Diplomová práce PRÁVNÍ ASPEKTY STAVEB VODNÍCH DĚL

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra správní vědy, správního práva a finančního práva Diplomová práce PRÁVNÍ ASPEKTY STAVEB VODNÍCH DĚL Martin Vintr 2007/2008 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Právní aspekty staveb vodních děl zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Martin Vintr

2 Poděkování Chtěl bych poděkovat JUDr. Aleně Klikové za konzultace, užitečné rady, pomoc při vedení mé diplomové práce a v neposlední řadě také za trpělivost a ochotu, s jakou se mi věnovala. Dále děkuji Ing. Františku Pražákovi a pracovnímu kolektivu Zemědělské vodohospodářské správy za podporu a cenné rady při zpracování práce. 2

3 OBSAH I. Úvod 4 II. Definice vodního díla 6 1. Obecná právní definice vodního díla 6 2. Bližší specifikace staveb vodních děl po technické stránce 8 III. Správní řízení ve věcech staveb vodních děl Právní předpisy a jejich aplikace obecně Základní typy řízení ve věcech vodních děl, předpisy v nich použité a vztahy mezi nimi IV. Územní řízení Vymezení předmětu řízení Organizační zabezpečení Účastníci řízení Dotčené orgány Varianty průběhu územního řízení 20 V. Stavební řízení Vymezení předmětu řízení Organizační zabezpečení Účastníci řízení Zvláštnosti stavebního řízení v případě staveb vodních děl Varianty průběhu stavebního řízení Přezkum povolení pro stavbu obecným stavebním úřadem 34 VI. Povolení k nakládání s vodami 35 VII. Manipulační řád a výpočet povodňové vlny zvláštní povodně 37 VIII Kolaudace 38 IX. Odstraňování staveb vodních děl 40 X. Opravné prostředky Opravné prostředky a další možnosti v rámci správního řízení Opravné prostředky v rámci správního soudnictví 43 XI. Majetkoprávní režim vodních děl 45 XII. Evidence vodních děl v katastru nemovitostí 48 XIII. Sankce 51 XIV. Závěr 53 XV. Summary 55 XVI. Seznam použité literatury 58 Příloha 1 Fotokopie zadání diplomové práce 12 3

4 I. ÚVOD Problematika staveb vodních děl je zřejmě pro většinu lidí téměř neznámé a zdánlivě okrajové téma, aspoň tedy v mém okolí takovéto reakce převažují. S tímto názorem ovšem nemohu souhlasit, což je mimo jiné také důvod, proč jsem si jako téma své diplomové práce zvolil právě právní aspekty staveb vodních děl. Vodní díla jsou zajímavá v první řadě už svým právním odvětvovým zařazením nachází se někde na pomezí správního práva (stavebního práva) a práva životního prostředí, s nezanedbatelnými prvky občanského a pozemkového práva. Jde povětšinou o zajímavé, technicky důmyslné, velmi různorodé a často i velmi esteticky výrazné stavby, nezřídka s velkým až značným vlivem na krajinný ráz. To tedy platí přinejmenším o těch velkých vodních dílech, mezi něž se řadí přehrady, hráze rybníků, jezy a plavební komory, různá protipovodňová opatření, úpravy říčních koryt, ale také vodní elektrárny a čističky odpadních vod. Řadu vodních děl lze řadit do kategorie těch menších nebo alespoň méně nápadných staveb, počínaje úpravami koryt potoků a říček přes vodojemy, úpravny vod a vodovodní řady a konče téměř všudypřítomnými studnami. Už při pohledu na tento výčet musí být jistě každému zřejmé, že problematika staveb vodních děl není ani zdaleka záležitostí okrajového významu, a to jak na první pohled viditelnou četností těchto staveb, tak jejich důležitostí pro ochranu životů a majetku, zásobování vodou a pro ochranu životního prostředí (bohužel, řada především dřívějších staveb, zejména velkých vodních nádrží, otázky vlivu na životní prostředí zcela ignorovala, tento trend se však naštěstí obrátil výrazně k lepšímu). A tím jsem jmenoval asi všechny důvody, které mě vedly k výběru tohoto tématu mé diplomové práce. V její první části se budu krátce věnovat definici vodního díla a také technické stránce věci, tj. normám upravujícím požadavky na výstavbu. Následně se zaměřím na správní řízení ve věcech staveb vodních děl postupně objasním problematiku územního řízení (tj. řízení za účelem vydání územního rozhodnutí, kterým se stanoví možnosti využití území pro určitý záměr a které je ve většině případů nutným předpokladem k zahájení stavebního řízení i k řadě dalších činností), stavebního řízení (procedury, jejímž účelem je vydání stavebního povolení, nutného předpokladu k zahájení stavby), vodoprávního řízení (řízení před vodoprávním úřadem, jehož 4

