organizace rostlinných společenstev
|
|
- Jaromír Růžička
- před 10 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Univerzita Palackého v Olomouci Modifikace profilu absolventa biologických studijních oborů na PřF UP: rozšíření praktické výuky a molekulárních, evolučních a cytogenetických oborů CZ.1.07/2.2.00/ Konkurence, pozitivní interakce a organizace rostlinných společenstev Jan Mládek 2012
2 (Callaway 2007)
3 Studijní literatura - 1 Callaway RM (2007) Positive interactions and interdependence in plant communities. Springer, Berlin. Pugnaire FI, Valladares (2007) Functional plant ecology. CRC Press, Boca Raton. Ellenberg H (1988) Vegetation ecology of Central Europe. Cambridge University Press, Cambridge.
4 Studijní literatura - 2 Rychnovská M (1993) Structure and functioning of seminatural meadows. Elsevier, Amsterdam. Craine JM (2009) Resource strategies of wild plants. Princeton University Press, Princeton. Gibson DJ (2010) Grasses and grassland ecology. Oxford University Press, Oxford.
5 Organizace rostlinných společenstev: seskupení druhů ů na základě individualistických reakcí druhů ů na abiot. parametry (Gleason) nebo organismální uspořádání (Clements)? -většina vědec. komunity vnímá společenstva jako produkty individualistických reakcí druhů tak i mezidruhových vazeb, ale zřejmě pro zjednodušení... -individualistický přístup převládl ve většině konceptuálních modelů (např. predikce distribuce druhů při změnách klimatu, modely kompetice o zdroje) -desítky nových studií však ukazují, že společenstva jsou tvořena skupinami na sobě závislých druhů - např. výskyt T. vulgaris podmiňuje expanzi B. erectus (Callaway 2007)
6 Pozitivní interakce mezi druhy podporují ideu organismálního uspořádání společenstev -prof. RH Whittaker (amer. ekolog, původně zastánce individ. pojetí společenstva) )po smrti publikoval studii, ve které doložil, že výskyt druhů ve stresovém prostředí má nodální charakter -jednoleté druhy kopírují výskyt vytrvalých keřů v keřových formacích (chaparral) a na pouštích -zlepšení podmínek prostředí (snížení evapotranspirace, dostupnost živin)
7 Organizace rostlinných společenstev (community assembly theory) -teorie organizace společenstev prvně Diamond (1975) -spoluvýskyt (co-occurrence) druhů ve společenstvu je náhodný proces (Gotelli and McCabe 2002) nebo je dán interakcí druhů (Lortie et al. 2004) -za hlavní mechanismus určují spoluvýskyt druhů byla prvně označena: mezidruhová konkurence ale později také facilitace (Bruno et al. 2003) -spoluvýskyt druhů v bylinné vegetaci České republiky p p g Rhinanthus minor (777): Leucanthemum vulgare agg. 41.5, Trifolium pratense 39.5, Campanula patula 36.5, Leontodon hispidus 34.2, Trisetum flavescens 33.7, Plantago lanceolata 33, Cerastium holosteoides 32.7, Cynosurus cristatus 32.4, Briza media 31.9, Trifolium repens 31.5, Anthoxanthum odoratum agg. 30.6, Luzula campestris agg. 29.8, Veronica chamaedrys agg. 28.8, Festuca rubra agg. 27.5, Avenula pubescens 27.2
8 Koexistence druhů ve společenstvu - dříve -koexistence druhů ve společenstvech byla ve světle individual. přístupu (který přisoudil primární roli kompetici) vysvětlována pomocí: (1) spoluvýskytu druhů s rozdílnou nikou (tj. nároky na prostředí (Parish and Bazzaz 1976) (2) variabilitou fyzického prostředí (např. členitý mikroreliéf) (3) četnými disturbancemi, které stále obnovují prostor bez kompetice (McNaughton 1985) (4) heterogenitou v poměrech limitujících zdrojů (Tilman (4) heterogenitou v poměrech limitujících zdrojů (Tilman 1976)
9 Koexistence druhů ve společenstvu - nyní -koexistence druhů ve společenstvech vysvětlována nyní i na základě pozitivních interakcí druhů (facilitace): - podporované druhy (beneficiaries) jsou FUNKČNĚ ODLIŠNÉ od druhů, jež umožňují jejich rozvoj (benefactors) Příklady: (1) dusík fixující bobovité facilitují rozvoj na dusík náročných trav (2) stromy umožňují výskyt stínomilných trav (3) keře podporují uchycení sukulentů (kaktusy) POZITIVNÍ INTERAKCE DRUHŮ ZVYŠUJÍ FUNKČNÍ POZITIVNÍ INTERAKCE DRUHŮ ZVYŠUJÍ FUNKČNÍ DIVERZITU SPOLEČENSTEV!!!
