Sešit pro laboratorní práci z biologie

Transkript

1 Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Plody, semena autor: MVDr. Alexandra Gajová vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/ projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

2 PLOD (Fructus) Plod je mnohobuněčný orgán krytosemenných rostlin, který obaluje a chrání semena až do jejich dozrání. Může mít také význam při rozšiřování semen. Podle vzniku plody rozdělujeme na: a) pravé plody vznikají z pestíku b) nepravý plod vzniká z jiné části než z pestíku obrázek č. 1: schéma vzniku plodu třešně 1 průřez květem, 2 vyvíjející se plod, 3, 4, 5 řez postupně se vyvíjejícím plodem semeno a oplodí (slupka, dužina, pecka je osemení). Semeno je mnohobuněčný útvar vznikající z vajíčka po oplození. Oplození je proces, v němž splyne samčí gameta s vaječnou buňkou. Stádium, které předchází vývojem samčí a samičí gametě tj. pohlavní buňce, označujeme prokel. U krytosemenných je samčí prokel pylová láčka a samičí označujeme endosperm. Vaječná buňka se po oplození mění v zygotu, pak se postupně mění v embryo = zárodek. Tvar semena i jeho velikost jsou typické pro každý druh rostliny. Obrázek č. 2: stavba semene: 1 jizva, 2 osemení, 3 kořínek, 4 dělohy, 5 endosperm, 6 jizvička, 7 klíček

3 Pro krytosemenné rostliny je typické tzv. dvojité oplození to znamená, že oplození se účastní dvě spermatické buňky samčí gamety. Jedna splyne s vajíčkem a druhá s jádrem zárodečného vaku, ze kterého se pak tvoří živné pletivo endosperm, které zajistí výživu embrya. U nahosemenných rostlin oplození zajistí jen jedna samčí gameta a druhá zaniká! U nahosemenných rostlin leží semena volně na plodolistech (= jsou nahá), kdežto u krytosemenných jsou semena v plodech (jsou zde ukryta). Obrázek č. 3: schéma prorůstání pylové váčky k zárodečnému vaku pestíku 1 pylové zrnko, 2 blizna, 3 pylová láčka, 4 prašník, 5 čnělka, 6 nitka, 7 vajíčka, 8 zárodečný vak, 9 jádro zárodečného vaku, 10 vaječná buňka, 11 semeník, 12 květní obaly

4 Velikost semen: Nejmenší semena mají rostliny vstavačovité (orchideje), i na území ČR více než 50 druhů. obrázek č. 4: vstavače mají nejmenší semena obrázek č. 5: Největší semena mají palmy, semeno Lodoicea seychellarum má hmotnost až 18 kg!

5 Přeměnou pestíku vznikají pravé plody, které rozdělujeme takto: I. Suché plody a) nepukavé nažka (pryskyřník, sasanka, čeleď hvězdnicovité např. slunečnice, také dub, buk mají nažky v číšce miskovité květní lůžko), oříšek (líska, lípa), obilka (lipnicovité trávy, obilí) Obrázek č. 6: nepukavé plody 1 oříšek, 2 nažka, 3, 4 obilka b) pukavé měchýřek (blatouch, orlíček), lusk (čeleď bobovité), šešule (hořčice, česnáček), šešulka (penízek, kokoška), tobolka (mák, prvosenka, zvonek). Obrázek č. 7: pukavé plody 5 měchýřek, 6 lusk, 7 šešulka, 8 tobolka c) poltivé struk na rozdíl od lusku je zaškrcovaný plod, který se rozpadá v době zralosti příčně, na jednosemenné díly (ohnice), dvounažka (miříkovité např. mrkev, kmín, ale i javorovité), tvrdka (čeleď hluchavkovité např. hluchavka, šalvěj, máta) Obrázek č. 8: poltivé plody 9 struk, 10, 11 dvounažka, 12 tvrdka

6 II. Dužnaté plody oplodí se rozlišuje na tenkou vnější vrstvu pokožku, na střední vrstvu dužinu, a na vnitřní vrstvu sklerenchymatickou, nebo blanitou pecka, nebo jádřinec. Rozdělujeme je na: a) bobule celé oplodí je tvořeno parenchymem, obvykle je plod vícesemenný. Například: paprika, rajče, dýně, tykev, angrešt, vinná réva, banán b) peckovice vnitřní vrstva je sklerenchymatická, tvoří pecku. Například: švestky, meruňky, broskve, mandloň, třešně c) malvice jsou dužnaté plody vznikající srůstem stěn spodního semeníku. Proto je to tzv. nepravý plod. Například jabloň, hrušeň jsou zdužnatělou češulí, která vznikla z květního lůžka, dolní části květního obalu. obrázek č. 9: 13 malvice, 14 bobule, 15, 16 peckovice Souplodí tvoří soubor plodů, který vznikl z jednoho květu, z apokarpního gynecea (=volné, v zájemně jednoplodolistové pestíky), například: souplodí měchýřků blatouch souplodí nažek na zdužnatělém květním lůžku jahoda souplodí peckoviček maliník, ostružiník souplodí nažek ve zdužnatělé češuli šípek Plodenství soubor plodů vznikajících z celého květenství např. rybíz má plodenství hrozen bobulí. Zvláštní případy plodů jsou u nahosemenných plodů tzv. semenné plody. Vajíčka dozrávají v semena, která u některých druhů napodobují peckovici, nažku, nebo bobuli krytosemenných rostlin.

7 Obrázek č. 10: plodem u Jinanu dvoulaločného je semenná peckovice: U jehličnanů (smrk, jedle, borovice) plodolisty, tj. samičí výtrusné listy (megasporofyly) semenné šupiny jsou v oddělených jednopohlavních šupinách uspořádány v jednopohlavných šupinách. Po opylení větrem vajíčka dozrávají v semena volně ležící na plodolistech. Samičí šištice během roku postupně dozrávají a postupně dřevnatí v šišky. Obrázek č. 11: zdřevnatěla šiška plod Smrku ztepilého U Tisu červeného se semeno obaluje červeným míškem a tak napodobuje bobuli může se označit jako semenná bobule.

8 Obrázek č. 12: plodem Tisu je semenná bobule Rozšiřování semen se uskutečňuje různými způsoby, například: větrem anemochorie zvířaty zoochorie (zažívacím ústrojím, nebo na povrchu těla) vodou hydrochorie vlastními silami rostliny autochorie člověkem v rámci pěstitelství, zemědělství Vysvětli minimálně v 5 bodech hospodářský význam semen a plodů!

9 Ekologie: Ekologické problémy často souvisí s ekonomickými. A tak honba za vyššími zisky v oblasti intenzifikace zemědělství prostřednictvím různých chemických prostředků pesticidů a průmyslových hnojiv způsobuje velmi často zátěž životních prostředí. Na druhou stranu je dobré vědět o snaze podpořit tzv. bioproducenty, například v rámci ovocnářství. Ekologický způsob pěstování plodin přináší příznivý vliv na životní prostředí, zvyšování biodiverzity, zdraví obsluhy i konzumentů. Mnoho starých odrůd ovoce se z různých důvodů začíná znovu pěstovat (např. Aronie). A tak vhodným zásahem člověka může dojít k obnově bodiverzity krajiny. Doporučný zdroj problematiky: Obr. č. 13: Arónie (Černoplodec, Černý jeřáb)

10 Jméno a příjmení: datum: třída: A 1) Doplň ve větě pojmy spojené s opylením a oplozením: Pro krytosemenné rostliny je charakteristické... Kdy jedna samčí gameta splývá s buňkou vaječnou a druhá s jádrem zárodečného vaku. Vaječná buňka se po oplození mění v., která se postupně proměňuje v zárodek (embryo). Splynutím samčí gamety s jádrem zárodečného vaku je živné pletivo, označované 2) Plody, na jejichž stavbě se podílejí plodolisty a jiné části květu označujeme: a) semenné plody b) nepravé plody c) pravé plody 3) tvrdka patří mezi plody: a) suché pukavé b) suché poltivé c) suché nepukavé d) peckovice 4) Anemochorie je a) způsob rozšiřování semen a plodů větrem b) přenos pylu větrem c) přenos pylu hmyzem d) rozšiřování semen vlastními silami rostliny 5) Vysvětli přesně termín samosprášení: 6) Jahoda je: a) plodenství bobulí b) souplodí peckoviček c) souplodí měchýřků d) souplodí nažek na květném lůžku e) dužnatý plod bobule 7) Plody Máku setého označujeme (doplň název plodu): Tento plod patří mezi suché plody: a) pukavé b) nepukavé c) poltivé

11 Jméno a příjmení: datum: třída: B 1) Ve větách doplň chybějící výrazy: Semena a plody mohou být rozšiřovány i živočichy. Tento způsob označujeme.. Jsou 2 konkrétní způsoby, buď v zažívacím ústrojí, nebo. Méně běžný způsob je hydrochorie rozšiřování 2) Měchýřek a lusk patří mezi suché plody: a) pukavé b) nepukavé c) poltivé d) semenné 3) Malvice je nepravý plod. a) ANO b) NE Své tvrzení zdůvodněte:... 4) Plod javoru je: a) struk b) tvrdka c) tobolka d) dvounažka e) češule 5) Přiřaď ke každému typu plodu, plodenství, nebo souplodí konkrétní příklad: a) souplodí peckoviček.. b) plodenství hrozen bobulí c) peckovice.. 6) Vysvětli, u kterých rostlin vznikají semenné plody a uveď konkrétní příklady. 7) Popiš obrázek stavby semene:

12 Metodické poznámky. Pracovní listy je vhodné zadat k samostudiu až po výkladu učiva generativní orgány, květ, květenství, opylení, oplozen, vznik semene a plod, typy plodu, plodenství, souplodí. Časově postačí asi 30 minut pro samostatnou práci prostudování textu pracovního listu. Test uvedený jako příklad kontrolních otázek k probranému učivu je dobré použít až následující hodinu. K vypracování postačí 10 minut. Řešení testu: A B 1) dvojí oplození zygotu endosperm 2) b 3) b 4) a 5) opylení vlastním pylem u oboupohlavních květů 6) d 7) tobolka, a) 1) zoochorie 2) a 3) ANO, je to dužnatý plod, který vznikl srůstem semeníku se zdužnatělou češulí. 4) d Na vzniku se podílejí květní lůžko a dolní části květního obalu a tyčinek. 5) a) maliník, ostružiník, b) rybíz, c) švestka, třešeň, broskev, meruňka 6) u nahosemenných rostlin, u jehličnanů (semena jsou volně ložena na plodolistech) šišky borovice, smrk, jedle., semenná peckovice jinan, semenná bobule tis, jalovec 7) dělohy, kořínek klíček, poutka, jizvička, endosperm, osemení

13 zdroje literatura: KINCL, L., KINCL, M., JARKLOVÁ, J. Biologie rostlin pro 1. ročník gymnázií. 4. vyd. Praha: Fortuna, ISBN SPOHNOVÁ M., GOLTE-BECHTLEOVÁ, M. Co tu kvete? Květena střední Evropy, 1. vyd. Praha: Euromedia Group, k.s. Knižní klub, ISBN DEYL M., HÍSEK K. Naše květiny. 3. vyd. Praha: Academia, ISBN X. kreslené obrázky autor MVDr. Alexandra Gajová zdroje fotografií: Obrázek č. 4: obrázek č. 5: obrázek č. 10: obrázek č. 11: obrázek č. 12: obrázek č. 13: