ÚSTAVNÍ ZÁKON ze dne 2014, o obecném referendu. Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky: Působnost
|
|
- Eduard Sedláček
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 ÚSTAVNÍ ZÁKON ze dne 2014, o obecném referendu Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky: Působnost Tento ústavní zákon stanoví podmínky, za kterých lid vykonává státní moc přímo. Obecné referendum Přímo lid vykonává státní moc referendem. Obsah referenda V referendu lze rozhodovat o všech otázkách vnitřní nebo zahraniční politiky státu. To zahrnuje schválení osnovy zákona, včetně ústavního, a souhlas s ratifikací nebo vypovězením mezinárodní smlouvy. Otázka pro referendum Otázka pro referendum je jednoznačná, srozumitelná a formulována tak, aby bylo možné se k ní vyjádřit buď slovem ano, anebo ne. Kombinování otázek V témže referendu se pokládá k téže věci vždy pouze jedna otázka; položeno však smí být více otázek k různým věcem. Osobní působnost Oprávnění hlasovat v referendu má každý zletilý občan České republiky s trvalým pobytem na území České republiky.
2 - 2 - Místní působnost Hlasování v referendu se koná pouze na území České republiky. Petice k vyhlášení referenda Návrh na vyhlášení referenda podává ve formě společné petice nejméně lidí oprávněných hlasovat v referendu; navrhovatelem je petiční výbor. Vyhlášení referenda Ministerstvo vnitra vyhlásí referendum, a. obdrží-li petici splňující požadavky podle, b. na návrh vlády, c. na návrh nejméně 50 poslanců, d. na návrh nejméně 33 senátorů, nebo e. na návrh kraje. Doba konání referenda (1) Ministerstvo vnitra vyhlásí referendum tak, aby se konalo nejdříve 6 měsíců a nejpozději 12 měsíců ode dne, kdy mu byl doručen řádný návrh na vyhlášení referenda. (2) Mělo-li by se referendum konat v posledních 6 měsících volebního období Poslanecké sněmovny, třetiny senátorů, Evropského parlamentu nebo prezidenta republiky nebo funkčního období zastupitelstev územních samosprávných celků, vyhlásí ministerstvo vnitra v součinnosti s prezidentem republiky nebo předsedou Senátu referendum tak, aby se konalo spolu s volbami do Poslanecké sněmovny, Senátu Evropského parlamentu, prezidenta republiky nebo do zastupitelstev územních samosprávných celků. Vysílací čas V době začínající 16 dnů a končící 48 hodin před zahájením hlasování se vyhradí pro referendum v Českém rozhlase celkem 5 hodin a v České televizi celkem 5 hodin vysílacího času, který se bezplatně rozdělí rovným dílem mezi navrhovatele a oponenty. Quorum Povinné quorum pro účast v referendu nelze stanovit.
3 - 3 - Přijetí rozhodnutí nebo právního předpisu Rozhodnutí nebo právní předpis je v referendu přijat, jestliže se pro to v hlasování vyslovila nadpoloviční většina všech hlasujících. Vyhlášení rozhodnutí nebo právního předpisu Rozhodnutí nebo právní předpis přijatý v referendu oznámí prezident republiky ve Sbírce zákonů. Opakované referendum Referendum se smí ve stejné věci konat nejdříve 4 roky ode dne oznámení rozhodnutí nebo právního předpisu přijatého v referendu. Závaznost rozhodnutí z referenda Rozhodnutí přijatá v referendu jsou závazná pro všechny úřady i osoby, vyjma soudů. Závaznost právního předpisu z referenda Právní předpis schválený v referendu má stejnou platnost jako právní předpis schválený k tomu oprávněným normotvůrcem. Změna rozhodnutí nebo právního předpisu z referenda Rozhodnutí nebo právní předpis schválený v referendu lze změnit nebo zrušit nejdříve v následujícím volebním období poslanecké sněmovny, nevyplývá-li z povahy věci něco jiného. Prováděcí předpis Další podrobnosti stanoví prováděcí zákon. Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015.
4 - 4 - Důvodová zpráva Obecná část Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku Od Česká republika postrádá zákon o obecném referendu, ačkoliv k němu článek 2 odst. 2 ústavy nepřímo vyzývá. Proto vzniklo 16 pokusů, vládních i iniciativních, jak tuto mezeru ústavního řádu ČR zacelit a demokratický deficit zacelit. Prvním pokusem byla iniciativní osnova poslanců Jana Kryčera (ČMUS), Václava Grulicha (ČSSD) a Františka Trnky (LSU a pak ČMUS), sněmovní tisk č. I/494. Následovala iniciativní osnova poslanců ČSSD, Stanislava Grosse a dalších, sněmovní tisk č. I/1874. Klasickou podobu iniciativní osnovy měla osnova poslanců KSČM, Dalibora Matulky a Jana Navrátila, na vydání ústavního zákona o referendu a o doplnění ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, sněmovní tisk č. I/2096, doprovázená osnovou prováděcího zákona, kterým se doplňuje zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona číslo 331/1993 Sb. a zákona č. 236/1995 Sb., sněmovní tisk č. I/2097. Ta byla potom vzorem pro další osnovy, kdy nejprve oba poslanci předložili sněmovní tisky č. II/103 a 104. Tato osnova se však od tradičního vzoru odvrací. ČSSD ve 2. volebním období poslanecké sněmovny předložila prostřednictvím poslanců Zdeňka Jičínského a dalších svůj vlastní text, na vydání ústavního zákona o lidovém hlasování (referendu) a o lidové zákonodárné iniciativě, sněmovní tisk č. II/149. Zvláště plodné bylo 3. volební období poslanecké sněmovny ( ). Komunisté prostřednictvím Vojtěcha Filipa a dalších předložili osnovu na vydání novely ústavy, sněmovní tisk č. III/1. ČSSD zopakovala svůj návrh jako osnovu Zdeňka Jičínského a dalších, omylem označeném jako vládní návrh ústavního zákona o lidovém hlasování (referendu), sněmovní tisk č. III/18, doprovázená osnovou prováděcího zákona, sněmovní tisk č. III/44. Alternativou byla lidovecká osnova ústavního zákon o lidovém hlasování poslanců Cyrila Svobody a dalších, sněmovní tisk č. III/120. První vládní osnovou byla osnova vlády Miloše Zemana na vydání ústavního zákona o referendu a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., sněmovní tisk č. III/695, doprovázená osnovou na vydání