nerostů, o nichž bylo rozhodnuto příslušnými orgány státní správy, že jsou vhodná pro potřeby a rozvoj národního hospodářství podle dosavadních předpisů, se považují nadále za výhradní ložiska podle tohoto zákona. 8

9 (2) Rozhodnutí příslušných ústředních orgánů státní správy o stanovení dobývacího prostoru, vydaná podle dosavadních předpisů, se považují za rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona. Lhůta podle 24 odst. 6 počíná plynout pro tyto dobývací prostory ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (3) Výpočty zásob výhradního ložiska schválené podle dosavadních předpisů před účinností tohoto zákona se považují za výpočty zásob schválené podle tohoto zákona. (4) Povinnost organizací k placení úhrady podle 32a odst. 1 vzniká pro organizace, kterým byly stanoveny dobývací prostory před účinností tohoto zákona, rokem nabytí účinnosti tohoto zákona. (5) Úhrada z vydobytých vyhrazených nerostů podle 32a odst. 2 poprvé vzniká pro organizace za vyhrazené nerosty vydobyté v roce (6) U dolů a lomů, které v době nabytí účinnosti tohoto zákona jsou v provozu, musí organizace vytvořit rezervu na plný objem zajišťující činnosti podle 31 odst. 5 do konce životnosti provozu, nejpozději však do 10 let od nabytí účinnosti tohoto zákona. Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 313/2006 Sb. (7) U dolů a lomů, jejichž jediným vlastníkem je stát a byly v rámci restrukturalizace uhelného, uranového a rudného průmyslu zařazeny vládou do koncepce útlumu uhelného, uranového a rudného hornictví a nebylo proto možné v těchto případech vytvořit rezervu na sanace a rekultivace a rezervu na zahlazování důlních škod, nebo nebylo možné tyto rezervy vytvořit v dostatečné výši, hradí tyto náklady v potřebné výši stát prostřednictvím rozpočtové kapitoly své příslušné organizační složky. (8) Za sanaci se považuje odstranění škod na krajině komplexní úpravou důlní činností narušeného území a územních struktur. Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 168/1993 Sb. Čl. II (1) U dolů a lomů, které v době nabytí účinnosti tohoto zákona jsou v provozu, musí organizace vytvořit rezervu na plný objem zajišťující činnosti podle 31 odst. 6 nejpozději do konce životnosti dolu, lomu nebo jejich části. Toto ustanovení se nevztahuje na organizace s vyhlášeným nebo schváleným programem útlumu. (2) Organizace, které mají hornickou činnost na rok 1993 již povolenou, jsou povinny předložit příslušnému obvodnímu báňskému úřadu doplňky k žádosti o povolení hornické 9

10 činnosti s vyčíslením výše nákladů na důlní škody a nákladů na sanace pozemků do tří měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona, a to spolu s návrhem na výši potřebných finančních rezerv a časového průběhu jejich vytvoření. Zákon 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě ve znění pozdějších předpisů: 10 Otvírka, příprava a dobývání výhradních ložisek, zajištění a likvidace důlních děl a lomů (1) Otvírku, přípravu a dobývání výhradních ložisek povoluje obvodní báňský úřad. Se žádostí o povolení předkládá organizace plán otvírky, přípravy a dobývání a předepsanou dokumentaci. Bez povolení obvodního báňského úřadu nesmí být otvírka, příprava a dobývání zahájeny. (2) Plány otvírky, přípravy a dobývání se vypracovávají pro celé výhradní ložisko nebo pro jeho ucelenou část; jde-li o nově budované nebo rekonstruované doly nebo lomy, mohou se tyto plány vypracovat postupně podle jednotlivých etap prací na otvírce, přípravě nebo dobývání. Součástí plánu otvírky, přípravy a dobývání je vyčíslení předpokládaných nákladů na vypořádání očekávaných důlních škod a na sanaci a rekultivaci pozemků dotčených vlivem dobývání výhradního ložiska. Současně musí být předložen návrh na vytvoření potřebných finančních rezerv a návrh na časový průběh jejich vytvoření. (3) Při dobývání výhradních ložisek se mohou používat jen dobývací metody, které zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví při práci a bezpečnost provozu, hospodární dobývání, požadovanou výrubnost a přípustný stupeň znečištění. Druhy dobývacích metod a rozsah jejich použití musí být uvedeny v plánech otvírky, přípravy a dobývání. Nové dobývací metody musí organizace vyzkoušet a vyhodnotit; do technologie dobývání je smí zavést jen se souhlasem obvodního báňského úřadu. (4) Při dočasném zastavení provozu v dole nebo lomu je organizace povinna provést jejich zajištění tak, aby bylo možno dobývání ložiska obnovit. Zastavení provozu oznámí organizace obvodnímu báňskému úřadu. Neprovede-li organizace zajištění a je-li ohrožena bezpečnost nebo zdraví lidí nebo další dobývání ložiska, nařídí obvodní báňský úřad zajištění dolu nebo lomu na náklady organizace. (5) Při trvalém zastavení provozu v dole nebo lomu je organizace povinna provést jejich likvidaci nebo předložit obvodnímu báňskému úřadu projekt jejich jiného využití. Neprovede- 10