10 Rozšíření niky druhů díky facilitaci (Callaway 2007)
11 Konkurence (competition) - negativní mezidruhové interakce -dva základní typy: (Pugnaire and Valladares 2007) EXPLOITACE ZDROJŮ (nepřímé negat. ovlivnění souseda, např. odčerpávání živin z půdního roztoku snižuje růst jiných) vs INTERFERENCE (přímé negat. působení, např. alelopatie)
12 Craine 2009) Kompetice o světlo -v první fázi závod o zastínění souseda, vytvoření pater (rozhodující růst stonků) -v druhé fázi je rozhodující schopnost využití zbytkového světla krůstu (rozhodující orientace listů: vodorovně nad vertikálně)
13 Facilitace (facilitation) -pozitivní mezi druhové interakce -označuje jev, kdy přítomnost jednoho druhu zvyšuje růst, přežití nebo reprodukci jiného druhu -druhy nejsou altruistické (facilitace není účel, ale proces) BENEFACTOR (druh umožňující rozvoj jiného) BENEFICIARY(druh získávající výhodu) semenáčky kaktusů potřebují pro svoje uchycení tzv. nurse plants (keře) polštářovité rostliny (cushion plants) často umožňují růst dalších druhů na skalních substrátech
14 Pro formování rostlinných společenstev přeceňován význam kompetice -studium rostlinných interakcí obvykle jednodušší při kontrolovaných experimentech (nádoby, skleníkové experimenty) -skleníkové experimenty ukazují vždy kompetici Proč -půdní substrát pro experimenty obvykle s ideální texturou a dostatkem živin -většinou vyloučení nepříznivých podmínek (absence herbivorie, větrných podmínek, sucha) -prospěch jednoho druhu z přítomnosti jiného druhu se těžko může projevit
15 Kdy je významná kompetice a kdy facilitace? (Bertness and Callaway 2007)
16 Pozitivní interakce mezi druhy v horách nabývají na významu s rostoucí nadmořskou výškou (Callaway et al. 2002, Nature 417: )
17 ... pokračování (Callaway et al. 2002, Nature 417: ) (a) (b) (c) -rostliny v nižší nadmoř. výšce měly vyšší fitness (a - flowering, b - survival) při absenci souseda (ve vyš. polohách naopak) -všeobecně se ukázalo (c), že nižší červnové teploty podporují facilitaci (vyšší kompetici)
18 Typy pozitivních interakcí (facilitace) PŘÍMÁ FACILITACE (1) zlepšení hydrologických podmínek (hydraulic lift) (2) zvýšení vlhkosti zachycením srážek (canopy interception) ti ) (3) poskytnutí stínu (4) zvýšení dostupnosti živin (nitrogen fixation, litter, throughfall, stemflow) (5) zamezení negativního působení alelopatických látek (6) snížení í rychlosti větruě (7) provzdušnění půdního profilu (8) stabilizace půdního substrátu (9) zvýšení populační denzity (Allee effect)
19 Typy pozitivních interakcí (facilitace) NEPŘÍMÁ FACILITACE (10) změna intenzity herbivorie (associational defense, neighbour contrast defense) (11) efekt opylovačů při vyšší populační denzitě (Allee effect) (12) poskytnutí útočiště pro frugivorní ptáky (perch trees) (13) mykorhizní symbióza (14) zpětná vazba mezi rostlinami a mikroflórou (plant soil microbe feedback) (15) potlačení silného kompetitora a uvolněním prostoru pro slabší druhy (positive indirect interactions among competing plants) )
20 (1) Zlepšení hydrologických podmínek půdy hluboce kořenícími rostlinami... hydraulic lift (Caldwell et al. 1998) -diurnální cykly y toku vody -během dne rostlina transpiruje (voda se odpařuje) -během noci dochází k pasivnímu přenosu ř vody kořeny ř z hlubších vrstev do mělčích -facilitace tehdy, když je voda uvolněna do prostředí -potvrzeno přítomností DEUTERIA (těžkého vodíku) u mělce kořenícího pýru (viz obr.) (Caldwell et al. 1990)
21 (1)... hydraulic lift detekce přenosu vody z hluboko kořenících stromů k bylinám (Dawson et al. 1993) -ověření facilitace: srovnání přirozených hladin deuteria ve zdrojích vody (srážková, podzemní) a vody přítomné v xylému bylinného patra pod stromy - rozdíl hladiny deuteria vzhledem k standardu
22 (1) Zlepšení hydrologických podmínek půdy hluboce y lift ((Caldwell et al. 1998)) kořenícími rostlinami... hydraulic (Callaway 2007) - facilitace růstu bylinného patra jedince Quercus douglasii s hlubokými kořeny
23 (2) Zvýšení vlhkosti půdy zachycením srážek (canopy interception) )... Dawson et al vysoké stromy v mlžných lesích (jako Sequoia sempervirens) vychytávají vodu z mlhy -mělce kořenící byliny (např. Oxalis) mají až 100% y y ( p ) j vody v xylému z mlhy zachycené stromy
24 (3) Poskytnutí stínu -facilitace růstu zastíněním se projevuje zejména u semenáčků - zpomalení transpir. proudu, redukce UV záření a zvýšení vlhkosti půdy -na již. polokouli nejvíce semenáčků cedru na JIŽNÍ A VÝCHODNÍ straně od keře poskytujícího stín
25 (3)... facilitace růstu pod keři: je rozhodující zastínění (redukce záření) nebo pouze vyšší půdní vlhkost?
Využitípoloparazitických rostlin rodu kokrhel (Rhinanthusspp.) k potlačeníkompetičněsilných trav (třtiny křovištnía kostřavy červené)
Využitípoloparazitických rostlin rodu kokrhel (Rhinanthusspp.) k potlačeníkompetičněsilných trav (třtiny křovištnía kostřavy červené) Jan Mládek 1,2, Jakub Těšitel 2, Pavla Mládková 3, Stanislav Hejduk
Úvod k lesním ekosystémům
Úvod k lesním ekosystémům Lesní ekosystémy jsou nejdůležitějšími klimaxovými ekosystémy pro oblast střední Evropy, která leží v zóně temperátního širokolistého lesa. Této zóně se vymykají malé plochy jehličnatého
Vliv poloparazitických rostlin na skladbu rostlinného společenstva na příkladu Rhinanthus sp.
Vliv poloparazitických rostlin na skladbu rostlinného společenstva na příkladu Rhinanthus sp. Parazitických rostlin je na světě okolo 4000 druhů, vyznačují se svou závislostí na hostiteli, ať už se jedná
Nika důvod biodiverzity navzdory kompetici
Brno, 2015 Dana Veiserová Nika důvod biodiverzity navzdory kompetici Co je to nika? Souhrn ekologických nároků daného druhu na prostředí, umožňující organismu žít a rozmnožovat se Fundamentální nika potencionální,
Meteorologické faktory transpirace
Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí Zlíč 17. - 19. květen 2016 Meteorologické faktory transpirace Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova univerzita v Brně Vodní provoz polních
Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů. studijních programů Univerzity Palackého a Ostravské univerzity CZ.1.07/2.2.00/28.
Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení Rozvoj a inovace výuky ekologických
Funkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV)
Funkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů Univerzity Palackého a Ostravské
NIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie živočichů
NIKA A KOEXISTENCE Populační ekologie živočichů Ekologická nika nároky druhu na podmínky a zdroje, které organismu umožňují přežívat a rozmnožovat se různé koncepce: Grinell (1917) stanovištní nika, vztah
Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho
Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Vodní provoz polních plodin Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova
Funkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV)
Funkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů Univerzity Palackého a Ostravské
Ekologická společenstva
Ekologická společenstva Společenstvo Druhy, které se vyskytují společně v prostoru a čase Složená společenstva jsou tvořena dílčími společenstvy soubory druhů spojené s nějakým mikroprostředím nebo zdrojem
Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)
Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) 5. blok 11/04/2013 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů
Cykly živin v terestrických
Cykly živin v terestrických ekosystémech (EKO/CZ) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2012/2013) 7. blok 10/12/2012 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení Rozvoj a inovace výuky
INTERSPECIFICKÁ KOMPETICE
INTERSPECIFICKÁ KOMPETICE Princip kompetitivního vyloučení Zdánlivá kompetice Martina Bílková Populační ekologie živočichů podzim 2013 Interspecifické interakce organismy vstupují do mnoha vzájemných interakcí,
Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)
Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů Univerzity
6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent
1. Ekologie zabývající se studiem populací se nazývá a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa na planetě dle statistiky ročně: a) stoupá cca o 11 mil. ha b) klesá cca o 16 mil. ha c)
Fisher M. & al. (2000): RAPD variation among and within small and large populations of the rare clonal plant Ranunculus reptans (Ranunculaceae).
Populační studie Fisher M. & al. (2000): RAPD variation among and within small and large populations of the rare clonal plant Ranunculus reptans (Ranunculaceae). American Journal of Botany 87(8): 1128
Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m
Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů
Důsledky ex-situ kultivace pro populace vzácných druhů
Důsledky ex-situ kultivace pro populace vzácných druhů Zuzana Münzbergová Katedra botaniky, PřF UK Botanický ústav AV ČR Ex-situ kultivace Možnost záchrany druhu pro případ jeho ztráty in-situ Materiál
Stanislav Hejduk (Ústav výživy zvířat a pícninářství, Mendelova univerzita v
Stanislav Hejduk (Ústav výživy zvířat a pícninářství, Mendelova univerzita v Brně, DLF Hladké Životice) Jan Mládek (Katedra Ekologie a životního prostředí, Universita Palackého Olomouc) 6. 10. 2017, Pardubice
Ekologie tropických lesů a jejich obyvatel
Ekologie tropických lesů a jejich obyvatel Vojtěch Novotný Biologické centrum AV ČR a Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity Ekologický problém č. 1: Jaký je mechanismus koexistence tisíců druhů
Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)
Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) 7. blok 24/05/2013 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů
REVITALIZACE ZELENĚ,,NA KOPANINÁCH" VE ŽDÍRCI NAD DOUBRAVOU
REVITALIZACE ZELENĚ,,NA KOPANINÁCH" VE ŽDÍRCI NAD DOUBRAVOU A1 SOUHRNNÁ ZPRÁVA investor: Město Ždírec nad Doubravou, Školní 500, 582 63 zhotovitel: Ing. Alena Vránová, Zástřizly 41, 768 05 Koryčany tel.:
CZ.1.07/2.2.00/
Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) 2. blok 28/02/2013 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení Rozvoj a inovace
NIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie 2014 Monika Hloušková
NIKA A KOEXISTENCE Populační ekologie 2014 Monika Hloušková Ekologická nika Je abstraktní pojem, který určuje nároky na zdroje a podmínky daného organismu, které mu umožňují přežívat a rozmnožovat se.
Podmínky a zdroje. Michal Hejcman
Podmínky a zdroje Michal Hejcman Úplná energetická bilance porostu Q N =I k +I d -I e -λ*e-h-p-f+r Q N je čistý příjem energie do porostu I k - iradiace(ozářenost) ve viditelném a UV spektru, v noci je
Protimrazová ochrana rostlin
Protimrazová ochrana rostlin Denní variabilita teploty Každý den představuje sám o sobě jedinečnou vegetační sezónu Denní teplota Sluneční záření Vyzářená energiedlouhovlnná radiace Východ slunce Západ
Epigenetická paměť v ekologii a evoluci rostlin. Vítek Latzel
Epigenetická paměť v ekologii a evoluci rostlin Vítek Latzel Epigenetika Věda zabývající se změnami v expresi genů. Lidské tělo jedna DNA, ale buňky velmi rozdílné Jaterní buňky Kožní buňky Nervové buňky
Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 09 VY 32 INOVACE 0115 0309
Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 09 VY 32 INOVACE 0115 0309 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor
Struktura a funkce lučních ekosystémů
Struktura a funkce lučních ekosystémů Louka Z různých definic a pohledů lze luční porost chápat různě: Městský člověk květnatá louka Zemědělec pícní porost Ekolog fytocenóza, geobiocenóza, ekosystém Producenti
Charakteristické znaky rostlin jako indikátory různých způsobů obhospodařování trvalých travních porostů
Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra ekologie a ţivotního prostředí Charakteristické znaky rostlin jako indikátory různých způsobů obhospodařování trvalých travních porostů Vendula
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 25.1.2013
a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí
1. Praví predátoři: a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí b) konzumují část kořisti, kořist zpravidla neusmrtí,
Diverzita doubrav ve vztahu k produktivitě stanoviště. Irena Veselá
Diverzita doubrav ve vztahu k produktivitě stanoviště Irena Veselá Proč doubravy? Omezení datového souboru: výběr ploch s dominantními druhy Quercus petraea nebo Q. robur => konstantní vliv na bylinné
Formy ekologické stability: minimalizací změn (buk + podrost) resilience (pružnost) jako guma, zajištění stability optimalizací změn (bříza + plevele)
schopnost ekologického kl ikéh systému vyrovnávat vnější rušivé vlivy vlastními spontánními mechanismy (autoregulace) koeficient ekologické stability (KES) poměr ploch relativně stabilních proti plochám
Obnova ploch poškozených důlní činností - těžbou černého uhlí
Obnova ploch poškozených důlní činností - těžbou černého uhlí Ing. Jana Kašparová, Ing. ohumír agaš, Sc., Ing. Radek Macháč OSEV PRO s.r.o., Výzkumná stanice travinářská Rožnov-Zubří Důlní těžba v Ostravsko-Karvinském
Ing. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin
Ing. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin 16. května 2013, od 9.00 hod, zasedací místnost děkanátu AF (budova C) Akce je realizována vrámci klíčové aktivity 02 Interdisciplinární vzdělávání
Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy
Podnebné pásy Tropický mezi obratníky - Vhlké vnitřní tropy: - bez střídání ročních období - silné srážky, -průměrná roční teplota nad 20 C -Vnější tropy: -přechod k subtropům - období dešťů a období sucha
DŘEVO pracovní list II.
DŘEVO pracovní list II. Autor : Marie Provázková Stručný popis : Pracovní list seznamující žáky s druhy dřeva, jeho stavbou a využitím. Obsahuje různé typy úkolů - doplňovačky, přivazovačku,výpočtovou
REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY. 5. přednáška Biogeografie
REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY 5. přednáška Biogeografie Biosféra Pro její charakter (hlavně druhové složení) jsou určující: klimatické poměry, půda lidské zásahy proto je její rozložení v Latinské
REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY
REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY 5. přednáška Biogeografie Biosféra Pro její charakter (hlavně druhové složení) jsou určující: klimatické poměry, půda lidské zásahy proto je její rozložení v Latinské
Metody řízení závlahy ve sklenících a kontejnerovnách. Tomáš Litschmann
Metody řízení závlahy ve sklenících a kontejnerovnách Tomáš Litschmann Zásadní informace, nutné pro efektivní řízení závlahy Kolik vody rostliny spotřebují Kolik vody je v půdě (substrátu) Kolik vody dodává
1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie
1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie 2. Obor ekologie lesa se zabývá zejména: a) vzájemnými vztahy organismů s prostředím a mezi sebou b)
primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka
primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka přirozená jezera (ledovcová, tektonická, ) tůně rybníky přehradní nádrže umělé tůně (lomy, pískovny) Dělení stojatých
Seminář I Teplota vzduchu & Městský tepelný ostrov..
Seminář I Teplota vzduchu & Městský tepelný ostrov.. Plán seminářů: 5. Teplota a městský tepelný ostrov.22.10. 6. Měření půdní vlhkosti; Zadání projektu Klimatická změna a politika ČR minikin 29.10. 7.
Abiotické faktory působící na vegetaci
Abiotické faktory působící na vegetaci Faktory ovlivňující strukturu a diverzitu rostlinných společenstev Abiotické - sluneční záření - vlhkost půdy - chemismus půdy nebo vodního prostředí (ph, obsah žvin)
Srovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření. Martin Bagar
Srovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření Martin Bagar Zpracování monitoringu biologické rozmanitosti vinic a sadů v různých režimech produkce (konvenční, integrovaná a ekologická) Hluchý,
značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.
o značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty. Podobné složení živých organismů Rostlina má celkově více cukrů Mezidruhové rozdíly u rostlin Živočichové
Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.
EKOLOGIE SPOLEČENSTVA (SYNEKOLOGIE) Rostlinné společenstvo (fytocenózu) můžeme definovat jako soubor jedinců a populací rostlin rostoucích společně na určitém stanovišti, které jsou ovlivňovány svým prostředím,
Na velikosti záleží? Jak velikost sídla ovlivňuje druhové složení vegetace. Natálie Čeplová, Zdeňka Lososová, Veronika Kalusová
Na velikosti záleží? Jak velikost sídla ovlivňuje druhové složení vegetace Natálie Čeplová, Zdeňka Lososová, Veronika Kalusová Proč města? specifické prostředí velký přísun diaspor (i jako zdroj šíření
Zásady budování drobných vodních ploch
Zásady budování drobných vodních ploch Jan Dvořák Mokřady ochrana a management, z. s. duben 2014 Definice drobné vodní plochy - velikost dm 2 stovky m 2 - účel podpora biodiverzity - bez technických prvků
Měření tlakové složky potenciálu půdní vody tenzometrem UMS T8 a vlhkosti půdy vlhkostním čidlem TMS2
Měření tlakové složky potenciálu půdní vody tenzometrem UMS T8 a vlhkosti půdy vlhkostním čidlem TMS2 Teoretický úvod měření půdního potenciálu Potenciál půdní vody [J/kg] (dále jako potenciál ) je jedna
Amensalismus Komensalismus Mutualismus
Amensalismus Komensalismus Mutualismus Interspecifické interakce = vzájemné působení dvou a více populací/druhů/organismů Klasifikace působení na velikost populace, populační růst, fitness jedince +, -,
Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje Jaroslav Rožnovský Extrémní projevy počasí Extrémní projevy počasí
Zásady budování drobných vodních ploch
Zásady budování drobných vodních ploch Jan Dvořák Mokřady ochrana a management, o. s. leden 2013 Definice drobné vodní plochy - velikost dm2 stovky m2 - účel podpora biodiverzity - bez technických prvků
Klima jako jeden z půdotvorných faktorů, dopady sucha
Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Klima jako jeden z půdotvorných faktorů, dopady sucha Vítězslav Vlček, Jan Hladký, Eduard Pokorný, Martin Brtnický Mendelova univerzita v
A.K T I, Technický popis aktisafe J250 aktisafe J500, aktisafe K400, aktisafe K700 Použití aktisafe J250 A.K T I
str. 1/22 Použití Technický popis aktisafe J250 aktisafe J500, aktisafe K400, aktisafe K700 aktisafe J250 svahy bez proudící vody, do sklonu 1 : 2, délka svahu do 10 m vhodné současně s mulčování na svahy,
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy 1/75 Genetika = věda o dědičnosti Studuje biologickou informaci. Organizmy uchovávají,
Půdní úrodnost, výživa a hnojení
Půdní úrodnost, výživa a hnojení Faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin Přírodní faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin významně ovlivňují úspěch či neúspěch budoucí rostlinné produkce. Ovlivňují se
Metody predikace sucha a povodňových situací. Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové
Metody predikace sucha a povodňových situací Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové Obsah Definice povodeň, sucho Historie výskytu povodní a sucha v ČR Kde
Metodika. Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2A, 143 00 Praha 4 e-mail matejka@infodatasys.cz
Možnosti monitoringu lučních a obdobných společenstev v oblasti Šumavy Monitoring possibilities for grassland and similar communities in the Šumava Mts. region Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2A, 143
Management lesů význam pro hydrologický cyklus a klima
Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc., zakladatel společnosti ENKI, o.p.s. která provádí aplikovaný výzkum hospodaření s vodou v krajině a krajinné energetiky, přednáší na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Management
ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL)
ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL) Vztahy mezi jedinci a druhy konkurence vnitrodruhová x mezidruhová vývoj společenstev sukcese + klimax vztahy jednotlivci druhy populace koexistence predace parazitizmus symbióza
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly
Ekosystém tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém se sestává z abiotického prostředí a biotické složky (společenstva) a jejich vzájemných interakcí. Ekosystém si geograficky můžeme definovat
ZMĚNA KLIMATU A JEJÍ DOPADY NA RŮST A VÝVOJ POLNÍCH PLODIN
ZMĚNA KLIMATU A JEJÍ DOPADY NA RŮST A VÝVOJ POLNÍCH PLODIN Zdeněk Žalud 1, Miroslav Trnka 1, Daniela Semerádová 1, Martin Dubrovský 1,2 1 Ústav agrosystémů a bioklimatologie, Mendelova zemědělská a lesnická
Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2
Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs
Mendělejevova tabulka prvků
Mendělejevova tabulka prvků V sušině rostlin je obsaženo přibližně 45% uhlíku, 42% kyslíku, 6,5% vodíku, 1,5% dusíku a 5% minerálních prvků. Tzv. organogenní prvky (C, O, H, N) představují tedy 95% veškerých
Mapa aktuální vegetace
Mapa aktuální vegetace Mapa aktuální vegetace Typologická mapa Výsledek: Tvorba mapy aktuální vegetace na podkladu typologické mapy je problematická Část území je přesnímkována, část naopak Výsledek: Tvorba
Genetika vzácných druhů zuzmun
Genetika vzácných druhů Publikace Frankham et al. (2003) Introduction to conservation genetics Časopis Conservation genetics, založeno 2000 (máme online) Objekt studia Genetická diversita Rozložení genetické
Louky a mezofilní pastviny (Molinio-Arrhenatheretea) Meadows and mesic pastures
Louky a mezofilní pastviny (Molinio-Arrhenatheretea) Meadows and mesic pastures Petra Hájková, Michal Hájek, Denisa Blažková, Tomáš Kučera, Milan Chytrý, Marcela Řezníčková, Kateřina Šumberová, Tomáš Černý,
Lolium perenne. Lolium perenne. Phleum pratense. Vilém Pavlů
BĚŽNÉ DRUHY TRAVNÍCH POROSTŮ Lolium perenne Vilém Pavlů Jílek vytrvalý je volně trsnatá vytrvalá tráva, která snáší sešlapávání zvířaty a dobře obrůstá po spasení. Řadí se mezi druhy náročnější na živiny
Fyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim
Globální půdy 27. 11. 2014 Fyzická geografie Podzim 2014 Mgr. Ondřej Kinc kinc@mail.muni.cz půda =????? pedologie =.. předmětem pedologie je půda, resp. pedosféra =. půda vzniká působením půdotvorných.,
Problémy malých populací
Problémy malých populací Rozložení velikostí populací Velikost populace Pocet pripadu 1 2 3 4 5 6 7 3 52 12 151 21 25 3 349 399 448 497 547 596 646 695 745 794 843 893 942 992 141 191 114 119 1239 1288
Realizace štěrkových trávníků v ČR. Ing. Marie Straková, Ph.D., Agrostis Trávníky, s.r.o., Rousínov
Realizace štěrkových trávníků v ČR Ing. Marie Straková, Ph.D., Agrostis Trávníky, s.r.o., Rousínov Štěrkové trávníky Definice štěrkového trávníku pojízdný trávník na štěrkové vrstvě o mocnosti 20 až 30
Obnova lučních porostů
Obnova lučních porostů Co můžeme udělat Obnova managementu (kosení pasení) omezení přísunu živin odstranění dřevin (a obnova managementu) samovolná sukcese na orné půdě (a obnova managementu) obnova luk
TEORIE OSTROVNÍ BIOGEOGRAFIE (TOB)
Organismy v krajině krajinné uspořádání a jeho vliv na organismy, populace a společenstva teorie ostrovní biogeografie metapopulační teorie zdroje a propady 34 TEORIE OSTROVNÍ BIOGEOGRAFIE (TOB) MacArthur
Na květen je sucho extrémní
14. května 2018, v Praze Na květen je sucho extrémní Slabá zima v nížinách, podprůměrné srážky a teplý a suchý duben jsou příčinou současných projevů sucha, které by odpovídaly letním měsícům, ale na květen
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 12.2.2010 Mgr.Petra Siřínková BIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA Populace Biocenóza Ekosystém Biosféra POPULACE
Pastevní biotopy pro rizikové koně.
Pastevní biotopy pro rizikové koně. Většina z nás, kteří vlastní koule na krátkých nožkách s výrazným sklonem k obezitě při pouhém pohledu na zelenou pastvinu a tím pádem i větší náchylností ke schvácení
Měření transpirace prostřednictvím transpiračního proudu a operačních struktur dřevin významných z hlediska vodního provozu
Měření transpirace prostřednictvím transpiračního proudu a operačních struktur dřevin významných z hlediska vodního provozu J.Čermák, N.Naděždina Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Transpirace
Rožnovský, J., Litschmann, T., (eds): Závlahy a jejich perspektiva. Mikulov, 18. 19. 3. 2015, ISBN 978-80-87577-47-9
Rožnovský, J., Litschmann, T., (eds): Závlahy a jejich perspektiva. Mikulov, 18. 19. 3. 2015, ISBN 978-80-87577-47-9 Tvorba kořenového systému a výnos zrna ječmene jarního v odlišných vláhových podmínkách
Biotické faktory. Kompetice Migrace Uchycení
Biotické faktory Kompetice Migrace Uchycení Cílové společenstvo tu je ale je potlačeno kompeticí Je v semenné bance je v porostu je v blízkém okolí snažíme se potlačit konkurenci a zároveň změnit podmínky
Co je populační biologie. Specifika populační biologie. rostlin
Co je populační biologie Specifika populační biologie rostlin Co je populační biologie? Disciplína studující změny velikosti populace v čase. N t+1 = N t + N t+1 = N t + B Birth N t+1 = N t + B - D Birth
TEB01 Sileno vulgaris-nardetum strictae Krahulec 1990 Smilkové trávníky horského stupně Krkonoš
Nardo strictae-agrostion tenuis TEB01 Sileno vulgaris-nardetum strictae Krahulec 1990 Smilkové trávníky horského stupně Krkonoš Tabulka 8, sloupec 3 (str. 289) Orig. (Krahulec 1990b): Sileno vulgari-nardetum
Od procesů k systému...cesta tam a zase zpátky. aneb JAK VLASTNĚ ROSTE ROSTLINA?
Od procesů k systému.....cesta tam a zase zpátky aneb JAK VLASTNĚ ROSTE ROSTLINA? 1. a globální radiace 1. a globální radiace Larcher, 2003, 2-29 1. a globální radiace Larcher, 2003, 1-25;1-26 2. a vliv
TDA03 Poo-Trisetetum flavescentis Knapp ex Oberdorfer 1957* Podhorské kostřavovo- -trojštětové louky
Arrhenatherion elatioris TDA03 Poo-Trisetetum flavescentis Knapp ex Oberdorfer 1957* Podhorské kostřavovo- -trojštětové louky Tabulka 5, sloupec 3 (str. 182) Orig. (Oberdorfer 1957): Poa-Trisetetum (Knapp
1) Faktory degradující půdu. Péče o půdu a ozelenění vinice syntéza výsledků projektu ECOWIN Náměšť
Péče o půdu a ozelenění vinice syntéza výsledků projektu ECOWIN 2009-2012 Náměšť 21. 3. 2013 Ing. Milan Hluchý, PhD. Dr. Wilfried Hartl 1) Faktory degradující půdu vodní eroze debazifikace Ozelenění vinic
ZÁKLADNÍ A MATEŘSKÁ ŠKOLA NUČICE - REKONSTRUKCE, PŘÍSTAVBA BUDOVY D, E SADOVÉ ÚPRAVY
D1.5 Sadové úpravy 1. IDENTIFIKACE STAVBY Název akce: ZÁKLADNÍ A MATEŘSKÁ ŠKOLA NUČICE REKONSTRUKCE, PŘÍSTAVBA BUDOVA D PŘÍSTAVBA OBJEKTU ZÁKLADNÍ ŠKOLY BUDOVA E PŘÍSTAVBA OBJEKTU MATEŘSKÉ ŠKOLY Stavebník:
Originální kypřič brambor VARIOR 500
Originální kypřič brambor VARIOR 500 Na mezinárodním agrosalonu Země živitelka získal hlavní cenu Zlatý klas kypřič VARIOR 500. Obdobný víceúčelový stroj pro povrchové a hloubkové kypření hrůbků a brázd
Kompetice a mortalita
Kompetice a mortalita Nauka o růstu lesa Michal Kneifl Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Úvod vnitrodruhové a mezidruhové
Bonita stanoviště a bonita porostu
Bonita stanoviště a bonita porostu aneb přístupy hodnocení produkce lesa Jan Kadavý Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Základní
World of Plants Sources for Botanical Courses
Speciace a extinkce Speciace Pojetí speciace dominuje proces, při němž vznikají nové druhy organismů z jednoho předka = kladogeneze, štěpná speciace jsou možné i další procesy hybridizace (rekuticulate
UNIVERZITA PARDUBICE Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie. Nám. Čs. Legií 565, Pardubice. Semestrální práce ANOVA 2015
UNIVERZITA PARDUBICE Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie Nám. Čs. Legií 565, 532 10 Pardubice 15. licenční studium INTERAKTIVNÍ STATISTICKÁ ANALÝZA DAT Semestrální práce ANOVA 2015
Možnosti řešení degradace půdy a její ovlivnění změnou klimatu na příkladu aridních oblastí. Ing. Marek Batysta, Ph.D.
Možnosti řešení degradace půdy a její ovlivnění změnou klimatu na příkladu aridních oblastí Ing. Marek Batysta, Ph.D. batysta.marek@vumop.cz www.vumop.cz CÍL PROJEKTU analýza modelových lokalit ověření
Společenstva rostlin
Společenstva rostlin Společenstvo populace živých organismů v daném prostoru a čase, které spolu vzájemné interagují společenstvo rostlin (fytocenóza) populace rostlin daného stanoviště (mono- a polycenóza)
EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Ročník: 6. Autor: Mgr. Martina Kopecká
Základní škola Jindřicha Matiegky Mělník, příspěvková organizace Pražská 2817, 276 01 Mělník www.zsjm-me.cz tel.: 315 623 015 EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS EKOLOGICKÝ Tematický celek: PŘÍRODOPIS LES Tématický
MECHANISMUS TVORBY PORÉZNÍCH NANOVLÁKEN Z POLYKAPROLAKTONU PŘIPRAVENÝCH ELEKTROSTATICKÝM ZVLÁKŇOVÁNÍM
MECHANISMUS TVORBY PORÉZNÍCH NANOVLÁKEN Z POLYKAPROLAKTONU PŘIPRAVENÝCH ELEKTROSTATICKÝM ZVLÁKŇOVÁNÍM Daniela Lubasová a, Lenka Martinová b a Technická univerzita v Liberci, Katedra netkaných textilií,
Potravní síť Společenstvo
Potravní síť Společenstvo Potravní řetězec Predátor 2 Predátor 1 Predátor 3 Herbivor 2 Herbivor 3 Herbivor 4 Herbivor 5 Herbivor 1 Producent 1 Producent 2 Potravní síť potravní síť Topografická potravní
fytopatogenů a modelování
Mapování výskytu fytopatogenů a modelování škod na dřevinách v lesích ČR Dušan Romportl, Eva Chumanová & Karel Černý VÚKOZ, v.v.i. Mapování výskytu vybraných fytopatogenů Introdukce nepůvodních patogenů