VYHLASKA. Strana 7026 Sbfrka zakonu c. 429 / Castka 137

Transkript

1 Strana 7026 Sbfrka zakonu c. 429 / 2009 Castka VYHLASKA ze dne 1. prosince 2009 o stanoveni nalezitosti planu pro nakladani s tezebnfm odpadem vcetne hodnoceni jeho vlastnosti a nekterych dalsich podrobnosti k provedeni zakona 0 nakladanf s tezebnfm odpadem Cesky baiisky urad v dohode s Ministerstvem zivotniho prostredi stanovi podle 25 odst. 2 k provedenf 4 odst. 6 a 5 odst. 5 zakona c. 157/2009 Sb., 0 nakladani s tezebnfm odpadem a 0 zrnene nekterych zakonu, (dale jen "zakon"): 1 Predmet iipravy T ato vyhlaska zapracovava pifslusne predpisy Evropskych spolecenstvi") a upravuje a) zpusob hodnoceni ocekavanych [yzikalnfch a chemickych vlastnostf tezebnmo odpadu, ktery se bude ukladat, s ohledem na jeho stabilitu za ruznych atmosferickych podmfnek, na typ tezeneho nerostu a vlastnosti skryvky nebo hlusiny, ktere budou v prubehu tezby premistovany (dale jen "zpusob hodnoceni vlastnostf tezebnmo odpadu"), b) limity pro zarazovani iiloznych mist do kategorif, c) kriteria pro charakteristiku inertniho tezebnmo odpadu, d) nalezitosti obsahu planu pro nakladani s tezebnfm odpadem, druhy prfloh zadosti 0 schvaleni planu a pozadavky na obsah techto priloh. 2 Zpusob hodnoceni vlastnosti tezebnfho odpadu (K 4 odst. 6 zakona) (1) Zpusob hodnoceni vlastnostf tezebnmo odpadu zahrnuje informace 0 a) cinnostech, pri kterych vznikne tezebnf odpad"), b) geologicke charakteristice loziska"), jehoz tezbou tezebnf odpad vznikne, c) tezebnfm odpadu a planovanern zpusobu nakladani s nim, d) geotechnickem chovani tezebniho odpadu, e) geochemickem chovani tezebniho odpadu. (2) Informace 0 cinnostech, pri kterych tezebnf odpad vznikne, obsahujf soubor obecnych informacio a) pruzkumu, dobyvani nebo iiprave nerostu, b) druhu a popisu pouzite metody dobyvani a iipravy nerostn, c) povaze vysledneho produktu. (3) Informace 0 geologicke charakteristice loziska, jehoz tezbou tezebnf odpad vznikne, obsahujf iidaje 0 a) petrografii okolnich hornin, jejich chernickych a mineralogickych vlastnostech, vcetne hydrotermalnich zrnen mineralizovanych hornin a doprovodnych hornin, b) charakteristice loziska, vcetne charakteristiky loziskorvorne mineralizace, c) typologii nerostu loziska, jejich chernickych a mineralogickych vlastnostech, vcetne tyzikalnfch vlastnosti, a to pro tezene nerosty, doprovodne nerosty i nove vznikle hydroterrnalni nerosty, d) velikosti a tvaru loziska, e) zvetravani a zmene v zone zvetravani z chernickeho a mineralogickeho hlediska. (4) Informace 0 tezebnfm odpadu a planovanern zpusobu nakladani s nim zahrnuji popis a povahu ves- 1) Smernice Fvropskeho parlamentu a Rady 2006/21/ES ze dne 15. brczna nakladani s odpady z tezebnfho prumyslu a 0 zmene smernice 2004/35/ES. Rozhodnuti Komise 2009/337/ES ze dne 20. dubna 2009, kteryrn se urcuji kriteria pro klasifikaci zafizeni pro nakladani s odpady v souladu s pnlohou III smernice Fvropskeho parlamentu a Rady 2006/21/ES 0 nakladani s odpady z tezebnlho prumyslu. Rozhodnuti Komise 2009/359/ES ze dne 30. dubna 2009, kteryrn se doplriuje definice inertniho odpadu v ramci provadenf C1. 22 odst. 1 pism. f) smernice Fvropskeho parlamentu a Rady 2006/21/ES 0 nakladani s odpady z tezebnlho prumyslu. Rozhodnuti Komise 2009/360/ES ze dne 30. dubna 2009, kteryrn se doplnujf tcchnicke pozadavky pro popis vlastnosti odpadu stanovene smernicf Fvropskeho parlamentu a Rady 2006/21/ES 0 nakladdni s odpady z tezebnfho prumyslu. 2) 2 odst. 1 zakona c. 157/2009 Sb., 0 nakladanf s tezebnfm odpadem a 0 zmene nekterych zakonu. 3) Vyhlaska c. 369/2004 Sb., 0 projektovanf, provadenf a vyhodnocovanf geologickych prad, oznamovanf rizikovych geofaktoru a 0 postupu pe vypoctu zasob vyhradnkh lozisek, ve znenf pozdejskh predpisu.

2 Castka 137 Sbfrka zakonu c. 429 / 2009 Strana 7027 kereho tezebnmo odpadu, vznikleho pri jednotlivych pruzkurnnych, tezebnfeh a iipravarenskych Cinnostech, a to vcetne skryvky, tezby doprovodnych hornin, zemin a hlusin, a obsahujf iidaje 0 a) puvodu tezebniho odpadu v tezebnf lokalite ci 10 zisku a procesu, pri kterem tezebnf odpad vznika, jako napriklad pruzkurn, tezba, tridenf, drceni a mleti a obohacovani, b) rnnozstvi tezebnmo odpadu, c) systemu dopravy tezebniho odpadu, d) chernickych latkach pouzivanych pri pruzkumu, dobyvani ci iiprave, e) zarazovani tezebniho odpadu v souladu s Katalogem odpadu4), f) typu iilozneho mista urceneho pro nakladani s tezebnim odpadem, podminkach, kterym bude tezebni odpad vystaven a zpusobu jeho ukladani. (5) Pfi posuzovani geotechnickeho chovani tezebniho odpadu se zvazujf fyzikalnf vlastnosti tezebniho odpadu, kteryrni s ohledem na druh iilozneho mista napriklad jsou a) velikost zrn, b) plasticita, c) hustota a obsah vody, d) stupeii zhutneni, e) pevnost ve strihu, f) srnykova pevnost, g) iihel vnitmiho treni, h) propustnost a p6rovitost, i) stlacitelnost a konsolidace. (6) Informace 0 geochemickem chovani tezebniho odpadu se tykaji chernickych a mineralogickych vlastnosti tezebnmo odpadu a veskerych pifsad nebo zbytkovych latek, ktere v tezebnfm odpadu zustavaji, Soucastf informace je predpoved' vyvoje chernickych vlastnosti prusaku v case, a to pro kazdy druh tezebnmo odpadu s ohledem na planovany zpusob nakladani s tezebnim odpadem, zejmena a) vyhodnocenf vyluhovatelnosti kovu, oxyaniontu a soli pomoef vhodnych testu, b) u tezebnmo odpadu obsahujfemo sulfidy provedenf statickych nebo kinetickych testu pro stanovenf jeho kyselinotvomeho potencialu ke vzniku kyselych vod a vyluhovatelnosti kovu. 3 Sber a hodnoceni informaef (1) Pfi shromazdovani informaef a udaju nezbytnych pro hodnoceni vlastnostf tezebnmo odpadu provozovatel postupuje v poradi uvedenem v odstavcich 2 az 5. (2) Pfi sberu informaef provozovatel vyuzije informace ziskane z provedenych geologickych praci a studii, vcetne stavajicich povoleni, geologickych pruzkumu obdobnych lokalit, ktere se vztahujf na obdobny material, a ktere odpovidajf pozadavkum uvedenym v 2. (3) V ramci sberu informaef provozovatel ohodnoti kvalitu a reprezentativnost vsech informaef ziskanych podle odstavce 2 a zajistf pripadne chybejfci informace. (4) Chybf-li informace nezbytne pro zhodnoceni vlastnostf tezebnmo odpadu podle odstavcu 2 a 3, provozovatel vyuzije informace ziskane vzorkovanim podie planu vzorkovani a odber vzorku provede v souladu s timto planern vzorkovani, Plan vzorkovani obsahuje informace 0 a) iicelu odberu vzorku, b) zkusebnfch metodach a pozadavcich na vzorky, c) mistu odberu vzorku, vcetne odberu vzorku z vrtneho jadra, z mista tezby, z pasoveho dopravnfku, z odvalu, z odkaliste nebo z jinych odpovfdajfefch mist, d) postupech a doporucenich ohledne poctu, velikosti, hmotnosti, popisu vzorku a manipulace s nimi. (5) V dokumentaci pro vzorkovani a nasledne zkouseni bude uvedeno: a) misto a iicel odberu vzorku, zejmena z tezebnmo rezu, z iipravny nebo z iilozneho rnista, b) zkusebni metody a pozadavky na vzorkovani, c) druh vzorku, d) iidaje 0 vzorefch, zejmena jejich pocet, velikost a iiprava, e) vyhodnocenf dosavadnfeh znalosti a stavajfcich informaef, ktere se tykajf vzorkovaneho mista, f) prokazani spolehlivosti a kvality vysledku vzorkovani. (6) Vysledky hodnocenf vlastnostf tezebnmo odpadu podle odstavcu 2 az 5 jsou soucastf planu pro nakladanf s tezebnfm odpadem 5 ). Pro zfskanf dopliiujfefch informaef platf odstavec 1 obdobne. 4) Vyhlaska c. 381/2001 Sb., kterou se stanovf Katalog odpadu, Seznam nebezpecnych odpadu a seznamy odpadu a statupro ucely vyvozu, dovozu a tranzitu odpadu a postup pe udelovanf souhlasu k vyv0zu, dovozu a tranzitu odpadu (Katalog odpadu), ve znenf pozdejsfch predpisu. 5) 5 zakona c. 157/2009 Sb.

3 Strana 7028 Sbfrka zakonu c. 429 / 2009 Castka 137 Limity pro zarazovani uloznych mist do kategorif dane selhanfrn nebo chybnou rnanipulaci 4 (1) Limitem pro zafazeni iilozneho mista do kategorie I je rnoznost vzniku zavazne nehody zpusobene selhanfrn vzniklyrn narusenim konstrukce iilozneho mista nebo chybnou manipulacf s iiloznym mistern, pri nichz by doslo k a) nezanedbatelnernu potencialnimu riziku ohrozeni zivota, b) vaznernu nebezpeci pro lidske zdravi, nebo c) vaznernu ohrozeni zivotniho prostredi nebo ekologicke ujme Ci jejf bezprostredni hrozbe"). (2) Limitem pro zafazeni iilozneho mista do kategorie I je rovnez rnoznost, ze by v prrpade naruseni konstrukce iilozneho mista byla snizena schopnost iilozneho mista zachovat tezebni odpad v iiloznem miste zpusobern, pro ktery bylo vybudovano. (3) Soucasti zadosti 0 zafazeni iilozneho mista do kategorie je hodnoceni rizik"), ktera iilozne misto pro lidske zdravf a pro zivotni prostredi predstavuje. Hodnoceni rizik iiloznych mist mohou provest i hodnotitele rizik ukladani odpadu podle vyhlasky 0 pozadavcich na odbornou kvalitikaci"). (4) Pfi zarazovani iilozneho mista do kategorie podle odstavce 1 zadatel pri odhadu mozneho rizika, ktere iilozne misto predstavuje, vyhodnotf cele obdobf provozu iilozneho mista, vcetne obdobf po ukonceni provozu. (5) Pfi odhadu nasledku pri naruseni konstrukce iilozneho mista se posoudi okamzite dopady na zivotni prostredi a lidske zdravf, ktere zpusobf uvolneny tezebnf odpad z ulozneho mfsta a nasledne i z toho vyplyvajfcf kratkodobe a dlouhodobe ucinky. Toto posouzenf se tyka jak provozu ulozneho mfsta, tak i obdobf po ukoncenf provozu v dlouhodobem horizontu. Posouzenf zahrnuje odhad potencialnmo nebezpecf, ktere predstavuje ulozne mfsto obsahujfcf jiny tezebnf odpad nez inertnf, a to bez ohledu na to, zda je tento odpad klasifikovan jako nebezpecny ci nikoli. (6) Zarazenf ulozneho mfsta, dojde-li k podstatne zmene podmfnek uvedenych v povolenf nebo se vyznamne zmenf provoznf podmfnky, obvodnf baiisky urad prehodnotf. Toto prehodnocenf se provede nejpozdeji do konce ukoncenf provozu ulozneho mfsta. 