11 li organizace likvidaci a je-li ohrožena bezpečnost nebo zdraví lidí, obvodní báňský úřad nařídí provedení likvidace na náklady organizace. (6) Zajištění důlních děl a lomů a likvidaci hlavních důlních děl a lomů povoluje obvodní báňský úřad. Se žádostí o povolení předkládá organizace plán zajištění nebo likvidace. Obvodní báňský úřad zajištění nebo likvidaci hlavních důlních děl a lomů organizaci nařídí, nejde-li o případy uvedené v odstavcích 4 a 5, též pokud organizace nepodá žádost o povolení do 3 měsíců od skončení dobývání nebo přerušení činnosti. (7) Obvodní báňský úřad může nařídit provedení prací uvedených v odstavcích 4 až 6 maximálně do výše finanční rezervy8b) vytvořené organizací. (8) Hlavními důlními díly se podle tohoto zákona rozumí všechna důlní díla, která vyúsťují na povrch, a důlní díla otevírající výhradní ložisko nebo jeho ucelenou část. (9) Podrobnosti o postupu při povolování otvírky, přípravy a dobývání výhradních ložisek, při zajištění důlních děl a lomů a likvidaci hlavních důlních děl a lomů, jakož i předepsanou dokumentaci stanoví Český báňský úřad obecně závazným právním předpisem. (10) Při změně plánu otvírky, přípravy a dobývání nebo plánu zajištění nebo likvidace je účastníkem řízení pouze žadatel, pokud nejsou ohrožena práva a plnění povinností jiných osob a nezmění se okruh osob dotčených nebo ohrožených hornickou činností. K plánu otvírky nebo jeho změně vydávají dotčené orgány závazné stanovisko. 41 Obvodní báňské úřady (1) Při výkonu vrchního dozoru obvodní báňské úřady a) provádějí prohlídky objektů, zařízení a pracovišť a při tom kontrolují, jak jsou plněny povinnosti vyplývající z horního zákona, tohoto zákona a předpisů vydaných na jejich základě, pokud upravují ochranu a využívání ložisek nerostů, bezpečnost a ochranu zdraví při práci a bezpečnost provozu a zajištění chráněných objektů a zájmů před účinky hornické činnosti, nakládání s výbušninami, jakož i z jiných obecně závazných právních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, bezpečnosti technických zařízení a pracovních podmínek, včetně předpisů o požární ochraně v podzemí, b) zjišťují na místě stav, příčiny a následky závažných provozních nehod (havárií) a závažných pracovních úrazů v organizacích, jakož i závažné ohrožení bezpečnosti provozu 11

12 organizace nebo zákonem chráněného obecného zájmu, zejména bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, c) nařizují odstranit zjištěné závady a nedostatky. K zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu jsou též oprávněny nařizovat nezbytná opatření. Pokud zjistí závady, které zřejmě a bezprostředně ohrožují zákonem chráněný obecný zájem, zejména bezpečnost a ochranu zdraví při práci, bezpečnost provozu a technických zařízení, popřípadě majetku a které nelze ihned odstranit, nařizují v nezbytném rozsahu zastavení provozu organizace nebo jeho části, popřípadě jejích technických zařízení, až do odstranění závad, d) dozírají na stav, vybavení a činnost báňské záchranné služby a prověřují odbornou způsobilost jejích vedoucích pracovníků s výjimkou pracovníků revírních báňských záchranných stanic, e) dozírají, zda organizace řádně vedou evidenci a registraci pracovních úrazů a vyhodnocují zdroje a příčiny úrazovosti, f) prověřují, zda organizace vykonávající hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem je způsobilá projektovat a vyrábět vyhrazená technická zařízení sloužící k vykonávání hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, vydávají jí příslušné povolení, popřípadě jí toto povolení odnímají, g) kontrolují provádění prohlídek a zkoušek technických zařízení, h) prověřují zkouškami znalost předpisů uvedených v písmenu a) u pracovníků, kterou tito pracovníci potřebují k výkonu řídících a kontrolních funkcí. Posuzují odbornou způsobilost pracovníků k výkonu vybraných funkcí a vydávají jim osvědčení nebo oprávnění k výkonu funkcí, popřípadě jim tato osvědčení nebo oprávnění odnímají, i) poskytují bezplatně poradenství zaměstnavatelům a pracovníkům, jak vyhovět předpisům o zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, j) vykonávají správu úhrad z dobývacích prostorů a z vydobytých nerostů výhradních ložisek, včetně úroku z prodlení, k) vedou evidenci o osobách, kterým vydaly osvědčení nebo průkaz odborné způsobilosti podle tohoto zákona a předpisů vydaných na jeho základě, a o vydání těchto dokladů informují Český báňský úřad, l) vedou evidenci podzemních objektů. 12

