Diplomová práce. Studie možností rozvoje technologického a organizačního zabezpečení těžební činnosti lesního majetku rodiny Podstatzkých

Transkript

1 MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ Ústav lesnické a dřevařské techniky Diplomová práce Studie možností rozvoje technologického a organizačního zabezpečení těžební činnosti lesního majetku rodiny Podstatzkých 2007 Tomáš Kotík

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Studie možností rozvoje technologického a organizačního zabezpečení těžební činnosti lesního majetku rodiny Podstatzkých zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 SB. O vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne Tomáš Kotík 3

3 Poděkování: Děkuji panu Prof. Ing. Jindřichu Nerudovi, CSc., vedoucímu mé diplomové práce, za odborné rady, ochotu a čas, který mi věnoval. Dále děkuji zaměstnancům firmy Lesy a Rybářství Velké Meziříčí s.r.o. za věnovaný čas a poskytnuté informace, které byly použity v této práci. Děkuji také všem zde neuvedeným za jejich rady a připomínky. 4

4 Jméno posluchače: Tomáš Kotík Název diplomové práce: Studie možností rozvoje technologického a organizačního zabezpečení těžební činnosti lesního majetku rodiny Podstatzkých Abstrakt: Cílem této práce je popis přírodně výrobních podmínek a analýza současného stavu technologického řešení lesní těžby pro lesní majetek rodiny Podstatzkých- Liechtenstein ve Velkém Meziříčí, a následně na základě získaných poznatků o tomto majetku, zpracování návrhu perspektivně uplatnitelných technologií a technických prostředků lesní těžby. Jako metodika pro analýzu a ekonomické zhodnocení současného stavu lesní těžby byla zvolena metoda optimalizace těžebních technologií. Bylo provedeno porovnání s dosud používanými technologiemi. Na základě získaných poznatků bude zpracován návrh doporučení pro LHC. Klíčová slova: technologie lesní těžby, výchovné těžby, obnovní těžby, těžební metoda The title of diploma thesis: Study of progress possibilities of technological and organisational safe of production activity of family Podstatzky property Abstrakt: Aim of this thesis is description of nature-manufactural conditions and present state analysis of technological resolve of wood production for wood family Podstatzky- Liechtenstein property in Velke Mezirici. On the basis of obtaining facts about this property the project about perspectivly applyning technologies and technical means of wood production was worked up. As a metod for analysis and economic valorisation of present state of wood production optimisation method of production technologies was choosen. It was performed comparison with till used technologies. On the basis of obtained facts it will be worked up the project of reference for wood industrial unit. Keywords: technology of wood production, educational production, renovate production, production method. 5

5 Seznam použitých zkratek BK buk lesní (Fagus sylvatica) BO borovice lesní (Pinus sylvestris) ČR Česká republika HS hospodářský soubor HTLT harvestorová technologie lesní těžby JMP jednomužná motorová pila LHC lesní hospodářský celek LHP lesní hospodářský plán LVS lesní vegetační stupeň MD modřín evropský (Larix decidua) MES manipulačně expediční sklad MÚ mýtní úmyslná těžba MZD meliorační a zpevňující dřeviny Nh - normohodina OM odvozní místo P lokalita pařez PLO přírodní lesní oblast PÚ předmýtní úmyslná těžba SM smrk ztepilý (Picea abies) SLKT speciální lesní kolový traktor UKT univerzální kolový traktor VM lokalita vývozní místo VLÚ-5 vývozní lanovka univerzální (dosah-500m) 6

6 Obsah 1. Úvod Význam těžby a dopravy dříví Historie majetku rodiny Podstatzkých-Liechtenstein O společnosti Lesy a Rybářství Velké Meziříčí s.r.o Cíl práce Dílčí cíle Metodika a materiál Popis technologií lesní těžby v ČR Použitá data Charakteristika přírodních podmínek Charakteristika současného stavu technologického řešení lesní těžby na majetku rodiny Podstatzkých-Liechtenstein Analýza stěžejních problémových okruhů Zhodnocení technicko-ekonomických parametrů Návrh potenciálně možných technologií v těžební činnosti Výsledky Technologie lesní těžby v ČR Charakteristika přírodních podmínek LHC Analýza přírodně výrobních podmínek na LHC Charakteristika těžební činnosti a dopravy dříví na LHC Analýza stěžejních problémových okruhů Zhodnocení technicko-ekonomických parametrů a těžebních technologií na LHC Návrh potenciálně možných technologií v těžební činnosti Závěr Resumé Seznam použité literatury Seznam příloh..62 7

7 1. ÚVOD 1.1. Význam těžby a dopravy dříví Lesní těžba je tradiční název rozsáhlé části lesnictví, zabývající se kácením stromů a jejich opracováním, dopravou dříví z lesních porostů k odvozním cestám, odvozem dříví po těchto cestách, druhováním dříví na skladech, dopravou dříví po železnici a prodejem dříví odběratelům. Z hlediska ekonomického je lesní hospodářství zásadně ovlivňováno obchodem se dřívím, které je dominantním zdrojem jeho samofinancování. Přitom je lesní hospodářství typickou prvovýrobou a zhodnocení dříví se projevuje až v jiných odvětvích. Tržbami za dříví jsou kryty nejen náklady na provoz lesního hospodářství a udržování a rozvoj celospolečenských funkcí lesů, ale i výdaje vyvolané poškozováním lesů činnostmi mimo něj. Lesní těžba je významnou součástí lesnického hospodaření, ve které i drobná zhospodárnění výroby a zvýšení tržeb, znásobená objemem výroby, mají vliv na ekonomické výsledky. Naši dědové říkávali, že les se pěstuje sekerou. V roce 1931 tento názor upřesnil význačný český lesník Josef Konšel ( ) ve svém Stručném nástinu tvorby a pěstění lesů v biologickém ponětí, takto: výkon probírky je výkonem těžebním, ale její účel je především pěstební, a proto i její výkon musí být zaměřen čistě pěstebně. V žádném případě tedy není lesní těžba protikladem pěstování lesů, jak se často lidé domnívají. Naopak, tvoří spolu nedílný celek. Těžební opatření jsou nástrojem v rukou lesního hospodáře, kterými hodlá dosáhnout svých pěstebních cílů. U výchovných těžeb je to snadno pochopitelné, ale často uniká, že obnovní těžba je jako sklizeň mýtně zralých porostů východiskem jejich obnovy a proto také opatřením pěstebním! Aby bylo možné pěstebních cílů dosáhnout, musí k tomu být vybrán optimální nástroj. To znamená, že provedení těžby a dopravy dříví musí být přizpůsobeno přírodním podmínkám a současnému stavu porostů tak, aby tyto činnosti přispěly k udržení lesních ekosystémů v rovnovážném stavu, a ne aby je z takového stavu vychýlily, či snad způsobily jejich rozpad. Přitom je většina lesních ekosystémů natolik ovlivněna působením člověka v minulosti i současnosti, že jsou nestabilní, a proto se může neodborně provedená těžba stát pověstnou poslední kapkou, která způsobí v ekosystému nevratné změny. Lesní hospodář nemůže vyznačovat stromy k těžbě pouze z hlediska pěstebních záměrů bez vztahu k technologii těžby a dopravy dříví (bez ohledu na směr kácení stromů a jejich následné dopravy). Neznamená to přizpůsobení pěstování lesů požadavkům techniky. Jde o to, že není-li těžba provedena vhodným způsobem, nemusí být dosaženo předpokládaného pěstebního záměru. Dokonce může dojít i k vážnému narušení lesního ekosystému se selháním plnění některých jeho funkcí. Proto musí mít lesní hospodář, který o těžbě rozhoduje, jasnou představu o tom, jakou technologii těžby a dopravy dříví může své záměry uskutečnit, a pak hledá taková technologická řešení, která budou ekologicky přijatelná, a zároveň budou co nejvíce respektovat biologickou podstatu lesa v daných podmínkách. Bohužel nejméně jedna generace českých lesníků je poznamenána technokratickým nazíráním na lesní těžbu. Tito lesníci považují lesní těžbu za záležitost ryze technickou a technologickou. Proto považují i škody na lesních ekosystémech, ke kterým při těžbě a dopravě dříví v lesních 8

8 porostech dochází, za běžný průvodní jev a nezamýšlí se nad tím, zda by bylo možné takové škody vyloučit, nebo alespoň omezit. Lesní těžbu nelze redukovat na prosté těžební či sklizňové práce, ale v chápání lesního hospodářství na ekosystémovém základě jsou veškeré lesnické činnosti považovány za nástroje cíleného ovlivňování lesních porostů, jehož cílem je ekologická stabilita lesů. Až poté následují požadavky na trvalost dalších funkcí lesů, včetně velmi podstatné funkce produkční. Proto lesní těžba hledá taková řešení, která nenarušují plnění mimoprodukčních funkcí lesa a současně respektují ekosystémové vazby. Simanov, Neruda (2006). Na závěr lze shrnout: těžba a doprava dříví jsou činnosti technické a technologické, ale jejich hlavním účelem je být nástrojem v rukou lesního hospodáře nástrojem k udržování ekologické stability lesních porostů a k zajištění trvalosti plnění všech jejich funkcí. Proto musí být volba těžebních a dopravních technologií podřízena tomuto hlavnímu cíli Historie majetku rodiny Podstatzkých Liechtenstein Historie rodu a majetku Podstatzký-Liechtenstein ve Velkém Meziříčí sahá k počátku minulého století, kdy hrabě František Harrach v roce 1908 zdědil velkostatek Velké Meziříčí po svém strýci Rudolfu Lobkovicovi. V původní rozloze bylo 6540 ha lesů, orné a luční půdy, rybníků, zámku, hospodářského dvora a řada dalších objektů. František Harrach, jako důstojník rakousko uherské armády, byl pobočníkem Ferdinanda d Este a zúčastnil se s ním na manévrů v Sarajevu v roce 1914, kde byl na Ferdinanda d Este spáchán atentát. Světovou válku prodělává jako důstojník automobilového sboru rakousko-uherské armády skoro na všech frontách, od roku 1916 pak v hodnosti setníka domobrany. Po válce pokračuje v budování válkou přerušených investičních programů, v prvé řadě sešlého průmyslu, zejména pil. Velkou pozornost věnuje rozvoji rybářství. Buduje Rybářsko-hydrologickou stanici Františka Harracha ve Velkém Meziříčí, která je brzy známá doma i v zahraničí. Pozemková reforma postihla Františka Harracha velmi citelně. V roce 1930 státu předává 410 ha lesní půdy, 1510 ha zemědělské půdy. Rybníky o rozloze 270 ha však zůstávají. Po smrti hraběte Harracha v roce 1937 se stala dědičkou panství jeho nejstarší dcera Josefa, provdaná za Aloise Podstatzkého Liechtenstein. Věnují se spolu nejen dalšímu rozvoji lesního hospodářství a rybářství, ale také rozsáhlé přestavbě zemědělského dvora Křeptov, ze kterého budují moderní zemědělský podnik, který za války zajišťoval potraviny pro široké okolí. Po válce setrvávají do roku 1948, kdy po únoru se svými třemi dětmi, Františkem (1933), Marií (1936) a Janem (1937) na více jak 40 roků opouští republiku. V roce 1991 vstoupil v platnost zákon o půdě, který umožnil navrácení majetků většině původních vlastníků, Čechů a Slováků, v celém Československu. Původní majitelce panství hraběnce Josefě Podstatzké-Liechtenstein byl postupně od roku 1995 vydán celý původní majetek včetně zámku Velké Meziříčí. Ta pak v roce 1997 založila firmu Velkostatek (jako fyzická osoba) a v roce 1998 se svými dětmi společnost Lesy a rybářství Velké Meziříčí, s.r.o., obě ke správě a údržbě lesů, rybníků, pozemků, zámku a dalších objektů. 9

9 Po smrti hraběnky Josefy Podstatzké-Liechtenstein byl celý majetek převeden do spoluvlastnictví jejich tří výše jmenovaných dětí a je úspěšně spravován dodnes O společnosti Lesy a Rybářství Velké Meziříčí s.r.o. Společnost Lesy a Rybářství Velké Meziříčí s.r.o. spravuje veškerý majetek rodiny Podstatzkých - Liechtenstein a to lesy, rybníky, ornou půdu, zámek a přilehlý park. Společnost má sídlo ve Velkém Meziříčí. Tato diplomová práce bude zaměřena na strukturu lesního majetku rodiny Podstatzkých-Liechtenstein a dále se bude zabývat rozborem těžební činnosti tohoto majetku. Společnost Lesy a Rybářství Velké Meziříčí s.r.o. obhospodařuje 3 754,16 ha lesa. LHC je rozděleno na dvě polesí, a to polesí Zahradiště o výměře 1 795,83 ha a polesí Obora 1 958,33 ha. Na polesí Obora se nachází o výměře 173,91 ha obora pro intenzivní chov zvěře jako je muflon (Ovis musimon), jelen sika (Cervus nippon), daněk skrvrnitý (Dama dama), prase divoké (Sus scrofa), srnec obecný (Capreolus capreolus). Činnost na polesí zajišťují vlastní THP pracovníci, na těžební činnost si společnost najímá živnostníky a na pěstební práce využívá sezónní pracovníky. V těžební činnosti se především používá klasická technologie, motomanuální těžba a následné vyklizování koňskými potahy a přibližování UKT, nebo přímo UKT. U obnovní těžby se v posledních letech začíná využívat i vysoce mechanizovaná těžební technologie a to HTLT (harvestorová technologie lesní těžby). Roční těžba činí cca m 3 dřeva, přičemž veškerý sortiment je vyroben přímo v lese, kromě tenkého dříví které je zpracováváno na vlastním manipulačně expedičním skladu pro tenké dříví, kde jsou vyráběny z něho další sortimenty. Manipulačně expediční sklad zpracovává tenké dříví z vlastního lesa, ale i od soukromých vlastníků v okolí. Celkový objem zpracovaného dříví činí ročně cca m 3. Tento sklad s linkou LM 45 pro surové kmeny se nachází ve Velkém Meziříčí. Společnost také zabezpečuje myslivecké hospodaření ve všech svých honitbách. 10

10 2. CÍL PRÁCE Cílem této práce je analýza současného stavu technologického řešení lesní těžby pro lesní majetek rodiny Podstatzkých - Liechtenstein ve Velkém Meziříčí, a následně na základě získaných poznatků o tomto majetku zpracování návrhu perspektivně uplatnitelných technologií a technických prostředků lesní těžby Dílčí cíle: - popis technologie lesní těžby v ČR - charakteristika lesního majetku podle přírodních podmínek - analýza přírodně výrobních podmínek na daném majetku (plocha porostů, rozrůzněnost území, zastoupení dřeviny, výše očekávaných těžebních úkolů, úroveň lesní dopravní sítě LDS) - charakteristika těžební činnosti a dopravy dříví v současných podmínkách na lesním majetku rodiny Podstatzký - Liechtenstein - analýza stěžejních problémových okruhů - zhodnocení technicko-ekonomických parametrů - návrh potenciálně možných technologií v těžební činnosti. 11

11 3. METODIKA A MATERIÁL 3.1. Popis technologie lesní těžby v ČR S použitím údajů v odborné literatuře, odborných časopisů, internetu a vlastních znalostí bude proveden popis technologie lesní těžby. Bude popsán vývoj těžebních technologií v ČR, používané technologie v ČR a používané těžební metody. Následně se zaměřím na charakteristiku technologií používaných na lesním majetku. V rámci dílčího závěru pak budu formulovat stanovisko k technologické úrovni těžební činnosti na lesním majetku rodiny Podstatzkých - Liechtenstein Použitá data Pro vypracování této diplomové práce byla použita data z LHP pro polesí Obora a polesí Zahradiště. Tato data byla poskytnuta firmou Lesy a Rybářství Velké Meziříčí s.r.o., která daný lesní majetek rodiny Podstatzkých - Liechtenstein spravuje. Dále byla použita data ústním sdělením THP pracovníků firmy Lesy a Rybářství Velké Meziříčí s.r.o. a data z příslušné odborné literatury. Některá data byly získány i vlastním šetřením na tomto lesním majetku (přírodně-výrobní podmínky, úroveň lesní dopravní sítě, úroveň poškození porostu, apod.) Charakteristika přírodních podmínek Při popisu charakteristiky přírodních podmínek použiji údaje z LHP, konkrétně z textové části hospodářské knihy. Další informace ohledně charakteristiky přírodních podmínek budou zpracovány z údajů použité odborné literatury Charakteristika současného stavu technologického řešení lesní těžby na majetku rodiny Podstatzkých-Liechtenstein Charakteristika současného stavu technologického řešení lesní těžby na lesním majetku rodiny Podstatzkých - Liechtenstein, bude zpracována analýzou a syntézou získaných dat s přihlédnutím k ústním sdělením pracovníků firmy Lesy a Rybářství Velké Meziříčí, s.r.o. a dále pomocí odborné literatury. Budou popsány dosud používané technologie na daném majetku Analýza stěžejních problémových okruhů Mezi stěžejní problémové okruhy pro účely této práce patří zejména: - pracnost - náklady na těžební činnost - sezónnost a doba těžby - terén 12

12 - hospodářský způsob - struktura odběratelů dříví. Tyto problémové okruhy budou zhodnoceny na základě získaných informací od pracovníků firmy Lesy a Rybářství Velké Meziříčí s.r.o. a díky vlastnímu šetření s použitím odborné literatury Zhodnocení technicko-ekonomických parametrů Zhodnocení technicko ekonomických parametrů bude provedeno na základě optimalizovaných technologií, kde jsou vybrána hodnotící kritéria. Pro tuto práci byla vybrána kritéria: poškození porostu, pracnost a náklady na těžební činnost. Pro zhodnocení poškození porostu byla určena stupnice poškození, pracnost byla určena díky sborníku výkonových norem Lesy a Rybářství Velké Meziříčí a náklady na těžební činnost byly vypočítány podle tarifu na normohodinu Nh Návrh potenciálně možných technologií v těžební činnosti Návrh opatření v organizaci těžební činnosti bude proveden díky prošetření stávajícího stavu a na základě výsledků budou navrženy potenciálně možné technologie. 13

13 4. VÝSLEDKY 4.1. TECHNOLOGIE LESNÍ TĚŽBY V ČR Vývoj těžebních technologií v ČR V rámci těžby a dopravy dříví můžeme rozeznat etapy, které jsou definované rozsahem a dynamikou změn využívání živé lidské práce. Etapy vývoje můžeme rozdělit do 4 základních období: a) do roku 1945: V tomto období převládala v těžbě dřeva fyzicky náročná manuální práce pomocí ručního dřevorubeckého nářadí, kdy byla limitujícím faktorem lidská síla, případně používání tažných zvířat. Těmto podmínkám byly přizpůsobeny metody soustřeďování dříví, manipulace a odvozu. Z důvodu nedostatku tažné síly byla nejprve používána těžební metoda sortimentní, kdy se vytěžené dříví rozdělilo řezem na kratší, fyzicky zvládnutelné kusy. Zpřístupňování lesa se řešilo z hlediska potřeb koňských potahů, soustřeďování pomocí sáněk, smyků a gravitace. Odvoz se řešil výstavbou lesních železnic a údolních odvozních cest, protože se začali využívat nákladní automobily. b) : V padesátých letech byly do lesnické praxe zavedeny první dvoumužné motorové pily MP 50 s hmotností 42 kg, což nijak nezlehčilo, ale účinně urychlilo práci při těžbě a manipulaci dříví. Koncem padesátých let se začaly používat jednomužné motorové pily Stihl Contra, které zvýšily produktivitu práce v těžbě. Po roce 1945 se začalo zlepšovat technické vybavení pracovišť a rozvoj mechanizace práce. Pro soustřeďování dřeva se začaly používat pásové a poté kolové traktory přizpůsobené pro práci v lese. Odvoz dříví byl řešen nákladními automobily. Roku bylo období rozvoje lanovkového soustřeďování dříví. Zavedla se systematická technologická příprava pracovišť, rozpracovaly se moderní technologické postupy práce v těžební činnosti, vznikly komplexní čety. Spotřeba živé práce byla však stále vysoká. c) : V těžbě dříví dominovala jednomužná motorová pila. Objevovaly se první procesory. Do výroby byly nasazené speciální lesní kolové traktory (SLKT), které mohly pracovat na svazích do 40 % sklonu. Díky svým technickým a technologickým vlastnostem se začalo SLKT uplatňovat, především v soustřeďování celých kmenů. Proto v tomto období došlo k formování nové struktury těžebních metod, kdy převládala kmenová metoda a s nástupem techniky s vysokou výkonností (LKT - 120) se rozšířila metoda stromová. Používáním SLKT a kmenové metody docházelo k nadměrnému poškozování stojícího porostu. Zavádělo se štěpkování dříví. Toto období lze zhodnotit jako období snahy o koncentraci práce při použití mohutných soustřeďovacích technologií s převahou SLKT, zjednodušených technologických opatření často bez ohledu na stav lesa. 14

14 d) po roce 1990: Začínají se ve větší míře objevovat těžební stroje harvestory. Stále však převládají sice dokonalejší, ale přece jen ruční stroje jednomužné motorové pily. Pozornost je věnována výzkumu a aplikaci biologicky odbouratelných pohonných a mazacích médií lesních strojů. Jsou doporučovány těžebně - dopravní opatření, které umožňují přírodě blízké hospodaření v lesích. Se zaváděním nových těžebně dopravních technologií jsou vyžadovány nové způsoby organizace práce atd.(lukáč, T. a kol ) Těžební technologie Simanov (2000) popsal technologie lesní těžby a soustřeďování dříví následovně: Výroba surového dříví (jako výrobní proces) je tvořena výrobními fázemi: - těžba dříví - soustřeďování dříví - odvoz dříví - výroba sortimentů. Výrobní fáze těžba dříví a výrobní fáze soustřeďování dříví zahrnují operace vykonávané mezi lokalitou P (pařez) a OM (odvozní místo), kterými jsou vždy: - kácení - vyklizování (sestavení nákladu) - přibližování dříví (vyvážení dříví). Obvykle bývají na lokalitě P, VM (vývozní místo) a OM vykonávány i operace odvětvování a operace krácení (krácením je příčný řez pro získání transportní délky kmene či stromu, aniž by měl nutně charakter druhovacího řezu), náležející do výrobní fáze těžba dříví, a některé další operace, zařazované do fáze výroba sortimentů, kterými jsou: - odkorňování - druhování (manipulace), tj. provedení více příčných řezů pro adjustaci sortimentů podle požadavku odběratele - třídění - štípání - štěpkování. Způsoby (formy) provedení uvedených operací se v průběhu času mění a měnit budou (např. kácení sekerou, ruční pilou, řetězovou pilou, hydraulickými nůžkami), a to zejména v závislosti na používaných výrobních prostředcích. Počet vylišitelných operací se však pravděpodobně měnit nebude, možná je však jejich integrace, nebo naopak neprovedení některých z nich. Charakteristické je, že ani sled jednotlivých operací, ani místo jejich vykonání nejsou předem neměnitelně dány. (Samozřejmě s výjimkou kácení, které jako typická operace výrobní fáze těžba dříví nemůže být provedeno jinde než je místě výskytu suroviny - tj. v lesním porostu). 15

15 S výjimkou operace kácení je tedy v celém procesu výroby surového dříví velká kombinační volnost jak při sestavování sledu operací, tak lokality, na které může být operace vykonána. Např. odvětvování může být provedeno v porostu (P), na přibližovací lince (VM), na odvozním místě (OM), nebo na manipulačním (expedičním) skladě (ES). Přitom příčné řezy mu mohou předcházet, nebo jej následovat. Z toho je patrné, že právě lokalita realizace operací výrobních fází těžba dříví a výroba sortimentů je vhodným rozlišovacím znakem, který může být použit jako základ systematického třídění těžebních metod. Za základ systematiky těžebních metod proto byla vzata forma dříví, ve které je surové dříví dopraveno na odvozní místo. Podle toho rozeznáváme tři základní těžební metody a jejich varianty: Těžební metody Výroba surového dříví (jako výrobní proces) je tvořena výrobními fázemi: těžba dříví, soustřeďování dříví, odvoz dříví a výroba sortimentů. Metoda sortimentní: Varianta s úplným druhováním dříví: Surové dříví je na odvozní místo dopraveno ve formě úplně vydruhovaných (tj. obchodovatelných) sortimentů, adjustovaných k přímému prodeji. Mohou se tedy vyskytnout sortimenty různých délek i tvarů, tj. výřezy, polena i kuláčky. Varianta standardních délek: Surové dříví je dopraveno na odvozní místo zpravidla sortimentní vyvážecí soupravou, protože je zkráceno na výřezy stejných délek (2, 4, 5, výjimečně 6m). jedná se tedy v podstatě o netříděné dříví nemající charakter obchodovatelného sortimentu. Např. u 2m výřezů se může jednat o vlákninové dříví, palivo a případně i tyčové výřezy. Metoda kmenová: Varianta s druhováním na odvozním místě: Surové dříví je na odvozní místo dopraveno ve formě surového kmene, kterým rozumíme strom zbavený větví, ponechaný v celé délce, případně zkrácený příčným řezem na transportní délky. Úplné druhování na obchodovatelné sortimenty je pak vykonáno na odvozním místě. Varianta s druhováním na manipulačním skladě: Surové dříví je na odvozní místo dopraveno ve formě surového kmene (respektive kráceného surového kmene), který je dále transportován na manipulační sklad, kde je provedeno úplné duhování. V praxi bývá na lokalitě pařez vydruhována kulatina a zbývající část kmene je ponechána jako surový kmen, jehož druhování na rovnané sortimenty je vykonáno až na manipulačním skladě. Účelně je tak vyloučeno soustřeďování rovnaného dříví, které je pracné. 16

16 Metoda stromová: Varianta s odvětvováním na odvozním místě: Surové dříví je na odvozní místo dopraveno ve formě celých stromů, tj. i s větvemi. Odvětvení se realizuje na odvozním místě a následné druhování pak může proběhnout ve dvou variantách: a.) druhování na OM b.) druhování na MS Při použití procesorů je odvětvování a druhování integrováno. Do této technologie jsou zařazovány technologie s použitím protahovacích odvětvovacích strojů, a to i při postavení odvětvovacího stroje v těžební ploše. V tomto případě začíná traktor soustřeďovat celé stromy, ale v procesu soustřeďování jsou stromy odvětveny, tzn. že na OM jsou vlastně dopraveny surové kmeny. Varianta s odvětvováním na manipulačním skladě Surové dříví je na odvozní místo dopraveno ve formě celých stromů a v této formě je transportováno až na manipulační sklad (centrální místo zpracování), kde proběhne jak odvětvení, tak úplné druhovaní i seštěpkování klestu Systematika soustřeďování dříví Každý způsob soustřeďování dříví je charakterizován určitou úrovní produktivity práce a kultury, hygieny a bezpečnosti práce. Hlavním rozlišovacím (systemizačním) znakem je proto podíl ruční, resp. animální práce. Podle něj rozlišujeme základní skupiny soustřeďování dříví: - manuální soustřeďování dříví - gravitační soustřeďování dříví - animální soustřeďování dříví - mechanizované soustřeďování dříví - komplexně mechanizované bez dotyku lidské ruky, bezúvazkové, - tj. vyvážecí soupravy a traktory s klešťovými závěsy - částečně mechanizované, úvazkové. Podle tohoto schématu lze zařadit jakýkoliv způsob soustřeďování dříví. Mimo hlediska podílu ruční práce jsou ještě používána další kriteria pro zatřídění způsobu soustřeďování dříví, např. prostředí, ve kterém transport probíhá: - pozemní soustřeďování dříví - vzdušná doprava dříví - vodní doprava dříví 17

17 Pozemní soustřeďování dříví se dělí na soustřeďování: - vlečením, tj. smýkáním po půdním povrchu - vyvážením, kdy náklad spočívá buď zcela, nebo zčásti na transportním prostředku - vynášením, manuálně, ale i ramenem stroje Vzdušná doprava (soustřeďování) dříví může být realizována: - vrtulníky - balóny a vzducholoďmi - lanovými dopravními zařízeními (ale jen v případě dopravy břemen v plném vertikálním, nebo horizontálním závěsu) Vodní doprava dříví má většinou charakter dopravy na větší vzdálenosti, ale může plnit i funkci soustřeďování. Podle směru (smyslu) soustřeďování dříví se pak rozlišuje: - gravitační (po svahu) - antigravitační (proti svahu) Terminologie používaná v soustřeďování dříví Soustřeďování dříví je veškerý transport dříví od pařezu až na odvozní místo. (Někdy je používán termín primární doprava dříví). Vyklizování dříví je transport dříví z místa těžby k přibližovací lince. Zpravidla se provádí tažením (vlečením) po zemi bez nakládání na dopravní prostředek, a obvykle se přitom každý vyklizovaný kus dříví pohybuje po samostatné dráze. Vynášení (snášení) dříví je věcně totožné s vyklizováním. Používá se však jen v případech manuálního vynášení krátkých výřezů a stromků malých dimenzí a při vynášení pokácených stromů výložníkem kácecího stroje či harvestoru. Přibližování dříví je transport dříví po přibližovací lince, při kterém je náklad jako celek vlečen po půdním povrchu. Vyvážení dříví je věcně totožné s přibližováním. Náklad je však buď celý, nebo zčásti naložen na prostředku. Dráha, po které se prostředek pohybuje se pak někdy označuje jako vývozní linka. Vývozní místo (VM) je takový bod na přibližovací lince, kde se mění vyklizování na přibližování (resp. vynášení na vyvážení). Při kombinovaném přibližování se zde mění i používané prostředky. Odvozní místo (OM) je to místo, kde je dříví soustředěno k dalším operacím jako je odvětvování nebo příčné přeřezávání na jednotlivé sortimenty a ukládání do jednotlivých ramp (skládek), dále odvozní místo slouží k nakládce a odvozu dříví z lesa k odběrateli nebo na manipulačně expediční sklad, kde je dříví dále zpracováváno. Sestavení nákladu je vytvoření odpovídající velikosti nákladu vyklizováním (resp. vynášením), případně postupné nakládání dříví na vyvážecí soupravu při jejím pojezdu po lince, nebo sestavení nákladu sběrným lanem. 18

18 4.2. CHARAKTERISTIKA PŘÍRODNÍCH PODMÍNEK LHC Charakteristika přírodních podmínek vychází z textové části LHP pro lesní majetek rodiny Podstatzkých-Lichtenstein a z uvedené odborné literatury. LHC se nachází na Českomoravské vrchovině v kraji Vysočina v okrese Žďár nad Sázavou. LHC náleží do lesní oblasti 16 Českomoravská vrchovina a 33 Předhoří Českomoravské vrchoviny. Na území LHC se vyskytuje převážně 5. lesní vegetační stupeň (lvs) jedlobukový, severní část okrajem zasahuje do 4. bukového lvs. Na několika extrémních lokalitách se vyskytují i nižší lvs Poměry orografické Reliéf terénu je charakterizován mírně zvlněnými tvary s plochými hřbety a rozsáhlými plošinami. Poměrně značně členitý terén je kolem říčky Balinky a řeky Oslavy. Nejvyšší lokalitou je Hudcova skála s nadmořskou výškou 662 m.n.m., nejnižší poloha je v jižní části LHC u řeky Oslavy s nadmořskou výškou 380 m.n.m. Terény zde převládají traktorové, což je do 40%, v menší míře se zde objevují terény lanovkové, a to v údolí přehradní nádrže na pitnou vodu ( Mostiště ) na řece Oslavě. Jedná se asi o méně než 5% plochy celého LHC Poměry hydrografické Z vodohospodářského hlediska leží LHC v povodí Černého moře, kam patří řeka Oslava se svými přítoky. Ve střední části je významná přehradní nádrž Mostiště jako zdroj pitné vody, četné prameny v severozápadní části LHC jsou podchyceny do tzv. Pavlovského vodovodu. Na území LHC se nacházejí četné rybníky, založené v minulosti. Významné je zastoupení půd ovlivněných vodou, pseudoglejů, svahových semiglejů, dále pak olšiny a trvale zamokřená aluvia Poměry geologické Geologicky náleží území krystaliniku Českého masívu. V bližším členění převážně moldanubikum, jehož součástí je třebíčsko meziříčský masiv (jižně od Velkého Meziříčí). Jde o hlubinné vyvřeliny prorážející moldanubickými rulami zjednodušeně označované jako syenit. Horniny moldanubika mají složitý vývoj a jsou jednak původu sedimentárního, jednak magmatického v různém stupni přeměny. Ze sedimentárních hornin vynikaly různými přeměnami zejména pararuly, z vyvřelých pak ortoruly, z dalších bohatších hornin pak amfibolity a serpentinity (hadce). 19

19 Poměry půdní Půdy výrazně odpovídají zastoupeným lesním typům. Jde především o kambizem typickou, na kamenitých lokalitách je zastoupena kambizem rankrová, a to oligotrofní až mezotrofní podle bohatosti stanoviště. Na extrémních kyselých stanovištích se nachází litozem silikátová, na živných extrémních ranker typický s různými půdními variantami. Na hlinitých stanovištích s oglejenými spodinami se do 5. vegetačního stupně vyskytuje pseudoglej, na stanovištích s proudící vodou v půdním profilu jde převážně o typický glej pseudoglejový. Na podmáčených stanovištích se mohou vyskytovat typické gleje rašelinové, zbahnělé až humosní gleje kambické až pseudoglejové Poměry klimatické Dle atlasu podnebí náleží LHC do mírně teplé oblasti B, okrsek B 5 mírně teplý, mírně vlhký, vrchovinný. Průměrná roční teplota vzduchu je v rozmezí mezi 6-7 C, podél řeky Oslavy se vyskytuje lokalita mírně teplejší. Roční průměrný úhrn srážek se pohybuje v 5. vegetačním stupni mezi mm, ve 4. vegetačním stupni do 650 mm srážek. V zimním období převládá jihovýchodní proudění, doprovázené teplejším vlhkým vzduchem. Při přechodu do vyšších chladnějších poloh dochází k vysrážení vzdušné vlhkosti, vzniku námrazy a ledovky, kterými trpí značná část porostů. Významný je rovněž výskyt mokrého sněhu s negativním působením na porosty. Průměrná délka vegetační doby je asi 140 až 150 dní. Značný význam má místní morfologie terénu (vznik mrazových kotlin v terénních sníženinách). Celkové klima LHC je možné označit jako humidní s Langovým dešťovým faktorem nad

20 Klimadiagram stanice: Velké Meziříčí nadmořská výška: 440 m severní zeměpisná šířka: s.š. východní zeměpisná délka: v.d. období: průměrná roční teplota vzduchu: 7,17 C průměrný roční úhrn srážek: 598mm Měsíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Srážky teploty -3,35-1,84 1,98 7,11 12,31 15,67 17,08 16,16 12,29 7,32 2,45-1,22 k Klimadiagram - Velké Meziříčí C 30 teploty srážky mm I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. měsíc -15 Obr. č. 1 Klimadiagram 21

21 4.3. ANALÝZA PŘÍRODNĚ VÝROBNÍCH PODMÍNEK NA LHC Přehled o plochách zahrnutých do LHP Porostní půda 3 689,12 ha Bezlesí 65,04 ha Lesní pozemky celkem 3 754,16 ha Jiné pozemky 37,96 ha PUPFL celkem 3 792,12 ha Ostatní pozemky 1,69 ha Celkem území LHC 3 793,81 ha Rozrůzněnost území LHC Lesní hospodářský celek se nachází na Vysočině v okolí Velkého Meziříčí. LHC je rozděleno celkem na dvě polesí. První polesí se nachází severně od Velkého Meziříčí v Zahradišti a jeho název je Zahradiště. Jeho rozloha je 1 830,3 ha a je rozděleno na tři úseky. Druhé polesí je přímo ve Velkém Meziříčí a nazývá se Obora. Toto polesí má rozlohu 1 963,51 ha a je rozděleno na čtyři úseky, z nichž jeden úsek o rozloze 173,91 ha slouží jako obora pro intenzivní chov zvěře. Jak jsou porosty souvislé či nesouvislé nám znázorňuje mapa LHC na obr. č.2. 22

22 Obr. č Rozrůzněnost území 23

23 Zastoupení dřevin na LHC Hlavní a převažující dřevinou na LHC je SM (80,8% zásoby, 74,5% plochy), další je BO (12,2% zásoby, 13,0% plochy), MD (4,2% zásoby, 4,5% plochy), z listnáčů je významně zastoupený BK (0,9% zásoby, 2,0% plochy), OL (0,5% zásoby, 1,3% plochy) a ostatní listnáče (1,4% zásoby, 4,7% plochy). Podrobné zastoupení jednotlivých dřevin nám ukazuje graf. č. 1. Plošné zastoupení dřevin na LHC ost. list.; 1,44% OL; 1,33% BR; 1,09% JV; 0,38% BK; 2,01% SM; 74,49% BO; 13,00% MD; 4,46% DB; 1,09%JD+DG;0,71% SM BO MD JD+DG DB BK JV BR OL ost. list. Graf. č. 1. Plošné zastoupení dřevin na LHC Zastoupení věkových stupňů Složení porostů podle věkových stupňů je poměrně nevyrovnané. Normální plochu převyšuje 1. věkový stupeň a především 2. věkový stupeň. Je to způsobeno větrnou kalamitou, která zde byla v osmdesátých letech. Zastoupení věkových stupňů je znázorněno grafem č. 2. Podrobný přehled zastoupení věkových stupňů podle dřevin je v příloze č.2. 24

24 Plošné zastoupení věkových stupňů Zastoupení věkových stupňů v % Věkové stupně skutečnost normální plocha Graf. č. 2. Plošné zastoupení věkových stupňů Přehled kategorií lesů na LHC Z kategorie lesů na LHC převládá les hospodářský, který má rozlohu 3 488,7 ha, nemalou částí je zde zastoupena kategorie lesů zvláštního určení o rozloze 300,5 ha a kategorie lesů ochranných, které jsou na LHC zastoupeny jen v malé míře, a to 2,92 ha. Les zvláštního určení se nachází u přehradní nádrže na pitnou vodu Mostiště, ale větší část této kategorie slouží jako obora pro intenzivní chov zvěře. Les ochranný je u přehradní nádrže Mostiště. Podrobný přehled kategorie lesů je znázorněn v tabulce č.1. porostní půda bezlesí jiné pozemky Celkem PUPFL Kategorie Subkategorie Ha Les hospodářský 3 400,62 52,81 35, ,70 les ochranný 7odst.1, písm.a 2,92 2,92 8odst.1,písm.a 105,65 1,04 0,59 107,28 Les zvláštního 8odst.2,písm.e 42,85 0,5 0,38 43,73 určení 8odst.1,písm.g 137,08 10,69 1,72 149,49 Celkem lesy zvláštního určení 285,58 12,23 2,69 300,5 Celkem za LHC 3 689,12 65,04 37, ,12 Tabulka č. 1. Přehled kategorie lesů 25

25 Zastoupení hospodářských souborů na LHC Největší zastoupení na LHC má hospodářský soubor 571 smrkové hospodářství oglejených stanovišť vyšších, poloh za ním následuje 551 smrkové hospodářství živných stanovišť vyšších poloh, dále je to 531 smrkové hospodářství kyselých stanovišť vyšších poloh, nejméně zastoupený HS je 591 smrkové hospodářství podmáčených stanovišť vyšších poloh. Zastoupení HS ukazuje graf č. 3. Podrobný přehled zastoupení HS je v příloze č.3. Plošné zastoupení hospodářských souborů na LHC % % 556 3% 511 2% % 433 5% % 431 3% 297 0% 233 1% 591 0% 501 3% 561 1% 11 0% 441 4% Graf č. 3. Plošné zastoupení hospodářských souborů Těžení charakteristiky na LHC Mýtní těžba a.) těžební procento dolní mez (90%) horní mez (110%) b.) normální paseka dolní mez (80%) horní mez (120%) m 3 b.k m 3 b.k m 3 b.k m 3 b.k m 3 b.k m 3 b.k. Mýtní těžba stanovená LHP m 3 b.k. Tj. 110% ukazatele těžební procento a 114% ukazatele normální paseka. Použití horní meze ukazatele těžební procento je důsledek mírného nedostatku mýtních porostů ve vztahu k normálnímu zastoupení věkových stupňů na LHC. Induktivní etát 0 m 3 b.k. Mýtní těžba stanovená LHP celkem m 3 b.k. 26

26 Předmýtní těžba Deduktivní etát m 3 b.k. 19,9% zvýšení o očekávaný podíl těžby nahodilé m 3 b.k. Induktivní etát 11 m 3 b.k. Předmýtní těžba stanovená LHP celkem m 3 b.k. Maximální celková výše těžeb na LHC m 3 b.k. Průměrná roční těžba Průměrná těžba na 1 ha / rok m 3 b.k. Mýtní těžba..5,39 m 3 b.k Předmýtní těžba... 1,69 m 3 b.k Celková těžba... 7,08 m 3 b.k Podrobný přehled těžeb za jednotlivé roky je zpracován v příloze č.1, průměrná obnovní těžba z předchozích let činí m 3, výchovná těžba je m 3 a průměrná kalamitní těžba je m 3. Celková zásoba lesních porostů je m 3 b.k., průměrná zásoba na 1 ha je 274 m 3 b.k Úroveň lesní dopravní sítě Na LHC se nacházejí odvozní cesty typu 1L a 2L a celé území je protínáno veřejnými komunikacemi převážně nižšího řádu, s čímž souvisí i nižší frekventovanost veřejných komunikací, proto je na nich možná nakládka dříví. Odvozní cesta typu 1L: - Minimální šířka koruny vozovky 4 m - Maximální podélný sklon 10-12% - Minimální poloměr směrových oblouků 15 m - Druh povrchu: bezprašná vozovka (živičná, betonová, kalená). - Účel použití: trvalá provozní způsobilost (celoroční provoz) Odvozní cesta 2L: - Třída 2L: Minimální šířka koruny vozovky 4 m - Maximální podélný sklon 10-12% - Minimální poloměr směrových oblouků 15 m - Druh povrchu: zpevněný jízdní pruh - Účel použití: sezónní, až trvalá provozní způsobilost (sezónní provoz) (SIMANOV, 2004) Odvozní cesty typu 1L se nacházejí převážně v dobrém technickém stavu a většina z nich je opatřena bezprašnou povrchovou úpravou. Odvozní cesty typu 2L jsou rovněž v poměrně dobrém technickém stavu. Problém je v tom, že v době výstavby cest byla na odvoz dříví používána technika menší tonáže, a tudíž jsou cesty stavěny na menší zatížení. Proto je nutné postupně odvozní cesty zpevňovat za účelem zamezení vzniku vyjetých kolejí. 27

27 Hustota odvozních cest na celém LHC je u lesních cest typu 1L 10,7 bm/ha celkové plochy, u lesních cest typu 2L je 23,3 bm/ha celkové plochy. Celková hustota cestní sítě na LHC všech odvozních cest je 34 bm/ha, což je kvantitativně dostačující, cesty jsou rovnoměrně rozloženy po celém území LHC. Přibližovací cesty typu 3L a vyklizovací cesty typu 4L nebyly v rámci LHC nijak řešeny, ale podle ústních sdělení pracovníků firmy Lesy a Rybářství Velké Meziříčí s.r.o. a na základě vlastního šetření je jejich počet, hustota a kvalita pro stávající technologie dostačující. Průměrná přibližovací vzdálenost na LHC byla určena podle výpisu z lesní hospodářské evidence a po konzultaci s pracovníky na m Hodnocení stavu lesa Porosty na LHC se nacházejí v imisním pásmu ohrožení D. Hospodaření je zaměřeno na SM, na příznivých stanovištích je využívána přirozená obova SM, případně BK. Na LHC se vyskytují porosty s poměrně vysokým zastoupením MD. Kladně lze hodnotit poměrně vysoké zastoupení BK v 1., 3. a 4. věkovém stupni. Poškození větrem je na LHC celkem znatelné z minulých let, kdy v osmdesátých a devadesátých letech větrná kalamita zničila značnou část porostů. Po větrné kalamitě je část mlazin v jižní části místy mezernatá nebo s vyšším zastoupením BR a OL na zamokřených lokalitách. Na celém LHC je znatelné poškození námrazami a sněhem, porosty jsou poškozeny zejména vrškovými zlomy. Jedná se o porosty čtvrté věkové třídy a starší. Navýšení stavu kůrovce v posledních letech bylo na LHC včas asanováno. Škody zvěří se na LHC vyskytují jen v malé míře. Jako ochrana proti zvěři se používá u mladých kultur dřevěné oplocenky nebo chemická ochrana (repetenty) a u melioračních a zpevňujících dřevin se užívá individuální ochrany. Na přirozeném zmlazení u smrku se škody zvěří neprojevují CHARAKTERISTIKA TĚŽEBNÍ ČINNOSTI A DOPRAVY DŘÍVÍ NA LHC Těžební činnost Na celém území LHC je používána převážně klasická technologie lesní těžby. Při použití klasické technologie lesní těžby se ke kácení, odvětvení a příčnému přeřezávání používá motorová pila (JMP). K vyklizování a soustřeďování se využívá koňských potahů a univerzální kolový traktor (UKT) nebo speciální kolový traktor (SLKT). Klasická technologie lesní těžby se používá jak v těžbách výchovných tak i v obnovních těžbách. V obnovní těžbě se v posledních letech začíná také využívat harvestorové technologie lesní těžby (HTLT), a to kompletní harvetorový uzel (harvestor + vyvážecí traktor). Na celém LHC se ročně průměrně vytěží cca m 3 dříví. Podrobná tabulka o těžbě je uvedena v příloze č. 28

28 Na LHC se vyrábí surové dříví metodou kmenovou s druhováním na manipulačním skladě nebo přímo u odběratele a metodou sortimentní. Při kmenové metodě je v porostu vyráběna tyčovina a surové kmeny v celých délkách (resp. krácené surové kmeny), které jsou dopraveny na odvozní místo a dále jsou odváženy přímo k odběratelům nebo na manipulační sklad, kde je provedeno úplné druhování. Tyčovina je dle ČSN dlouhé dříví, mající 1 m od čela tloušťku max. 13 m s.k.. Minimální tloušťka čepu je 2 cm a maximální délka je 15m (jehličnaté tyče) a 13 m (listnaté tyče). Tyčovinu je možno vyrábět ze všech jehličnatých a listnatých dřevin, není dovolena hniloba jádra ani běli. Na LHC se tyčovina vyrábí a odváží ve 14 m max. 15 m délkách. Tyčovina je dále zpracovávána na manipulačně expedičním skladě. Surové kmeny jsou osové části skácených a odvětvených stromů, které mimo oddělení vršku zůstaly v celé své délce nezkráceny. Ve smyslu ČSN je za surový kmen považován skácený a odvětvený strom, který je vhodný pro výrobu jmenovitých sortimentů podle technických norem či podle obchodních uzancí. Surové kmeny se vyrábějí ze všech listnatých i jehličnatých dřevin. Podle rozměrů se surové kmeny dělí na dvě skupiny: a) tenké - se středovou tloušťkou do 19 cm b.k. a minimální délkou 5 m, b) tlusté se středovou tloušťkou nad 20 cm b.k. a minimální délkou 8 m. Nejmenší dovolená tloušťka čepu u obou skupin je 6 cm b.k. Dle výrobních pokynů je vzhledem k následnému transportu nutné surové kmeny krátit na dopravní délky. Tímto získáme krácené surové kmeny. Na LHC se vyrábí krácené surové kmeny v minimální délce 6 m, odvozní délka je 12 m nebo 14 m. Konkrétní délka každého kusu je pak dána jeho následným zpracováním a jakostními parametry. Při metodě sortimentní je v porostu vyráběno dříví ve formě úplně vydruhovaných sortimentů, které jsou dopravovány přímo k odběrateli. Sortimentní metoda se využívá zatím jen u harvestorové technologie lesní těžby. Tlusté surové kmeny (kulatina) jsou odváženy přímo k odběrateli a tenké surové kmeny jsou odváženy na manipulační sklad kde jsou dále zpracovány na dané sortimenty. Na celém LHC se využívá především kombinované pozemní soustřeďování dříví. Termín kombinované soustřeďování dříví znamená, že jeden prostředek vyklizuje dříví z porostu k přibližovací lince, kde na vývozním místě (VM) připravuje náklad (hromádky dříví) pro další prostředek, a ten pak přiblížením dříví po lince a jeho uložením na skládku na OM dokončí celou fázi soustřeďování dříví. Kombinované soustřeďování dříví používáme v případech, kdy je účelné z důvodů ekonomických (součet vynaložených přímých nákladů je nižší než přímé náklady, které by bylo nutné vynaložit v případě použití jediného prostředku), časových (kombinace přináší časovou úsporu oproti použití jediného prostředku), nebo ekologických (kombinace prostředků je ekologicky šetrnější než použití jediného prostředku). Běžně však může nastat souběh výše uvedených důvodů. Kůň + traktor (UKT, SLKT) Jedná se o nejběžnější kombinaci standardních prostředků pro pozemní soustřeďování dříví u nás. Používá se především ve výchovných těžbách, kdy kůň vyklizuje dříví k lince a sestavený náklad pak přibližuje traktor. Vzdálenost vyklizování 29

29 koněm by neměla přesáhnout 40 m (50 m). Hlavní přínos této kombinace spočívá v tom, že vyklizování (pohyb každého kusu po samostatné dráze) provádí energeticky nenáročný prostředek a díky manévrovací schopnosti koně je šetrné vyklizení dříví pro obsluhu méně pracné, než vyklizování lanem navijáku, které by vyžadovalo časté převěšování směrových kladek. Při přibližování dříví po lince pak může traktor využít svoji tažnou sílu a vyšší rychlost pohybu. Zda použijeme kombinaci koně s UKT či SLKT nezáleží příliš na charakteristice terénu (skupina terénních typů A, respektive B), protože se traktor pohybuje po lince a nikoliv terénem. Terénní nerovnosti by na lince neměly být a sklon linek nad 25 % se také bude vyskytovat jen v minimálním počtu případů. Volbu mezi UKT a SLKT tedy ovlivňuje především přibližovací vzdálenost, protože při delších přibližovacích vzdálenostech může být výhodnější použití výkonnějšího a rychlejšího SLKT i v terénech skupiny A. Poškozování stromů stojícího porostu vyklizovaným dřívím bývá při kombinaci s SLKT vyšší než při kombinaci s UKT, protože potřeba větších nákladů nepřímo způsobuje větší podíl dříví vyklízeného po neoptimálních vyklizovacích drahách. Harvestor + sortimentní vyvážecí traktor Používá se ve výchovných i obnovních těžbách. Harvestor kácí stromy a vynáší je na linku, kde odvětvuje a vyrábí sortimenty. Vyvážení realizuje sortimentní vyvážecí traktor. Na LHC je harvestorová technologie využívána pouze u obnovních těžeb. (SIMANOV, NERUDA 2006) 30

30 Těžební technologie na LHC Výchovné těžby Jedná se o předmýtní těžbu, jejímž cílem je získat v době, která předchází finální sklizni, již určitého výnosu z lesa (jedná se většinou o vlákninové dříví, sloupovinu, případně slabší kulatinu) a současně má za cíl vychovávat lesní porosty, tj. zlepšovat především jejich kvalitu a technickou použitelnost dříví a zvýšit bezpečnost dalšího vývoje a produkce lesních porostů. (kolektiv autorů 1994) Výchovné těžby rozlišujeme do 40ti let a nad 40 let věku porostu. Výchovné těžby do 40 let věku porostu Ve výchovných zásazích do 40 let jsou vyráběny především tenké surové kmeny, které jsou přepravovány na manipulačně expediční sklad, kde jsou dále zpracovány na další sortimenty. Výchovné těžby do 40 let věku porostu jsou na území LHC prováděny dvěma základními technologiemi: 1.) Motorová pila + koňský potah (P - OM) Z LHE bylo zjištěno, že tato technologie se na výchovných těžbách do 40 ti let podílí cca 15 %. Kácení, odvětvování a manipulování je prováděno JMP, dále následuje soustřeďování koněm přímo na OM. Tato technologie se využívá pouze tam, kde je OM vzdáleno cca do 100m. 2.) Motorová pila + koňský potah (P - VM) + univerzální kolový traktor nebo speciální lesní kolový traktor (VM - OM) Podíl použití této technologie je cca 85 %. Operace kácení, odvětvování a manipulování je prováděna JMP, vyklizování na VM (tzv. svazkování) je vykonáváno koňskými potahy. Přibližování na OM se provádí univerzálním kolovým traktorem nebo speciálním kolovým traktorem (bohužel nebyl zjištěn podíl UKT a SLKT). Nasazení SLKT záleží na konkrétním terénu a přibližovací vzdálenosti. Výchovné těžby nad 40 let věku porostu Ve výchovných těžbách nad 40 let věku se vyrábí tlusté surové kmeny (slabší kulatina) a tenké surové kmeny. Výchovné těžby nad 40 let věku porostu jsou na území LHC prováděny také dvěma základními technologiemi: 31

31 1.) Motorová pila + koňský potah (P - OM) Tak jako u výchovných těžeb do čtyřiceti let je i zde podíl této technologie cca 15%. Kácení, odvětvování a manipulace jsou realizovány JMP, soustřeďování je prováděno koňskými potahy přímo na OM. Tato technologie se využívá pouze tam, kde je OM vzdáleno cca do 100m. 2.) Motorová pila + koňský potah (P - VM) + univerzální kolový traktor nebo speciální lesní kolový traktor (VM - OM) Podíl použití této technologie je cca 85 %. Kácení, odvětvování a manipulování prováděno JMP, následuje vyklizování koněm na VM (tzv. svazkování) a přibližování na OM univerzálním kolovým traktorem nebo speciálním kolovým traktorem. Hlavní přínos této kombinace spočívá v tom že vyklizování (pohyb každého kusu po samostatné dráze) provádí energeticky nenáročný prostředek a díky manévrovací schopnosti koně je šetrné vyklizení dříví pro obsluhu méně pracné než vyklizování lanem navijáku, které by vyžadovalo časté převěšování směrových kladek. Při přibližování dříví po lince pak může traktor využít svoji tažnou sílu. Zda použijeme kombinaci koně s UKT nebo SLKT záleží především na charakteristice terénu, přibližovací vzdálenosti a na tom, zda se přibližuje proti kopci či po spádu. Obr. č. 2. Vyklizování dříví koňskými potahy (P OM) Obnovní těžba Jde o finální těžbu (mýtní těžba), která má charakter sklizně produkce lesů vytěžení objemu vypěstovaného dříví ve stanovené obmýtní době, současně má i charakter obnovní, neboť na holé ploše touto těžbou vzniklé je třeba znovu založit nový lesní porost.(kolektiv autorů 1994) 32

32 Obnovní těžby jsou na LHC prováděny třemi základními technologiemi: 1.) Motorová pila + univerzální kolový traktor nebo speciální lesní kolový traktor (P - OM) Tato technologie se na LHC používá cca z 65% podílů technologií. Kácení, odvětvování a manipulace na lokalitě P je prováděno JMP, vyklizování a přibližování na OM lanem navijáku univerzálního kolového traktoru, nebo speciálního lesnického kolového traktoru. Použití SLKT je odvislé od daných terénních podmínek (terénní typ, povrch terénu, sklon terénu, přibližovací vzdálenost). Obr. č. 3. Přibližování UKT (P OM). 2.) Motorová pila + koňský potah (P - VM) + univerzální kolový traktor nebo speciální lesní kolový traktor (VM - OM) Podíl použití této technologie je cca 15%. Kácení, odvětvování a manipulace na lokalitě P se provádí JMP, vyklizování koněm a přibližování na OM univerzálním kolovým traktorem, nebo speciálním kolovým traktorem. Tato technologie se používá zejména v porostech, kde je přirozené zmlazení. Obr. č. 4. Přibližování SLKT (P OM). 33

33 3.) Harvestor + vyvážecí traktor (P - OM) cca 20% Tato vysoce mechanizovaná technologie lesní těžby je na LHC používána cca z 20% podílů technologií v obnovních těžbách. Harvestor jako samojízdný víceoperační stroj určený ke kácení, odvětvování a příčnému přeřezávání, provádí samotnou těžbu dříví. Harvestor provede pokácení, odvětvení, rozdělení kmene na sortimenty a potom následuje vyvážecí traktor (vyvážečka), který dané sortimenty soustředí po vyvážecích linkách na OM, kde sortimenty roztřídí do jednotlivých hrání. Obr. č. 5. Těžba harvestorem, vyvážení dříví vyvážecím traktorem (P - OM) Nahodilá těžba Těžba, která je vyvolána působením škodlivých přírodních či antropogenních činitelů, které mají nahodilý nebo obtížně předvídatelný charakter. Nahodilé těžby se dělí na těžby způsobené abiotickými činiteli a biotickými činiteli. Abiotičtí činitelé jsou vítr, námraza, těžký mokrý sníh, imise a další. Mezi biotické činitele patří škodlivý hmyz a poškozování lesa obratlovci. Nahodilé těžby způsobené větrnými nebo sněhovými kalamitami a námrazou jsou zpracovávány zejména klasickou technologií lesní těžby za použití JMP, k soustřeďování se používá UKT nebo SLKT. Určení konkrétní technologie pro nahodilé těžby záleží na tom kde a v jakém rozsahu se nahodilá těžba nachází. 34

34 Doprava dříví Doprava dříví je odvoz dříví z odvozních míst OM k jednotlivým odběratelům nebo na vlastní manipulačně expediční sklad, kde je dříví dále manipulováno a jsou z něj vyráběny příslušné sortimenty. Z MES je dříví dopravováno návěsovou soupravou pro přepravu výřezů, nebo je odvoz zajištěn železniční vlečkou. Na LHC je odvoz dříví prováděn jedině nákladní automobilovou dopravou. Pro odvoz dříví z manipulačně expedičního skladu slouží z 90% kamionová doprava a na 10% se podílí železniční vlečka, jedná se především o vlákninové výřezy. Odvoz dříví z lasa z odvozních míst je prováděn jedině nákladní automobilovou dopravou. K odvozu se používá polopřívěsová souprava s klanicovým oplenem. K nakládání a skládání dříví slouží hydraulický jeřáb s drapákem. Odvoz dříví je na LHC prováděn pouze dodavatelsky. Odvoz dříví je prováděn z odvozních míst kde je prováděná nakládka dříví hydraulickým jeřábem s drapákem. Odvozní místa na LHC jsou vybudovány pro stávající technologii tj. pro kmenovou metodu (krácený surový kmen), dříví se odváží v délkách min. 6m 14m. Při použití sortimentní metody při harvestorové těžbě, se dříví odváží v hotových sortimentech za použití odvozní soupravy na krátké sortimenty. Nejčastěji používané odvozní soupravy na LHC: - TATRA NT polopřívěs DAV 12 - MAN 132 C polopřívěs DAV 12 - SCANIA 124 C návěs NSK 3.1 ( odvoz z MES) Obr. č. 6. Polopřívěsová souprava s oplenem a klanicemi pro odvoz dříví. 35

35 4.5. ANALÝZA STĚŽEJNÍCH PROBLÉMOVÝCH OKRUHŮ Náklady na těžební činnost Je to v penězích vyjádřená spotřeba výrobních faktorů na danou jednotku. V našem případě to je cena za výrobu jednoho krychlového metru dřeva. Do ceny je zahrnuta těžba tj. kácení, odvětvování a příčné přeřezávání dále je to soustřeďování tj. vyklizování na VM a přibližování na OM. Pro tuto práci byly počítány náklady pro průměrnou hmotnatost a průměrnou přibližovací vzdálenost. Náklady byly počítány od započetí těžby až po soustředění dříví na OM. Podrobně je tato problematika zpracována v kapitole 4.6. Zhodnocení technicko-ekonomických parametrů, odkud byly vzaty výsledky pro jednotlivé technologie. Zde je uvedeno grafické znázornění výsledků nákladů pro jednotlivé technologie těžební činnosti. 500 výchovné těžby - 40 let Kč/m jehličnaté listnaté těžba JMP + soustř. kůň (P-OM) těžba JMP + soustř. kůň (P-VM) UKT (VM-OM) těžba JMP + soustř. kůň (P-VM) SLKT (VM-OM) Graf č.4. Náklady na těžební činnost ve výchovných těžbách -40 let Pro výchovné těžby do čtyřiceti let je nejméně nákladná těžební technologie těžba motorovou pilou a následné soustřeďování koňskými potahy z lokality P na lokalitu OM. Jako druhá nejméně nákladná je technologie JMP + vyklizování koňskými potahy a přibližování SLKT. Na posledním místě je technologie JMP + vyklizování koňskými potahy a přibližování UKT. Toto pořadí je stejné u jehličnatých i u listnatých dřevin. 36

36 výchovné těžby + 40 let Kč/m jehličnaté listnaté těžba JMP + soustř. kůň (P-OM) těžba JMP + soustř. kůň (P-VM) UKT (VM-OM) těžba JMP + soustř. kůň (P-VM) SLKT (VM-OM) Graf č.5. Náklady na těžební činnost ve výchovných těžbách + 40 let Pořadí nákladů na těžební činnost ve výchovných těžbách nad čtyřicet let je stejné jak u výchovných těžeb do čtyřiceti let. obnovní těžby Kč/m jehličnaté listnaté těžba JMP + soustř. UKT (P-OM) těžba JMP + soustř. SLKT (P-OM) těžba JMP + soustř. KŮŇ (P-VM),UKT (VM-OM) těžba JMP + soustř. KŮŇ (P-VM),SLKT (VM-OM) harvestor + vyvážečka. (P-OM) Graf č.6. Náklady na těžební činnost v obnovních těžbách V obnovních těžbách u jehličnatých dřevin je nejméně nákladná technologie těžba JMP a soustřeďování SLKT (P-OM), za ní následuje technologie těžba JMP, vyklizování koňskými potahy a následné přibližování SLKT. Jako nejvíce nákladná technologie je harvestorová technologie lesní těžby. U listnatých dřevin je nejméně nákladná technologie těžba JMP a soustřeďování SLKT (P-OM). Následuje technologie těžba JMP a soustřeďování UKT a poté technologie těžba JMP, vyklizování koňskými potahy a následné přiblížení SLKT nebo UKT. 37

37 Pracnost Pracnost je charakterizována jako spotřeba času na jednotku. Z tohoto je nutné posuzovat konkrétní technologie používané v těžební činnosti. Jiná pracnost je u motomanuální technologie v probírkách do 40-ti let a jiná je kupříkladu u harvestorové technologie. Pracnost byla počítána pro zhodnocení technicko ekonomických parametrů v kapitole 4.6. Zde je uveden přehled výsledků pracnosti pro jednotlivé technologie. výchovné těžby -40 let 2,5 Nh/m 3 2 1,5 1 1,74 1,87 1,72 1,93 2,12 1,97 0,5 0 jehličnaté listnaté těžba JMP + soustř. kůň (P-OM) těžba JMP + soustř. kůň (P-VM) UKT (VM-OM) těžba JMP+ soustř. kůň (P-VM) SLKT (VM-OM) Graf č.7. Pracnost na těžební činnost ve výchovných těžbách 40 let Pracnost v těžební činnosti u výchovných těžeb je poměrně vyrovnaná. U jehličnatých dřevin je technologie s nejmenší pracností těžba JMP, vyklizování koňskými potahy a přibližování SLKT. U listnatých dřevin je nejméně pracná technologie těžba JMP a soustřeďování koňskými potahy přímo na OM. 38