Ústavní soud České republiky Joštova 8 B r n o. V Praze dne 15. října 2009
|
|
- Ilona Beránková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Ústavní soud České republiky Joštova 8 B r n o V Praze dne 15. října 2009 Doplnění návrhu skupiny senátorů na posouzení souladu Lisabonské smlouvy pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství, resp. jejich vybraných ustanovení, s ústavním pořádkem Přílohy: - prohlášení senátorů Tomáše Kladívka a Václava Homolky o připojení se k návrhu na posouzení souladu isabonské smlouvy s ústavním pořádkem - plné moci 5 x 1
2 Dne 28. září 2008 podala skupina následujících 17 senátorů: Petr Pakosta, Jiří Pospíšil, Milan Bureš, Pavel Čáslava, Pavel Eybert, Liana Janáčková, zdeněk Janalík, Tomáš Jirsa, Jaroslav Kubera, Jan Nádvorník, Jiří Nedoma, Tomáš Töpfer, Vlastimil Sehnal, Zdeněk Schwarz, Richard Svoboda, Alena Venhodová a Jiří Oberfalzer návrh na posouzení souladu Lisabonské smlouvy pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství, resp. jejich vybraných ustanovení, s ústavním pořádkem, sp. zn. Pl. ÚS 29/09 (dále jen návrh ). Dne 30. září 2009 se k návrhu připojili Tomáš Kladívko a Václav Homolka (příloha). V bodu III. petitu návrhu si skupina výše uvedených senátorů vyhradila právo doplnit petit o návrh na posouzení dalších vybraných ustanovení Římské smlouvy. Jako společný zástupce senátorů Petra Pakosty, Jiřího Pospíšila, Milana Bureše, Pavla Čáslavy, Pavla Eyberta, Liany Janáčkové, Zdeňka Janalíka, Tomáše Jirsy, Jaroslava Kubery, Jana Nádvorníka, Tomáše Töpfera, Vlastimila Sehnala, Zdeňka Schwarze, Aleny Venhodové, Václava Homolky, Tomáše Kladívka a Jiřího Oberfalzera (dále jen navrhovatelé ), s odvoláním se na bod III. petitu návrhu, uvedený návrh doplňuji a navrhuji jménem navrhovatelů, aby Ústavní soud rovněž posoudil soulad následujících článků Smlouvy o fungování Evropské unie, ve znění Lisabonské smlouvy (dále též jen Římská smlouva nebo Smlouva o fungování EU ): - článků 2, 3 a 4; - článku 83; a - článku 216 s článem 1 odst. 1 a s článkem 10a Ústavy České republiky. Senátoři Jiří Nedoma a Richard Svoboda se k tomuto doplnění nepřipojují, ztotožňují se však s původním návrhem z 28. září Současně připojuji: - prohlášení senátora Tomáše Kladívka ze dne 30. září 2009, kterým se připojuje k návrhu na posouzení souladu Lisabonské smlouvy pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství, resp. jejich vybraných ustanovení, s ústavním pořádkem (příloha 1); - prohlášení senátora Václava Homolky ze dne 30. září 2009, kterým se připojuje k návrhu na posouzení souladu Lisabonské smlouvy pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství, resp. jejich vybraných ustanovení, s ústavním pořádkem (příloha 2); a doplňuji plné moci pro JUDr. Vladimíra Balaše, CSc., JUDr. PhDr. Jaroslava Kubu, CSc. a Jiřího Oberfalzera k zastupování před Ústavním soudem ve věci uvedeného návrhu, a texty Smluv o založení Evropského společenství, sjednané v Římě dne 25. března 1957, a Smlouvy o Evropské unii, sjednané v Maastrichtu dne 7. února 1992, v platných zněních a s vyznačením změn, které v nich mají být provedeny Lisabonskou smlouvou (příloha 1 návrhu z 28. září 2009). 2
3 O d ů v o d n ě n í: 1 Obsah odůvodnění: Odstavec: Články 2 4: Výlučná a sdílená pravomoc Unie Článek 83: Trestní pravomoc Unie Článek 216: Implicitní vnější pravomoci Unie 15 Závěr 21 Výlučná a sdílená pravomoc Unie 1. Článek 2 Římské smlouvy vymezuje dva druhy pravomocí Unie, a to pravomoc výlučnou a pravomoc sdílenou s členskými státy. Zní: 1. Svěřují-li v určité oblasti Smlouvy Unii výlučnou pravomoc, může pouze Unie vytvářet a přijímat právně závazné akty a členské státy tak mohou činit pouze tehdy, jsou-li k tomu Unií zmocněny nebo provádějí-li akty Unie. 2. Svěřují-li v určité oblasti Smlouvy Unii pravomoc sdílenou s členskými státy, mohou v této oblasti vytvářet a přijímat právně závazné akty Unie i členské státy. Členské státy vykonávají svou pravomoc v rozsahu, v jakém ji Unie nevykonala. Členské státy opět vykonávají svou pravomoc v rozsahu, v jakém se Unie rozhodla svou pravomoc přestat vykonávat. 3. Členské státy koordinují své hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti v souladu s úpravou uvedenou v této smlouvě, k jejímuž stanovení má pravomoc Unie. 4. Unie má v souladu s ustanoveními Smlouvy o Evropské unii pravomoc vymezovat a provádět společnou zahraniční a bezpečnostní politiku včetně postupného vymezení společné obranné politiky. 5. V některých oblastech a za podmínek stanovených Smlouvami má Unie pravomoc provádět činnosti, jimiž podporuje, koordinuje nebo doplňuje činnosti členských států, aniž by přitom v těchto oblastech nahrazovala jejich pravomoc. Právně závazné akty Unie přijaté na základě ustanovení Smluv, která se týkají těchto oblastí, nesmějí harmonizovat právní předpisy členských států. 6. Rozsah a způsob výkonu pravomocí Unie určují ustanovení Smluv týkající se jednotlivých oblastí. 1 Označení jednotlivých článků je ve znění článku 5 Lisabonské smlouvy, v závorce je uvedeno dřívější označení, resp. označení zcela nových článků před jejich přečíslováním do souvislé číselné řady. Podrobně k této problematice viz odstavce vlastního návrhu ze dne 28. září
