Č.j. S 142/ / V Brně dne 6. února 2006

Transkript

1 Č.j. S 142/ / V Brně dne 6. února 2006 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení č.j. S 142/04 zahájeném dne 16. září 2004, z vlastního podnětu podle 18 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů (správní řád), ve spojení s 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve věci možného porušení 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s účastníky řízení, jimiž jsou: 1. EASTERN SUGAR ČESKÁ REPUBLIKA, a.s., se sídlem Masarykova č.p. 279, Němčice nad Hanou, PSČ , IČ , ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 22. října 2004 JUDr. Karlem Muzikářem, LL.M., advokátem advokátní kanceláře WEIL, GOTSHAL & MANGES v.o.s., se sídlem Křížovnické náměstí 1, Praha 1, PSČ , 2. Moravskoslezské cukrovary, a.s., se sídlem Hrušovany nad Jevišovkou, Cukrovarská 657, PSČ , IČ , ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 8. června 2005 JUDr. Richardem Malečkem, advokátem advokátní kanceláře Richard Maleček, se sídlem Praha 8, Pakoměřická 5, PSČ , 3. Cukrovary TTD a.s., se sídlem Palackého náměstí 1, Dobrovice, PSČ , IČ , ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 24. září 2004 Mgr. Luďkem Vránou, advokátem advokátní kanceláře Linklaters, v.o.s., se sídlem Na Příkopě 19, Praha 1, PSČ , 4. Cukrovar Vrbátky a.s., se sídlem Vrbátky č.p. 65, PSČ , IČ , ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne JUDr. Pavlem Štěpánkem, advokátem, se sídlem Prostějov, Havlíčkova 7, PSČ , vydává toto r o z h o d n u t í :

2 Účastníci řízení: I. 1. EASTERN SUGAR ČESKÁ REPUBLIKA, a.s., se sídlem Masarykova č.p. 279, Němčice nad Hanou, PSČ , IČ , 2. Moravskoslezské cukrovary, a.s., se sídlem Cukrovarská 657, Hrušovany nad Jevišovkou, PSČ , IČ , 3. Cukrovary TTD a.s., se sídlem Palackého náměstí 1, Dobrovice, PSČ , IČ , 4. Cukrovar Vrbátky a.s., se sídlem Vrbátky č.p. 65, PSČ , IČ , tím, že si prokazatelně od listopadu 2001 nejméně do října 2004 navzájem vyměňovali prostřednictvím Českomoravského cukrovarnického spolku, se sídlem Jánský Vršek 2/350, Praha 1, PSČ , IČ měsíční individualizovaná statistická data (týkající se objemů výroby cukru, objemů prodejů cukru, objemů zásob cukru a podílů účastníků řízení na prodejích cukru) uzavřeli a plnili zakázanou a neplatnou dohodu o výměně informací, která mohla vést k narušení hospodářské soutěže na trhu průmyslového cukru pro další zpracování a na trhu cukru pro přímou spotřebu. Tímto jednáním porušili všichni účastníci řízení v období prokazatelně od listopadu 2001 nejméně do října 2004 zákaz uvedený v 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. II. Podle 7 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů se účastníkům řízení plnění zakázané a neplatné dohody o výměně informací uvedené v bodě I. výroku tohoto rozhodnutí do budoucna zakazuje. S účastníky řízení: III. 1. EASTERN SUGAR ČESKÁ REPUBLIKA, a.s., se sídlem Masarykova č.p. 279, Němčice nad Hanou, PSČ , IČ , 2. Moravskoslezské cukrovary, a.s., se sídlem Cukrovarská 657, Hrušovany nad Jevišovkou, PSČ , IČ , 3. Cukrovary TTD a.s., se sídlem Palackého náměstí 1, Dobrovice, PSČ , IČ , se dle 30 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů (správní řád), řízení ve věci možného porušení 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, uzavřením a plněním dohody či jednáním ve vzájemné shodě při stanovování prodejních cen cukru a uzavřením a plněním dohody či jednáním ve vzájemné shodě spočívající v rozdělování trhu s cukrem, zastavuje. 2

3 O d ů v o d n ě n í : Dne zahájil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále též jen Úřad ) z vlastního podnětu dle 18 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů (správní řád), správní řízení vedené pod č.j. S 142/04 ve věci možného porušení 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ), které spatřoval v dohodě, případně jednání ve vzájemné shodě účastníků řízení při stanovování prodejních cen cukru. Správní řízení v uvedené věci bylo zahájeno se společnostmi EASTERN SUGAR ČESKÁ REPUBLIKA, a.s., se sídlem Masarykova č.p. 279, Němčice nad Hanou, PSČ , IČ (dále jen Eastern Sugar ), Moravskoslezské cukrovary, a.s., se sídlem Cukrovarská 657, Hrušovany nad Jevišovkou, PSČ , IČ (dále jen Moravskoslezské cukrovary ) a Cukrovary TTD a.s., se sídlem Palackého náměstí 1, Dobrovice, PSČ , IČ (dále jen Cukrovary TTD nebo TTD ). Podkladem pro zahájení šetření Úřadu byly zejména informace získané monitoringem tisku a dalších médií poukazující na zamýšlené výraznější zvyšování prodejních cen cukru v ČR na jaře a v létě roku 2004 výrobci cukru a dále informace o tom, že takové výraznější zvyšování prodejních cen cukru jeho výrobci je neopodstatněné (viz např. článek Cukr výrazně podražil a zvedne tak i ceny dalších potravin otištěný v Právu dne , str. 62 spisu). Úřad obdržel rovněž stížnost Ing. Mgr. Václava Slavíčka na předpokládané navyšování cen cukru. Oznámením ze dne Úřad rozšířil předmět správního řízení v tom smyslu, že možné porušení 3 odst. 1 zákona Úřad dále spatřuje rovněž v dohodě účastníků řízení o výměně informací, která vede nebo může vést k narušení hospodářské soutěže, a v dohodě o rozdělení trhu s cukrem, případně jednání ve vzájemné shodě spočívající v rozdělování trhu s cukrem (spis str a násl.). V souladu s 33 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů (správní řád), bylo jednotlivým účastníkům řízení umožněno seznámit se s podklady pro rozhodnutí dne (všichni účastníci řízení svého práva využili, viz protokoly str , a spisu). Správní řízení bylo zahájeno za účinnosti zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 340/2004 Sb. a zákona č. 484/2004 Sb. Úřad postupoval v dalším průběhu řízení v souladu s názorem druhostupňového orgánu a v této souvislosti konstatuje, že případ je posuzován z hlediska zákona o ochraně hospodářské soutěže, ve znění platném do (tj. do nabytí účinnosti zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů). Dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí je používána zkratka zákon pro zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, v popsaném znění (pokud není název předpisu jmenován celý). Dne vydal Úřad v uvedené věci prvoinstanční rozhodnutí č.j. S 142/ /04-ORP, kterým ve výrokové části I. deklaroval, že účastníci řízení (tj. společnosti Eastern Sugar, Moravskoslezské cukrovary a Cukrovary TTD) tím, že si od roku 1998 navzájem vyměňovali prostřednictvím Českomoravského cukrovarnického spolku, se sídlem Jánský Vršek 2/350, Praha 1, PSČ , IČ měsíční statistická data (týkající se objemů jejich výroby cukru, objemů prodejů cukru, objemů zásob cukru a podílů účastníků řízení na prodejích cukru) uzavřeli a plnili zakázanou a neplatnou dohodu o výměně informací, která vedla k narušení hospodářské soutěže na trhu průmyslového cukru pro další zpracování a na trhu cukru pro přímou spotřebu. Bylo deklarováno, že tímto jednáním porušili všichni účastníci řízení v období od roku 1998 do 30. června 2001 zákaz uvedený v 3 odst. 3

4 1 v té době účinného zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, a v období od 1. července 2001 do současnosti s tím, že účastník řízení Cukrovary TTD a.s. pouze do 1. srpna 2004, úmyslně porušili zákaz uvedený v 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Výrokovou částí č. II. uvedeného rozhodnutí Úřad účastníkům řízení do budoucna zakázal plnění zakázané a neplatné dohody o výměně informací. Ve výrokové části III. Úřad konstatoval, že účastníci řízení tím, že od 1. května 2004 nejméně do 30. června 2004 jednali ve vzájemné shodě při stanovování prodejních cen cukru, porušili úmyslně zákaz uvedený v 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Uvedeným jednáním ve vzájemné shodě narušili hospodářskou soutěž na trhu průmyslového cukru pro další zpracování a na trhu cukru pro přímou spotřebu. Výrokovou částí č. IV. Úřad účastníkům řízení do budoucna toto jednání ve vzájemné shodě zakázal. Ve výrokové části V. Úřad deklaroval, že účastníci řízení tím, že nejméně od 1. září 2002 do 27. srpna 2003 plnili dohodu o rozdělení trhu s cukrem spočívající v procentním rozdělení objemů dodávek cukru na trh České republiky mezi účastníky řízení a v rozdělování odběratelů mezi účastníky řízení, porušili úmyslně zákaz uvedený v 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Uvedeným jednáním ve vzájemné shodě narušili hospodářskou soutěž na trhu průmyslového cukru pro další zpracování a na trhu cukru pro přímou spotřebu. Výrokovou částí č. VI. Úřad účastníkům řízení do budoucna toto jednání ve vzájemné shodě zakázal. Za správní delikty vyjmenované ve výrokových částech č. I., III. a V. citovaného rozhodnutí Úřadu byly účastníkům řízení uloženy pokuty, a to společnosti Eastern Sugar ve výši ,- Kč, společnosti Moravskoslezské cukrovary ve výši ,- Kč a společnosti Cukrovary TTD ve výši ,- Kč (viz výroková část č. VII rozhodnutí). Všichni účastníci řízení podali včas proti citovanému rozhodnutí Úřadu rozklady k předsedovi Úřadu (str , str a str správního spisu). Rozklady obsahují vedle hmotněprávních námitek proti posouzení skutkových podstat, resp. ohledně neexistence dohody o výměně informací, jednání účastníků řízení ve vzájemné shodě při stanovování cen cukru a dohody o rozdělení trhu, námitek proti nesprávnému vymezení relevantního trhu z hlediska geografického, rovněž procesní námitky. Všichni účastníci řízení závěrem svých rozkladů shodně navrhují, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí č.j. S 142/ /04-ORP zrušil a řízení vrátil správnímu orgánu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí, popřípadě správní řízení ve věci zastavil. Ve smyslu ustanovení 56 správního řádu vyrozuměl prvostupňový správní orgán účastníky řízení vzájemně o obsahu jimi podaných rozkladů s výzvou, aby se k nim vyjádřili. Ve vyjádřeních zaslaných Úřadu účastníci řízení shodně poukazují na svá předchozí vyjádření v rozkladech a pokud jde o námitky ostatních účastníků řízení, v zásadě se s nimi ztotožňují. Podle ustanovení 59 odst. 1 správního řádu bylo napadené rozhodnutí včetně správního spisu ve spojení s uplatněnými námitkami ze strany druhostupňového orgánu přezkoumáno v celém rozsahu se závěrem, že rozhodnutí je nezbytné zrušit a věc vrátit správnímu orgánu prvního stupně k novému projednání. Důvodem tohoto postupu byly zejména závažné námitky vznesené účastníky řízení proti závěrům správního orgánu prvního stupně. K námitkám účastníků řízení proti deklaraci Úřadu o porušení ustanovení 3 odst. 1 zákona jednáním ve vzájemné shodě při stanovování prodejních cen cukru předseda Úřadu ve svém rozhodnutí uvedl následující. Definice znaků jednání ve vzájemné shodě není v zákoně o ochraně hospodářské soutěže výslovně obsažena, provedl ji však Evropský soudní dvůr ve svém rozhodnutí ve věci 48/69 Imperial Chemical Industries Ltd. v. Komise (ECR 1972, 4

5 s. 619). Předseda Úřadu v této souvislosti konstatuje, že napadené rozhodnutí v odůvodnění neobsahuje právní ani skutkový rozbor tohoto protisoutěžního jednání ve smyslu uvedeného rozhodnutí Evropského soudního dvora a splnění v něm uvedených definičních znaků. Ve svém rozhodnutí předseda Úřadu dále uvádí, že z napadeného rozhodnutí nevyplývá, které skutečnosti byly podkladem pro závěry Úřadu ohledně této skutkové podstaty, ani jakými úvahami byl správní orgán prvního stupně veden při hodnocení důkazů a při použití právních předpisů ve smyslu 47 odst. 3 správního řádu. Na základě těchto skutečností předseda Úřadu dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí trpí vadou, kterou nelze odstranit v rámci řízení o rozkladu, neboť by došlo ke krácení práv účastníků správního řízení, kteří by se proti novým, ve správním řízení o rozkladu uvedeným skutečnostem nemohli odvolat k vyšší instanci (podat rozklad). K výrokové části V. napadeného rozhodnutí deklarující uzavření a plnění zakázané a neplatné dohody účastníků řízení o rozdělení trhu předseda Úřadu ve svém rozhodnutí uvedl, že nebylo prokázáno, že by došlo k uzavření a faktickému plnění zakázané a neplatné dohody mezi dotčenými účastníky řízení, jak je vyvozováno z listinného důkazu označeného jako A3. Předseda Úřadu učinil tento závěr s ohledem na to, že situace na trhu se po údajném uzavření a plnění zakázané dohody o rozdělení trhu nezměnila. Předseda Úřadu ve svém rozhodnutí rovněž upozorňuje na některé zásadní námitky účastníků řízení ohledně procesních vad řízení, a to např. odmítnutí správního orgánu provést doplnění dokazování výslechy účastníky řízení navrhovaných svědků či opakování ústních jednání, a umožnit jim tak řádně uplatnit jejich procesní práva, zejména právo na účinnou obhajobu. Předseda Úřadu ve svém rozhodnutí dospěl k názoru, že z důvodu popsaných pochybení správního orgánu prvního stupně bylo třeba rozklady napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit správnímu orgánu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí, v jehož rámci budou specifikované vady odstraněny. Dále byla ze strany předsedy Úřadu posouzena výše uložených pokut, a to s ohledem na všechna kritéria stanovená v 22 odst. 2 zákona. V tomto bodě dospěl předseda Úřadu k závěru, že výroková část VII. napadeného rozhodnutí ukládající účastníkům řízení sankce ve formě pokut je nepřezkoumatelná. Nepřezkoumatelnost této výrokové části lze dle správního orgánu rozhodujícího o rozkladu spatřovat zejména v nedostatečném odůvodnění diferenciace pokut u jednotlivých účastníků řízení. Námitky účastníků řízení v tomto smyslu byly druhostupňovým orgánem shledány oprávněnými. Předseda Úřadu v závěru svého rozhodnutí stanovil, že vzhledem k tomu, že je třeba zrušit výrok o pokutě a provést jeho řádné odůvodnění v rámci prvostupňového rozhodnutí, doplnit dokazování o účastníky řízení navrhované důkazy výslechem svědků a opakováním ústních jednání za přítomnosti účastníků řízení, a rozšířit odůvodnění skutkové podstaty o nově provedené důkazy, je třeba rozklady napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit správnímu orgánu prvního stupně k novému projednání a vydání rozhodnutí. S ohledem na to, že napadené rozhodnutí bylo zrušeno, nevyjadřoval se předseda Úřadu k dalším námitkám účastníků řízení, které jsou obsaženy v rozkladech. Tyto námitky však Úřad vezme na zřetel při novém projednání věci a jsou-li důvodné, případné nedostatky, nepřesnosti či nesprávnosti v novém rozhodnutí odstraní. Rozhodnutí předsedy Úřadu č.j. R 55-57/2004 ze dne 19. září 2005 nabylo právní moci dne a současně se stalo vykonatelným. V souladu s ust. 59 odst. 3 správního řádu je Úřad jakožto orgán, kterému byla věc vrácena k novému projednání a rozhodnutí, vázán právním názorem odvolacího orgánu. Úřad převzal věc k novému projednání a rozhodnutí dne