13 (2) Obvodní báňské úřady dále a) stanoví, mění nebo ruší dobývací prostory a vedou jejich evidenci, b) povolují otvírku, přípravu a dobývání výhradních ložisek a ve stanovených případech vyhledávání a průzkum ložisek důlními díly; před zastavením provozu v důlních dílech a lomech povolují jejich zajištění nebo povolují likvidaci hlavních důlních děl a lomů, c) schvalují v rámci povolování otvírky, přípravy a dobývání výhradních ložisek návrh na vytvoření finančních rezerv pro vypořádání důlních škod a na sanaci a rekultivaci pozemků dotčených vlivem dobývání8a) a rozhodují o jejich čerpání, d) mohou nařídit vyhotovení nebo doplnění důlně měřické a geologické dokumentace, pokud chybí, jsou-li neúplné nebo jsou-li v nich závady, e) povolují zvláštní zásahy do zemské kůry a zajištění nebo likvidaci starých důlních děl, f) nařizují, aby část výhradního ložiska v dobývacím prostoru jedné organizace vydobyla jiná organizace nebo aby si organizace zřídila důlní dílo v dobývacím prostoru jiné organizace, jestliže je to z hlediska veřejného zájmu, zejména bezpečnosti provozu, nezbytně nutné; stejně postupují, jestliže je nezbytně nutné společné užívání důlních děl a zařízení, g) stanoví nezbytná opatření, zejména pořadí a způsob vydobytí výhradních ložisek, jestliže by otvírkou, přípravou a dobýváním byl ohrožen provoz nebo využití výhradních ložisek v dobývacím prostoru jiné organizace, h) povolují dobývání ložisek nevyhrazených nerostů, i) povolují trhací práce při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a trhací práce při ostatních činnostech a ohňostrojné práce, j) povolují umístění, stavbu a užívání skladů výbušnin v případech a za podmínek stanovených v 31, k) schvalují služební řády závodních báňských záchranných stanic, l) kontrolují v pravidelných intervalech vytváření finančních rezerv pro vypořádání důlních škod a pro sanaci a rekultivaci pozemků dotčených vlivy dobývání výhradních ložisek. O průběhu těchto kontrol vedou evidenci, m) plní další úkoly vyplývající pro ně z horního zákona, tohoto zákona a jiných obecně závazných právních předpisů. 13

14 (3) Při vybírání a vymáhání pohledávek státu a obcí postupují obvodní báňské úřady podle zvláštního právního předpisu. V řízení před soudy vystupují obvodní báňské úřady jako organizační složky státu samostatně jménem České republiky. Zákon 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem ve znění pozdějších předpisů: 2 Vymezení pojmů (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí těžebním odpadem jakýkoliv odpad, kterého se provozovatel zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se ho zbavit, včetně těžebních odpadů vzniklých při těžbě, úpravě a zpracování radioaktivních nerostů, které nelze považovat za radioaktivní odpady 4 ), a které vznikají a) při ložiskovém průzkumu, těžbě, úpravě nebo při skladování nerostů a které podle zákona o odpadech 5 ) náleží mezi odpady z těžby nebo úpravy nerostů, nebo b) při těžbě, úpravě nebo skladování rašeliny. V případě pochybností, zda se jedná o těžební odpad podle tohoto zákona, rozhodne Český báňský úřad po projednání s dotčeným ústředním orgánem státní správy na návrh původce odpadu nebo z vlastního podnětu. (2) Dále se pro účely tohoto zákona rozumí a) provozovatelem právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je odpovědná za nakládání s těžebním odpadem, včetně jeho dopravy a dočasného skladování, za provoz úložného místa a za jeho stav po ukončení provozu; provozovatelem je i právnická nebo podnikající fyzická osoba, která má těžební odpady v držení, b) hlušinou odpadní látky zbylé po úpravě nerostů nebo rašeliny, c) úložným místem důlní stavba vyhrazená pro ukládání těžebního odpadu v pevném nebo kapalném stavu nebo ve formě roztoku či suspenze, včetně odkališť, přičemž součástí této stavby je zpravidla hráz nebo jiný dílčí objekt sloužící k držení, zachycení, spoutání nebo k jiné podpůrné úloze pro úložné místo, s výjimkou vytěžených prostor, které jsou těžebním odpadem po vytěžení znovu vyplňovány v rámci sanace a rekultivace a při provádění stavebních prací, d) opuštěným úložným místem úložné místo, jehož původní provozovatel nebo právní nástupce neexistuje nebo není znám. 14

