OZNÁMENÍ KONCEPCE. Plán odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje. Změna č.1. podle 10c zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Transkript

1 OZNÁMENÍ KONCEPCE podle 10c zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 7 Plán odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje Změna č.1

2 Obsah: A. ÚDAJE O PŘEDKLADATELI B. ÚDAJE O KONCEPCI B1. Název B2. Obsahové zaměření B3. Charakter B4. Zdůvodnění potřeby pořízení B5. Základní principy a postupy (etapy) řešení B6. Hlavní cíle B7. Přehled uvažovaných variant řešení B8. Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry B9. Předpokládaný termín dokončení B10. Návrhové období B11. Způsob schvalování C. ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ C1. Vymezení dotčeného území C2. Výčet dotčených územních samosprávních celků, které mohou být koncepcí ovlivněny C3. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území C4. Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM DOTČENÉM ÚZEMÍ E. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE E1. Výčet možných vlivů koncepce přesahujících hranice České republiky E2. Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce E3. Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví E4. Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb

3 A. ÚDAJE O PŘEDKLADATELI A1. Název organizace Královéhradecký kraj A2. IČ A3. Sídlo Pivovarské náměstí Hradec Králové A4. Zástupce předkladatele Bc. Lubomír Franc, hejtman Královéhradeckého kraje Královéhradecký kraj Pivovarnické náměstí Hradec Králové Tel.: franc@kr-kralovehradecky.cz Kontaktní osoba: Ing. Petr Uhlíř, vedoucí oddělení technické ochrany životního prostředí Královéhradecký kraj Pivovarnické náměstí Hradec Králové Tel.: puhlir@kr-kralovehradecky.cz - 3 -

4 B. ÚDAJE O KONCEPCI B1. Název Plán odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje (dále jen POH HK) Změna č.1 B2. Obsahové zaměření POH HK Změna č.1 navrhuje v závazné části řešení POH HK zrušit v kap opatření č E. B3. Charakter V závazné části řešení Plánu odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje se ruší v kap opatření č E, které zní: Číslo opatření E Název opatření Nepodporovat výstavbu spaloven komunálního odpadu ze státních prostředků Odpovědnost Veřejná správa Výše uvedené opatření č E se ruší také v kap Souhrn kapitoly. Způsob realizace Kapitola B4. Zdůvodnění potřeby pořízení Dne bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno nařízení vlády č. 473/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství. Kraj ve své samostatné působnosti zpracovává dle 43 odst. 1 zákona o odpadech Plán odpadového hospodářství kraje pro jím spravované území a jeho změny. Plán odpadového hospodářství kraje musí být v souladu se závaznou částí řešení Plánu odpadového hospodářství České republiky a jejími změnami ( 43 odst.2 zákona o odpadech ). Na základě výše uvedeného je kraj povinen do svého Plánu odpadového hospodářství zapracovat veškeré změny provedené v závazné části řešení Plánu odpadového hospodářství České republiky. B5. Základní principy a postupy (etapy) řešení Po schválení předložené změny bude umožněno čerpání finančních prostředků z OPŽP pro období (prioritní osa 4) na podporu energetického využití komunálního odpadu v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s ostatními cíly POH HK, kterému dosud brání opatření E POH HK

5 B6. Hlavní cíle Naplnění 43 odst.2 zákona č. 185/2001 Sb., odpadech, ve znění pozdějších předpisů, který zní: Plán odpadového hospodářství kraje musí být v souladu se závaznou částí řešení Plánu odpadového hospodářství České republiky a jejími změnami. Umožnění rychlé přípravy a následné realizace připravovaných projektů z operačního programu v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., odpadech, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s věcnými cíly POH HK. B7. Přehled uvažovaných variant řešení Varianta A schválení navrhované změny dát do souladu POH HK a závaznou částí řešení POH ČR a umožnit poskytování podpory ze SFŽP pro energetické využití komunálního odpadu ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. V případě neschválení této varianty a ponechání současného stavu existuje reálné nebezpeční nesplnění cílů POH ČR a POH HK. B8. Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry V oblasti ochrany životního prostředí jsou zpracovány zejména tyto koncepční materiály: a) Mezinárodní koncepce 6. Environmentální akční program (EAP) "Environment 2010: Our future, Our choice" Post-Kyotská klimatická politika EU EU strategie ochrany ovzduší Nová energetická politika EU Tématická strategie pro předcházení vzniku odpadu a jejich recyklaci a další koncepce. b) Národní koncepce Státní politika životního prostředí (2004) Strategie udržitelného rozvoje ČR (2004) Státní surovinová politika (1999) Státní energetická politika (2004) Strategie ochrany klimatického systému Země v ČR (1999) - 5 -

