Právní rámec sanace hnědouhelných děl v Mostecké pánvi. Tomáš Burian odbor ţivotního prostředí a zemědělství

Transkript

1 Právní rámec sanace hnědouhelných děl v Mostecké pánvi Tomáš Burian odbor ţivotního prostředí a zemědělství

2 Obsah 1. Hnědouhelné lomy v Mostecké pánvi a jejich rekultivace. 2. Fáze rekultivačního cyklu a jeho právní regulace. 3. Financování sanace a rekultivace. 4. Výzvy a problémy.

3 Zdroj:

4 Rekultivace v Mostecké pánvi stav , , , , ,00 celkem do roku 2010 zbývá do konce těžby 39% celkem po ukončení těžby ukončené 39% 5.000,00 rozpracované 22% 0,00 ukončené rozpracované celkem do roku zbývá do konce celkem po 2010 těžby ukončení těžby zemědělské 2.500,04 845, , , ,08 lesnické 5.034, , , , ,81 hydrologické 258,62 646,62 905, , ,41 ostatní 2.307, , , , ,91 celkem (ha) , , , , ,21 celkem ,21 ha Zdroj: Stanislav Štýs (2011): Minerální suroviny 13/2, pp

5 Zdroj: Stanislav Štýs (2011):Minerální suroviny 13/2, p. 24

6 Typy rekultivací z hlediska krajinotvorby 1. Zemědělská rekultivace 2. Lesnická rekultivace 3. Vodohospodářská rekultivace 4. Ostatní rekultivace

7 1 jezero Most 2 letiště Most 3 Hipodrom Most 5 jezero Milada u Chabařovic 4 Golf Resort Barbora

8 Fáze rekultivačního cyklu Fáze přípravy Fáze důlně-technická Fáze ekotechnická Postrekultivační období

9 ETAPY BÁŇSKÉHO PROVOZU příprava a otvírka dobývání dobývání dobývání dobývání likvidace FÁZE REKULTIVAČNÍHO CYKLU souhrnný plán sanace a rekultivace generel generel generel generel generel P DT ET postrekultivační období P DT ET postrekultivační období P DT ET postrekultivační období P DT ET

10 Právní regulace rekultivačního cyklu Fáze přípravy Fáze důlně technická Fáze ekotechnická Období postrekultivační Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí Proces EIA Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, lesní zákon Povolení záboru zemědělské a lesní půdy, schválení plánů rekultivace zemědělské a lesní půdy Horní zákon Povolení hornické činnosti, schválení souhrnného plánu sanace a rekultivace Kontrola hornické činnosti a tvorby rekultivační rezervy Kontrola dodržování plánů rekultivace zemědělské a lesní půdy Kontrola čerpání rekultivační rezervy a dodržování souhrnného plánu sanace a rekultivace Stavební zákon Povolení zakládání výsypek a využití území mimo dobývací prostory Schvalování realizačních projektů rekultivace Vodní zákon Povolení vodních děl a akumulace či převodů vod Kontrola nakládání s vodami

11 Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) 31 odst. 5 Organizace je povinna zajistit sanaci, která obsahuje i rekultivace podle zvláštních zákonů, všech pozemků dotčených těţbou a monitorování úloţného místa po ukončení jeho provozu. Sanace pozemků uvolněných v průběhu dobývání se provádí podle plánu otvírky, přípravy a dobývání ( 32). Za sanaci se povaţuje odstranění škod na krajině komplexní úpravou území a územních struktur. 31 odst. 6 K zajištění činností podle odstavce 5 je organizace povinna vytvářet rezervu finančních prostředků. Výše rezervy vytvářené na vrub nákladů musí odpovídat potřebám sanace pozemků dotčených dobýváním. Tyto rezervy jsou nákladem na dosaţení, zajištění a udrţení příjmů.

12 Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) 32 odst. 2 Plány otvírky, přípravy a dobývání musí zajišťovat dostatečný předstih otvírky a přípravy výhradního loţiska před dobýváním a jeho hospodárné a plynulé dobývání při pouţití vhodných dobývacích metod a zajištění bezpečnosti provozu. Součástí plánů otvírky, přípravy a dobývání je vyčíslení předpokládaných nákladů na vypořádání důlních škod vzniklých v souvislosti s plánovanou činností a na sanaci a rekultivaci dotčených pozemků včetně návrhu na výši a způsob vytvoření potřebné finanční rezervy ( 31 odst. 6 a 37a). 37a odst. 2 Vytváření rezerv podle odstavce 1 a podle 31 odst. 6 podléhá schválení příslušným obvodním báňským úřadem, který schvaluje téţ čerpání z těchto rezerv po dohodě s ministerstvem ţivotního prostředí České republiky. Tyto finanční prostředky se ukládají na zvláštní vázaný účet v bance a nesmějí být předmětem ručení ani zahrnuty do majetkové podstaty podle zvláštního právního předpisu, ani nemohou být předmětem nařízení a provedení výkonu rozhodnutí. Obvodní báňský úřad si před vydáním rozhodnutí o čerpání z těchto rezerv vyţádá vyjádření dotčené obce. V případě organizací s majetkovou účastí státu rozhoduje obvodní báňský úřad v dohodě s ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky.