15 3 Obecné požadavky (1) Při nakládání s těžebním odpadem nesmí být ohroženy životy osob a lidské zdraví a nesmí být používány procesy a metody, které by mohly poškozovat životní prostředí 6 ), zejména pokud jde o jakost vody, ovzduší nebo půdy, a nesmí docházet k obtěžování hlukem nebo zápachem nad rozsah stanovený jinými právními předpisy 7 ) ani k nepříznivému vlivu na krajinu, rostliny, živočichy nebo na zvláště chráněná území, památkové rezervace a zóny, případně jiná chráněná území nebo ochranná pásma stanovená podle jiných právních předpisů 8 ). (2) Provozovatel je povinen přijmout opatření vedoucí k předcházení nepříznivým účinkům na lidské zdraví a životní prostředí způsobeným nakládáním s těžebním odpadem nebo k nejvyššímu možnému omezení takových vlivů během provozu úložného místa i po ukončení jeho provozu, včetně prevence závažných nehod způsobených provozem tohoto místa a omezení negativních důsledků případné závažné nehody na lidské zdraví a životní prostředí. (3) Ekonomicky proveditelná opatření podle odstavce 2 se zakládají mimo jiné na nejlepších dostupných technikách 9 ), aniž by bylo stanoveno, kterou techniku či technologii, s přihlédnutím k technickým vlastnostem úložného místa, k jeho zeměpisné poloze a místním podmínkám životního prostředí je nutno použít. (4) Je zakázáno ukládat těžební odpad na jiné místo, než které je určené plánem pro nakládání s těžebním odpadem (dále jen plán ). (5) Provozovatel je povinen vést provozní dokumentaci a záznamy o všech činnostech souvisejících s nakládáním s těžebním odpadem včetně záznamů o uložení těžebních odpadů podle 6 odst. 2. (6) Prostor úložného místa je provozovatel povinen ohradit nebo jinak zabezpečit proti vstupu nepovolaných osob. Tato povinnost končí současně s ukončením sanačních a rekultivačních prací. (7) Vstupovat do prostoru ohrazených nebo jinak zabezpečených úložných míst, poškozovat zařízení úložných míst a ukládat do nich jiný odpad nebo jiné předměty, než ty, které jsou uvedeny v plánu, je zakázáno. 15

16 4 Rozdělení úložných míst a jejich zařazování (1) Úložná místa se z hlediska možných vlivů na životy, lidské zdraví a životní prostředí zařazují do kategorií I nebo II. O zařazení úložného místa do kategorie a o změně kategorie rozhodne na základě žádosti provozovatele obvodní báňský úřad. Účastníky řízení o zařazení úložného místa do kategorie a změny zařazení do kategorie jsou žadatel a obec, v jejímž územním obvodu má být úložné místo zřízeno. (2) Úložné místo se zařadí do kategorie I v případě, že z provedeného hodnocení rizik, a u odkališť z posudku osoby pověřené podle jiného právního předpisu 11 ) plyne, že by selhání techniky nebo chybná manipulace mohly zapříčinit závažnou nehodu, přitom se bere v úvahu zejména současná a budoucí velikost a umístění úložného místa a jeho dopadu na životní prostředí. Úložné místo se zařadí do kategorie I také na základě posouzení množství ukládaného nebezpečného těžebního odpadu 12 ) nebo objemu nebezpečných chemických látek a přípravků 13 )obsažených v ukládaném těžebním odpadu s ohledem na limit stanovený prováděcím právním předpisem podle odstavce 6. (3) Úložná místa, která nesplňují podmínky pro zařazení do kategorie I, nebo úložná místa, určená jen pro těžební odpad vznikající z těžby, úpravy a skladování rašeliny, se zařazují vždy do kategorie II. 10 Ukončení provozu (1) Provoz úložného místa lze řádně ukončit po dokončení sanačních a rekultivačních prací, a to jen na základě povolení vydaného obvodním báňským úřadem na žádost provozovatele. Součástí žádosti musí být zpráva o celkovém vyhodnocení úložného místa včetně způsobu jeho zajištění a splnění opatření pro ukončení provozu úložného místa a sanaci a rekultivaci. Součástí žádosti musí být také stanoviska dotčených orgánů veřejné správy podle jiných právních předpisů 28 ), pokud byla vydána. (2) Na základě žádosti provozovatele o povolení ukončení provozu úložného místa obvodní báňský úřad provede kontrolu na místě. 16