5 (1) Dusledky zpusobene narusenim konstrukce iilozneho mista nebo chybnou manipulacf, prrpadne nespravnyrn provozem iilozneho mista vyhodnotf obvodni baiisky urad v souladu s odstavci 2 az 5. (2) Potencialni riziko ohrozeni zivota se povazuje za zanedbatelne nebo nebezpeci pro lidske zdravf se nepovazuje za vazne podle 4 odst. 1 pism. a) a b) za predpokladu, ze lide, krorne zamestnancu pracujfcich na iiloznem miste, kteif by mohli byt zasazeni, se v oblasti, ktera by mohla byt zasazena, nenachazeji trvale nebo behem delsiho obdobi, (3) Urazy vedouci k invalidite nebo dlouhodobernu poskozeni zdravf se povazujf za vazne nebezpeci pro lidske zdravf. (4) Potencialni riziko ohrozeni zivotniho prostredi nebo vzniku ekologicke iijmy nebo jejf bezprostredni hrozby podle 4 odst. 1 pism. c) se nepovazuje za vazne v prrpade, ze a) intenzita uvoliiovani zdravf ohrozujicich latek potencialniho zdroje znecistenf behem jednoho mesice se snizi na uroveri nepredstavujici zdravotnf riziko, b) selhani nepovede k zadne trvale nebo dlouhodobe ekologicke iijme, c) zasazene prostredi rmize byt uvedeno do puvodniho stavu pri vynalozeni [inancnfch prostredku na vycisteni a obnovu do vyse petilete rezervy, vytvarene podle zakona. (5) Pri hodnoceni limitu podle 4 odst. 1 pisrn. a), b) a c) musi byt provedeno toto posouzenf s ohledem na cestu od zdroje nebezpeci k prrjemci. Ulozne misto nebude zarazeno do kategorie I, pokud v prrpade narusenf konstrukce ulozneho mfsta nebo chybne manipulace neexistuje cesta od zdroje nebezpecf k lidem, do podzemnfeh nebo povrchovych vod a k chranenym druhum, volne zijfefm zivocichum, plane rostouefm rostlinam a prrrodnfm stanovistfm podle jineho pravnmo predpisu 9 ). 6 N arusenf konstrukce odkalist' (1) Limitem pro zarazenf odkaliste do kategorie I podle 4 odst. 1 pfsm. a) a b) je to, ze pri narusenf konstrukce hraze odkaliste hladina vody nebo kalu, 6) 2 zakona c. 167/2008 Sb., 0 predchazenf ekologicke ujme a 0 jejf naprave a 0 zmene nekterych zakonu. 7) Napi'lklad 14 zakona c. 167/2008 Sb., 0 predchazenf ekologicke ujme a 0 jejf naprave a 0 zmene nekterych zakonu, 4 odst. 2 a 14 odst. 3 zakona c. 157/2009 Sb., 0 nakladanf s tezebnfm odpadem a 0 zmene nekterych zakonu. 8) 2 odst. 1 pfsm. h) vyhlasky c. 298/2005 Sb., 0 pozadavdch na odbornou kvalifikaci a odbornou zpusobilost pe hornicke Cinnosti nebo Cinnosti provadene hornickym zpusobem a 0 zmene nekterych pravnkh predpisu. 9) 2 pfsm. b) a c) zakona c. 167/2008 Sb.

4 Castka 137 Sbfrka zakonu e. 429 / 2009 Strana 7029 ktere pri protrzeni hraze vytekaji mimo odkaliste, dosahne minimalni vysky 0,7 m nad zemi, nebo rychlost vody nebo kalu presahne 0,5 rn/s. (2) Posouzeni nezanedbatelneho potencialniho rizika ohrozeni zivota nebo vazneho nebezpeci pro lidske zdravi rnusi zahrnovat minimalne tyto faktory a) velikost a charakteristiku iilozneho mista vcetne jeho usporadani, b) rnnozstvi a vlastnosti tezebnmo odpadu v iiloznem miste vcetne jeho tyzikalnfch a chemickych vlastnosti, c) topografii mista, ve kterem se iilozne misto nachazf, vcetne umisteni protipovodiiovych ochrannych prostredku, d) cas, za ktery potencialni povodiiova vlna dorazi do oblasti, ve kterych se nachazi obyvatelstvo, e) rychlost menf povodiiove vlny, f) predpokladanou vysku hladiny vody nebo kalu, g) predpokladanou rychlost vzestupu hladiny vody nebo kalu, h) jakykoli odpovfdajfef rnistne speciticky faktor, ktery rmize mit vliv na potencialni riziko. 7 Naruseni konstrukce odvalu (1) Limitem pro zafazeni odvalu do kategorie I podie 4 odst. 1 pism. a) a b) je to, ze by narusenim konstrukce odvalu jakykoliv objem tezebnmo odpadu, ktery by se uvolnil pri naruseni konstrukce odvalu, ohrozil pri svern pohybu osoby nachazejici se v dosahu jeho pohybu. (2) Posouzeni nezanedbatelneho potencialniho ohrozeni zivota nebo vazneho nebezpeci pro lidske zdravf musi zahrnovat minimalne a) velikost a charakteristiku iilozneho mista vcetne jeho usporadani, b) rnnozstvi a kvalitu tezebnmo odpadu v iiloznem miste vcetne jeho tyzikalnfch a chemickych vlastnostf, c) uhel sklonu odvalu, d) potencialnf nebezpeef hromadenf vod v odvalu, e) stabilitu podlozf, f) topografii, g) blizkost vodnich toku, objektu nebo budov, h) tezebnf prace, i) jakekoli jine rnistne speciticke faktory, ktere mohou ovlivnit miru rizika, ktere iilozne misto predstavuje. 8 Limity obsahu nebezpecneho tezebnfho odpadu (1) Limit pro zafazeni iilozneho mista do kategorie I podle rnnozstvi ukladaneho nebezpecneho tezebniho odpadu se vypocita jako porner hmotnosti susiny a) tezebnmo odpadu, ktery je podle jineho pravniho predpisu10) klasifikovan jako nebezpecny a u nehoz se predpoklada, ze se bude nachazet v iiloznem rniste na konci planovaneho provozniho obdobi, a b) veskereho odpadu, u nehoz se predpoklada, ze se bude nachazet v iiloznem rniste na konci planovaneho obdobf provozu iilozneho mista. (2) Pokud porner uvedeny v odstavci 1 prekroci 50 %, iilozne misto se zaradi do kategorie I. (3) Je-li porner uvedeny v odstavci 1 v rozmezi od 5 % do 50 %, iilozne misto se zaradi do kategorie I; iilozne misto vsak nernusi byt zafazeno do kategorie I, pokud je splnena podmfnka stanovena v 5 odst. 5 a pokud by doslo k nektere ze situaci uvedenych v 4 odst. 1 pism. a) az c), prestoze obsahuje nebezpecny tezebni odpad. (4) Pokud je porner uvedeny v odstavci 1 nizsf nez 5 %, neni skutecnost, ze obsahuje nebezpecny tezebnf odpad, duvodem k jeho zarazeni do kategorie I. 9 Limity obsahu nebezpecnych chernickych Iatek a pfipravku (1) Limitem pro zafazeni iilozneho mista do kategorie I podle objemu nebezpecnych chernickych latek a pripravkii obsazenych v ukladanern tezebnfm odpadu je maximalnf roenf koncentrace (C m ax ) vodnf faze, ktera je pro pouzite nebezpeene chemicke latky a prfpravky povazovana za nebezpeenou podle jineho pravnmo predpisu 11 ), posouzena obvodnfm baiiskym uradem 10) Zakon c Sb., 0 odpadech a 0 zmene nekterych zakonu, ve znenf pozdejsfch predpisu. Vyhlaska c Sb., 0 hodnocenf nebezpecnych vlastnostl odpadu, ve znenf pozdejsfch predpisu. 11) Zakon c Sb., 0 chemickych latkach a chemickych phpravdch a 0 zmene nekterych zakonu, ve znenf pozdejsfch predpisu. NaHzenf Evropskeho parlamentu a Rady (ES) c ze dne 18. prosince registraci, hodnocenf, povolovanf a omezovanf chemickych latek, 0 zhzenf Evropske agentury pro chemicke latky, 0 zmene smernice 1999/45/ES a 0 zrusenf nahzenf Rady (EHS) c. 793/93, nahzenf Komise (ES) c. 1488/94, smernice Rady 76/796/EHS a smernic Komise 91/155/ /EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a /ES.

5 Strana 7030 Sbfrka zakonu e. 429 / 2009 Castka 137 v souladu s podmfnkami uvedenyrni v odstavefch 2 az 5. (2) Limitem pro zafazeni iilozneho mista do kategorie I je i zafazeni kapalne slozky ukladaneho tezebniho odpadu nebo prusaku podle odstavce 5 podle jineho pravniho predpisu11) jako nebezpecny prfpravek. (3) U planovanych odkalist se pri navrhu na zarazenf do kategorie podle lirnitu uvedenych v odstavcich 1 a 2 postupuje tak, ze a) bude vypracovan soupis latek a pripravku, ktere budou pouzivany pri iiprave a nasledne vypousterry s hlusinou do odkaliste, b) u kazde latky a prfpravku budou odhadnuty rocni objemy pouzivane v provozu, a to pro kazdy rok planovaneho trvani provozni faze, c) u kazde latky a prfpravku bude stanoveno, zda jde o nebezpecnou latku nebo nebezpecny pfipravek.'"), d) pro kazdy rok planovaneho trvani provozni faze bude vypocitan rocni narust vody zadrzene v odkalisti (L'.Qi) za podminek klidoveho stavu, a to podle vzorce uvedeneho v prfloze e. 1 k teto vyhlasce, e) u kazde latky nebo prfpravku urcenych jako nebezpecne podle pismene c) bude maxirnalni rocni koncentrace (C m ax ) ve vodni fazi stanovena s pornoci vzorce uvedeneho v priloze e. 1 k teto vyhlasce. (4) U provozovanych odkalist provozovatel navrh na zarazeni iilozneho mista do kategorie zalozi na metodice uvedene v odstavci 3, popifpade na pfimem chemickem rozboru vody a pevnych latek obsazenych v iiloznem miste. (5) U iiloznych mist, ktera vznikla louzenim kovu na mfste, provede provozovatel podrobne kontroly obsahu nebezpeenych latek po ukoneenf provozu a provede soupis pouzitych chemickych latek a zbytkovych koncentraef techto latek v prusaefch. 10 Pro ulozna mfsta obsahujfef inertnf tezebnf odpad nebo pouze nezneeistenou zeminu se 8 a 9 nepouzije. 11 Kriteria pro charakteristiku inertnfho tezebnfho odpadu (1) Tezebnf odpad se povazuje za inertnf, pokud jsou kratkodobe i dlouhodobe splnena nasledujici kriteria a) u tezebnmo odpadu nedojde k zadnemu vyznarnnernu rozpadu nebo rozpusteni nebo jine podstatne zrnene, jez by mohla mit jakykoli nepfiznivy dopad na zivotni prostredi nebo poskodit lidske zdravi, b) tezebnf odpad obsahuje maximalne 0,1 % sulfidicke siry, nebo obsahuje maximalne 1 % sulfidicke siry a jeho koeficient neutralizacniho potencialu detinovany jako porner neutralizacniho potencialu a kyselinorvorneho potencialu urceneho na zaklade statickeho testu je vyssf nez 3, c) u tezebnmo odpadu nehrozi riziko samovzniceni a odpad nehoif, d) jsou-li v tezebnfm odpadu, a to vcetne sarnostatnych drobnych eastic tezebniho odpadu, obsazeny latky, ktere mohou ohrozit zivotni prostredi nebo lidske zdravi, zejmena arsen, kadmium, kobalt, chrom, med, rtut, molybden, nikl, olovo, vanad, zinek, v tak nfzkem rnnozstvi, ze riziko pro lidske zdravf a zivotni prostredi je kratkodobe i dlouhodobe nevyznamne a nepresahuje hodnoty pro tyto kovy stanovene jinym pravnim predpisem12), e) tezebnf odpad neobsahuje chernicke latky a chemicke prfpravky pouzite pri tezbe nebo uprave, ktere mohou poskodit zivotni prostredi nebo lidske zdravi. (2) Tezebnf odpad rnuze byt povazovan za inertni i bez specitickeho testovani, je-li obvodnf baiisky urad presvedcen, ze kriteria uvedena v odstavci 1 byla odpovfdajfefm zpiisobern zohlednena a jsou splnena na zaklade spolehlivosti existujfefch informaci, platnych postupu nebo systernu. (3) Seznam tezebnfeh odpadu, ktere se povazujf za inertnf podle odstavcu 1 a 2, je uveden v prfloze e. 2 k teto vyhlasce. (4) Pri posouzenf inertnosti tezebnmo odpadu se postupuje podle 2 a Plan pro nakladanf s tezebnfm odpadem (K 5 odst. 5 zakona) (1) Plan pro nakladanf s tezebnfm odpadem 5 ) krome informaef uvedenych v 5 odst. 2 zakona obsahuje tyto nalezitosti a) navrh zarazenf ulozneho mfsta do kategorie podle 4 zakona a v souladu s limity uvedenymi v 4 az 10 teto vyhlasky; pokud je planovano ulozne 12) Vyhlaska c. 294/2005 Sb., 0 podmfnk<ich uklidanf odpadu na skladky a jejich vyuzfvanf na povrchu terenu a zmene vyhiasky C. 383/2001 Sb., 0 podrobnostech nakladanf s odpady, ve znenf vyhiasky c. 341/2008 Sb.

6 Castka 137 Sbfrka zakonu c. 429 / 2009 Strana 7031 misto kategorie I, dokumentaci zpracovanou podle 14 zakona; pokud rna provozovatel za to, ze neni planovano ulozne misto kategorie I, dostatecne zduvodriujici informace vcetne zhodnoceni rnoznych nebezpeci havarie, b) hodnoceni ocekavanych vlastnostf tezebnmo odpadu podle 2 a 3 a v prfpade inertniho tezebnmo odpadu rovnez podle 11 a iidaj 0 odhadovanem celkovem rnnozstvi tezebnfeh odpadu, ktere vzniknou behem provozu iilozneho mista, c) popis postupu, pri kterych takove tezebnf odpady vzniknou a popis jejich veskereho nasledneho zpracovani, d) popis uvadejici, do jake miry by ukladani takovych tezebnfeh odpadu mohlo mit vliv na zivotni prostredi a lidske zdravf a jaka musi byt prijata preventivni opatreni, aby byl co rnozna nejvice snizen dopad na zivotni prostredi behem provozu i po jeho ukonceni, zvlaste s ohledem na ustanoveni 6 odst. 3 zakona, e) navrh kontrolnich a monitorovacich postupu podie 6 odst. 3 pism. c) zakona a navrh postupu pri zjisteni nestability nebo znecistenf vody nebo pudy, f) navrh planu pro ukonceni provozu iilozneho mista vcetne rekultivace, postupu a opatreni po ukonceni provozu a rnonitorovani po ukonceni provozu s ohledem na ustanoveni 10 odst. 1 zakona, g) navrh opatreni pro predchazeni zhorsovani jakosti povrchovych a podzemnfeh vod a pro predchazeni nebo minimalizaci znecisteni ovzdusf a pudy podle 12 zakona, h) hodnoceni stavu iizemi, ktere bude dotceno provozem iilozneho mista. (2) Plan pro nakladani s tezebnfm odpadem dale obsahuje a) identitikacni iidaje puvodce (obchodni firmu nebo nazev, pravni formu a sidlo, je-li zadatel pravnickou osobou; jmeno a prfjmenf, popifpade obchodni firmu a misto podnikani, je-li zadatel fyzickou osobou opravnenou k podnikanf), b) identitikacni cfslo, bylo-li prideleno, c) prehled druhu a kategorif produkovanych tezebnich odpadu, zpusoby nakladani s nimi a zpusob jejich vyuziti nebo odstraneni, vyhodnocenf stavajfemo zpusobu nakladani s tezebnfm odpadem, d) vyhodnocenf planu pro nakladani s tezebnfm odpadem a porovnani s planern odpadoveho hospodarstvi kraje nebo dotcenych krajii, pokud je nakladani s tezebnfm odpadem soucasti techto planu, e) prehled eflu a opatreni k jejich dosazeni, vcetne stanoveni lhut, ktera bude provozovatel realizovat k predchazeni vzniku tezebnfeh odpadu, omezovani jejich rnnozstvi a nebezpecnych vlastnostf s vyuzitim koncepcnich materialu kraje, kteryrni jsou naprfklad plan odpadoveho hospodarstvi kraje, plan snizovani ernisi apod., f) zpusob organizacniho zabezpecenf rfzenf nakladani s tezebnfm odpadem vcetne provozu iilozneho mista a seznamu vnitmfch dokumentu, g) jmeno, prfjmenf a kontaktni iidaje odpovedne osoby podle 7 odst. 3 zakona. (3) Provozovatel prilozf k zadosti 0 schvaleni planu pro nakladani s tezebnfm odpadem v samostatne prfloze navrh na sanaci a rekultivacil') iilozneho mista po ukonceni jeho provozu. 13 Ucinnost Tato vyhlaska nabyva ucinnosti dnem 1. ledna Predseda: Ing. PegHmek V. r. 13) 31 odst. 5 zakona c. 44/1988 Sb., 0 ochrane a vyuzitf nerostneho bohatstvf (hornf zakon), ve znenf pozdejsfch predpisu.

7 Strana 7032 Sbfrka zakonu e. 429 I 2009 Castka 137 Pifloha C. 1 k vyhlasce c Sb. Vzorec pro vypocet prumerneho narustu vody zadrzene v odkalisti ~Q, jak je uvedeno v 9 odst. 3 ~Qi = (~Mi/D) x P, kde ~Qi = rocni narust vody zadrzene v odkalisti (v m 3/rok) za rok "i", ~Mi = rocni hmotnost hlusiny vypustene do odkaliste (v tunach suche vahy/rok) za rok "i", D = prumerna sucha objernova hmotnost ukladane hlusiny (v tunach/rrr'), P = prumerna porovitost usazene hlusiny (v m 3/m3 ) definovana jako porner objemu vytezenych prostor k eelkovernu objemu usazene hlusiny. Nejsou-li dostupne presne iidaje, pouziji se standardni hodnoty, a to 1,4 tuny/rrr' pro suchou objemovou hmot- O 31 3 /' nost a,5 m m pro porovitost. Odhad maximalni koncentrace kapalne slozky C m a x uvedene v 9 odst. 3 = maxirnalni limit nasledujici hodnoty: Sil~Qi, C m ax kde Si rocni hmotnost jednotlivych latek a pripravkii urcenych podle 9 odst. 3 pism. c), ulozenych do odkaliste za rok "i". Pifloha c. 2 k vyhlasce c Sb. a) pfsky vznikle plavenfm Seznam tezebnfch odpadu, ktere se povazuji za inertni ve smyslu 11 odst. 3 b) sterkopfsky vznikle plavenfm c) vyklizove hmoty vznikle tezbou granitu, granodioritu, ruly, dioritu, vapencu, dolomitu, travertinu, ktere neprosly chemickou iipravou d) nevyuzitelne frakce vznikle tezbou nebo mechanickou iipravou granitu, granodioritu, ruly, dioritu, vapencu, dolomitu, travertinu, cedice a znelce, ktere neprosly chemickou iipravou e) droby