Soukromý sektor v rozvojovém rámci po roce 2015

Transkript

1 Soukromý sektor v rozvojovém rámci po roce 2015 Ivan Voleš, poradce prezidenta HK ČR pro mezinárodní vztahy a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru Praha, 23. dubna 2014

2 Zapojení soukromého sektoru po roce 2015 Evropská komise požádala o průzkumné stanovisko EHSV o zapojení soukromého sektoru do rozvojové agendy po roce 2015, kdy by měly být nové udržitelné rozvojové cíle dohodnuté mezinárodním společenstvím. Stanovisko bylo přijato v říjnu 2013 řada doporučení jak zapojit soukromý sektor do rozvojové spolupráce. Je zřetelný posun v přístupu EU k soukromému sektoru a jeho role v rozvoji. Oficiální rozvojová pomoc nemůže přinést sama o sobě potřebné změny a soukromý sektor je považován za motor rozvoje. Potřeba nastavit platformu pro dialog soukromého sektoru s evropskými a finančními institucemi; Strana 2

3 Role soukromého sektoru v rozvoji Soukromé přímé zahraniční investice jsou vyšší než oficiální rozvojová pomoc 1) Soukromý sektor z dárcovských zemí - dodavatel zboží a služeb financovaných z ODA, investor v rozvojových projektech, filantropie a charitativní činnost, účastník partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem. 2) Místní soukromý sektor v přijímajících zemích - zdroj potenciálu růstu a vytváření nových pracovních míst a hlavní nástroj boje proti chudobě. Cílené programy rozvoje soukromého sektoru v RZ jsou financovány z mnoha zdrojů - EU, mezinárodních finančních institucí, OSN, USAID a také místními programy Soukromý sektor by se měl zavázat respektovat principy trvale udržitelného rozvoje a jeho tři pilíře - ekonomický, sociální a environmentální Strana 3

4 Podmínky pro splnění role soukromého sektoru v rozvoji Soukromý sektor potřebuje ke splnění své rozvojové úlohy: - Uznání jako strategického partnera a jeho zapojení do zjišťování potřeb příslušných zemí a nástrojů k jejich dosažení; - Integraci všech finančních zařízení a nástrojů a vývoj inovativních nástrojů jako jsou blending, záruky, zvýhodněné úvěry, úrokové sazby; - ODA by měla sloužit jako multiplikátor investic soukromého sektoru - Potřeba hledat nové zdroje investic převody úspor od migrantů Příznivé prostředí pro podnikání v přijímajících zemích = transparentnost, právní stát, nezávislé soudnictví, otevřené zadávání veřejných zakázek, spravedlivé daňové systémy, Strana 4

5 Využití zkušeností EU Přenos zkušeností EU z řádné správy věcí veřejných založené na tržních nástrojích: Podpora malých a středních podniků, hospodářská soutěž, dobře fungující finanční trhy, dodržování mezinárodních obchodních pravidel, respektování práv duševního vlastnictví. Místní tradice musí být respektovány, pokud nevedou ke korupci a neefektivnímu rozdělování příjmů. ODA by měla sloužit především k podpoře inovací v rozvojových zemích - inovativní projekty, podnikatelské inkubátory, klastry, transfer technologií, vzdělávání a odborná příprava v oblasti klíčových technologií apod. Investice by měly být zaměřeny nejen do výrobních odvětví, ale také do sítí a služeb nutných k podnikatelské činnosti - finanční instituce, pojištění, doprava, služby na podporu podnikání atd. Strana 5

6 Eliminace rizik působení soukromého sektoru v rozvoji Soukromý sektor je motorem rozvoje, ale existují rizika, která musí být zohledněna: - Vytváření nových pracovních míst musí dodržovat konvence Mezinárodní organizace práce - Nová pracovní místa by měla být v souladu se zásadami důstojné práce Společenská odpovědnost podniků v rozvojové spolupráci by měla zůstat dobrovolná, ale posílena tím, že bude stanoven rámec základních principů Těžební průmysl by měl striktně dodržovat sociální a environmentální normy a daňové předpisy Měly by být vytvořeny ukazatele pro vyhodnocení přínosu soukromého sektoru k rozvoji Strana 6

7 Konkrétní formy podpory soukromého sektoru q q q q Zapojení podnikatelských reprezentativních organizací (obchodní komory, podnikatelské a oborové svazy) do programů rozvoje soukromého sektoru prostřednictvím programů budování institucí a spolupráce s partnery v EU; Vzdělávání místních podnikatelů by mělo být cíleně podporováno a Erasmus pro mladé podnikatele by měl být rozšířen na rozvíjové země; Zvláštní pozornost věnovat podpoře malým a středním podnikům, jejich vytváření a přežití (mikroúvěry, školení), zapojení do dodavatelských řetězců; Přednostně podporovat inovace, vzdělávání a transfer technologií a adaptaci v rozvojových zemích; q Zaměření na cílové zranitelné skupiny (ženy, starší lidé, mladí) a hlavní hospodářská odvětví - zemědělství, agroprůmysl, řemesla, maloobchod atd. Strana 7

8 Děkuji za pozornost! Ivan Voleš Hospodářská komora České republiky, Freyova 27, Praha 9 T: , F: , E: office@komora.cz