zákona o provádění referenda a o změně některých dalších zákonů, sněmovní tisk č. III/695. Legislativně technicky do značné míry vycházela z iniciativní osnovy poslanců KSČM, sněmovního tisku č. I/2096, která se tak stala vzorem pro další osnovy. Po neúspěchu této vládní osnovy předložila vláda identickou osnovu jako sněmovní tisk č. III/1039 doprovázený osnovou na vydání zákona o provádění referenda a o změně některých dalších zákonů, sněmovní tisk č. III/1040. Ve 4. volebním období poslanecké sněmovny byla vládou Stanislava Grosse předložena třetí, předposlední, vládní osnova, sněmovní tisky č. IV/914 a 915, legislativně technicky podle tradičního modelu. V 5. volebním období poslanecké sněmovny byly předloženy 2 iniciativní osnovy: poslanců KSČM Zuzky Bebarové-Rujbrové, Vojtěcha Filipa, Stanislava Grospiče, Pavla Kováčika a dalších na vydání ústavního zákona o celostátním referendu a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, sněmovní tisk č. V/134, a poslanců ČSSD Zdeňka Jičínského, Jiřího Paroubka, Michala Haška, Bohuslava Sobotky a dalších na vydání ústavního zákona o celostátním referendu a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České
5 - 5 - republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, sněmovní tisk č. V/192, obě podle tradičního legislativně technického vzoru. V uplynulém volebním období poslanecké sněmovny (6.) patří k posledním pokusům osnova oposičních poslanců ČSSD, sněmovní tisk č. VI/8, který po zamítnutí v prvním čtení předložili znovu v nezměněné podobě jako sněmovní tisk č. VI/520. Teprve čtvrtou vládní osnovou obecného referenda vůbec byl sněmovní tisk č. VI/661, který byl však spíše zákonem proti referendu, neboť podmínky v něm byly nastaveny tak restriktivně, že by platného referenda prakticky nikdy nešlo dosáhnout. Tato osnova je tedy 17. pokusem, jak naplnit ústavu. Kromě osnov ústavních zákonů o obecném referendu bylo předloženo mnoho osnov zákonů o speciálním referendu. Prvním byla osnova poslanců Levého bloku, Jaroslava Ortmana a spol., na vydání ústavního zákona o lidovém hlasování o přípustnosti podstatně omezit svrchovanost České republiky, sněmovní tisk č. I/1851. Následovala osnova poslanců Unie svobody na vydání ústavního zákona o lidovém hlasování (referendu) o vstupu České republiky do Evropské unie, sněmovní tisk č. III/171, osnova poslance Jiřího Payna (ODS) a dalších na vydání ústavního zákona o lidovém hlasování o reformě veřejné správy, sněmovní tisk č. III/509, a osnova poslanců Libora Ambrozka, Petry Buzkové, Vladimíra Mlynáře, Michala Lobkowicze, Františka Ondruše, Zdeňka Kořistky a Lubomíra Zaorálka na vydání zákona o referendu o uvedení jaderné elektrárny Temelín do provozu a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb. Jediným speciálním zákonem o referendu, který byl schválen, byl ústavní zákon o referendu o přístupu České republiky k Evropské unii. Ten byl nejprve neúspěšně navržen stálou komisí Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury jako osnova ústavního zákona o referendu o vstupu České republiky do Evropské unie a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, senátní tisk č. III/58. Ve 4. volebním období poslanecké sněmovny však tyto senátní snahy již byly korunovány úspěchem: ústavní zákon č. 515/2002 Sb., o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, a prováděcí zákon č. 114/2003 Sb., o provádění referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii a o změně některých zákonů (zákon o provádění referenda), a referendum podle nich úspěšně proběhlo. Další pokusy o parciální úpravy referenda úspěšné nebyly: senátní osnova senátorů ODS Tomáše Julínka, Jiřího Lišky, Jaroslava Mitlenera, Ivana Adamce, Milana Balabána, Milana Bureše, Pavla Eyberta, Jana Hálka, Zdeňka Janalíka, Jaroslava Kubery, Bedřicha Moldana, Jiřího Oberfalzera, Aleny Palečkové, Josefa Pavlaty, Miloslava Pelce, Jiřího Pospíšila, Františka Příhody, Václava Roubíčka, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jířího Stříteského, Pavla Sušického, Jiřího Šnebergera, Karla Tejnory, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové, Jaromíra Volného a Jiřího Žáka, na vydání ústavní zákona o referendu o souhlasu České republiky se Smlouvou o Ústavě pro Evropu, podepsanou v Římě dne 29. října 2004, včetně protokolů k ní připojených a jejích příloh a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, senátní tisk č. V/13, všechny 3 osnovy poslanců Vojtěcha Filipa (KSČM), Stanislava Grospiče (KSČM) a dalších na vydání ústavního zákona o referendu o umístění prvků protiraketové obrany USA na území České republiky a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů (sněmovní tisky č. V/42, 147 a 490), osnovy poslanců Stanislava Grospiče (KSČM) a dalších na vydání ústavního zákona o referendu o přistoupení České republiky k Lisabonské smlouvě pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství, sněmovní tisk č. V/477, a osnovy poslanců Strany zelených Martina Bursíka, Kateřiny Jacques, Ondřeje Lišky a Přemysla Rabase na vydání ústavního zákona