17 (3) Účastníky řízení jsou provozovatel a obec, v jejímž územním obvodu se úložné místo nachází. V povolení stanoví obvodní báňský úřad podmínky pro údržbu, monitorování, kontrolu a nápravná opatření pro dobu určenou pro monitorování po ukončení provozu úložného místa, a to s přihlédnutím ke kategorii úložného místa. V povolení dále obvodní báňský úřad uvede, že je provozovatel zproštěn povinností podle 13. Vydáním povolení k ukončení provozu nejsou dotčeny povinnosti provozovatele vyplývající z podmínek povolení provozu úložného místa nebo z jiných právních předpisů. (4) Provozovatel je v období po ukončení provozu úložného místa odpovědný za údržbu, monitorování, kontrolu a plnění nápravných opatření po dobu, kterou obvodní báňský úřad považuje za nutnou s přihlédnutím k povaze a trvání nebezpečí a kterou stanoví v povolení podle odstavce 3. (5) Provozovatel po ukončení provozu úložného místa je povinen kontrolovat jeho geotechnickou a chemickou stabilitu a minimalizovat negativní vliv na životní prostředí, zejména s ohledem na podzemní a povrchové vody, a to tím, že zajistí, aby a) úložné místo bylo udržováno a monitorováno pomocí kontrolních a měřicích přístrojů umístěných na úložném místě podle rozhodnutí o ukončení provozu a přístrojů, které je provozovatel povinen mít připraveny k použití, b) přepadové kanály a výpusti, jsou-li součástí zajištění stability úložného místa, byly udržovány čisté a volné. (6) Provozovatel po ukončení provozu úložného místa je povinen bez zbytečného odkladu oznámit příslušnému orgánu jakoukoli skutečnost zjištěnou při kontrole nebo monitorování, která by mohla ovlivnit stabilitu úložného místa, a jeho jakýkoli významný nepříznivý vliv na životní prostředí. V případě potřeby postupuje podle havarijního plánu. Příslušný orgán může provozovateli uložit nápravná opatření. Náklady těchto opatření hradí provozovatel. (7) Pro úložná místa, na kterých bylo ukončeno ukládání těžebního odpadu a ze kterých bude uložený materiál odebírán, ustanovení odstavců 1 až 6 se nepoužije; pro tyto činnosti musí být vypracován plán podle 5. 17

18 13 Rezerva finančních prostředků (1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, je provozovatel povinen na činnosti související s nakládáním s těžebním odpadem v předstihu vytvářet rezervu finančních prostředků. Ustanovení pro tvorbu rezervy podle horního zákona se použijí obdobně 32 ). Výše rezervy vytvářené na vrub nákladů musí odpovídat potřebám k zajištění činností podle věty první; tato rezerva je nákladem na dosažení, zajištění a udržení příjmů 33 ). Výše rezervy se vypočítá na základě předpokladu, jako by potřebné rekultivační práce vyhodnotila a provedla nezávislá a odborně způsobilá třetí osoba. (2) Výši rezervy finančních prostředků provozovatel se souhlasem obvodního báňského úřadu upraví jednou za 5 let tak, aby byla v souladu s potřebou sanačních a rekultivačních prací, které je nutno provést na území zasaženém provozem úložného místa, jak je popsáno v plánu a požadováno v povolení provozu úložného místa. (3) Rezerva finančních prostředků nesmí být použita v rozporu s účelem, pro který byla vytvořena. (4) Způsob výpočtu výše rezervy finančních prostředků, časový průběh jejího vytváření a způsob jejího čerpání stanoví Český báňský úřad vyhláškou. 23 Přechodná ustanovení (1) Odvaly a odkaliště vzniklé při ložiskovém průzkumu, těžbě, úpravě nebo při skladování nerostů nebo při těžbě, úpravě nebo skladování rašeliny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za úložná místa podle tohoto zákona, nejde-li o vytěžený prostor s uloženým těžebním odpadem. (2) Provozovatel úložného místa provozovaného ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zajistí plnění ustanovení 3 ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a plnění ostatních ustanovení ode dne 1. května 2012, kromě ustanovení týkajících se rezervy finančních prostředků podle 13, která musí být plněna nejpozději ode dne 1. května (3) Úložná místa sanovaná a rekultivovaná ke dni 31. prosince 2010 se považují za uzavřená podle 11 odst. 3. (4) Provozovatel úložného místa, 18