5 výsledkem je vydání povolení k nakládání s vodami, nutného pro provoz řady vodních děl a k vydání stavebního povolení k nim) a vydávání kolaudačního souhlasu (posuzování zrealizované stavby z hlediska možností jejího užívání a dodržení podmínek stanovených právními předpisy a stavebním povolením). Přitom se zaměřím na podrobnější definování zmíněných řízení, jejich organizační zabezpečení, procesní pravidla (zejména odlišnosti oproti úpravě správního řádu) s důrazem na okruh účastníků řízení a na různé možnosti postupů žadatele i správních orgánů v rámci těchto jednotlivých řízeních. Dále se budu věnovat otázkám odstraňování staveb a krátce se (a spíše v obecné rovině) zaměřím na úpravu opravných prostředků v rámci zmíněných řízení. Další problematikou, kterou se pokusím rozpracovat, bude majetkoprávní režim vodních děl (zejména ve vztahu k pozemkům, na nichž se stavby vodních děl nacházejí) a s tím související úprava zápisů vlastnických práv ke stavbám vodních děl v katastru nemovitostí. Jako poslednímu se budu věnovat tématu odpovědnosti, tj. možnostem sankcionování protiprávního jednání a sjednávání nápravy na úseku vodního hospodářství. 5

6 II. DEFINICE VODNÍHO DÍLA 1. Obecná právní definice vodního díla Vodní dílo je obecně používaný termín pro každou stavbu sloužící k zadržování, jímání, vedení, nebo jinému nakládání s povrchovou či podzemní vodou. 1 Legální definice 2 je výrazně preciznější - v prvním odstavci uvádí obecnou definici vodního díla následovanou demonstrativním výčtem staveb, které jsou vodními díly, druhý odstavec obsahuje negativní definici a třetí postup v případě nejasnosti, zda jde o vodní dílo: Vodní díla (1) Vodní díla jsou stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a to zejména a) přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže, b) stavby, jimiž se upravují, mění nebo zřizují koryta vodních toků, c) stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů 3 včetně úpraven vody, kanalizačních stok, kanalizačních objektů, čistíren odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizací, pozemků, d) stavby na ochranu před povodněmi, e) stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování f) stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich březích, 1 Wikipedie, otevřená encyklopedie. Vodní dílo [citováno ]. Dostupná z: 2 Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen vodní zákon ), ustanovení Vodárenskými objekty se podle 2 odstavce 1 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), v platném znění, rozumí zejména stavby pro jímání a odběr povrchové nebo podzemní vody, její úpravu a shromažďování. 6