6 - 6 - o referendu o přímé volbě prezidenta republiky a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů (o referendu o přímé volbě prezidenta republiky), sněmovní tisk č. V/524. Posledními pokusy o speciální referendum byly osnovy poslanců Vojtěcha Filipa (KSČM), Stanislava Grospiče (KSČM) a dalších na vydání ústavního zákona o referendu o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, sněmovní tisky č. VI/519 a 639. U nadpisu ústavního zákona připadaly v úvahu tyto varianty: ústavní zákon o celostátním referendu, ústavní zákon o národním referendu nebo ústavní zákon o obecném referendu. V konstitucionalistické literatuře je nejběžnější třetí výraz, který byl proto zvolen. Další otázkou, která byla zvažována, bylo, zda navrhnout pouze kmenový ústavní zákon, jak proponuje ústava, nebo přistoupit ke složenému ústavnímu zákonu (z kmenového a novely ústavy), jak je tradicí českých osnov. Vzhledem k tomu, že složený právní předpis je neblahou legislativní technikou (kmenový předpis platí navždycky, dokud není zrušen, zatímco novela je jednorázová), je předložen pouze kmenový předpis. Podstatou novely ústavy v předchozích osnovách bylo nejprve zavedení nové pravomoci prezidenta republiky podat návrh ústavnímu soudu na zrušení rozhodnutí přijatého v referendu, má-li za to, že referendum bylo provedeno v rozporu s ústavou. V první vládní předloze byla pravomoc prezidenta republiky výslovně stanovená na vyhlášení referenda a jeho výsledku, zatímco ústavnímu soudu byla svěřena obecná přezkumná pravomoc na základě podání prezidenta republiky, komory Parlamentu nebo vlády. Tak tomu zůstalo doposud ve všech dalších osnovách. Tato osnova však má za to, že referendum má vyhlašovat ministerstvo vnitra, neboť je to odborná otázka, u níž není vhodné, aby do ní vstupoval prezident republiky. Rovněž obecný přezkum ústavního soudu je zcela nevhodný. Ústavní soud, když už byl zvolen koncentrovaný model ústavního soudnictví, má přezkoumávat pouze rozhodnutí nejvyšších soudů. Pokud má pravomoc rovněž abstraktní kontroly norem, stává se z něho, chtěj nechtěj, negativní zákonodárce, třetí komora parlamentu, avšak s demokratickým deficitem, neboť na rozdíl od více demokratických států než je ČR, nejsou soudci v ČR voleni, nýbrž pouze jmenováni. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah, zejména na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí Výdaje ze státního rozpočtu budou záviset na frekvenci využití institutu referenda v praxi. V případě referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii v roce 2003, činily tyto celkové výdaje podle státního závěrečného účtu za rok 2003 přibližně 400 milionů korun, přičemž byly hrazeny z kapitoly 398 všeobecná pokladní správa. V případě obecného referenda budou tyto náklady rapidně nižší, protože obecné referendum bude vždy povinně spojeno s řádnými volbami, obvykle celostátními. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami Navrhované řešení není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, neboť je neregulují. Na základě mezinárodní komparace lze jednoznačně uzavřít, že nejvíce demokratické státy na světě, Spojené státy americké (USA) a Švýcarská konfederace (CH) považují obecná referenda za standardní a běžný nástroj vnitrostátní politiky. Na evropské úrovni existuje obdoba referenda kvalifikovaná petice (velkým minimálním počtem petentů) na základě článku 11 odst. 4 TEU: Nejméně jeden milion občanů Unie pocházejících z podstatného počtu členských států se může ujmout iniciativy a vyzvat Evropskou komisi, aby v rámci svých pravomocí předložila vhodný návrh k otázkám, k nimž je podle mínění těchto občanů nezbytné přijetí právního aktu Unie pro účely provedení
7 - 7 - Smluv. Toto ustanovení se promítlo do nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 211/2011 ze dne 16. února 2011 o občanské iniciativě, které je provedeno prováděcím nařízením Komise (EU) č. 1179/2011 ze dne 17. listopadu 2011, kterým se stanoví technické specifikace pro online systémy sběru podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 211/2011 o občanské iniciativě, a zákonem č. 191/2012 Sb., o evropské občanské iniciativě. Zhodnocení souladu s ústavním pořádkem Jedná se o promítnutí článku 2 odst. 2 ústavy, který zní: Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. Zvláštní část K článku 1 Toto ustanovení je promítnutí článku 2 odst. 2 ústavy, který zní: Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. Protože obecné referendum má být neomezené, neboť rozhoduje přímo lid, stanoví se zde ne kdy lid vykonává moc přímo, ale za kterých podmínek. K článku 2 Rovněž toto ustanovení je konstatováním, že lid má k přímé demokracii nástroj, jímž je referendum. K článku 3 V této právní normě je stanoven obsah referenda. Na rozdíl od předchozích osnov není přímá demokracie omezována na zásadní otázky/věci politiky (výkonu státní moci), což je obvykle předmětem plebiscitu. Referendum je však širší. Proto, aby nebyly pochybnosti, výslovně se normuje, že lid smí rovněž plně nahradit normativní působnost parlamentu. S ohledem na neblahou aplikaci článku 9 odst. 2 ústavy: Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná v nálezu ÚS Melčák v. Parlament z , sp. zn. Pl. ÚS 27/09, č. 318/2009 Sb., N 199/54 SbNU 445, NALUS: 63462, kdy ústavní soud pošlapal autonomii lidu zastoupeného v parlamentu, se o této ústavní normě úmyslně mlčí. Osnova rovněž nepřistupuje k inkorporaci tradičních kautel: zrušení nebo omezení ústavně zaručených základních práv a svobod, rozhodnutí, které by bylo v rozporu se závazky, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodního práva, ustanovování jednotlivých osob do funkcí a k jejich odvolávání z funkcí nebo zásah do výkonu moci soudní. Důvodem je, že lid musí mít pravomoc omezit ústavně zaručená základní práva a svobody, jeli to nezbytné, např. za války; jinak se pojmově nejedná o demokracii. Co se týká závazků, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodního práva, lid musí mít možnost formovat mezinárodní politiku výpovědí takové smlouvy, nebo strpěním sankcí uvalených mezinárodním společenstvím. Ohledně jmenování nebo odvolání z funkce není žádného důvodu, aby o tom lid nesměl rozhodovat přímo. Recall elections jsou pravidelným jevem v mnoha demokraciích. A konečně zásah do výkonu moci soudní je vyloučen z povahy věci, neboť justice by jej jednoduše nepřipustila, nicméně v dalších ustanoveních je proti tomu pojistka. K článku 4 Zde se stanoví náležitosti otázky. Musí být stanoveny poměrně přísně, aby lid přesně věděl, o čem má rozhodovat.
8 - 8 - K článku 5 Toto ustanovení je pokračováním předchozího. Jde o to, že otázky sice lze kombinovat, ale vždy se musejí týkat odlišných věcí. K článku 6 Vzhledem k tomu, že referendum se týká České republiky, měli by být oprávněni hlasovat jen ti, kteří jsou zároveň občany a tuzemci. Podle 30 odst. 1 věty druhé NOZ se zletilosti se nabývá dovršením 18. roku věku. Je zjevné, že ten, kdo v den konání referenda dosáhl věku alespoň 18 let, je zletilý a tedy oprávněn hlasovat v referendu. Proto se touto podružností osnova nezabývá. K článku 7 S ohledem na to, že hlasovat mají pouze tuzemci, osnova nepředpokládá možnost hlasovat v zahraničí či korespondenčně. K článku 8 Osnova obecného referenda vlády Petra Nečase, sněmovní tisk č. VI/661, stanovila v článku 2 odst. 1, počet podpisů na , osnova ČSSD, sněmovní tisk č. VI/520, v článku 3 odst. 1 písm. c) na To je nutno považovat za extrémní. EU má cca 500 milionů občanů a pro evropskou iniciativu se vyžadují podpisy milionu občanů EU, tedy 2. ČR má cca 10 milionů občanů a pro obecné referendum je navrhováno vyžadovat podpisů oprávněných hlasovat, tedy 1 %. Navrhovaná úprava je tedy 5 přísnější než evropská, neboť aby byly srovnatelné, muselo by v ČR postačit podpisů. Důvodem je, aby se referendum konalo pouze o závažných otázkách, neboť jak ukázaly zkušenosti z prvních přímých voleb prezidenta republiky, získat podpisy tolika lidí je krajně obtížné. Navíc se počítá s tím, že prováděcí zákon stanoví, že podpisy bude nutné získat prostřednictvím CZECH POINT, aby byla dostatečně ověřena hodnověrnost takového podpisu. Na rozdíl od se zde z povahy věci finguje, že dnem konání referenda je dnem podpisu petice. K tomu dni se také zkoumá zletilost, občanství a trvalý pobyt petenta. K článku 9 Pokud bude mít ministerstvo vnitra za to, že návrh referenda nesplňuje náležitosti stanovené tímto ústavním zákonem, návrh referenda zamítne, neboť takový návrh není považován za řádný. Proti tomuto správnímu aktu bude mít navrhovatel standardní opravný prostředek, správní žalobu ke krajskému soudu. Osnova není zatěžována podružnostmi. Otázky konkurence různých návrhů vyřeší prováděcí zákon. K článku 10 Toto ustanovení je převzato z článku 4 vládní osnovy sněmovní tisk č. VI/661 a parametricky uzpůsobeno koncepčním východiskům této osnovy. Aby byl vytvořen potřebný časový prostor pro řádnou přípravu referenda a současně bylo zajištěno, že referendum se uskuteční v přiměřené době od jeho vyhlášení, navrhuje se, aby se referendum konalo nejdříve 6 měsíců a nejpozději 12 měsíců ode dne, kdy byl ministerstvu vnitra doručen řádný návrh na vyhlášení referenda. Ustanovení článku pamatuje rovněž na případ, kdy by se konání referenda časově překrývalo s volbami do Poslanecké sněmovny, s volbami třetiny senátorů, s volbami Evropského parlamentu, prezidenta republiky nebo s volbami do zastupitelstev územních samosprávných
9 - 9 - celků; pro tyto případy se především z důvodu hospodárnosti navrhuje, aby se referendum konalo spolu s těmito volbami, přičemž vzhledem k tomu, že je vyhlašuje někdo jiný, je nutné zajistit potřebnou součinnost. Zákaz konání referenda v době ohrožení státu, nouzového stavu nebo válečného stavu je věcí zvláštních předpisů. K článku 11 Ačkoliv ústavní zákon č. 515/2002 Sb. ani prováděcí zákon č. 114/2003 Sb. nezajistily spravedlivý přístup stoupenců EU a odpůrců EU do veřejnoprávních médií, jeví se po zkušenostech s Českou televisí a Českým rozhlasem, jako nezbytné tento rovnoměrný přístup zakotvit přímo v ústavním zákoně po vzoru 16 odst. 4 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů. K článku 12 K hlavním principům této osnovy patří, že dostatečná reprezentativnost je zajištěna počtem podpisů nebo zvláštním postavením navrhovatele. Proto osnova výslovně zakazuje stanovit prováděcím přepisům jakékoliv quorum pro účast. V referendu hlasují ti, kteří mají o něj zájem a je proto spravedlivé, aby rozhodovali ti, kteří se referenda aktivně zúčastnili. K článku 13 Quorum pro hlasování je stanoveno jako 50 % hlasujících, nikoliv všech oprávněných hlasovat. Pokud by bylo stanoveno quorum ze všech oprávněných hlasovat, znamenalo by to de facto, že strana ano musí získat extrémně kvalifikované vítězství. Osnova vlády Petra Nečase, sněmovní tisk č. VI/661, stanovila v článku 5 odst. 1, quorum pro účast na 50 % oprávněných občanů, osnova ČSSD, sněmovní tisk č. VI/520, v článku 6 odst. 1 písm. c) quorum pro vítězství na jednu třetinu z celkového počtu občanů, kteří byli oprávněni v referendu hlasovat. V ČR je cca 8,5 milionů voličů. Podle vládní osnovy by účast menší než 4,25 milionů hlasujících automaticky znamenala neplatnost referenda, podle osnovy ČSSD by při faktické účasti hlasujících k vítězství strany ano museli pro ni hlasovat všichni oprávnění hlasující. Je proto spravedlivé, aby vyhráli ti, jichž je prostá většina přímo v hlasování. K článku 14 V ČR neexistuje obecně uznávaný a obecně používaný úřední věstník. Jeho roli supluje Sbírka zákonů. Proto by měla být použita rovněž pro vyhlašování výsledků referenda. Orgánem k tomu pověřeným by měl být prezident republiky jako garant spravedlnosti ve státě (jmenuje obecné i ústavní soudce). Výsledkem referenda může být individuální rozhodnutí nebo normativní akt. K článku 15 Ústavní zákon by měl stanovit pojistky, aby o téže věci se neustále nekonalo opakované referendum, dokud se nedosáhne žádoucího výsledku, jako bylo irské referendum o lisabonské smlouvě 12. června 2008, opakované 3. října Jako vhodná přestávka se proto jeví 4 roky, které odpovídají volebnímu období poslanecké sněmovny. K článku 16 Pokud je výsledkem referenda individuální rozhodnutí, mělo by všechny zavazovat. Není žádného důvodu, aby zákonodárná moc či exekutiva byla jakkoliv imunní proti rozhodnutí lidu. Lid totiž neslouží jí, ale ona jemu.
10 Výjimkou je justice, neboť o pravdě, tedy i o spravedlnosti, se nedá hlasovat. Aby se zabránilo pokusům zasahovat do soudní moci, výslovně se normuje, že individuální rozhodnutí soudy nezavazují. Pokud tomu nic nebrání, je však vhodné, aby soudy k výsledkům referenda o individuální záležitosti přihlédly. K článku 17 Na rozdíl od individuálního rozhodnutí není důvodu, aby se na normativní akt přijatý v referendu nenahlíželo naprosto stejně, jako kdyby byl schválen standardním způsobem. Protože právní předpisy působí toliko do budoucna, není totiž důvodu, aby se jimi neřídily rovněž soudy. K článku 18 Může se ukázat, že referendum mělo jen dočasný význam, neboť poměry se natolik změnily, že do budoucna neobstojí. Z toho důvodu je výsledek referenda chráněn toliko po dobu trvání stávající poslanecké sněmovny, tedy nejvýše 4 roky. Někdy se ale může stát, že referendum vyřešilo ad hoc věc, která tím pozbyla významu. Proto se jako pojistka stanoví, že jestliže to okolnosti vyžadují, referendum nezavazuje. Jedná se o vyjádření klausule rebus sic stantibus. K článku 19 Ústavní zákon stanoví pouze základní vodítka a mantinely. Detaily musí upravit prováděcí zákon. K článku 20 Legisvakační lhůta se stanoví s ohledem na to, že by vláda měla připravit rovněž prováděcí zákon. V Praze dne 14. ledna 2014 Tomio Okamura v. r. Radim Fiala v. r. Petr Adam v. r. Augustin Karel Andrle Sylor v. r. Marek Černoch v. r. Karel Fiedler v. r. Olga Havlová v. r. Jana Hnyková v. r. Jaroslav Holík v. r. David Kádner v. r.
11 Martin Lank v. r. Karel Pražák v. r. Milan Šarapatka v. r. Jiří Štětina v. r.
ÚSTAVNÍ ZÁKON ze dne 2014 o celostátním referendu a o změně Ústavy České republiky. Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky:
ÚSTAVNÍ ZÁKON ze dne 2014 o celostátním referendu a o změně Ústavy České republiky Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ CELOSTÁTNÍ REFERENDUM Čl. 1 (1) V celostátním
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 114/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 114/0 Návrh poslanců Tomia Okamury, Radima Fialy, Petra Adama, Augustina Karla Andrleho Sylora, Marka Černocha, Karla Fiedlera, Olgy Havlové,
Důvodová zpráva Obecná část
Důvodová zpráva Obecná část Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku Předkladatelé navrhují
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 119/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 119/0 Návrh poslanců Petra Adama, Tomia Okamury, Radima Fialy, Augustina Karla Andrleho Sylora, Marka Černocha, Karla Fiedlera, Olgy Havlové,
ČÁST PRVNÍ REFERENDUM O VYSTOUPENÍ ČESKÉ REPUBLIKY Z EVROPSKÉ UNIE. Čl. 1
ÚSTAVNÍ ZÁKON ze dne 2015, o referendu o vystoupení České republiky z Evropské unie a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů Parlament se usnesl
Parlament České republiky. Senát. 10. funkční období. N á v r h senátního návrhu zákona,
213 10. funkční období 213 Návrh senátního návrhu zákona Elišky Wagnerové a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
PŘEHLED NÁVRHŮ ÚSTAVNÍCH ZÁKONŮ OD ROKU 1993 DO SOUČASNOSTI. JUDr. Jindřiška Syllová, CSc. Ing. Soňa Šteigerová, Lucia Vaculová, Mgr.
PŘEHLED NÁVRHŮ ÚSTAVNÍCH ZÁKONŮ OD ROKU 1993 DO SOUČASNOSTI JUDr. Jindřiška Syllová, CSc. Ing. Soňa Šteigerová, Lucia Vaculová, Mgr. Robert Vyklický Studie č. 1.180 srpen 2013 PI 1.180 2 Obsah: 1. VOLEBNÍ
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 41/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 41/0 Návrh poslanců Davida Kádnera, Tomia Okamury, Radima Fialy, Petra Adama, Augustina Karla Andrleho Sylora, Marka Černocha, Karla Fiedlera,
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 188/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 188/0 Návrh poslanců Stanislava Grospiče, Zuzky Bebarové-Rujbrové a Zdeňka Ondráčka na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní
ZÁKON. ze dne , kterým se mění zákon č. 191/2012 Sb., o evropské občanské iniciativě. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne... 2013, kterým se mění zákon č. 191/2012 Sb., o evropské občanské iniciativě Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 191/2012 Sb., o evropské
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 833/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 833/0 Návrh poslanců Martina Lanka, Marka Černocha, Jany Hnykové, Olgy Havlové, Jiřího Štětiny a Augustina Karla Andrleho Sylora na vydání
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VIII. volební období 117/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VIII. volební období 117/0 Návrh poslanců Vojtěcha Filipa, Pavla Kováčika, Stanislava Grospiče, Alexandera Černého a dalších na vydání ústavního zákona o referendu
P A R L A M E N T Č E S K É R E P U B L I K Y. 3. volební období 885/2. Pozměňovací návrhy
P A R L A M E N T Č E S K É R E P U B L I K Y P o s l a n e c k á s n ě m o v n a 2001 3. volební období 885/2 Pozměňovací návrhy k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním
Ing. Jaroslava Syrovátkov Parlament České republiky
Veřejn ejná správa Ing. Jaroslava Syrovátkov tková, Ph.D. Představitelem zákonodárné moci v České republice je Parlament ČR, který je tvořen dvěma komorami: Poslaneckou sněmovnou Senátem 2 Posláním Parlamentu
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období. Návrh. poslanců Bohuslava Sobotky, Jeronýma Tejce a Michala Haška.
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období 173 Návrh poslanců Bohuslava Sobotky, Jeronýma Tejce a Michala Haška na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 22/2004 Sb., o místním
ZÁKON. ze dne kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Čl. I
ZÁKON ze dne. 2013 kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V 33 zákona č. 111/2006 Sb., o
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 28/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 28/0 Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 191/2012 Sb., o evropské občanské iniciativě Zástupce předkladatele: ministr vnitra Doručeno
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 593/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 593/0 Návrh poslanců Martina Lanka, Davida Kádnera, Marka Černocha, Olgy Havlové, Jany Hnykové, Karla Fiedlera, Jiřího Štětiny a Augustina
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 40/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 40/0 Návrh poslanců Davida Kádnera, Tomia Okamury, Radima Fialy, Petra Adama, Augustina Karla Andrleho Sylora, Marka Černocha, Karla Fiedlera,
ÚSTAVNÍ PRÁVO. Vláda a jiné orgány výkonné moci. Mgr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz
ÚSTAVNÍ PRÁVO Mgr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz Vláda České republiky (čl. 67 80 Ústavy) vrcholný orgán výkonné moci (pluralita těchto orgánů) Parlamentní forma vlády - členové vlády mohou
Návrh. ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2009 V. volební období 960 Návrh poslanců Jaroslava Fialy, Marka Bendy, Bohuslava Sobotky, Zdeňka Jičínského a dalších na vydání ústavního zákona, kterým se
Parlament České republiky Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období
Parlament České republiky Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období 242 Návrh poslanců Michala Haška, Jiřího Paroubka, Zdeňka Škromacha, Lubomíra Zaorálka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VIII. volební období 309/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VIII. volební období 309/0 Návrh Zastupitelstva Karlovarského kraje na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VI. volební období 605/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VI. volební období 605/0 Návrh poslanců Lenky Kohoutové, Jana Čechlovského, Dagmar Navrátilové, Rudolfa Chlada a Jaroslavy Wenigerové na vydání zákona o změně
Senátní návrh. ZÁKON ze dne 2016, kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů
Senátní návrh ZÁKON ze dne 2016, kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl.
kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2010 VI. volební období 144 Návrh poslanců Stanislava Křečka, Miroslava Váni a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů,
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VI. volební období 633/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VI. volební období 633/0 Návrh poslanců Marie Nedvědové, Stanislava Grospiče a Marty Semelové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti
REGULACE C ESKY CH ME DIÍ II.
REGULACE C ESKY CH ME DIÍ II. Panel 2. Kontrolní orgány médií Mediální rady optikou politických stran Volební programy Volební programy koaličních stran: ANO ČSSD KDU-ČSL - části týkající se Rady České
VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY
VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 22. září 2014 č. 775 Stanovisko vlády k návrhu poslanců Petra Gazdíka, Věry Kovářové, Jana Farského, Jiřího Skalického a Františka Váchy na vydání
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 892/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 892/0 Návrh poslanců Jany Hnykové, Marka Černocha, Martina Lanka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti,
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Strana 3378 Sbírka zákonů č. 222 / 2016 222 ZÁKON ze dne 15. června 2016 o Sbírce zákonů a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů (zákon o Sbírce zákonů ) Parlament se usnesl na tomto
Poslanecký návrh ZÁKON ze dne 2017, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů
Poslanecký návrh ZÁKON ze dne 2017, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č.
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VIII. volební období 167/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VIII. volební období 167/0 Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů
VÝVOJOVÉ DIAGRAMY LEGISLATIVNÍHO PROCESU V ČR
VÝVOJOVÉ DIAGRAMY LEGISLATIVNÍHO PROCESU V ČR PhDr. Petr Kolář, Ph.D. JUDr. Jindřiška Syllová, CSc. Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut Informační podklad č. 1.172
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VIII. volební období 190/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VIII. volební období 190/0 Návrh poslance Ondřeje Veselého a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních
OBSAH. ÚSTAVA ČESKé REPuBLIKy... 1
OBSAH Autoři komentáře............................................. X Přehled autorů a jimi zpracovaných částí komentáře................ XIII Seznam použitých zkratek......................................
ZÁKON. ze dne ,
ZÁKON ze dne.. 2015, kterým se mění zákon č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko, a mění se zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Parlament
Poslanecký návrh. ze dne o změně některých zákonů upravujících počet členů zvláštních kontrolních orgánů Poslanecké sněmovny
Poslanecký návrh Z Á K O N ze dne 2018 o změně některých zákonů upravujících počet členů zvláštních kontrolních orgánů Poslanecké sněmovny Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ
SENÁT PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY 8. FUNKČNÍ OBDOBÍ
SENÁT PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY 8. FUNKČNÍ OBDOBÍ 477. USNESENÍ SENÁTU z 15. schůze, konané dne 11. ledna 2012 k návrhu senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti,
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VI. volební období 618/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VI. volební období 618/0 Návrh poslanců Jana Chvojky, Jeronýma Tejce, Bohuslava Sobotky, Cyrila Zapletala a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 5/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 5/0 Návrh poslanců Stanislava Grospiče, Zuzky Bebarové-Rujbrové a Vojtěcha Filipa na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb.,
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VIII. volební období 173/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VIII. volební období 173/0 Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů,
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 277/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 277/0 Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů
10. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 646 ze 7. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 18.
