PRAVIDLA HODNOCENÍ ŽÁKŮ

Transkript

1 ZÁKLADNÍ ŠKOLA T. G. MASARYKA LYSÁ NAD LABEM, PRAVIDLA HODNOCENÍ ŽÁKŮ Právní vymezení: zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů vyhláška 256/2012 Sb., (novela vyhlášky 48/2005 Sb.) o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky Hodnocení výsledků vzdělávání žáků ( z 51 školského zákona) (1) Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení. (2) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen klasifikace ), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady. (3) Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace. (4) U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Hodnocení žáků ( 14 vyhlášky o ZV) (1) Hodnocení výsledků vzdělávání žáků vychází z posouzení míry dosažení výstupů pro jednotlivé předměty školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné a respektuje individuální vzdělávací potřeby žáků a doporučení školského poradenského zařízení. 2) Pravidla hodnocení žáků jsou součástí školního řádu 12) a obsahují zejména: a) zásady a způsob hodnocení a sebehodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků, včetně získávání podkladů pro hodnocení, b) kritéria pro hodnocení.

2 ÚVOD Základní vzdělávání vede k tomu, aby si žáci osvojili potřebné strategie učení a na jejich základě byli motivováni k celoživotnímu učení, aby se učili tvořivě myslet a řešit přiměřené problémy, účinně komunikovat a spolupracovat, chránit své fyzické i duševní zdraví, vytvořené hodnoty a životní prostředí, být ohleduplní a tolerantní k jiným lidem, k odlišným kulturním a duchovním hodnotám, poznávat své schopnosti a reálné možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o své další životní dráze a svém profesním uplatnění (školský zákon 44) Pedagogové Základní školy TGM v Lysé nad Labem Litoli přistupují k průběžnému hodnocení vzdělávacích činností žáka s vědomím motivační funkce hodnocení a jeho formativní funkce. Jako přirozenou součást hodnocení u žáků 1. stupně postupně rozvíjejí sebehodnocení a vzájemné hodnocení. V hodnocení výsledků vzdělávání berou na zřetel úroveň dosažení cílů základního vzdělávání, jak jsou uvedeny ve školském zákoně, rámcovém a školním vzdělávacím programu. Čl. 1) ZÁSADY A ZPŮSOB HODNOCENÍ A SEBEHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ A CHOVÁNÍ ŽÁKŮ VČETNĚ ZÍSKÁVÁNÍ PODKLADŮ PRO HODNOCENÍ Podklady pro hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáka získává pedagog zejména: - soustavným pozorováním žáka - soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na výuku - různými druhy zkoušek a testů - analýzou výsledků činnosti žáka - konzultací s ostatními pedagogy, případně školským poradenským zařízením - pohovory se žákem a jeho zákonnými zástupci Znalosti a dovednosti žáků se prověřují ústně, písemně a prakticky. Znalosti a dovednosti žáků se klasifikují až po probrání a procvičení učiva. Znalosti a dovednosti žáků se prověřují a klasifikují pouze z učiva daného ŠVP v příslušných ročnících. Pokud je součástí jakéhokoli (ústního či písemného) zkoušení i otázka z učiva rozšiřujícího, její odpověď se do celkového hodnocení nezapočítává, správná odpověď může pouze ovlivnit výsledek k lepšímu hodnocení Orientační hodnoty správných odpovědí ve vztahu ke klasifikaci v závislosti na rozsahu a náročnosti: Známka Rozsah % % % % % %

3 Především u žáků prvního a druhého ročníku se průběžné výsledky vzdělávání hodnotí hlavně slovně, případně alternativními způsoby (např. razítky). U žáků s SPU se používá podle druhu a stupně SPU přiměřených forem prověřování znalostí a hodnocení, klasifikace je o jeden až dva stupně mírnější. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci uplatňuje pedagog přiměřenou náročnost, objektivitu a pedagogický takt vůči žákovi. V případě negativního hodnocení poskytne žákovi možnost pro dosažení úspěšnějšího hodnocení. Učitel oznamuje žákům výsledky každé klasifikace, průběžně poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů a výtvorů a s ohledem na věk žáků vyžaduje i jejich sebehodnocení. Při ústním zkoušení oznamuje pedagog žákovi výsledek hodnocení okamžitě, výsledky hodnocení písemných zkoušek a praktických činností nejpozději do 14 dnů. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhnou pedagogové přiměřeně rovnoměrně na každé pololetí, v jednom dni mohou žáci konat pouze jednu práci podobného charakteru. U výchovných předmětů je průběžné hodnocení především slovní s významným využitím sebehodnocení žáků. Při hodnocení znalostí a dovedností žáků se mimo vysvědčení mohou při klasifikaci používat známky se znaménky plus a minus. Pedagog je povinen vést evidenci o klasifikaci žáka. Známky se do žákovské knížky nebo notýsku zapisují průběžně, při zápisu se konkretizuje forma a obsah prověřovaného učiva. V případě, že žák nosí domů ke kontrole sešity nebo pracovní sešity, nemusí být známky z nich v notýsku (ŽK). Mimo to dostává žák každé čtvrtletí před konzultačními hodinami komplexní čtvrtletní hodnocení výsledků vzdělávání a chování. U všech předmětů zahrnuje klasifikace i ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání. Na vysvědčení jsou žáci klasifikováni známkou, u žáků s SPU či ve zcela mimořádných případech lze na základě žádosti zákonného zástupce hodnotit slovně. Při celkovém hodnocení a klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech i vzhledem k dalším okolnostem. Hodnotí se práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje jen na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Učitel bere při celkové klasifikaci zřetel na zaměření a cíle skupin předmětů s převahou teoretického zaměření, předmětů s převahou praktických činností a předmětů s převahou výchovného a uměleckého zaměření. Žáci jsou klasifikováni ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku. V případě, že žáka v některém předmětu vyučuje více učitelů, určí výsledné hodnocení za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.