7 g) stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu, h) stavby odkališť, i) stavby sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod, j) studny, k) stavby k hrazení bystřin a strží, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, l) jiné stavby potřebné k nakládání s vodami povolovanému podle 8. (2) Za vodní díla se podle tohoto zákona nepovažují jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků na jednotlivých pozemcích a stavbách k zachycení vody a k ochraně jednotlivých pozemků a staveb proti škodlivým účinkům povrchových nebo podzemních vod, jakož i jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků k akumulaci odpadních vod (žumpy) a vodovodní a kanalizační přípojky, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak. Za vodní díla se také nepovažují průzkumné hydrogeologické vrty a další zařízení realizovaná v rámci geologických prací. (3) V pochybnostech o tom, zda jde o vodní dílo, rozhodne místně příslušný vodoprávní úřad 4. Dá se říct, že jde o kvalitně zpracovanou definici vodního díla bez závažnějších nedostatků. Oproti původnímu vládnímu návrhu 5 doznala definice několika úprav na základě usnesení zemědělského výboru 6. Dá se však říct, že šlo jen o drobné úpravy a celková koncepce definice vodního díla (resp. vodní stavby dle vládního návrhu) zůstala zachována. Následně se definice vodního díla, konkrétně písmene c), dotkla ještě novelizace vodního zákona 7, jíž bylo písmeno c) drobně upřesněno, zřejmě důsledkem určitých nejasnosti interpretace v praxi. 4 Příslušným vodoprávním úřadem je obecní úřad obce s rozšířenou působností dle 106 odstavce 1 vodního zákona. 5 Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2000, 3. volební období. Sněmovní tisk 688/0 [citováno ]. Dostupný z: 6 Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2001, 3. volební období. Sněmovní tisk 688/2 [citováno ]. Dostupný z: 7 Zákon č. 20/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 7

8 Zároveň je s ohledem na fakt, že vodní dílo je ve smyslu uvedené definice stavbou, třeba doplnit definici stavby dle ustanovení 2 odstavce 3 stavebního zákona 8. Stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba pro reklamu. 2. Bližší specifikace staveb vodních děl po technické stránce Bližší požadavky na vodní díla, především po technické stránce, stanoví vyhláška Ministerstva zemědělství č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla, prováděcí předpis zrušeného stavebního zákona 9. Vyhláška č. 590/2002 Sb. je základním prováděcím předpisem stavebního zákona ve věcech staveb vodních děl. V 2 definuje řadu základních technických pojmů vážících se k vodním dílům. V 3 stanoví základní požadavky na vodní díla, mezi nimi především splnění požadavků z hlediska mechanické odolnosti a stability, ochrany zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí, bezpečnosti při jeho užívání a požární bezpečnosti, přiměřené odolnosti proti zneužití násilnou činností a ochrany konstrukcí vodního díla před účinky mrazu, ledu a splavenin, přičemž odkazuje na další předpisy a normy ČSN. Stanoví také, že vodní dílo je možno navrhnout jen v lokalitě s vyhovujícími morfologickými, geologickými a hydrogeologickými podmínkami a řadu dalších podmínek. Ustanovení 3 a 4 pokračují ve stanovení obecných požadavků na stavby vodních děl a jejich zakládání, ustanovení 6 až 19 se věnují konkrétním typům vodních děl ( 6 přehrady a hráze, 7 vodní nádrže a zdrže, 8 jezy, 9 stavby, jimiž se zřizují, upravují nebo mění koryta vodních toků, 10 stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně kanalizačních staveb, 11 stavby na ochranu před povodněmi, 12 stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování pozemků, 13 stavby zřizované k plavebním účelům v korytě vodního toku nebo na 8 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon ). 9 Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). 8

9 jeho břehu, 14 stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu, 15 stavby odkališť, 16 stavby sloužící k pozorování stavu vod, 17 studny, 18 hrazení bystřin a strží a 19 rybí přechody, kanály, náhony, odpadní kanály a štoly). Vyhláška přitom vždy stanoví jen základní obecná pravidla, jimiž by se měly projektování, příprava, realizace i provoz vodních děl řídit, a řadu odkazů na další předpisy převážně technického charakteru 10. Ty samozřejmě v řadě případů dále odkazují na jiné předpisy a normy ČSN 11 a TVN Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, zákon č. 185/2000 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, vyhláška č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, vyhláška č. 37/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou nebo na úpravu vod, vyhláška č. 433/2001 Sb., kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkcí lesa, vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), vyhláška č. 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly, vyhláška č. 20/2002 Sb., o způsobu a četnosti měření množství a jakosti vody, ČSN Hydrologické údaje povrchových vod, ČSN Křížení a souběhy vodních toků s dráhami, pozemními komunikacemi a vedeními, ČSN malé vodní nádrže, ČSN Studny individuálního zásobování vodou, TNV Posuzování bezpečnosti vodních děl při povodních TNV Suché nádrže, vše v platném znění. Přehled technických norem se vztahem ke stavbám vodních děl je k dispozici také na webových stránkách Ministerstva zemědělství na adrese v sekci Vodní hospodářství. 11 Česká technická norma, vydává Český normalizační institut. 12 Odvětvové technické normy vodního hospodářství, vydává Ministerstvo životního prostředí. 9

