SIEDLUNGEN DER BARBAREN

Transkript

1 BARBARSKÁ SÍDLIŠTĚ

2 SIEDLUNGEN DER BARBAREN Chronologische, wirtschaftliche und historische Aspekte ihrer Entwicklung aus der Sicht der neuen archäologischen Forschung (Archäologie der Barbaren 2007)

3 SPISY ARCHEOLOGICKÉHO ÚSTAVU AV ČR BRNO 37 Eduard Droberjar Balázs Komoróczy Dagmar Vachůtová (edd.) BARBARSKÁ SÍDLIŠTĚ Chronologické, ekonomické a historické aspekty jejich vývoje ve světle nových archeologických výzkumů (Archeologie barbarů 2007) ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV AKADEMIE VĚD ČESKÉ REPUBLIKY BRNO, V. V. I. BRNO 2008

4 Editoři: Eduard Droberjar, Balázs Komoróczy a Dagmar Vachůtová Redakce, sazba a obálka: Michal Lutovský Kniha vyšla v rámci výzkumného záměru Archeologického ústavu AV ČR Brno, v. v. i., č , výzkumného záměru Ústavu archeologie a muzeologie FF MU Brno č. MSM a s přispěním Katedry praktické a experimentální archeologie FF Univerzity Hradec Králové. Vydání knihy významně podpořili doc. PhDr. Pavel Kouřil, CSc., ředitel Archeologického ústavu AV ČR Brno, v. v. i., a prof. Zdeněk Měřínský, CSc., ředitel Ústavu archeologie a muzeologie FF MU Brno. Archeologický ústav AV ČR Brno, v. v. i., 2008 ISBN

5 PŘEDMLUVA Publikace, kterou předkládáme badatelské veřejnosti, se zabývá vybranými aspekty vývoje barbarských sídlišť na území Čech, Moravy a jihozápadního Slovenska (labsko-germánský okruh), resp. Polska (przeworská kultura). Problematika sídlištní archeologie závěru doby železné, doby římské a stěhování národů patří v současné době k vysoce aktuálním úkolům protohistorického bádání. Sídlištní výzkum se v barbariku musí nutně opírat o tři nosné pilíře: heuristiku využívající všech moderních metodických postupů oboru analýzu a zveřejnění nálezových celků syntézu se zvláštním zřetelem na širší historické souvislosti. Základem bádání o barbarských sídlištích musí být heuristika: provádění progresivních cílených systematických výzkumů a získávání nových pramenů aplikací široké škály metod nedestruktivní archeologie (jejíž výsledky se již nyní odrážejí např. ve značném nárůstu kovových artefaktů z povrchových vrstev sídlištních lokalit). Smyslem heuristické práce je poskytnout kvalitativně i kvantitativně reprezentativní soubor archeologických dat pro fundovanou analýzu, která se musí zabývat i doposud opomíjenou environmentální stránkou barbarských sídlišť. Jelikož protohistorická archeologie je archeologií historických komunit, neustále v návaznosti na aktuální dílčí výsledky heuristiky a jejich analýz se musí naše bádání pokoušet přispět také k řešení závažných historických otázek, týkajících se vývoje jednotlivých germánských kmenových útvarů. Za zvlášť přínosné v tomto směru můžeme na územích, jejichž pramenům je tato kniha věnována, považovat zkoumání všech aspektů kontaktů germánských společenstev a vyspělé antické civilizace římského impéria. Mimořádný význam pro chronologizaci sídlištního vývoje a pro možnost synchronizace protohistorických archeologických pramenů s absolutně-chronologickými historickými daty lze připsat událostem a důsledkům římského vojenského zásahu ve středním Podunají v době tzv. markomanských válek. Nezbytným společným znakem všech dílčích fází sídlištního bádání je pak včasná publikace výsledků, k čemuž chce svým dílem přispět také tato publikace. Jednotlivé kapitoly této knihy zpracovávají dílčí témata, která byla autory přednesena a za účasti dalších badatelů diskutována na III. protohistorické konferenci ve dnech v Miku - lově, jejímž hlavním tématem bylo: Sídliště, sídlištní objekty a nálezy a jejich význam pro chronologii protohistorického vývoje. Kniha vychází ve Spisech Archeologického ústavu AV ČR Brno a její podtitul Archeologie barbarů 2007 prozrazuje, že je volným pokračováním této konferenční řady. Knihu věnujeme doc. PhDr. Jaroslavu Tejralovi, DrSc., k významnému životnímu jubileu. Brno Hradec Králové květen 2008 Eduard Droberjar Balázs Komoróczy Dagmar Vachůtová 5

6 VORWORT Diese Publikation, die wir der breiten Forschungsöffentlichkeit vorlegen, beschäftigt sich mit ausgewählten Aspekten der Entwicklung der barbarischen Siedlungen in Böhmen, Mähren und in der südwestlichen Slowakei (elbgermanischer Kulturkreis), bzw. in Polen (Przeworsk Kultur). Die Proble matik der Siedlungsarchäologie der ausgehenden Eisenzeit, der Römischen Kaiserzeit und der Völkerwande - rungszeit gehört heutzutage zu den höchstaktuellen Aufgaben der frühgeschichtlichen Forschung. Die Erforschung der Siedlungen im Barbarikum muss unbedingt auf drei Tragsäulen basieren: Heuristik, die alle modernen methodischen Fachabläufe anwendet Analyse und Veröffentlichung der Fund komplexe Synthese mit besonderer Einbeziehung der breiteren historischen Zusammenhänge. Die Grundlage der Forschung der barbarischen Siedlungen muss die Heuristik darstellen: Durchführung progressiver gezielter systematischer Grabungen und Gewinnung neuer Quellen mittels Anwendung breiter Skala nichtdestruktiver Methoden (deren Ergebnisse sich bereits heute z.b. in großem Zuwachs der Metall - artefakte aus den oberen Schichten der Siedlungslokalitäten widerspiegeln). Der Sinn der heuristischen Arbeit ist die Bereitstellung einer sowohl qualitativ, als auch quantitativ repräsentativen Menge archäologischer Daten für eine fundierte Analyse, die sich auch mit der bisher vernachlässigten environmentalen Seite der barbarischen Siedlungen beschäftigen muss. Da die frühgeschichtliche Ar chäologie eine Archäologie historischer Gesellschaften ist, muss sich unsere Forschung stets bemühen, in Anbindung an aktuelle Teilergebnisse der Heuristik und ihrer Analysen, zur Lösung bedeutender historischer Fra - gen bezüglich der Entwicklung einzelner germanischer Stammgebilde beizutragen. Auf den Gebie ten, deren Quellen diese Publikation gewidmet ist, können wir in dieser Hinsicht als besonders bedeutend die Erforschung aller Aspekte der Kontakte germanischer Völker mit der hochentwickelten Zivilisa tion des Römischen Imperiums halten. Eine außerordentliche Bedeutung für die Chro nologie der Siedlungs - entwicklung und für die Möglichkeit der Synchronisierung frühgeschichtlicher archäologischer Quellen mit absolut-chronologischen historischen Daten kann den Folgen des römischen militärischen Angriffs im mittleren Donauraum in Zeiten der sog. Markomannenkriege zugeschrieben werden. Ein unentbehrlicher gemeinsamer Nenner aller Teilphasen der Siedlungsforschung ist die rechtzeitige Veröffentli - chung der Ergebnisse. Hierzu möchte auch diese Publikation beitragen. In den einzelnen Kapiteln dieses Buches werden Themen behandelt, die von den Autoren unter der Teilnahme weiterer Forscher an der III. frühgeschichtlichen Konferenz in den Tagen von in Mikulov vorgetragen und diskutiert wurden. Das Hauptthema dieser Konferenz war: Siedlun - gen, Siedlungsobjekte und -funde und deren Bedeutung für die Chronologie der frühgeschichtlichen Ent wicklung. Das Buch wird in der Schriftenreihe des Archäologischen Instituts AV ČR Brno herausgegeben und ihr Untertitel Archeologie barbarů 2007 verrät, dass sie eine freie Fortsetzung dieser Konferenzreihe darstellt. Dieses Buch widmen wir Herrn Doz. Dr. Jaroslav Tejral zu seinem bedeutenden Lebensjubiläum. Brno Hradec Králové Mai 2008 Eduard Droberjar Balázs Komoróczy Dagmar Vachůtová 6

7 OBSAH I. PŘEHLED PROBLEMATIKY BARBARSKÝCH SÍDLIŠŤ V PROTOHISTORICKÉ ARCHEOLOGII Überblick der Problematik der barbarischen Siedlungen in der Archäologie der Frühgeschichte Eduard Droberjar Aktuální stav výzkumu labsko-germánských sídlišť doby římské a doby stěhování národů v Čechách.. 11 Der aktuelle Forschungsstand der elbgermanischen Siedlungen der römischen Kaiserzeit und der völkerwanderungszeitlichen Siedlungen in Böhmen Dagmar Vachůtová Stručný přehled bádání o sídlištích doby římské na Moravě Kurze Übersicht der kaiserzeitlichen Siedlungsforschung in Mähren Vladimír Varsik Germánske sídliská na juhozápadnom Slovensku. Stručný prehľad bádania Germanische Siedlungen in der Südwestslowakei. Kurze Forschungsübersicht Maciej Karwowski Stan badań nad osadami kultury przeworskiej w Polsce Zum Stand der Siedlungsforschung der Przeworsk-Kultur in Polen II. KULTURNÍ A CHRONOLOGICKÉ ASPEKTY SÍDLIŠTNÍHO VÝVOJE U POLABSKÝCH GERMÁNŮ Kulturelle und chronologische Aspekte der Siedlungsentwicklung bei der Elbgermanen Jaroslav Tejral Ke zvláštnostem sídlištního vývoje v době římské na území severně od středního Dunaje Zu den Besonderheiten der kaiserzeitlichen Siedlungsentwicklung nördlich des mittleren Donauraumes Eduard Droberjar K chronologii nejstarších labsko-germánských (svébských) sídlišť v Čechách Zur Chronologie der ältesten elbgermanischen (suebischen) Siedlungen in Böhmen Petr Zavřel Současný stav výzkumu sídlišť doby římské a doby stěhování národů v jižních Čechách Der gegenwärtige Forschungsstand zu den römer- und völkerwanderungszeitlichen Siedlungen in Südböhmen Ján Beljak Titus Kolník Štruktúra a vývoj germánskej osady v Štúrove Struktur und Entwicklung der germanischen Siedlung in Štúrovo David Vích Nálezy doby římské v jižní části Malé Hané Die Funde aus der Kaiserzeit im südlichen Teil der Boskovice-Furche Radko Sedláček Jakub Halama Jan Jílek Nové germánské sídliště s nálezem terry sigillaty v Mikulovicích, okr. Pardubice New germanic settlement with Terra Sigillata finding in Mikulovice, Pardubice District František Kašpárek Germánské sídliště z doby římské ve Slatinicích na Olomoucku Germanische Siedlung aus der späteren römischen Kaiserzeit in Slatinice (Bez. Olomouc) Milan Kuchařík Michal Bureš Ivana Pleinerová Jaroslav Jiřík Nové poznatky k osídlení západního okraje Prahy v 5. století New contributions to the settlement of the western outskirts of Prague during the 5th Century A. D Agnieszka Reszczyńska Pohřeb z doby stěhování národů na sídlišti Trmice-Ústí nad Labem v kontextu obdobných nálezů Eine Bestattung aus der Völkerwanderungszeit im Raum der Siedlung Trmice-Ústí nad Labem im Kontext den ähnlichen Befunden III. KULTURNÍ A CHRONOLOGICKÉ ASPEKTY SÍDLIŠTNÍHO VÝVOJE PRZEWORSKÉ KULTURY Kulturelle und chronologische Aspekte der Siedlungsentwicklung in der Przeworsk-Kultur Andrzej Michałowski Piece ziemne ze stan. 1 w Szymanowicach (Szymkowie), woj. Dolnośląskie. Przyczynek do poznania struktury osad kultury przeworskiej Die Erdöfen aus der Fst. 1 in Szymanowice (Szymkowo), woi. Niederschlesien. Beitrag zur Erkennung der Struktur von Siedlungen der Przeworsk Kultur

8 Piotr Łuczkiewicz Sobieszyn, Fdst. 14, pow. Ryki, Wojw. lubelskie. Eine Siedlung der Przeworsk-Kultur aus der jüngeren vorrömischen Eisenzeit und der frührömischen Kaiserzeit in Ostpolen Osada kultury przeworskiej z młodszego okresu przedrzymskiego i okresu wpływów rzymskich w Sobieszynie, stan. 14, pow. Ryki, woj. lubelskie Iwona Florkiewicz Dakische Elemente in der frühen Römischen Kaiserzeit in der Przeworsk-Kultur auf dem Gebiet Polens Elementy dackie w kulturze przeworskiej we wczesnym okresie rzymskim na obszarze Polski Marek Olędzki The Settlement Complex of Wólka Domaniowska near Radom. Summing up of Archeological Investigation Zespół osadniczy z Wólki Domaniowskiej koło Radomia. Podsumowanie wyników badań Marcin Juściński Tarkawica, st. 5 osada kultury przeworskiej ze środkowego okresu rzymskiego na Lubelszczyźnie (Polska) Tarkawica, Fdst. 5 kaiserzeitliche Siedlung der Przeworsk-Kultur aus der Lubliner-Region (Ostpolen) Daniel Żychliński Giecz i Cieśle osady ludności kultury przeworskiej z okresu wędrówek ludów w Wielkopolsce Giecz und Cieśle zwei völkerwanderungszeitliche Siedlungen der Przeworsk-Kultur aus Großpolen IV. ŘÍMSKÉ VOJENSKÉ AKTIVITY NA ÚZEMÍ PODUNAJSKÝCH SVÉBŮ Römische Militäraktivitäten auf dem Gebiet der Sueben im mittleren Donauraum Balázs Komoróczy Hradisko (Burgstall) u Mušova ve světle výzkumů v letech Hradisko (Burgstall) at Mušov in the light of results of excavations in Soňa Klanicová Horizont nálezů z období markomanských válek na příkladu terry sigillaty z Hradiska u Mušova Der Fundhorizont der Markomannenkriege am Beispiel der Terra Sigillata aus dem Burgstall bei Mušov Marek Kalábek Nové doklady římských a germánských aktivit v okolí Hulína New Evidence of Roman and Germanic Activities in the Neighbourhood of Hulín Marek Vlach Římský krátkodobý tábor a nové nálezy z doby římské z Charvátské Nové Vsi Das römische kurzfristige Lager und neue Funde der römischen Kaiserzeit in Charvátská Nová Ves Kristián Elschek Ján Rajtár Ein temporäres römisches Feldlager in Závod (Westslowakei) Rímsky poľný tábor v Závode (západné Slovensko) V. VARIA Maciej Karwowski Ręcznie lepiona ceramika z osady kultury lateńskiej w Prellenkirchen w Dolnej Austrii Die Handgefertigte Keramik aus der Siedlung der Latènekultur in Prellenkirchen Niederösterreich Igor Bazovský Radoslav Čambal Miloš Gregor Výrobné objekty z neskorej doby laténskej v Chorvátskom Grobe, časť Čierna Voda Spätlatènezeitliche Produktionsobjekte in Chorvátsky Grob, Ortsteil Čierna Voda Jaroslav Jiřík Jiří Vávra Druhá etapa výzkumu pohřebiště z doby stěhování národů v Praze-Zličíně Die zweite Etappe der Ausgrabung des völkerwanderungszeitlichen Gräberfeldes in Prag-Zličín Kristýna Urbanová Soubor textilních pozůstatků z doby stěhování národů ze sbírek oddělení prehistorie a protohistorie Národního muzea v Praze Fragments of textiles from Migration Period from collection of Departement of Pre- and Protohistory of National Museum