PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VI. volební období 633/0

Transkript

1 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VI. volební období 633/0 Návrh poslanců Marie Nedvědové, Stanislava Grospiče a Marty Semelové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů Zástupce předkladatele: Nedvědová M. a další Doručeno poslancům: 16. března 2012 v 12:09

2

3 ZÁKON ze dne kterým se mění zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V zákoně č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 120/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 234/2002 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 160/2006 Sb., zákona č. 41/2009 Sb. a zákona č. 41/2011 Sb., se za 15 doplňuje 15a, který zní: 15a Pro uplatnění nároku na zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu podle 31a se ustanovení 14 a 15 použijí obdobně. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

4 DŮVODOVÁ ZPRÁVA Obecná část Zhodnocení platného právního stavu Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ), byl původně při svém vzniku koncipován jako norma stanovující odpovědnost státu a územních samosprávných celků za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem při výkonu státní a veřejné moci a stanovil podmínky, za nichž je možné nárok na náhradu škody takto vzniklé uplatnit. V roce 2006 v dubnu byl do této koncepce zákona včleněn nový prvek (právní institut) zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Bylo tak učiněno zákonem č. 160/2006 Sb., kterým bylo stanoveno, že stát a územní samosprávné celky hradí též vzniklou nemajetkovou újmu při výkonu státní a veřejné moci, a to za podmínek stanovených zákonem, tj. zákonem 82/1998 Sb. (doplněn odst. 3 v 1 zákona). Současně bylo citovanou novelou do zákona doplněno ust. 31a a odst. 3 v 32 zákona, jimiž se upravují podmínky poskytování zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Z platného znění zákona tedy vyplývá, že stát a územní samosprávné celky odpovídají, vedle škody vzniklé při výkonu státní a veřejné moci, též za vzniklou nemajetkovou újmu, a to za podmínek jím stanovených ( 1 odst. 3). Přitom zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu se poskytuje bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, v přiměřené výši v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možné nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující, přičemž se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo, a to za podmínek stanovených zákonem ( 31a). Protože se nárok na zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu poskytuje za podmínek stanovených zákonem, jak vyplývá z ust. 1 odst. 3 a 31a odst. 1, uplatňuje se tak nejdříve u příslušného úřadu ( 14 odst. 1 a 2). Zákon splněním této podmínky pak podmiňuje možnost uplatnění nároku u soudu ( 14 odst. 3). Pokud není nárok v dané lhůtě, která je šestiměsíční, plně uspokojen, je možné se domáhat uspokojení nároku u soudu ( 15). Přestože zákon deklaruje svou dikcí pouze uplatnění nároku na náhradu škody ( 14 odst. 1), je zcela zřejmé, že pro uplatnění nároku za zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu se použije ust. 14 a 15 obdobně, tedy že je nutno nárok nejdříve uplatnit u příslušného orgánu a následně až u soudu, pokud nebude příslušným orgánem nárok uznán a uspokojen nebo nebude plně uspokojen, protože zároveň deklaruje, že nárok na nemajetkovou újmu se uplatňuje za podmínek stanovených zákonem. V poslední době se projevují problémy s aplikací ust. 31a zákona, přičemž podsta-tou těchto problémů je, zda je nutné před uplatněním nároku na náhradu nemajetkové újmy u soudu tento nárok nejdříve uplatnit u příslušného orgánu podle 14 zákona, tedy zda předběžné projednání nároku na náhradu nemajetkové újmy u příslušného orgánu je podmínkou, která musí být splněna, aby bylo možné se nároku domáhat u příslušného soudu. Tyto se prohlubují i nejednotnými stanovisky příslušných soudů při rozhodování, kdy některé soudy zastávají názor, že uplatnění nároku na nemajetkovou újmu u soudu nemusí předcházet uplatnění nároku nejprve u příslušného orgánu, některé soudy naopak považují nesplnění uplatnění nároku na nemajetkovou újmu u příslušného orgánu za neodstranitelný nedostatek podmínek řízení a tato pak na základě ust. 104 odst. 2 OSŘ zastavují. Obdobně je ve své rozhodovací praxi nejednotný i Nejvyšší soud ČR. Názory, že podmínku uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy není nutno splnit se opírají o to, že zákon takovouto podmínku neukládá, neboť ji vyžaduje pouze u nároku na náhradu škody, a to výslovně, a dále o to, že náhrada škody a nemajetková újma jsou

5 dva rozdílné právní instituty, pro které platí podle zákona i rozdílný režim pro jejich uplatnění. Cílem navrhované úpravy je proto co nejjednodušeji a jednoznačně odstranit výše zmíněné problémy a ustálit tak aplikační a rozhodovací praxi, aniž by se zásadním způsobem zasahovalo do stávajícího textu zákona. Dopady návrhu na státní rozpočet, na rozpočty krajů a obcí Navrhovaný zákon nemá žádné dopady do státního rozpočtu, ani do rozpočtů samosprávných celků. Soulad s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR Navrhovaná změna není v rozporu s ústavním pořádkem, ani neodporuje mezinárodním smlouvám, kterými je Česká republika vázána. Soulad s právem Evropských společenství Navrhovaná změna není v rozporu s právními akty Evropských společenství. Zvláštní část K čl. I Doplněním 15a se odstraní aplikační problémy ust. 31a v návaznosti na ust. 14 a 15. Tedy dojde k odstranění pochybností o tom, zda při uplatnění nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu se musí postupovat stejně jako u uplatnění nároku na náhradu škody, tedy nejdříve uplatnit nárok u příslušného orgánu a teprve nebude-li tento nárok uspokojen, lze se obrátit na soud, nebo zda je možné se obrátit přímo na soud. Navrhované řešení tuto pochybnost odstraňuje. K čl. II Účinnost zákona byla stanovena s ohledem na to, že pro uplatnění navrhované změny v praxi není nutná žádná legisvagance. V Praze dne Marie Nedvědová, v.r. Stanislav Grospič, v.r. Marta Semelová, v.r.

6 Platné znění části zákona s vyznačením navrhovaných změn 82/1998 Sb. ZÁKON ze dne 17. března 1998 o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) Oddíl čtvrtý Uplatnění nároku 14 (1) Nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v 6. (2) Byl-li nárok uplatněn u úřadu, který není příslušný, postoupí tento úřad žádost poškozeného příslušnému úřadu. Účinky předběžného uplatnění jsou v tomto případě zachovány. (3) Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. 15 (1) Přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. (2) Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 15a Pro uplatnění nároku na zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu podle 31a se ustanovení 14 a 15 použijí obdobně.