10 Z hlediska technickobezpečnostního dohledu se vodní díla člení do I. až IV. kategorie podle rizika ohrožení lidských životů, možných škod na majetku v přilehlém území a ztrát z omezení funkcí a užitků ve veřejném zájmu (ustanovení 61 odstavec 2 vodního zákona), přičemž vodní díla s největším možným ohrožením jsou zařazena do I. kategorie, s rostoucím číslem míra ohrožení klesá. Vyhláška č. 471/2001 Sb., stanoví podrobná pravidla pro klasifikaci vodních děl do těchto kategorií a pro různé kategorie stanoví různě náročné požadavky na technickobezpečnostní dohled. Seznam vodních děl I. až III. Kategorie vede Ministerstvo zemědělství Ministerstvo zemědělství, Seznam vodních děl I. až III. kategorie v České republice [citováno ]. Dostupný z: 10

11 III. SPRÁVÍ ŘÍZENÍ VE VĚCECH STAVEB VODNÍCH DĚL 1. Právní předpisy a jejich aplikace - obecně Řízení ve věcech staveb vodních děl jsou správními řízeními, tzn. uplatní se zde jako základní předpis správní řád 14. Jelikož jde o řízení ve věcech staveb, nejdůležitějším (ve vztahu ke správnímu řádu speciálním) předpisem je stavební zákon. A jako třetí předpis je aplikován vodní zákon coby speciální předpis ke stavebnímu zákonu i správnímu řádu, který ve věcech staveb vodních děl zavádí některé procesní odchylky oproti řízení ve věcech obyčejných staveb. Z opačného úhlu pohledu je stavební zákon subsidiárním předpisem vůči vodnímu zákonu a správní řád je subsidiárním předpisem vůči stavebnímu zákonu i vodnímu zákonu. Pojmy specialita a subsidiarita jsou párové výrazy, jimiž je definován vzájemný vztah právních předpisů. V případě, že ze dvou ustanovení, případně dvou skupin ustanovení právních předpisů či ze dvou různých právních předpisů má jeden ve vztahu k druhému povahu předpisu podpůrného, hovoříme o subsidiaritě. Znamená to, že tento subsidiární předpis lze použít jen podpůrně, tedy tehdy, neupravuje-li příslušnou otázku předpis druhý, který v tomto vztahu má povahu předpisu speciálního. 15 Ve výsledku to znamená, že stanoví-li ustanovení vodního zákona a stavebního zákona něco odlišného, použije se ustanovení vodního zákona, totéž platí i pro konflikt stavebního zákona se správním řádem a vodního zákona se správním řádem - ustanovení správního řádu se použijí jen tehdy, nestanoví-li ustanovení speciálních předpisů něco jiného. 14 Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ). 15 Sagit, nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava: Subsidiarita [citováno ]. Dostupné z: 11

12 2. Základní typy řízení ve věcech vodních děl, předpisy v nich použité a vztahy mezi nimi i. Řízení o umístění stavby V tomto řízení je základním předpisem stavební zákon, subsidiárně se dle ustanovení 192 stavebního zákona použije správní řád. Speciálním předpisem by byl (dle ustanovení 115 odstavce 1 vodního zákona) i vodní zákon, pro úpravu územního řízení však nestanoví žádná speciální pravidla 16. ii. Stavební řízení, řízení o odstranění stavby - V těchto řízeních je hlavním předpisem stavební zákon a subsidiárně (dle ustanovení 192 stavebního zákona) správní řád, vůči stavebnímu zákonu pak jako speciální předpis vystupuje podle ustanovení 15 odstavce 2 stavebního zákona a 115 odstavce 1 vodního zákona vodní zákon, který v ustanovení 15 a 115 stanoví několik odchylných pravidel oproti běžnému stavebnímu řízení. iii. Řízení o vydání povolení k nakládání s vodami 17 a ostatní správní řízení dle vodního zákona V těchto případech je speciálním předpisem vodní zákon, podpůrně se dle ustanovení 115 odstavce 1 vodního zákona použije správní řád, případně stavební zákon. iv. Řízení o uplatnění odpovědnosti ve věcech vodních děl - podle vodního zákona Vodní zákon upravuje pokutování jiných správních deliktů na úseku vodohospodářství a v souvisejících oblastech. Zde se uplatní vodní zákon a subsidiárně (dle ustanovení 115 odstavce 1 vodního zákona) správní řád. - podle zákona o přestupcích 18 Komplementárně k vodnímu zákonu umožňuje zákon o přestupcích sankcionování přestupků fyzických osob na úseku vodního hospodářství, subsidiárně se i zde (dle ustanovení 51 zákona o přestupcích) použije správní řád. 16 Do úpravy územního rozhodování zasahuje jen 23 odstavec 2 vodního zákona, podle něhož jsou Plán hlavních povodí České republiky a plány oblastí povodí, včetně příslušných programů opatření, podkladem pro výkon veřejné správy, zejména pro územní plánování, územní rozhodování, vodoprávní rozhodování a povolování staveb. 17 Ustanovení 8 a násl. vodního zákona. 18 Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o přestupcích"). 12

13 - podle stavebního zákona Zde přicházejí v úvahu dvě varianty: V případě pokutování jiných správních deliktů je speciálním předpisem stavební zákon, subsidiárním (dle ustanovení 192 stavebního zákona) správní řád, v případě pokutování přestupků je speciálním předpisem stavební zákon, subsidiárně se použije zákon o přestupcích (ustanovení 8 odstavce 1 zákona o přestupcích) a teprve vůči přestupkovému zákonu je subsidiárním předpisem správní řád (ustanovení 51 zákona o přestupcích). Výše zmíněná řízení budou následně popsána podrobněji. 13

14 IV. ÚZEMNÍ ŘÍZENÍ 1. Vymezení předmětu řízení Základním předpokladem pro zahájení stavby vodního díla je vydání územního rozhodnutí, konkrétně rozhodnutí o umístění stavby podle ustanovení 79 stavebního zákona. Územní rozhodnutí jsou vydávána v územním řízení (ustanovení stavebního zákona). V územním rozhodnutí vymezí stavební úřad území pro navrhovaný účel a stanoví podmínky k ochraně veřejných zájmů v území, jimiž zabezpečí zejména soulad navrhovaného projektu s cíli a záměry územního plánování, včetně architektonických a urbanistických hodnot v území, věcnou a časovou koordinaci jednotlivých staveb a jiných opatření v území, požadavky k ochraně zdraví a životního prostředí, a rozhodne o námitkách účastníků řízení. 19 V územním řízení jsou vydávány také ostatní typy územních rozhodnutí rozhodnutí o změně využití území, o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území, o dělení nebo scelování pozemků a o ochranném pásmu (ustanovení 77 stavebního zákona). V záležitostech souvisejících s vodními díly mohou být v konkrétních případech potřebná všechna tato rozhodnutí. Pokud by mělo být v jedné věci vydáno více z těchto rozhodnutí, lze řízení o nich spojit do jednoho dle ustanovení 140 správního řádu. Územní rozhodnutí se dle ustanovení 77 odstavce 2 stavebního zákona nevydává pro území, pro které je vydán regulační plán, a to v rozsahu, v jakém tento regulační plán nahrazuje příslušná územní rozhodnutí. Dle ustanovení 61 odstavce 2 však regulační plán nenahrazuje územní rozhodnutí v nezastavěném území. Nezastavěným územím se rozumí pozemky nezahrnuté do zastavěného území nebo do zastavitelné plochy (ustanovení 2 odstavec 1 písmeno f) stavebního zákona), přičemž zastavěné území se vymezuje v územním plánu a aktualizuje se jeho změnou podle 58 stavebního zákona, případně (při absenci územního plánu) je formou opatření 19 Stavocentrum, s.r.o. Stavocentrum: server pro bydlení a stavebnictví [citováno ]. Dostupná z: 14

15 obecné povahy vymezuje úřad územního plánování 20 podle ustanovení 59 a 60 stavebního zákona. 2. Organizační zabezpečení Územní rozhodnutí vydává podle ustanovení 84 stavebního zákona příslušný stavební úřad. Obecným stavebním úřadem je podle ustanovení 13 stavebního zákona pověřený obecní úřad 21 a magistrát statutárního města, případně úřad jeho obvodu nebo městské části určený statutem a Magistrát hlavního města Prahy a úřad městské části hlavního města Prahy určený statutem, a dále městský a obecní úřad, který tuto působnost vykonával ke dni 31. prosince Kraj může dle ustanovení 13 odstavce 2 stavebního zákona na žádost obce po projednání s Ministerstvem pro místní rozvoj nařízením kraje ke dni 1. ledna určit obecní úřad obecným stavebním úřadem, pokud bude tuto působnost vykonávat pro ucelený správní obvod. Po projednání s Ministerstvem pro místní rozvoj může kraj dle ustanovení 13 odstavce 3 stavebního zákona působnost stavebního úřadu obecnímu úřadu také odejmout, jde-li o obecní úřad, který vykonává působnost obecného stavebního úřadu na základě nařízení kraje nebo na základě skutečnosti, že tuto působnost vykonával ke dni 31. prosince 2006 (tzn. nejde-li o pověřený obecní úřad 21 ). Pravomoci v rámci územního rozhodování vykonávají všechny obecné stavební úřady dle ustanovení 13 odstavce 4 stavebního zákona jako přenesenou působnost. Na území vojenských újezdů vykonávají podle ustanovení 16 odstavce 1 stavebního zákona působnost stavebních úřadů újezdní úřady. Odvolacím orgánem je dle ustanovení 89 odstavce 1 ve spojení s ustanovením 178 odstavce 2 správního řádu krajský úřad, na území hlavního města Prahy 20 Působnost ve věcech územního plánování vykonávají podle 5 odstavce 1 stavebního zákona orgány obcí a krajů, Ministerstvo pro místní rozvoj a na území vojenských újezdů Ministerstvo obrany, vymezení zastavěného území na žádost obce ve svém správním obvodu pořizuje dle 6 odstavce 1 písmene d) stavebního zákona obecní úřad obce s rozšířenou působností. 21 Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, v platném znění. 22 Sdělení Ministerstva pro místní rozvoj č. 544/2006 Sb., kterým se uveřejňuje podle 117 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, seznam krajských a obecních úřadů, které jsou stavebními úřady ke dni 1. listopadu

16 Magistrát hlavního města Prahy, na území vojenských újezdů pak dle ustanovení 16 odstavce 1 písmene c) kompetenčního zákona 23 Ministerstvo obrany. Ustanovení 17 stavebního zákona zakotvuje možnost kraje a Ministerstva pro místní rozvoj vyhradit si v jednotlivých případech u vyjmenovaných staveb (dle výčtu jde především o stavby zvlášť technicky náročné a stavby s velkým vlivem na okolí) pravomoc stavebního úřadu prvního stupně. Ústředním orgánem veřejné správy ve věcech stavebního řádu je podle ustanovení 12 odstavce 1 ve spojení s 2 odstavcem 2 písmenem a) stavebního zákona a dle ustanovení 14 odstavce 1 kompetenčního zákona Ministerstvo pro místní rozvoj. Mezi jeho činnosti patří především přezkoumávání rozhodnutí, kontrola činností úřadů a sjednávání výkonu státní správy na úseku územního plánování a stavebního řádu Účastníci řízení Úpravu účastníků územního řízení obsahuje 85 stavebního zákona a v obecné rovině 27 správního řádu. Pravidelnými účastníky územního řízení jsou dle ustanovení 85 odstavce 1: a) žadatel a b) obec, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn, Řízení o umístění stavby lze zahájit jen na návrh (stavební zákon neupravuje jeho zahájení z moci úřední) a současně každá část území České republiky náleží jedné určité obci (výjimkou je území vojenských újezdů) 25, tyto osoby jsou proto vždy účastníky. 23 Zákon č. 2/1969 S., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, v platném znění (dále jen kompetenční zákon ). 24 Ministerstvo pro místní rozvoj. Územní plánování a stavební řád [citováno ]. Dostupné z: 25 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, 18 odstavec 1, a zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, v platném znění,

17 Dále ustanovení 85 v odstavci 2 vymezuje další účastníky řízení, kterými (v závislosti na konkrétní situaci) mohou být: a) vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn, není-li sám žadatelem, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě, nejde-li o případ uvedený v písmenu d), b) osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno, c) osoby, o kterých tak stanoví zvláštní právní předpis, d) společenství vlastníků jednotek podle zvláštního právního předpisu 26 ; v případě, že společenství vlastníků jednotek podle zvláštního právního předpisu nemá právní subjektivitu, vlastník, jehož spoluvlastnický podíl na společných částech domu činí více než jednu polovinu. Podle ustanovení odstavce 3 účastníky řízení nejsou nájemci bytů, nebytových prostor nebo pozemků. Podle zvláštního právního předpisu 27 může být dále účastníkem řízení občanské sdružení (nebo jeho organizační jednotka), jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny, pokud oznámí svou účast písemně do osmi dnů ode dne, kdy mu bylo stavebním úřadem zahájení řízení oznámeno. Stavební úřad má přitom povinnost informovat občanské sdružení o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Informační povinnost stavebnímu úřadu vzniká na základě žádosti občanského sdružení, je-li místně a věcně specifikována, platnost takovéto žádosti je jeden rok, přičemž ji lze podávat opakovaně. 26 Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů. 27 Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ochraně přírody a krajiny );

18 Ve smyslu ustanovení 27 správního řádu bude v územním řízení hlavním účastníkem (účastníkem podle 27 odstavce 1) žadatel, ostatní osoby pak budou vedlejšími účastníky (účastníky podle 27 odstavce 2 a 3). 4. Dotčené orgány Správní řád definuje v ustanovení 136 odstavci 1 dotčené orgány jako orgány, o kterých to stanoví zvláštní zákon, a správní orgány a jiné orgány veřejné moci příslušné k vydání závazného stanoviska nebo vyjádření, které je podkladem rozhodnutí správního orgánu. Otázku závazného stanoviska pak obecně upravuje ustanovení 149 správního řádu. Dotčeným orgánem ve věcech územního rozhodování jsou orgány stanovené zvláštními právními předpisy, v konkrétních případech jimi mohou být např. Státní energetická inspekce 28, Krajská veterinární správa 29, Úřad pro civilní letectví a Ministerstvo obrany 30, Ministerstvo dopravy a spojů 31, Ministerstvo životního prostředí 32, Hasičský záchranný sbor kraje 33, orgány ochrany přírody (většinou obecní úřady obcí s rozšířenou působností) 34, Krajská hygienická stanice a krajský úřad nebo Ministerstvo životního prostředí při posuzování vlivů na životní prostředí 35, orgány státní památkové péče (obecní úřady obcí s rozšířenou působností) 36, orgány státní správy lesů (obecní 28 Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů; 94 odstavec Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů; 49 odstavec 1 písmeno j). 30 Zákon č. 49/1997 Sb.o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů; 40, 41 a Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů; 40, 41 a Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů; 13 odstavec Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů; 26 odstavec 2 písmeno b) ve spojení s 31 odstavcem 1 písmeny b) a c). 34 Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; 44 a Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. 36 zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů; 14 odstavec 4. 18

