Rostlinné orgány. Kořen (radix)

Transkript

1 Rostlinné orgány - vytváří rostlinný organismus - nerozlišené rostlinné tělo = stélka - rozlišené rostlinné tělo = kormus - orgány vegetativní (kořen, stonek, list) - orgány generativní (květ, plod, semena) Kořen (radix) - podzemní rostlinný orgán - funkce: - získávání živin z půdy (nasávací) - zásobní orgán (zásobní) - upevnění v půdě (mechanická) - vytváří aminokyseliny, alkaloidy, regulátory růstu - založen v zárodku semene -> klíčí ->vznik kořínku (radikula) -> proniká do půdy -> mění se v hlavní kořen, ze kterého vyrůstají postranní - soubor všech kořenů vytváří kořenový systém - hlavní kořen + kořeny postranní (allorhizie) - dvouděložné a většina nahosemenných - např.: mrkev - svazčitý kořen hlavní kořen zaniká (homorhizie) - jednoděložné - např.: kapraďorosty Stavba - pokožka (rhizodermis) - bez kutikuly - krycí pletivo - vchlípení -> vznik kořenového vlásku - primární kůra (zdřevnatělé a zkorkovatělé buňky bez mezibuněčného prostoru) - endodermis - mezodermis - exodermis - pericykl zakládání náhradních kořenů (adventivní kořeny) - střední válec - uvnitř paprsčitý (radiální) cévní svazek - u druhotně tloustnoucích kořenů se cévní svazek mění (činností kambia) na kolaterální a prvotní kůra je nahrazena druhotnou - kořenová čepička kryje dělivé pletivo Přeměny (metamorfózy) kořene - vzdušné kořeny vážou vzdušnou vlhkost (u pokojové rostliny Monstera deliciosa) - zásobní kořeny kořenová hlíza (jiřiny), bulva (celer, řepa) - haustoria parazitické kořeny (jmelí) - příčepivé (příchytné) kořeny břečťan popínavý

2 Hospodářský význam - potraviny, krmivo (mrkev, krmná řepa) - surovina pro průmysl (lékořice) - výroba léčiv Mykorhiza soužití houbových vláken a kořenů vyšších rostlin Stonek (kaulom) - nadzemní orgán cévnatých rostlin, nesoucí listy, pupeny a reprodukční orgány - funkce - nese listy, květy, plody -> zajišťuje optimální polohu - zprostředkovává spojení mezi kořenem a listy (dobře vyvinutá vodivá pletiva) - dobře vyvinutá mechanická pletiva - transpirační + asimilační proud - druhy stonku - bylinný (nezdřevnatělý) - stvol bezlistý nevětvený stonek zakončený květem (pampeliška) - lodyha dužnatý stonek s listy (tulipán) - stéblo dutý stonek s kolénky (pšenice) - v zárodku semene podděložní nebo nadděložní článek Pupeny - základ budoucích orgánů (stonky, listy, květy) - vrcholové - úžlabní (v úžlabí listu) - zpravidla kryté šupinami dřeviny - prýt stonek s listy a úžlabními pupeny Stavba Vnější - uzliny krátké články (z nich rostou listy) - články dlouhé prodlužování - vzrostný vrchol na konci stonku s primárním meristémem - větvení stonku - vidličnaté vzrostný vrchol se rozdělí na dva (jmelí) - postranní - postranní větve vyrůstají z úžlabních pupenů - makroblast = dlouhé postranní větve - brachyblast = krátké postranní větve - hroznovité postranní větve nikdy nepřerůstají hlavní stonek (smrk, borovice, dub) - vrcholičnaté postranní větve přerůstají hlavní stonek (vinná réva, jabloň)

3 Vnitřní - pokožka jednovrstevná (kutikula, průduchy, trichomy) - primární kůra - několikavrstevná - obvodová vrstva je tvořena kolenchymem a sklerenchymem (zpevňovací pletivo) - vnitřní vrstvu tvoří škrobová pochva - střední válec - tvoří ho jednovrstevný pericykl, ve kterém se zakládají adventivní kořeny a kolaterální cévní svazky - parenchymatická dřeň - u druhotně tloustnoucích rostlin je primární kůra nahrazena druhotnou a činností kambia se vytváří souvislý kambiální válec (dřevo uvnitř, lýko ven) /konec stavby stonku/ Metamorfózy - oddenky vodorovné podzemní stonky, zásobní funkce (kosatec, sasanka) - oddenkové hlízy zkrácené a ztlustlé oddenky (brambora) - brachyblasty zkrácené postranní stonky (modřín) - stonkové hlízy ztloustnutí jednoho nebo více stonkových článků (kedluben) - úpon funkce: opora, uchycení (vinná réva) - trny vznik přeměnou brachyblastů, funkce: ochrana (trnka, hloh) - šlahouny rozmnožovací funkce (jahodník) - stonky v asimilační funkci listů (opuncie) Hospodářský význam - potraviny brambory, chřest - pícniny trávy - koření kůra skořicovníku - průmyslová surovina - cukr, dřevo, papír, korek, kaučuk, pryskyřice List (fylom) Typy: - postranní a obvykle zelený orgán cévnatých rostlin omezeného růstu - funkce: - fotosyntéza - transpirace (odpařování vody) - výměna plynů - zakládá se v podobě hrbolku z meristému vzrostného vrcholku stonku - děložní listy obsažené v zárodku, zásobní funkce - asimilační listy - listeny listové útvary, v jejichž úžlabí vyrůstaní květy nebo květenství

4 Asimilační listy - dvoulící list spodní a vrchní strana se liší (konvalinka) - jednolící list nerozlišený (kosatec) - listy souměrné - listy nesouměrné jilm, begonie - různolistost na téže rostlině více tvarů listu (břečťan) Vnější stavba - čepel + řápík - čepel jednoduchá - čepel složená z několika listků 1. Dlanitě složené - trojčetný jetel - petičetný mochna - vícečetný jírovec 2. Zpeřené - lichozpeřené trnovník akát - sudozpeřené hrách Listová žilnatina Typy - soubor cévních svazků - funkce: - vodivá, zpevňovací - vede vodu a v ní rozpuštěné minerální látky - vidličnatá jinan - rovnoběžné lipnicovité rostliny - souběžné konvalinka - zpeřená buk - dlanitá platan - znožená čemeřice Postavení listu na stonku - střídavé borůvka - vstřícné hluchavka - přeslenité vranní oko Přisedání listu na stonku - řapíkaté šeřík - přisedlé třezalka - objímavé mák setý

5 Vnitřní stavba Palisty - pokožka - jednovrstevná kutikula - na spodní a svrchní straně listu - průduchy - mezofyl - dělíme: - palisádový parenchym - protáhlé buňky velký počet chromozomů - houbový parenchym - nepravidelný tvar - mezibuněčné prostory - cévní svazky - párové útvary Metamorfózy - trny dřišťál - úponky hrách - cibule - listy masožravých rostlin rosnatka - šupiny Hospodářský význam - zelenina kapusta - koření majoránka - pochutina čajovník - léčivky máta - pícniny jetelotravní směsky - průmyslové využití sisal (textilní vlákna) Květ (flos) - prýt omezeného růstu - s různě přeměněnými listy - zajišťuje pohlavní rozmnožování - květní lůžko, obaly, stopka + rozmnožovací orgány Květní lůžko - stonkový původ - typy: - vyklenuté, ploché, prohloubené, bylinné, dřevnající - češule na stavbě květního lůžka se podílejí dolní části květních obalů a tyčinek (růže)

6 Ostatní květní části jsou na květním lůžku uspořádány ve šroubovici nebo v kruzích (vývojově mladší) Květní obal - rozlišený: kalich, koruna - nerozlišený: okvětí Kalich (calyx, K) - kratší než koruna - zelený, ojediněle barevný - lístky: volné (hořčice), srostlé (hluchavka) - po odkvětu může opadávat (prchavé květy mák) - změny po odkvětu: - zvětšují se (mochyně židovská třešeň) - napodobují korunu (čemeřice) - mění se v chmýří (pampeliška) Koruna (corolla, C) - větší květní obal - barevné - lístky: volné (brukvovité), srostlé (hluchavkovité) Okvětí (perigon, P) - lístky tvarově a barevně stejné - lístky: volné (tulipán), srostlé (konvalinka) - znak jednoděložných rostlin (i u některých dvouděložných) Plodolist (genaeceum, G) Pestík - listový původ - samičí pohlavní orgán krytosemenných rostlin nesoucí vajíčko - jeden a více -> vytváří pestík - apokarpní 1 a více jednoplodolistových pestíků - cenokarpní z více plodolistů (mák) - stavba: - semeník obsahuje vajíčka - čnělka nese bliznu, chybí u větrem opylovaných rostlin (mák) - blizna uchycení a klíčení pylových zrn Semeník - svrchní (pryskyřice) - polosvrchní (lomikámenovité) - spodní (mrkev)

7 Vajíčko - v semeníku, 1 nebo více - mnohobuněčný útvar - skládá se z 8 jader - tvořen pletivným jádrem, v něm je uložen zárodečný vak - na povrchu kryt 1 nebo 2 vaječnými obaly otvor klový -> pronikání pyl. láčky k zárodečnému vaku Tyčinky (andreceum, A) - samčí pohlavní orgán - mohou být rozlišené na nitku a 2 prašníky nebo nerozlišené (šacholan) - jednotlivé nebo srůstají s nitkami ve svazečky - jednobratré (slíz) - dvoubratré 9+1 (hrách) - souprašné srostlé prašníky (kopretina) - pylová zrna v prašním váčku (pouzdře) Typy květu - jednopohlavné květy jsou buď samčí s tyčinkami, nebo samičí s pestíky - jednodomé na jedné rostlině samčí i samičí (modřín, líska) - dvoudomé na jedné rostlině samčí nebo samičí (tis, vrba) - oboupohlavné v květu jsou tyčinky i pestíky (tulipán, mák) - sterilní (jalové) květy lákají hmyz (slunečnice) Znaky květů - souměrnost závisí na uspořádání a tvaru květních částí a) souměrné - jednou rovinou souměrné lze rozdělit na 2 stejné poloviny (hluchavka) b) pravidelné * - větší počet rovin souměrnosti (třešeň) c) nepravidelné nemají žádnou rovinu souměrnosti (kozlík lékařský) Vzájemné rozmístění a počet květních částí se vyjadřuje pomocí: 1. květního diagramu 2. květního vzorce Tulipán Hrách * P3+3 A3+3 G(3) K(5) C5 A(9)+1 G(1) Kopřiva * P2+2 A2+2 * P2+2 G(1)

8 Hospodářský význam - lékařství - čaj - farmaceutický průmysl - kosmetika - potravinářský průmysl šafrán, hřebíček - zelenina květák Květenství - květy jsou uspořádány na společném stonku (vřeteny), které se můžou dále větvit - typy: - hroznovitá - vrcholičnatá Hroznovitá - postranní větve nepřerůstají hlavní stonek - rozkvétají zezdola nahoru (šeřík), nebo od krajů do středu (jetel) - typy: - hrozen nevětvené vřeteno (lilie) - lata hrozen z hroznů (šeřík) - klas (jitrocel) - jehněda (habr, bříza) - okolík (prvosenka) - hlávka (jetel) - palice (kukuřice) - úbor (chrpa, kopretina) Vrcholičnatá - postranní větve přerůstají hlavní stonek - rozkvétají odshora dolů, nebo od středu po okraj - typy: - vrcholík (černý bez) - vidlan (knotovka fialová, hvozdík) - vijan (pomněnka) - vějířek (kosatec) - srpek (mečík) Složené květenství - homotaktická - v rámci hroznovitého, nebo vrcholičnatého květenství - typy: - lata klásků (oves) - okolík okolíků (kopr) - klas klásků (žito) - hrozen úborů (devětsil)

9 - heterotaktická - kombinace hroznovitého a vrcholičnatého květenství - např.: hrozen vijanů (jírovec maďal) Opylení = přenos pylového zrna na bliznu - způsoby: - větrem - hmyzem - vodou - vlastním pylem není časté, protože pestík a tyčinky dozrávají v různou dobu - prvoprašnost dříve dozrávají tyčinky (hvězdicovité) - prvobliznost dříve dozrávají pestíky (jabloň) - různočnělečnost (prvosenka) - cizím pylem alogamie Oplození - splynutí haploidní buňky spermatické buňky s oosférou za vzniku diploidní zygoty Krytosemenné rostliny - pylové zrno klíčí v pylovou láčku v ní se diferencuje buňka vegetativní a 2 spermatické buňky -> dvojité oplození jedna spermatická buňka s oosférou a druhá s jádrem zárodečného vaku - zygota se vyvíjí v zárodek (embrio) jeho výživu zajišťuje živné pletivo = endosperm, které vzniklo po splynutí spermatické buňky s jádrem zárodečného vaku Semeno - mnohobuněčný útvar - osemení ochranná funkce, z vaječného obalu - živné pletivo - pod osemením = přeměna pletivného jádra - vnitřní = přeměna částí zárodečného vaku - u krytosemenných kryté Plod (fructus) - mnohobuněčný generativní orgán rostliny - ze semeníku po oplození krytosemenné rostliny - funkce: - výživa + ochrana semene - usnadňuje jeho rozšiřování

10 Oplodí = stěna plodu, která uzavírá semena - vzniká přeměnou plodolistu - exokarp, mezokarp, endokarp Pravé plody Suché pukavé - vícesemenné - v době zralosti se otevírají - měchýřek (z 1 plodolistu, blatouch) - lusk (z 1 plodolistu, hrách) - šešule (4x delší než širší, ze 2 plodolistů, řepka) - šešulka (ze 2 plodolistů, penízek) - tobolka (ze 2 a více plodolistů, mák) Suché nepukavé - jednosemenné - nepukají, ale oddělují se od rostlin celé - oříšek (líska) - nažka (slunečnice, s chmýřím pampeliška, bez chmýří - bříza) - obilka (pšenice) Suché poltivé - vícesemenné - neotvírají se, rozpadají se na díly - struk (ohnice) - tvrdka (hluchavka) - dvojnažka (javor) - diskový plot (sléz) Pravé dužnaté - peckovice (švestka) - bobule (rajče, pomeranč) Nepravé plody Malvice - srůst zdužnatělé češule a stěn spodního semeníku - jablko

11 Souplodí - vzniká z 1 květu - peckovičky (malina) - nažky (jahoda) - měchýřky (blatouch) Plodenství - soubor plodů - vinná réva - rybíz Hospodářský význam - potravina - krmivo - koření - průmyslový výroba olej Rozšiřování semen a plodů - diaspora - vítr diaspora - chmýří pampeliška - chlupy vrba - živočichové - voda kosatec - vlastními silami netykavka - člověkem