19 a) na které se přestal ukládat těžební odpad přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo b) na kterém se provádějí činnosti vedoucí k uzavření úložného místa podle 10 a 11 nebo podle jiných právních předpisů nebo povolení vydaných k těmto činnostem a které bude uzavřeno do 31. prosince 2010, zajistí, aby provoz tohoto místa odpovídal požadavkům tohoto zákona, s výjimkou 4, 5, 6 odst. 3 písm. c) a d), 7 odst. 3, 8, 9, 10 odst. 1 až 5, 13, 14 odst. 1 až 6, a jiným právním předpisům 16 ). (5) Provozovatel úložného místa, na kterém byl ukončen provoz přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a nevztahuje se na něj odstavec 4, požádá o vydání povolení podle 10 odst. 1 nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (6) Provozovatel úložného místa uvedeného v odstavci 4 oznámí do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona obvodnímu báňskému úřadu jeho umístění, druh uložené hmoty, aktuální stav sanací a rekultivací, pokud nebyly dokončeny, a termín předpokládaného uzavření. (7) Úložná místa uvedená v odstavci 4 oznámí Český báňský úřad Evropské komisi do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Vyhláška ČBÚ č. 104/1988 Sb., o racionálním využívání výhradních ložisek, povolování a ohlašování hornické činnosti a o ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem : 6 Žádost o povolení hornické činnosti (1) Žádost o povolení hornické činnosti (dále jen "žádost") obsahuje a) název (obchodní jméno), identifikační číslo organizace a sídlo organizace, b) druh hornické činnosti, pro kterou se žádá povolení, c) název a identifikační číslo katastrálního území, název a kód okresu, bližší označení místa činnosti, parcelní čísla pozemků dotčených plánovanou hornickou činností, d) při hornické činnosti podle 5 písm. b) údaje o stanovení chráněného ložiskového území a dobývacího prostoru a jejich změnách, e) při hornické činnosti podle 5 písm. c) údaje o stanovení chráněného území pro zvláštní zásahy do zemské kůry, 19

20 f) plánované zahájení a ukončení, popřípadě přerušení hornické činnosti, g) název (obchodní jméno) a sídlo zpracovatele plánu, popřípadě dokumentace a organizace, která bude provádět některé práce hornické činnosti pro organizaci uvedenou v písmenu a), h) názvy (obchodní jména) a adresy účastníků řízení o povolení hornické činnosti. (2) Organizace vyhotoví a předloží se žádostí pro a) vyhledávání a průzkum výhradního ložiska důlními díly dokumentaci podle přílohy č. 1, b) zajištění a likvidaci důlních děl při vyhledávání a průzkumu výhradního ložiska důlními díly dokumentaci podle přílohy č. 2, c) otvírku, přípravu a dobývání výhradního ložiska (1) hlubinným a povrchovým způsobem plán otvírky, přípravy a dobývání podle přílohy č. 3, (2) ropy, hořlavého zemního plynu a technicky využitelného přírodního plynu plán těžební otvírky a těžby podle přílohy č. 4, (3) loužením pomocí vrtů z povrchu plán přípravy, otvírky a dobývání loužicího pole podle přílohy č. 5, d) zajištění důlních děl a lomů a likvidace hlavních důlních děl a lomů (1) při hlubinném a povrchovém způsobu dobývání plán zajištění důlních děl a lomů a likvidace hlavních důlních děl a lomů podle přílohy č. 6, (2) při těžbě ropy, hořlavého zemního plynu a technicky využitelného přírodního plynu plán zajištění a likvidace vrtů a sond podle přílohy č. 7, (3) při dobývání loužením pomocí vrtů z povrchu plán zajištění a likvidace loužicího pole podle přílohy č. 8, e) zvláštní zásahy do zemské kůry dokumentaci podle příloh č. 9, 10 a 12, f) zajištění a likvidace starých důlních děl plán zajištění a likvidace starých důlních děl podle přílohy č. 11. (3) Organizace přiloží k žádosti a) doklady o vyřešení střetu zájmů, jestliže hornickou činností jsou ohroženy objekty a zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů, 20