6 Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR (2004) Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky NEHAP (1998) Národní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie (2002) Integrovaný národní program snižování emisí ČR (2004) Strategie hospodářského růstů (2006) Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti (2005) Národní implementační plán Stockholmské úmluvy (2004) Státní program ochrany přírody a krajiny ČR (1998) Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů na roky (2005) Výše uvedené koncepce a materiály, případně jejich aktualizace, jsou v pasážích dotýkajících se problematiky odpadu koncipovány tak, aby nedošlo k rozporu s Plánem odpadového hospodářství a jeho aktualizací, a naopak. Kumulace vlivu na ŽP a veřejné zdraví se nepředpokládá. Je tomu tak s ohledem na charakter závazné části POH HK, který neobsahuje konkrétní záměry v konkrétních místech. Navrhovaná úprava je v rozsahu stanoveném zákonem 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů a současně není v rozporu s novou rámcovou směrnicí 98/2008/ES o odpadech a o zrušení některých směrnic. B9. Předpokládaný termín dokončení Září B10. Návrhové období (konec platnosti současného Plánu POH HK). B11. Způsob schvalování POH HK Změna č.1 bude projednán a schválen Radou Královéhradeckého kraje a následně Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje

7 C. ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ C1. Vymezení dotčeného území Královéhradecký kraj. C2. Výčet dotčených územních samosprávních celků, které mohou být koncepcí ovlivněny Předpokládá se ovlivnění území všech oblastí s rozšířenou působností Královéhradeckého kraje: ORP Broumov ORP Dobruška ORP Dvůr Králové nad Labem ORP Hořice ORP Hradec Králové ORP Jaroměř ORP Jičín ORP Kostelec nad Orlicí ORP Náchod ORP Nová Paka ORP Nové město nad Metují ORP Nový Bydžov ORP Rychnov nad Kněžnou ORP Trutnov ORP Vrchlabí - 7 -

8 C3. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území Kvalita ovzduší Pro území Královéhradeckého kraje byl zpracován krajský program snižování emisí i Krajský program zlepšení kvality ovzduší Královéhradeckého kraje. Podmínky pro energetické využití odpadů jsou stanoveny zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a zákonem č. 86/2002, Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, a jejich prováděcími předpisy, přičemž pro spalování a spoluspalování odpadů (včetně energetického využití) jsou uplatněny přísné emisní limity v souladu s právní úpravou EU. Z toho plyne, že podporou energetického využití komunálního odpadu nedojde ke zvýšení zátěže životního prostředí. Na území Královéhradeckého kraje nebylo v roce 2008 na měřících stanicích zaznamenáno žádné překročení emisních limitů sledovaných znečišťujících látek ovzduší. Kvalita ovzduší je příznivá, došlo ke zlepšení kvality ovzduší ve srovnání s předchozími lety. Nebyla ustanovena ani oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší. Voda Územím Královéhradeckého kraje prochází hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Baltským mořem. Část Broumovského výběžku je odvodňována řekou Stěnavou do povodí Odry. Jinak je téměř celé území odvodňováno řekou Labe, která pramení v Krkonoších na Labské louce ve výšce 1384 m n. m. a je naší největší řekou. Na Labi se nacházejí dvě vodní nádrže, jednak Labská přehrada, která je kromě energetiky a nadlepšování průtoků využívána také jako ochrana před povodněmi. Druhou přehradou je Les Království poblíž Dvora Králové, známá též pod názvem vodní přehrada Těšnov nebo Bílá Třemešná. Přehrada je zajímavá svým estetickým stavebním provedením a taktéž je využívána jako ochrana před povodněmi, pro hydroenergetiku a průmysl. Prvním významnějším přítokem Labe je řeka Úpa, ústí do Labe v Jaroměři a pramení v Krkonoších pod Studniční horou ve výšce 1432 m n.m., což je nejvýše položený říční pramen u nás. Úpa také protéká významným Babiččiným údolím. Přivaděč z řeky Úpy napájí přehradní rekreační nádrž Rozkoš. Její délka je přes 400 m a výška přes 26 m. Hlavním účelem přehrady je protipovodňová ochrana, rekreace, vodní sporty a nadlepšení průtoků v Labi. Vodu z nádrže odvádí Rozkošský potok do Metuje pramenící Adršpašsko-teplických skalách. Metuje je dalším přítokem Labe a ústí do něj jižně od Jaroměře, v Josefově údolí. Nejvýznamnějším přítokem Labe je řeka Orlice, do Labe se vlévá v Hradci Králové a vzniká spojením dvou řek Divoké a Tiché Orlice. Západní část kraje je odvodňována řekami Cidlinou a Mrlinou. Cidlina pramení u Košova v Turnovské pahorkatině a bývá uváděna jako řeka s největší rozkolísaností průtoků v České republice. Mrlina pramení u Příchvoje. Obě řeky ústí do Labe mimo Královéhradecký kraj. Největší množství rybníků je na Jičínsku, v povodí Dědiny a v Polabí

9 Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) byly vyhlášeny pro ochranu zásob podzemních vod, pro které má území Královéhradeckého kraje vhodné podmínky. Jedná se o území Krkonoše, Východočeská křída, Polická pánev, Orlické hory a částečně i CHOPAV Severočeská křída. Krkonoše, Orlické hory a Broumovskou vrchovinu můžeme z hlediska zásob povrchových vod označit za velmi vodné, jedná se o důležité sběrné oblasti řek. Naopak méně vodné je pahorkaté až nížinné povodí Cidliny a Mrliny. Využití území, půda a zemědělství V Královéhradeckém kraji (hodnoty pro rok 2008) tvoří orná půda 40 %, lesní pozemky 31 %, trvalé travní porosty 15 %, zastavěné plochy 2%, vodní plochy 2%, zahrady 2 %, ovocné sady 1 % a ostatní plochy 7 %. Současná zemědělská činnost není založena pouze na produkci, ale také na tvorbě a údržbě krajiny. Po vstupu České republiky do Evropské unie došlo k omezení podpory intenzivního zemědělského hospodaření ve prospěch podpory ekologie krajiny a udržitelného rozvoje venkova. Ke zlepšování životního prostředí a krajiny vedou i agroenvironmentální opatření šetrná k životnímu prostředí, např. ekologické zemědělství, ošetřování travních porostů (louky, pastviny), a péče o krajinu, např. tvorba biopásů nebo pěstování meziplodin. V roce 2008 tvořila výměra zemědělské půdy obdělávané ekologicky 6 %, v porovnání s 8,04 % pro ČR. Příroda a biodiverzita Česká republika se vyznačuje velkým bohatstvím druhů živočichů a rostlin. Přírodu a její biodiverzitu však negativně ovlivňuje řada lidských činností. Z dlouhodobého hlediska je sledováno snižování ekosystémové i druhové biodiverzity. V ČR je ohroženo více než 50 % rostlinných a živočišných druhů, a to především vlivem nevhodného hospodaření v krajině. Z krajiny mizí významné přechodové plochy. Současný intenzivní rozvoj liniových a průmyslových staveb včetně suburbanizace vede ke snížení průchodnosti krajiny a k její fragmentaci. Jedním z efektivních prostředků k dosažení cíle omezení poklesu biodiverzity může být vyhlašování chráněných území. Z hlediska evropské ochrany přírody je důležitá soustava chráněných území Natura V Královéhradeckém kraji se nachází Krkonošský národní park. Krkonoše jsou nejvyšší hory v ČR spolu s nejvyšší horou Sněžkou, která měří m n.m. V tomto kraji se nachází tři chráněné krajinné oblasti - CHKO Český ráj, CHKO Orlické hory a CHKO Broumovsko. CHKO Český ráj je - 9 -

10 typická svými kvádrovcovými pískovci a je zde nutné chránit především geomorfologické hodnoty, typický vzhled krajiny a udržení celkové biologické rozmanitosti. CHKO Orlické hory je typické krajinným celkem tvořeným hřebenem Orlických hor s nejvyšším vrcholem Velká Deštná. CHKO Broumovsko je vrchovinného typu a obsahuje dvě cenné národní přírodní rezervace Adršpašskoteplické skály a Broumovské stěny. Dále se v Královéhradeckém kraji nachází pět národních přírodních rezervací, 38 přírodních rezervací, jedna národní přírodní památka a 68 přírodních památek. Dále do kraje zasahuje pět přírodních parků. Les a lesní hospodářství Lesnatost dosahuje v Královéhradeckém kraji 31,1 %, což je mírně pod průměrem ČR (průměr ČR 33,7 %) - lesy zvláštního určení tvoří 24 % rozlohy lesů, meziročně se jejich rozloha procentuálně nezměnila (hodnoty pro rok 2008). Doprava V Královéhradeckém kraji je mírně nadprůměrná automobilizace v rámci ČR. Stejně tak i hustota sítě dopravních komunikací je mírně nad průměrem ČR. Kraj má dobré dopravní napojení na ostatní regiony. Odpady V Královéhradeckém kraji je produkce odpadů přepočtená na jednoho obyvatele jedna z nejnižších v ČR, což souvisí zvláště z hustotou zalidnění, zatížeností průmyslem a možnostmi nakládání s odpady. Produkce odpadů má dlouhodobě vyrovnanou, spíše klesající tendenci. Tab. Produkce odpadů na území Královéhradeckého kraje rok všechny odpady [1000 t/rok] nebezpečné odpady [1000 t/rok] ostatní odpady [1000 t/rok] komunální odpady [1000 t/rok] ,06 45, ,08 237, ,92 128,35 754,57 212, ,58 44,43 834,15 184, ,31 44,40 997,92 187, ,60 45,76 811,84 178, ,03 53,74 897,28 156,

11 C4. Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území Ochrana ovzduší V posledních letech dochází na území kraje k poklesu emisí. Hlavním znečišťovatelem ovzduší jsou teplárny, elektrárna, ale i malé zdroje, které se nejvíce podílejí na emisích VOC a NH 3 a jsou druhotným největším zdrojem TZL. Mobilní zdroje jsou největšími producenty emisí TZL, NO x a CO. Úroveň celkových emisí SO 2, NO x, VOC a NH 3, pro které jsou určeny národní emisní stropy, byla v roce 2008 nižší než jsou doporučené hodnoty krajských emisních stropů pro rok Dále byl v roce 2008 překročen cílový emisní limit pro benzo(a)pyren na jedné ze dvou stanic, na kterých je měřen. Dále na dvou z pěti stanic došlo k překročení limitu pro přízemní ozon. Ochrana vod Přestože v posledních letech dochází ke zlepšení, je čistota vody v tocích v Královéhradeckém kraji stálým problémem. Většina toků má vody ve 2. třídě jakosti na svých horních a středních tocích. Díky průmyslu a zemědělství je více znečištěné Labe od Hradce Králové a Dědina, horší kvalitu vody mají také Cidlina s Bystřicí (3.- 4.třída jakosti). Co se týče pitné vody, celkový objem vyrobené pitné vody pokračoval v minulých letech v dlouhodobém poklesu. Zároveň počet obyvatel zásobovaných pitnou vodou z vodovodu se meziročně zvýšil. Ztráty pitné vody jsou ve vodovodní síti ve srovnání s průměrem ČR dlouhodobě nadprůměrné. V ochraně vod je důležité zvláště chránit jakost vodních zdrojů určených k zásobování pitnou vodou, ochranná pásma podzemních vodních zdrojů využívaných k vodárenským účelům, i ochranná pásma podzemních vodních zdrojů a také všechny důležité hydrogeologické rajóny. Nezbytné je rovněž vyřešení rekonstrukce a intenzifikace stávajících čistíren odpadních vod a doplnění a rozšíření navazujících kanalizačních systémů. Ochrana půdy Intenzifikace výroby měla v minulosti negativní vliv na přírodní podmínky. V posledních letech došlo k útlumu zemědělské výroby. Zemědělsky intenzivně obhospodařovaná území na velkých plochách však patří stále mezi oblasti s poškozeným životním prostředím. Pozitivním trendem v

12 zemědělství je narůstající počet ekofarem, výrobců biopotravin a výměra ekologicky obhospodařované zemědělské půdy. V dnešní době spíše dochází k největším záborům zemědělské půdy v okolí měst kvůli nové výstavbě. Ochrana přírody a krajiny Podle údajů z roku 2008 meziročně poklesla výměra orné půdy, lesních pozemků i vodních ploch. Naopak dochází k nárůstu trvalých travních pozemků na úkor orné půdy. Les a lesní hospodářství Co se týče zdravotního stavu lesních porostů je určován především mírou defoliace (odlistění), která je podle údajů z roku 2008 pátá nejhorší v republice. Staré ekologické zátěže Na území Královéhradeckého kraje je několik starých ekologických zátěží. Nejčastěji se jedná o legální i nelegální staré skládky odpadů. Doprava Hlavním zdrojem hluku bývají většinou okolí frekventovaných silničních komunikací, ale také železničních komunikací a průmyslových areálů. Emisní zátěž z dopravy se v Královéhradeckém kraji pohybuje lehce pod průměrem ČR (dle měrných hodnot emisí na obyvatele a na km 2 ). Vyprodukuje se cca 5 % celkových emisí znečišťujících látek z dopravy v ČR. Trend emisí CO 2 je mírně rostoucí, emise PM stagnují, u emisí NO x a VOC dochází po roce 2005 k poklesu

13 Produkce odpadu V oblasti odpadů je stále vysoký podíl skládkování komunálního a průmyslového odpadu. Významná je nedostatečná kapacita technického zařízení v oblasti separace komunálního odpadu, a směsných komunálních odpadů a objemných odpadů. Podíl využívání komunálního odpadu je velmi nízký. Tab. Materiálové využívání komunálních odpadů Královéhradeckého kraje Komunální odpady Materiálové využití (%) ,21 7,92 9,00 4,16 5,82 Jak vyplývá z vyhodnocení POH Královéhradeckého kraje je většina cílů plněna bez výhrad, malé množství s výhradami a pouze jeden cíl se nedaří plnit, jedná se o zvyšování materiálového využití komunálních odpadů. V kraji jsou průběžně připravovány záměry menšího rázu, které se týkají využívání odpadů, např. na zpracování plastů, kompostárny. Je rozšiřován počet středisek na úpravu stavebních odpadů, která jsou vybavena mobilními, případně semimobilními recyklačními linkami. Průběžně vznikají zařízení na demontáž autovraků, elektrošrotu a dalších druhů využitelných odpadů. Pro splnění cíle bude důležité, v následujících letech, zaměřit zvýšenou pozornost na bioodpady z domácností a možnosti jejich využití, tzn. podporovat domácí kompostování, komunitní kompostování a stavby kompostáren. Plněním tohoto cíle by mělo dojít i k výraznému snížení sládkovaných komunálních odpadů. Je potřeba dovybavit území kraje technologickými zařízeními pro nakládání s odpady, především pak zařízeními na využívání odpadů, aby bylo reálné v požadovaném časovém horizontu plnit cíle stanovené v POH Královéhradeckého kraje, POH ČR a v platné legislativě. U vybraných druhů odpadů je možné vysledovat zvyšující se trend jejich využívání. D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM DOTČENÉM ÚZEMÍ Vzhledem k stanovení emisních limitů nepředpokládáme žádné negativní dopady této změny na životní prostředí a veřejné zdraví. Naopak je možno předpokládat pozitivní dopady způsobené snížením emisí CO 2 z neobnovitelných zdrojů a celkově nižšími emisemi na měrnou jednotku výkonu zařízení

14 E. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE E1. Výčet možných vlivů koncepce přesahujících hranice České republiky Nepředpokládáme žádné vlivy přesahující hranice ČR. E2. Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce Není přiložena. E3. Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví Nepředkládáme. E4. Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb. Předložení stanoviska orgánu ochrany přírody podle ustanovení 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, není vyžadováno, neboť se nejedná o změnu koncepce, která by mohla významně ovlivnit území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Datum zpracování oznámení koncepce Praha, červenec 2010 Jméno, příjmení, adresa, telefon a osob(y), která(é) se podílela(y) na zpracování oznámení koncepce: Ing. Karel Bursa ISES, s.r.o., M.J. Lermontova 25, Praha 6 tel: bursa@ises.cz Podpis oprávněného zástupce předkladatele:

15 Použité zdroje: Agentura ochrany přírody a krajiny - CENIA: Stav životního prostředí v České republice v roce MŽP ČR. Český hydrometeorologický ústav - Český statistický úřad : Statistická ročenka Královéhradeckého kraje Krajský úřad Královéhradeckého kraje - Vyhodnocení plnění plánu odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje za rok 2008 ISES, s.r.o