13 Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě 10 odst. 2 Plány otvírky, přípravy a dobývání se vypracovávají pro celé výhradní loţisko nebo pro jeho ucelenou část; jde-li o nově budované nebo rekonstruované doly nebo lomy, mohou se tyto plány vypracovat postupně podle jednotlivých etap prací na otvírce, přípravě nebo dobývání. Součástí plánu otvírky, přípravy a dobývání je vyčíslení předpokládaných nákladů na vypořádání očekávaných důlních škod a na sanaci a rekultivaci pozemků dotčených vlivem dobývání výhradního loţiska. Současně musí být předloţen návrh na vytvoření potřebných finančních rezerv a návrh na časový průběh jejich vytvoření. 41 odst. 2 písm. c) Obvodní báňské úřady dále... schvalují v rámci povolování otvírky, přípravy a dobývání výhradních loţisek návrh na vytvoření finančních rezerv pro vypořádání důlních škod a na sanaci a rekultivaci pozemků dotčených vlivem dobývání a rozhodují o jejich čerpání.

14 Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu 8 odst. 1 Aby bylo zabráněno škodám na zemědělském půdním fondu při stavební, těţební a průmyslové činnosti, popřípadě, aby tyto škody byly omezeny na míru co nejmenší, jsou právnické a fyzické osoby tyto činnosti provozující, povinny řídit se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu ( 4), zejména a)skrývat odděleně svrchní kulturní vrstvu půdy, popřípadě i hlouběji uloţené zúrodnění schopné zeminy na celé dotčené ploše a postarat se o jejich hospodárné vyuţití nebo řádné uskladnění pro účely rekultivace anebo zajistit na vlastní náklad jejich odvoz a rozprostření na plochy určené orgánem ochrany zemědělského půdního fondu, pokud v odůvodněných případech tento orgán neudělí výjimku z povinnosti provést skrývku uvedených zemin, b)ukládat odklizové zeminy ve vytěţených prostorech a není-li to moţné nebo hospodářsky odůvodněné, uloţit je v prvé řadě na plochách neplodných nebo na plochách horší jakosti, které byly za tím účelem odňaty ze zemědělského půdního fondu, c)provádět vhodné povrchové úpravy dotčených ploch, aby tvarem, uloţením zeminy a vodními poměry byly připraveny k rekultivaci, pokud provedení rekultivace přichází v úvahu, d)provádět podle schválených plánů rekultivaci dotčených ploch, aby byly způsobilé k plnění dalších funkcí v krajině, e)učinit opatření k zabránění úniku pevných, kapalných a plynných látek poškozujících zemědělský půdní fond a jeho vegetační kryt.

15 Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu 9 odst. 4 Ţádost o souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu podle odstavce 1 podává ten, v jehoţ zájmu má k tomuto odnětí dojít (dále jen "ţadatel"). 9 odst. 5 V ţádosti podle odstavce 4 ţadatel uvede účel zamýšleného odnětí a zdůvodní, proč je navrhované řešení z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu, ţivotního prostředí a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. K ţádosti připojí ( ) -plán rekultivace, má-li být půda po ukončení účelu odnětí vrácena do zemědělského půdního fondu nebo rekultivována zalesněním (osázením dřevinami nebo keři) či zřízením vodní plochy, -předběţnou bilanci skrývky kulturních vrstev půdy a návrh způsobu jejich hospodárného vyuţití. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu můţe v nezbytných případech poţadovat předloţení dalších dokladů potřebných k posouzení ţádosti. 9 odst. 6 Orgán ochrany zemědělského půdního fondu posoudí ţádost a její přílohy a shledá-li, ţe půda můţe být odňata ze zemědělského půdního fondu, vydá k tomuto odnětí souhlas, ve kterém zejména ( ) schválí plán rekultivace podle odstavce 5 písm. e), popřípadě stanoví zvláštní reţim jeho provádění hlediska časového plnění a ukončení prací, jsou-li pro to zvláštní důvody při lomové (povrchové) těţbě uhlí nebo při geologickoprůzkumných pracích, zejména u velmi hlubokých vrtů.

16 Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) 13 odst. 3 Právnické a fyzické osoby provádějící stavební, těţební a průmyslovou činnost jsou dále povinny ( ) průběţně vytvářet předpoklady pro následnou rekultivaci uvolněných ploch; po ukončení záboru pozemku pro jiné účely neprodleně provést rekultivaci dotčených pozemků tak, aby mohly být vráceny plnění funkcí lesa (.). 16 odst. 2 V rozhodnutí o odnětí nebo o omezení orgán státní správy lesů ( ) schválí plán rekultivace, pokud je nezbytný ( ).

17 Zákonné podmínky rekultivačního cyklu Fáze přípravy Fáze důlnětechnická Fáze ekotechnická Období postrekultivační 1. Proces EIA. 2. Schválení souhrnného plánu sanace a rekultivace. 3. Rozhodnutí o výši finanční rezervy na sanaci a rekultivaci (Kč/t). 4. Povolení záboru zemědělské a lesní půdy a schválení plánu její rekultivace. 5. Povolení vyuţití potřebného území mimo dobývací prostory k zaloţení výsypek či rekultivacím. 1. Dodrţování podmínek povolení hornické činnosti, plánů otvírek, přípravy a dobývání a dokumentace důlních děl (ve vztahu k rekultivaci např. selektivní skrývka nadloţí, deponie ornice a zúrodnitelných substrátů, usnadnění budoucí sanace cílenou volbou báňských postupů včetně způsobu zakládání a tvarování výsypek a závěrných svahů) 2. Tvorba finanční rezervy na sanaci a rekultivaci v předepsané výši. 1. Dodrţování souhrnného plánu sanace a rekultivace co do objemu a časového postupu. 2. Dodrţování plánů rekultivace zemědělské a lesní půdy navracení půdy zemědělské a lesní výrobě na předepsané výměře. 3. Dodrţování podmínek územních rozhodnutí a plnění jimi schválených projektů rekultivace zejména kvalitativní parametry jednotlivých druhů rekultivace. 1. Dodrţování manipulačních řádů a provozních řádů při nakládání s vodami a provozování vodních děl zřízených v rámci sanace a rekultivace.

18 Financování rekultivací zákon č. 44/1988 Sb. důlní společnost je povinna zajistit sanaci a rekultivaci a vytvářet k tomuto účelu průběţně finanční rezervu na vrub nákladů, a to odvodem na zvláštní vázaný účet. Výši odvodu vztaţeného na tunu vytěţeného nerostu stanoví báňský úřad v povolení hornické činnosti, obvykle fixní částkou platnou pro celou dobu platnosti povolení se stanovenou valorizací. Výše odvodu se můţe rozhodnutím báňského úřadu v průběhu času měnit. Způsob kalkulace odvodu a míra jeho valorizace nejsou zákonem stanoveny, výše rezervy by však měla ke dni ukončení ţivotnosti dolu v úplnosti pokrýt náklady na sanaci a rekultivaci ve smyslu zákona.

19 Financování rekultivací v lokalitách s těţbou ukončenou před privatizací těţebního průmyslu Rekultivační dluh zaniklých státních těţebních organizací, které ukončily činnost před privatizací těţebního průmyslu, je postupně hrazen státem z výnosu privatizace. Jedná se zejména o těţební lokality bývalých lomů Most a Chabařovice ve střední a východní části Mostecké pánve, u nichţ je v současnosti dokončována rekultivace řízeným zatápěním s vyuţitím převodů disponibilních povrchových vod z přilehlých povodí. Rekultivaci těchto lokalit zajišťuje specializovaný státní podnik Palivový kombinát Ústí nad Labem, s.p. Pravidla pro financování rekultivací v těchto případech jsou vymezena usnesením Vlády České republiky č. 50/2002 a usneseními následujícími.

20 Problémy a výzvy Nedostatečné zohlednění dlouhodobosti a kontinuity rekultivačního cyklu u hnědouhelných dolů chybí dohled nad dlouhodobým vývojem bilance ploch. Objem obligatorních rekultivačních závazků za zábory zemědělské půdy neodpovídá reálné perspektivě jejího využívání a omezuje přírodě blízké způsoby rekultivace. Způsob kalkulace a tvorby rekultivační rezervy nezohledňuje přiměřeně proměnlivost rekultivačních nákladů v průběhu jednotlivých etap existence důlního díla a nezaručuje jistotu jejich budoucího pokrytí v plném rozsahu zákonných požadavků. Není vyjasněn vodoprávní statut budoucích zbytkových jezer. Plánování rekultivací je stále nedostatečně koordinováno s územním plánováním, protože oba procesy probíhají v odlišném institucionálním a právním prostředí; to má v konečném důsledku dopady na racionální využívání rekultivovaných ploch, které často leží ladem. Deficit regionálního pohledu a širší územní koordinace v oblasti plánování sanací a rekultivací, za něž odpovídají provozovatelé jednotlivých důlních děl. Absence komplexní právní úpravy celého rekultivačního cyklu - právní, plánovací, institucionální i personální diskontinuita mezi etapou rekultivace a obdobím trvalého užívání a správy.

21 Děkuji za pozornost. Tomáš Burian, Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor ţivotního prostředí a zemědělství