Květnaté louky - druhově pestré porosty. Ing. Marie Straková, Ph.D., Agrostis Trávníky, s.r.o.

Transkript

1 Květnaté louky - druhově pestré porosty Ing. Marie Straková, Ph.D., Agrostis Trávníky, s.r.o.

2 Terminologie druhově pestrých porostů Pícninářství louky a pastviny = trvalý nebo dočasný travní porost, produkční funkce Loukaje travobylinné společenstvo využívané převážně kosením (na seno nebo senáž) Pastvina je travobylinné společenstvo využívané převážně spásáním Trávníkářství - neprodukční funkce CSN : 3.1 trávník: rostlinný pokryv tvořený travami včetně vegetační vrstvy pevně prorostlé jejich kořeny a odnožemi, který zpravidla není zemědělsky využíván; podle účelu použití může obsahovat také bobovité a další byliny krajinný trávník

3 ČSN Technologie vegetačních úprav v krajině - Trávníky a jejich zakládání. Krajinný trávník dle ČSN zahrnuje převážně extenzívně využívané nebo pěstované porosty ve veřejné a soukromé zeleni, v krajině, u komunikací, na rekultivovaných plochách, druhově bohaté porosty lučního charakteru. Jedna se o trávníky se širokým spektrem použití podle účelu a stanoviště, např. jako ochrana proti erozi, odolnost na extrémních stanovištích, základ pro rozvoj stanovištně vhodných biotopů, zpravidla nezatížitelné nebo jen málo zatížitelné. Nároky na péči jsou u krajinných trávníků velmi malé až střední, ale ve zvláštních případech až velmi vysoké. Kategorie krajinný trávník dle výše uvedené definice zahrnuje veškerá travní společenstva mimoprodukčního charakteru.

4 Zahradní a krajinářská architektura Květnatá louka je dle terminologie ČSN Sadovnictví a krajinářství přirozený, záměrně založený nebo přísevem upravený travní porost s výrazným podílem dvouděložných bylin Louka je přírodě podobný vegetační prvek, který nevylučuje druhovou pestrost, a jeho vlastnosti odpovídají záměru zahradního architekta Luční trávník Neprodukční funkce

5 Krajinné trávníky -uměle (účelově) vymezená kategorie travních nebo trávo-bylinnýchspolečenstev s různou neprodukční funkcí a s různou mírou stability. Jedná se o trávníky, které nenaplňují definici kategorií trávníku parterového, parkového a sportovního podle ČSN účelově -ve smyslu širokého spektra funkcí (zakládáme za konkrétním účelem -a těch je mnoho) s různou mírou stability -schopnost odolávat změnám neprodukční vymezení proti produkčním negativní vymezení ČSN vyžaduje aktualizaci této normy

6 PŘÍKLADY DRUHOVĚ PESTRÝCH SMĚSÍ PODLE ZPŮSOBU VYUŽITÍ POROSTU Mimoprodukční využití v intravilánu Mimoprodukční využití v extravilánu Produkční využití Přírodní zahrady Bylinné trávníky Zelené střechy a fasády Štěrkové trávníky Letničkové směsi Emotivní směsi Krajinné trávníky Specifické biotopy Rekultivace Golfové rafy Regionální směsi Pícní směsi (luční a pastevní) Biopásy Směsi pro lesní zvěř Medonosné směsi Směsi pro bioplynky

7 Význam druhově pestrých směsí Podpora biodiverzity Snížení nákladů na péči Krajinotvorný Estetický Protierozní Stabilizační Ekologický Dietetický

8 Rozmanitost flóry i fauny Vazba vývojových fází hmyzu na konkrétní rostlinné druhy Kryt drobného ptactva a drobných živočichů Pestrost a dostupnost potravy zvyšuje pestrost druhů Podmínky pro opylovače = opylování ovocných stromů Suché trávníky (stepi) = výskyt syslů Výskyt konkrétních travobylinných společenstev (a tím i druhů rostlin a živočichů) je podmíněn nejen stanovištními podmínkami, ale také péčí a využíváním těchto ploch.

9 Motýlí louky nejen byliny, ale i trávy! Kostřava ovčí = okáč písečný, okáč skalní Vičenec ligrus = modrásek vičencový a ligrusový Úročník bolhoj = modrásek P. doliras Vojtěška setá, čičorka pestrá, jetel = žluťásci C. hyale, C. crocea, C. australis, C. erate + modrásci L. bellargus, P. icarus.