6 Další průběh řízení Po zrušení výše citovaného rozhodnutí Úřadu a vrácení věci k novému projednání pokračoval Úřad v prvoinstančním řízení, a to v souladu s 59 správního řádu v rozsahu daném druhoinstančním rozhodnutím. Účastníkům řízení bylo oznámeno dopisem č.j. S 142/ /05-OOHS ze dne převzetí řízení Úřadem (viz str a násl. spisu). Dne byl proveden výslech svědka JUDr. Josefa Pojera, výkonného ředitele Českomoravského cukrovarnického spolku a dne pak výslech svědkyně Ing. Evy Divišové, ředitelky Odboru rostlinných komodit Ministerstva zemědělství ČR. Následně dne Úřad rozšířil okruh účastníků řízení o společnost Cukrovar Vrbátky a.s., se sídlem Vrbátky č.p. 65, PSČ: , IČ: (dále jen Cukrovar Vrbátky ) a dne proběhlo s touto společností v sídle Úřadu ústní jednání za účelem poskytnutí informací. Úřad poté provedl dne výslech Ing. Karla Duffka, CSc., ředitele a předsedy představenstva společnosti VUC Praha, a.s. Úřad se rovněž v souladu s rozhodnutím předsedy Úřadu zabýval dalšími námitkami účastníků řízení. Seznámení s podkladem pro rozhodnutí Dne , a bylo účastníkům řízení umožněno v souladu s ustanovením 33 odst. 2 správního řádu seznámit se s podkladem pro rozhodnutí a způsobem jeho zjištění. Účastníci řízení, s výjimkou společnosti Cukrovar Vrbátky, této možnosti využili (protokoly viz str , , spisu). V této souvislosti zaslali účastníci řízení Úřadu svá vyjádření k podkladu pro vydání rozhodnutí a ke způsobu jeho zjištění. Účastníkům řízení byly dopisem Úřadu ze dne zaslány kopie vyjádření ostatních účastníků řízení k podkladu pro rozhodnutí. Lhůta pro vydání rozhodnutí ve věci byla předsedou Úřadu prodloužena do dne (viz str spisu) a následně do (viz str spisu). Charakteristika účastníků řízení Společnost TTD byla zapsána do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 625, dne Předmětem podnikání společnosti je mj. výroba cukru a jeho modifikací a výroba chemických a biochemických výrobků na bázi cukru a zpracování vedlejších produktů vznikajících při výrobě cukru. Společnost TTD je vlastněna z 62,07 % francouzskou společností Berneuil Participations a z 35,38 % německou společností Nordzucker Aktiengesellschaft; zbytek akcií je vlastněn minoritními akcionáři. Společnost TTD má majetkové účasti ve společnostech Lihovar Chrudim a.s. a Ternord, a.s. (100 % základního kapitálu). Společnost TTD dále kontroluje společnosti Union Cukr a.s. (77 %) a Cukrovar Litovel a.s. (75 %). Společnost TTD provozuje cukrovary Dobrovice a České Meziříčí, v Mělníku je balírna cukru a v Chrudimi lihovar. 1 Společnost TTD je právním nástupcem společností Pražská cukerní společnost a.s. (dále jen Pražská cukerní společnost ) a Cukrovar a rafinerie cukru Dobrovice TTD a.s. (dále jen Cukrovar Dobrovice ), kdy společnost Cukrovar Dobrovice zfúzovala a Pražská cukerní společnost se přejmenovala na Pražskou cukerní společnost TTD, a.s. a ta následně na TTD. 6

7 Společnost Eastern Sugar byla zapsána do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl B, vložka 3929, dne Předmětem podnikání společnosti je mj. výroba cukru a cukerných produktů a poradenská činnost v oblasti pěstitelství zemědělských plodin a výroby potravin. 2 Společnost Eastern Sugar vlastní společnost Eastern Sugar B.V. (ta je vlastněna společnostmi (obchodní tajemství)). Společnost Eastern Sugar má majetkové účasti ve společnostech (obchodní tajemství). Společnosti Eastern Sugar patří cukrovary Kojetín, Němčice nad Hanou a Hrochův Týnec. Společnost Moravskoslezské cukrovary byla zapsána do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl B, vložka 850, dne Předmětem podnikání společnosti je mj. výroba cukru, jeho modifikací, zpracování vedlejších produktů. Společnost Moravskoslezské cukrovary vlastní z 97,57 % společnost Agrana Zucker and Starke AG se sídlem ve Vídni (ta je výlučně vlastněna společností Agrana Beteiligungs- Aktiengesellschaft, Vídeň, Rakousko, jejíž většinu akcií drží společnost Z&S Zucker und Stärke Holding AG, Vídeň, Rakousko ta je společně ovládána společnostmi Südzucker AG a Zuckerbeteiliguns-GmbH), zbytek akcií je rozdělen mezi velký počet subjektů. Společnost Moravskoslezské cukrovary má 100 % majetkové účasti ve společnostech HD služby s.r.o., PERCA s.r.o. a Delhie Shelf s.r.o. Společnost Moravskoslezské cukrovary má cukrovar v Hrušovanech nad Jevišovkou a odštěpný závod v Opavě Vávrovicích (jeho předmětem podnikání je mj. výroba cukru, jeho modifikací a zpracování vedlejších produktů). Společnost Cukrovar Vrbátky byla zapsána do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl B, vložka 821, dne Předmětem podnikání společnosti je mj. výroba cukru a jeho modifikací. Společnost Cukrovar Vrbátky je z části vlastněna společností Eastern Sugar (viz výše), zbylé akcie jsou rozděleny mezi velký počet subjektů. Společnost Cukrovar Vrbátky má drobné majetkové účasti ve společnostech TTD, Moravskoslezské cukrovary a BH Capital, a.s. Společnost Cukrovar Vrbátky vlastní jeden cukrovar ve Vrbátkách. Relevantní trh Trh je obecně místem, kde se střetává nabídka s poptávkou. Dle ustanovení 2 odst. 2 zákona je pak relevantním trhem trh zboží, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. Při vymezení relevantního trhu z hlediska věcného je třeba vycházet zejména z pohledu spotřebitele, tj. zohlednit, které výrobky či služby spotřebitel považuje vzhledem k jejich vlastnostem, ceně a zamýšlenému užití za shodné, zaměnitelné nebo vzájemně zastupitelné. Účastníky řízení jsou společnosti, které nakupují od pěstitelů cukrovou řepu, kterou pak zpracovávají a vyrábějí z ní cukr. Jejich výrobní sortiment je poměrně široký, a to jak po stránce druhů cukru (krystal, krupice, moučka, kostky apod.), tak po stránce velikosti balení cukru (od 5 g hygienického balení, přes 0,5 a 1 kg maloobchodní balení, 5 kg a 50 kg balení, 2 Společnost Eastern Sugar je právním nástupcem společností CUKRSPOL PRAHA MODŘANY, a.s., Hanácké cukrovary, a.s., VUC Praha a.s. a Cukrovar Kojetín, a.s., kdy společnosti Hanácké cukrovary, VUC Praha a Cukrovar Kojetín zanikly a Cukrspol Praha - Modřany se přejmenovala na Eastern Sugar. 3 Společnost Moravskoslezské cukrovary je právním nástupcem společností Cukrovar Hrušovany nad Jevišovkou, a.s., Cukrovar Uničov, a.s. a 1. Slezská, a.s., kdy společnosti Cukrovar Uničov a 1.Slezská byly po sloučení zrušeny a společnost Cukrovar Hrušovany se přejmenovala na Moravskoslezské cukrovary. 7

8 až po tzv. big bag balení nebo 900 kg a volně ložený cukr). Účastníci řízení mají řádově stovky odběratelů - jsou jimi jak maloobchodní spotřebitelé tak průmysloví zpracovatelé (pekaři, cukráři, výrobci nápojů, pivovary apod.). Cukr jim je dodáván buď přímo, nebo prostřednictvím velkoobchodů. K realizaci obchodů (tj. nákupu cukrovky od pěstitelů i k prodeji vyrobeného cukru) dochází na základě smluv či obchodních podmínek; ceny pro jednotlivé zákazníky se liší v závislosti na velikosti zákazníka, jeho bonitě, dlouhodobosti vztahu apod. Z hlediska věcného lze oblast výroby a distribuce cukru, v níž účastníci řízení v České republice působí, rozdělit na dva relevantní trhy, a to na trh průmyslového cukru a na trh cukru pro domácnost. Průmyslovým cukrem se rozumí bílý rafinovaný cukr vyráběný z cukrové řepy, který se prodává jako volně ložený nebo ve velkých baleních (v pytlích po více jak 5 kg). Odběrateli tohoto cukru jsou především další zpracovatelé, tj. výrobci potravin a nápojů, kteří jej nakupují za účelem dalšího zpracování. Cukr pro domácnost, tzv. maloobchodní cukr, je bílý rafinovaný cukr vyráběný z cukrové řepy, který se prodává v malých množstvích (balení do 5 kg) pro spotřebitele v domácnostech či v gastronomii. Jeho distribuce probíhá prostřednictvím velkoobchodní a maloobchodní sítě. Oba předmětné trhy byly rozlišeny i přes určité společné rysy spočívající v tom, že se jedná o stejný produkt a celkové zásobování trhu je upraveno licenční a dotační politikou státu (potažmo předpisy EU) a stanovením produkčních kvót cukru pro kvótové roky. Avšak existující rozdíly v balení, distribuci a profilech zákazníků vedou k odlišné struktuře a výši cen a jsou rozhodujícím kriteriem pro takovéto vymezení trhů. K tomu Úřad odkazuje na rozhodnutí Úřadu č.j. S 57/01-366/03 ze dne ve věci spojení soutěžitelů Südzucker Aktiengesellschaft Mannheim/Ochsenfurt, a Saint Louise Sucre S.A. Toto odpovídá i praxi, jíž se Evropská komise řídí při svém rozhodování (rozh. No IV/F 3/M Irish Sugar aj.) Za substituenty cukru lze za určitých okolností považovat různé speciální cukry, jako jsou tekuté cukry, škrobové a glukózové sirupy vyráběné z brambor a kukuřice a jiné substituenty a náhražky. Tyto druhy speciálních cukrů se využívají výhradně u zpracovatelů cukru v rámci potravinářského průmyslu, konzervárenství aj. Cukr vyráběný z cukrové řepy však mohou odběratelé cukru substituovat pouze ve velmi omezené míře. Průmysloví zpracovatelé mohou zaměnit určitou část produktů z cukrové řepy substituenty cukru, k tomu je však třeba mít skladovou základnu diametrálně odlišnou od základny určené pro skladování cukru, a proto tuto možnost mohou mít jen velcí průmysloví zpracovatelé a nikoli drobní spotřebitelé. Skladovatelnost substituentů je možná za podstatně přísnějších podmínek než u cukru a za podstatně kratších lhůt. Při skladování substituentů je potřeba dodržet přísné hygienické 4 a technické podmínky (např. teplotu, aby nedošlo k totálnímu znehodnocení), což u cukru, i dlouhodobě skladovaného, není nezbytné, a proto segment substituentů cukru nemůže výrazně konkurovat cukru krystalickému. S ohledem na výše uvedené nemohou substituenty cukru nahradit v plné míře cukr vyráběný z cukrové řepy především z hlediska jeho použití, trvanlivosti, skladovatelnosti a také manipulovatelnosti. Takový závěr byl učiněn i v rozhodnutí Evropské komise No IV/ Napier Brown-British Sugar. Vzhledem k výše uvedenému vymezil Úřad v tomto správním řízení relevantní trh z hlediska věcného následovně: 4 Při skladování substituentů cukru může dojít k mikrobiologické infekci, která celou dávku znehodnotí. 8

9 1. trh průmyslového cukru pro další zpracování (dále jen trh průmyslového cukru ) a 2. trh cukru pro přímou spotřebu (dále jen trh cukru pro domácnost ). Relevantní trh z hlediska geografického zahrnuje území, na kterém se realizuje vztah nabídky a poptávky po výrobcích nebo službách za dostatečně homogenních podmínek, jimiž se odlišuje od ostatních území, na kterých nabídka a poptávka probíhá za podmínek zřetelně odlišných. Distribuce cukru probíhá mezi jednotlivými obchodními partnery v rámci celé ČR za homogenních podmínek. Proto je z hlediska geografického relevantním trhem území celé České republiky. Vymezení trhu z hlediska časového vyjadřuje četnost (pravidelnost a opakovanost) střetu nabídky a poptávky a odlišuje jej od střetu nabídky a poptávky, k němuž dochází nahodile, popř. jen ojediněle. Při posuzování trhu z hlediska času je brán v úvahu minulý a očekávaný vývoj dodávek na trh. V daném případě se jedná o trhy charakterizované pravidelnými dodávkami po celý kalendářní rok, nepodléhající významným výkyvům. Z uvedeného důvodu byly relevantní trhy z hlediska časového vymezeny jako trhy trvalé. Postavení účastníků řízení na trhu cukru Pro potřeby správního řízení byl podíl účastníků řízení na trhu cukru zjišťován za poslední ukončený kvótový rok, tj. 2004/2005. Z údajů o výši přidělených individuálních produkčních kvót cukru v roce 2004/2005 jednotlivým tuzemským cukrovarnickým společnostem vyplývá, že účastníci řízení, vyjma společnosti Cukrovar Vrbátky, jsou významnými soutěžiteli na trhu s cukrem. TTD v r. 2004/2005 obdržely 37 % z celkové národní roční kvóty r. 2004/2005. Společnost Eastern Sugar získala v témže roce celkovou kvótu odpovídající 23 % celkové roční národní produkční kvóty. Moravskoslezské cukrovary zaujímaly se svou kvótou pozici, která společnosti dala možnost vyprodukovat prostřednictvím svých cukrovarů 19 % celkové národní kvóty r. 2004/2005. Společnost Cukrovar Vrbátky obdržela 4 % celkové roční národní produkční kvóty. Zbývající 3 soutěžitelé, kteří v r. 2004/2005 na trhu s cukrem působili, měli podíly v rozmezí od 5 % do 7 %. Postavení účastníků řízení na trhu cukru je patrné i z analýzy jejich objemů dodávek cukru na trh cukru v ČR. V r. 2004/2005 činil podíl jednoho účastníka řízení na celkových dodávkách cukru na trh cukru v ČR více než 30 %, podíl dalších dvou účastníků řízení přesahoval 15 % a podíl zbývajícího účastníka nedosahoval 10 %. Součet podílů ostatních čtyř soutěžitelů působících na trhu cukru v r. 2004/2005 nepředstavoval ani pětinu celkového trhu cukru v ČR v daném roce. Účastníci řízení se podíleli na celkovém objemu dodávek cukru na tuzemský trh v r. 2004/2005 celkem 82 %. Konkrétní výše podílů je obchodním tajemstvím některých účastníků řízení resp. ostatních producentů cukru; souhrnná bilance spis str Postavení účastníků řízení na relevantním trhu Pokud jde o objem dodávek cukru na trh průmyslového cukru v ČR, činil v r. 2004/2005 souhrnný podíl účastníků řízení 78 % (u jednoho účastníka převyšoval 30 %, u jednoho 20 %, u jednoho 15 % a podíl jednoho účastníka byl nižší než 10 %); jednotlivé podíly ostatních soutěžitelů byly nižší než 10 %. Konkrétní výše podílů je obchodním tajemstvím; souhrnná bilance spis str

10 Z hlediska objemu dodávek cukru na tuzemský trh cukru pro domácnost bylo účastníky řízení v r. 2004/2005 dosaženo souhrnného podílu 88 % celkových dodávek. (podíl jednoho účastníka řízení dosahoval téměř 50 %, jednoho převyšoval 15 % a dvou 10 %, přičemž podíly ostatních dvou soutěžitelů, kteří v daném roce dodávali na trh cukru pro domácnost, byly výrazně nižší (nedosahovaly 10 %). Konkrétní výše podílů je obchodním tajemstvím; souhrnná bilance spis str Shrnutí: Z uvedeného vyplývá, že tři ze čtyř účastníků řízení byli v kvótovém roce 2004/2005 významnými soutěžiteli na tuzemském trhu průmyslového cukru i cukru pro domácnost. Čtvrtý z účastníků řízení dosahoval významnějšího tržního podílu pouze na trhu cukru pro domácnost. Co se týče kvality soutěžního prostředí na trhu cukru, lze konstatovat, že trh byl v r. 2004/2005 koncentrovaný, což ukazuje tržní podíl čtyř největších subjektů převyšující hranici 80 % trhu a hodnota Herfindahl-Hirschmannova indexu (HHI 5 ) výrazně nad 1800 bodů. Organizace trhu s cukrem Trh s cukrem v České republice je trhem komoditním, kde stát v rámci podpory a zabezpečení výroby cukru a pěstování cukrovky používá regulační a ochranná opatření pro stabilizaci trhu cukru v ČR. Dne došlo ke vstupu ČR do EU, což mělo rovněž vliv na regulaci na trhu s cukrem. Úřad v této části rozhodnutí popisuje jednotlivá opatření platná do vstupu do EU a následně změny provedené po Opatření platná do 30. dubna 2004: ochranná opatření na dovoz Do bylo v platnosti nařízení vlády č. 66/2003 Sb., kterým se stanoví ochranné opatření na dovoz cukru formou čtvrtletních celních dovozních kvót, teritoriálně rozdělených na dovoz z EU, Polska a ostatních zemí. Po vyčerpání dovozních kvót v daném čtvrtletí (čtvrtletní kvóta byla t) se zvyšovala celní sazba o 80 %, avšak minimální celní sazba byla 13,50 Kč/kg cukru. Tato ustanovení se nevztahovala na Slovenskou republiku. Čtvrtletní dovozní kvóty byly v roce 2004 téměř plně vyčerpány. V roce 2004 byl formou dovozních licencí s množstevním omezením omezen dovoz cukru ze Slovenské republiky v celkovém množství t s platností do Do zůstalo v platnosti nařízení vlády č. 239/2002 Sb., kterým se stanoví ochranné opatření na dovoz kakaového prášku s obsahem cukru nebo jiných sladidel CN Dle vyhlášky Ministerstva financí ČR č. 138/2004 Sb., lze potom do režimu aktivního zušlechťovacího styku v podmíněném systému propustit v roce 2004 zboží skupiny 1701 cukr a dalších vybraných substituentů cukru, na které se vztahují ochranná opatření v sektoru cukru, v celkovém množství nepřesahujícím t do vývozní a bilaterální koncese Od nabylo účinnosti nařízení vlády č. 117/2003 Sb., kterým se stanoví preferenční sazby cla v rámci kvót nebo neomezeně pro dovoz některých zemědělských 5 Standardní metoda zjišťování stupně koncentrace trhu pomocí sumy čtverců tržních podílů jednotlivých soutěžitelů. Jde o funkci jak počtu soutěžitelů na relevantním trhu, tak jejich relativních tržních sil. Na základě hodnoty HHI indexu je možné vymezit 3 pásma, kde pro nekoncentrovaný trh je stanoveno pásmo HHI, pro středně koncentrovaný trh HHI a pro koncentrovaný trh nad 1800 HHI. 10

11 a potravinářských výrobků pocházejících z EU, stanovené pro období od do Většina z těchto koncesí byla bilaterální. stanovení minimální ceny cukru a cukrovky Na základě nálezu Ústavního soudu č. 499/2002 Sb. ze dne 30. října 2002, byla dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů, tj. k 29. listopadu 2002, zrušena některá ustanovení nařízení vlády č. 114/2001 Sb., o stanovení produkčních kvót cukru na kvótové roky 2001/2002 až 2004/2005. Jednalo se zejména o 4 (stanovování rezervy cukru), 5 odst. 3 (žádosti o kvótu, týkající se uvádění množství vyrobeného cukru žadatelem za požadované referenční období), 7 (stanovení kvóty) a 13 (stanovování minimální a maximální ceny cukru a cukrovky). Zrušením výše uvedených ustanovení došlo ke zrušení systému stanovení individuálních kvót a cenové regulace pomocí minimální a maximální ceny cukru a cukrovky. Dne 29. ledna 2003 bylo ve Sbírce zákonů publikováno nařízení vlády č. 15/2003 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 114/2001 Sb., kde je taxativním způsobem stanovena výše minimální ceny cukru a cukrovky. Minimální cena cukru tak byla stanovena ve výši Kč/t. Pro rok 2003/2004 byla pak minimální cena cukrové řepy při základní cukernatosti 16 % dle nařízení vlády č. 15/2003 Sb. a nařízení vlády č. 97/2003 Sb. stanovena na 980 Kč/t. stanovení produkčních kvót Dne 15. května 2003 vydal Státní zemědělský intervenční fond (dále jen SZIF ) rozhodnutí o přidělení individuálních produkčních kvót cukru pro rok 2003/2004 všem žadatelům. Tuzemský podíl byl stanoven na 71 % z celkové kvóty, tj t, vývozní podíl kvóty činil t. Dne byla rozdělena kvóta z rezervy v celé výši t, čímž byly zvýšeny individuální produkční kvóty sedmi subjektům (tzn. všem výrobcům cukru v ČR kromě společnosti Cukrovar Vrdy, s.r.o.). Vzhledem ke vstupu ČR do EU ke dni bylo přiměřeně sníženo povinné plnění tuzemského a vývozního podílu kvóty výrobců k na 2/3 z celoroční kvóty. 2. Změny provedené po Ačkoli došlo k ke vstupu ČR do EU, celá řada ustanovení společné organizace trhů s cukrem v EU začala platit pro nově přistupující země (tedy i ČR) až od nového hospodářského roku 2004/2005, tedy po 1. červenci Bezprostředně po 1. květnu 2004 bylo možno využívat celní ochrany a vztahovaly se na ČR ustanovení o obchodu s třetími zeměmi, což znamená, že na dovoz cukru ze třetích zemí do ČR platila již po vyšší celní ochrana, než byla předtím a na vývoz cukru z České republiky do třetích zemí již platila celní ochrana stanovená vůči EU. Ostatní ustanovení v rámci společné organizace trhu (ceny, vývozní náhrady na přímý a nepřímý vývoz, intervenční nákup a prodej, finanční dávky, apod.) byla pro nově přistupující státy vyňata z platnosti až do 30. června Vedle zkrácení kvótového roku na období 8 měsíců, pozbyla od 1. května 2004 platnosti ustanovení o tuzemském a vývozním podílu, minimální ceně cukru, nově byla stanovena minimální cena cukrové řepy pro marketingový rok 2004/2005 (tj. až od ) ve výši Kč/t. Tato cena byla stanovena nařízením vlády č. 160/2004 Sb. Po vstupu ČR do EU doznala organizace trhu s cukrem v ČR podstatných změn. Změny se týkají kvótového systému, zavedení výrobních dávek, vývozních a dovozních licencí, vývozních subvencí a záruk a výrobních náhrad na cukr použitý v chemickém 11

12 průmyslu. Výkonnou organizací trhů s cukrem jsou v jednotlivých zemích EU pověřeny převážně národní intervenční agentury. V ČR je tímto orgánem SZIF. SZIF je povinen během celého hospodářského roku (v EU začíná 1. července a končí 30. června následujícího roku) vykupovat veškerý bílý a surový cukr vyrobený v rámci kvót z cukrové řepy sklizené v ES, jestliže jim takový cukr písemně nabídne držitel kvóty nebo specializovaný obchodník s cukrem a současně byla před tím uzavřena smlouva o skladování dotyčného cukru mezi držitelem kvóty (nebo obchodníkem) a SZIF. SZIF vykupuje cukr za intervenční cenu, která je pro hospodářské roky 2001/2002 až 2005/2006 stanovena pro bílý cukr 63,19 EUR/100 kg a pro surový cukr 52,37 EUR/100 kg. SZIF může prodávat intervenčně nakoupený cukr až poté, co o prodeji rozhodla Evropská komise, a to pouze za cenu vyšší, než je intervenční cena. Produkční kvóty cukru v roce 2004/2005 jsou v celkové výši odpovídající kvótám stanoveným pro rok 2003/2004, ale byl zrušen institut tuzemského a vývozního podílu kvóty producentů. Produkční kvóta cukru je strukturována jako kvóta A a kvóta B (tj. množství cukru stanovené Evropskou komisí, které jsou výrobci cukru oprávněni vyrobit - pouze na toto množství se vztahují cenová, subvenční a intervenční opatření tržního řádu na cukr), které byly rozděleny v poměru 97 % a 3 %. Zásadní rozdíl proti systému kvót v roce 2003/2004 je v tom, že se již nebude sledovat prodej producentů na tuzemském trhu a vývoz, ale bude změřena produkce cukru každého producenta za celou kampaň a z ní bude po odečtení celkové individuální kvóty daného výrobce určen tzv. cukr C. Tento cukr, až na některé výjimky, musí opustit území EU do konce února roku 2006 (cukr vyrobený v kampani 2004/05). Toto množství je třeba vyvézt do třetích zemí bez nároků na vývozní subvenci, nebo je ho možné převést do kvóty A v rámci následujícího hospodářského roku. Pro ČR byla kvóta A stanovena na t cukru a kvóta B na t. Rozdělení individuálních produkčních kvót - spis str Zjištěné skutečnosti Dne provedl Úřad v sídlech účastníků řízení v souladu s 21 odst. 5 a odst. 6 zákona místní šetření (viz protokoly str , str , str ). V rámci místního šetření Úřad mimo jiné převzal od Horákové Vladislavy zaslaný na adresu (obchodní tajemství) ze dne 18. června 2004, který má předmět: FW: Statistika prodejů cukru členy ČMCS květen 2004 KvR (spis str ). Jedná se o přeposlanou zprávu, která byla dne 17. června 2004 zaslána Josefem Pojerem (pozn. Úřadu: výkonný ředitel Českomoravského cukrovarnického spolku dále jen ČMCS nebo spolek ) Ing. Tobolovi, Ing. Reinbergrovi, Ing. Kovaříkovi a MUDr. Hodačovi. V ové zprávě se uvádí: (obchodní tajemství). Ke zprávě byla připojena v příloze tabulka, která obsahuje v jednotlivých sloupcích následující údaje: Počáteční zásoba k , Výroba cukru z řepy 100 Rd, Podíl na celkové výrobě, Celková nabídka, Cukr získaný z jiných zdrojů ( ), Prodej na vývoz přímý květen, Podíl na vývozu přímý květen, Prodej na vývoz nepřímý květen, Podíl na vývozu nepřímý květen, Prodej na vývoz přímý ( ), Podíl na vývozu přímý ( ), Prodej na vývoz nepřímý ( ), Podíl na vývozu nepřímý ( ), Vývoz celkem květen, Podíl na vývozu celkem květen, Vývoz celkem ( ), Podíl na vývozu celkem ( ), Prodej v tuzemsku průmysl květen, Podíl v tuzemsku průmysl květen, Prodej v tuzemsku - DSB květen, Podíl v tuzemsku DSB květen, Podíl v tuzemsku DSB květen, Prodej v tuzemsku průmysl ( ), Podíl v tuzemsku průmysl ( ), Prodej v tuzemsku DSB ( ), Tuzemsko celkem květen, Podíl tuzem. prodej 12