21 b) seznam výjimek, které byly pro plánovanou hornickou činnost organizaci povoleny příslušným orgánem, c) zhodnocení vlivu hornické činnosti na povrch, d) závěrečnou zprávu o výsledcích ložiskového průzkumu, nebo doklad o povolení prací v případě, že tento průzkum nebyl ukončen, e) výsledek hospodaření se zásobami výhradního ložiska, jde-li o povolení k zajištění důlních děl a lomů nebo likvidace hlavních důlních děl a lomů, f) stanovisko vydané podle zvláštního právního předpisu, pokud podle tohoto předpisu má být zpracováno, g) vyčíslení předpokládaných nákladů na vypořádání očekávaných důlních škod dotčených vlivem dobývání výhradního ložiska a návrh na vytvoření potřebných finančních rezerv včetně časového průběhu jejich vytváření, h) vyčíslení předpokládaných nákladů na sanaci a rekultivaci pozemků dotčených vlivem dobývání výhradního ložiska a návrh na vytvoření potřebných finančních rezerv včetně časového průběhu jejich vytváření, i) výpis z obchodního rejstříku a kopii oprávnění k hornické činnosti. (4) Vyčíslení předpokládaných nákladů podle odstavce 3 písm. g) a h) a návrh na vytvoření potřebných finančních rezerv nepředkládá organizace, pokud při splnění podmínek uvedených v zákoně 9c ) souhrnná výše finančních prostředků na sanaci a rekultivaci a souhrnná výše finančních prostředků na vypořádání důlních škod odpovídá měrným nákladům na sanaci a rekultivaci a nákladům na důlní škody vyplývající z předpokládané výše těžby a zahrnuje hornickou činnost, o jejíž povolení se žádá. (5) Žádost se předkládá obvodnímu báňskému úřadu ve dvou vyhotoveních. 21

22 Příloha č. 3 k vyhlášce č. 242/1993 Sb. Plán otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska hlubinným a povrchovým způsobem 1. Textová část 1.1 Geologie a hospodaření se zásobami výhradního ložiska Stručná geologická, stratigrafická, petrografická a hydrogeologická charakteristika výhradního ložiska Stavy zásob výhradního ložiska v plánem dotčené části, vykázané v evidenci zásob podle posledního stavu prozkoumanosti Plánované změny zásob výhradního ložiska: a) přírůstky, úbytky, převody zásob a jejich odpisy, b) výrubnost a znečištění, c) konečný stav zásob Rozčlenění zásob podle připravenosti k dobývání Předpokládané množství a kvalita zásob vázaných v ochranných pilířích, důvody vázanosti a opatření k jejich pozdějšímu vydobytí Rozmístění, množství a kvalita zásob, jejichž dobývání bude plánovanou otvírkou, přípravou a dobýváním ztíženo nebo ohroženo, a opatření na jejich ochranu nebo vydobytí Podmínky využitelnosti zásob, jejich výpočet a množství vytěžitelných zásob v plánem dotčené části ložiska. 1.2 Otvírka, příprava a dobývání Zajištění podmínek uvedených v rozhodnutích o stanovení chráněného ložiskového území a dobývacího prostoru Plánovaný další průzkum Způsob otvírky, přípravy a dobývání, jejich členění, časová i věcná návaznost prací; zajištění předstihu průzkumu, otvírky a přípravy před dobýváním, u lomů předstihu skrývky, postup dobývání zásob. 22

23 1.2.4 Dobývací metody, údaje o jejich schválení, zdůvodnění jejich použití; zvláštní opatření při zavádění nových dobývacích metod Generální svahy skrývky, lomu a parametry skrývkových a těžebních řezů; umístění a časový sled provozování výsypek a odvalů, jejich projektované kapacity a životnosti; generální svahy výsypek, parametry výsypkových stupňů; opatření proti sesuvům Opatření při vedení prací u hranic dobývacího prostoru; údaje o důlních dílech nebo plánovaných pracích v sousedním dobývacím prostoru, pokud by se práce mohly vzájemně ovlivňovat, a potřebná opatření Způsob rozpojování hornin Umístění důlních staveb pod povrchem a důlních staveb sloužících otvírce, přípravě nebo dobývání výhradního ložiska v lomu a skrývkách v hranicích vymezených čarou skutečně provedené skrývky nebo prováděné těžby, popřípadě na území vystaveném přímým účinkům těžby, pokud nebyla provedena rekultivace pozemku Mechanizace a elektrizace, důlní doprava, rozvod vody a zajištění provozu materiálem. 1.3 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci a bezpečnost provozu a ochrana objektů a zájmů chráněných podle zvláštních předpisů Základní opatření proti nebezpečí a) výbuchu plynů a prachů, b) samovznícení požárů v podzemí, c) průvalů vod a bahnin, d) průtrží hornin, uhlí a plynů, e) důlních otřesů, f) ionizujícího záření, g) sesuvů v lomech, na odvalech a výsypkách, h) jiných nebezpečných jevů Základní systém větrání dolu nebo jeho částí, popř. jednotlivých samostatných větrných oddělení, klimatizace a degazace, opatření proti prašnosti; větrání hlubokých lomů. Na dolech ostravsko-karvinského revíru výpočet objemového průtoku množství větrů vedeného 23