10 Historie Kolem roku 1260 Albert Magnus De vegetabilibus Tráva se hodík potěšení zraku v okrasné zahradě a pokrývá zem, takže se na ní dá čistě sedět. Chce však mít půdu ulehlou, udusanou a suchou, neboť na níse tráva stávádrobnou a příjemnou. Naúrodné a měkké půdě však příliš bují a mísí se mezi ni jiné byliny, jež příjemné nejsou. Ti, kteří dělají okrasné zahrady, stloukají půdu v trávě palicemi a silně udusávají trávu před obdobím jara.

11 Středověké zahrady Zemědělské encyklopedie, kapitoly o zakládání okrasných zahrad Výskyt kvetoucích bylin byl považován za přednost Extenzívní péče bez hnojení a bez častého kosení Zakládání nových ploch drnováním Plochy k provozování míčových her Počátek bowlingu 1299 založena travnatá hrací dráha

12 Hortus conclusus zahrada uzavřená

13 Renesanční zahrady Rozkvetlé louky se staly součástí tzv. Locus amoenus líbezného místa Návrat k antickým vzorům římských zahrad Travobylinné porosty tvořily důležitou součást zahrady a plnily různé funkce, od nichž se ovíjel způsob údržby a výška porostu Nové plochy se zakládaly drnováním Heřmánkové trávníky Travnatá sportoviště pro golf, kroket, míčové hry Sečení srpem, kosami, okraje trávníků se zastřihovaly nůžkami, sečení i 2x měsíčně

14 Barokní zahrady Rozdíl v trávnících mezi Anglií a střední Evropu Intenzívní péče o některé typy trávníků Zvyšování podílu trav na úkor dvouděložných bylin v trávníku Travnaté svahy, terénní zlomy a kopečky Zakládání drnováním, výsevem a přísevy bylin do trávníku

15 Krajinářský park Výsadní postavení travnatých ploch kontrast, moment překvapení a skrytí hranic (příkop Ha Ha) 18. st. rozvoj semenářství, specializace dle agroekologických podmínek 19. st. obchod osivem, sestavování směsí z 12 travních druhů Jílek vytrvalý nejvýznamnější travní druh Parametry pro trávník: hustota, homogenita textury, barva, vytrvalost Směsi osiv s podílem trav i bylin (štírovník, čičorka, hvozdík, řebříček, ) Hnojení, závlaha, odplevelování, vřetenové sekačky (1831)

16

17 Česká republika 18. st. největší podíl luk a pastvin v krajině 2. pol. 19. st. hnojení za účelem zvýšení produkce 1. pol. 20. st. stále ještě převaha živinami chudších až středně bohatých luk a pastvin = druhově pestré louky 1948 nástup socialistické velkovýroby (kolektivizace, meliorace, kejdování, rozorávání mezí, apod ) Konec 80. let 20.st. nejvyšší míra zornění v Evropě = 75 % 1989 zatravňování orné půdy druhově chudými směsi s mezirodovými hybridy (Festulolium)

18 Ekologická obnova travních porostů Pod pojmem ekologická obnova rozumíme vědecky podloženou obnovu narušených, degradovaných nebo iúplně zničených ekosystémů. Důraz na regionalitu (Standardy AOPK) Odrůdy trav a jetelovin pouze českého původu (Studie MŽP) Vazba standardů na dotace (problémy při změně složení) Registrace směsí pro zemědělské a nezemědělské využití ÚKZÚZ Problémy při získávání osiva bylin Úpadek travního semenářství Příklady dobré praxe (Bílé Karpaty, Moravský kras, Krnap)

19 Ekologická obnova luk apastvin 1. Obnova degradovaných luk změnou managementu 2. Obnova luk na místech, kde již louky nejsou Způsoby obnovy při zatravňování orné půdy: a) Komerční směsí semen b) Regionální směsí semen c) Spontánní sukcesí

20 Přírodní limity ekologické obnovy travních porostů - Příliš pokročilá sukcese - Nedostatečný výskyt žádoucích (cílových) druhů v okolní krajině - Nedostatek zdrojových luk - Velké změny stanovištních poměrů (eutrofizace, odvodnění) Sociální limity ekologické obnovy travních porostů - Finanční náročnost - Neznalost - Chybná argumentace - Lidská omezenost

21 Úspěšnost rostlinných druhů v pronikání na zatravněné plochy (Jongepierová, 2009; data z celé ČR) Taxon Úspěšnost (%) Taxon Úspěšnost (%) Taraxacum sect. Ruderalia 89,3 Myosotis stricta 55,7 Achillea millefolium 83,5 Ranunculus acris 55,0 Veronica chamaedrys 81,3 Vicia cracca 55,0 Cerastium holosteoides 80,5 Galium saxatile 55,0 Chaerophyllum aureum 76,3 Leucanthemum vulgare 54,3 Rumex acetosa 72,6 Trifolium campestre 52,7 Plantago lanceolata 71,2 Campanula patula 52,4 Rumex obtusifolius 67,4 Hieracium aurantiacum 49,2 Veronica serpyllifolia 64,8 Vicia hirsuta 48,3 Veronica arvensis 64,0 Cirsium arvense 48,1 Ranunculus repens 63,3 Myosotis arvensis 48,0 Trisetum flavescens 62,5 Galium mollugo 47,1 Hypericum maculatum 61,2 Stellaria graminea 45,0 Anthriscus sylvestris 59,2 Viola arvensis 43,3

22 Doporučení Evropské unie - do roku 2020 by měly členské země obnovit alespoň 15 % degradovaných ekosystémů Ochrana místního genofondu Regionální osivoje definováno jako osivo, jehož semena jsou získávána, množena a používána uvnitř dané oblasti původu bez šlechtitelských procesů. Jeho druhové složení vychází zpřirozených společenstev daného území.

23 Regiony v Německu a ČR

24 Rozdělení České republiky do oblastí původu osiva Hercynská pohoří a jejich podhůří Sudetská pohoří a jejich podhůří Pohoří Českého masivu a jejich podhůří Polabí a přilehlé teplé pahorkatiny Panonská nížina a přilehlé teplé pahorkatiny Karpatská pohoří a jejich podhůří

25 Příklad složení regionální směsi pro region Moravský kras Bromion Komerční trávy % Regionální trávy Arrhenatherum elatius Brachypodium pinnatum Poa pratensis Festuca rupicola Anthoxanthum odoratum Festuca rubra Komerční jeteloviny 3-5 % Regionální jeteloviny Securigera varia Genista tinctoria Trifolium alpestre Trifolium rubens Pěstované byliny 7-10 % Doplňkové druhy Centaurea scabiosa Bupleurum falcatum Centaurea stoebe Origanum vulgare Gallium album Ranunculus bulbosus Helianthemum grandiflorum Seseli osseum Hypericum perforatum Teucrium chamaedrys Knautia arvensis agg. Verbascum nigrum Sanguisorba minor Stachys recta %

26

27

28

29

30

31 Vhodnost travních druhů pro vybraná společenstva Travní druh Arrhenatherion Bromion Cynosurion Polygono-Trisetion Agrostis capillaris X X X Alopecurus pratensis X X X Antoxanthum odoratum X X X X Arrhenatherum elatius X X Cynosurus cristatus X X X Dactylis glomerata X X X X Festuca pratensis X X X Festuca rubra X X X X Holcus lanatus X X X Lolium perenne X Phleum pratense X X X X Poa compressa X Poa palustris X Poa pratensis X X X X Trisetum flavescens X X X

32 Travní druh Vývoj výměry množitelským ploch trav v ČR Uznaná plocha (ha) 2012 Uznaná plocha (ha) 2013 Výměra přihlášených množitelských ploch trav v roce 2015 (ha) Výměra přihlášených množitelských ploch trav v roce 2016 (ha) Poznámka k roku 2016 Agrostis capillaris 85,12 64,91 11,75 0,50 Alopecurus pratensis 100,69 103,11 125,19 131,37 Anthoxanthum odoratum 14,65 7,00 0,00 0,00 Arrhenatherum elatius 81,47 83,88 122,13 101,78 Rožnovský tvoří 40 %, tj. 40,53 ha Cynosurus cristatus 17,36 25,30 24,20 9,05 vývoz do Německa Dactylis glomerata 322,17 210,06 242,14 224,47 odrůda Dana tvoří 12 %, tj. 27 ha Festuca pratensis 624,53 546, , ,00 Festuca rubra s. l. 1026, ,73 961,12 720,16 úplně chybí dlouze výb. Táborská Festuca trachyphylla 47,99 Holcus lanatus 0,02 0,15 0,00 0,00 Lolium perenne 1090, ,33 848,84 988,50 Phleum nodosum 0,05 Phleum pratense 823,29 784,85 796,91 815,88 Poa compressa 0,00 Poa nemoralis 0,52 Poa palustris 24,22 12,70 0,60 0,10 odrůda Rožnovská Poa pratensis 282,97 225,42 135,61 142,66 Slezanka tvoří 33 % Trisetum flavescens 50,68 32,66 11,64 23,79 Rožnovský tvoří 23%, tj. 5,57 ha

33 Důvody poklesu výroby osiva trav a jetelovin Náročná technologie výroby, mechanizace Pokles živočišné výroby od roku 2007, vdůsledku toho snížení poptávky Nízké výkupní ceny v porovnání s majoritními plodinami Nízké hektarové výnosy Úbytek zkušených pěstitelů Rychlý pokles klíčivosti při nevhodném termínu sklizně Nárůst bioplynových stanic

34 Seznam domácích odrůd vytrvalých druhů trav registrovaných nebo s udělenými ochrannými právy Travní druh Agrostis gigantea Roth psineček veliký Agrostis capillaris L. psineček obecný Agrostis stolonifera L. psineček výběžkatý Alopecurus pratensis L. psárka luční Anthoxantum odoratum L. tomka vonná Arrhenatherum elatius (L.) P. Beauv. ex J.S.et K.B. Presl ovsík vyvýšený Bromus inermis Leysser sveřep bezbranný Bromus marginatus Nees ex Stend sveřep horský Cynosurus cristatus L. poháňka hřebenitá Dactylis glomerata L. srha laločnatá Dactylis aschersoniana L. srha hajní- Aschersonova Deschampsia caespitosa(l.) P. Beauv. metlice trsnatá Festuca arundinacea Schreb. kostřava rákosovitá Festuca ovina L. kostřava ovčí Festuca pratensis Huds. kostřava luční Odrůdy (tučný tisk původ pouze v domácích ekotypech ) Janek, Rožnovský, Václav Golf, Kuzma, Polana, Teno, Venca, Vítek Horus, Trylek Talope, Vulpina, Zuberská Jitka Median, Rožnovský Radmil, Tabrom Tacit Rožnovská Dana, Lada, Niva, Toscali, Vega, Velana, Zora Tosca Kometa, Meta, Sibir Johanka, Kora, Promona, Prosteva, Zuzana Lucka Otava, Pastorela, Pronela, Rožnovská Festuca rubra L. kostřava červená Festuca trachyphylla kostřava drsnolistá Holcus lanatus L. medyněk vlnatý Lolium perenne L. jílek vytrvalý Phleum bertolonii DC. bojínek cibulkatý Phleum pratense L. bojínek luční Poa compressa L. lipnice smáčknutá Poa nemoralis L. lipnice hajní Poa palustris L. lipnice bahenní Poa pratensis L. lipnice luční Trisetum flavescens (L.) P. Beauv. trojštět žlutavý Andulka, Aranka, Barborka, Blanka, Citera, Ferota, Fidelio, Jitka, Klarka, Makyta, Mirka, Monika, Nikolka, Petruna, Protenza, Rosana, Táborská, Tagera, Tamburina, Terka, Tokata, Tradice, Vendula, Viktorka, Zulu Dorotka, Jana, Štěpánka Hola Ahoj, Algol, Bača, Doton, Filip, Hamlet, Handicap, Hannibal, Helada, Hele, Hobby, Honzík, Jakub, Jantar, Jaran, Jaspis, Jonas, Jozífek, Kelt, Kentaur, Kertak, Korok, Linar, Lonar (4n), Mirek, Mustang (4n), Olaf, Patrik, Pepa, Proly, Promed, Pronum, Propan, Propoz, Sadek, Slávek, Sport, Talon, Tarpan (4n), Tremolo, Zamini, Zekol, Zelot, Zifer, Zirkon Latima, Zubr Bobr, Sobol, Větrovský Razula Dekora, Tanemo Rožnovská Harmonie, Hekate, Hetera, Hifi, Slezanka, Zuzka Rožnovský, Větrovský

35 Druh jeteloviny Seznam domácích odrůd jetelovin registrovaných nebo s udělenými ochrannými právy Antbyllis vulneraria L Úročník bolhoj Astragalus cicer L. Kozinec Galega orientalis Lam. Jestřabina východní Lanthyrus sativus L. Hrachor setý Lotus corniculatus L. Štírovník růžkatý Melilotus albus Medik. Komonice bílá Medicago lupulina L. Tolice dětelová Onobrychis viciifolia Scop. Vičenec Trifolium alexandrinum L. Jetel alexandrijský Trifolium ambiguum M.Bieb. Jetel kavkazský Trifolium arvense L. Jetel rolní Odrůdy (tučný tisk původ pouze v domácích ekotypech ) Pamir Astra Lena Radim Lotar, Taborak Běla Ekola Višňovský Faraon Vonek Rolan Trifolium campestre Schreb. Jetel ladní Trigonella foenum-graecum L. Pískavice řecké seno Trifolium fragiferium L. Jetel jahodnatý Trifolium hybridum L. Jetel zvrhlý Trifolium incarnatum L. Jetel nachový Trifolium nigrescens Viv. Jetel(T.nigrescens Viv.) Trifolium ochroleucum Huds. Jetel bledožlutý Trifolium pannonicum Jacq. Jetel panonský Trifolium pratense L. Jetel luční Trifolium repens L. Jetel plazivý Trifolium resupinatum L. Jetel zvrácený Macik Hanka Fragan Pooderský, Táborský, Trend Kardinál Slatr Helian Panon Agil, Amos, Beskyd, Bivoj, Blizard, Bonus, Brisk, Callisto, Cyklon, Dolina, Dolly, Elara, Fresko, Garant, Hammon, Himalia, Chlumecký, Kvarta, Nodula, Ostro, Radan, Rasmus, Respect, Rezista, Slavín, Slavoj, Sprint, Spurt, Start, Suez, Tábor, Tempus, Trubadur, Van, Vendelín, Vesna, Vltavín, Vulkán, Zefyr Bak, Bobr, Borek, Hájek, Jura, Klement, Král, Kron, Luke, Nivel, Vysočan Pasat

36 Speciální směs oligotrofní pro Krkonoše Speciální směs Oligotrofní pro Krkonoše Speciální směs Oligotrofní pro Krkonoše Speciální směs Oligotrofní pro Krkonoše Číslo partie: /01 Číslo partie: /01 Číslo partie: /01 Směs pro: nezemědělská výroba Směs pro: nezemědělská výroba Směs pro: nezemědělská výroba Datum míchání směsi: Datum míchání směsi: Datum míchání směsi: Druh: Odrůda: % % % Trojštět žlutavý Větrovský 5,7 Trojštět žlutavý Rožnovský 7 2 Kostřava červená Viktorka 37, ,3 Kostřava červená Levočská Kostřava luční Otava ,7 Psineček obecný Vítek Tomka vonná Jitka 3

37 Speciální směs mezotrofní pro Krkonoše Speciální směs Mezotrofní pro Krkonoše Speciální směs Mezotrofní pro Krkonoše Číslo partie: /01 Číslo partie: /01 Směs pro: nezemědělská výroba Směs pro: zemědělská výroba Datum míchání směsi: Datum míchání směsi: Druh: Odrůda: % % Trojštět žlutavý Větrovský Psárka luční Zuberská 8 18 Ovsík vyvýšený Median 22 Kostřava červená Viktorka 12 Kostřava červená Levočská 40 Kostřava červená Táborská 28 Srha laločnatá Baridana 4 4,6 Srha laločnatá Dana 1,4 Bojínek luční Sobol 6 Bojínek luční Bobr 16

38 Návěsky na pytli

39 Aspekty výběru bylin do směsi pro zvěř Kvantita x kvalita píce Jednoleté x víceleté porosty Převaha jednoho druhu zvěře x rovnoměrné zastoupení více druhů zvěře Suché x vlhčí stanoviště Osluněná x zastíněná lokalita Divoká zvěř x hospodářská zvířata

40 Luční a pastevní plevele Jedovaté druhy Druhy znehodnocující živočišné produkty Druhy mechanicky poškozující trávící orgány Druhy, které dobytek obchází Druhy s přízemní listovou růžicí Parazitující rostlinné druhy

41 Pícní kvalita vybraných lučních bylin Rostlinný druh Koncentrace energie v píci (NEL.MJ.kg -1 suš.) Stravitelnost org. hmoty (%) Hypericum perforatum Rumex acetosa Plantago lanceolata Achillea millefolium Alchemilla pratensis 6,34 75,44 5,07 63,45 6,54 83,24 6,15 78,66 6,16 75,28

42 Krmná hodnota rostlinných druhů Kh = 8 Plnohodnotné Většina kulturních jetelovin a trav Kh = 4-7 Hodnotné Jitrocel kopinatý, kontryhel obecný, řebříček obecný Kh = 1-3 Málo hodnotné Kohoutek luční, kopretina bílá, Kh = 0 Bezcenné Máta dlouholistá Kh = -1 Jedovaté Přeslička bahenní, ocún jesenní, pryskyřník prudký

43 Achillea millefolium Řebříček obecný Má širokou stanovištní amplitudu, patří mezi nejrozšířenější bylinný druh v lučních a pastevních porostech. Řebříček je velmi chutný v mladém stavu, ale stářím klesá jeho stravitelnost, proto by množství řebříčku v porostu nemělo přesáhnout 10 %. Jako léčivka posiluje cévní systém a používá se při žaludečních obtížích, obsahuje eterické oleje. Má mimořádný význam pro mladá zvířata díky vysokému obsahu fosforu (P: 0,400 0,650 % v abs. suš.) a dalších minerálních látek. Velmi dobře snáší spásání a sešlapávání pasenými zvířaty.

44 Carum carvi -Kmín kořenný patří mezi byliny s velmi dobrou pícninářskou hodnotou. Jedná se o dvouletou rostlinu, která se uplatňuje na úrodných vlhčích lokalitách ve všech oblastech. Díky ranému dozrávání se v porostech dobře rozmnožuje i generativně. Příznivě působí na trávení a snižuje nebezpečí nadýmání, v porostech je vhodnější jeho nižší zastoupení.

45 Anthriscus sylvestris Kerblík lesní se hojně vyskytuje na vlhčích stanovištích. Při aplikaci vyšších dávek dusíku formou animálních hnojiv se stává ruderálním plevelem se sklonem k porostové dominanci. Uspokojivou krmnou hodnotu bylina vykazuje do nástupu kvetení, později stonky silně dřevnatí a jsou bezcenné.

46 Alchemilla vulgaris Kontryhel obecný je chutným a hodnotným druhem. Poskytuje píci dobré kvality, působí dieteticky a po spasení dobře obrůstá. Je nenáročný na živiny a polohu, roste spíše na středně vlhkých až vlhčích stanovištích. Při intenzivním hnojení z porostů ustupuje.

47 Pastinaca sativa Pastináksetý bývá nejhojněji zastoupen v ovsíkových loukách. Podobně jako např. kerblík a ostatní zástupci čeledi mrkvovitých ve starším stavu dřevnatí a při sušení se jeho listy odrolují. Při menším podílu v porostu působí před květem jeho listy dieteticky.

48 Plantago lanceolata -Jitrocel kopinatý poskytuje dieteticky hodnotnou píci, na začátku květu je jeho stravitelnost až 73%, významné jsou také jeho léčivé účinky - působí antibakteriálně, při léčení ran, podporuje tvorbu žaludečních šťáv. Z porostů po prvních dvou letech ustupuje zřejmě pro nedostatek světla, nejvíce se uplatňuje v nižších porostech. Produkční význam je nízký.

49 Sanquisorba officinalis Krvavec toten má širokou stanovištní amplitudu, preferuje vlhčí místa středních poloh. V nižších polohách roste na sušších stanovištích krvavec menší (Sanquisorba minor), který má podobné pícní vlastnosti. Krvavec toten poskytuje jemnou a chutnou píci s velmi dobrými dietetickými vlastnostmi a protiprůjmovými účinky. Na jeho výskyt je vázán životní cyklus motýla modráska bahenního. Modrásek bahenní se vyskytuje se na mokrých rašelinných loukách, kde ve větším množství krvavec toten roste. Vajíčka klade na květní hlávky (hnědého nebo černopurpurového zbarvení) této rostliny na vzpřímeném stonku, které housenka motýla požírá.

50 Galium mollugo Svízel povázka nemá produkční význam, ale jeho pícninářská hodnota je uspokojivá. Při spásání je z porostů vytlačován, hůře obrůstá. V mladém a zeleném stavu jej zvířata rády přijímají. Vyskytuje se často na kyprých humózních půdách, často na sušších stanovištích.

51 Pernatá zvěř koroptve, bažanti Nutnost roztříštit plochy v krajině, aby byl zabezpečen úkryt zvěře Zdravotní stav zvěře je vždy lepší při pestřejší stravě Porost tvořící úkryt by měl nabízet i potravu Potravou není pouze osivo bylin ze směsi, ale především hmyz a jeho larvy Výskyt hmyzu pozitivně ovlivňuje především zastoupení bylin v porostu

52

53 Vysoká zvěř Porost tvořený trávami, vytrvalými jetelovinami a jednoletými jetelovinami (jetel nachový, jetel alexandrijský, vikve, lupina), které zvěř včas přilákají k pastvě a chrání před okusem pomaleji rostoucí druhy Z bylin jsou důležité nejen dieteticky vhodné druhy, jako je jitrocel a řebříček, ale i např. čekanka obecná, na které si srnci čistí paroží Ze směsi je potřeba vyloučit rostliny jedovaté, trnité a invazní a druhy se sklonem k porostové dominanci

54 Byliny a jejich léčebné účinky pro zvěř Zemědým lékařský, Boryt barvířský, Potočnice lékařská, Průtržník lysý, Routa vonná, Sléz lesní, Sporýš lékařský, Yzop lékařský, Celík zlatobýl, Mateřídouška obecná, Vratič obecný, Světlík lékařský, Vrbovka úzkolistá,.. -Obsahují různé alkaloidy, glykosidy, éterické oleje, hořčiny, vitamíny, polysacharidy, slizy, třísloviny, apod.

55 Směs pro myslivecké odváděcí políčko Složení: Trávy: 43% Bojínek luční 3% Lipnice luční 10% Kostřava červená výběžkatá 10% Kostřava luční 15% Ovsík vyvýšený 5% Jeteloviny: 57% Jetel luční (4n) 10% Jetel nachový inkarnát 7% Jetel plazivý 15% Štírovník růžkatý 5% Úročník lékařský 5% Vojtěška setá 15% - směs pro osetí orné půdy - snížení škod zvěří na okolních kulturách - získání kvalitního sena - výživa pro srnčí, zajíce - úkryt pro bažanty - délka využívání cca 4-5 let - zvýšení půdní úrodnosti - atraktivní pro opylovače - doporučený výsevek kg/ha

56 Zásady skladby společenstva o poměru jetelovin, trav a bylin v pícní směsi Čím delší doba využívání porostu tím vyšší počet druhů tím nižší podíl jetelovin ve výsevku tím nižší podíl trsnatých a vyšší podíl výběžkatých druhů trav Do luk vyšší podíl trav vysokých. Do pastvin zvýšený podíl trav výběžkatých

57 Směsi pro opylovače víceleté a jednoleté Nabízí zdroj pylu a nektaru v přírodě žijícím opylovačům Poskytuje úkryt drobné zvěři Díky zastoupení lnu, luskovin, pohanky poskytuje potravu i ptákům Má dlouhou periodu kvetení Mladá pastva a hmyz jsou zdrojem potravy pro mladé bažanty Směs neobsahuje žádné travní druhy Termín výsevu je nejlepší na jaře Doporučený výsevek 2-4 g/m 2

58 Metody získávání semen v druhově bohatých travních porostech Sklizeň zeleného sena Sklizeň sena Kombajnová sklizeň porostu Výmlat sena Kartáčování porostu Sklizeň vakuovým sklízečem Výdrolky ze sena Odebírání svrchní vrstvy půdy Odebírání bloků travního drnu

59

60

61 Úskalí realizací Veliké počáteční nadšení Pomalý vývoj a zapojení Vysoké zaplevelení Vysoká cena x pomalý efekt!!! Problém s biomasou Chybějící mechanizace Slabá komunikace a chybějící argumenty

62 Zakládání druhově pestrých směsí Termín výsevu = podzim x jaro Výsevek = podle účelu od 2 do 30 g/m 2 Způsob aplikace Složení směsi = trávy x byliny Allelopatie a konkurenční vztahy Dormance semen a počet diaspor Četnost a výška kosení Způsob využití + efekt sešlapávání

63 Klademe si správné otázky? Rodinná zahrada nebo volná krajina? Malá nebo velká plocha? Nové založení louky nebo dosev? Přirozenost nebo kreativita? Rychlý efekt nebo trpělivost? Znám dobře stanovištní podmínky?

64 Porost po seči v červenci (směs trávy + bylinné druhy)

65 Porost po seči v červenci (pouze bylinné druhy)

66 Květnaté koberce

67

68

69

70

71

72 Prostor pro diskuzi, dotazy a vaše zkušenosti