13 celkem květen, Tuzemsko celkem ( ), Prodej celkem ( ), Podíl na prodeji celkem ( ), Zásoby cukru k V řádcích jsou uvedeny jednotlivě: TTD Dobrovice, Eastern Sugar ČR, Moravskoslezské cukrovary, Vrbátky a ČMCS celkem, k nimž jsou v jednotlivých sloupcích přiřazeny příslušné číselné údaje. U tabulky je dále uvedeno, že se jedná o důvěrné údaje, jen pro vnitřní potřebu členů. Dokument je v textu rozhodnutí dále označován jako dokument A4. 6 Při místním šetření ve společnosti Moravskoslezské cukrovary Úřad převzal ovou zprávu od Josefa Pojera odeslanou 7. září 2004 na: Tobola Stanislav; Reinbergr Oldřich Ing.; Kovařík Zdeněk Ing.; Hodač Štěpán MUDr., která má předmět: Zápis z jednání KR ČMCS ze dne 28. července 2004 (spis str ). Přílohou této ové zprávy je Zápis z jednání Koordinační rady Českomoravského cukrovarnického spolku ze dne 28. července 2004, jehož byli účastni Ing. Reinbergr, Ing. Tobola, Ing. Kovařík, MUDr. Hodač a Dr. Pojer. V bodu 8 programu jednání se uvádí, cit.: (obchodní tajemství). U jednotlivých členů ČMCS se pak dále uvádí prodeje cukru za květen/červen a prodeje celkem k Stejné údaje jsou potom uvedeny k vývozu cukru u jednotlivých členů ČMCS. Dokument je v textu rozhodnutí dále označován jako dokument B1. Úřad má dále k dispozici ovou zprávu od Josefa Pojera odeslanou dne 10. září 2004, jejímiž adresáty jsou: Tobola Stanislav; Reinbergr Oldřich Ing.; Kovařík Zdeněk Ing.; Hodač Štěpán MUDr., s předmětem: FW: Prodeje cukru členy ČMCS srpen 2004 (spis str ). V textu zprávy se uvádí: (obchodní tajemství). Přílohou tohoto u je pět tabulek, které obsahují údaje o prodejích cukru za srpen 2004, a to v členění na prodeje průmyslového cukru a cukru drobného spotřebitelského balení v tuzemsku, objem vývozu v rámci kvótového cukru a cukru C, výroba cukru a nákup cukru. Jedna tabulka obsahuje souhrnná data za všechny členy ČMCS a ostatní čtyři tabulky obsahují data za jednotlivé členy ČMCS. Dokument je v textu rozhodnutí dále označován jako dokument B2. Úřad v rámci místního šetření u Moravskoslezských cukrovarů převzal rovněž elektronicky zaslaný návrh programu jednání Koordinační rady ČMCS konané dne 12. května 2004 (odesílatel je Josef Pojer a adresát Tobola Stanislav), kde se v bodě 7 uvádí: (obchodní tajemství). (Spis str ). Dokument je v textu rozhodnutí dále označován jako dokument B3. Ve společnosti Moravskoslezské cukrovary Úřad rovněž převzal tři tabulky vyhotovené dne , dvě z nich poskytují podrobné údaje o jednotlivých členech ČMCS (údaje o produkčních kvótách, vývozech, prodejích, výrobě a zásobách cukru viz obdobně dokument A4) za duben Třetí tabulka obsahuje zdrojová data prodeje cukru za kvótový rok 2003/2004 od září 2003 do dubna 2004 po jednotlivých měsících, jednotlivě za členy ČMCS. Jedná se o položky prodejů v tuzemsku (průmyslový cukr a drobné spotřebitelské balení) a vývozů. Všechny tabulky nesou znak ČMCS a jsou označeny jako důvěrné a jen pro vnitřní potřebu členů. (Spis str ). Dokument je v textu rozhodnutí dále označován jako dokument B4. Z dokumentů A4, B1, B2, B3 a B4 lze dovodit, že účastníci řízení si prostřednictvím ČMCS, jehož jsou všichni členy, vzájemně vyměňovali informace týkající se plnění jejich stanovených kvót cukru, objemů výroby, objemů prodeje v tuzemsku a vývozů, 6 K označování dokumentů převzatých v rámci místního šetření v sídlech účastníků řízení Úřad uvádí, že nadále používá označení těchto dokumentů, které zavedl ve svém původním rozhodnutí ve věci č.j. S 142/ /04- ORP ze dne Úřad se dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí nezabývá dokumenty označenými v původním rozhodnutí jako A1-A3, ze kterých Úřad dovozoval jednání účastníků řízení ve vzájemné shodě při stanovování prodejních cen cukru a dohodu účastníků řízení o rozdělení trhu s cukrem, a to s ohledem na výrok tohoto rozhodnutí. 13

14 o podílech na výrobě, prodejích v tuzemsku a na vývozech, údaje o objemech nákupu cukru a údaje o stavu jejich zásob cukru. Vyměňované informace byly pravidelně označovány jako důvěrné. Tyto informace byly ČMCS zpracovávány s měsíční periodicitou. O těchto údajích pak byli účastníci řízení následně zpětně informováni prostřednictvím jednání na ČMCS (tj. v rámci Koordinační rady) a elektronickou podobou, kdy byly zasílány jednotlivým členům detailně zpracované tabulky, a to jednak souhrnně za všechny členy ČMCS, ale i za jednotlivé členy zvlášť. Údaje za příslušný měsíc byly účastníkům řízení tímto způsobem zpřístupněny následující měsíc. K informacím, které vyplynuly z dokumentů převzatých na místním šetření, si Úřad vyžádal vysvětlení od jednotlivých účastníků řízení, a to v rámci ústního poskytnutí informací [ústní poskytnutí informací účastníkem řízení Eastern Sugar proběhlo dne (viz str. 453A-463A spisu), ústní poskytnutí informací účastníkem řízení Moravskoslezské cukrovary proběhlo dne (viz str. 556A-560A spisu), ústní poskytnutí informací účastníkem řízení TTD proběhlo dne (viz str spisu)]. V rámci ústního poskytnutí informací společnost Eastern Sugar k dotazu, jaké údaje o výrobě, prodeji apod. poskytuje státním orgánům případně jiným subjektům, uvedla, že poskytuje měsíční informace i mimořádné informace SZIF na začátku a konci kampaně nákupu cukrové řepy. Dále sdělila, že Vzhledem k tomu, že jsem členem ČMCS a vzhledem k tomu, že SZIF uveřejňuje řadu informací na svých internetových stránkách, došlo v minulosti i k tomu, že členové ČMCS poskytují tyto údaje i výkonnému řediteli spolku, který je zpracovává v duchu a regulích, jak jsou uveřejňovány SZIFem. Důvod k tomuto kroku v minulosti byl takový, že údajně po dohodě mezi Ministerstvem zemědělství, SZIFem a ČMCS bylo v zájmu spolku tyto údaje vyměňovat s tím cílem, aby se zamezilo nezákonným importům cukru ze zahraničí, protože před vstupem do EU byl a je trh v ČR chráněn cly a bylo jasné, že základní snahou výrobců cukru bylo poskytovat Ministerstvu zemědělství a SZIFu nejen potřebné údaje o výrobě, ale i prodejích, aby se z těchto čísel dal určit a vypočíst rozdíl mezi reálnou spotřebou a tím, co bylo v rámci kvót vyrobeno, protože Ministerstvo zemědělství a SZIF de facto na základě přidělených kvót jednotlivým producentům měly zajistit, aby veškeré vyrobené množství v rámci kvóty bylo obchodováno v tehdy platných minimálních cenách. Jakýkoli přímý nebo nepřímý neoficiální import z okolních zemí tuto situaci komplikoval. ČMCS poskytuje údaje také měsíčně a to v rozsahu, který zveřejňuje SZIF na svých internetových stránkách. Moravskoslezské cukrovary uvedly, že poskytují tyto informace prostřednictvím pravidelných měsíčních hlášení SZIFu. Dle vyjádření tohoto účastníka řízení poskytují stejné informace i ČMCS (údaje o objemech prodejů a výrobě), které zpracovává ekonomický úsek ve spolupráci s prodejním úsekem. Účastník řízení dále uvedl, že informace poskytuje ČMCS na základě stanov tohoto zájmového sdružení. Sdělil rovněž, že co se týče SZIFu, má přístup pouze k agregovaným zveřejňovaným údajům a co se týče ČMCS, má přístup k údajům o objemu výroby a prodeje ostatních členů spolku (tyto údaje mu jsou zasílány výkonným ředitelem spolku prostřednictvím elektronické pošty). Dle vyjádření účastníka řízení se jedná o měsíční údaje, které za ČMCS zpracovává jeho výkonný ředitel. Účastník řízení má k dispozici údaje souhrnně za členy ČMCS i individuálně za jednotlivé subjekty spolku. Společnost TTD k výměně informací uvedla, že poskytuje údaje SZIFu na stanovených formulářích (výroba, prodej, obraty apod.) v rozsahu příslušného vládního nařízení, přičemž je zpracovává ekonomický ředitel Ing. Vosáhlo, aniž by nějaké informace dostávala zpět. Na ČMCS účastník řízení zasílal měsíční objemy prodeje a zpátky dostával statistické údaje za ostatní členy spolku. Po vystoupení z ČMCS přestal účastník řízení tyto informace poskytovat a nebude je dle svého vyjádření už dostávat zpátky. (Pozn. Úřadu: Společnost TTD vypověděla dne své členství v ČMCS, ale těsně před 14

15 koncem výpovědní lhůty se rozhodla své vystoupení odvolat) 7. Na doplnění účastník řízení uvedl, že rozsah údajů, které ČMCS poskytoval, má historický původ v zániku státních statistik začátkem 90. let a v potřebě najít subjekt, který by zabezpečil kontinuitu. K tvrzení účastníka řízení Moravskoslezské cukrovary, že informace poskytují na základě stanov ČMCS, si Úřad vyžádal tyto stanovy. K tomu Úřad uvádí, že dle 4 stanov je účelem ČMCS zajišťování, prosazování a zastupování zájmů cukrovarnického průmyslu, koordinace činností a služeb souvisejících s výrobou cukrovky a cukru. Dále se v 5 odst. 6 stanov uvádí, že předmětem činnosti ČMCS je vytváření a aktualizace informačního systému pro účely sledování produkce cukrovky, výroby cukru, obchodu s cukrem v tuzemsku i na export, a to zejména jako zdroje informací pro orgány státní správy (MF, GŘC, Parlamentní komise apod.). Dle 5 odst. 8 týchž stanov je předmětem činnosti ČMCS mj. poskytování služeb jednotlivým členům ČMCS v souladu se závěry valných hromad v rámci daného roku. Vzhledem k tomu, že účastníci řízení ve svých vyjádřeních uváděli, že poskytují některé informace rovněž SZIFu, Úřad si vyžádal jeho písemné vyjádření. SZIF uvedl, že shromažďuje informace o zásobách, výrobě, prodejích a nákupu cukru výrobci cukru od Povinnost poskytovat tyto informace vyplývala z již zrušeného nařízení vlády č. 114/2001 Sb., v platném znění. Dne nabylo účinnosti nařízení vlády č. 364/2004 Sb., o stanovení některých podmínek provádění opatření společné organizace trhů v odvětví cukru, které bylo s účinností od nahrazeno nařízením vlády č. 548/2005 Sb., o stanovení některých podmínek provádění opatření společné organizace trhů v odvětví cukru. V obou uvedených nařízeních vlády je, resp. byla zakotvena informační povinnost producentů cukru vůči SZIFu. Dále začala v ČR platit rovněž nařízení Evropské komise č. 314/2002, v platném znění a nařízení Rady č. 1260/2001, v platném znění. Dále SZIF uvedl, že některé informace jsou zasílány měsíčně, některé 1x ročně. SZIF může rovněž vyžadovat i další informace. SZIF rovněž sdělil, že požadované informace poskytuje každá společnost jednotlivě. Informace SZIF zveřejňuje na internetových stránkách v agregované podobě, nikoli za jednotlivé společnosti zvlášť. Dále SZIF uvedl, že informace pravidelně neposkytuje žádnému subjektu, pouze na vyžádání Ministerstvu zemědělství, popř. Českému statistickému úřadu. (Spis str ). Stejně tak Český statistický úřad (dále jen ČSÚ ) uvedl, že informace o produkci cukru získává přímo od jednotlivých společností. Údaje o produkci cukru se publikují od roku 1993 v roční publikaci. ČSÚ poskytuje individuální údaje pouze Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, jehož vybraní zaměstnanci jsou vázáni příslušnou normou o ochraně individuálních dat (spis str. 1109). K poskytování informací o produkci cukru se vyjádřilo rovněž Ministerstvo zemědělství ČR tak, že jednotliví výrobci cukru mají povinnost poskytovat pravidelně údaje o stavu zásob, předběžné a konečné výrobě SZIFu. Tyto údaje pak SZIF zpracuje a kumulativní údaje za všechny výrobce předává Ministerstvu zemědělství ČR, přičemž údaje o jednotlivých výrobcích nejsou veřejně dostupné (spis str ). Informace od účastníků řízení vyžádané dopisem Úřadu ze dne K tomu Úřad uvádí, že v rámci nového projednání věci společnost TTD sdělila, že předmětné informace o své činnosti poskytovala ČMCS do října 2004 (viz přípis TTD ze dne , str spisu). 15