24 porubem, provedený na základě prognózy plynodajnosti, a to při rozvíjení porubu, provozování porubu a jeho likvidaci Odvodňování: a) jímání a odvádění důlních vod, b) nakládání s důlními vodami Přehled objektů a zájmů chráněných podle zvláštních předpisů dotčených plánovanou činností, způsob zajištění požadavků vyplývajících z rozhodnutí orgánů a dohody s orgány a organizacemi, jimž přísluší jejich ochrana; údaje o intenzitě přetvoření povrchového terénu, na němž jsou příslušné objekty a zájmy situovány, včetně předpokládaného pohybu hladiny podzemních vod. 1.4 Úprava a zušlechťování: a) způsob dopravy k úpravě a zušlechťování, b) které složky vydobytých nerostů budou při úpravě a zušlechťování využity, c) množství a kvalita vsázky nerostů do úpravárenského procesu, d) technologie úpravy a zušlechťování, e) výtěžnost, f) množství a kvalita výsledných produktů úpravy a zušlechťování, způsob jejich ukládání, g) množství a kvalita odpadu a jeho uložení, rozhodnutí o zřízení, změně nebo likvidaci odvalu, odkaliště a podmínky těchto rozhodnutí, h) základní opatření proti vzniku závažných provozních nehod (havárií). 1.5 Posouzení v plánu navržených důlních děl se zřetelem jejich případného využití pro jiné účely. 1.6 Plán sanace i rekultivace území dotčeného těžbou: a) technický plán a harmonogram prací, b) vyčíslení předpokládaných nákladů na vypořádání očekávaných důlních škod a na sanaci a rekultivaci pozemků dotčených vlivem dobývání, c) návrh na vytvoření potřebných finančních rezerv a na časový průběh jejich vytvoření. 2. Grafická část 24

25 2.1 Mapa povrchové situace a důlní situace a řezy v rozsahu plánované hornické činnosti ve vhodném měřítku s vyznačením skutečností potřebných pro posouzení údajů podle bodů 1.2 a Mapa bloků zásob dotčené oblasti s vyznačením hlavních tektonických poruch, předpokládaných úbytků odpisů zásob a vytěžitelných zásob. 2.3 Mapa větrání ve vhodném měřítku, popřípadě ve zvláštní projekci (například isometrické, axonometrické) s vyznačením bezpečnostních objektů a zařízení pro klimatizaci; kanonické schéma větrání. 2.4 Plán rozvodu energií, odvodňovacích a degazačních zařízení. 2.5 Charakteristické geologické řezy a řezy s určením pracovních horizontů (řezů, etáží). 2.6 Zvláštní přílohy pro doly a lomy se složitými geologickými, hydrogeologickými a báňskotechnickými poměry (například doly s nebezpečím důlních otřesů, průvalů vod a bahnin, průtrží hornin, uhlí a plynů). Vyhláška ČBÚ č. 428/2009 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o nakládání s těžebním odpadem: 1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje: a) podrobnosti obsahu zprávy o celkovém vyhodnocení úložného místa a její náležitosti, b) způsob výpočtu výše rezervy finančních prostředků na činnosti související s nakládáním s těžebním odpadem, časový průběh jejího vytváření a způsob jejího čerpání, c) náležitosti a obsah havarijního plánu úložného místa a zásady prevence závažných nehod. 2 Podrobnosti obsahu zprávy o celkovém vyhodnocení úložného místa a její náležitosti (K 11 odst. 4 zákona) (1) Zpráva o celkovém vyhodnocení úložného místa (dále jen zpráva ) obsahuje písemné a grafické informace o výsledcích monitorování a o provozu úložného místa za celé sledované období od zahájení jeho provozu ke dni zpracování zprávy. (2) Zpráva obsahuje tyto náležitosti 25