Návrh na nařízení Evropského parlamentu a Rady o organizaci a využití vzdušného prostoru na jednotném evropském nebi

Transkript

1 Návrh na nařízení Evropského parlamentu a Rady o organizaci a využití vzdušného prostoru na jednotném evropském nebi (2002/C 25 E/10) (Text s významem pro EHP) KOM(2001) 564 v konečném znění 2001/0236(COD) (Předložený Komisí 12. října 2001) EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství a zejména její článek 80 odst. 2, s ohledem na návrh Komise, s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru, s ohledem na stanovisko Výboru regionů, v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy, vzhledem k těmto důvodům: (1) vytvoření jednotného evropského nebe vyžaduje harmonizovaný přístup zaměřený na regulaci organizace a využití vzdušného prostoru; (2) zpráva Skupiny na vysoké úrovni pro jednotné evropské nebe potvrdila potřebu pravidel na úrovni Společenství, která by prováděla navrhování, regulaci a strategické řízení vzdušného prostoru v evropském měřítku a která by posílila uspořádání toku letového provozu; (3) sdělení Komise o vytvoření jednotného evropského nebe vyžaduje strukturální reformu umožňující vytvoření jednotného nebe prostřednictvím integrovaného uspořádání vzdušného prostoru a vývoje nových koncepcí a procedur uspořádání letového provozu; (4) nařízení (EHS) /.. Evropského parlamentu a Rady stanovuje rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe; (5) vzdušný prostor je společným zdrojem a je třeba, aby byl využíván flexibilním způsobem se zajištěním poctivého a transparentního nakládání pro všechny uživatele při současném respektování bezpečnostních a obranných potřeb členských států a jejich závazků v mezinárodních organizacích; (6) efektivní uspořádání vzdušného prostoru je základním prvkem pro zvýšení kapacity systému letových provozních služeb, pro poskytnutí optimální reakce na různé požadavky uživatelů a pro dosažení nejflexibilnějšího využití vzdušného prostoru;

2 (7) činnosti Eurocontrolu potvrzují, že síť leteckých tratí a struktura vzdušného prostoru nemohou být realisticky rozvíjeny v izolaci, neboť každý jednotlivý členský stát je nedílným prvkem evropské sítě uspořádání letového provozu; (8) měl by být vytvořen určitý jednotný vzdušný prostor pro traťový letový provoz v horním vzdušném prostoru. Mělo by být v souladu s tím vyznačeno rozhraní mezi takovým vzdušným prostorem a regionálními a místními vzdušnými prostory; (9) vymezení vzdušného prostoru, ve kterém mají být poskytovány služby letového provozu, by mělo být vztaženo k potřebě efektivních služeb a nikoliv k národním hranicím; (10) uživatelé vzdušného prostoru čelí různým podmínkám přístupu k vzdušnému prostoru Společenství a svobody pohybu v rámci tohoto vzdušného prostoru Společenství. To je důsledkem nedostatečné harmonizace klasifikace vzdušného prostoru; (11) překážky v definici sítě leteckých tratí způsobují koncentraci toků letového provozu v pevně stanovených bodech křížení nebo uzlech letových cest, přestože zásada přímých směrování je preferovaným, ekonomickým a ekologickým způsobem využívání vzdušného prostoru Společenství; (12) je důležité dosáhnout společné harmonizované struktury vzdušného prostoru, s jejíž pomocí bude současné a budoucí přidělování vzdušného prostoru založeno na společných zásadách a s jejíž pomocí bude možno provádět navrhování a uspořádání vzdušného prostoru v souladu s harmonizovanými pravidly; (13) mělo by být vytvořeno odpovídající rozhraní mezi horním a spodním vzdušným prostorem a je žádoucí provést rozšíření harmonizovaného přístupu ke spodnímu vzdušnému prostoru; (14) rozdíly v organizaci spolupráce civilního a vojenského sektoru ve Společenství brání jednotnému a včasnému uspořádání vzdušného prostoru a provádění změn. Úspěch koncepce jednotného nebe závisí na efektivní spolupráci mezi civilními a vojenskými orgány; (15) mělo by být zajištěno efektivní fungování koncepce flexibilního využití vzdušného prostoru a uspořádání na bázi spolupráce za účelem hladkého sladění vojenského výcviku s civilní leteckou dopravou. Je nezbytné optimalizovat místo, velikost a časové doby použití sektorů vzdušného prostoru vyčleněných pro vojenské potřeby, zejména během dob špičky pro civilní leteckou dopravu a ve vzdušném prostoru s vysokou hustotou provozu; (16) měla by být zajištěna ochrana vojenských provozních činností vždy, když bude aplikace společných zásad a kritérií, jak je uvedeno v tomto nařízení, na úkor jejich bezpečného a efektivního provedení; (17) měla by být zavedena odpovídající opatření orientovaná na zlepšení efektivity uspořádání toku letového provozu; 2

3 (18) v souladu se závěry Skupiny na vysoké úrovni pro jednotné evropské nebe je Eurocontrol orgánem, který má odpovídající odborné zázemí na podporu Společenství v jeho úloze regulátora. Z tohoto důvodu může být vývoj navrhovaných opatření realizován Eurocontrolem za příslušných ujednání, která budou požadovat, aby Eurocontrol dodržoval podmínky, jež budou zahrnuty v určitém rámci pro spolupráci mezi Komisí a Eurocontrolem; (19) v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality, které jsou uvedeny v článku 5 Smlouvy, není možno cílů tohoto nařízení, tj. vytvoření evropského vzdušného prostoru jako určitého jednotného provozního vzdušného prostoru, dostatečným způsobem dosáhnout členskými státy jednotlivě, a z toho důvodu vzhledem k nadnárodnímu charakteru této činnosti může být těchto cílů lépe dosaženo Společenstvím při současném zajištění toho, že prováděcí postupy budou brát zřetel na specifické místní podmínky; (20) vzhledem k tomu, že opatření nezbytná pro provedení tohoto nařízení jsou opatření obecného rozsahu ve smyslu článku 2 rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999, kterým se stanoví postupy pro výkon prováděcích pravomocí udělených Komisi ( 1 ), měla by být přijata za využití regulační procedury uvedené v článku 5 zmíněného rozhodnutí; PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: ČÁST I VŠEOBECNÉ ASPEKTY Článek 1 Oblast aplikace 1. Toto nařízení se týká organizace a využití vzdušného prostoru v souladu a v rámci nařízení (EHS) /.. [rámcové nařízení], kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného nebe. 2. Toto nařízení se vztahuje na vzdušný prostor, kde členské státy jmenují poskytovatele letových navigačních služeb, jak je uvedeno v článku 8 nařízení (EHS) /.. [nařízení o poskytování služeb]. Článek 2 Cíl nařízení Cílem tohoto nařízení je vytvoření vzdušného prostoru Společenství jakožto určitého jednotného provozního vzdušného prostoru, kde společné postupy pro navrhování, plánování a management zajišťují efektivní a bezpečnou realizaci uspořádání letového provozu. Využití vzdušného prostoru Společenství musí podporovat provozování letových navigačních služeb jakožto určitého koherentního a konzistentního celku v souladu s ustanoveními nařízení (EHS) /.. [nařízení o poskytování služeb]. ( 1 ) Úř. věst. č. L 184, , s

4 Článek 3 Definice Pro potřeby tohoto nařízení a vedle definic uvedených v článku 2 nařízení (EHS) /.. [rámcové nařízení] se: a) termínem jednotný provozní vzdušný prostor rozumí jednotné postupy a bezpečnostní standardy pro uspořádání vzdušného prostoru při zajišťování řízení letového provozu; b) termínem návrh vzdušného prostoru rozumí odpovídající účinný a efektivní proces pro strukturování, rozdělení a kategorizaci vzdušného prostoru společně s plánováním leteckých tratí a vzdušného prostoru; c) termínem letová informační oblast rozumí vzdušný prostor o stanovených rozměrech, v jehož rámci jsou poskytovány letové informační služby a pohotovostní služby; d) termínem úroveň rozdělení rozumí hranice mezi horním a spodním vzdušným prostorem; e) termínem horní vzdušný prostor rozumí vzdušný prostor nad určitou letovou hladinou; f) termínem spodní vzdušný prostor rozumí vzdušný prostor pod určitou letovou hladinou; g) termínem letová hladina rozumí určitá hladina o konstantním atmosférickém tlaku, která je vztažena ke konkrétní hodnotě tlaku 1013,2 hektopascalů a je oddělena od jiných takových hladin specifickými intervaly hodnot tlaku; h) termínem funkční blok vzdušného prostoru rozumí vzdušný prostor o optimálně stanovených rozměrech situovaný nad zemí nebo vodní plochou, ve kterém jsou poskytovány letové navigační služby; i) termínem středisko řízení oblasti rozumí provozní jednotka vytvořená za účelem poskytování služeb řízení letového provozu pro leteckou dopravu v určitém bloku vzdušného prostoru, který se nachází pod její zákonnou příslušností; j) termínem klasifikace vzdušného prostoru rozumí klasifikace vzdušných prostorů dle Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) abecedním způsobem označená jako třídy A až G, jak je uvedeno v dodatku 4 dvanáctého vydání (z července 1998) přílohy 11 Chicagské úmluvy o mezinárodním civilním letectví z roku 1944, rovněž definovaná jako vzdušné prostory o stanovených rozměrech, označené abecedně, v jejichž rámci mohou být provozovány specifické typy letu a pro které jsou stanoveny letové provozní služby a provozní pravidla; k) termínem přímé směrování rozumí provoz letadla umožňující letadlu za letu pokračovat přímo mezi dvěma body mimo plán leteckých tratí; 4

5 l) termínem síť leteckých tratí rozumí síť specifikovaných leteckých tratí pro směrování toku letového provozu, jak je třeba pro poskytování letových provozních služeb; m) termínem sektor rozumí rozdělení celkového objemu řídících úloh do částí vzdušného prostoru s možností uspořádání, u kterých je možno měřit výkon a kapacitu; n) termínem flexibilní využití vzdušného prostoru rozumí koncepce uspořádání vzdušného prostoru aplikovaná v oblasti Evropské konference civilního letectví, jak je stanoveno v prvním vydání Příručky o uspořádání vzdušného prostoru pro aplikaci koncepce flexibilního využití vzdušného prostoru, která byla vydána Eurocontrolem 5. února 1996; o) termínem uspořádání vzdušného prostoru rozumí funkce plánování s hlavním cílem maximálního využití dostupného vzdušného prostoru dynamickým časovým sdílením a případným časovým rozdělením vzdušného prostoru mezi různé kategorie uživatelů vzdušného prostoru na základě krátkodobých potřeb; p) termínem uspořádání letových provozních toků rozumí služba vytvořená s cílem přispět k bezpečnému, uspořádanému a urychlenému toku letového provozu zajištěním toho, že kapacita řízení letového provozu bude využita v maximální možné míře a že objem dopravy bude slučitelný s kapacitami deklarovanými příslušnými poskytovateli letových provozních služeb; p) termínem rozhodování na bázi spolupráce rozumí proces pro výměnu informací mezi poskytovateli letových provozních služeb, provozovateli letišť, poskytovateli uspořádání toku letového provozu a uživateli vzdušného provozu za účelem zajištění větší flexibility v přidělování slotů/leteckých tratí a v procesech letové koordinace se zaměřením na optimalizaci využití nedostatkové kapacity. ČÁST II ARCHITEKTURA VZDUŠNÉHO PROSTORU Článek 4 Vytvoření Evropské horní letové informační oblasti 1. Při náležitém respektování požadavků ICAO, jak je uvedeno v dvanáctém vydání (z července 1998) přílohy 11 Chicagské úmluvy o mezinárodním civilním letectví z roku 1944, musí být v horním vzdušném prostoru vytvořena jednotná Evropská letová informační oblast, dále uváděná jako Evropská horní letová informační oblast (EUIR). 2. Rozdělení mezi horním a spodním vzdušným prostorem je stanoveno na letové hladině Do tří let od vytvoření EUIR musejí Evropský parlament a Rada rozšířit na základě návrhu Komise koncepci uvedenou v odstavci 1 tohoto článku tak, aby zahrnovala vytvoření Evropské letové informační oblasti ve spodním vzdušném prostoru. 5

6 4. Komise musí podniknout nezbytná opatření za účelem provedení uznání EUIR ze strany ICAO, jak je požadováno desátým vydáním (z července 1997) přílohy 15 Chicagské úmluvy o mezinárodním civilním letectví z roku Komise za účasti Eurocontrolu musí rovněž zajistit publikování jednotných leteckých informací týkajících se EUIR prostřednictvím konsolidace existujících národních leteckých informací. Toto publikování bude zahrnovat všechny změny požadavků a procedury zavedené realizací jednotného nebe. Článek 5 Přeuspořádání horního vzdušného prostoru 1. Musí být provedeno přeuspořádání EUIR do funkčních bloků vzdušného prostoru o minimální velikosti na základě bezpečnosti a efektivity. Hranice takových funkčních bloků vzdušného prostoru nemusejí přesně odpovídat národním hranicím. Funkční bloky vzdušného prostoru budou vytvořeny za účelem podpory poskytování letových provozních služeb v rámci středisek řízení oblasti odpovědných za určitou optimální velikost vzdušného prostoru v EUIR. 2. Funkční bloky vzdušného prostoru musejí být definovány v souladu s procedurou uvedenou v článku 16 odst. 2 tohoto nařízení. Definice takových funkčních bloků vzdušného prostoru musí: i) účinně podporovat stávající a budoucí model letového provozu; ii) zajišťovat, aby byl každý blok vzdušného prostoru navržen tak, aby docházelo k maximalizaci efektivity evropského vzdušného prostoru jakožto celku; (iii) brát zřetel na lidské a kapitálové zdroje různých poskytovatelů letových navigačních služeb; (iv) minimalizovat transakční náklady mezi různými středisky řízení oblastí; (v) zajišťovat koherentní vztah mezi stávajícím a budoucím uspořádáním horního a spodního vzdušného prostoru. Článek 6 Klasifikace vzdušného prostoru 1. EUIR musí být stanovena v souladu s harmonizovanou klasifikací vzdušného prostoru za účelem plynulého poskytování letových navigačních služeb v rámci Společenství a za účelem vytvoření jednotné kategorie prostředí, v němž je veškerý letový provoz znám poskytovatelům letových provozních služeb, a to jak polohou, tak letovými záměry. 2. Klasifikace uvedená v odstavci 1 bude vytvořena na základě společné a zjednodušené aplikace klasifikace vzdušného prostoru, která je v současné době předepsána v kapitole 2 dvanáctého vydání (z července 1998) přílohy 11 Chicagské úmluvy o mezinárodním civilním letectví z roku

7 3. Nezbytná prováděcí pravidla v oblasti, na kterou se vztahuje tento článek, musejí být předepsána v souladu s postupem uvedeným v článku 16 odst. 2 tohoto nařízení. Článek 7 Přímé směrování v horním vzdušném prostoru Na základě bezpečnostní analýzy zorganizují poskytovatelé letových služeb fázované provedení přímého směrování v EUIR jakožto optimálního ekonomického a ekologického využití vzdušného prostoru Společenství. Poskytovatelé služeb budou Komisi pravidelně podávat zprávu o této realizaci. Článek 8 Návrh jednotného vzdušného prostoru Uspořádání, rozdělení a kategorizace vzdušného prostoru spolu s plánováním leteckých směrů budou spočívat na jednotném, účinném a efektivním návrhovém procesu v rámci dohodnuté koncepce provozu. Za tímto účelem musejí být stanoveny společné zásady, pravidla vzdušného prostoru a kritéria pro navrhování sektorů, zejména navrhování mezinárodních sektorů, a navrhování leteckých tratí na základě Koncepce a kritérií pro střednědobou síť leteckých tratí EUR a související sektorové rozdělení vzdušného prostoru, EATMP ARN verze 4 vydané Eurocontrolem dne 1. dubna Nezbytná prováděcí pravidla v oblastech, na které se vztahuje tento článek, budou předepsána v souladu s postupem uvedeným v článku 16 odst. 2 tohoto nařízení. Článek 9 Konzistentnost s návrhem pro spodní vzdušný prostor Na základě kritérií uvedených v článku 5 odst. 2 tohoto nařízení budou plánování a návrh spodního vzdušného prostoru harmonizovány tak, aby byla zajištěna konzistentnost s horním vzdušným prostorem a aby byl brán zřetel na prostředí na letištích a v okolí letišť v souladu s postupem uvedeným v článku 16 odst. 2 tohoto nařízení. Na základě článku 4 odst. 3 bude koncepce funkčních bloků vzdušného prostoru uvedená v článku 5 tohoto nařízení rozšířena tak, aby došlo k vytvoření obdobných bloků ve spodním vzdušném prostoru, zejména za účelem řešení problémů mezinárodního provozu u krátkých a středních letů. Poskytovatelé navigačních služeb musejí harmonizovat provozy a praktiky týkající se přibližování a odletů letadel na letiště a z letišť, jakož i jejich pohyb na letištní ploše. Za účelem ověření místní proveditelnosti těchto postupů musí být stanoven určitý společný postup k definici takových praktik, v souladu s procedurou uvedenou v článku 16 odst. 2 tohoto nařízení, včetně metod pro vyhodnocení rizik. 7

8 ČÁST III KOORDINACE CIVILNÍHO A VOJENSKÉHO SEKTORU Článek 10 Koordinace civilního a vojenského sektoru 1. Členské státy musejí zajistit efektivní přidělování a využívání vzdušného prostoru uživateli vzdušného prostoru z řad civilního a vojenského sektoru prostřednictvím jednotné a úplné aplikace koncepce flexibilního využití vzdušného prostoru. 2. Členské státy musejí usnadňovat organizaci spolupráce civilního a vojenského sektoru zvláště ve všech aspektech uspořádání vzdušného prostoru a uspořádání toku letového provozu. Civilní a vojenští poskytovatelé letových navigačních služeb budou provádět výměnu dat podle ujednání uvedených v článku 10 nařízení (EHS) /.. [nařízení o poskytování služeb]. 3. Při respektování všeobecných podmínek pro uspořádání toku letového provozu, jak je definováno podle článku 13 tohoto nařízení, musejí být stanovena kritéria: pro využití rozděleného vzdušného prostoru, včetně faktorů pro určování horizontálních a vertikálních rozsahů, umístění takového vzdušného prostoru a jeho rozdělení do funkčních prvků, které budou aktivovány podle poptávky; pro aplikaci koncepce flexibilního využití vzdušného prostoru, v souladu s procedurou uvedenou v článku 16 odst. 2 tohoto nařízení. Tato kritéria budou provádět zásady uvedené v článku 4 nařízení (EHS) /.. [rámcové nařízení]. 4. Členské státy budou podporovat plnou integraci protivzdušné obrany do uspořádání vzdušného prostoru při zajištění plného využití vzdušného prostoru za určitých dohodnutých podmínek a ujednání, při respektování národních bezpečnostních požadavků. 5. Aniž by tím byly dotčeny mezinárodní dohody a úmluvy, jichž je Společenství jednou ze smluvních stran, a za účelem zajištění bezpečnosti civilního letectví mohou členské státy požádat o předložení určitého letového plánu pro jakýkoliv vojenský let vstupující do vzdušného prostoru, kde provedly jmenování poskytovatelů letových provozních služeb v souladu s články 8 a 9 nařízení (EHS) /.. [nařízení o poskytování služeb], bez ohledu na výchozí místo a/nebo místo určení daného letu. Článek 11 Dočasná výjimka pro vypracování úprav V případě vážného narušení vojenských operací mohou členské státy požádat Komisi o vypracování úprav u kritérií definovaných v souladu s článkem 10 odst. 3 na svém území. 8

9 Do té doby, než bude provedeno vypracování takových úprav, vyjme Komise dočasně dané členské státy z aplikace příslušných ustanovení. Článek 12 Zveřejňování informací Na základě článku 10 nařízení (EHS) /.. [rámcové nařízení] musejí členské státy předložit Komisi k další analýze a zveřejnění nezbytné informace o poptávce a skutečném využívání vzdušného prostoru, který je z vojenských důvodů zakázaný, uzavřený nebo omezený. ČÁST IV USPOŘÁDÁNÍ LETOVÉHO TOKU Článek 13 Uspořádání toku letového provozu Musejí být stanovena pravidla pro uspořádání letového provozu za účelem optimalizace dostupných kapacit při využití vzdušného prostoru a posílení procesů uspořádání toku letového provozu. Tato pravidla musejí být založena na transparentnosti a efektivitě při zajištění toho, aby kapacita byla poskytována flexibilním a včasným způsobem. Tato pravidla budou podporovat určitý rámec pro operativní rozhodování poskytovateli letových navigačních služeb, majiteli letišť a uživateli vzdušného prostoru, tj. rozhodování na bázi spolupráce. Tato opatření se budou vztahovat na následující oblasti: politika konzistentního směrování a dopravní orientace definovaná v jednotné publikaci; konzistentnost mezi letištními sloty a sloty přidělenými Centrální jednotkou pro uspořádání letového toku; nekonzistence v plánování letů; možnosti odklonění letového provozu od oblastí trpících kongescí do směrů v méně přetížených oblastech; prioritní pravidla pro přístup do vzdušného prostoru, zejména během dob kongesce a krize. Potřebná prováděcí pravidla budou předepsána v souladu s procedurou uvedenou v článku 16 odst. 2 tohoto nařízení. 9

10 ČÁST V ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 14 Postupy Při přípravě prováděcích pravidel, na která se vztahuje toto nařízení, může Komise v příslušných případech požádat Eurocontrol o vypracování návrhu opatření na základě pracovního programu stanoveného Komisí. Článek 15 Revize opatření 1. Aby bylo možno provést přizpůsobení technickému vývoji, je možno provádět odpovídající úpravy: u letové hladiny uvedené v článku 4 odst. 2 tohoto nařízení, v odkazech na dokumenty Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) a Eurocontrolu, jak je uvedeno v článcích 3, 4, 6 a 8 tohoto nařízení, a to v souladu s postupem uvedeným v článku 16 odst. 2 tohoto nařízení. 2. Komise zveřejní prováděcí pravidla přijatá na základě tohoto nařízení v Úředním věstníku Evropských společenství. Článek 16 Procedury pro Výbor pro jednotné nebe 1. Komisi je nápomocen Výbor pro jednotné nebe, jak je uvedeno v článku 7 nařízení (EHS) /.. [rámcové nařízení]. 2. Kde je proveden odkaz na tento odstavec, použije se regulační procedura uvedená v článku 5 rozhodnutí 1999/468/ES v souladu s článkem 7 odst. 3 a článkem 8 uvedeného rozhodnutí. 3. Časová lhůta uvedená v článku 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc. 10

11 ČÁST VI VSTUP V PLATNOST Článek 17 Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. Zdroj: Official Journal of the European Communities C25E, , s Překlad: Petr Zavadil Korektura: ODIS 11