SWOT ANALÝZA MIKROREGIONU TÁBORSKO

Transkript

1 SWOT ANALÝZA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MIKROREGIONU TÁBORSKO Vypracování programu je spolufinancováno z prostředků Jihočeského kraje na podporu zpracování a aktualizace rozvojových strategií a programů. 1/12

2 Obsah 3.1 Úvod SWOT analýza prioritních oblastí vnitřní prostředí Infrastruktura a životní prostředí Rozvoj podnikání Rozvoj lidských zdrojů Cestovní ruch, kultura, památky a sport Kvalita života Venkovské oblasti SWOT analýza prioritních oblastí vnější prostředí Legislativa Ekonomické změny Sociální a politické změny Demografické změny Národní a mezinárodní infrastruktura Souhrnná SWOT analýza /12

3 3.1 Úvod Vrcholným aktem v rámci zpracování analytické části strategického plánu rozvoje mikroregionu Táborsko je zpracování SWOT analýzy. SWOT analýza je svým charakterem koncepčním dokumentem či rámcem, jež usnadňuje porovnání vnitřních silných a slabých stránek s vnějšími příležitostmi a ohroženími. Vytvoření SWOT analýzy mikroregionu Táborsko napomůže definovat prostředí a dále na základě jejího zpracování stanovit priority a cíle pro konkrétní záměry v období , které se budou na popisovaném území realizovat. Celá SWOT analýza je rozdělena na dvě části SWOT analýzy jednotlivých prioritních oblastí a z nich sestavená souhrnná SWOT analýza pro území mikroregionu. SWOT analýza jednotlivých prioritních oblastí se dělí na vnitřní a vnější prostředí. Vnitřní prostředí zachycuje silné a slabé stránky popisovaného území pro následující prioritní oblasti: Infrastruktura a životní prostředí Rozvoj podnikání Rozvoj lidských zdrojů Cestovní ruch, kultura, památky a sport Kvalita života Venkovské oblasti Vnější prostředí popisuje příležitosti a ohrožení jež je těžké nebo nemožné ovlivnit z pozice mikroregionu. Pro tvorbu strategie jsou důležité následující příležitosti a hrozby: Legislativní změny Ekonomické změny Sociální a politické změny Demografické změny Národní a mezinárodní infrastruktura Na základě definování silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení je získán podkladový materiál pro stanovení priorit, opatření a cílů popisovaného území. 3/12

4 3.2 SWOT analýza prioritních oblastí vnitřní prostředí Infrastruktura a životní prostředí Strategická poloha mikroregionu na severojižní ose v centru Evropy Hustá silniční i železniční síť tvořící základní předpoklad pro dobrou dopravní obslužnost mikroregionu Fungující IDS, který je tvořen linkami MHD, autobusové a železniční dopravy Distribuční síť elektrické energie dostatečně pokrývající i rozvojové potřeby mikroregionu Existence centrálních zdrojů tepla pro aglomeraci Dostatečné zásobování pitnou vodou se spolupracující úpravnou vody Rytíř na VD Jordán Dostatečné kapacity pro čistění odpadních vod na území táborské aglomerace Kvalitní péče o chráněná území mikroregionu Stabilní a systémové zacházení s odpady Přetížená silnice I/3 Chybí dobudovat další úseky dálnice D3 a propojení na dálniční síť ČR Absence IV. tranzitního železničního koridoru ČR Přetrvávající lokální nedostatky silniční a železniční sítě (obchvaty sídel, přeložky, problémové křižovatky, silnice a místní komunikace neodpovídající svojí kapacitou a kvalitou intenzitě dopravy) Nedostatečná dopravní obslužnost mezi malými obcemi mikroregionu a aglomerací Minimální počet cyklostezek splňujících základní bezpečnostní a kvalitativní parametry Znečištěné ovzduší způsobené koncentrací zdrojů znečištění na území aglomerace Nárůst intenzity dopravy s dopadem na kvalitu ovzduší Potřeba rekultivace a zabezpečení skládek odpadů 4/12

5 Absence environmentálního vzdělávání a výchovy Absence protipovodňových opatření Nevyhovující technický stav VD Jordán Rozvoj podnikání Strategicky významná poloha regionu na ose sever-jih Stabilní ekonomický růst Vyvážený poměr MSP a velkých podniků, rovnoměrně strukturované výrobní sektory Definované dostatečně velké rozvojové plochy Nízká míra nezaměstnanosti Fungující institucionální základna podpory podnikání Podmínky pro rozvoj podnikání v cestovním ruchu Struktura nezaměstnaných Nízká disponibilita pracovních sil zejména v technických profesích Nízký podíl technicky vzdělaných absolventů vysokých škol a chybějící technické profese Nedostatečná marketingová podpora území pro přilákání nových investorů Nedostatečná flexibilita studijních programů v návaznosti na poptávku podnikatelského sektoru Nedostatečné využívání OP RLZ pro zvyšování kvalifikace pracovníků a managementu Nedostatečný marketing kvalitních produktů místních výrobců Nedostatečné vazby prvovýrobců na zpracovatelský průmysl Nízká míra zpracování produktů primárního sektoru 5/12

6 3.2.3 Rozvoj lidských zdrojů Dostatečná kapacita škol a školských zařízení Široká nabídka oborů studia Přítomnost fakulty vysoké školy a dislokovaného pracoviště VŠ Široká nabídka a realizace rekvalifikačních kurzů Tradice odborného a učňovského školství Nízká míra nezaměstnanosti Evropský význam některých vzdělávacích institucí na území mikroregionu Nízká účast obyvatel na dalším (celoživotním) vzdělávání Nedostatečná aktivní znalost cizího jazyka Absence centra vzdělávání a rekvalifikace Malý zájem o vzdělávání v technických oborech ze strany žáků a rodičů Malá flexibilita populace a slabá motivace mladé i starší generace k profesním změnám Odchod katedry cestovního ruchu ZF JU Absence profesního poradenství pro žáky základních škol (prevence) Malá komunikace mezi základními a středními školami a podnikatelskou sférou Cestovní ruch, kultura, památky a sport Výhodná poloha mikroregionu na frekventované turistické trase Přírodní, kulturní a historický potenciál pro oblast cestovního ruchu včetně velkého množství kulturních památek, památkově chráněných území a dalších hodnotných objektů Unikátní urbanistická struktura Tradice husitství jako významného regionálního specifika Aktivní činnost informačního centra Hustá síť pěších tras a naučných stezek 6/12

7 Hustá síť obecních a městských knihoven na území mikroregionu a organizovaná spolupráce mezi knihovnami Široká nabídka aktivit pro kulturní a společenský život Dobrá materiálně-technická základna pro rekreační i výkonnostní sport Nekompletní nabídka produktů cestovního ruchu vybízející k vícedennímu pobytu návštěvníků Nedostačující spolupráce a koordinace mezi veřejným a soukromým sektorem v rámci mikroregionu Nedostatek informačních materiálů zdarma (Sezimovo Ústí, muzeum) Prostory informačního centra neodpovídají rostoucím potřebám cestovního ruchu Nevyhovující značení vjezdů do města, chybějící parkovací místa pro autobusy Neexistence incomingové agentury Nízká kvalifikace pracovníků v cestovním ruchu, jazyková nevybavenost Špatný stavebně-technický stav řady památkově chráněných objektů Nedostatečné informovanost majitelů památek jak s památkami zacházet Malé využití památek pro veřejnost (např. kostely) Nesprávně stanovená hranice MPR Nízké využívání všech zdrojů EU pro památkovou péči Finanční náročnost spojená s údržbou památkově chráněných objektů Nedostatečné zázemí pro kulturní spolky Zastaralost a nízká atraktivita muzejních expozic Nerovnoměrné rozložení vícedenních kulturních akcí pořádaných na území mikroregionu Nerovnoměrné rozmístění volnočasové infrastruktury zejména pro alternativní strávení volného času v případě nepřízně počasí Nízké zapojení obyvatelstva do pravidelné sportovní činnosti Nízká úroveň sociálních zařízení některých sportovišť 7/12

8 3.2.5 Kvalita života Intenzivní bytová výstavba Dostatečně kvalitně vybavená zdravotní zařízení s nadregionální (nemocnice) a s celorepublikovou (DPL Opařany a DD Radenín) působností Dobrá vybavenost technickou infrastrukturou Pestrý společenský a kulturní život v centru mikroregionu v táborské aglomeraci Široká nabídka sportovního vyžití podpořená existencí sportovních spolků Zachování kvality života na Starém městě Nepříznivá věková struktura obyvatelstva Velká prašnost a hlučnost podél hlavních dopravních tras Vysoký průměrný věk domovního a bytového fondu Absence specializovaného informačního centra pro nemocné a seniory (informační koordinátor) Absence multifunkčního zařízení pro integraci osob ohrožených sociální exkluzí Absence komplexního systému rehabilitační péče Absence terénní služby Finanční náročnost na zajištění dostatečně kvalitních a komplexních sociálních služeb Venkovské oblasti Zdravé životní prostředí Klidné prostředí a atraktivní krajina Dokončená transformace velkých zemědělských podniků Poměrně značná bytová výstavba Nižší negativní vlivy dopravy na obyvatelstvo Silná identifikace obyvatelstva s územím Tradice v zemědělské výrobě a odbornost pracovníků v zemědělství Nízké poškození zemědělské půdy vlivem využívání průmyslových hnojiv pro zemědělské účely 8/12

9 Vysidlování malých obcí Nedostatek pracovních příležitostí Nedostatečná dopravní obslužnost malých obcí Nedostatečná vybavenost technickou infrastrukturou (hlavně ČOV, kanalizace a vodovody) Vysoká finanční náročnost udržování technické infrastruktury Nižší nabídka společenského a kulturního vyžití Velké množství bytů či domů využívaných pouze pro přechodné bydlení Nedostatečně zajištěná sociální a zdravotní péče Nízká kvalita místních komunikací a technické infrastruktury Stárnutí populace je výraznější než v městských oblastech Opouštění zemědělských pozemků a následná ruderalizace krajiny a snižování estetiky krajinného rázu Nevyužité velké areály zaniklých zemědělských podniků Malá atraktivita zemědělské výroby pro mladou generaci Nízká úroveň mezd pracovníků v zemědělství 3.3 SWOT analýza prioritních oblastí vnější prostředí Legislativa Příležitosti Sbližování právních norem EU a ČR Přejímání evropských standardů v rámci různých oblastí společensko-ekonomického života Existence koncepčních a strategických dokumentů řešících ochranu životního prostředí a jeho složek na úrovni kraje Legislativní podpora zvyšování využití obnovitelných zdrojů energie (biomasa, bionafta, biolíh) Ohrožení Problematická orientace ve stále se měnících právních normách 9/12

10 Nedostatečná vymahatelnost práva Složitá daňová soustava Legislativní omezování práv zaměstnavatelů Ekonomické změny Příležitosti Implementace nových programových dokumentů (ROP, TOP) v novém programovacím období Dostatečné a plné využívání finančních zdrojů z fondů EU (ERDF, ESF, EAGGF, FIFG, CF) Funkční IV. tranzitní železniční koridor, dostavba dálnice D3 a rychlostní komunikace R3 Prosazení alternativního způsobu hospodaření v rámci podpůrných programů EU Možnost čerpání podpor z EU na rozvoj podnikání, vývoje a inovací Zavádějí nových technologií a služeb s vyšší přidanou hodnotou Zlepšení vzdělávacího systému v souvislosti s ekonomickým trendy a vývojem Ohrožení Neexistence volného tržního prostředí závislost konkurenceschopnosti zemědělství na politice státu a EU Bariéry v podnikání vzhledem k nepružné a nepřehledné legislativě Zhoršení zaměstnanosti nekvalifikovaných nebo málo kvalifikovaných pracovníků Odchod velkých zahraničních investorů a tím zvýšení nezaměstnanosti Nekoncepční podpora malého a středního podnikání Nízká podpora vývoje a inovací Přechodná období mezi novými a starými členskými zeměmi EU Sociální a politické změny Příležitosti Reforma důchodového systému Ekonomická a politická stabilita ČR 10/12

11 Navazování nových kontaktů a vazeb s dalšími členskými i nečlenskými zeměmi EU na regionální a komunální úrovni Ohrožení Nepříznivý politický vývoj v oblasti dotací do agrárního sektoru Nereformovaný důchodový systém Lobbyismus a protekcionalismus starých zemí EU Radikální změna politicko-ekonomického prostředí Demografické změny Příležitosti Zvýšení migrace obyvatelstva do mikroregionu Podpora zakládání rodin Ohrožení Stárnutí obyvatelstva Klesající porodnost Odliv mozků odchod mladých, vysokoškolsky vzdělaných lidí do Prahy či zahraničí Národní a mezinárodní infrastruktura Příležitosti Kvalitní napojení na nadřazenou páteřní dopravní síť Dlouhodobá koncepční, projektová a majetková příprava dopravních staveb Rozvoj jiných druhů dopravy než silniční, včetně výstavby veřejného logistického centra pro rozvíjení systémů kombinované dopravy Blízkost k silné rakouské a německé ekonomice Ohrožení Průtahy v realizaci odpovídajícího dopravního napojení JčK na nadřazenou mezinárodní i vnitrostátní síť a s tím související zaměření investorů na jiné regiony Další zhoršování technického stavu dopravních tras silnic a regionálních železničních tratí Růst dopravního zatížení silnic a zvýšení nehodovosti 11/12

12 Růst negativního vlivu dopravy na obyvatelstvo a životní prostředí Vysoká náročnost přípravy dopravních investic včetně jejich financování 3.4 Souhrnná SWOT analýza Dne 20. dubna 2006 se uskutečnila schůzka Partnerství pro strategický rozvoj za účelem vytvoření souhrnné SWOT analýzy mikroregionu Táborsko. Zástupci pracovních skupin bodově ohodnotili význam tezí silných a slabých stránek jednotlivých SWOT analýz vnitřního prostředí za všechny prioritní oblasti. Na základě počtu přidělených bodů byly vybrány nejdůležitější teze pro souhrnnou SWOT analýzu nejlépe charakterizující mikroregion jako celek. Níže uvedené teze jsou řazeny dle celkového počtu přidělených bodů. Strategická poloha mikroregionu na severojižní ose v centru Evropy Klidné prostředí a atraktivní krajina Dostatečná kapacita škol a školských zařízení Přírodní, kulturní a historický potenciál pro oblast cestovního ruchu včetně velkého množství kulturních památek, památkově chráněných území a dalších hodnotných objektů Tradice odborného a učňovského školství Intenzivní bytová výstavba Dostatečně kvalitně vybavená zdravotní zařízení s nadregionální (nemocnice) a s celorepublikovou (DPL Opařany a DD Radenín) působností Nedostatečná aktivní znalost cizího jazyka Přetížená silnice I/3 Chybí dobudovat další úseky dálnice D3 a propojení na dálniční síť ČR Velká prašnost a hlučnost podél hlavních dopravních tras Nedostatečná marketingová podpora území pro přilákání nových investorů Nedostatečná dopravní obslužnost malých obcí Nízká kvalita místních komunikací a technické infrastruktury Malý zájem o vzdělávání v technických oborech ze strany žáků a rodičů, především v učebních oborech Neexistence úplného vysokoškolského vzdělávání na území mikroregionu 12/12