Další velké kočičí organizace

Transkript

1 TOULKY KOČIČÍ MINULOSTÍ aneb Kočičí dějepis Další velké kočičí organizace Vít Štejnar

2

3 Vít Štejnar TOULKY KOČIČÍ MINULOSTÍ

4 Přední strana: Hlava kočky z egyptského Ptolemaiovského období před naším letopočtem slitina bronzu a mědi; výška 10 cm Metropolitan Museum of Art, New York Frontispis: Le Chat Botte Gustave Doré rytina z 19. století k příběhu Kocour v botách

5 TOULKY KOČIČÍ MINULOSTÍ aneb KOČIČÍ DĚJEPIS Další velké kočičí organizace Text Vít Štejnar

6 KOČKA SPÍ TVRDĚ A NAŠLAPUJE MĚKCE. FRED SCHWAB

7 DALŠÍ VELKÉ KOČIČÍ ORGANIZACE DALŠÍ VELKÉ KOČIČÍ ORGANIZACE Na celém světě existuje celá řada větších a menších kočičí organizací, které vedou vlastní plemenné knihy. Do takové plemenné knihy se zapisují údaje o kočkách a kocourcích všech chovatelů, které jsou členy příslušné organizace, která tu kterou plemennou knihu vede. Tyto údaje mají nejen archivní a statistické využití, ale i praktické účely. Dozvíte se z nich totiž kdo je předkem či potomkem jaké kočičky, jakého titulu kočička dosáhla a podobně, což má velký význam při chovu koček samotném. Díky tomu a díky znalostem genetiky si můžete vypočítat například pravděpodobnost toho, jak budou narozená koťátka určitých rodičů barevná. Dozvíte se tu třeba, z které chovatelské stanice koťátko skutečně pochází a kdo bych chovatelem, který se o koťátka v nejranějším věku staral. Další evidované informace se pak liší organizaci od organizace. O několika velkých kočičích organizacích jsme si už řekli. Zmínili jsme se o Governing Council of Cat Fancy (GCCF) fungující ve Velké Británii, která vznikla sloučením National Cat Club (nejstarší kočičí organizace vůbec) a dalších malých sdružení chovatelů koček. Jedna celá kapitola patřila Fédération Internationale Féline (FIFé), největší Evropské organizaci. Těmi největšími dalšími kočičími registry jsou CFA (Cat Fanciers Association), TICA (The International Cat Association), WCF (World Cat Federation), ACFA (American Cat Fanciers Association), ACF (The Australian Cat Federation), SACC (The Southern African Cat Council) a NZCF (The New Zealand Cat Fancy). Nejstarším kočičím klubem byl, jak už víme, National Cat Club, který vznikl roku 1887 a na jeho založení se podílel sám Harrison Weir. Roku 1910 se National Cat Club sloučil s menšími organizacemi a vznikla první velká, celostátní organizace, Governing Council of Cat Fancy, který funguje dodnes. Jakýmsi trucpodnikem k politice National Cat Club se stal The Cat Club, činný rovněž v zejména Anglii. Ten byl založen v lednu roku 1898 Lady Marcus Beresfordovou. Jeden z možných důvodů vzniku můžeme odhadnout z předmluvy jakési písemné Plemenné knihy z let , která se nachází v National Agricultural Library, trošku paradoxně ve Spojených státech amerických. Kromě toho, že cílem klubu je zlepšení kvality plemen, či snaha o zajištění co nejlepších podmínek pro chov koček, dozvíme se, že členové tohoto klubu se dělili na dvě kategorie vystavovatele a nevystavovatele. Právě to může být největším rozdílem od National Cat Club, kde se členové takto nedělili a tím pádem se k titulům mohli dostat pouze na výstavách. Členové vystavovatelé měli v The Cat Club povinnost odvádět poplatky ve výši jedné libry za každé čtyři kotce. Tehdy bylo standardem chovat kočky nikoliv doma, nýbrž na zahradě v jakýchsi klecích či kotcích, které se podobaly těm z dnešních útulků. Nejrůznější společnosti na ochranu zvířat hlídaly, aby kočky měly zajištěno všechno potřebné, od přístupu k vodě, přes dostatek kvalitního krmiva až třeba k místu pro odpočinek a úkryt před sluncem. Přímý a soustavný kontakt s lidmi však stále ještě standardem nebyl. Za odvádění poplatků se mohli vystavující členové nechat volit do vrcholných orgánů klubu a získávali bezplatné služby a poradenství v oblasti chovu a péče o své mazlíčky. The Cat Club měl však jepičí život. Zanikl už roku 1903, ani ne po pěti letech své existence. 8

8 TOULKY KOČIČÍ MINULOSTÍ Na rozdíl od National Cat Club se organizace zřízená Lady Beresfordovou neomezila pouze na území Anglie či Velké Británie. Pravda, drtivá většina aktivit se odehrávala ve Velké Británii, ale přeci jen čas od času byla pořádána i výstava ve Spojených státech amerických. Roku 1899 se konala velká kočičí výstava v Chicagu. Jejím výsledkem bylo vytvoření Chicago Cat Club, který se roku 1902 změnil na Beresford Cat Club. Název je samozřejmě odkazem na de facto zakladatelku organizace Lady Beresfordovou. Beresford Cat Club získal v USA poměrně silnou členskou základnu a z lokálního kočičího klubu se brzy stala organizace činná v mnoha Amerických státech. Roku 1906 se z Beresford Cat Club stala The American Cat Association, která funguje dodnes, pouze od roku 1908 pod mnohem známějším názvem Cat Fanciers Association Inc. CFA. Zpočátku bylo sídlem CFA Manasquan v New Jersey, později přesídlila do Alliance v Ohiu, kde zůstává dodnes. První výstavy CFA, tedy vlastně tehdy ještě pod názvem American Cat Association, se konaly hned roku 1906, a to v městech Buffalo (stát New York) a Detroit (Michigan). Bezesporu měly obě výstavy velký úspěch, protože CFA se brzy po svém vzniku stala díky početnému americkému obyvatelstvu největší kočičí organizací světa. Jen pro srovnání, v roce 1907 činila výše vybraných členských poplatků 155,25 dolaru, v letech to bylo už dolarů. Možná inspirováni povedenými začátky Chicagského a později Beresford Cat Clubu, počala éra zakládání národních kočičích organizací v Evropských zemích. Mezi takové nejstarší národní kluby patří francouzská Fédération Féline Française, italská Associazione Nazionale Felina Italiana, švýcarská Fédération Féline Helvétique či holandský Felikat (Nederlandse Vereniging van Fokkers & Liefhebbers van Katten. Byly to právě národní kluby Francie, Itálie a Belgie, jejichž čelní představitelé spolupracovali s madam Marguérite Ravel a pomohli vytvořit FIFE, Fédération Internationale Féline d Europe (po přijetí prvního neevropského člena z Brazílie roku 1972 přejmenovaná na FIFé Fédération Internationale Féline). O tom ale už řeč byla. Roku 1955 se ve Spojených státech amerických stalo na chlup to samé, co před šedesáti lety ve Velké Británii. I v USA se našla skupinka chovatelů koček, kterým nevyhovovala pravidla největší americké organizace CFA. A i tato skupinka se osamostatnila, vytvořila si vlastní pravidla chovu a výstav, vlastní tituly a podmínky pro jejich získávání, a vznikla ACFA American Cat Fanciers Association. O dalších pět let později, roku 1960, se obdobná skupinka chovatelských nadšenců objevila v Kanadě. V Kanadě se dosud konaly výstavy podle pravidel CFA nebo FIFé. I když Kanada nikdy nebyla národním členem FIFé, nezanedbatelná část jejího obyvatelstva měla a stále má francouzské kořeny. Není tedy divu, že si při pořádání výstava Kanaďané brali vzory nejen z USA, ale i z Evropy. Právě proto, aby se kanadské kočičí výstavy konaly pod jednotnými určitými pravidly a i proto, aby kanadské kočky byly evidovány v kanadských plemenných knihách, byla vytvořena Canada s Cat Registry Canadian Cat Association CCA. Ani to však nestačilo. 22. června 1979 byla v Ozark Mountains ve státě Missouri založena TICA The International Cat Association. Důvod vzniku byl naprosto stejný jako v předchozích případech. Skupině kočičích nadšenců v čele s paní Georgiou Morganovou prostě nevyhovovala pravidla, která platila u stávajících organizací. Georgia Morganová byla totiž roku 1979 zvolena prezidentkou ACFA. Jak sama napsala v článku TICA A Trend To the Future, začala ihned pracovat, vytvářet si vztahy s funkcionáři ACFA, navrhla změny ve výstavních pravidlech, v posuzování, navrhla, aby mohly být vystavovány i domácí kočky nenáležející k žádnému plemeni, snažila se sestavit rozpočet Když všechno připravila, byl v Point Lookout v Misouri svolán kongres, kde se funkcionáři měli k návrhům nové prezidentky vyjádřit. Všechny její návrhy byly odmítnuty. Když tedy paní Morganová viděla, že jakékoliv zlepšovací návrhy byly smeteny ze stolu, ať už mohly být dobré nebo ne, rezignovala. A spolu s ní rezignovali i Arthel Scheuermann, Larry Paul, Les Hight a Jim Costello. Právě tato skupinka se pak odebrala do jednoho z hotelových pokojů, o situaci diskutovala, až je napadlo vytvořit si organizaci vlastní. A dál 9 Vikulka, CZ

9 DALŠÍ VELKÉ KOČIČÍ ORGANIZACE už to šlo jako na drátkách. V řádu dnů byl jmenován generální sekretář Bob Mullen, zařízen generální sekretariát, zajištěni posuzovatelé, a už 28. července 1979 se konala první kočičí výstava TICA. Bylo to ve Fort Lewis poblíž Tacomy ve státě Washington a výstava nesla poetický název A Midsummer Night s Dream (Sen noci Svatojánské). Další výstavy se konaly 7. srpna 1979 v Red Deer v Kanadě, 23. února 1980 v Honolulu na Hawaji, 3. až 4. května 1980 v Anchorage na Aljašce. The Cat Fanciers Association sice překročila hranice USA, ale stále ještě byl činná jen na severoamerickém kontinentu. 2. března 1980 se pod hlavičkou TICA pořádala výstava koček v japonském městě Nagoya a TICA se stala oficiální mezinárodní organizací. Následovaly výstavy i v Evropě, Africe, Latinské Americe či Asii, během několika měsíců v 50 státech. Od roku 2011 se i skupina Českých chovatelů snaží získat dostatek členů, kteří by vytvořili jakýsi národní klub, který byl patřil pod TICA, je tedy jen otázkou času, kdy se výstavy pod hlavičkou TICA budou pořádat i v České republice. V České republice je činná kromě Českého svazu chovatelů Svazu chovatelů koček i další organizace s názvem Bohemia Cat Club, Je to národní člen World Cat Federation. WCF sdružuje přes 370 organizací podobných Bohemia Cat Clubu po celém světě, včetně těch ze Spojených států amerických. Oficiálním jejím sídlem je však Německo. Jako svojí největší devízu nabízí WCF (alespoň na svých internetových stránkách) spolupráci a přímou konzultaci s představiteli Evropského parlamentu ve Štrassburku, podílení se na vytváření závazných právních předpisů týkajících se ochrany zvířat a podobně. Skrze WCF tak může přímo s členy Evropského parlamentu komunikovat jakýkoliv národní člen a tedy i jakýkoliv člen (chovatel) tohoto národního člena. Stále jde o poměrně mladou organizaci, která o sobě nenabízí zrovna obsáhlé informace na internetu. Jednoduchá není orientace ani v kočičích organizacích Austrálie. I tady existovala celá řada místních klubů sdružujících kočičí nadšence a žádná zastřešující organizace. Jedním z prvních pokusů o vytvoření australské kočičí organizace bylo vytvoření The Feline Control Council of Western Australia Inc. roku Tato organizace by zřejmě nepřežila bez podpory někoho většího a zkušenějšího. Patronem, který převzal na dalších dvacet let záštitu nad FCCWA se stala Royal Agricultura Society. Kočičí chovatelé tak získali silné zázemí a mohli sbírat zkušenosti. Roku 1988 dospěli k závěru, že je čas se osamostatnit a od té doby FCCWA funguje samostatně. 27. listopadu 1969 se konalo jakési generální zasedáí FCCWA, na kterém určitá část členů vyslovila požadavek na osamostatnění se a vytvoření celoaustralské kočičí organizace. 19. února 1970 se na dalším zasedání představitelé dohodli, že uzavřou spolek s kočičí organizací působící ve Victorii a Queenslandu. Na čas vše utichlo, až 22. června 1972 bylo deklarováno, že FCCWA je pro vytvoření celonárodní organizace, v níž by každý australský stát měl jeden hlas, i kdyby z onoho státu bylo přítomno více zástupců. A tak vznikl National Feline Council, jehož první jednání proběhlo 21. října 1972 v Melbourne. Národní kočičí rada se stala orgánem sdružujícím celou řadu v Austrálii tehdy již existujících sdružení a spolků: GCCFV The Governing Council of the Cat Fancy Australia and Victoria, Cat Fanciers Association & Independent clubs, Feline Council of Queensland, Governing Council of Queensland, DCCV, GCCFSA The Governing Council of Cat Fancy of South Australia Inc, CCCT Cat Control Council of Tasmania, CANT Cats Association of Northern Territory Inc, FCCV Feline Control Council of Victoria, a oficiálního sponzora strýčka Bena společnost Uncle Ben s známou i v České republice. Jednání o vytvoření celoaustralské kočičí organizace se přiblížilo skutečnosti v březnu 1973, kdy bylo schváleno vytvoření Australian Nationa Cat Federation (ANCF). První výstava ANCF proběhla 5. září 1973 v Adelaide a posuzovatelé na ní byli zapůjčeni od FIFé. Výstava měla bezesporu obrovský úspěch, přihlášeno bylo téměř 700 koček ze všech australských států a z Nového Zélandu a výstavu během dvou dnů navštívilo přes 3500 návštěvníků. A hned o rok později bylo v Brisbane vystaveno přes 800(!) koček. Jako hostující posuzovatel tu působila kromě jiných i Madame Marguerite Ravel, prezidentka a hlavně zakladatelka FIFé. Dobré 10

10 TOULKY KOČIČÍ MINULOSTÍ vztahy ANCF a FIFé vedly australany k tomu, že se ANCF už roku 1973 stala jedním z národních členů FIFé a vydržela tak až do roku 1986, a na Generálním zasedání FIFé v italském Como (v roce 1988) ACF oficiálně vystoupila. Pozornějším neuniklo, že z FIFé vystoupil klub s jinou zkratkou, než do ní vstoupil. Totiž, v listopadu roku 1975 byl název Australian National Cat Federation (ANCF) přejmenován na současný Australian Cat Federation (ACF). K vystoupení ACF z FIFé nevedly žádné spory funkcionářů, ale prostě skutečnost, že australané nebyli nadále schopní dodržovat některá pravidla FIFé. Ani ACF se však nepovedlo sjednotit všechny Australské kočičí kluby. O totéž se od roku 1972 snažil i pan Harry Wynne. Šel na to jinou cestou. Ve spolupráci s Royal Agricultural Society of New South Wales Governing Council of the dog and cat section. Ve spolupráci s touto organizací, která by se organizačně dala přiblížit našemu Českému svazu chovatelů drobného zvířectva Svazu chovatelů koček, uspořádal 27. března 1975 první Královskou velikonoční výstavu. Už o tři roky později se pan Wynne začal snažit o osamostatnění se a získání nezávislosti na Royal Agricultural Society.5. května 1978 vznikla skupinka nadšenců zatím pracovně nazvaná Australian Cat Council a začala rozesílat pozvánky k přistoupení jiným kočičím organizacím do všech australských států. Drtivá většina z oslovených klubů vyslala své delegáty na schůzi konanou na jaře roku 1979 a na této schůzi vznikla organizace s názvem The Co-ordinating Cat Council of Australia (CCCA). Postupem času se vypracovala na druhou největší kočičí organizaci v Austrálii, jak jinak po ACF. Na Novém Zélandu byla organizovanost kočičího chovu přeci jen jednodušší. Počátky chovu koček na tomto ostrovgě spadají k začátku 20. století a už v této době tu vznikl velký kočičí klub The New Zealand Cat Fancy NZCF, který existuje dodnes a sídlí v městě se zvučným jménem Katikati. Jednoduchá byla a je i situace v Africe. Od roku 1945 tu existovala jediná kočičí organizace s názvem Governing Council of the Associated Cat Clubs (GCACC), která se v říjnu roku 1996 pouze přejmenovala na dnešní Southern Africa Cat Council (SACC). Co se týká jihoamerického kontinentu, tak tady existuje rovněž celá řada menších klubů. Členem FIFé je od roku 1972 brazilský klub Federação Felina Brasileira FFB, od roku 1988 argentinský klub Asociacion Felina Argentina AFA, od roku 2009 kolumbijský klub Asociación Club Felino Colombiano ACFEC a od roku 1982 mexický klub Federacion Felina de México A.C. FFM. Pod TICA jsou registrovány kočičí kluby z Argentiny, Bolívie, Brazílie, Chile, Kolumbie, Costa Ricy, Ekvádoru, El Salvadoru, Panamy, Paraguaye, Peru, Uruguaye či Venezuely. Velká jihoamerická zastřešující kočičí organizace ale dosud neexistuje. Kočičí svět je bohatý. I v tom politickém smyslu. Většina představitelů těch největších organizací si to dobře uvědomuje. Roku 1994 italský kočičí klub Associazione Nazionale Felina Italiana zorganizoval velký seminář pod názvem Kočky a člověk. Konal se v Benátkách, v červnu, a své proslovy tu měli renomovaní italští odborníci zabývající se kočkami v oblasti vědecké, umělecké a literární. Konala se tu samozřejmě i mezinárodní výstava koček. Bohatý program sem přitáhl čelní představitele největších kočičích organizací světa. Přijel Don Williams, prezident CFA, Brenda Wolstenholme, předsedkyně GCCF, Alvia Uddinová, prezidentka FIFé či Anneliese Hackmannová, prezidentka WCF. Všichni spolu samozřejmě diskutovali, zejména o kočkách, a zjistili, že by nebylo od věci pořádat takové semináře pravidelně. Každá organizace má trochu jiné výstavní pravidla, některá se osvědčila, některá ne. Stejně tak je tomu i v případě pravidel chovu. Vyměňováním informací se dá předcházet chybným krokům, to není nic nového. A tak vznikla myšlenka pravidelných seminářů a schůzek představitelů největších kočičích klubů, kde budou vyměňovány poznatky nejen v oblasti chovu a výstav, ale i péče o kočky, jejich zdraví, genetických testů, a podobně. Takové schůzky se konaly pravidelně jednou ročně už od roku 1997, od roku 2001 pod oficiální hlavičkou World Cat Congress WCC. V současné době, tedy v polovině roku 2012 má World Cat Congress devět členů. Od 11 Vikulka, CZ

11 DALŠÍ VELKÉ KOČIČÍ ORGANIZACE počátku jsou členy Fédération Internationale Féline (FIFé), Cat Fanciers Association (CFA), The International Cat Association (TICA), World Cat Federation (WCF) a Australian Cat Federation (ACF). Roku 2011 přibyl člen z Nového Zélandu New Zealand Cat Fancy (NZCF), a další tři členové se přidali roku Byli jimi Co-Ordinating Cat Council of Australia (CCCA), Governing Council of the Cat Fancy (GCCF) a Southern African Cat Council (SACC). Zápisy ze všech setkání jsou zveřejňovány a každý si může všechny zajímavé informace přečíst na oficiálních stránkách WCC:

12 TOULKY KOČIČÍ MINULOSTÍ TOULKY KOČIČÍ MINULOSTÍ ANEB KOIČÍ DĚJEPIS Vít Štejnar Vikulka, CZ