19 úřady obcí s rozšířenou působností) 37 aj. Nejčastějším dotčeným orgánem ve věcech staveb vodních děl je orgán ochrany přírody (specializovaný odbor obecního úřadu obce s rozšířenou působností), resp. je jím zřejmě téměř vždy, neboť asi každé vodní dílo naplní podmínku ustanovení 65 zákona o ochraně přírody a krajiny, totiž že jím mohou být dotčeny zájmy chráněné zákonem o ochraně přírody a krajiny. Jistá míra dotčení zájmů ochrany přírody a krajiny je vlastní téměř všem stavbám a stavby vodních děl jsou v tomto směru spíše významnější, jak svědčí například už zařazení celé řady vodních děl do procedury posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Ale i úprava vodního koryta nebo stavba studny může mít nezanedbatelný vliv na vodní poměry ve svém okolí. Rozhodnutí dotčených orgánů a závazná stanoviska jsou dle ustanovení 86 odstavce 2 písmene b) stavebního zákona přílohami žádosti o vydání územního rozhodnutí. Ostatní závazná stanoviska (nebyla-li přílohou žádosti) musí být dle ustanovení 89 odstavce 1 stavebního zákona uplatněna nejpozději při veřejném ústním jednání, jinak se k nim nepřihlíží. Obsah závazného stanoviska vydaného dotčeným orgánem je dle ustanovení 149 správního řádu závazný pro výrokovou část rozhodnutí stavebního úřadu. Zjistí-li stavební úřad, že bylo v průběhu řízení vydáno závazné stanovisko, které znemožňuje žádosti o vydání územního rozhodnutí vyhovět, je jeho povinností neprovádět další dokazování a žádost zamítnout. Dále by už ve fázi územního rozhodování měla být (především v případě přehrad, protipovodňových opatření a podobně významných vodních děl) zohledněna normativní data z odborných podkladů, v závislosti na konkrétní situaci především výsledky geologického průzkumu, studie proveditelnosti vodního díla, studie odtokových poměrů a vymezení záplavových území, případně další. Podrobnosti stanoví prováděcí právní předpisy, zejména vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla. 37 zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů; 14 odstavec 2. 19

20 5. Varianty průběhu územního řízení Se stavbou vodního díla je vždy spojeno územní řízení, vodní díla totiž nejsou zahrnuta do výčtu staveb, které nevyžadují územní rozhodnutí ani územní souhlas podle ustanovení 79 odstavce 3 stavebního zákona (a ve sporných bodech jsou ze seznamu výslovně vyloučena). Varianty průběhu řízení jsou vydání územního souhlasu, vydání územního rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení a vydání územního rozhodnutí v (klasickém) územním řízení. i. Vydání územního souhlasu Při splnění podmínek podle ustanovení 96 stavebního zákona je možné namísto územního rozhodnutí vydat územní souhlas. Územní souhlas se vydává na základě oznámení o záměru, jeho platnost je 12 měsíců a základní výhodou je, že odpadá poměrně zdlouhavé územní řízení. Podmínky dle 96 odstavců 1 a 3 stavebního zákona pro vydání územního souhlasu jsou však poměrně náročné, a sice: - jde o záměr v zastavěné ploše nebo zastavitelném území 38, - nemění se jím podstatně poměry v území, - záměr nevyžaduje nové nároky na dopravní a technickou infrastrukturu, - závazné stanovisko dotčeného orgánu je kladné a neobsahuje podmínky, - záměr nepodléhá posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí 33 a - potenciální účastníci řízení dle ustanovení 85 odstavce 2 písmene a) a b) s návrhem souhlasí, Současně ustanovení 96 odstavce 2 jmenuje osm případů, v nichž postačí územní souhlas; pro stavby vodních děl jsou aplikovatelné jen následující dva: - stavby umisťované v uzavřených prostorech existujících staveb, nemění-li se vliv stavby na okolí, nebo - změny staveb. 38 Zastavitelná plocha je dle 2 odstavce 1 písmene j) stavebního zákona plocha vymezená k zastavění v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje, zastavěné území (též intravilán ) je dle písmene d) území vymezené územním plánem nebo postupem podle 59 stavebního zákona, přičemž nemá-li obec takto vymezené zastavěné území, je zastavěným územím zastavěná část obce vymezená k 1. září 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí. 20