4 2. Navazující články 3 a 4 vyjmenovávají oblasti, ve kterých Unie má výlučnou, resp. sdílenou pravomoc, a znějí: Článek 3 1. Unie má výlučnou pravomoc v těchto oblastech: a) celní unie; b) stanovení pravidel hospodářské soutěže nezbytných pro fungování vnitřního trhu; c) měnová politika pro členské státy, jejichž měnou je euro; d) zachování biologických mořských zdrojů v rámci společné rybářské politiky; e) společná obchodní politika. 2. Ve výlučné pravomoci Unie je rovněž uzavření mezinárodní smlouvy, pokud je její uzavření stanoveno legislativním aktem Unie nebo je nezbytné k tomu, aby Unie mohla vykonávat svou vnitřní pravomoc, nebo pokud její uzavření může ovlivnit společná pravidla či změnit jejich působnost. Článek 4 1. Unie sdílí pravomoc s členskými státy, pokud jí Smlouvy svěřují pravomoc, která se netýká oblastí uvedených v článcích 3 a Sdílená pravomoc Unie a členských států se uplatňuje v těchto hlavních oblastech: a) vnitřní trh; b) sociální politika, pokud jde o hlediska vymezená v této smlouvě; c) hospodářská, sociální a územní soudržnost; d) zemědělství a rybolov, vyjma zachování biologických mořských zdrojů; e) životní prostředí; f) ochrana spotřebitele; g) doprava; h) transevropské sítě; i) energetika; j) prostor svobody, bezpečnosti a práva; k) společné otázky bezpečnosti v oblasti veřejného zdraví, pokud jde o hlediska vymezená v této smlouvě. 3. Unie má pravomoc vyvíjet činnost v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a vesmíru, zejména vymezovat a provádět programy, avšak výkon této pravomoci nesmí členským státům bránit ve výkonu jejich pravomoci. 4. Unie má pravomoc vyvíjet činnost a provádět společnou politiku v oblasti rozvojové spolupráce a humanitární pomoci, avšak výkon této pravomoci nesmí členským státům bránit ve výkonu jejich pravomoci. 4
5 Exkurs: Základní náležitosti svrchovaného, demokratického právního státu 3. V odstavcích svého návrhu se navrhovatelé pokusili přesně vymezit základní náležitosti svrchovaného, demokratického právního státu. 4. Podstatou právního státu je existence a dodržování pravidel (odst. 15 návrhu), která musí být: - stanovena předem (odst. 18), - přiměřeně obecná (odst. 19), - splnitelná a vynutitelná (odst. 20), - státem dodržována a vynucována (odst. 21), - relativně stabilní (odst. 22), - co nejjednoznačněji vyjádřená (odst. 23), - dostatečně srozumitelná (odst. 24), a - přehledná, tj. vyjádřená lidem dostatečně srozumitelnou formou (odst. 25). 5. Za základní náležitosti demokratického státu navrhovatelé považují: - princip vlády lidu, resp. vlády většiny (odst. 30), - princip omezené vlády, odvozený z principu osobní svobody (odst. 31), - princip ochrany menšin (odst. 32), - princip rovnosti šancí (odst. 33), - princip autonomie (odst. 34), - princip kontroly moci (odst. 35), - princip dělby moci (odst. 36), - princip pravidelných voleb (odst. 37), a - princip politické neutrality ústavy (odst. 38). 6. Na základě dřívějších nálezů Ústavního soudu pak navrhovatelé shrnuli následující principy vymezující pojem svrchovanost: - Česká republika smí podle článku 10a své Ústavy přenést na mezinárodní organizaci nebo instituci výkon některých pravomocí orgánů České republiky, ale nikoli svou svrchovanost samu (odst. 44); - Česká republika smí takto přenést jen část svých pravomocí, nikoli všechny (odst. 45); - nepřenosné zejména jsou následující pravomoci: - rozhodování o příjmech a výdajích (odst. 52), - rozhodování o obraně České republiky obecně a o obraně demokratického právního státu zvláště (odst. 53), - rozhodování o tom, co je trestným činem, o vině a trestu (odst. 54), - rozhodování o zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti v České republice a obecně o policejní pravomoci v užším slova smyslu; a soudní a policejní rozhodování v klasickém, nejširším slova smyslu, tj. na území České republiky nesmí vyvíjet činnost soudní a správní orgány jiné moci, s výjimkou případů mezinárodní justiční spolupráce (odst. 54); a 5
6 - rozhodování, které má mimořádné dopady na kulturní a společenský život české společnosti (odst. 55); - mezinárodní organizace či instituce, na kterou Česká republika přenesla výkon pravomocí některých svých orgánů, nesmí tyto pravomoci vykonávat v rozporu s principy demokratického právního státu (odst. 46); a - Česká republika, resp. její Ústavní soud musí mít kontrolu a poslední slovo ve sporech o rozsah přenosu pravomocí a o soulad jejich výkonu s principy demokratického právního státu (odst. 47); - právo vystoupit z mezinárodní organizace či instituce a na ni přenesené pravomoci vzít zpět (odst. 58 návrhu). Konec exkursu 7. Sdílené pravomoci navrhovatelé považují za velmi široce a příliš obecně vymezené v důsledku toho je lze cestou extenzivního výkladu dále rozšiřovat. Není zřejmé, na co vše až bude v budoucnosti možné vztáhnout takové pojmy, jako ochrana spotřebitele či životní prostředí. Princip subsidiarity má toto široké vymezení mírnit, je však jen slabou, snadno obejitelnou pojistkou proti mocenské expanzi orgánů EU. Mnohem silnější pojistkou by byl výčet oblastí, do kterých EU v žádném případě zasahovat nesmí nic takového bohužel Smlouva o fungování EU neobsahuje. Ve výsledku tak objem přenesených, resp. potenciálně přenesených pravomocí, není přesně určitelný. To je v rozporu s principem přiměřené obecnosti právních předpisů (odst. 19 návrhu) a se zásadou, že Česká republika smí podle článku 10a své Ústavy přenést jen část pravomocí svých orgánů, nikoli všechny (a to ani potenciálně). Vymezení sdílených pravomocí provedené článkem 4 Římské smlouvy je proto v rozporu jednak s článkem 1, odst. 1, jednak s článkem 10a Ústavy České republiky. 8. Článek 2 odst. 4 Římské smlouvy nadto konstatuje, že společná zahraniční a bezpečnostní politika má vést k vymezení společné obranné politiky. I to samo o sobě je v rozporu s článkem 1 odst. 1 a s článkem 10a Ústavy platí zde stejná argumentace, která platí pro článek 42 Maastrichtské smlouvy (ve znění Lisabonské smlouvy) ta je obsažena zejména v odstavcích návrhu. 9. Problematická je i výlučná pravomoc Unie. Navrhovatelé nezpochybňují přenesení v článku 3 vyjmenovaných pravomocí na EU. Problém shledávají v tom, že EU sice tyto pravomoci má, resp. je získá, ale není bez dalšího povinna je vykonávat, popř. se jí nepodaří shodnout se na vhodné právní úpravě; současně členské státy tyto pravomoci ztrácí, tj. nesmějí je vykonávat, a to právě i v situaci, kdy se Unie nedokázala shodnout, jaká pravidla mají v určité oblasti platit. Může proto nastat i situace, že v oblastech výlučné působnosti Unie nebudou platit žádná pravidla. A to je v příkrém rozporu se samou podstatou právního státu, kterou je existence pravidel, tj. dát jednotlivcům i jejich různým skupinám alespoň relativní jistotu, jaké následky bude jejich chování mít, a tím jim usnadnit rozhodování a vzájemnou koexistenci (odst. 15 návrhu). 10. Navrhovatelé uzavírají, že výlučná pravomoc EU obecně odporuje článku 1 odst. 1 i článku 10a Ústavy České republiky. V souladu s nimi je pouze takový přenos pravomoci, kde výsledkem je sdílená pravomoc, tedy situace, kdy nehrozí, 6
7 že by nějaká oblast zůstala zcela bez věcné právní úpravy. Přenos pravomocí ve smyslu článků 3 a 4 není ohraničený, rozpoznatelný a dostatečně určitý. Trestní pravomoc Unie 11. Navrhovatelé již několikrát uvedli svůj názor, že rozhodování o tom, co je trestným činem a jaké tresty mají být za trestné činy uloženy, patří k těm pravomocem orgánů státu, které nemohou být přeneseny podle článku 10a Ústavy (odst. 54 návrhu, resp. odst. 6 tohoto jeho doplnění). 12. Článek 83 Římské smlouvy má po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost znít: Článek Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem stanovit formou směrnic minimální pravidla týkající se vymezení trestných činů a sankcí v oblastech mimořádně závažné trestné činnosti s přeshraničním rozměrem z důvodu povahy nebo dopadu těchto trestných činů nebo kvůli zvláštní potřebě potírat ji na společném základě. Jsou to tyto oblasti trestné činnosti: terorismus, obchod s lidmi a sexuální vykořisťování žen a dětí, nedovolený obchod s drogami, nedovolený obchod se zbraněmi, praní peněz, korupce, padělání platebních prostředků, trestná činnost v oblasti výpočetní techniky a organizovaná trestná činnost. Na základě vývoje trestné činnosti může Rada přijmout rozhodnutí určující další oblasti trestné činnosti, které splňují kritéria uvedená v tomto odstavci. Rozhoduje jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu. 2. Ukáže-li se, že sbližování trestněprávních předpisů členského státu je nezbytné pro zajištění účinného provádění politiky Unie v oblasti, která byla předmětem harmonizačního opatření, mohou směrnice stanovit minimální pravidla pro vymezení trestných činů a sankcí v dané oblasti. Tyto směrnice se přijmou stejným řádným nebo zvláštním legislativním postupem, který byl použit pro přijetí dotyčných harmonizačních opatření, aniž je dotčen článek Pokud se člen Rady domnívá, že by se návrh směrnice podle odstavce 1 nebo 2 dotkl základních aspektů jeho systému trestního soudnictví, může požádat, aby se návrhem zabývala Evropská rada. V takovém případě se řádný legislativní postup pozastaví. Po projednání, a pokud bylo dosaženo konsensu, Evropská rada do čtyř měsíců od tohoto pozastavení vrátí návrh zpět Radě, která ukončí pozastavení řádného legislativního postupu. Není-li dohody dosaženo a pokud si alespoň devět členských států přeje navázat posílenou spolupráci na základě dotčeného návrhu směrnice, oznámí to ve stejné lhůtě Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. V takovém případě se povolení k zavedení posílené spolupráce podle čl. 20 7
8 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii a čl. 329 odst. 1 této smlouvy považuje za udělené a použijí se ustanovení o posílené spolupráci. 13. Z textu je zřejmé, že Evropské unii se má dostat vlastní trestněprávní pravomoci. To samo o sobě odporuje článku 1 odst. 1 Ústavy, resp. článku 10a Ústavy České republiky. 14. Nadto tato pravomoc nemá jasné kontury, Rada spolu s Evropským parlamentem může Rada oblast své trestní jurisdikce dále rozšiřovat. I přenos pravomocí ve smyslu článku 83 proto není ohraničený, rozpoznatelný a dostatečně určitý. Implicitní vnější pravomoci Unie 15. Článek 216 Smlouvy o fungování EU zakládá tzv. implicitní vnější pravomoc Unie. Ta se dosud opírá pouze o judikaturu Evropského soudního dvora (tzv. doktrína AETR) na jejím základě smí EU uzavírat v oblasti své vlastní působnosti i mezinárodní smlouvy s třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi. Článek 216 se snaží tuto doktrínu kodifikovat a zní: 1. Unie může uzavřít dohodu s jednou nebo více třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi, stanoví-li tak Smlouvy nebo je-li uzavření dohody buď nezbytné k dosažení cílů stanovených Smlouvami v rámci politik Unie, nebo je stanoveno právně závazným aktem Unie, nebo se může dotknout společných pravidel či změnit jejich oblast působnosti. 2. Dohody uzavřené Unií jsou závazné pro orgány Unie i pro členské státy. 16. Přesto, že tento článek byl napaden již návrhem Senátu, navrhovatelé se domnívají, že zde jsou další okolnosti, na které Senát v roce 2008 výslovně nepoukázal a Ústavní soud se s nimi proto nevypořádal, přestože se jich sám dotkl. 17. Senát primárně zpochybnil uzavírání smluv ve výlučné kompetenci Unie, jejichž množina se Lisabonskou smlouvou rozšiřuje, a v jejichž důsledku se může stát ve spojení s tím, že k přijetí mezinárodního závazku stačí Radě kvalifikovaná většina hlasů že Česká republika bude vázána smlouvou, která vůbec neprošla vnitrostátním ratifikačním procesem a se kterou Česká republika vůbec nemusí souhlasit (v Radě hlasovala proti ni). 18. Ústavní soud na to uvedl, že uzavírání mezinárodních smluv je výkonem kompetence Společenství navenek. Jedná se o oblasti, kde státy přenesly kompetence na Společenství, takže je logické, že závazky přijímá Společenství prostřednictvím svých orgánů a procedur, nikoliv prostřednictvím orgánů a procedur členských států, které se uplatní jen tam, kde nebyla kompetence přenesena (odst. 182 nálezu Ústavního soudu ze dne 26. listopadu 2008, sp. zn. Pl.ÚS 19/08, který byl publikován pod č. 446/2008 Sb.). 8
9 19. Ústavní soud se však vůbec nezabýval otázkou, zda přenos pravomoci podle článku 216 Římské smlouvy je v souladu s článkem 10a, resp. s článkem 1 odst. 1 Ústavy. Podle názoru navrhovatelů nikoli, protože terminologií Ústavního soudu není ohraničený, rozpoznatelný a dostatečně určitý. 20. Ústavní soud dále konstatoval: "183. V této souvislosti lze ještě dodat, že čl. 216 nelze vykládat jako kompetenční normu, která by extendovala pravomoci Unie; naopak článek 216 konstatuje jen to, že Unie v rámci svých pravomocí prostě uzavírá mezinárodní smlouvy. Pravomoci přitom nejsou definovány tímto čl. 216, ale konkrétními ustanoveními zejména samotné Smlouvy o fungování EU. Nejedná se tedy o výraznou změnu proti dosavadnímu právnímu stavu; jediný podstatnější rozdíl je ten, že Unie získává možnost uzavírat mezinárodní smlouvy i v oblasti tzv. druhého a třetího pilíře, zavedených Maastrichtskou smlouvou." Na druhou stranu je však možné připustit, že vzhledem k výše citovanému posudku Soudního dvora 1/03 je již jasné, že navenek může EU vykonávat více pravomocí, než které jí náležejí dovnitř; v podrobnostech např. Bříza, P.: Evropský soudní dvůr: Posudek k nové Luganské úmluvě značně posiluje vnější pravomoci Společenství, Právní rozhledy č. 10/2006, , s V tomto směru by se v případě rigoróznějšího přezkumu jednalo o zvážení kritéria ohraničenosti pravomocí přenesených na EU v oblasti vnějších vztahů a kontroly jejich výkonu." "186. Na druhé straně je však třeba zdůraznit, že citovaný článek 216 je pro svou vágnost na hranici slučitelnosti s nároky na normativní vyjádření právního textu, které plynou z principů demokratického právního státu. Sám Ústavní soud zabývaje se na jiném místě obsahem přenosu pravomocí ve smyslu čl. 10a Ústavy dovodil, že tento přenos musí být ohraničený, rozpoznatelný a dostatečně určitý. Právě určitelnost přenosu pravomocí na mezinárodní organizaci je v článku 216 Smlouvy o fungování EU dosti problematická; již na první pohled je patrno, že jeho formulace ( nebo buď nebo nebo či ) jsou kaučukové, vágní a nesnadno předvídatelné. V tomto směru se lze pro porovnání zmínit např. o obecně známé ustálené judikatuře Evropského soudu pro lidská práva, která pokud se týká pojmu zákon vyžaduje, aby byl dostupný, přesný a s předvídatelnými následky. I když si Ústavní soud uvědomuje, že požadavky na přesnost mezinárodní smlouvy nelze (patrně) vykládat tak striktně jako je tomu u zákona, přesto dovozuje, že základní prvky přesnosti, určitosti a předvídatelnosti právní úpravy musí splňovat i mezinárodní smlouva. To je však u článku 216 Smlouvy o fungování EU dosti sporné; nicméně to nezachází tak daleko, že by Ústavní soud mohl a měl vyslovit toliko pro výše uvedené normativní vyjádření daného textu že je citovaný článek 216 v rozporu s ústavním pořádkem České republiky." Navrhovatelé považují za nezbytné a žádají Ústavní soud, aby článek 216 Římské smlouvy tomuto rigoróznějšímu přezkumu podrobil je třeba mít jistotu o souladu Lisabonské smlouvy s ústavním pořádkem, a má-li sám Ústavní soud 9
10 pochybnosti o souladu článku 216 Smlouvy o fungování EU s ústavou, nelze se takovému přezkumu vyhnout a citovaný odstavec 186 nálezu tuto roli plnit nemůže na to je sám příliš neurčitý a vágní. Navrhovatelé proto výslovně zpochybňují soulad přenosu pravomocí podle článku 216 s ústavním pořádkem, a to z důvodů výše uvedených. Závěr 21. Navrhovatelé se nemohou zbavit dojmu, že Ústavní soud při posuzování Lisabonské smlouvy s ústavním pořádkem byl zatím vždy v případě jakýchkoli pochybností spíše na straně Lisabonské smlouvy než na straně ústavního pořádku. Ústavní soud má značnou míru výkladové volnosti a snahu postupovat účelově tak, aby Lisabonská smlouva mohla být prohlášena za neodporující ústavnímu pořádku, nelze Ústavnímu soudu bohužel upřít. To a též některá veřejná vystoupení soudců Ústavního soudu budí dojem, že je rozhodnuto už předem. 22. Navrhovatelé se domnívají, že Ústavní soud by měl postupovat přesně obráceně, neměl by pro svůj výrok hledat více či méně vhodné odůvodnění, ale právě až na základě svých úvah a precizních analýz dospět k výroku nálezu. Speciálně u mezinárodních smluv by měl být dvojnásob opatrný, protože v jejich případě je vyloučen následný přezkum. V této souvislosti si navrhovatelé dovolují citovat z ústního vyjádření prezidenta republiky Václava Klause při prvním projednávání Lisabonské smlouvy dne 25. listopadu 2008 před Ústavním soudem: "Na závěr bych chtěl vyjádřit své přesvědčení, že účelem řízení o souladu mezinárodních smluv podle čl. 10a a čl. 49 Ústavy s naším ústavním pořádkem je preventivní eliminace situací, kdy by Česká republika převzala mezinárodní závazek, který by byl v rozporu s ústavním pořádkem. Proto se domnívám, že by Ústavní soud v případě pochybností o souladu či nesouladu mezinárodní smlouvy s ústavním pořádkem měl spíše učinit závěr o jejím rozporu s ústavou. V tomto se odkazuji na komentář Elišky Wagnerové a dalších k zákonu o Ústavním soudu vydaný nakladatelstvím ASPI v loňském roce, kde se doslova říká: Ústavní soud by se v tomto typu řízení neměl pokoušet rozpor odstraňovat konformním výkladem ať už jedním či druhým směrem... Jakékoliv pochybnosti o nesouladu by jej spíše měly vést k závěru o obsahovém rozporu. Rozhodování v případě pochybností by proto vždy mělo být ve prospěch ústavního pořádku, nikoliv proti němu." 23. Navrhovatelé se s tímto názorem nejen prezidenta republiky, ale i místopředsedkyně Ústavního soudu zcela ztotožňují a pouze vyjadřují politování nad tím, že Ústavní soud se k tomuto argumentu nejenže nevyjádřil, ale nezmínil jej ani ve shrnutí prezidentova vystoupení. Vyzývají Ústavní soud, aby toto nedopatření napravil nyní a buď vysvětlil, proč princip, že rozhodování v případě mezinárodních smluv má dát v případě jakýchkoli pochybností vždy přednost ústavnímu pořádku před mezinárodní smlouvou, neplatí, nebo se jím řídil při posuzování návrhu a tohoto jeho doplnění. * * * 10
11 Zcela závěrem navrhovatelé shrnují svůj návrh na posouzení souladu Lisabonské smlouvy, jak vyplývá z tohoto doplnění: Skupina senátorů podává návrh, aby - Ústavní soud posoudil soulad Lisabonské smlouvy pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství (dále též jen Lisabonská smlouva ), resp. jednotlivých níže uvedených ustanovení Smlouvy o Evropské unii, ve znění Lisabonské smlouvy (dále též jen Maastrichtská smlouva ), a Smlouvy o fungování Evropské unie, ve znění Lisabonské smlouvy (dále též jen Římská smlouva ), s ústavním pořádkem, resp. s jeho jednotlivými, níže uvedenými ustanoveními. S odvoláním se na body nálezu Ústavního soudu ze dne 26. listopadu 2008, sp. zn. Pl.ÚS 19/08, který byl publikován pod č. 446/2008 Sb. (dále též jen nález ve věci Lisabonské smlouvy ), zde citované v odstavci 8 níže, navrhovatelé výslovně zpochybňují: I. soulad: - Lisabonské smlouvy jako celku, - Maastrichtské smlouvy jako celku, a - Římské smlouvy jako celku s článkem 1 odst. 1 Ústavy, resp. s článkem 2 odst. 1 Listiny základních práv a svobod; II. soulad následujících článků Maastrichtské smlouvy: - článku 7 jako celku a zejména v něm obsažených slovních spojení zřejmé nebezpečí, závažně poruší a určitá práva a ustanovení Přitom přihlédne k možným důsledkům takového pozastavení pro práva a povinnosti fyzických a právnických osob. s článkem 1 odst. 1 Ústavy; - článku 8 jako celku a zejména pokud jde o slovní spojení výsadní vztahy a úzké vztahy s článkem 1 odst. 1 Ústavy; - článku 10 odst. 1 s článkem 1 odst. 1 a s článkem 10a Ústavy; - článku 17 odst. 1 a odst. 3, druhého pododstavce, s článkem 1 odst. 1 Ústavy a s článkem 2 odst. 1 Listiny základních práv a svobod; - článku 20 jako celku s článkem 1 odst. 1 a s článkem 10a Ústavy; - článku 21 odst. 2, písm. h) s článkem 1 odst. 1 Ústavy a s článkem 2 odst. 1 Listiny základních práv a svobod; - článku 42 odst. 2 s článkem 1 odst. 1 a 2 Ústavy; a - článku 50 odst. 2 4 s článkem 1 odst. 1 a s článkem 10a Ústavy; III. soulad následujících článků Římské smlouvy: - článků 2, 3 a 4; - článku 78 odst. 3; - článku 79 odst. 1; - článku 83; a - článku 216; s článkem 1 odst. 1 Ústavy České republiky, resp. s článkem 10a Ústavy České republiky. 11
12 IV. V souvislosti s tím navrhovatelé žádají, aby Ústavní soud konstatoval, že Rozhodnutí hlav států nebo předsedů vlád zasedajících v Evropské radě ve vztahu k obavám irského lidu týkajícím se Lisabonské smlouvy, kterým ve dnech 18. a 19. června 2009 doplnila některá ustanovení Lisabonská smlouvy, je mezinárodní smlouvou podle článku 10a Ústavy a jako takové vyžaduje souhlas obou komor Parlamentu daný ústavní většinou, jinak není ve vztahu k České republice aplikovatelné. P o d p i s 12
Zásada svěřených pravomocí Typy pravomocí EU
Pravomoci EU 301 Zásada svěřených pravomocí Typy pravomocí EU Článek 5 Smlouvy o EU 2. Podle zásady svěření pravomocí jedná Unie pouze v mezích pravomocí svěřených jí ve Smlouvách členskými státy pro dosažení
Lisabonská smlouva. Evropa států a Evropa občanů. JUDr.. PhDr. Petr Kolář, Ph.D.
Lisabonská smlouva Evropa států a Evropa občanů JUDr.. Lenka Pítrová, CSc. JUDr.. PhDr. Petr Kolář, Ph.D. 2008 Hlava II SEU: Ustanovení o demokratických zásadách Členské státy Občané členských států Hlava
Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1
Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Tato příloha obsahuje seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup stanovený
Právní subjektivita ES, právní povaha EU, evropské právo a trestní právo hmotné
Právní subjektivita ES, právní povaha EU, evropské právo a trestní právo hmotné 3.10.2012 Evropské trestní právo prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., Dsc. Jaroslav.Fenyk@law.muni.cz Základní pojmy Europeizace
Trestní právo (hmotné a procesní) v evropském prostředí. prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., Dsc.
Trestní právo (hmotné a procesní) v evropském prostředí prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., Dsc. Jaroslav.Fenyk@law.muni.cz Europeizace práva proces, v němž se v určité právní oblasti projevuje vliv evropského
HISTORIE EVROPSKÉ INTEGRACE Evropské právo (BEP301Zk) Helena Bončková
HISTORIE EVROPSKÉ INTEGRACE Evropské právo (BEP301Zk) Helena Bončková (helena.bonckova@mail.muni.cz) OBSAH SEMINÁŘE Úvod do předmětu Evropské právo koncepce předmětu podmínky ukončení literatura Historie
ZÁKON ze dne 2018, ČÁST PRVNÍ Změna zákona o Ústavním soudu
ZÁKON ze dne 2018, kterým se mění zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich Parlament se usnesl na tomto
A. Smlouva o Evropské unii
SROVNÁVACÍ TABULKY UVEDENÉ V ČLÁNKU 5 LISABONSKÉ SMLOUVY Článek 3 (zrušen) (1) Článek 3a Článek 4 Dosavadní číslování Smlouvy o Evropské unii HLAVA I SPOLEČNÁ USTANOVENÍ A. Smlouva o Evropské unii HLAVA
Č ESKÁ REPUBLIKA NÁLEZ. Ústavního soudu
Č ESKÁ REPUBLIKA NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl dne 3. listopadu 2009 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka, Františka Duchoně, Vlasty
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o uzavření Protokolu o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti Evropským společenstvím
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 23.2.2009 KOM(2009)81 v konečném znění 2009/0023 (CNS) C6-0101/09 Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uzavření Protokolu o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti Evropským
Alexandra Vondry. Pane předsedo, ctihodný soude, vláda předložila dne 29. ledna 2008 oběma komorám Parlamentu
Pane předsedo, ctihodný soude, vláda předložila dne 29. ledna 2008 oběma komorám Parlamentu ČR k ratifikaci ve smyslu čl. 10a Ústavy ČR Smlouvu pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení
KONFERENCE ZÁSTUPCŮ VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ. Brusel, 13. října 2004 CIG 87/1/04 REV 1. Smlouva o Ústavě pro Evropu. Předmět: CIG 87/1/04 REV 1
KONFERENCE ZÁSTUPCŮ VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ Brusel, 13. října 2004 CIG 87/1/04 REV 1 Předmět: Smlouva o Ústavě pro Evropu CIG 87/1/04 REV 1 CS OBSAH PREAMBULE ČÁST I HLAVA I - VYMEZENÍ A CÍLE UNIE HLAVA II
Evropské mezinárodní právo soukromé a procesní. JUDr. Klára Drličková, Ph.D.
Evropské mezinárodní právo soukromé a procesní JUDr. Klára Drličková, Ph.D. Obsah předmětu Opakování mezinárodní právo soukromé, právo EU Evropský justiční prostor pojem, vývoj, současný stav Určování
Konsolidované úplné znění. S t a t u t u vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před Soudním dvorem Evropské unie
Konsolidované úplné znění S t a t u t u vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před Soudním dvorem Evropské unie ve znění usnesení vlády č. 113 ze dne 4. února 2004 a usnesení č. 382 ze dne
N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR
N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR Senát Parlamentu České republiky s o u h l a s í s ratifikací Dohody mezi Českou republikou a Dánským královstvím o změnách a ukončení platnosti
Mezinárodní a nadnárodní aspekty veřejné politiky
Veřejné politiky 2 Mezinárodní a nadnárodní aspekty veřejné politiky Úvodem VEP: realizace společenského zájmu, problému (zdraví, zaměstnanost, doprava ) Tlak zájmových skupin Preference voličů Rozhodnutí
Výbor pro právní záležitosti SDĚLENÍ ČLENŮM (32/2010)
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro právní záležitosti 8. 12. 2010 SDĚLENÍ ČLENŮM (32/2010) Věc: Odůvodněné stanovisko Poslanecké sněmovny Lucemburského velkovévodství k návrhu nařízení Evropského parlamentu
V l á d n í n á v r h. ZÁKON ze dne , kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů
V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne.. 2015, kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V 6 odst.
dvůr rozhodl předložit následující úvahy týkající se zvláštního aspektu, který souvisí se způsobem fungování soudního systému Unie.
Diskuzní dokument Soudního dvora Evropské unie o některých aspektech přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod 1 Stockholmský program přijatý Evropskou radou
Právní záruky ve veřejné správě
Právní záruky ve veřejné správě Spravedlivé správní řízení (Správní řízení v kontextu čl. 6 Evropské úmluvy) olga.pouperova@upol.cz Struktura přednášky: Čl. 6 Evropské úmluvy 1) Vztahuje se na správní
Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01)
30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01) 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/3 Obsah SMLOUVA
Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o podpisu Úmluvy Rady Evropy o předcházení terorismu (CETS č. 196) jménem Evropské unie
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 15.6.2015 COM(2015) 292 final 2015/0131 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o podpisu Úmluvy Rady Evropy o předcházení terorismu (CETS č. 196) jménem Evropské unie CS CS 1. SOUVISLOSTI
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 188/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 188/0 Návrh poslanců Stanislava Grospiče, Zuzky Bebarové-Rujbrové a Zdeňka Ondráčka na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní
Část třetí Řízení v prvním stupni
Část třetí / Hlava první Část třetí Řízení v prvním stupni Hlava první Průběh řízení Místní příslušnost / 39 / Občanské soudní řízení 84 Úplné znění 84 v tomto znění od 1. 1. 2001 poslední změna zákonem
Účinky Lisabonské smlouvy na konkurenceschopnost Evropské unie a jejích členských států
Účinky Lisabonské smlouvy na konkurenceschopnost Evropské unie a jejích členských států Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Potenciální
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 7.11.2011 KOM(2011) 704 v konečném znění 2011/0310 (COD) C7-0395/11 Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY kterým se mění nařízení (ES) č. 428/2009, kterým se zavádí
N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR
N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR Senát Parlamentu České republiky s o u h l a s í s ratifikací Protokolu mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o změně Dohody mezi vládou
V l á d n í n á v r h,
V l á d n í n á v r h, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Maltou o ukončení platnosti Dohody mezi Českou republikou a Maltou
Normativní smlouvy. 1) dvoustranné ujednání = právní úkon 2) normativní = pramen práva. 1) vnitrostátní / kolektivní smlouvy/ 2) mezinárodně-právní
Normativní smlouvy Charakter smluv : 1) dvoustranné ujednání = právní úkon 2) normativní = pramen práva Druhy : 1) vnitrostátní / kolektivní smlouvy/ 2) mezinárodně-právní Kolektivní smlouvy Povaha : 1/
Delegace naleznou v příloze odtajněné znění výše uvedeného dokumentu.
Rada Evropské unie Brusel 10. června 2015 (OR. en) 10817/10 DCL 1 ODTAJNĚNÍ Dokument: Ze dne: 8. června 2010 Nový status: Předmět: ST 10817/10 RESTREINT UE veřejné FREMP 27 JAI 523 COHOM 153 COSCE 17 Rozhodnutí
L 351/40 Úřední věstník Evropské unie
L 351/40 Úřední věstník Evropské unie 20.12.2012 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1219/2012 ze dne 12. prosince 2012, kterým se stanoví přechodná úprava pro dvoustranné dohody o investicích
15308/14 SH/pp,izk DGD 2
Rada Evropské unie Brusel 19. listopadu 2014 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2014/0278 (NLE) 15308/14 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět: PROAPP 28 JAI 851 CATS 172 SCHENGEN 45 COMIX 599 ROZHODNUTÍ
V l á d n í n á v r h ZÁKON. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I
V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne. 2018, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců
Návrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.7.2013 COM(2013) 555 final 2013/0269 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uzavření dohody mezi Evropskou unií a Francouzskou republikou týkající se uplatňování právních předpisů
Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky
Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Zemánka (soudce zpravodaj) a soudců Radovana Suchánka a Vojtěcha Šimíčka o ústavní stížnosti
AKT RADY. ze dne 23. července 1996
AKT RADY ze dne 23. července 1996 vypracovávající protokol o výkladu úmluvy o zřízení Evropského policejního úřadu, prostřednictvím předběžných opatření, Soudním dvorem Evropských společenství, na základě
Stanovisko č. 3/2018. k návrhu seznamu příslušného dozorového úřadu Bulharska, který obsahuje
Stanovisko č. 3/2018 k návrhu seznamu příslušného dozorového úřadu Bulharska, který obsahuje operace zpracování podléhající požadavku na posouzení vlivu na ochranu osobních údajů (čl. 35 odst. 4 obecného
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VIII. volební období 167/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VIII. volební období 167/0 Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů
PŘÍLOHY SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Nový postup EU pro posílení právního státu
EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne 11.3.2014 COM(2014) 158 final ANNEXES 1 to 2 PŘÍLOHY SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Nový postup EU pro posílení právního státu CS CS Příloha I: Právní
III. Odůvodnění. Obecná část
Odůvodnění III. Obecná část Návrh vyhlášky o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o změně vyhlášky č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých
Přijato dne 4. prosince Přijato
Stanovisko č. 25/2018 k návrhu seznamu příslušného dozorového úřadu Chorvatska, který obsahuje operace zpracování podléhající požadavku na posouzení vlivu na ochranu osobních údajů (čl. 35 odst. 4 obecného
Příloha usnesení vlády ze dne 17. února 2016 č. 147
Příloha usnesení vlády ze dne 17. února 2016 č. 147 Vyjádření vlády České republiky k návrhu Obvodního soudu pro Prahu 1 na zrušení ustanovení 3 odstavce 1 písmeno b), 3 odstavce 3, 5 odstavce 1 a 7 odstavce
zvýšená ochrana je dána slabším postavením spotřebitele informační asymetrie
Monika Matysová Spotřebitel? zvýšená ochrana je dána slabším postavením spotřebitele informační asymetrie 70. léta 20. století Pařízský sumnit 1972: Předběžný program EHS o ochraně spotřebitele a informační
PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU. hospodářského zájmu. ochrany osobních údajů. základě státní příslušnosti. a pobytu občanů Unie
PŘÍLOHA III PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU 1 Článek 14 Právní základ Popis Požadavky postupu 1 Čl. 15 odst. 3 Čl. 16 odst. 2 Článek 18 Čl. 19 odst. 2 Čl. 21 odst. 2 Článek 24 Článek 33 Čl.
ROZHODNUTÍ. s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 53 odst. 1, články 62 a 114 ve spojení s čl. 218 odst.
L 118/6 ROZHODNUTÍ ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2017/783 ze dne 25. dubna 2017 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve Smíšeném výboru EHP ke změně přílohy IV (Energetika) Dohody o EHP (třetí energetický
Pracovní překlad Úmluva o ochraně finančních zájmů Evropských společenství uzavřená na základě článku K.3 Evropské unie (ze dne 26.
Pracovní překlad Úmluva o ochraně finančních zájmů Evropských společenství uzavřená na základě článku K.3 Evropské unie (ze dne 26.července 1995) VYSOKÉ SMLUVNÍ STÁTY, členské státy Evropské unie, S odvoláním
R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
9 As 47/2010-57 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Davida
Aktuální právní informace
Aktuální právní informace Únor 2012 Novela zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů: posílení ochrany spotřebitele ve sporech ze spotřebitelských smluv Dne 1.4.2012 vstoupí v účinnost významná
Mezivládní organizace jediná úroveň
Mezivládní organizace jediná úroveň State E State F State D State C Mezivládní organizace State B State A State G Nadstátní organizace dvouúrovňová soustava State E Nadstátní organizace State F State D
Související právní předpisy: Nařízení EMAS Vodní zákon
povrchových stanoví vodoprávní úřad nejvýše přípustné hodnoty jejich množství a znečištění. Při tom se vychází z nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových
Lisabonská smlouva pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského
Pl. ÚS 19/08 Plénum Ústavního soudu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil,
Poslanecký návrh ZÁKON ze dne 2017, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů
Poslanecký návrh ZÁKON ze dne 2017, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č.
Správní právo pojem, zařazení, úloha, předmět, systém, prameny. Ústavní základy a právní regulace veřejné správy.
BEP302Zk Veřejná správa v ČR a v Evropě Správní právo pojem, zařazení, úloha, předmět, systém, prameny. Ústavní základy a právní regulace veřejné správy. Evropské správní právo. (3. 10. 2017) JUDr. Veronika
Návrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 4.5.2015 COM(2015) 194 final 2015/0101 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uzavření Protokolu o odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky k Rámcové úmluvě Světové zdravotnické
II. legislativa zákonodárství legislativní pravomoc legislativní pravomoci nepodmíněnou podmíněnou legislativní působnost (kom- petence)
II. Tvorba práva V širším smyslu je tvorba práva chápána jako vytváření veškerých pravidel chování, kterým stát přiznává ochranu a vynucuje jejich dodržování a plnění v případě jejich porušení. Vynutitelná
Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář
Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy Petr Kolář Hodnoty a cíle Evropské unie Hodnoty EU Dnes čl. 6 SEU: Svoboda, Demokracie, Dodržování lidských práv a základních svobod, Právní stát Nově (převzato
Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o podpisu Dodatkového protokolu k Úmluvě Rady Evropy o předcházení terorismu (CETS č. 196) jménem Evropské unie
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 15.6.2015 COM(2015) 291 final 2015/0130 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o podpisu Dodatkového protokolu k Úmluvě Rady Evropy o předcházení terorismu (CETS č. 196) jménem Evropské
Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva
Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva Smlouvy v EU Evropská unie (tedy EU, dříve Evropská společenství, ES, původně Evropské hospodářské společenství, EHS) je definována smlouvami
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.3.2012 COM(2012) 150 final 2012/0075 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění směrnice 1999/4/ES, 2000/36/ES, 2001/111/ES, 2001/113/ES a 2001/114/ES,
U S N E S E N Í. t a k t o : Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
č. j. 4 Ao 1/2007-43 U S N E S E N Í Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Petra Průchy v právní věci navrhovatele: N.
Výbor pro právní záležitosti ODŮVODNĚNÉ STANOVISKO VNITROSTÁTNÍHO PARLAMENTU K SUBSIDIARITĚ
Evropský parlament 2014-2019 Výbor pro právní záležitosti 4. 11. 2015 ODŮVODNĚNÉ STANOVISKO VNITROSTÁTNÍHO PARLAMENTU K SUBSIDIARITĚ Věc: odůvodněné stanovisko Senátu Parlamentu České republiky k návrhu
Parlament České republiky. Senát. 10. funkční období. N á v r h senátního návrhu zákona,
213 10. funkční období 213 Návrh senátního návrhu zákona Elišky Wagnerové a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
Komp 3/2016-56 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Marie Žiškové, JUDr. Filipa
RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ RADY. ze dne 29. května 2000. o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání ve spojitosti se zaváděním eura
Pracovní překlad RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ RADY ze dne 29. května 2000 o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání ve spojitosti se zaváděním eura (2000/383/JVV) RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem
Podpora pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova ***I
P7_TA-PROV(2012)0279 Podpora pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. července 2012 o návrhu nařízení Evropského
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU)
1.6.2017 L 141/21 ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2017/935 ze dne 16. listopadu 2016 o přenesení pravomoci přijímat rozhodnutí o způsobilosti a bezúhonnosti a o hodnocení splnění požadavků na
A8-0252/ POZMĚŇOVACÍ NÁVRH který předložil Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
9..205 A8-0252/ 00-00 POZMĚŇOVACÍ NÁVRH 00-00 který předložil Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Zpráva Claude Moraes A8-0252/205 Zrušení některých aktů v oblasti policejní spolupráce
Výbor pro právní záležitosti SDĚLENÍ ČLENŮM (53/2011)
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro právní záležitosti 16. 6. 2011 SDĚLENÍ ČLENŮM (53/2011) Věc: Odůvodněné stanovisko Poslanecké sněmovny Italské republiky k návrhu nařízení Evropského parlamentu a
Návrh. ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2009 V. volební období 960 Návrh poslanců Jaroslava Fialy, Marka Bendy, Bohuslava Sobotky, Zdeňka Jičínského a dalších na vydání ústavního zákona, kterým se
Návrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 29.1.2015 COM(2015) 21 final 2015/0013 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o podpisu Úmluvy Organizace spojených národů o transparentnosti v rozhodčím řízení mezi investorem a státem
PŘEZKUM ZMOCNĚNÍ ZÁSTUPCE VEŘEJNOSTI
PŘEZKUM ZMOCNĚNÍ ZÁSTUPCE VEŘEJNOSTI Metodické doporučení Ministerstvo pro místní rozvoj Ústav územního rozvoje srpen 2013 Obsah 1 Úvod 2 Přezkum zmocnění zástupce veřejnosti 2.1 Institut zástupce veřejnosti
***I NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/0023(COD)
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009 2014 Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 6. 6. 2013 2013/0023(COD) ***I NÁVRH ZPRÁVY o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o trestněprávní ochraně eura
Stanovisko č. 4/2018. k návrhu seznamu příslušného dozorového úřadu České republiky, který obsahuje
Stanovisko č. 4/2018 k návrhu seznamu příslušného dozorového úřadu České republiky, který obsahuje operace zpracování podléhající požadavku na posouzení vlivu na ochranu osobních údajů (čl. 35 odst. 4
Politický systém ČR. Politologie a mezinárodní vztahy. Mgr. Vendula Divišová, Oddělení bezpečnostních a obranných studií
Politický systém ČR Politologie a mezinárodní vztahy Mgr. Vendula Divišová, Oddělení bezpečnostních a obranných studií Obsah Základní charakteristiky politického systému ČR Legislativní vymezení Dělba
Česká republika NÁLEZ. Ústavního soudu
Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl dne 9. února 2012 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Jana Musila (soudce zpravodaje) a soudců Vladimíra
R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
6 As 200/2016-18 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu a soudce zpravodaje JUDr. Tomáše Langáška, soudce JUDr.
Č E S K Á R E P U B L I K A U S N E S E N Í. Ú s t a v n í h o s o u d u. Ústavní stížnost s e odmí t á. O d ůvod n ění :
Č E S K Á R E P U B L I K A U S N E S E N Í Ú s t a v n í h o s o u d u Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Davida Uhlíře, soudkyně zpravodajky Kateřiny Šimáčkové a soudce Tomáše Lichovníka
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VIII. volební období 173/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VIII. volební období 173/0 Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů,
PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 15. dubna 2008 (OR. fr) 6655/08 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie ÚVODNÍ POZNÁMKA Tato publikace
Eurocentrum Praha. Mats Braun rodních vztahů v. v. i. Lisabonská smlouva. důvody a důsledky
Eurocentrum Praha 13. 2. 2008 Mats Braun Ústav mezinárodn rodních vztahů v. v. i. Lisabonská smlouva důvody a důsledky Co je Lisabonská smlouva? Proč? Rozšíření EU a efektivnější rozhodování Kdy? Měla
Návrh ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2019 COM(2019) 223 final 2019/0108 (COD) Návrh ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se Itálie zmocňuje, aby se Švýcarskem sjednala a uzavřela dohodu povolující
Praha 16. října 2014 Čj. ČTÚ-59 158/2014-606/IV.vyř. Přílohy. Vážený pane předsedo,
16. října 2014 Čj. ČTÚ-59 158/2014-606/IV.vyř. Přílohy e předsedo, dovolte, abych se na Vás obrátil s následujícím zásadním problémem týkajícím se návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o
Návrh SMĚRNICE RADY,
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.5.2018 COM(2018) 261 final 2018/0124 (CNS) Návrh SMĚRNICE RADY, kterou se mění směrnice 2006/112/ES a 2008/118/ES, pokud jde o zahrnutí italské obce Campione d Italia a
SN 1316/14 rs/mv/kno 1 DG D 2A LIMITE CS
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 30. ledna 2014 (05.02) (OR. en) Interinstitucionální spis: 2013/0268 (COD) SN 1316/14 LIMITE POZNÁMKA Předmět: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č..../20.., kterým se
ZÁKON ze dne 2016, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů
ZÁKON ze dne 2016, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V zákoně č. 234/2014 Sb., o státní službě,
R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
č. j. 5 Afs 69/2010-135 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců Mgr. Jiřího Gottwalda
Vládní návrh ZÁKON. ze dne..2018,
Vládní návrh ZÁKON ze dne..2018, kterým se mění zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto
II. ÚS 2924/13. Text judikátu. Exportováno: , 16: , Ústavní soud
www.iudictum.cz Exportováno: 17. 3. 2017, 16:43 II. ÚS 2924/13 7. 10. 2014, Ústavní soud Text judikátu Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího
Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu
Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Potenciální ekonomické a
ODŮVODNĚNÉ STANOVISKO VNITROSTÁTNÍHO PARLAMENTU K SUBSIDIARITĚ
Evropský parlament 2014-2019 Výbor pro právní záležitosti 20.3.2017 ODŮVODNĚNÉ STANOVISKO VNITROSTÁTNÍHO PARLAMENTU K SUBSIDIARITĚ Věc: Odůvodněné stanovisko francouzského Senátu k návrhu nařízení Evropského
Česká republika NÁLEZ. Ústavního soudu
Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl dne 9. února 2012 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Jana Musila (soudce zpravodaje) a soudců Vladimíra
Zákony pro lidi - Monitor změn (https://apps.odok.cz/attachment/-/down/2ornafjb2lyn) IV. ODŮVODNĚNÍ
IV. ODŮVODNĚNÍ OBECNÁ ČÁST Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejich hlavních principů, zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny Cílem předkládaného
R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
4 Aps 2/2007-79 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Daniely
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU)
6.4.2018 L 90/105 ROZHODNUTÍ ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2018/546 ze dne 15. března 2018 o přenesení pravomoci přijímat kapitálová rozhodnutí (ECB/2018/10) RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ
Stanovisko č. 5/2018. k návrhu seznamu příslušného dozorového úřadu Německa, který obsahuje
Stanovisko č. 5/2018 k návrhu seznamu příslušného dozorového úřadu Německa, který obsahuje operace zpracování podléhající požadavku na posouzení vlivu na ochranu osobních údajů (čl. 35 odst. 4 obecného
N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR
N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR Senát Parlamentu České republiky s o u h l a s í s ratifikací Dohody mezi Českou republikou a Republikou Slovinsko o ukončení platnosti Dohody
Řízení bezpečnosti. Místo úloha veřejné správy v řízení bezpečnosti
Řízení bezpečnosti Místo úloha veřejné správy v řízení bezpečnosti Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu
Pojem a přehled
Právo na spravedlivý proces Pojem a přehled Spravedlnost v soudním rozhodování Spravedlivá aplikace hmotného práva Není součástí práva na spravedlivý proces Spravedlivé řízení Výlučně procesní obsah Podstatou
Rada Evropské unie Brusel 29. září 2014 (OR. en) Uwe CORSEPIUS, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 29. září 2014 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2014/0277 (NLE) 13680/14 NÁVRH Odesílatel: Datum přijetí: 26. září 2014 Příjemce: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generální
Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7, Tel.: 234 665 111, Fax: 234 665 444; e-mail: o @uoou.cz
Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7, Tel.: 234 665 111, Fax: 234 665 444; e-mail: o @uoou.cz STANOVISKO č. 1/2007 červen 2007 Stanovisko k aplikaci práva na ochranu osobních údajů při poskytování informací