4 Případy problémů a skutečností hodných zvláštního zřetele ve vzdělávání žáků se projednávají v pedagogické radě, a to zejména v obdobích 1. a 3. čtvrtletí. Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školní řád) během klasifikačního období. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka a k účinnosti předešlých kázeňských opatření. Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování v době vyučování. Porušil-li žák mimo vyučování zásadním způsobem pravidla společenského a lidského chování, zaujmou učitelé vůči takovému chování etický postoj a využijí žákova pochybení k pedagogickému působení na žáka, případně na další žáky. Pedagogové se v tomto smyslu nezříkají povinnosti podporovat rodinu ve výchově k vytváření návyků a postojů, které vedou ke společensky hodnotnému chování. Sníženou známku z chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli. Rozhoduje o ni ředitel po projednání v pedagogické radě a zpravidla mu předchází důtka ředitele školy. Čl. 2) HODNOCENÍ ŽÁKŮ NA VYSVĚDČENÍ ( 15 a 16 vyhlášky o ZV) 15 (1) Při použití klasifikace se chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnotí na vysvědčení stupni: a) 1 - velmi dobré, b) 2 - uspokojivé, c) 3 - neuspokojivé. (2) Při použití slovního hodnocení se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka; obsahuje také zdůvodnění a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Výsledky vzdělávání žáka na konci prvního pololetí lze hodnotit souhrnně za všechny předměty. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování žáka. (3) Při použití klasifikace se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: a) 1 - výborný, b) 2 - chvalitebný, c) 3 - dobrý,

5 d) 4 - dostatečný, e) 5 - nedostatečný. (4) Při hodnocení podle odstavce 3 jsou výsledky vzdělávání žáka hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku. Klasifikace zahrnuje ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. (5) Klasifikaci výsledků vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech a chování žáka lze doplnit slovním hodnocením, které bude obsahovat i hodnocení klíčových kompetencí vymezených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. (6) Při hodnocení žáků cizinců, kteří plní v České republice povinnou školní docházku, se úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost podle odstavců 2 a 4, která ovlivňuje jejich výkon. 16 (1) Jestliže je žák z výuky některého předmětu v prvním nebo ve druhém pololetí uvolněn 20), uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo "uvolněn(a)". (2) Nelze-li žáka z některého nebo ze všech předmětů v prvním nebo ve druhém pololetí hodnotit ani v náhradním termínu 21), uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo "nehodnocen(a)". (3) Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: a) prospěl(a) s vyznamenáním, b) prospěl(a), c) neprospěl(a), d) nehodnocen(a). (4) Žák je hodnocen stupněm a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle 14 odst. 2, b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,

6 c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí, d) nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí. Čl. 3) KRITÉRIA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ Hodnocení - prospěch stupeň hodnocení znalostí a dovedno stí uplatňování znalostí a dovedností myšlení komunikativních dovedností píle, snaha, přístup ke vzdělání práce s informacemi spolupráce 1 výborný 2 chvalitebný 3 dobrý 4 dostatečný 5 nedostatečný ovládá učivo bezpečně v podstatě ovládá ovládá s menšími mezerami ovládá se závažný mi mezerami neovládá samostatně a uvědoměle uplatňuje znalosti, pracuje přesně a s jistotou dovede používat vědomosti a dovednosti, vyžaduje jen drobnou je méně samostatný, vyžaduje, s kterou potíže překonává a odstraňuje chyby znalosti a dovednosti i přes uplatňuje se zásadními chybami, potíže nesnadno překonává praktické úkoly nedokáže splnit ani s í pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti, originální, tvořivý, uvažuje celkem samostatně, je celkem pohotový méně samostatný v uvažování, méně tvořivý a pohotový, vesměs napodobuje ostatní napodobuje ostatní, ovšem často chybně, nesamostatný v uvažování, nechápe souvislosti nesamostatný, těžkopádný, někdy bezradný, odpovídá nesprávně i na návodné otázky vyjadřuje se výstižně, souvisle, přesně a správně vyjadřuje se celkem výstižně a souvisle vyjadřuje se ne vždy přesně, někdy nesouvisle, často dělá chyby vyjadřuje se se značnými obtížemi, nesouvisle ani s í se neumí vyjádřit, projev je nesouvislý, i na návodné otázky odpovídá nesprávně aktivní, pilný, učí se svědomitě, se zájmem celkem se snaží, zpravidla je i pilný k práci i k učení potřebuje být podněcován, hlavně v učivu, které jej méně zajímá, potřebuje stálé podněty, i přes to je u něj malá píle, snaha a zájem o učení, pobízení a podněty k práci a učení jsou neúčinné aktivně pracuje s informacemi, sám je vyhledává a snaží se s jejich í rozšířit své vědomosti při práci s informacemi potřebuje drobnou s jejich tříděním nebo interpretací při práci s informacemi potřebuje, sám se v nich nedokáže orientovat při práci s informacemi dělá zásadní chyby, často je bezradný i přes poskytnutou nedokáže vybrat, utřídit nebo interpretovat informaci plnohodnotně spolupracuje, rád poradí a nabídne při spolupráci vyžaduje drobnou podporu nebo, raději se nechá vést při spolupráci vyžaduje větší podporu nebo, udělá jen to, co mu jiný řekne při spolupráci vyžaduje výraznou podporu nebo, zapojuje se málo i přes výraznou podporu nebo nedokáže spolupracovat s ostatními

7 Čl. 4) KRITÉRIA PRO HODNOCENÍ CHOVÁNÍ 1 velmi dobré 2 uspokojivé 3 neuspokojivé Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy.jen ojediněle se dopustí méně závažných přestupků. Je přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy, nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků. Svým chováním narušuje výchovně vzdělávací činnost školy, ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena bezpečnost a zdraví jeho i jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Čl. 5) VÝCHOVNÁ OPATŘENÍ ( 17 vyhlášky o ZV) 17 (1) Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za mimořádně úspěšnou práci. (2) Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. (3) Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit: a) napomenutí třídního učitele, b) důtku třídního učitele, c) důtku ředitele školy. (4) Pravidla pro udělování pochval a jiných ocenění a ukládání napomenutí a důtek jsou součástí školního řádu. (5) Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě. (6) Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. (7) Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly ředitele školy se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

8 Čl. 6) PRAVIDLA PRO UDĚLOVÁNÍ VÝCHOVNÝCH OPATŘENÍ Třídní učitel může udělit pochvalu za: úspěch ve školních nebo regionálních soutěžích reprezentace školy na kulturních vystoupeních dlouhodobá příkladná aktivita v hodinách dlouhodobé příkladně chování spolužákům učitelům nebo pracovníkům školy práci pro třídní kolektiv nejvýraznější zlepšení studijních výsledků tzv. skokan roku Ředitel školy může udělit pochvalu za: zvláštní případy dle 17 odst. 1) vyhlášky o ZV úspěch v okresních, krajských nebo republikových soutěžích výjimečnou reprezentaci školy výjimečnou práci pro školu vrácení nálezů, sdělení důležitých informací v případě i spolužákovi, sdělení při vyšetřování Ředitel školy může žákovi udělit pochvalu i za činnost mimo vyučování. Třídní učitel může udělit napomenutí za: opakující se nekázeň, vyrušování, nepřezouvání či jiné méně závažné porušení školního řádu opakované nenošení pomůcek, žákovské knížky apod. nevhodné chování při školních a mimoškolních akcích (kulturních, sportovních, třídních, školních apod.) οpakované pozdní příchody Třídní učitel může udělit důtku za: opakované, výraznější nebo stupňované projevy popsané v napomenutí TU počáteční projevy záměrného ubližování spolužákům (verbální, fyzické) lhaní a podvádění, přepsání známky nebo údajů v ŽK apod. ojedinělou krádež hrubé, neslušné nebo drzé chování neomluvenou hodinu vinou žáka Ředitel školy může udělit důtku za: nerespektování předchozího výchovného opatření uděleného TU opuštění budovy v době vyučování

9 ničení majetku šikanu (pojem šikana je popsán ve školním programu proti šikanování) přinesení, distribuování literatury, filmů, nahrávky či hudby, která má dětem nevhodný obsah přinesení zbraní, pyrotechniky a jiných nebezpečných předmětů přinesení, distribuování nebo užívání alkoholických nápojů, cigaret a jiných návykových látek do školy opakovanou krádež agresivní chování vůči spolužákům, učitelům a dalším pracovníkům školy záměrné ublížení na zdraví 2 3 neomluvené hodiny vinou žáka Za mimořádně nevhodné chování a závažný přestupek mimo vyučování nemůže být žákovi uděleno žádné výchovné opatření ani snížená známka z chování. Čl. 7) ZÁSADY A PRAVIDLA PRO SEBEHODNOCENÍ ŽÁKŮ Sebehodnocení je přirozenou součástí procesu hodnocení. Sebehodnocení žáka s argumentací zpravidla předchází hodnocení pedagogem s argumentací. Pedagog vede žáka v dovednosti sebe hodnotit ve smyslu jeho zdravého sociálního a psychického rozvoje. Mgr. Petr E l i š k a ředitel školy Pravidla hodnocení žáků byla vydána dne: Projednáno pedagogickou radou dne: Schváleno školskou radou dne: