Mahlerova pěší procházka po Jihlavě. Propagace významného rodáka. Bakalářská práce

Transkript

1 Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra cestovního ruchu Mahlerova pěší procházka po Jihlavě. Propagace významného rodáka. Bakalářská práce Autor: Veronika Manová Vedoucí práce: Mgr. Tomáš Koukal Jihlava 2009

2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Mahlerova pěší procházka po Jihlavě propagace významného rodáka vypracovala samostatně s pomocí publikací a zdrojů, které uvádím v seznamu pouţité literatury. V Jihlavě dne 10. května Veronika Manová

3 Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu mé práce, panu Mgr. Tomáši Koukalovi, za ochotu a připomínky při tvorbě této práce, dále paní PhDr. Janě Bečkové za cenné informace a rady a za korekturu práce.

4 Anotace práce Tato bakalářská práce na téma Mahlerova procházka po Jihlavě propagace významného rodáka sestává ze dvou hlavních částí, teoretické a praktické. Teoretická část přibliţuje místo, kde malý Gustav Mahler, pozdější vynikající skladatel a dirigent, vyrůstal, tedy Jihlavu, a to jak z hlediska jejího historického vývoje, tak i z hlediska cestovního ruchu. Dále popisuje ţivot a dílo Gustava Mahlera. Praktická část připomíná místa spojená s působením Gustava Mahlera v Jihlavě. Kaţdé místo je zde popsáno a zobrazeno na mapě. Součástí praktické části je trasa Po stopách Gustava Mahlera Jihlavou. Annotation This Bachelor elaboration Machler walking around Jihlava the promotion of significant countryman- consits of two main parts: theoretical and practical. The theoretical part describes the place, where little Gustav Mahler grew up as the ponit of view historical progress as the point of view travel movement and also I decribe the life and publication of Gustav Mahler. The practical part decribes places which are conected with incidence of Gustav Mahler in Jihlava. Each place is described and shown in a map. The practical part includes the trace Through Jihlava to Gustav Mahler.

5 Klíčová slova Historie Jihlavy Jihlava a cestovní ruch Gustav Mahler Gustav Mahler a Jihlava Keywords Jihlava history Jihlava and tourist trade Gustav Mahler Gustav Mahler and Jihlava

6 Obsah Úvod Teoretická část Specifikace města Jihlava Historie města Cestovní ruch v Jihlavě Gustav Mahler Ţivot Dílo Praktická část Vytvoření trasy po stopách Gustava Mahlera Jihlavou Mapa trasy Trasa Místa spojená s Gustavem Mahlerem Znojemská ulice a významné domy číslo 6 a Masarykovo náměstí a významný dům číslo Brněnská ulice a významné domy číslo 3, 25, 29 a Farní 3 - Kostel sv. Jakuba Park Heulos Hluboká ulice a významný dům číslo Kříţová ulice a významné domy číslo 2 a Komenského ulice a významné domy číslo 3 a Benešova ulice Hotel Czap- Ţiţkova ulice č Ţidovský hřbitov Závěr Seznam pouţité literatury... 63

7 Seznam obrázků Seznam příloh... 66

8 Úvod Člověk je takřka jen nástrojem, na němţ hraje vesmír 1, řekl Gustav Mahler. A on byl pozoruhodný nástroj. Jiţ v mladých letech urazil Gustav Mahler dráhu, kterou by mu mohl závidět leckterý starší druh. Prudký, ohnivý, nezkrotné energie, kdyţ šlo o to, proniknout s něčím, co uznal za správné, dovedl se dát do díla s ţivelným zápalem. Jako mnozí jiní hudební skladatelé, tak také umělecky ostře vyhraněný Mahler si musel uznání svého díla tvrdě vybojovat, aby pronikl se svými hudebními skladbami, oduševnělými a nejčistšími ideály hudebního umění. V úsilí o reprodukci své hudební tvorby naráţel na překáţky všeho druhu. Brzy byl však znám jako nadaný, i kdyţ výstřední dirigent, coţ dokládají mnohé karikatury, na kterých byl zpodobněn. Kdo však později viděl toho malého muţe s hladce vyholenou tváří, do které práce a vyčerpávající povolání vryly hluboké vrásky, poprvé dirigovat, netušil, ţe Mahler, jenţ byl v pozdějším věku vtělený klid, býval kdysi bouřlivákem. Své geniální dirigentské nadání rozvinul Mahler jako operní kapelník v Olomouci, v Praze, Kaselu, Lipsku, jako šéf opery v Budapešti, jako kapelník městského divadla v Hamburku a posléze jako umělecký ředitel dvorní opery ve Vídni, vystupoval také jako dirigent při hudebních festivalech a jako geniální interpret velkých hudebních děl na koncertech v největších evropských městech. I řada českých děl byla na popud Mahlera a pod jeho taktovkou na jevištích v Hamburku a ve Vídni provedena. Jako geniální dirigent neměl Mahler váţných soků. Všichni znalci hudby a novináři uznávali jeho zásluhy o hudbu, které získal jako dirigent, dramaturg, reţisér a rádce zpěváků. Mahlerova díla jsou obrazy, v kterých se zrcadlí jeho duševní ţivot, jsou to umělecké projevy jeho génia. Jeho díla si však musela dobýt uznání krok za krokem. 2 Z počátku to šlo velmi pomalu, ale v 60. letech minulého století zaţila Mahlerova hudba pozoruhodnou renesanci. Mahler začal být povaţován za symbol druhé poloviny dvacátého století a tento proces byl urychlen tím, ţe muzikologové ho označili za 1 KLUKANOVÁ, L: Jihlava Gustavu Mahlerovi. Jihlava s. 2 Theodor Fischer in JAROŠ, Z.: Mladý Gustav Mahler a Jihlava. Jihlava, s.

9 duchovního otce dodekafonické školy. Mahlerovo věčné hledání, kladení otázek a tápání, jeho neschopnost najít spojení se společností, jeho komplexy viny, jeho pochyby i úzkosti, to všechno z něj činilo proroka pozdější doby, která byla rovněţ zmítána pochybami a úzkostmi. Mahler patřil k představitelům umění budoucnosti. Přestoţe Mahler nebyl rodákem z Jihlavy, ţil v ní s rodiči od několika měsíců svého ţivota. Jihlava byla jeho kolébkou a měla by ho uctívat jako svého velikého syna. Mahler sám často zdůrazňoval, ţe především dojmy z mládí rozhodují u člověka umělecky nad něho. A poznáme-li ţivotní poměry a duchovní ovzduší, v kterých vyrůstal, lépe porozumíme jeho umělecké tvorbě. Zpracovat bakalářskou práci na téma Mahlerova procházka po Jihlavě propagace významného rodáka jsem uvítala s nadšením. Uţ skoro čtyři roky chodím na brigádu do kavárny Café Mahler, která se nachází v Jihlavě v Domě Gustava Mahlera ve Znojemské ulici a svým způsobem tedy mám ke Gustavu Mahlerovi blízko. Práce je rozdělena na dvě hlavní části: teoretickou a praktickou. V první podkapitole teoretické části se čtenáři dozví něco o místu, kde malý Mahler vyrůstal, tedy o Jihlavě, a to nejen o její historii, ale také o místech, které je zde moţno navštívit a o kulturních akcích, které se v Jihlavě pravidelně konají a mezi které patří i festival Mahler Jihlava. Ten tematizuje trvale aktuálního a moderního skladatele a jednoho z prvních světoobčanů v současném slova smyslu. Druhá podkapitola mapuje Mahlerův ţivot a dílo, přičemţ část, zabývající se působením Mahlera v Jihlavě, je popsána podrobněji. Škoda jen, ţe právě o této části jeho ţivota se zachovalo tak málo dokumentů. V praktické části je čtenář seznámen s místy, která jsou spjata s působením Mahlera v Jihlavě. Ať uţ to jsou budovy škol, kde se učíval, Městské divadlo, kde měl své první veřejné vystoupení, zákoutí, kde se inspiroval pro svoji tvorbu, ale také místa, kde míval jeho otec provozovny a kam za ním malý Mahler jistě docházel. Cílem této práce je nalézt co nejvíce míst, která jsou s Mahlerem spojena, propojením všech těchto míst vytvořit trasu Po stopách Gustava Mahlera Jihlavou.

10 1. Teoretická část 1.1 Specifikace města Jihlava Historie města Uprostřed rozsáhlé Českomoravské vrchoviny leţí starobylé město Jihlava, nejstarší horní město českých zemí a jedno z historicky nejcennějších měst v České republice. Stříbrná horečka, která vypukla po objevení stříbrných rud koncem 40. let 13. století přivedla do slovanské vesnice s kostelíkem sv. Jana Křtitele horníky, řemeslníky a obchodníky z celé Evropy. Malá vesnice jejich náporu a potřebám nestačila, a proto se začalo na protějším břehu řeky budovat nové město. Jiţ před rokem vznikla zakládající listina Jihlavy, která město charakterizovala i z právního hlediska; bohuţel dodnes se nedochovala. Téměř současně byly stavěny tři hlavní církevní stavby farní kostel sv. Jakuba, který byl několikrát zničen poţáry i nepřátelskou palbou za dobývání města, ale vţdy byl opět obnoven, a klášterní komplexy minoritů a dominikánů. Tyto dva řeholní řády se v Jihlavě usadily hned v počátcích města. Pravidelný půdorys pravoúhlé sítě ulic s velkým náměstím uprostřed byl dán stavebním řádem krále Přemysla Otakara II., krále ţelezného a zlatého, z roku Královská privilegia zaručovala městu prosperitu a Jihlava se brzy stala jedním z nejmocnějších měst království. Je pravděpodobné, ţe brzy po svém zaloţení se Jihlava stala největším městem na Moravě a po Praze druhým největším městem českých zemí. Kvetoucí město často hostilo české krále a ti ji obdarovávali různými právy a svobodami vyjádřenými v různých privilegiích. Jihlavu chránilo mohutné opevnění, náměstí lemovaly kamenné domy s podloubím, ve městě se razily mince, první mincovna je datována do roku Jihlava zaujímala přední místo i v oblasti právní poprvé ve střední Evropě zde bylo vedle městského práva kodifikováno i právo horní, které se stalo vzorem pro řadu dalších horních měst. 3 Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. Poslední revize [cit ]. Dostupné z: 4 tamtéţ 5 Stará Jihlava [online]. [cit ]. Dostupné z:

11 Po dlouhá staletí byla Jihlava sídlem vrchního horního soudu. Osudem horních měst je, ţe jejich prosperita netrvá dlouho. Také jihlavské ţíly stříbrné rudy, dostupné tehdejšími dobývacími metodami, se brzy vyčerpaly a ve 14. století bylo město jiţ odkázáno převáţně na obchod a řemesla. Především soukenictví se na tři století stává rozhodujícím hospodářským odvětvím. Výroba v 16. století dosáhla takové úrovně, ţe se Jihlava stala největším střediskem soukenictví v Evropě. Ve stínu sukna zaniká význam dalších řemesel, která ale svojí jakostí výrobků hrála také velmi důleţitou roli. Jihlavští řemeslníci šířili dobré jméno svého města doma i za hranicemi. V roce Jihlavská historie zaznamenává dosud největší poţár, při němţ téměř celé město lehlo popelem. Zkázu přeţily jen kostel sv. Kříţe a dominikánský klášter. Poţár dal základ renesanční Jihlavě. Vzniká jihlavský typ domu s tzv. krytým dvorem, kdy se nad gotickou dolní síní otevírá renesanční prostor horní síně s lodţií s toskánskými sloupy, zaklenutý klenbou a často doplněný freskovou výzdobou. Další ránu město utrţilo za švédské okupace během třicetileté války. Byla vypálena předměstí, pobořena většina domů, ve městě zůstalo z tisíců pouze několik stovek obyvatel a další se vraceli jen pomalu. Po válce byla Jihlava budována jako jedno ze tří moravských pevnostních měst (vedle Brna a Olomouce). Z válečných hrůz a utrpěných škod se Jihlava vzpamatovávala jen zvolna. Opět se začala rozvíjet řemesla a obchod. Do popředí se znovu dostal cech soukeníků. Trvalo více neţ sto let, neţ byly zahlazeny všechny škody a Jihlava dosáhla nového hmotného i kulturního rozvoje. Koncem 17. století byly postaveny první významné sakrální 7 stavby v barokním slohu. Dominantou Horního náměstí se stal od roku 1690 Mariánský sloup, postavený z vlastních prostředků městského lékaře Jakuba Kielmana na památku toho, ţe se Jihlavě vyhnula velká morová epidemie. Ve 2. polovině 17. a v 1. polovině 18. století prošly obdobím úspěšného rozvoje i oba nejstarší církevní řády, sídlící v Jihlavě. Dominikáni si postavili na přelomu obou století nové klášterní budovy. Barokní přestavbou prošel také minoritský klášter. Farního kostela sv. Jakuba se po úpravě hlavního vchodu dotkl barokní sloh významněji aţ na počátku 18. století. 6 Stará Jihlava [online] [cit ]. Dostupné z: náboţenské

12 Ačkoli nejcennější barokní plastiky zůstaly skryty v interiérech kostelů, několik cenných soch zkrášlilo vzhled města i okolí, např. socha Jana Nepomuckého u hřbitova sv. Ducha. V samém závěru barokního období tvořil v Jihlavě sochař Jan Václav Prchal, autor obou kašen na náměstí s postavou Poseidona na horní a Amfitrité na dolní kašně. Barokní sloh převáţil po polovině 17. století i u architektury profánní 8. Některé městské domy se zvedly o jedno patro a dostaly zdobené barokní fasády. Soukenické řemeslo zaznamenalo na přelomu 17. a 18. století nové období rozkvětu. S Jihlavou se nemohlo srovnávat ţádné jiné město monarchie ani v celé střední Evropě. Mistři se specializovali na výrobu sukna pro armádu, část produkce se uplatnila na trzích v cizích zemích. Po ukončení válek s Turky a tzv. války o španělské dědictví 9 počal odbyt váznout a soukenictví upadlo do velké deprese. Upadající výrobu měli pozvednout nizozemští odborníci vyslaní v roce císařovnou Marií Terezií. Jejich pokus zřídit moderně organizovanou manufakturu se však pro odpor mistrů nezdařil. Císařovna pak potvrdila Jihlavě všechna privilegia a udělila městu dva trhy na vlnu a pak ještě čtvrtý, výroční trh. Počátkem 19. století Jihlavané znovu pocítili břemena plynoucí z válečných konfliktů. V roce obsadili město Francouzi společně s bavorským vojskem. Po jejich odchodu zavládl ve městě hlad. Od konce 18. století se v Jihlavě prosadil klasicistní sloh. Nový sloh se projevil hlavně na zdobných fasádách některých měšťanských domů. Po celou 1. polovinu 19. století je postupně vylepšováno a upravováno prostředí ve městě i jeho okolí tak, aby se ţivot v něm stal příjemnější. V roce 1819 ozářilo náměstí a dvě hlavní ulice první noční osvětlení, rozšířené v roce 1824 na celé město. Ve stejném roce byl před kostelem sv. Ignáce a radnicí vybudován první chodník. Po roce 1819 dostalo město i druhé náměstí Jakubské světské, nenáboţenské 9 příčinou byl spor o následnictví na španělském trůně poté, co v roce 1700 vymřela španělská větev Habsburků, konflikt skončil bez jasného vítěze 10 Stará Jihlava [online]. [cit ]. Dostupné z: 11 Stará Jihlava [online]. [cit ]. Dostupné z: 12 tamtéţ

13 Komunikační podmínky se výrazně zlepšily po odstranění obranných staveb před branami a posléze i vlastních bran. Do dnešní doby zůstala stát jen jedna jediná, brána Matky Boţí. Bouřlivý rok začátek nových evropských poměrů, budovaných na principech svobody, ústavnosti a rovnoprávnosti, představoval historický mezník v dějinách samotné Jihlavy. Revoluční události roku 1848 vnesly do společenského a politického dění města nový fenomén, problém národnosti. Probouzející se české národní hnutí začalo získávat ohlas i v Jihlavě, kde byl početní růst české menšiny. Rok 1848 se stal téţ mezníkem hospodářského rozvoje města. Přerod Jihlavy se zastaralými cechovními a manufakturními výrobními vztahy v průmyslové centrum s výrobou koncentrovanou do několika továrních podniků, probíhal velmi obtíţně a pomalu a Jihlava neudrţela krok s vývojem ostatních oblastí Moravy. Postupně vznikaly podniky nejrůznějších oborů továrna na zápalky, továrna na prýmky a stuhy, továrna na kovové výrobky, rafinerie skla apod. Tento rozmach průmyslové výroby rychle přetvářel vzhled města do nové podoby. Počátek 2. poloviny 19. století byl poznamenán také stavbou významných veřejných budov, jeţ přispěly k vybavení města v oblasti sociální a kulturní. V roce 1850 byla slavnostně otevřena nová nemocnice, vybudovaná v klasicistním slohu na nároţí dnešních ulic Tolstého a Legionářů. Dále vyrostla řada školních budov, bylo zavedeno nové plynové osvětlení, hospodářský rozvoj města umoţnila téţ výstavba nových komunikací. Přínosem pro kulturní ţivot se stalo zaloţení Muzejního spolku jehoţ ustavující schůze v roce přijala náročný úkol zřídit a zpřístupnit muzeum pro veřejnost a zahájit rozsáhlou sbírkotvornou činnost. Do historie se Jihlava zapsala svojí tradicí hudební kultury, reprezentované v druhé polovině 19. století jedním z největších novodobých světových skladatelů, Gustavem Mahlerem, který byl v letech spjat s Jihlavou. 13 Ve Vídni přijal císař Ferdinand I. Dobrotivý petici, která shrnovala poţadavky českého lidu. Ve většině těchto bodů poţadavku lidu vyhověl a výsledkem bylo mimo jiné i odebrání politické i jiné moci vrchnosti. 14 Stará Jihlava [online]. [cit ]. Dostupné z:

14 Zdroj: Obr. 1 Jihlava v roce 1900, pohled z Královského vršku S přílivem českého obyvatelstva v Jihlavě, s jeho rostoucími aktivitami zejména v oblasti kultury a školství, narůstal u německých vrstev obyvatelstva pocit ohroţení německého rázu Jihlavy a celého okolí, tzv. Iglauer Sprachinsel 15. Od této doby politickým a společenským ţivotem města prolínaly postupně se vyhrocující národnostní rozpory, které předurčily jeho vývoj v celé první polovině následujícího, dvacátého století. Do roku 1945 tvořila Jihlava se svým okolím druhou největší německou jazykovou enklávu 16 na území českých zemí. Teprve osvobození Jihlavy na konci druhé světové války v roce 1945 změnilo poměry ve městě. V souvislosti s mezinárodními úmluvami byli němečtí obyvatelé z Jihlavy i okolních obcí do konce roku 1946 odsunuti, čímţ se uzavřela historie sedmi set let trvajícího souţití Němců a Čechů v Jihlavě. Začala se psát nová kapitola jihlavských dějin. Plánované hospodářství, zavedené komunistickou stranou, která zvítězila v parlamentních volbách v roce 1946, přineslo Jihlavě výstavbu řady velkých podniků, historické jádro výškově zastínila velká sídliště panelové výstavby. V roce 1951, a potom definitivně v roce 1982, byla Jihlava prohlášena městskou památkovou rezervací. Celá městská památková rezervace je jedinečnou kombinací gotické, renesanční a barokní architektury a potěší kaţdého obdivovatele uměleckých památek a dávné historie. 15 jihlavský jazykový ostrov 16 cizí území nebo jeho část, které je zcela obklopené územím vlastního státu

15 1.1.2 Cestovní ruch v Jihlavě Jihlava, přirozené centrum Vysočiny, nenabízí turistům málo. Centrum je od roku městskou památkovou rezervací (tu minulý reţim zhyzdil postavením moderního obchodního domu PRIOR přímo na náměstí), hornickou minulost připomíná hornická naučná stezka, zpřístupněné je tajuplné podzemí a z modernějších dějin se Jihlava pyšní světoznámým skladatelem Gustavem Mahlerem, který zde proţil své mládí, a o kterém vlastně celá tato práce je Vybrané historické památky Masarykovo náměstí Pravidelný půdorys historického centra města s velkým náměstím uprostřed byl dán stavebním řádem krále Přemysla Otakara II. z roku Většina domů na náměstí měla tehdy podloubí, které zmizelo ve druhé polovině 14. století. Po rozsáhlém poţáru, který v roce 1523 zničil téměř celé město, byly domy obnoveny v renesančním duchu. V průběhu 17. a 18. století byly pak domy přestavovány barokně, vnější vzhled domů doplnila strohá klasicistní průčelí minulého století. Jako poděkování za ochranu před morovou epidemií zdobí Masarykovo náměstí v jeho horní části od roku 1690 Mariánský sloup. Kromě sloupu najdeme na náměstí také dvě starobylé kamenné kašny, které dostaly dnešní podobu s pískovcovými sochami antických bohů vod Neptuna a Amfitrité aţ v roce Zdroj: Obr. 2 Náměstí s budovou radnice kostelem sv. Ignáce z roku Stará Jihlava [online]. [cit ]. Dostupné z:

16 Radnice Jednou z největších dominant náměstí je radnice, která vznikla spojením tří původně samostatných domů. V letech proběhla zcela zásadní rekonstrukce všech historických budov. Na horním náměstí, kde radnice stojí, stavěli své domy nejvýznamnější a nejbohatší jihlavští patriciové, coţ budově předurčovalo jejich výjimečné postavení. Jednou z nejvýznamnějších historických událostí, která se ve zdech radnice odehrála, bylo jednání o tzv. Basilejských kompaktátech v létě roku Dne 5. července 1436 se před radniční budovou konalo jejich slavnostní vyhlášení radniční zdi tehdy hostily i samotného císaře Zikmunda 19. Opevnění, hradby Hradby byly budovány kolem vznikajícího města krátce po jeho zaloţení před polovinou 13. století. Vedle hlavní hospodářské funkce mělo město i vojenský význam z důvodu strategické polohy na hranicích Čech a Moravy. Několikakilometrové opevnění tvořila vnitřní hradební zeď vysoká 6 metrů, parkán s parkánovou zdí a příkop hluboký aţ 7 metrů. Hradební zeď zpevňovaly věţe. Hradby byly přerušeny pěti branami, které disponovaly mnoha bezpečnostními prvky. Postupem doby byla pevnostní soustava neustále zdokonalována. V 15. století byla vybudována řada předsunutých stanovišť a opevnění. V roce 1755 byla jihlavská pevnost zrušena. V první polovině 19. století byly bourány brány, protoţe bránily narůstající dopravě. Z pěti bran zůstala zachována jen jediná, a to brána Matky Boţí. Dnes zachovaný pás hradeb je rekonstruován podle barokní podoby ze 17. století, včetně parkové úpravy parkánu. 18 Basilejská kompaktáta jsou výsledky ujednání mezi basilejským koncilem a zástupci husitských Čech v roce Jejich nejdůleţitějším bodem bylo přiznání nároku na přijímání z kalicha pro příslušníky českých husitů. 19 Zikmund (14. února 1368 v Norimberku 9. prosince 1437 ve Znojmě), syn Karla IV. a jeho čtvrté manţelky Alţběty Pomořanské, braniborský markrabě, uherský král, český, římský a lombardský král a římský císař.

17 Brána Matky Boţí Je typickým symbolem města a jedinou branou, která se dochovala z původních pěti středověkých bran. Brán vznikla v době výstavby města a hradebního systému na počátku 2. poloviny 13. století. V letech byla původní věţ brány snesena a postavena nová pozdně gotická brána s vysokým průjezdem s hrotitými portály. V roce 1564 dostává brána renesanční nástavbu 4. a 5. parta a dosahuje dnešní výšky 24 metrů. V současnosti je brána přístupná veřejnosti jako vyhlídková věţ. V roce 2006 zde byla umístěna výstava reprodukcí obrazů akademického malíře Gustava Kruma Z historie Jihlavy. Tyto obrazy dokumentují nejdůleţitější historické události v ţivotě města. Další stálou expozici na bráně tvoří expozice s názvem Jihlavská pevnost - tematicky zaměřená expozice na vznik a vývoj opevnění v Jihlavě. Klášterní kostel Nanebevzetí panny Marie Klášterní kostel Matky Boţí v Jihlavě byl zaloţen českým králem Přemyslem Otakarem I. roku 1221 pro řád Minoritů svatého Františka z Assisi a vystavěn původně v románském slohu. Po velkém poţáru v Jihlavě roku 1353 přestavěn ve slohu gotickém a vysvěcen byl roku Nejstarší fresky pochází ze 13. století, jiné ze 14. století, poslední z doby okolo roku Hlavní oltář z roku 1744 je dílo Ondřeje Zonnera. Nejstarší hlavní oltář gotický stál o několik metrů dále, kde se nyní nachází sakristie a nad ním na klenbě je vidět fresková výzdoba čtyři erby Čech, Moravy, arcibiskupství Olomouckého a města Jihlavy. Tři svorníky kamenné představují Krista, Pannu Marii a svatého Jana. Obraz vpravo u hlavního oltáře znázorňuje přepadení Jihlavy loupeţivými rytíři 19. února 1402, jedenáct dní po zajetí krále Václava IV., a zachránění Jihlavy mnichy z Minoritského kláštera. Betlém, vystavovaný v Minoritském kostele od Vánoc do Hromnic, postavený v kapli Boţského Srdce Páně, je největší v kraji Vysočina. V roce 1998 byl chrám i s přilehlými objekty, jakoţto nejstarší minoritský klášter v Čechách a na Moravě, navrácen zpět řádu minoritů.

18 Kostel svatého Jakuba Většího Zdroj: Obr. 3 Kostel sv. Jakuba. Jeho věţe jsou zdaleka viditelnou dominantou města. Jedná se o trojlodní halový kostel s dlouhým presbytářem a dvěma věţemi v průčelí. Stavba kostela byla zahájena před polovinou 13. století. V květnu 1257 byl kostel vysvěcen a zároveň sem byla přenesena fara. Počátkem 14. století byla postavena 63 metrů vysoká severní věţ, která dnes slouţí jako věţ vyhlídková. Dříve ale slouţila městu jako stráţní. Měla jehlancovou střechu a na průčelí figurální malbu. V roce 1561 je v historických pramenech doloţena činnost věţníka a jeho dvou pomocníků. Ti troubili hodiny, fanfárami vítali vzácné hosty a hlídali město před ohněm a nepřáteli. Poslední věţník opustil věţ v roce 1924, kdy byla funkce věţníka zrušena. Věţ byla pro veřejnost zpřístupněna v červnu 1991 v rámci oslav 555. výročí přijetí basilejských kompaktát. Ochoz je ve výšce 40 metrů a nabízí pohled do širokého okolí. Přibliţně o sto let později byla postavena věţ jiţní, tzv. zvonová. Postupně byla sníţena na 54 metrů, protoţe se začala vyklánět od své osy. Do ní byl v roce 1563 zavěšen zvon, tradičně nazývaný "Zuzana". Je to druhý největší zvon na Moravě (po Olomouci). Kostel je pokladnicí uměleckých předmětů. Unikátní Pieta pochází z 2. pol. 14. století, překrásná socha sv. Kateřiny (v současné době v Muzeu Vysočiny) patří do okruhu krásných českých madon. Obrazy, sochy a fresková výzdoba kaple pocházejí z doby baroka. Do obvodových zdí kostela je vsazeno několik náhrobních kamenů, pocházejících ze zrušeného hřbitova byl kostel sv. Jakuba Většího prohlášen za národní kulturní památku.

19 Jihlavské podzemí Jihlavské podzemí je významnou historickou stavební památkou města. Co do rozsahu podzemního labyrintu přímo pod městskou zástavbou, je po Znojmu druhým největším na území naší republiky. O tom, proč vzniklo jihlavské podzemí, existují různé domněnky. Dlouho se historikové domnívali, ţe podzemní chodby jsou zbytky starých stříbrných dolů. Jiní tvrdili, ţe podzemní chodby byly raţeny pro vojenské účely. Současní historikové se domnívají, ţe podzemní chodby vděčí za svůj vznik hospodářským důvodům. Jihlava leţela na důleţité křiţovatce středověkých obchodních cest, a tak v době, kdy význam těţby stříbra poklesl, začal se ve městě prudce rozvíjet obchod a řemesla. Kupci a řemeslníci si pro uskladnění svého zboţí a výrobků rozšiřovali stávající sklepy, na jejichţ prohlubování pracovali zkušení jihlavští horníci. V 19. století při budování vodovodů, plynofikaci a výstavbě nových domů bylo mnoho chodeb zasypáno sutinami. Často tím byl porušen starý odvodňovací systém, chodby se plnily vodou a musel být pracně hledán původní odtok, aby nedocházelo k podmáčení základů. V 60. letech byly téměř všechny chodby zpevněny betonovou krustou, podzemí bylo vyčištěno a obnovil se středověký odvodňovací systém. V roce 1969 bylo podzemí pro veřejnost uzavřeno a prohlídky v něm byly obnoveny aţ v roce Kam v Jihlavě [online]. [cit ]. Dostupné z:

20 Jiné atraktivity Jihlavy Zoologická zahrada Leţí v malebném údolí řeky Jihlávky u lesoparku Heulos. Celý areál je velmi příjemný a vhodný pro rodinné vycházky. Jsou zde vodní plochy, svahy plné stromů, skály a pásy trávníků. A to vše jen kousek od centra. Na ploše takřka 13 ha zde ţije více neţ 100 druhů zvířat. ZOO se specializuje na chov kočkovitých šelem, opic a plazů. Najdeme zde největší kolekci drápkatých opic v republice. Pro návštěvníky jsou zpřístupněny tři pavilony - exotarium, Amazonský pavilon a Africká vesnice Matongo. Jihlavská ZOO je ideálním místem pro rodinný výlet. Aquapark Vodní ráj V blízkosti centra se nachází velký aquapark Vodní ráj, který v zimě i v létě potěší nejen malé, ale i velké návštěvníky. Krytá část koupaliště je tvořena systémem krytých bazénů a kruhového nekrytého bazénu. V provozu je celoročně. Součástí areálu jsou i další doplňující provozy, jako parní kabina, sauna, masáţe a solárium. Kapacita krytého koupaliště je 240 osob. Venkovní část areálu se skládá ze systému letních bazénů, které jsou v provozu pouze v letní sezóně. Součástí venkovního areálu jsou 2 hřiště pro pláţový volejbal a víceúčelové hřiště s umělým povrchem na tenis, nohejbal a volejbal. Areál je vybaven celou řadou atrakcí. Hornická naučná stezka Přičiněním městského úřadu v Jihlavě byla v roce 1998 v lokalitě Jihlava-Lesnov zřízena takzvaná Hornická naučná stezka. Mapuje zejména dochované zbytky jihlavské stříbrné slávy, kterých se jen v katastru města nalézá několik stovek. Tento virtuální průvodce nenahradí procházku krásnou krajinou Vysočiny, nicméně moţná pomůţe upoutat na díla našich předků na období, kdy Jihlava byla stříbrnou pokladnicí českých králů. Stezka je dostupná buď městským autobusem číslo 5 z Masarykova náměstí, popřípadě autem z dálničního přivaděče I/38.

21 Vybrané kulturní akce v Jihlavě Havířský průvod V červnu 1999 byla obnovena tradice jihlavského havířského průvodu. Ten se od konce 19. století pořádal kaţdoročně na svátek sv. Jana Křtitele jako městská slavnost aţ do roku Patřil k největším atrakcím města a připomínal staré hornické tradice. Úsilím občanského sdruţení Jihlavský havířský průvod byly opraveny historické kroje a průvod havířů, soukeníků, konšelů a měšťanů, představovaných stejně jako v minulosti ţáky jihlavských škol, tak znovu připomíná slávu bývalého horního města a od roku 1999 se havířci vţdy kaţdé dva roky objevují v ulicích města. Hudební festival Mahler Jihlava Zdroj: Obr. 4 Mahler Jihlava hudební festival. V roce 2000 se u příleţitosti 140. výročí narození Gustava Mahlera v Kalištích u Humpolce a 130. výročí jeho prvního veřejného vystoupení konaly v Jihlavě první Mahlerovské slavnosti, které se setkaly s velkým úspěchem a dokonce i mezinárodním ohlasem. Jiţ tehdy vznikla myšlenka na tuto událost navázat a vytvořit v Jihlavě tradici hudebních slavností, spojených se jménem tohoto velikána. V roce 2002 se tak v Jihlavě konal první mezinárodní hudební festival Mahler Jihlava Festival byl zahajován tradičně druhý pátek v září. Letos se uskuteční od 18. května, tedy v den úmrtí Gustava Mahlera. Festival je pokračováním

22 a vyvrcholením všech aktivit, které Společnost Gustava Mahlera zahájila v polovině devadesátých let minulého století. České prostředí se tak jednoznačně a zcela zřetelně přihlásilo k odkazu tvůrce, který se narodil v Čechách. Festival Mahler Jihlava tematizuje trvale aktuálního a moderního skladatele a jednoho zprvních světoobčanů v současném slova smyslu. Zdůrazňuje otevřenost Mahlerova hudebního a filozofického odkazu, jeho schopnost předjímat budoucnost a otevřenost nejrůznějším vlivům a vzájemné ovlivňování jednotlivých druhů umění. Dlouhodobým cílem festivalu Mahler Jihlava je navázat na všechny předchozí úspěšné mahlerovské aktivity a vytvořit pravidelnou událost, která bude příleţitostí vzájemné evropské spolupráce pro posluchače, hudebníky, ale i další umělce a návštěvníky, kteří přijíţdějí do České republiky z celé Evropy i ze zámoří. Organizátorem je: Občanské sdruţení MAHLER 2000, společnost Gustava Mahlera Balbínova 14, Praha 2 Czech Republic E mail: info@mahler2000.cz www: Občanské sdruţení Mahler 2000 svým zaměřením a programem navazuje na činnost Nadace Musica noster amor, která zanikla v souvislosti s novým zákonem o nadacích. Hlavním cílem sdruţení je pečovat o odkaz hudebního skladatele Gustava Mahlera, zejména o jeho rodný dům, který má sdruţení v pronájmu. Shánění finančních prostředků na dokončení rekonstrukce a hlavně zajištění provozu a smysluplného vyuţití domu je prioritou všech členů. Mahler 2000 je zároveň jedinou českou hudební Společností Gustava Mahlera navazující na původní aktivitu velkého mahlerovského dirigenta a dlouholetého šéfa České filharmonie Václava Neumanna. Sdruţení nezapomíná ani na mladou generaci a snaţí se finančně podílet na ocenění mladých vítězů soutěţe Praţského jara a soutěţe Carl Czerny a na dalších významných projektech v regionu centrální Evropy. 21 Mezinárodní filmový festival dokumentárních filmů Jihlava 21 Mahler Jihlava 2009 music festival [online]. [cit ]. Dostupné z:

23 Zdroj: Obr. 5 Mezinárodní festival dokumentárních filmů Jihlava. Je největší festival autorských dokumentárních filmů ve střední a východní Evropě. Dnes jiţ s dvanáctiletou tradicí prezentace kvalitních dokumentárních filmů, mezinárodním renomé a stovkami českých i zahraničních hostů. Festival byl zaloţen roku 1997 skupinou studentů jihlavského gymnázia, od roku 2001 je organizován pod hlavičkou občanského sdruţení Jihlavský spolek amatérských filmařů. Tradičním mottem festivalu je slogan Myslet filmem!. 22 Festival se koná kaţdoročně koncem října a je hojně navštěvován i hosty ze zahraničí. 22 Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. Poslední revize [cit ]. Dostupné z: _film%c5%af_jihlava.

24 1.2 Gustav Mahler Ţivot Rodina Rozvětvený rod Mahlerů ţil na přelomu 18. a 19. století ve středních a východních Čechách, v kraji kolem řeky Sázavy. Otec Gustava Mahlera Bernard, syn Šimona Mahlera a Marie, rozené Bondyové, se narodil v Lipnici poblíţ Německého, dnes Havlíčkova Brodu. Ještě stejný rok se rodina přestěhovala do vsi Kaliště u nedalekého města Humpolec a usadila se v domku s vinopalnou, která se později stala majetkem Šimona Mahlera. Zdroj: Obr. 6 Rodný dům v Kalištích u Humpolce. V ţivnosti svého otce získal obchodní praxi a zručnost také syn Bernard. Za svými obchodními zájmy jezdil aţ do Znojma. Cestou zpravidla přenocoval v Jihlavě, kde byl podle tehdejších nařízení povinen nahlásit příjezd na radnici. Písemné prameny Státního okresního archivu dokládají tři průjezdy městem. Na jedné ze svých obchodních cest se seznámil v Ledči s Marií Herrmannovou, dcerou majetného obchodníka a mydláře. Oţenil se s ní v roce Do manţelství přinesla velké věno, které novomanţelům umoţnilo koupit si v Kalištích vlastní domek s hostincem a obchodem a osamostatnit se. Zde se jim narodil první syn Isidor, který však o rok později zemřel se narodil druhorozený syn Gustav.

25 Nový začátek v Jihlavě Podnikavému Bernardovi přestaly brzy Kaliště stačit. Lákalo ho královské horní město Jihlava, v té době druhé největší město na Moravě. Počátkem 60. let, poté co císař František Josef I. povolil Ţidům nabývat ve městech majetek, vznikly všechny důleţité instituce: v roce 1860 ţidovská škola, o rok později náboţenský spolek. V roce 1863 byla postavena v Nové ulici, dnešní Benešové, honosná synagoga, v roce 1869 byl na západním okraji města zřízen ţidovský hřbitov. Do Jihlavy se rodina Mahlerova přestěhovala V Jihlavě se Mahlerovi ubytovali v podnájmu v prvním poschodí domu číslo popisné 265 v Brtnické ulici, dnes se ulice jmenuje Znojemská a dům nese orientační číslo 4. Jedním z důvodů, proč Bernard Mahler s rodinou opustit Kaliště, bylo jistě i to, ţe koncem roku 1859 byl vydán nový ţivnostenský zákon, který umoţňoval svobodné podnikání na celém území monarchie. Stejně jako v Kalištích, chtěl se i v Jihlavě zabývat výrobou a prodejem kořalky, zaţádal proto okresní úřad o povolení k výrobě. Protoţe výčepních koncesí byly vydáno velké mnoţství, nebylo jeho ţádosti v tomto bodě vyhověno; mohl si ale pro začátek zřídit alespoň obchod s potravinami. Počátkem roku 1861 si pronajal koncesi k výčepu lihovin, postupně si pronajímal výčepy i od jiných majitelů. V nálevnách prodával pálenku a různé druhy sladkých likérů a rosolky, k jejichţ výrobě dostal v roce 1861 povolení. Zbohatnout se snaţil nejrůznějším způsobem. Své dosavadní koncese neustále rozšiřoval na výrobu a prodej dalších druhů zboţí. Díky své houţevnatosti a píli si během několika let vydělal tolik, ţe si mohl pořídit svůj vlastní dům. V listopadu 1872 zakoupil od Anny Prokšové v sousedství stojící dům číslo popisné 264, dnešní Znojemská 6, o dvou poschodích, s dvorkem a přístavkem ve dvoře. V přízemí byly místnosti potřebné k podnikání, v přední části prvního poschodí bydlela početná Mahlerova rodina, zadní část obývaly sluţky a Mahlerovi zaměstnanci. Ve druhém poschodí bydlela v podnájmu jiná rodina.

26 Rodina Bernarda a Marie Mahlerových byla početná. 23 V letech se jim narodilo čtrnáct dětí. Osm z nich bohuţel zemřelo jiţ v dětství. To neblaze poznamenalo rodinný ţivot, převáţně psychiku matky. Tyto tragické záţitky z dětství se i po dlouhých letech odráţely v námětech Mahlerových skladeb. Počátkem 20. století zkomponoval cyklus Písně o mrtvých dětech, uvedený poprvé ve Vídni. Prostředí, v němţ děti vyrůstaly se nedá nazvat harmonické. Mezi povahově rozdílnými rodiči, hrubým, vznětlivým a nevěrným otcem a jemnou a citlivou matkou, docházelo často k hádkám. Nedobré rodinné zázemí mělo vliv na vnímavou duši malého Gustava a zanechalo v něm stopy po zbytek ţivota Školní léta Hudební nadání projevoval malý Gustav uţ v dětském věku. Jiţ ve čtyřech letech se prý pokoušel hrát na klavír, který objevil na půdě u dědečka Abraháma Herrmanna, v pěti letech údajně koncertoval trhovkyním na náměstí na harmoniku, jiná legenda vypráví příhodu z jihlavské synagogy, kde údajně překřičel muţský sbor, kdyţ se mu nelíbil jeho kvílivý zpěv a sám spustil svoji oblíbenou dětskou píseň. Měla to být tehdy populární pijácká odrhovačka. Faktem ale zůstává, ţe od mládí se Gustav Mahler všude setkával s hudbou. Ať uţ to byly české písně, které si zpívaly sluţebné nebo pijácké odrhovačky, které slýchal od návštěvníků otcovy kořalny. V Jihlavě se také setkal s řízenými pochody jihlavské hudby vojenské posádky. Není proto ţádný div, ţe nadaný chlapec byl brzy schopen všechny slyšené písně interpretovat. První školní vzdělání získal Mahler pravděpodobně na hlavní škole v Brněnské ulici 24. O této kapitole Mahlerova ţivota se neví bohuţel téměř nic, protoţe ţádné doklady včetně třídních knih se nedochovaly. Jisté ale je, ţe na podzim roku 1869 vstoupil na německé gymnázium v Hluboké ulici číslo 1. Gustavovy studijní výsledky nebyly v prvních letech nijak špatné. V té době měl jiţ za sebou první veřejné vystoupení. Koncert konaný v městském divadle dopadl velmi dobře a jihlavské noviny mu prorokovaly velikou budoucnost. Proto se otec Bernard rozhodl dopřát 23 viz příloha 1 24 Kol autorů: Počátek cesty, Gustav Mahler a Jihlava v archivních pramenech, 1. vyd. Jihlava, s. Jiné zdroje uvádí, ţe mohl navštěvovat školu pro Brtnické předměstí v dnešní Fibichově ulici č. 89 nebo jak uvádí výstava Mladý Gustav Mahler a Jihlava, mohl navštěvovat školu v dnešní ulici Havířské.

27 Gustavovi ještě lepší vzdělání a zařídil mu přestup na gymnázium v Praze. Gustav byl ale v novém prostředí roztrţitý, nesoustředěný a jeho studijní výsledky se velmi zhoršily. Otec odvezl syna zpět do Jihlavy, aby pokračoval ve studiu na zdejším gymnáziu, tentokrát znovu s lepšími výsledky je Mahler zapsán na vídeňské konzervatoři. Výjimečné nadání mu umoţnilo nastoupit rovnou do prvního ročníku, kdyţ mu byla prominuta přípravná třída. Mahler začal studovat klavír a kompozici, zároveň bylo otcovou podmínkou sloţit maturitu na jihlavském gymnáziu. Další dva roky tedy studoval Gustav jihlavské gymnázium jako privatista. Léta konzervatorních studií neproţil Mahler jen ve Vídni. Na svátky a prázdniny se vracel do Jihlavy k rodičům. V letních měsících vystupoval na úspěšných koncertech. S vyhlídkou blíţící se maturity uspořádal ve velkém sále hotelu Czap koncert ve prospěch gymnázia na nákup učebních pomůcek. Maturitní zkoušku zahájil písemnou zkouškou z matematiky, kterou ale vzdal. V následujících dnech vykonával ještě písemné zkoušky z němčiny, latiny a řečtiny, které byly stejně jako matematika nad jeho síly. Proto před ústními zkouškami odstupuje. Podruhé se dostaví před maturitní komisi o dva měsíce později a to Komise se zachovala milosrdně, z devíti předmětů mu dala dvě známky uspokojivé a sedm dostatečných a nechala ho projít. V říjnu 1877 vstoupil Mahler na filozofickou fakultu univerzity ve Vídni a dva roky na ní studoval historii, filozofii a dějiny hudby. V červnu 1878 ukončil s velkým úspěchem konzervatoř Vztah k Jihlavě V 80. letech se Mahler pravidelně v letních měsících objevoval v Jihlavě a vystupoval v městském divadle jako hudebník a dirigent. V letech trávil část prázdnin u svého přítele dr. Freunda v Ţelivě. Přesto ho Jihlava jiţ tolik nepřitahuje. Výjimku tvoří jeho krátké vzplanutí k dceři přednosty jihlavského telegrafního úřadu Josefině Poiselové. Krásná Josefina však jeho city neopětovala, v roce 1880 se provdala za profesora jihlavského gymnázia.

28 Mahler se pak objevuje ještě několikrát v Jihlavě, obyčejně na několik dnů v červenci. Pouta s Jihlavou jsou definitivně přetrhnuta v roce 1889, během kterého zemřeli oba rodiče a nejstarší sestra Leopoldina. Nejdříve, ve věku 62 let umírá jeho otec, pak ve Vídni ve věku 26 let jeho sestra. O několik dní později ale dostal ránu největší, zemřela Mahlerova milovaná matka. Oba rodiče jsou pohřbeni vedle sebe na jihlavském ţidovském hřbitově. Poté Mahler prodává veškerý jihlavský majetek a vyrovnává všechny pohledávky. Dá se sice předpokládat, ţe i v následujících letech musel Mahler Jihlavou alespoň projíţdět, ale o nějakém jeho dalším pobytu ve městě jiţ není zpráv. Na své přátele ale nezapomínal. Svému učiteli hudby Heinrichu Fischerovi zasílal dopisy a pohlednice z míst svého působení Začátek kariéry V létě roku 1880 zahájil svou dirigentskou dráhu v Bad Hall u Linze a úspěch, který tam sklidil ho přivedl do Lublaně v provincii Korutany, kde získal místo na sezónu 1881 a Mahlerova kariéra začala. Na počátku roku 1883 se díky svému postavení Mahler dostal do státního divadla v Olomouci, kde mu jeho neomylný instinkt, nadlidské zanícení a obratná taktika vydláţdily cestu k prvnímu zaměstnání u profesionální operní společnosti. To bylo v sezóně 1883 v Kasselu v Prusku. Avšak mladého dirigenta rozčilovalo byrokratické úřednictvo, proto v Prusku strávil pouze dvě ze tří původně domluvených sezón. V roce 1885 se přestěhoval do Prahy a o rok později potom do Lipska. Stále ale bez větší šance se uplatnit. Po skandálu s manţelkou barona Karl von Webera, který ho poţádal, aby dokončil sérii komických skečů s názvem Tři strakáči, v roce 1888 Lipsko opouští. Naštěstí brzy dostal nabídku na místo ředitele Královské opery v Budapešti. Vzrušení z nového jmenování v Budapešti, radost z počátečních úspěchů u posluchačů, z operní společnosti i kritiky, brzy opět pokryly stíny. Přichází rok 1889, ve kterém Mahler přišel nejprve o svého otce a vzápětí o svoji nejstarší sestru Leopoldinu a především milovanou matku. Plný zármutku vyřídil rodinné záleţitosti v Jihlavě a přestěhoval k sobě své mladší bratry a sestry.

29 První sláva a další rány osudu Následující rok 1890 byl o poznání veselejší. Na podzim se Mahler seznamuje s houslistkou Natálií Bauerovou- Lechnerovou. V době, kdy se poznali, se Natálie právě zotavovala z nevydařeného manţelství. Byla vysoká, přitaţlivá, a jak se později ukázalo, také velmi pozorná, zvídavá a moţná aţ příliš oddaná. V letech jejich důvěrného vztahu sbírala o Mahlerovi kaţdou veřejnou informaci a všechny je zaznamenávala do deníku, pravdivý pohled na Mahlera. Bohuţel však jeho city k ní nebyly nikdy tak váţné, jako její k němu. Na jaře 1891 se Královská opera v Budapešti dostala do mrtvého bodu a Mahlerův odjezd byl jen otázkou času. Jakmile bylo potvrzeno jeho jmenování dirigentem hamburské opery, ihned odjel. Bylo to období, kdy konečně získal významné postavení mezi tehdejšími předními dirigenty. Byla to také léta tvořivá. Pracoval s Čajkovským na uvedení jeho opery Evţen Oněgin, a přestoţe uspořádání některých scén bylo pozoruhodné, samotná opera sklidila úspěch jen průměrný. Jako by Mahlerova rodina ještě nezaţila dost utrpení, potkalo ji na začátku roku 1895 další neštěstí. Po období relativního klidu, kdyţ se sestry Justina a Emma přestěhovaly k Mahlerovi do Hamburku, spáchal v Lipsku jejich bratr Otto z nevysvětlitelných důvodů sebevraţdu. Mahlera jeho ztráta velmi zasáhla. Moţná se jeho skrytý ţal dostal na povrch v podobě náhlé a prudké milostné aféry, kterou si začal koncem roku s novou mladou zpěvačkou opery Annou von Mildenburgovou. Jejich vášnivý a neskrývaný vztah nebyl brzy ve společnosti ţádným tajemstvím. Aféra se táhla přes rok a byla ţivena Anniným ţárlivým sobectvím. Vztah Mahler ukončil roku 1897, kdy opustil Hamburg a odjel do Vídně. Usiloval o místo ředitele ve Vídeňské říšské opeře. Kromě toho, ţe utíkal od Anny, chtěl utéct z města, které bylo svědkem jeho marné snahy uvést svoji vlastní hudbu.

30 Opět Vídeň Na počátku roku 1897 bylo místo ve Vídni volné. Mahlerovo jmenování sice nebylo podmíněno přestoupením na katolickou víru, nicméně on, protoţe nikdy nebyl ortodoxním Ţidem, tak učinil. V době jeho jmenování byla Vídeň hlavní město veškerého operního světa a získání tohoto místa se stalo v Mahlerově ţivotě vrcholným okamţikem. Jeho první sezóna ve Vídni znamenala absolutní triumf. Mahlerův úspěch byl tak velký, ţe koncem jara 1898, kdyţ Hans Richter odstoupil z místa ředitele Vídeňské filharmonie, byl vyzván, aby ho nahradil. Po počáteční vlně úspěchů se veřejné mínění začalo měnit a opět se vynořil starý problém kritické veřejnosti a také antisemitského 25 tlaku. Události vyvrcholily na přelomu let , kdy měla ve Vídni premiéru jeho I. symfonie. Byla nemilosrdně vypískána a mnohé jeho operní produkce byly hrubě napadány kritikou. Mahler, který v těchto napjatých chvílích, způsobených jeho ţidovským původem, velice trpěl, na jaře váţně onemocněl. Na zotavení potřeboval dlouhý čas. Rekonvalescence a klidné léto, které strávil se svými sestrami, jeho nemoc vyléčily a vrátily mu opět sílu Nová láska Mahlerův podzimní návrat do Vídně byl ve znamení dalšího kola těţkých zkoušek, bolestí hlavy a kritických článků. A tak na večírek, pořádaný koncem listopadu 1901 jedním z jeho příznivců, přišel jako zničený a osamělý muţ. Seznámil se tam ale se 23letou Almou Marií Schindlerovou a vzplanul k ní okamţitě prudkou vášní. Během několika dní zjistil, ţe jeho city jsou opětovány a začal bouřlivý vztah. Uţ na konci prosince, jisti svými city, oficiálně oznámili své zasnoubení a se vzali. Nyní byl Mahler spokojený jako nikdy předtím. Největší událostí pro mladé manţele v prvním roce jejich společného souţití, bylo narození jejich dcerky Marie Anny. Mahler se ale stával stále méně společenský, málokdy zatouţil po zábavě a do společnosti chodil jen zřídka. Pro Almu byla jeho stále větší samotářská povaha 25 je nepřátelství nebo předpojatost vůči ţidům jako představitelům ţidovského náboţenství judaismu, etnické skupině nebo rase

31 a diktátorský reţim, který jí vnucoval, velkou zátěţí. Byla to vzdělaná ţena se spoustou přátel, a předtím, neţ se vdala za Mahlera, vedla aktivní společenský ţivot. Jen pomalu se jí dařilo uvést některé přátele do úzkého rodinného kruhu. Poslední sezóna ve Vídni, která probíhala v roce 1906, probudila v Mahlerovi po dlouhé době pocit, ţe se konečně zapsal do povědomí obecenstva i jako skladatel. Za poslední dva roky se jeho hudební díla stále častěji uváděla po celé Evropě. A právě časová náročnost, kterou si tato představení jeho hudby vyţadovala, se stala hlavním důvodem, proč se v roce 1907 rozhodl z vídeňské opery odejít. Rok 1907 se stal pro Mahlerův ţivot rozhodujícím z důvodů, které neměly nic společného s jeho prací. V létě toho roku dostala jeho mladší dcera Anna Justina spálu Uzdravila se, ale infekci přenesla na starší sestru Marii. Ta však dostala ještě Brightovu nemoc, 26 nereagovala na léčbu a během několika dní zemřela. 27 Brzy nato podlehla Almina matka záchvatu mrtvice. Tyto dvě tragické události v rodině poškodily Almino srdce, a musel přijít lékař. Při této příleţitosti prohlédl srdce i Mahlerovi a zjistil, ţe trpí vrozenou, oboustrannou, i kdyţ kompenzovanou vadou srdeční chlopně Poslední roky Na konci roku uzavřel Mahler velmi výhodnou smlouvu s Metropolitní operou v New Yorku. S Vídní se Mahler rozloučil dirigováním opery Fidelio. Byl to velmi emotivní záţitek, dojaté obecenstvo několikrát vyvolalo stejně dojatého Mahlera. Doba, kterou strávil Mahler v New Yorku, od debutu v Metropolitní opeře na Nový rok 1908, kdy mu bylo 47 let, do posledního představení před Newyorskou filharmonií na počátku roku 1911, byla doba sníţení vitality a snaţení se finančně zabezpečit rodinu. Přestoţe mu Newyorčané projevovali neskrývanou náklonnost, touţil po návratu do Vídně. Kdyţ se do Rakouska vrátil, našel v sobě sílu a inspiraci k napsání dvou procítěných symfonií na rozloučenou. 26 dnes se jí říká hlavně nefritis, je to zánět ledvin 27 KOL. AUTORŮ: Velikáni hudby ilustrovaný průvodce životem a dílem slavných skladatelů. Bratislava. PERFECT, a. s., s. Dle knihy Almy Mahlerové zemřela dcera na spálový záškrt.

32 V létě 1910 měla Alma uţ dost dlouhých let obětování se a vybuchla. Nechtěla uţ ţít v izolaci naprosto vystavena Mahlerově vůli a sílícímu citovému ochlazení. Chtěla, aby se Mahler změnil. Ten naštěstí pochopil, ţe má pravdu, a rozhodl se změnit. V srpnu, toho roku se zúčastnil psychoterapeutického sezení u Sigmunda Freuda. 28 Výsledkem posezení bylo znovuzrození Mahlerovy lásky k Almě. Předtím neţ v lednu 1911 odjel do New Yorku na návštěvu, snaţil se ze všech sil odčinit všechna ta léta Almina tichého sebeobětování. Bohuţel to byla poslední příleţitost. Krátce po zahájené nové sezóny ho opustily síly. Během měsíce byl upoután na lůţko a vstal jen jednou, a to, aby dirigoval koncert svého přítele Feruccina Busonio. Bylo to jeho poslední vystoupení. S velice podlomeným zdravím se pak a Almou vrátil do Evropy. Ve Francii Almě lékaři sdělili, ţe Mahlerovi zbývají do konce ţivota jen týdny, moţná dokonce pouze několik dní. Slabý a vyčerpaný byl převezen do Vídně, kde den po příjezdu, , zemřel. Pochován byl na hřbitově v Grinzingu. Po své smrti se konečně dočkal zaslouţeného obdivu všech obyvatel jeho milované Vídně, který mu byl po celý ţivot odpírán. Vídeň, jako by trpěla pocitem viny, jak byl Mahler za ţivota poniţován, mu vystrojila tak velkolepý pohřeb, jakého se do té doby nedočkal ţádný hudební velikán. Všechny nekrology se jednomyslně nesly ve znamení obrovské ztráty. Mahler konečně zvítězil. 28 byl známý česko-rakouský lékař a psychiatr, proslul především jako autor teorie psychoanalýzy

33 1.2.2 Dílo Symfonie 29 Symfonie č. 1 D-dur pro velký orchestr, komponována , premiéra v Budapešti, několik revizí, konečná verze poprvé provedena v Berlíně. V Praze poprvé na koncertě orchestru německého divadla, dirigent Gustav Mahler. Symfonie č. 2 c-moll pro soprán a alt sólo, smíšený sbor a velký orchestr, komponována , premiéra v Berlíně, v Praze poprvé , orchestr České filharmonie, dirigent Oskar Nedbal. Symfonie č. 3 d-moll pro alt sólo, dětský a ţenský sbor a velký orchestr, komponována , premiéra v Krefeldu, v Praze byla na koncertě orchestru německého divadla, celé dílo bylo provedeno orchestrem německého divadla, dirigent Gustav Mahler. Symfonie č. 4 G-dur pro soprán sólo a velký orchestr, komponovaná , premiéra v Mnichově, v Praze poprvé orchestr České filharmonie, dirigent Vilém Zemánek. Symfonie č. 5 cis-moll pro velký orchestr, komponovaná , premiéra v Kolíně n. Rýnem, v Praze poprvé na koncertě orchestru německého divadla, dirigent Leo Blech. Symfonie č. 6 a-moll pro velký orchestr, komponovaná , premiéra v Essenu, v Praze poprvé , orchestr České filharmonie, dirigent Vilém Zemánek. Symfonie č. 7 e-moll pro velký orchestr, komponovaná , premiéra v Praze, spojené orchestry České filharmonie a německého divadla, dirigent Gustav Mahler. 29 Gustav Mahler [online]. [cit ]. Dostupné z: Dilo.aspx

34 Symfonie č. 8 Es-dur pro tři soprány a dva alty, tenor, baryton a bas sólo, chlapecký sbor, dva smíšené sbory a velký orchestr, komponovaná , premiéra v Mnichově, v Praze poprvé na koncertě orchestru německého divadla, dirigent Alexander Zemlinsky. Píseň o Zemi [Das Lied von der Erde], písňový cyklus pro tenor a alt nebo baryton sólo a orchestr, komponovaná , premiéra v Mnichově, dirigent Bruno Walter, v Praze poprvé na koncertě orchestru německého divadla, dirigent Alexander Zemlinsky. Symfonie č. 9 D-dur pro velký orchestr, komponovaná , premiéra ve Vídni, dirigent Bruno Walter, v Praze poprvé na koncertě České filharmonie, dirigent Otakar Ostrčil. Adagio z nedokončené symfonie č. 10 Fis-dur pro velký orchestr, komponovaná 1910, 1924 úprava Ernst Křenek, premiéra ve Vídni, dirigent Franz Schalk, v Praze poprvé , koncert orchestru německého divadla, dirigent Alexander Zemlinsky Kantáta Píseň ţalobná, komponována , v Praze poprvé na koncertě orchestru německého divadla, dirigent Paul Ottenheimer Písně s orchestrem 30 Píseň ţalobná (1880; rev. 1893, 1898). Tři písně, písňové skladby pro tenor a klavír (1880). Písně a zpěvy, 14 písní ( ). Chlapcův kouzelný roh, pro hlas a klavír nebo orchestrální doprovod ( ). Písně potulného tovaryše pro hlas klavír nebo orchestr (z let ). Rückert Lieder, pro hlas, klavír nebo orchestrální doprovod ( ). Písně o mrtvých dětech, pro hlas a klavír nebo orchestr (z let ). Písně potulného tovaryše, písně pro hlas a klavír nebo orchestr ( ). 30 Wikipedie, otevřená encyklopedie. [online]. [cit ]. Dostupné z:

35 2. Praktická část Světově proslulý dirigent a skladatel Gustav Mahler nebyl rodákem z Jihlavy. Přesto sehrála Jihlava v jeho ţivotě důleţitou roli. To v Jihlavě se učil své první dětské kroky, začal zde chodit do školy a také zde maturoval. Právě v Jihlavě získává základy hudebního vzdělání a první pocity úspěchu při veřejných vystoupeních. Řada vzdělaných Jihlavanů té doby brzy pochopila výjimečnost Mahlerova talentu, tehdy však jen jako nadaného interpreta. To potvrzují i články v dobovém místním tisku. Jihlavské noviny se i dále často vracely k Mahlerovi a sledovaly jeho světové úspěchy. Mahlerův věhlas vedl uţ tehdy k několika pokusům vybudovat uznávanému umělci v Jihlavě důstojný pomník. Veškeré snahy byly obyčejně zmařeny nepřízní politické situace nebo nezájmem kompetentních míst. První viditelnou snahou připomenutí spjatosti Mahlera s Jihlavou bylo přejmenování Schnönmelcerovy ulice v roce na ulici Mahlerovu. Po okupaci Československa v roce 1939 byl ulici navrácen její historický název. V roce dostala tato ulice název Mrštíkova. Teprve od roku 1991 má Jihlava opět Mahlerovu ulici a to v severozápadní části města. O dalších místech spojených s ţivotem Mahlera v Jihlavě v dalších kapitolách. 31 Kol autorů: Počátek cesty, Gustav Mahler a Jihlava v archivních pramenech, 1. vyd. Jihlava, s. 32 tamtéţ

36 2.1 Vytvoření trasy po stopách Gustava Mahlera Jihlavou Mapa trasy Zdroj: Obr. 7 Mapa trasy satelitní. Zdroj: Obr. 8 Mapa trasy.

37 Legenda: A Znojemská ulice číslo 6 B Znojemská ulice číslo 4 C Masarykovo náměstí 17 D Brněnská ulice číslo 3 E Brněnská ulice číslo 25 F Brněnská ulice číslo 29 G Brněnská ulice číslo 31 H Jakubské náměstí a kostel sv. Jakuba I Hluboká ulice číslo 1 J Kříţová ulice číslo 2 K Kříţová ulice číslo 4 L Komenského ulice číslo 22 M Komenského ulice číslo 3 N Benešova ulice, místo bávalé ţidovské synagogy O Ţiţkova ulice číslo 15 P U Cvičiště, ţidovský hřbitov

38 2.1.2 Trasa Trasa začíná ve Znojemské ulici číslo 6 a končí u ţidovského hřbitova U Cvičiště. Délka trasy je 3 kilometry a volnou chůzí s krátkými zastávkami u jednotlivých objektů trvá přibliţně jednu hodinu. Pokud bychom navštívili stálou expozici Gustav Mahler a Jihlava, musíme počítat s další půlhodinou navíc. A Znojemská 6 1. Jděte na sever po Znojemské ulici směrem na Masarykovo náměstí. 11 m Průběţné m: 11 m B Znojemská 4 2. Jděte na sever po Znojemské ulici směrem na Masarykovo náměstí. 39 m 3. Odbočte doprava na Masarykovo náměstí. 64 m 4. Odbočte doleva. 35 m Průběţné m: 149 m C Masarykovo náměstí Jděte zpět na jih na Masarykovo náměstí směrem na ulici Brněnskou. 35 m 6. Odbočte doleva na ulici Brněnskou. 33 m Průběţné m: 219 m D Brněnská 3 7. Jděte na východ po Brněnské ulici. 0,1 km Průběţné m: 319 m E Brněnská Jděte na východ po Brněnské ulici. 28 m Průběţné m: 347 m F Brněnská Jděte na východ po Brněnské ulici. 15 m Průběţné m: 362 m G Brněnská Jděte na západ po Brněnské ulici směrem na ulici Čajkovského. 27 m 11. Odbočte doprava na ulici Joštovu. 0,2 km 12. Odbočte doprava na Jakubské náměstí. 51 m Průběţné m: 640 m H Kostel sv. Jakuba

39 13. Jděte na sever po Jakubském náměstí směrem na ulici U Mincovny 45 m 14. Pokračujte po ulici Hluboké. 0,2 km Průběţné m: 885 m I Hluboká Jděte na jihozápad po Hluboké ulici směrem na Masarykovo náměstí. 64 m 16. Odbočte doprava na Masarykovo náměstí. 40 m 17. Pokračujte po Kříţové ulici. 29 m Průběţné m: m J Kříţová Jděte na sever po Kříţové ulici. 0,1 km Průběţné m: m K Kříţová Jděte na sever po Kříţové ulici směrem na ulici U Kasáren. 64 m 20. Odbočte doleva na Divadelní ulici. 0,1 km 21. Odbočte doleva na ulici Komenského. 56 m Průběţné m: m L Komenského Jděte na jih po Komenského ulici. 0,1 km Průběţné m: m M Komenského Jděte na jih po Komenského ulici směrem na Masarykovo náměstí. 32 m 24. Odbočte doprava na Masarykovo náměstí. 32 m 25. Pokračujte po Benešově ulici. 0,2 km Průběţné m: m N Budoucí park Gustava Mahlera 26. Jděte na jihozápad směrem na Dvořákovu ulici. 57 m 27. Pokračujte po Ţiţkově ulici. 0,1 km Průběţné m: m O Ţiţkova Pokračujte po Ţiţkově ulici. 0,8 km 29. Odbočte doprava na ulici U Cvičiště. 0,1 km Průběţné m: m P U Cvičiště Celkem= m, tedy přibliţně 3 km.

40 2.2 Místa spojená s Gustavem Mahlerem Znojemská ulice a významné domy číslo 6 a 4 Zdroj: Obr. 7 Znojemská ulice a domy číslo 4 a 6. A - Znojemská 6 B - Znojemská 4 Znojemská ulice číslo 6 Bernard Mahler odkoupil dvoupatrový dům, v tehdejší Brtnické ulici 6 (Pirnitzergasse, dnes Znojemská), s dvorkem a přístavkem ve dvoře v listopadu 1872 od Anny Prokšové 33 za zlatých. Hned v následujícím roce ho nákladně přestavěl. Stavební úpravy spočívaly hlavně v prodlouţení domu ve výšce prvního patra směrem do dvora a v propojení přístavku ve dvoře pavlačí. Vpředu byl výčep a zázemí nálevny, ve dvorním traktu byla palírna, kde se vyráběla kořalka a likéry ve velkém. V poschodí bydlela v přední části početná Mahlerova rodina. Jejich byt tvořila velká kuchyně, předsíň, loţnice a panský pokoj. Ve dvou pokojích dvorního traktu spojených s přední částí domu pavlačí bydlely sluţebné, kojná a personál výčepu. Ve druhém poschodí bydlela v podnájmu jiná rodina. V roce 1881 dal Bernard Mahler upravit dřevník ve 33 Kol. autorů: Počátek cesty, Gustav Mahler a Jihlava v archivních pramenech, 1. vyd. Jihlava, s. Jiří Rychetský ve svém průvodci Po stopách Gustava Mahlera v Čechách i na Moravě uvádí, ţe dům odkoupil Bernard Mahler od rodiny Fischerů.

41 dvoře na stáj pro koně. Po smrti Mahlerova otce Bernarda byl dům prodán Aloisu Herrmannovi za zlatých. Znojemská ulice číslo 4 V prvním poschodí domu, jehoţ majitelkou byla Anastázie Kampfová, bydlela v podnájmu v letech rodina Bernarda Mahlera. Stál v rušné Brtnické ulici (Pirnitzergasse, dnes Znojemská), nacházející se mezi dolní částí rozlehlého náměstí a bývalou Brtnickou bránou, kudy procházel veškerý provoz směřující sem po císařské silnici od Znojma a Vídně. Brtnická ulice byla v roce 1878 přejmenována na Vídeňskou (Wienergasse). Dnes se ulice jmenuje Znojemská a dům nese číslo 4. Majitelé nájmu se střídali rychle za sebou. Po pádu komunistické moci si řada jednotlivců, kulturních institucí a dokonce politických stran rychle uvědomila význam Mahlerovy osobnosti. Ozvaly se i četné mahlerovské společnosti z ciziny. Jako potřebné se především jevilo získat dům ve Znojemské ulici, kde mladý Mahler vyrůstal, do majetku města. Počítalo se s tím, ţe právě zde vznikne důstojný památník, shromaţďující všechny dostupné dokumenty k Mahlerovu jihlavskému pobytu. Význam projektu byl zvýrazněn faktem, ţe i u nejproslulejších světových ţivotopisců je tento úsek Mahlerova ţivota velmi opomíjen. Brzdou při realizaci této myšlenky byla ale skutečnost, ţe Mahlerův dům v té době vlastnily Moravské kovárny 34. Teprve po dvou letech sloţitých jednání získalo dům do vlastnictví město Jihlava. Paralelně s tím probíhala jednání s jihlavskými Němci, kteří projevovali o dům také značný zájem. Tato jednání vedla k zaloţení Spolku Dům Gustava Mahlera (registrace ), v jehoţ vedení je zastoupena česká i německá strana. Dne byla na starobylé jihlavské radnici slavnostně podepsána nájemní smlouva mezi městem Jihlavou a Spolkem Dům Gustava Mahlera. Podle smlouvy předalo město Jihlava spolku dům na 30 let do bezplatného nájmu. Německá strana započala rekonstrukci, kterou na své náklady dokončilo město. Dům prošel důkladnou rekonstrukcí, aby mohl slouţit spolku Dům Gustava Mahlera a právě sem byla přemístěna expozice nazvaná Mladý Gustav Mahler a Jihlava. Expozice byla vybudována v roce 1994 pracovníky Muzea Vysočiny Jihlava a v letech byla nainstalována v historickém domě Kosmákově ulici. V roce 2006 byla expozice 34 jihlavský podnik

42 aktualizována a přenesena do rekonstruovaných prostor Domu Gustava Mahlera ve Znojemské ulici 4. Po dalších drobných rekonstrukcích v létě 2008 byl Dům Gustava Mahlera znovu otevřen. Prostory jsou oţiveny atraktivní výmalbou, moderním osvětlením a znějící hudbou Gustava Mahlera. V přízemí je stylizovaná nekuřácká kavárna a informační a prodejní místo. V prvním patře se nachází expozice Gustav Mahler a Jihlava. Ve druhém patře jsou k dispozici nově zrekonstruované prostory, které umoţňují konání výstav a kulturních akcí. Prostor v domě je také věnován osobitým dílům scénografky, výtvarnice a módní designérky They Weltner (příbuzná Gustava Mahlera). V jarních a letních měsících roku 2009 dojde k druhé etapě rekonstrukce Domu Gustava Mahlera, v jejíţ rámci dojde k rozšíření stávajících expozic. Na průčelí domu se nachází busta Gustava Mahlera, dílo akademického sochaře Milana Knoblocha, která byla odhalena v roce 1960 u příleţitosti 100. výročí Mahlerova narození. Přestoţe Knobloch pracoval jen s desítkami fotografií a posmrtnou maskou, podařilo se mu vytvořit dokonalou podobu mladého Mahlera ; takového, kterého mohli znát v Praze, v Budapešti, Hamburku, ale i v Jihlavě. Dům je otevřen pro veřejnost: Říjen březen: úterý - sobota ; Duben září: úterý - neděle ; Vstupné: Dospělí- Děti- 30,- Kč 15,- Kč Kavárna je otevřena: PO ČT PÁ SO NE

43 2.2.2 Masarykovo náměstí 35 a významný dům číslo 17 Zdroj: Obr. 9 Masarykovo náměstí, zvýrazněn dům č. 17. C Masarykovo náměstí 17 Náměstí je rozděleno na Horní náměstí (dříve Obere Platz) s radnicí a kostelem sv. Ignáce a Dolní náměstí (dříve Untere Platz). Právě na horním náměstí mohl malý Mahler sledovat vojenské slavnosti a promenádní koncerty. Masarykovo náměstí 17 Dříve Masarykovo náměstí 86. Dům, kde měl podnájem přítel a spoluţák z gymnázia a vídeňské konzervatoře Emil Freund ( ). Dnes zde sídlí: Evropská Akademie Pro Demokracii, Jihlava KDU-ČSL Křesťanská a demokratická Unie Československá strana lidová LBBW Bank CZ a.s. Zámečnictví Bednář Jelínek 35 Tomáš Garrigue Masaryk ( ), filosof, státník, politik, první prezident ČSR

44 2.2.3 Brněnská ulice a významné domy číslo 3, 25, 29 a 31 Dříve Česká ulice (Böhmgasse) Zdroj: Obr. 10 Brněnská ulice. D - Brněnská 3 E - Brněnská 25 F- Brněnská 29 G - Brněnská 31 Brněnská ulice číslo 3 Dům, v němţ Bernard Mahler, otec Mahlera, po příchodu do města provozoval hokynářství. Dnes najdeme v přízemí secondhand. Brněnská ulice číslo 25 Dům, ve kterém Mahlerům otec Bernard Mahler provozoval výčep, dnes nájemní dům. Brněnská ulice číslo 29 Hlavní škola Hlavní školu navštěvoval Gustav Mahler v letech pravděpodobně právě zde, v dnešní Brněnské ulici číslo 29. Tato budova hlavní školy bez větší architektonické hodnoty byla slavnostně otevřena Původně byla trojtřídní, od roku 1837 čtyřtřídní. Hlavní škola byla určena k poskytování vyššího reálného 36 Křesadlo, K: Kapitoly z historie Jihlavy, 1. vyd. Jihlava: NOVINA, s.

45 vzdělání a byla státním zařízením, jak napovídá její označení c.k. 37, jinak ovšem byla pod dohledem církve, jako školy jiných typů. Vedle vyučování vlastních ţáků zajišťovala hlavní škola rovněţ nedělní opakovací hodiny pro učně řemeslnických a obchodních oborů. Opakovalo se v podstatě učivo základní školy s přihlédnutím k praktickým potřebám odrostlejších učňů. V roce 1892 byla po odstranění doslouţivší budovy postavena nová, dnešní. Byla zde tehdy umístěna německá chlapecká obecná škola, která tady zůstala aţ do roku Pak tu byla škola zvláštní, dnes zde najdeme Dům dětí a mládeţe. Z historických bulvárů Z rohového domu Čajkovského 31 Brněnská 29, stávajícího na místě dnešního Domu dětí a mládeţe, vyšel nejhorší známý poţár v historii Jihlavy, který tehdy zničil prakticky celé město. Tehdy dům patřil jistému soukeníkovi, jehoţ ţena pozvala své opilé přítelkyně z řad ţen jihlavských soukeníků a kloboučníků na smaţené koblihy. Neopatrností při smaţení vznikl od rozpáleného tuku oheň. Poţár zachvátil nejen dům, ale díky větru se roznesl do celého města. Katastrofě ušlo pouze osm domů, mezi nimi dva, stojící nedaleko v ohybu Čajkovského ulice u hradeb na místě dnešního čísla 9. První byl katovnou, druhý nevěstincem. 38 Brněnská ulice číslo 31 Dům, ve kterém bydlel bratr Mahlerova otce Bernarda David. Mahlerův otec zde také provozoval výčep, pronajatý od Johanna Hoffbauera. Dnes tady můţeme najít Mahlerův penzion Na Hradbách. 37 zkratka pro císařsko-královský pouţívala se pro označení v titulu orgánů rakouské části monarchie (v letech se pouţívala pro celé území habsburské říše) 38 JAROŠ, Z. KŘESADLO, K.: Jihlava, kulturně historický průvodce, Jihlava: Městský úřad v Jihlavě, s.

46 2.2.4 Farní 3 - Kostel sv. Jakuba Zdroj: Obr. 11 Kostel sv. Jakuba. H Farní kostel sv. Jakuba Viz. kapitola Vybrané historické památky Zde se Mahler seznamuje se základy harmonie u ředitele kůru u svatého Jakuba a sbormistra Heinricha Fischera. Heinrich Fischer uţ v roce 1852 zaloţil v Jihlavě Muţský zpěvácký spolek, vystupoval při církevních i veřejných oslavách a pořádal koncerty. Z hudebních nadšenců vznikla v roce 1868 městská hudba. Syn Heinricha Fischera Theodor byl Mahlerovým spoluţákem na gymnáziu. Právě Heinrich Fischer měl největší podíl na rozvoji Mahlerova vrozeného hudebního talentu. S Fischerovou rodinou udrţoval Mahler styky i později. Byl to právě Heinrich Fischer, komu Mahler posílal pohlednice ze svých cest a angaţmá po celém světě. U svatého Jakuba také Mahler poznal katolickou mši.

47 2.2.5 Park Heulos Chceme-li se podívat na místo, kam chodil malý Mahler obdivovat přírodu a kde čerpal inspiraci při komponování svých skladeb i v pozdějším věku, stačí nám obejít kostel sv. Jakuba a z hradeb se podívat na rozsáhlý městský park Heulos. Městský park Heulos byl zaloţen v romantickém údolí říčky Jihlávky v roce Dnes v těchto místech nalezneme městskou část Březinovy sady a zoologickou zahradu. Právě zvukomalebná krása Vysočiny obklopovala mladého Mahlera téměř na kaţdém kroku. Nebyl to ale jen Heulos, vrch Rudný (dnešní lyţařský areál Šacberk) a další místa v bezprostředním okolí Jihlavy, ale i krajina, kterou poznával při cestách za příbuznými a při prázdninových pobytech. Přírodu obdivoval po celý svůj ţivot a jako citlivý chlapec a muţ ji dokázal vnímat lépe neţ ostatní. Námět přírody je i častým motivem Mahlerových skladeb.

48 2.2.6 Hluboká ulice a významný dům číslo 1 Zdroj: Obr. 12 Hluboká ulice, zvýrazněn dům číslo 1. I Hluboká 1 Německé (dříve jezuitské) gymnázium Novostavba gymnazijní budovy, která v Hluboké ulici uzavírala celý komplex jezuitských objektů (kostel, kolej, seminář), byla pořízena v letech T. Schopperem z prostředků bratří Steinů, jejichţ plastický znak zdobí pěkný barokní portál hlavního vchodu bylo gymnázium slavnostně otevřeno. V jeho prvních třech podlaţích bylo po dvou učebnách, v prvním patře dále knihovna, ve druhém prefektura (ředitelna a sborovna) a třetí patro zabíral divadelní sál, tehdy největší v Jihlavě, kde se konala divadelní představení a školní slavnosti. Po zrušení jezuitského řádu 39 bylo v roce 1773 gymnázium zestátněno. Mnohé se ale nezměnilo, jeho učiteli zůstávají samí exjezuité. Teprve o deset let později přichází na školu první nejezuita. Učilo se výhradně podle schválených učebnic a výjimky byly ostře postihovány. Do vyučovacího procesu jen velmi pomalu pronikaly modernější metody. 39 Řád byl zaloţen v roce 1534 sv. Ignácem z Loyoly (zemř ), který se sestavil i jeho řeholi. Roku 1540 se tento řád dočkal papeţského potvrzení od papeţe Pavla III. ( ). Vedle své náboţenské činnosti tovaryšstvo působilo a působí v mnoha oblastech vědy, kultury, umění a školství. Jezuité se stali záhy oblíbeným a rozšířeným řádem po celém tehdy známém světě. To se stalo ovšem terčem závisti a kritiky. Na naléhání západoevropských královských dvorů byl řád v roce 1773 papeţem Klimentem XIV. ( ) 21. července 1773 zrušen. Tato první etapa se označuje jako první Tovaryšstvo. Tovaryšstvo se udrţelo přechodně v Rusku, kde ve třech kolejích a několika rezidencích působili členové i nadále. V roce 1804 byl papeţem Piem VII. ( ) obnoven pro Neapolské království a v roce 1814 pro celý svět. Od té doby se hovoří o druhém Tovaryšstvu.

49 Od roku 1783 mohli na gymnáziu studovat také Ţidé, v Jihlavě se první objevují v roce Zásadní reformy prodělalo gymnázium během školného roku 1849/50. Vyučovalo se jiţ německy, bylo rozšířeno vyučování jazyků. Zavedena byla rovněţ čeština jako povinný předmět pro české studenty. Do gymnázia byli přijímáni absolventi 3. třídy hlavní školy, později obecných škol. Ve školním roce 1849/50 byla otevřena 7. třída a nejvyšší osmou se podařilo zřídit o rok později. Po skončení školního roku studenti této třídy poprvé maturovali. Mahler se stává studentem gymnázia v roce Z této doby se zachoval dokument, který nám napovídá něco o Mahlerově povaze. Hned v prvním semestru na sebe mladý Mahler upozornil vedení školy i jihlavskou veřejnost, kdyţ poctivě vrátil nalezenou peněţenku s větším finančním obnosem. Případ byl tehdy veřejně vybubnován po celém městě. Ţákem byl ale jen s průměrným prospěchem. Studium na jihlavském gymnáziu jako jeho řádný student ukončil v VI. ročníku ve školním roce 1874/75. Následující dva roky studoval gymnázium externě, protoţe v té době byl jiţ řádným studentem vídeňské konzervatoře. Původně Hluboká ulice číslo 50 Zde bylo bydliště Josefiny Poislové, Mahlerovy lásky z mládí, dům byl zbořen.