275 10. funkční období 275 Návrh zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv)
SENÁT PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY 11. FUNKČNÍ OBDOBÍ
SENÁT PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY 11. FUNKČNÍ OBDOBÍ 405. USNESENÍ SENÁTU ze 14. schůze, konané dne 25. dubna 2018 k návrhu senátního návrhu zákona senátora Vladimíra Plačka a dalších senátorů, kterým se
ZÁKON ze dne 2014, kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů
ZÁKON ze dne 2014, kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl.
ZÁKON ze dne 2018, ČÁST PRVNÍ Změna zákona o Ústavním soudu
ZÁKON ze dne 2018, kterým se mění zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich Parlament se usnesl na tomto
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2011 VI. volební období. Návrh. na vydání
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2011 VI. volební období 519 Návrh poslanců Vojtěcha Filipa, Pavla Kováčika, Stanislav Grospiče, Zuzky Bebarové Rujbrové a dalších na vydání ústavního zákona
Jak se bude volit prezident České republiky
Jak se bude volit prezident České republiky 1. Kandidáta může navrhnout každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 000 občany ČR. 2. Navrhovat
V L Á D A Č E S K É R E P U B L I K Y PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
V L Á D A Č E S K É R E P U B L I K Y Č. j.: 2242/14 V Praze 21. května 2014 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY která se koná ve středu 28. května 2014 v 10:00 hod. v zasedací síni budovy Úřadu vlády,
ÚSTAVNÍ ZÁKON. ze dne o celostátním, všeobecném, vyvolatelném a závazném referendu
ÚSTAVNÍ ZÁKON ze dne. 2015 o celostátním, všeobecném, vyvolatelném a závazném referendu Parlament se usnesl na tomto ústavním zákonu České republiky: ČÁST PRVNÍ REFERENDUM Čl. 1 Základní ustanovení (1)
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období. Návrh
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období 214 Návrh poslanců Františka Bublana, Vojtěcha Filipa, Jeronýma Tejce, Zdeňka Maršíčka, Vlastimila Aubrechta, Pavla Kováčika, Miroslava
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období. Návrh Zastupitelstva Jihomoravského kraje. na vydání
-1- PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období 334 Návrh Zastupitelstva Jihomoravského kraje na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona
Mgr. Jan Svoboda VY_32_INOVACE_5_PRÁVO_1.05_Moc zákonodárná. Výkladová prezentace k tématu Moc zákonodárná
Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Číslo Název Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Datum vytvoření Anotace Očekávaný výstup Druh učebního materiálu Mgr.
Z á k o n. ze dne..2012
Z á k o n ze dne..2012 o změně právní formy občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost a o změně zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů,
Vládní návrh ZÁKON. ze dne..2018,
Vládní návrh ZÁKON ze dne..2018, kterým se mění zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto
ZÁKON. ze dne ČÁST PRVNÍ Změna zákona o státní sociální podpoře. Čl. I
ZÁKON ze dne 2012 kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 366/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi,
ZÁKON ze dne 2016, o obecně nebezpečných náboženských společnostech. Čl. I. Změna zákona o církvích a náboženských společnostech
ZÁKON ze dne 2016, o obecně nebezpečných náboženských společnostech Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Změna zákona o církvích a náboženských společnostech Zákon č. 3/2002 Sb.,
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 902/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 902/0 Návrh poslance Martina Plíška na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
ZÁKON Č. 118/2010 SB., O KRAJSKÉM REFERENDU A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ MGR. JANA HAKLOVÁ
ZÁKON Č. 118/2010 SB., O KRAJSKÉM REFERENDU A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ MGR. JANA HAKLOVÁ Vážení čtenáři, tento text vznikl jako studijní pomůcka určená posluchačům, kteří se připravují na obecnou část
Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA volební období
Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2011 6. volební období 446 Senátní návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky,
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VIII. volební období 458/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VIII. volební období 458/0 Návrh poslanců Věry Kovářové a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších
ZÁKON ze dne 2016, kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
ZÁKON ze dne 2016, kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl.
P o s l a n e c k ý n á v r h ZÁKON. ze dne 2018,
P o s l a n e c k ý n á v r h ZÁKON ze dne 2018, kterým se mění zákon č. 137/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách),
II. legislativa zákonodárství legislativní pravomoc legislativní pravomoci nepodmíněnou podmíněnou legislativní působnost (kom- petence)
II. Tvorba práva V širším smyslu je tvorba práva chápána jako vytváření veškerých pravidel chování, kterým stát přiznává ochranu a vynucuje jejich dodržování a plnění v případě jejich porušení. Vynutitelná
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna. V. volební období 2009
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna V. volební období 2009 730 Návrh poslanců Ivany Levé, Zuzky Bebarové-Rujbrové, Milana Bičíka, Soni Markové, Miloslavy Vostré, Josefa Šenfelda a dalších na
ZÁKON ze dne 2018, kterým se mění zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění zákona č. 183/2017 Sb.
ZÁKON ze dne 2018, kterým se mění zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V 12 zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci
Parlamentní republika
Parlamentní republika Parlament - z fr. parler = mluvit, hovořit -ústřední orgán s celostátní působností - zástupci voleni lidem - v USA kongres, v Německu Bundestag Republika - z lat. res publica = věc
PRÁVNÍ ASPEKTY ŘEŠENÍ BEZPEČNOSTNÍCH HROZEB S ÚČASTI OZBROJENÝCH SIL ČR
PRÁVNÍ ASPEKTY ŘEŠENÍ BEZPEČNOSTNÍCH HROZEB S ÚČASTI OZBROJENÝCH SIL ČR LEOPOLD SKORUŠA 1. Právní instituty ochrany společnosti a státu 1.1 Ústavní instituty Pro život jednotlivce má zásadní význam existence
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna volební období
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2008 5. volební období 554 Návrh poslance Karla Šplíchala na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Č.j.: MSMT-26694/2013. V Praze dne ledna 2014 Výtisk č.: PRO SCHŮZI VLÁDY
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Č.j.: MSMT-26694/2013 V Praze dne ledna 2014 Výtisk č.: PRO SCHŮZI VLÁDY Věc: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně
N á v r h ZÁKON. ze dne. 2018, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
N á v r h III. ZÁKON ze dne. 2018, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST
zákon ze dne kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
zákon ze dne. 2016 kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve
ZPRÁVA O ČINNOSTI SENÁTNÍHO KLUBU ODS
ZPRÁVA O ČINNOSTI SENÁTNÍHO KLUBU ODS XVI. kongres ODS, 26. 27. 11. 2005, Brno Senátní klub Občanské demokratické strany v Parlamentu České republiky Tomáš Julínek, předseda ÚVODNÍ SLOVO Vážení delegáti,
Náv rh Zastupitelstv a Morav skoslezského kraje
Náv rh Zastupitelstv a Morav skoslezského kraje ZÁKON ze dne. 2018, kterým se mění zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto
V l á d n í n á v r h ZÁKON. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I
V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne. 2018, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců
10. EXEKUTIVNÍ MOC V ČR
10. EXEKUTIVNÍ MOC V ČR Cvičení č. 1. 1. Co je to legislativní proces? 2. Kdo všechno u nás může navrhnout zákon? 3. Kdo má v zákonodárném procesu právo veta? 4. V čem spočívá rozdíl mezi schvalováním
Inovace: Posílení mezipředmětových vztahů, využití multimediální techniky, využití ICT.
Datum: 6. 4. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_332 Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VI. volební období 585/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VI. volební období 585/0 Návrh poslanců Jana Chvojky, Jeronýma Tejce, Bohuslava Sobotky, Stanislava Křečka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon
V l á d n í n á v r h ZÁKON. ze dne 2014,
V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne 2014, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_03_ÚSTAVNÍ PRÁVO I_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období. Vládní návrh. na vydání
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období 345 Vládní návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů - 2 - ZÁKON
AKTUÁLNÍ ROZVRH PRÁCE ÚSTAVNÍHO SOUDU
AKTUÁLNÍ ROZVRH PRÁCE ÚSTAVNÍHO SOUDU (Ke stažení ve formátu.pdf) Rozvrh práce Ústavního soudu na období roku 2009 (úplné znění účinné od 1. září 2009) Dle 16 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu,
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 226/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 226/0 Návrh poslanců Vojtěcha Filipa, Pavla Kováčika, Miloslavy Vostré, Karla Šidla, René Čípa a Václava Snopka na vydání zákona o zrušení
ÚSTAVNÍ PRÁVO. Moc soudní v ČR.
ÚSTAVNÍ PRÁVO JUDr. Petr Čechák, Ph.D. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz Hlava čtvrtá Ústavy (čl. 81 96) Soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy Soudcovská nezávislost tři
Bezpečnostní systém státu. Ing. Vilém ADAMEC,Ph.D.
Bezpečnostní systém státu Ing. Vilém ADAMEC,Ph.D. Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky Ústavní zákon č. 110/1998 Sb. Čl.1 Zajištění svrchovanosti a územní celistvosti ČR, ochrana
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 357/1
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 357/1 Stanovisko vlády k návrhu poslanců Tomia Okamury, Radima Fialy, Marka Černocha, Augustina Karla Andrleho Sylora, Karla Fiedlera,
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_F.3.05 Integrovaná střední škola
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2009 V. volební období. Návrh. poslance Waltera Bartoše. na vydání
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2009 V. volební období 896 Návrh poslance Waltera Bartoše na vydání zákona kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 238/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 238/0 Návrh poslanců Zdeňka Ondráčka, Hany Aulické-Jírovcové, Markéty Wernerové, Kristýny Zelienkové a dalších na vydání zákona, kterým
Pojem kontroly při kontrole se porovnává stav skutečný se stavem žádoucím druhy kontroly: vnitřní a vnější předběžná, průběžná a následná fáze kontrol
Kontrola veřejné správy Pojem kontroly při kontrole se porovnává stav skutečný se stavem žádoucím druhy kontroly: vnitřní a vnější předběžná, průběžná a následná fáze kontroly: verifikace a kvalifikace
Parlament České republiky. Senát. 8. funkční období. N á v r h senátního návrhu zákona
284 8. funkční období 284 Návrh senátního návrhu zákona senátora Petra Šilara a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů 2012 Parlament
Politický systém ČR. Politologie a mezinárodní vztahy. Mgr. Vendula Divišová, Oddělení bezpečnostních a obranných studií
Politický systém ČR Politologie a mezinárodní vztahy Mgr. Vendula Divišová, Oddělení bezpečnostních a obranných studií Obsah Základní charakteristiky politického systému ČR Legislativní vymezení Dělba
Koaliční smlouva mezi hnutím ANO 2011 a ČSSD na 8. volební období Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
Koaliční smlouva mezi hnutím ANO 2011 a ČSSD na 8. volební období Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Hnutí ANO 2011, zastoupené předsedou Andrejem Babišem a předsedou poslaneckého klubu Jaroslavem Faltýnkem
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 951/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 951/0 Návrh Zastupitelstva Středočeského kraje na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních
Návrh. ZÁKON ze dne ,
Návrh ZÁKON ze dne.. 2016, kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl
Návrh. ZÁKON ze dne 2013, kterým se mění zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů. Čl.
Návrh ZÁKON ze dne 2013, kterým se mění zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ. Čl. I. Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění
ZÁKON ze dne 2014, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament
Vládní návrh. ZÁKON ze dne o zásluhách Václava Havla. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Vládní návrh ZÁKON ze dne. 2012 o zásluhách Václava Havla Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 1 Václav Havel se zasloužil o svobodu a demokracii. 2 Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 184/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 184/0 Návrh poslanců Adolfa Beznosky, Petra Fialy, Ivana Adamce, Martina Novotného a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon České