SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Transkript

1 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU INDAP tvrdé tobolky 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 1 tobolka obsahuje indapamidum 2,5 mg Pomocné látky: monohydrát laktosy. Úplný seznam pomocných látek viz bod LÉKOVÁ FORMA Tvrdá tobolka Popis přípravku: tvrdé želatinové tobolky se spodní částí bílou a vrchní modrou, uvnitř bílý prášek. 4. KLINICKÉ ÚDAJE 4.1 Terapeutické indikace Indapamid je indikován k terapii arteriální hypertenze u dospělých. 4.2 Dávkování a způsob podání Denní dávka je 1 tobolka (2,5 mg) nejlépe ráno. Tobolky se polykají nerozkousané a zapíjejí tekutinou. Lze podávat v kombinaci s ostatními antihypertenzivy, kromě diuretik. Při malé účinnosti léčby je lépe přidat další antihypertenzivum a dávku přípravku INDAP nezvyšovat. Při podání vyšší dávky se nezvyšuje antihypertenzní účinek indapamidu, ale zvyšuje se účinek saluretický. 4.3 Kontraindikace - u pacientů přecitlivělých na sulfonamidy nebo pomocné látky; - při těžké jaterní insuficienci a jaterní encefalopatii; - v těhotenství a v období kojení ; - při závažném renálním selhání; - při hypokalemii. 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití Při poruše funkce jater mohou thiazidová diuretika způsobit jaterní encefalopatii. V takovém případě je nutno podávání diuretik okamžitě vysadit. Plazmatická hladina natria: Hladinu sodíku je nutno stanovit ještě před zahájením léčby a pak ji v pravidelných intervalech kontrolovat. Každá diuretická léčba může být doprovázena hyponatremií, někdy s velmi vážnými následky, přičemž pokles hladiny sodíku může být zpočátku zcela asymptomatický. Proto je nutné pravidelné sledování, častěji u starších pacientů a osob s cirhózou. 1/6

2 Plazmatická hladina kalia: Dlouhodobá aplikace thiazidových a podobných diuretik představuje riziko deplece kalia s hypokalemií. Vzniku hypokalemie je třeba zabránit zejména u starších, podvyživených osob a nemocných, užívajících řadu dalších léků současně, dále u cirhotiků s otoky a ascitem, u osob s onemocněním koronárních tepen a u pacientů se srdečním selháním, neboť jsou ohroženi rizikem vzniku arytmií (hypokalemie zvyšuje toxické účinky digitalisových přípravků na srdce). Ohroženy jsou i osoby s dlouhým QT intervalem, bez ohledu na jeho vrozený nebo iatrogenní původ. Hypokalemie, tak jako bradykardie, pak představují faktor predisponující ke vzniku těžkých arytmií, zvláště smrtelně nebezpečných torsades de pointes. U všech uvedených případů je potřeba provádět častější kontroly hladin draslíku v plazmě. První vyšetření kalemie je nutné provést v prvním týdnu po zahájení léčby. Při zjištění hypokalemie je nutno začít provádět příslušná opatření. Plazmatická hladina kalcia: Thiazidová a podobná diuretika mohou snižovat vylučování vápníku močí, čímž mohou způsobit mírné a přechodné zvýšení hladin vápníku v plazmě. Skutečná hyperkalcemie může být výsledkem dříve nerozpoznané hyperparatyreózy. V takovém případě je nutno léčbu přerušit až do vyšetření funkce příštítných tělísek. Hladina glukózy v krvi: Pravidelné sledování hladiny glukózy v krvi je nutné u nemocných s diabetem, zvláště u nemocných s hypokalemií. Hladina kyselina močové: U nemocných se zvýšenou hladinou kyseliny močové hrozí záchvat dny, proto je třeba dávku upravit podle aktuální hodnoty její hladiny v plazmě. Thiazidová a podobná diuretika jsou plně účinná pouze při normální nebo minimálně snížené funkci ledvin (hladina kreatininu v plazmě pod 25 mg/l, tj. 220 mikromol/l u dospělých osob). Hypovolemie na podkladě ztráty vody a sodíku, navozená diuretikem na podkladě léčby snižuje glomerulární filtraci s možným zvýšením hladiny močoviny a kreatininu v plazmě. Pro jedince s normální funkcí ledvin nemá tato přechodná funkční renální nedostatečnost žádné důsledky, může však dále zhoršit renální nedostatečnost již existující. Indapamid může vyvolat pozitivitu dopingových testů. Přípravek obsahuje laktosu jako pomocnou látku. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, nedostatkem laktázy laponského typu nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy by tento přípravek neměli užívat. 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce Nevhodné kombinace: Současné užívání indapamidu s lithiem může vést ke zvýšené plazmatické hladině lithia se známkami předávkování, např. při neslané dietě (snížené vylučování lithia močí). Je-li však podávání diuretik nezbytné, je nutno pozorně sledovat plazmatické hladiny lithia a provádět příslušné úpravy. Některé látky, obsažené v jiných léčivých přípravcích (astemizol, bepridil, erythromycin, halofantrin, sultoprid, terfenadin, vinkamin), podané společně s indapamidem, mohou za současné hypokalemie a bradykardie a při již existujícím prodlouženém QT intervalu vyvolat torsades de pointes. 2/6

3 Kombinace vyžadující zvýšenou opatrnost: Nesteroidní antirevmatika (systémová) a vysoké dávky salicylátů mohou snížit antihypertenzní účinek indapamidu. U dehydratovaných nemocných hrozí akutní renální selhání (snížení glomerulární filtrace). Je potřeba zavodnit pacienta a sledovat renální funkci při zahájení léčby. Amfotericin B (i.v.), glukokortikoidy a mineralkortikoidy (systémové), tertakosaktid, stimulující (dráždivá) laxativa mohou způsobit hypokalemii (účinek se sčítá). Je potřeba sledovat plazmatické hladiny draslíku a v případě potřeby je korigovat, zvláště v případě současné léčby digoxinem. Baklofen zvyšuje antihypertenzní účinek. Je potřeba zavodnit pacienta a sledovat renální funkce na začátku léčby. U nemocných užívajících digoxin může současná hypokalemie zvýšit riziko toxického účinku digoxinu. V těchto případech je nutné sledovat plazmatické hladiny draslíku, EKG a v případě potřeby přehodnotit léčbu. Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE) představují při zahájení léčby a při současné depleci sodíku (zvláště u jedinců se stenózou renální arterie) riziko náhlé hypotenze nebo akutního renálního selhání. Při esenciální hypertenzi, kdy předchozí léčba diuretiky mohla způsobit depleci sodíku, se doporučuje vysadit diuretikum 3 dny před zahájením léčby ACE inhibitorem. Při chronickém srdečním selhání je nutné v případě kombinace indapamidu s ACE inhibitorem začít podávat velmi nízkou dávku ACE inhibitoru při současně nízké dávce diuretika. V každém případě je potřeba sledovat v prvních týdnech léčby ACE inhibitorem renální funkce (plazmatické hladiny kreatininu). Při současném užívání antiarytmik třídy Ia (chinidin, disopyramid ) a třídy III (amiodaron, bretylium, sotalol) je třeba vzít v úvahu nebezpečí torsades de pointes (predisponujícím faktorem je hypokalemie, bradykardie a již existující dlouhý interval QT). Při podávání metforminu hrozí laktátová acidóza, navozená možnou funkční renální nedostatečností, ve vztahu s podáváním diuretik (nejčastěji kličkových). Doporučuje se nepodávat metformin, pokud plazmatické hladiny kreatininu překročí 15 mg/l (135 mikromol/l) u mužů a 12 mg/l (110 mikromol/l) u žen. Vysoké dávky jodovaných kontrastních látek v kombinaci s indapamidem a při současné dehydrataci zvyšují riziko akutního renálního selhání. Imipraminová (tricyklická) antidepresiva a neuroleptika zvyšují antihypertenzní účinek a riziko ortostatické hypotenze (účinek se sčítá). Při podávání solí vápníku hrozí nebezpečí vzniku hyperkalcemie v důsledku sníženého vylučování vápníku močí. Cyklosporin představuje riziko zvýšení plazmatických hladin kreatininu beze změny hladin cirkulujícího cyklosporinu (dokonce i bez deplece vody / sodíku). Kortikosteroidy mohou snížit v důsledku retence vody / sodíku antihypertenzní účinek. Kalium šetřící diuretika (amilorid, spironolakton, triamteren) tyto racionální kombinace, u některých pacientů užitečné, nevylučují možnost hypokalemie nebo, a to zvláště u nemocných s renálním selháním nebo s diabetem, hyperkalemie. Sledovat plazmatické hladiny draslíku, v případě potřeby EKG, popř. přehodnotit léčbu. 4.6 Těhotenství a kojení V období těhotenství se obecně ženám diuretika nepodávají. Nikdy se nesmí použít k léčbě fyziologických otoků při těhotenství. Diuretika mohou způsobit fetoplacentární ischemii, která ohrožuje růst plodu. Indapamid se vylučuje do mateřského mléka, kojení by mělo být přerušeno. 3/6

4 4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje INDAP neovlivňuje běžně pozornost. V individuálních případech, zvláště na začátku léčby nebo kombinaci s jinými antihypertenzivy, vzhledem ke snížení krevního tlaku, může způsobit snížení pozornosti a tím i schopnosti řídit motorová vozidla nebo obsluhovat stroje. 4.8 Nežádoucí účinky Většina nežádoucích účinků, ovlivňujících klinické nebo laboratorní hodnoty, závisí na dávce. Ojediněle se mohou vyskytnout nauzea, obstipace, sucho v ústech, závratě, únava, parestezie, bolesti hlavy. Ve většině případů příznivě reagují na snížení dávky. Velmi ojediněle přichází v úvahu pankreatitida. U jedinců s predispozicí k alergickým a astmatickým projevům se mohou projevit reakce z přecitlivělosti, zvláště dermatologické. V případě již existujícího akutního diseminovaného lupus erythematodes hrozí zhoršení stavu, makulopapulózní vyrážky, purpura. Při jaterní nedostatečnosti může dojít k nástupu encefalopatie (viz bod 4.3 Kontraindikace a 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití). Podávání indapamidu může ovlivnit též laboratorní parametry ve smyslu deplece draslíku, vedoucí k hypokalemii u zvlášť rizikových skupin (viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití), hyponatremie s hypovolemií vedoucí k dehydrataci a ortostatické hypotenzi. V klinických studiích při podání terapeutické dávky byla po léčbě trvající 4 až 6 týdnů pozorována hypokalemie (plazmatické hladiny draslíku menší než 3,4 mmol/l u 25% pacientů a menší než 3,2 mmol/l u 10% pacientů). Po léčbě trvající 12 týdnů dosahovalo průměrné snížení plazmatických hladin draslíku 0,41 mmol/l. Současná ztráta chloridových iontů může způsobit sekundární metabolickou alkalózu. Výskyt a intenzita tohoto účinku jsou nízké. Zvýšení plazmatických hladin kyseliny močové a hladin cukru v krvi během léčby je předpokladem velmi pečlivé indikace těchto diuretik u pacientů s dnou nebo diabetem. Ojediněle se mohou vyskytnout hematologická onemocnění (trombocytopenie, leukopenie, agranulocytóza, aplastická anemie, hemolytická anemie). Velmi vzácně může nastat hyperkalcemie. 4.9 Předávkování Bylo zjištěno, že indapamid nemá toxické účinky až do dávky 40 mg, tj. 16násobku terapeutické dávky. Známky akutní otravy se projevují jako důsledek hypovolemie (hyponatremie, hypokalemie). Klinicky se může vyskytnout nauzea, vomitus, hypotenze, křeče, vertigo, ospalost, zmatenost, polyurie nebo oligurie, případně až anurie (v důsledku hypovolemie). K počátečním opatřením patří rychlé vyloučení požité látky (látek) výplachem žaludku, případně podáním živočišného uhlí s následnou obnovou rovnováhy vody a elektrolytů ve specializovaném zdravotnickém zařízení. 5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI Farmakoterapeutická skupina: ANTIHYPERTENZNÍ DIURETIKUM ATC kód: C03BA Farmakodynamické vlastnosti 4/6

5 Indapamid je derivát sulfonamidů s indolovým kruhem, farmakologicky podobný thiazidovým diuretikům, který působí inhibicí reabsorpce sodíku v dilučním segmentu kůry. Zvyšuje vylučování sodíku a chloridů močí a v menší míře i vylučování draslíku a hořčíku, čímž zvyšuje objem vytvořené moči, má antihypertenzní účinek. Antihypertenzní účinnost přetrvává i u anefrických hypertenzních pacientů. Jako u ostatních diuretik vaskulární mechanismus účinku indapamidu zahrnuje: Snížení kontraktility vláken hladkého svalstva v cévní stěně související s alterací transmembránové výměny iontů (zejména kalcia). Stimulaci syntézy prostaglandinu PGE 2 a prostacyklinu PGI 2 (vazodilatátor a inhibitor agregace destiček). Indapamid redukuje hypertrofii levé komory. U thiazidových a podobných diuretik se terapeutický účinek nad určitou dávkou již dále nezvyšuje, zatímco nežádoucí účinky se dále zhoršují. V případě neúčinné léčby již nelze proto dávku dále zvyšovat. U hypertoniků bylo krátkodobým, středně i dlouhodobým pozorováním zjištěno, že indapamid neinterferuje s metabolismem lipidů (triglyceridů, LDL-cholesterolu a HDL-cholesterolu) ani cukrů (dokonce ani u diabetiků s hypertenzí). 5.2 Farmakokinetické vlastnosti Absorpce Biologická dostupnost indapamidu je vysoká (93 %). Čas potřebný k dosažení maximální sérové koncentrace (T max ) se pohybuje mezi 1 2 hod po podání dávky 2,5 mg. Distribuce Více než 75% indapamidu se váže na proteiny v plazmě. Poločas plazmatické eliminace je 14 až 24 hodin (průměr 18 hodin). Opakované podávání indapamidu zvyšuje ustálený stav plazmatické koncentrace v porovnání s jednorázově podanou dávkou. Ustálený stav zůstává stabilní a nedochází ke kumulaci. Metabolismus 60-80% podané dávky se vylučuje ledvinami. Indapamid se vylučuje převážně ve formě metabolitů, 5% se vylučuje v nezměněné formě. Při renálním selhání se farmakokinetické parametry nemění. 5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti Toxikologické experimentální nálezy jsou při podávání indapamidu velmi příznivé. Akutní toxické příznaky vyvolávají až megadávky, letální dávka je mg/kg hmotnosti, subakutní toxicita po dobu tří měsíců při perorálním dávkování začíná u potkanů v dávce 1000 mg, chronická toxicita při 30 mg je způsobována hypokalemií. Negativní nálezy přineslo testování mutagenity, kancerogenity, reprodukční toxicity. 6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 6.1 Seznam pomocných látek Mikrokrystalická celulosa Monohydrát laktosy Kukuřičný škrob 5/6

6 Magnesium-stearát Koloidní bezvodý oxid křemičitý Indigokarmín Oxid titaničitý Želatina 6.2 Inkompatibility Nejsou známy. 6.3 Doba použitelnosti 4 roky 6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání Uchovávejte při teplotě do 25 o C v původním obalu a blistr v krabičce, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí a světlem. Při přepravě může být přípravek krátkodobě vystaven zvýšené teplotě do +35 o C. 6.5 Druh obalu a velikost balení Al/PVC blistr, krabička Velikost balení: 30 a 100 tobolek 6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku Žádné zvláštní požadavky. 7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI PRO.MED.CS Praha a.s. Telčská Praha 4, Česká republika 8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO 50/481/97-C 9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/DATUM PRODLOUŽENÍ REGISTRACE / DATUM REVIZE TEXTU /6