50 2.2.7 Kříţová ulice a významné domy číslo 2 a 4 Zdroj: Obr. 13 Kříţová ulice. J - Kříţová ulice číslo 2 K - Kříţová ulice číslo 4 Kříţová ulice číslo 2 - kasárna Jihlava byla od roku 1751 posádkový městem. Jako kasárna slouţil od roku 1794 do roku 1995 nepřetrţitě bývalý dominikánský klášter v Kříţové ulici a severní části zrušené jezuitské koleje v Kříţové ulici v těsné blízkosti náměstí. V době Mahlerova mládí bylo v Jihlavě a okolí ubytováno několik vojenských útvarů. Vystřídal se zde 12. prapor polních myslivců, v roce 1866 pruská posádka, potom 5. pěší pluk (uherský), 69. pěší pluk (chorvatský) a konečně pěší pluk číslo Obdivovány byly nejen jejich barevné uniformy, ale i vojenské kapely. Ty obdivoval i malý Mahler, který údajně vydrţel dlouhou dobu stát před kasárnami a poslouchat vojenskou kapelu. Tóny kornet, 41 polnic, 42 rohů, pozounů, 43 a výrazný rytmus bubnů a bubínků musely upoutat malého Mahlera, který se k zvukovým obrazům vyvolaným těmito nástroji mnohokrát vracel ve svých skladbách. Zvuky vojenské hudby se ozývají snad v kaţdé jeho symfonii. 40 Jaroš, Zdeněk. Vojáci, války a Jihlava v letech Jihlava, s. 41 ţesťový nástroj, který je vzhledem podobný kapesní trubce 42 polnice je jeden z nejjednodušších dechových nástrojů; je to nezbytně malý roh s ţádnými ventily 43 neboli trombón (toto slovo se však ve spisovné češtině pouţívá pouze pro pozouny s mechanikou) je ţesťový hudební nástroj

51 Kříţová ulice číslo 4 Hotel Gustav Mahler Přestavbou západního křídla dřívějšího dominikánského kláštera vznikl hotel, který byl slavnostně otevřen a nese jméno Gustav Mahler. Hotel Gustav Mahler je od dob svého vzniku i kulturním centrem Jihlavy. Konají se zde výstavy výtvarného umění, které pořádá galerie hotelu a koncerty různých ţánrů, pořádané muzikanty z celé České republiky i Evropy Komenského ulice a významné domy číslo 3 a 22 Zdroj: Obr. 14 Komenského ulice. L - Komenského ulice číslo 22 M - Komenského ulice číslo 3 Komenského 22 Městské divadlo Historie jihlavské divadelní tradice sahá do 2. poloviny 16. století. První stálou divadelní scénu (Městské divadlo), na které se představovaly kočovné společnosti i renomovaná divadla z Vídně, získala Jihlava v roce bylo na svou dobu moderně vybavené divadlo slavnostně otevřeno představením veselohry F. von Elscholze Výchovné metody. V roce 1856 divadlo kupuje město a celá další léta tuto budovu provozuje. Prosperitu i význam divadla podtrhuje návštěva samotného císaře Františka Josefa I. v roce 1866; traduje se, ţe oproti svým zvyklostem vydrţel na představení aţ do konce. Hrálo se tehdy výhradně německy, a teprve od roku 1920 se němčina vystřídala s češtinou.

52 V roce 1940 získává divadlo zásadní změnu vzhledu, byl zrušen vchod z Komenského ulice a byla vybudována nová vstupní hala z Divadelní ulice se zkušebnou, kanceláří a dílnami. Zároveň v tomtéţ roce, , byla zahájena činnost Horáckého divadla v Národním domě v Třebíči premiérou Vrchlického hry Soud lásky. Vzhledem k silně poněmčené Jihlavě nemělo zpočátku divadlo svoji stálou divadelní scénu, stalo se proto ryze zájezdovým divadlem, které navštěvovalo divadelní scény celého regionu. Stěhování divadla do Jihlavy proběhlo aţ v květnu je stará budova jihlavského divadla z důvodu plánované rekonstrukce uzavřena a následujících pět let se hraje v prostorách kulturního sálu v Divadle Na Kopečku, v areálu psychiatrické léčebny probíhá poloţení základního kamene, začíná tak nová etapa výstavby komplexu divadelních budov. Klíč ke zcela nově postavené budově je Horáckému divadlu Jihlava oficiálně předán , region Vysočiny tak získává zcela moderní divadelní budovu, ovšem se zachováním všech atributů a parametrů klasického činoherního prostoru bylo divadlo slavnostně otevřeno světovou premiérou hry Josefa Boučka, který ji speciálně pro tuto příleţitost napsal, Smrt v císařském domě. Od roku 2003 je zřizovatelem Horáckého divadla Jihlava kraj Vysočina zde bylo první veřejné vystoupení teprve desetiletého 44 Gustava Mahlera. Jeho vystoupení bylo pochvalně zmíněno i v místním tisku. Dle jeho slov mělo vystoupení jediný nedostatek nekvalitní klavír. Později zde vystoupil ještě na počest sňatku v panovnické rodině, provedl Thalbergovu klavírní fantazii na téma z Belliniho opery Norma a zde uskutečnil koncert s kolegou Josefem Schramlem, který sklidil velký ohlas u obecenstva i místního tisku. Komenského 3 Dům, kde měl Bernard Mahler od roku 1872 filiálku na výrobu slazených alkoholických nápojů od roku Dnešní vzhled domu by Bernarda Mahlera asi nepotěšil. V přízemí se nachází Herna seven Někde se chybně uvádí devítiletého, přestoţe Mahlerovi (nar ) v té době uţ deset let bylo.

53 2.2.9 Benešova ulice Zdroj: Obr. 15 Benešova ulice, místo, kde stála ţidovská synagoga. Vzhledem k velkému přílivu Ţidů do Jihlavy bylo ve druhé polovině 19. století přikročeno k výstavbě nové velkolepé synagogy a to podle plánů stavitelů E. Rathauského a A. Theuerera. Za pomoci sbírek a finančních darů ze všech Ţidovských náboţenských obcí celé monarchie byl opatřen nutný kapitál a dne se uskutečnilo slavnostní svěcení nové synagogy v Benešově ulici. Věčné světlo zapálil rabín Dr. Unger a slavnostní řeč přednesl vídeňský zástupce Dr. A. Jellinek. Stavba byla provedena v románsko-maurském slohu. První renovace proběhla v roce 1896 a bylo během ní zavedeno plynové osvětlení, interiér byl dekorativně vymalován a byly rovněţ pořízeny nové varhany. Téhoţ roku bylo provedeno nové svěcení. V roce 1921 byla synagoga opět důkladně opravena a opatřena elektrickým osvětlením. Dne byla synagoga nacisty vypálena. Dnes je místo v rekonstrukci a v roce 2010 by v těchto prostorách měl stát Park Gustava Mahlera s jeho sochou v nadţivotní velikosti. V roce 2004 bylo zaloţeno občanské sdruţení Společenství za zřízení pomníku Gustava Mahlera v Jihlavě, jehoţ cílem bylo vybudování pomníku Gustava Mahlera. Autorem pomníku je významný český sochař Jan Koblasa.

54 Popis projektu: 45 Hlavní myšlenkou kompozice parku je krajina (měkké materiály, keře a stromy), která kontrastuje s městem (jednoduché materiály, ostře tvarované formy, domy a kámen). Ústředním objektem parku bude třímetrová bronzová socha hudebního skladatele Gustava Mahlera od akademického sochaře profesora Jana Koblasy, umístěná na nejvýznamnějším místě v parku, k níţ se budou obracet další sochařské objekty, ptáci a ryby (zhotovené dle jeho návrhu). Symboličtí ptáci zároveň vytvoří bránu do parku a upozorní na sochu Gustava Mahlera. Obdobně tři ryby u přilehlé vodní hladiny a deset střiků (symbol deseti mahlerových symfonií) budou chrlit vodu u jezírka v parku. V jiţní části parku vznikne geometrické náměstíčko s odhalenými základy synagogy. V dlaţbě kříţení parkánu a ulice Benešovy bude naznačen dlaţbou v ploše čtverec jako symbolický vstup do historického města. Městský park, který významně rozšíří plochy veřejné zeleně v historickém centru města, bude kromě sochařských děl a obnovených základů zničené ţidovské synagogy zahrnovat také pozůstatky středověkého městského opevnění, jezírko, vlastní zelené plochy, výsadbu dřevin a parkový mobiliář. Anketa: 46 Pro zajímavost uvádím anketu, kterou v říjnu 2004 zveřejnil Magistrát města Jihlavy v Novinách jihlavské radnice a na svých internetových stránkách a ve které ji zajímaly názory čtenářů na téma Socha Gustava Mahlera v Jihlavě. Cílem bylo zjistit, jestli si Jihlavané myslí, ţe Gustav Mahler byl tak významný občan, ţe by mu v Jihlavě měla být postavena socha. Protoţe anketa je skoro pět let stará, tak my uţ teď víme, ţe socha Mahlerovi postavena bude a své místo najde v novém Parku Gustava Mahlera. Dotazník obsahoval 6 otázek a své odpovědi zaslalo jen 77 lidí, coţ podle mého názoru nesvědčí o přílišném zájmu Výsledky ankety mi poskytl Magistrát města Jihlavy.

55 Dotazník: 1. Domníváte se, ţe Gustav Mahler je tak významný občan, ţe by měl mít v Jihlavě sochu? Ano Ne Pokud si myslíte, ţe ne, nepokračujte v dotazníku. 2. Socha by podle vás měla být umístěna v ulici? Benešova Hluboká Jinde Bez udání místa 3. Socha by měla mít velikost? Ţivotní Nadţivotní Jinou 4. Jak velký podílem by se mělo město podílet na vzniku sochy? 20 % 40% 50% 70% 75% 80% 90% 95% 100% 5. Byl(a) byste ochoten(na) finančně přispět na vznik této sochy? Ano Ne 6. Mělo by podle Vás město zorganizovat veřejnou diskuzi, ve které by se obyvatelé mohli sami vyjádřit ke vzniku sochy Gustava Mahlera? Ano Ne

56 Anketa 47 : 1. Domníváte se, ţe Gustav Mahler je tak významný občan, ţe by měl mít v Jihlavě sochu? Ano 61 Ne Socha by podle vás měla být umístěna v ulici? Benešova 36 Hluboká 10 Jinde 9 Bez udání místa 6 3. Socha by měla mít velikost? Životní 37 Nadživotní 17 Jinou 7 47 Zdroj: Magistrát města Jihlavy, vlastní zpracování

57 4. Jak velký podílem by se mělo město podílet na vzniku sochy? 20% 1 95% 100% 20% 40% 50% 70% 40% 1 50% 19 70% 7 90% 80% 75% 75% 4 80% 12 90% 3 95% 1 100% 8 5. Byl(a) byste ochoten(na) finančně přispět na vznik této sochy? Ano 46 Ne 13 Nevyjádřilo se 2 6. Mělo by podle Vás město zorganizovat veřejnou diskuzi, ve které by se obyvatelé mohli sami vyjádřit ke vzniku sochy Gustava Mahlera? Ano 27 Ne 29 Nevyjádřilo se 5

58 Hotel Czap- Ţiţkova ulice č. 15 Zdroj: Obr. 15 Hotel Czap, dnes Dělnický dům. První domovní zástavba se objevila v těchto místech uţ počátkem 16. století, aby se v závěru třicetileté války se proměnila v trosky a znovu se pozvedla aţ po roce Vedle přízemních domků četných řemeslníků se tady v roce 1775 objevila zájezdní hospoda Zum Taubenkobel, čili Na Holubníku, poskytující občerstvení a nocleh všem těm, kteří se nemohli nebo nesměli dostat do vnitřního města, coţ platilo především pro Ţidy. Holubník měl být postaven jihlavskými sladovníky a po 14 letech byl prodán soukromému majiteli. Jak dokládá gruntovní kniha, uloţená v jihlavském archivu, nemovitost zakoupili manţelé Smutní. Díky úspěšnému podnikání podařilo se oběma majitelům přikoupit sousední dům, a rozšířit tak provoz hostince na číslo 50 a 51. V roce 1868 místo zakoupili manţelé Franz Gottfried a Maria Czapovi. F. G. Czap předloţil městské radě hned na to dokumenty, týkající se stavebního řízení, včetně stavebních plánů výstavby velkého hostince s ubytováním pro hosty a tanečním sálem. Zanedlouho potom pověřil vyhotovením stavebních plánů a vedením stavby jihlavského stavitele Franze Langa a jeho bratra Mathiase. Velký taneční sál projektoval významný architekt té doby, jihlavský rodák a stavební rada působící v Brně, August Prokop. Slavnostní otevření Hotelu Czap proběhlo Během slavnostního aktu 48 Iglau.cz [online] [cit ]. Dostupné z: Zdeněk Jaroš ve své knize Jihlava v datech uvádí datum , Křesadlo Karel uvádí aţ rok 1870

59 došlo i na vysvěcení hotelu farářem Clarusem Neubauerem od jihlavských minoritů. Hudební produkci obstaral velký orchestr, dirigovaný Heinrichem Fischerem. Otevřením tohoto objektu získala Jihlava nejen ubytovací zařízení hotel, ale v podobě velkého sálu i důstojný kulturní stánek. V příštích dobách zde vystoupilo mnoho vynikajících umělců. Po dalších názvech Morawetz, Jihlavský dvůr a Německý dům ho v roce 1945 převzala KSČ a učinila třetím jihlavským Dělnickým domem. V jeho prostorách od 50. let 20. století našel útulek Dům osvěty a další instituce. Sál a restaurační zařízení slouţily dál svému původnímu účelu. Od 70. minulého století však postupné chátrání vyřadilo nejprve sál a nakonec i restauraci z provozu. Po revoluci 1989 se vlastníkem objektu stalo Město Jihlava, TESLA Jihlava a. s. a opět Město Jihlava. Dne byl objekt vydraţen a vlastníkem se stal jihlavský projektant Ing. Jan Konicar. V září 2005 byla zahájena oprava celého objektu s rozhodnutím, ţe objekt bude zachován se stávajícím účelem vyuţití, to je společenský sál pro kulturní akce včetně zázemí pro 400 osob, restaurační zařízení, taneční vinárna a kavárna a cukrárna. Ostatní prostory budou vyuţity ke kancelářským účelům byl nový Dělnický dům slavnostně otevřen zde vystupoval Gustav Mahler při příleţitosti jubilea místního Muţského zpěváckého spolku. Znovu pak , kdy byl celý výtěţek koncertu věnován ve prospěch jihlavského gymnázia na nákup učebních pomůcek.

60 Ţidovský hřbitov Zdroj: Obr. 16 Ţidovský hřbitov. Ţidovský hřbitov Významnou ţidovskou památkou je místní hřbitov zaloţený v roce Rozkládá se poblíţ jihlavské nemocnice, dříve sousedil s vojenským cvičištěm. Před tímto datem se pohřbívalo v nedalekých Puklicích. V roce byla postavena při vstupu obřadní síň v novorománském stylu. Vítězný projekt realizoval stavební rada Wilhelm Stiassny, významný vídeňský architekt. Síň byla vysvěcena rabínem Dr. Ungerem. Na počátku okupace ji stihl podobný osud jako synagogu, byla vypálena a konečně koncem 60. let zcela asanována, aby na jejím místě mohla být postavena malá obřadní síň, kam byly umístěny dvě desky s hebrejskými modlitbami a jedna deska se jmény donátorů z původní obřadní síně. Na hřbitově najdeme hroby Mahlerových bratrů: Ernsta ( ), Arnolda ( ), Fridricha ( ) a rodičů Bernarda ( ) a Marie ( ).

61 Závěr Zpracovat bakalářkou práci na toto téma jsem opravdu uvítala s velikým nadšením. Mahler byl významná osoba nejen pro Jihlavu, ale pro celý hudební svět, je znám daleko za hranicemi České republiky, jak se říká aţ za velikou louţí ve Spojených státech amerických. Bohuţel, jsme to právě my Jihlavané, kdo jsme v minulosti velikost jeho génia opomíjeli. Avšak také doba příznivcům Mahlera příliš nepřála. Byly tu dvě světové války a poté komunistická vláda, která neměla přílišný zájem na popularizaci ţidovského umělce, i kdyţ Mahler konvertoval ke katolicismu, nikdy ale nebyl ani praktikující Ţid, ani praktikující křesťan. Obecné povědomí o Mahlerovi v Jihlavě téměř upadlo. Do roku 1990 se prý v tisku objevilo pouze 8 10 článků věnovaných Mahlerově problematice. Ovšem našli se i světlé výjimky, jako bylo například přejmenování jedné z jihlavských ulic v roce 1924 Mahlerovým jménem, slavnostní koncert České filharmonie, pořádaný v rámci nedoţitých umělcových 70. narozenin v roce 1930, kde se zahrála Mahlerova první sym fonie D dur a hlavně panychida 49 při 20. výročí Mahlerova úmrtí v roce 1931 v jihlavském městském Divadle. Této slavnosti se zúčastnila i dcera Mahlera Anna Justina se svojí dcerou, Mahlerovou vnučkou. Po druhé světové válce však bylo jediným významným počinem odhalení pamětní desky sochaře Milana Knoblocha v roce 1960 na domě ve Znojemské ulici 4 při příleţitosti oslav 100. výročí Mahlerova narození. Teprve po pádu komunistické moci se Mahler dočkává zaslouţené slávy a obdivu. V roce 1993 vzniká Česko-německý spolek Dům Gustava Mahlera, v roce 1994 se otevírá stálá expozice Mladý Gustav Mahler a Jihlava, která byla v roce 2006 zaktualizována a přemístěna do Domu Gustava Mahlera. Na oslavy 140. výročí Mahlerova narození uspořádalo město Jihlava třídenní oslavy a to od , tedy na den přesně 130 let poté, co malý Mahler sklízel své první úspěchy při prvním veřejném vystoupení v Městském divadle. Od roku 2002 se také v Jihlavě koná mezinárodní hudební festival Mahler Jihlava. Přestoţe se Mahlerovo jméno stále více dostává do povědomí lidí a do popředí zájmu města Jihlavy, stále se bohuţel najdou tací, kteří neví, kdo to ten" Gustav Mahler byl. Snad jeho popularizaci pomůţe park, který se buduje na jeho počest a kde budeme moci shlédnout jeho sochu v nadţivotní velikosti. 49 výraz panychida pochází z řečtiny a označuje v pravoslavné liturgii bohosluţbu za zemřelé

62 Já, kdyţ jsem s touto prací začínala, jsem toho o Mahlerovi také příliš nevěděla. S radostí jsem se proto pročítala jeho ţivotopisy a po střípkách dávala dohromady jeho ţivot a dílo, ţivot pestrý a plný práce, která vţdy nebyla doceněna tak, jak by si Mahler přál a zaslouţil. Přestoţe byl vynikající dirigent, na jeho vlastní díla se dívali skrz prsty. Na provedení jeho druhé symfonie v Hamburku se prý neprodal ani jeden lístek. Cílem mé práce bylo připravit pěší trasu a objevit dosud neznámá místa spojená s působením Mahlera v Jihlavě. Kdyţ jsem se začala probírat řadou knih a různých publikací, které o Mahlerovy vyšly, bylo mi jasné, ţe se mi rozhodně nepodaří najít místo, o kterém by nevěděl ţádný historik nebo badatel. Přesto si myslím, ţe jsem neznámá místa spojená s Mahlerem našla a svůj cíl tím splnila, jsou to místa, kolem kterých jsem já, a dovoluji si tvrdit, ţe i mnoho dalších, v minulosti nesčetněkrát prošla a nikdy pro mě ničím významná nebyla. Jsou to například domy, kde míval Mahlerův otec provozovny. Spojením těchto míst, spjatých s Mahlerem, jsem vytvořila hodinovou procházku Jihlavou, při které si můţeme prohlédnout dům, kde vyrůstal, školní budovy, kde se vzdělával, místa, která byla svědky jeho prvních vystoupeních bývalé Městské divadlo a Hotel Czap, bydliště jeho přítele ze studií, nebo třeba místo posledního odpočinku Mahlerových rodičů na jihlavském ţidovském hřbitově, kde jim Mahler pořídil krásný pomník. Byla bych ráda, kdyby se na tato místa a na Gustava Mahlera začali lidé, stejně jako já, dívat trochu jinýma očima, tak, jak by si jako významný jihlavský skoro rodák zaslouţil.

63 Seznam pouţité literatury Literatura ČENUŠÁK, G. a kol: Dějiny evropské hudby. 2. vydání. Praha. Panthon Praha, s. JAROŠ, Z: Jihlava v datech. Historický kalendář města Jihlavy. Jihlava. Astera G s. JAROŠ, Z: Jihlavské ulice a vývoj jejich pojmenování. 1. vydání. Jihlava. Městský úřad Jihlava, JAROŠ, Z: Mladý Gustav Mahler a Jihlava. Jihlava. JIPRINT Jihlava, s. JAROŠ, Z: Vojáci, války a Jihlava v letech Jihlava, s. JAROŠ, Z. - KŘESADLO, K.: Jihlava, kulturně historický průvodce městem. Jihlava. Městský úřad v Jihlavě, s. KLUKANOVÁ, L: Jihlava Gustavu Mahlerovi. Jihlava, s. KOL. AUTORŮ: Mladý Gustav Mahler a Jihlava, průvodce muzejní expozicí. Jihlava. Muzeum Vysočiny v Jihlavě, s. KOL. AUTORŮ: Velikáni hudby ilustrovaný průvodce životem a dílem slavných skladatelů. Bratislava. PERFECT, a. s., s. KOL. AUTORŮ: Počátek cesty. Gustav Mahler a Jihlava v archivních pramenech. 1. vydání. Jihlava. ECON, druţstvo Jihlava, s. KŘESADLO, K.: Kapitoly z historie Jihlavy. 1. vydání. Jihlava. NOVINA Jihlava, s.

64 RYCHETSKÝ, J.: Po stopách Gustava Mahlera v Čechách a na Moravě. Humpolec. ALBERT, RYCHETSKÝ, J.: Gustav Mahler rodokmen. In: Gustav Mahler Rodný dům Vzkříšení. Praha, Elektronické zdroje Gustav Mahler [online]. [cit ]. Dostupné z: Iglau.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: Jihlava [online]. Posl. revize [cit ]. Dostupné z: Kam v Jihlavě [online]. [cit ]. Dostupné z: Mahler Jihlava 2009 music festival [online]. [cit ]. Dostupné z: Stará Jihlava [online] [cit ]. Dostupné z: Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. Posl. revize [cit ]. Dostupné z:

65 Seznam obrázků Obr. 1 Jihlava v roce 1900, pohled z Královského vršku Obr. 2 Náměstí s budovou radnice kostelem sv. Ignáce z roku Obr. 3 Kostel sv. Jakuba Obr. 4 Mahler Jihlava hudební festival Obr. 5 Mezinárodní festival dokumentárních filmů Jihlava Obr. 6 Rodný dům v Kalištích u Humpolce Obr. 7 Mapa trasy satelitní Obr. 8 Mapa trasy Obr. 9 Masarykovo náměstí, zvýrazněn dům č Obr. 10 Brněnská ulice Obr. 11 Kostel sv. Jakuba Obr. 12 Hluboká ulice, zvýrazněn dům číslo

66 Seznam příloh Příloha 1: Rodokmen Příloha 2: Záznam o narození Gustava Mahlera Příloha 3: Vysvědčení Gustava Mahlera z náboţenství Příloha 4: Protokol o maturitní zkoušce Gustava Mahlera Příloha 5: Bernard Mahler Příloha 6: Marie Mahlerová Příloha 7: Gustav Mahler v roce 1865 Příloha 8: Gustav Mahler v roce 1881 Příloha 9: Gustav Mahler v roce 1903 ve státní opeře ve Vídni Příloha 10: Alma Mahlerová s dcerou Marií v roce 1903 Příloha 11: Gustav Mahler s dcerou Marií v roce 1903 Příloha 12: Alma Mahlerová s dcerou Annou v roce 1908 Příloha 13: Alma Mahlerová v roce 1908 Příloha 14: Gustav Mahler s dcerou Annou v roce 1909 Příloha 15: Gustav Mahler v roce 1910 v New Yorku Příloha 16: Gustav Mahler v roce 1911 Příloha 17: Anna Mahlerová v roce 1920 Příloha 18: Hrob Mahlerových rodičů na jihlavském ţidovském hřbitově Příloha 19: Návrh parku Gustava Mahlera v Jihlavě Příloha 20: Gustav Mahler jako dirigent na karikatuře Příloha 21: Busta Gustava Mahlera Příloha 22: Znojemská ulice 4, dům Gustava Mahlera Příloha 23: Dělnický dům Příloha 24: Městské divadlo v roce 1930 Příloha 24: Horácké divadlo

67 Bernard Mahler Isidor, březen Gustav, Maria Anna, Alma Anna Justina, Marie Mahlerová roz. Schindler, rozená Herrmannová Ernst, (Arnošt), Leopoldina, Anna, Ludvig Quittner, Heinrich, Karl, Rudolf, Louis, (Alois, později Hans), Boh. Mergl, 1907 do USA Margarett Justina, Alfred, Arnod Rosé Alma, Arnold, Friedrich, (Bedřich), Alfred, Otto, Emma, Ernst, Eduard Rosé Wolfgang, Konrad,

68 Maria Anna, Anna Justina, Rup. Koller Ernst Krenek Paul Zsolnay Alma Zsolnay, Anna, v Německu Irena, Anatol Fistoulari Marina Fistoulari, Paul Glass Milan Havlíček Alexandra Zdraska Havlíček, Albrecht Josef Heinrich, Anna, Alex Czeczowitka Rudolf A. Herbert, Irene, Laurence, Heinz Hines, Peter Hines, Alfred, ( Maria Schmutzer) Alma, ( Váša Příhoda) Ernst, ( 1959 Ilze Dzeia) Wolfgang, ( 1942 Ali Olitzki)

69 2. Záznam o narození Gustava Mahlera. Zdroj:

70 3. Vysvědčení Gustava Mahlera z náboţenství za II. semestr školního roku 1876/1877; rabín Unger ohodnotil jeho znalosti jako uspokojivé. Zdroj:

71 4. Protokol o maturitní zkoušce Gustava Mahlera na gymnáziu v Jihlavě dne Zdroj:

72 5. Bernard Mahler. Zdroj: 6. Marie Mahlerová. Zdroj:

73 7. Gustav Mahler v roce Zdroj: 8. Gustav Mahler v roce Zdroj:

74 9. Gustav Mahler v roce 1903 ve státní opeře ve Vídni. Zdroj: Alma Mahlerová s dcerou Marií v roce Zdroj:

75 11. Gustav Mahler s dcerou Marií v roce Zdroj: Alma Mahlerová s dcerou Annou v roce Zdroj:

76 13. Alma Mahlerová v roce Zdroj: Gustav Mahler s dcerou Annou v roce Zdroj:

77 15. Gustav Mahler v roce 1910 v New Yorku. Zdroj: Gustav Mahler v roce Zdroj:

78 17. Anna Mahlerová v roce Zdroj: Hrob Mahlerových rodičů na jihlavském ţidovském hřbitově. Zdroj: vlastní fotografie

79 19. Návrh parku Gustava Mahlera v Jihlavě. Zdroj:

80 20. Gustav Maher jako dirigent v karikatuře. Zdroj: Busta Gustava Mahlera, na domě Gustava Mahlera, dílo akademického sochaře Milana Knoblocha Zdroj: vlastní fotografie

81 22. Znojemská ulice 4, Dům Gustava Mahlera. Zdroj: Dělnický dům, dříve Hotel Czap, kde mladý Gustav Mahler vystupoval. Zdroj:

82 24. Městské divadlo v roce Zdroj: Horácké divadlo, které stojí na místě dřívějšího Městského divadla, kde Gustav Mahler vystupoval. Zdroj: