ISBN obec LIPŮVKA. obec

Transkript

1 ISBN obec LIPŮVKA obec LIPŮVKA

2 OBEC LIPÒVKA

3 Obsah ISBN Slovo úvodem 5 Obec LipÛvka 7 Historie obce 9 Restaurace U MánkÛ 12 Pohlednice z LipÛvky 13 V znamní obãané 14 âestn obãan obce 15 Matefiská kola 18 Základní kola 20 Po ta 26 Zájmová ãinnost 27 Hudba dechová 27 Country hudba 29 Ochotnické divadlo 31 Kino v LipÛvce 33 Ostatky 33 Hody 35 Mikulá 40 Sbor pro obãanské záleïitosti 44 Restaurace Formanka 46 Zemûdûlské druïstvo 50 Ml n v LipÛvce 52 Spolky 53 Historie SDH LipÛvka 53 Tûlov chova 56 Klub dûchodcû 61 âesk ovocnáfisk a zahrádkáfisk svaz MO LipÛvka 63 Rybáfisk krouïek 64 Mysliveck spolek 65 ímskokatolická farnost LipÛvka 69 Kostel sv. Cecílie 72 Souãasnost 75

4 Slovo úvodem VáÏení ãtenáfii, setkáváte se s knihou, která vznikla z rozhodnutí Zastupitelstva obce LipÛvka. Mûla by to b t kniha vzpomínková na dobu dfiívûj í, ale zároveà kniha, která má za úkol porovnat ãasy dávno minulé se souãasností. Je to první publikace, která o na í obci vychází. Autofii jednotliv ch pfiíspûvkû se snaïili zavzpomínat na dobu svého mládí nebo i dfiívûj í a pfiipomenout mlad í generaci, Ïe spolkov Ïivot v obci b val mnohem pestfiej í. KaÏdá doba má v ak své. PouÏité fotografie ãasto porovnávají stejná místa v obci v rûzném ãasovém období. Mohou pfiipomenout události, které se na daném místû staly, a vyvolat vzpomínky z doby dávno minulé. Proto se na chvíli zastavme, zavzpomínejme a poseìme s pfiáteli nad touto knihou, která, jak doufám, pfiinese mnoh m z vás potû ení a hezké vzpomínky. Mgr. Alena Krist nová starostka obce 4 5

5 Obec LipÛvka LipÛvka ze správního hlediska patfií do Jihomoravského kraje, do b valého okresu Blansko. Sousední obce jsou: na v chodû Svino ice, na jihu Kufiim, na severu LaÏany a na západû Nuzífiov. LeÏí v nadmofiské v ce 364 m a její katastrální území se rozkládá na plo e 991 ha. První zmínky o obci pocházejí ze 14. století. Obyvatelstvo se usadilo na vyv eninû kolem kostela sv. Klimenta, západnû od polohy souãasné obce. PÛvodní znak obce pochází patrnû z 2. poloviny 18. století. V oválném poli se nacházela vztyãená radlice, na jejímï hrotu sedí pták, po pravé stranû kolmo dolû krojidlo a ováln opis v nûmãinû zní DORF LIPÒVKA. Souãasn znak pochází z roku Je sloïen z kotvy sv. Klimenta, která pfiechází ve dvouramenn kfiíï. Její umístûní v kofienech mohutné lípy symbolizuje stáfií a v znam lokality. Cel znak je Ïluto-ãerveno-zelen. LipÛvka je obec s pfievaïující obytnou funkcí, jejíï stfied je poznamenán prûchodem intenzivnû zatíïené komunikace I/43 a ta rozdûluje obec na západní a v chodní ãást. V znamnou stavební dominantou je barokní kostel sv. Cecílie v západní ãásti obce z roku 1750, kter byl roz ífien v roce Poãet obyvatel v obci v posledních 50 letech neustále mírnû stoupá. Ze 775 obyvatel v roce 1961 na 1197 obyvatel v roce Vûkov prûmûr v obci je 40,16 roku. V LipÛvce se nachází obecní úfiad povûfien s matriãním úfiadem. V roce 2010 stojí v ãele obce jedenáctiãlenné zastupitelstvo: starostka Mgr. Alena Krist nová, místostarosta Ing. Zdenûk Zukal, ãlenové Petr âervák, Lubo Doby ar, Ing. Du an Drápal, Jifií Hlou ek, Ing. Martin Chytr, Ing. Ivo Pospí il, Vlastimil Sehnal, Andrea tûpánková, MUDr. Pavel Zukal. Pfiedávání praporu pfiedsedou Poslanecké snûmovny âr panem V. Klausem v roce 2002 Nejstar í obãanka paní Ludmila Hrabálková, narozena 15. ledna 1915, Ïijící cel Ïivot v LipÛvce. V roce 2010 pfii ly gratulovat starostka obce Mgr. Alena Krist nová a za Sbor pro obãanské záleïitosti paní Libu e JankÛ. Starostové: Znak a prapor, 2002 Odehnal Jakub, 1924 Moc Josef, 1928 Závodník, 1945 Souãasn pohled na budovu OÚ 6 7

6 Historie obce Sedláãek Josef 1945 Odehnal Josef 1946 Smí ek Franti ek Chytr Bohumil 1951 Smí ek Franti ek Petr z Kufiimi urãuje podle práva zemû moravské své manïelce Katefiinû jako vûno sedmdesát hfiiven na dvofie a na v em, co má ve vsi LaÏanech, poblíï LipÛvky, na dvofie ohrazeném kameny a na jeho pfiíslu enství to je pfieklad latinského zápisu z roku 1371 v Moravsk ch zemsk ch deskách. Je to také první zmínka o LipÛvce a doklad o tom, Ïe jiï tehdy LipÛvka existovala. Ale jak dlouho pfiedtím lidé v LipÛvce Ïili? To budou jen dohady. ProtoÏe se kostely stavûly pro lidi, musí se poãítat s tím, Ïe u Sv. Klimenta stávala vesnice. Dnes ov em neznáme její jméno a nemáme o ní Ïádné písemné zprávy. Stávala kdysi LipÛvka u Sv. Klimenta a pozdûji se z nûjakého dûvodu pfiestûhovala na dne ní místo, nebo u Klimenta byla osada jiná, neznámého jména? To dnes jen tûïko zjistíme a jen archeologick prûzkum by mohl do tohoto problému vnést trochu svûtla. Ten, kdo se hloubûji zajímá o tuto dávnou historii obce, by se více doãetl v Kronice P. Jindfiicha ilhana, vydané v dubnu Odtud pochází také úvodní informace o historii obce. Stejskal Franti ek Vyskoãil Eduard Buchta Franti ek Pliska Jaroslav Antonoviã Ladislav Odehnal Karel udák Bfietislav Adolf Antonín Sehnal Vlastimil Krist nová Alena

7 Odhalování pomníku 1923 Pohled na LipÛvku v roce 1951 Rybník u hospody U MánkÛ První máj, 1953 DoÏínkov prûvod do Pfiíhona 1930 Pohled na LipÛvku v roce 1951 Odvedenci v roce

8 Restaurace U MánkÛ Pohlednice z LipÛvky Rodina Mánkova 12 13

9 V znamní obãané ThDr. Skoup Karel, narozen v LipÛvce Zemfiel v Brnû. Byl katolick knûz (vysvûcen v Brnû, doktorát teologie obhájil v roce 1918 na Bohoslovecké fakultû v Olomouci). Brnûnsk m biskupem byl jmenován a téhoï roku vysvûcen. Od roku 1950 do roku 1968 z politick ch dûvodû byl postaven mimo sluïbu. Biskupského úfiadu se znovu ujal Je pohfiben na Ústfiedním hfibitovû v Brnû. P. ilhan Jindfiich ( âikov LipÛvka), faráfi v LipÛvce od roku Vystudoval gymnázium v Tfiebíãi a teologick semináfi v Brnû, knûïské svûcení pfiijal v roce Vûnoval se historii Moravy, psal o poãátcích ti novského klá tera a hodnû ãasu vûnoval historii a poãátku osídlení v LipÛvce. Jeho bibliografie byla uvefiejnûna ve Vlastivûdném vûstníku moravském v roce âestn obãan obce 1. ãervna 1963 zavítal do na í obce s. Solovûj. Pfiivítání bylo na Kfiíbû a projíïdûl po trase, kudy v roce 1945 jako parlamentáfi do na í obce pfii el. Pfiivítání se stalo radostnou a mohutnou událostí. Zástupy obãanû z LipÛvky i z okolí pfii ly pfiivítat s. Solovûje a úplnû zastavily provoz na silnici. Po krátkém uvítání doprovázeli obãané a mládeï s. Solovûje, kter el pû ky, do vesnice na prostranství pfied Jednotu, kde bylo slavnostní pfiivítání. Projev mûl s. Franti ek Stejskal, pfiedseda KSâ v LipÛvce. Projev s. Solovûje, kter pfiekládal s. Kuja, byl pln srdeãn ch slov, pfiátelství a díkû, takïe mnoho lidí bylo srdeãností dojato. Po skonãení slavnostního pfiivítání nav tívil místní hfibitov a poloïil kytici na hrob svého zachránce Josefa Fikese. S. Solovûj napsal následující slova do na í kroniky. Vesel Adolf ( LipÛvka Praha), básník, v tvarn kritik, redaktor, novináfi, pfiekladatel a spisovatel. Vydal nûkolik básnick ch sbírek, dûtsk ch knih a knih pro dospûlé, napfi. Leo Janáãek, pohled do Ïivota a díla (Praha 1924). Psal pod pseudonymem Horner Petr. ThDr. Karel Skoup Vladimír Fi er ( LipÛvka 1971 USA), voják, legionáfi. Po absolvování ti novského gymnázia v devatenácti letech dobrovolnû odchází do armády. Nejprve do Jugoslávie, pak Turecka, Egypta a Anglie, kde absolvuje v cvik para utistû. Pozdûji bojuje ve Francii a Nûmecku. V srpnu 1944 se stal dûstojníkem britské armády. Po válce se vrací zpût do âeskoslovenska a po roce 1948 je zatãen policií a na 9 let uvûznûn v jáchymovsk ch uranov ch dolech. S podlomen m zdravím se vrací do Ostravy. V roce 1969 nav tûvuje naposledy své pfiíbuzné v LipÛvce a odjíïdí za manïelkou a synem do USA. Zde v roce 1971 umírá na následky ozáfiení. Pamûtní deska tohoto rodáka je na domû pana Karla Krist na, ã. p. 30. P. Jindfiich ilhan 14 15

10 Vítûzové bûhu parlamentáfiû s panem fieditelem Kováfiem a paní uãitelkou Luk íãkovou 70. léta Kdo byl L. J. Solovûj? 9. kvûtna 1945, kdy se blíïí konec války, jsou stále v LipÛvce nûmecké oddíly a vojska Rudé armády jsou jiï pod kopcem v LaÏanech. Aby se pfiede lo jiï nesmysln m bojûm, jsou vysláni tfii vojáci Sovûtské armády s bíl m praporem se vzkazem ke kapitulaci. Náhle u krajního domku u cesty (ã. p. 97) za stromem se cosi pohnulo. V tom okamïiku jsme zpozorovali nûmeckého vojáka, kter stál za stromem na stráïi. Ocelová pfiilba mu sjela na oãi, automat visel na íji. Ale kdyï stráïn zachytil kdesi v dáli cizí fieã, jedním pohybem ruky upravil pfiilbu, která mu sjela do oãí, a druhá ruka rychle uchopila automat. Ale dfiíve neï Nûmec mûl ãas poloïit ruku na automat, jako ze zemû vyrostl vedle nûho ãlovûk v obãanském obleku a vzru en a bled témûfi kfiiãel: Parlamentáfii! Ru tí parlamentáfii! Parlamentáfii! Staãil stoãit na bok automat namífien na nás. Zatímco Nûmec ztratil rozvahu a bez úspûchu se snaïil vyrvat zbraà z pevnû sevfien ch rukou na eho neznámého pfiítele, v okamïiku jsme ho obklopili. SloÏte automat, jsme parlamentáfii Sovûtské armády, zaveìte nás do tábu, máme dûvûrnou zprávu pro va eho velitele. Za chvíli jsme li do fa istického tábu. Ná neznám zachránce jak se nepozorovanû objevil, tak i zmizel. Pozdûji, aï jsem mûl moïnost klidnûji v e promyslet, pochopil jsem, Ïe muï v civilu byl obyvatel obce LipÛvka, Ïe bydlel v domû, u kterého stál nûmeck stráïn. Nejspí e byl jedin, kdo zpozoroval nás, sovûtské vojáky, ktefií li do vesnice vyjednávat. Tento ãlovûk byl jiï nemlad, asi padesátilet, huben, s mal mi kníry. AÏ po mnoha letech se mi podafiilo dozvûdût, Ïe tento ãlovûk byl Josef Fikes Tolik z dopisu Leonida Jakovleviãe Solovûje. U pfiíleïitosti 20. v roãí osvobození v roce 1965 pfiijíïdí s. Solovûj opût do âeskoslovenska a zúãastàuje se oslav. 10. kvûtna nav tûvuje LipÛvku. V roce 1975 pfiijíïdí s. Solovûj i se svou manïelkou opût do obce, je odhalena pamûtní deska na domû ã. p. 34 a s. Solovûj do rukou J. Hodanû, tajemníka MNV, odevzdává svûj váleãn fiád, kter obdrïel za zásluhy ve Velké vlastenecké válce. âestn obãan s. Solovûj pfii zápisu do kroniky 1975 L. J. Solovûj s obãany V 70. a 80. létech 20. století Základní kola v LipÛvce u pfiíleïitosti osvobození na í vlasti v kvûtnu 1945 pofiádá pravidelnû tafetu bûhu parlamentáfiû. Tohoto závodu, kter zaãíná pod kopcem v LaÏanech a konãí na parkovi ti, se pravidelnû zúãastàují koly z celého okresu Blansko. Dostat se do kolního druïstva bûïcû a soutûïit o putovní pohár byla prestiïní záleïitost ÏákÛ. Poslední zprávy o Leonidu Jakovleviãi Solovûjovi jsou z Tel Avivu, kde Ïije v roce 2010 a stále se zajímá o Ïivot v LipÛvce. Parkovi tû, na kterém konãíval bûh parlamentáfiû âerpáno z kroniky obce 16 17