Potenciál cestovního ruchu v obci s rozšířenou působností. Kutná Hora

Transkript

1 Potenciál cestovního ruchu v obci s rozšířenou působností Kutná Hora

2

3

4 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala především vedoucímu mé bakalářské práce panu RNDr. PaedDr. Jaromíru Ruxovi, CSc. za jeho trpělivost, čas, ochotu, rady a odborné vedení při zpracování bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala své rodině, která mne po celou dobu vypracování bakalářské práce podporovala.

5 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Studijní obor Cestovní ruch Potenciál cestovního ruchu v obci s rozšířenou působností Kutná Hora Bakalářská práce Autor: Kateřina Kučerová Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Jihlava 2016

6 Copyright 2016 Kateřina Kučerová

7 Abstrakt KUČEROVÁ, Kateřina. Potenciál cestovního ruchu v obci s rozšířenou působností Kutná Hora. Jihlava, s. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava, Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Předkládaná bakalářská práce s názvem Potenciál cestovního ruchu v obci s rozšířenou působností Kutná Hora je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část mé bakalářské práce se nejprve zaměřuje na charakteristiku obce s rozšířenou působností Kutná Hora. V teoretické části se dále zabývám rozdílnými pojetími potenciálu cestovního ruchu a jeho výpočtu. Poslední kapitola popisuje použitou metodu výpočtu potenciálu cestovního ruchu. V praktické části je využita metoda výpočtu potenciálu cestovního ruchu, která byla využita Ústavem územního rozvoje v Brně k výpočtu potenciálu cestovního ruchu k roku Praktická část obsahuje také stručný popis atraktivit ORP Kutná Hora a jejich návštěvnost. Tato část je zakončena kapitolou podíl výletníků a turistů v ORP Kutná Hora. Klíčová slova Potenciál cestovního ruchu. Obec s rozšířenou působností. Kutná Hora. Návštěvnost. Cestovní ruch. Ústav územního rozvoje Brno. 5

8 Abstract The bachelor thesis titled The potential of tourism in Municipality with extended powers of Kutna Hora is divided into two parts; theoretical and the practical one. The theoretical part of my thesis is about the characteristics of the municipality with extended powers Kutna Hora. Next there is the chapter about different understandings of tourism potential and its calculation. The last chapter describes the method which is used for calculating the potential of tourism in this thesis. There is used the method which was used by Institute for Spatial Development in Brno to calculate the potential of tourism in the year 2010 in the practical part. The practical part contains also the brief characteristics of the attractions of the municipality with extended powers Kutna Hora and its attendance. This part is ended by the chapter with named Share of the trippers and tourists in the municipality with extended powers Kutna Hora. Key words Potential of tourism. Municipality with extended powers. Kutna Hora. Attendance. Tourism. Institute for Spatial Development Brno. 6

9 Předmluva Svou bakalářkou práci jsem nazvala Potenciál cestovního ruchu v obci s rozšířenou působností Kutná Hora. Práce je určena především odborníkům v oblasti cestovního ruchu. Obec s rozšířenou působností Kutná Hora jsem zvolila proto, že k této oblasti mám velmi blízký vztah, jelikož bydlím v sousedním ORP a město Kutná Hora a jeho okolí navštěvuji hodně často. Dle mého názoru se jedná o místo velmi zajímavé a má svým návštěvníkům rozhodně co nabídnout. Zpracování bakalářské práce mne bavilo a budu ráda, když zaujme i čtenáře. Doufám, že výsledky a závěry bakalářské práce poslouží i v praxi. 7

10 Obsah Abstrakt... 5 Abstract... 6 Předmluva... 7 Seznam ilustrací Seznam tabulek Seznam obrázků Seznam zkratek Úvod Teoretická část Charakteristika ORP Kutná Hora Potenciál cestovního ruchu Lokalizační předpoklady Realizační předpoklady Selektivní předpoklady Potenciál cestovního ruchu dle VŠPJ Potenciál cestovního ruchu dle Ústavu územního rozvoje v Brně Potenciál atraktivit cestovního ruchu Potenciál ploch a linií ovlivňujících cestovní ruch Použité metody Praktická část Kvantifikace potenciálu atraktivit cestovního ruchu Porovnání s výpočtem ÚÚR z roku Charakteristika vybraných atraktivit Kutná Hora

11 Chrám sv. Barbory České muzeum stříbra Hrádek, Tylův památník, Kamenný dům Vlašský dvůr Kostnice Katedrála Nanebevzetí Panny Marie Kaple Božího těla Kostel sv. Jana Nepomuckého GASK Jezuitská kolej Kostel sv. Jakuba Kostel Panny Marie na Náměti Zámek Kačina Tvrz Malešov Kostel sv. Jakuba v Jakubu Zámek Zruč nad Sázavou Podíl výletníků a turistů v ORP Kutná Hora Závěr Seznam použitých zdrojů Literatura Elektronické zdroje Akademické práce Seznam příloh

12 Seznam ilustrací Seznam tabulek Tabulka 1: Kvantifikace potenciálu atraktivit cestovního ruchu pro ORP Kutná Hora 24 Tabulka 2: Celkový potenciál cestovního ruchu Tabulka 3: Návštěvnost - Chrám sv. Barbory Tabulka 4: Návštěvnost - ČMS Hrádek Tabulka 5: Návštěvnost - ČMS Tylův památník Tabulka 6: Návštěvnost - ČMS Kamenný dům Tabulka 7: Návštěvnost - Vlašský dvůr Tabulka 8: Návštěvnost - Muzeum Odhalení tajemné tváře Kutné Hory Tabulka 9: Návštěvnost - Kostnice Tabulka 10: Návštěvnost - Katedrála Nanebevzetí Panny Marie Tabulka 11: Návštěvnost - Kaple Božího těla Tabulka 12: Návštěvnost - Kostel sv. Jana Nepomuckého Tabulka 13: Návštěvnost - GASK Jezuitská kolej Tabulka 14: Návštěvnost - Kostel sv. Jakuba Tabulka 15: Návštěvnost - Kostel Panny Marie na Náměti Tabulka 16: Návštěvnost - Zámek Kačina Tabulka 17: Návštěvnost - Zámek Zruč nad Sázavou Seznam obrázků Obrázek 1: Mapa ORP Kutná Hora Obrázek 2: Chrám sv. Barbory Obrázek 3: Hrádek Obrázek 4: Tylův dům Obrázek 5: Kamenný dům Obrázek 6: Vlašský dvůr Obrázek 7: Kostnice Obrázek 8: Katedrála Nanebevzetí Panny Marie Obrázek 9: Kaple Božího těla Obrázek 10: Kostel sv. Jana Nepomuckého

13 Obrázek 11: GASK - Jezuitská kolej Obrázek 12: Kostel sv. Jakuba Obrázek 13: Kostel Panny Marie na Náměti Obrázek 14: Zámek Kačina Obrázek 15: Tvrz Malešov Obrázek 16: Kostel sv. Jakuba v Jakubu Obrázek 17: Zámek Zruč nad Sázavou

14 Seznam zkratek CR cestovní ruch ČMS České muzeum stříbra ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad GASK Galerie středočeského kraje ORP obec s rozšířenou působností ÚÚR Ústav územního rozvoje VŠPJ Vysoká škola polytechnická Jihlava 12

15 Úvod Téma mé bakalářské práce zní Potenciál cestovního ruchu v obci s rozšířenou působností Kutná Hora. Celá bakalářská práce je rozdělena do dvou hlavních částí. Jedná se o teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsem první kapitolu věnovala charakteristice zkoumané destinace, a to obci s rozšířenou působností (dále také ORP ) Kutná Hora. Další kapitola se věnuje potenciálu cestovního ruchu, jeho definicím a různým pojetím. Na tuto kapitolu úzce navazuje kapitola s názvem Potenciál cestovního ruchu dle Ústavu územního rozvoje (dále také ÚÚR ) v Brně. Poslední kapitolou teoretické části je kapitola Použité metody, kde je popsána metoda výpočtu potenciálu cestovního ruchu, kterou jsem využila pro praktickou část mé práce. Po teoretické části následuje praktická část bakalářské práce, která je rovněž rozdělena do několika kapitol. První kapitola nese název Kvantifikace potenciálu atraktivit cestovního ruchu, kde je vypočítán dílčí potenciál atraktivit cestovního ruchu a poté celkový potenciál cestovního ruchu k roku Další kapitolou je kapitola Porovnání s výpočtem ÚÚR v Brně z roku 2010, kde jsou popsány možnosti, které mohly vést ke změně potenciálu cestovního ruchu v ORP Kutná Hora. Celkem rozsáhlá kapitola nese název Charakteristika vybraných atraktivit, kde je stručný popis zřejmě nejvýznamnějších atraktivit cestovního ruchu v ORP Kutná Hora. K tomuto popisu jsou připojena data týkající se návštěvnosti jednotlivých památek za roky 2014 a 2015 a vlastní fotografie. Poslední kapitola praktické části se jmenuje Podíl výletníků a turistů v ORP Kutná Hora. Jde pouze o rozšiřující kapitolu, kterou jsem se do bakalářské práce rozhodla vložit pro zpestření a obohacení práce. Cílem mé bakalářské práce je aktualizovat výpočet velikosti potenciálu cestovního ruchu v ORP Kutná Hora provedený v roce 2010 Ústavem územního rozvoje Brno k roku K vypracování mé bakalářské práce jsem používala převážně knižní a internetové zdroje. Často jsem také využívala data z Ústavu územního rozvoje Brno a Českého statistického úřadu (dále také ČSÚ ). Téma bakalářské práce Potenciál cestovního ruchu v ORP Kutná Hora jsem si zvolila, protože si myslím, že město Kutná Hora a jeho okolí je místem velice zajímavým 13

16 a svým návštěvníkům má hodně co nabídnout. K tomuto místu mám také blízký a osobní vztah, a i když žiji v sousedním ORP, hodně často město a jeho okolí navštěvuji a dobře ho znám. Také mě zajímalo, jak si ORP Kutná Hora v rámci potenciálu cestovního ruchu vede a jak se rozvíjí za posledních pár let. Věřím, že bakalářská práce a v ní vypočtené ukazatele mohou posloužit k dalšímu rozvoji města a udržet tak, či zvýšit návštěvnost nejen města Kutná Hora, ale i jeho okolí. 14

17 Teoretická část 1. Charakteristika ORP Kutná Hora Regionální informační servis definuje obec s rozšířenou působností jako nový typ obce, které vykonávají státní správu v přenesené působnosti. Obec s rozšířenou působností je nejširším rozsahem výkonu státní správy v přenesené působnosti a v jejich spravovaném území se nacházejí i obce s pověřeným úřadem. [1] Obec s rozšířenou působností (dále jen ORP) Kutná Hora se nachází na severním okraji Českomoravské vrchoviny mezi toky Sázavy a Labe. Sousedícími ORP jsou na severu ORP Kolín, západně ORP Říčany a Benešov, na jihozápadě ORP Vlašim a jihovýchodně až východně ORP Havlíčkův Brod a Čáslav. Společně s ORP Čáslav je okrajovým obvodem Středočeského kraje. Obrázek 1: Mapa ORP Kutná Hora Zdroj: Český statistický úřad Nadmořská výška ORP Kutná Hora se pohybuje od 202 m. n. m. (v Hlízově) do 559 m. n. m. (v Třebětíně). Svou rozlohou ha zaujímá 5. místo ve Středočeském kraji, ale počtem obyvatelstva (48 929) je řazeno až na 10. místo v kraji. 15

18 Území ORP Kutná Hora nemá jednotný přírodní ráz, protože jeho utváření bylo ovlivněno různými geologickými vlivy. Patří k následujícím horopisným celkům Českomoravská vrchovina, Čáslavská kotlina a Polabská nížina. Skalní podklad Kutnohorska je tvořen velmi starými horninami, krystalinikem, který je součástí jádra českého masivu. Během složitého geologického vývoje docházelo k vrásnění a vznikaly četné horninové a rudné žíly s ložisky zinkových, olověných, stříbrných, měděných a případně i antimonových rud. Tato ložiska jsou známá převážně v okolí Kutné Hory, ale i v Posázaví. Severní část území náleží do povodí řeky Labe, kam své vody odvádí řeky Vrchlice a Doubrava. Jižní část potom patří do povodí řeky Sázavy. Největší vodní nádrže jsou přehrady Želivka a Vrchlice. Klimatické podmínky ORP Kutná Hora jsou celkem příznivé. Dlouhodobý průměr srážek je 590 mm, kdy maximum srážek spadne v červenci a minimum v únoru. Správní obvod je tvořen 51 obcemi, z nichž pouze 3 mají statut města: Kutná Hora, Uhlířské Janovice a Zruč nad Sázavou. V těchto městech sídlí pověřené obecní úřady a žije zde bezmála 60% veškerého obyvatelstva správního obvodu. Ve 45 obcích s méně než 1000 obyvateli, jenž tvoří 88% všech obcí, žije pouze jedna třetina všech obyvatel ORP. Nejvýznamnějšími komunikačními tahy, které zajišťují spojení s Prahou, jsou železniční trať 230, která vede dále přes Kolín, a silnice I. třídy číslo I/2 a I/38. V ORP Kutná Hora se nachází mnoho kulturních památek pyšnících se nesmírnou historickou hodnotou. Historické jádro města Kutné Hory je prohlášeno státní památkovou rezervací a město je zapsáno i na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Jádro této památkové rezervace tvoří stavební celek pocházející z gotického středověku, který je důkazem prosperity báňského podnikání. Ve 14. a 15. století bylo město Kutná Hora opravdovou pokladnicí státu a žilo zde až obyvatel. Za prací v kutnohorských dolech a hutích přicházeli lidé z celé Evropy. Po obrovském rozvoji města ve středověku jeho význam v dalších stoletích postupně upadal, ale v současnosti se město Kutná Hora stalo velmi významným turistickým i kulturním centrem celostátního významu. 16

19 Na území ORP Kutná Hora se ale nachází i celá řada dalších kulturních a přírodních památek. Národní kulturní památkou je třeba i empírový zámek Kačina, ve kterém je nyní zřízeno zemědělské muzeum, a národní přírodní památka Kaňk je světově proslulá paleontologická lokalita. Celá oblast nabízí řadu příležitostí pro pěší i cyklo turistiku. [2], [3] 2. Potenciál cestovního ruchu Potenciál cestovního ruchu můžeme chápat jako souhrnnou hodnotu všech předpokladů cestovního ruchu, která je při jeho kvantitativním hodnocení oceněna na základě bodové škály a snížení o zápornou hodnotu negativních faktorů rozvoje cestovního ruchu např. nízká kvalita ovzduší, znečištěné moře, znečištěné pláže, vysoká kriminalita, výskyt nakažlivých nemocí apod. (Zelenka, Pásková, 2012). Dle funkčně chronologického členění Mariot (1983) rozlišuje lokalizační předpoklady, selektivní předpoklady a realizační předpoklady cestovního ruchu. Lokalizační předpoklady se dále dělí na přírodní a antropogenní předpoklady, realizační předpoklady na informačně komunikační a kapacitní (infrastruktura a lidské zdroje), selektivní předpoklady se dělí na politicko-administrativní, demografické, geografické, sociologické, psychologické a ekologické. Právě z tohoto dělení vychází geograf RNDr. Jan Bína, CSc., který roku 2010 provedl hodnocení potenciálu území ČR pro rozvoj cestovního ruchu na úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou působností. (Pásková, 2014) Lokalizační předpoklady Lokalizační předpoklady rozhodují o funkčním využití daného území cestovním ruchem z hlediska přírodních možností a charakteru a kvality společenských podmínek či atraktivit. V souhrnu tvoří fyzickou a objektivní základnu pro uspokojování poptávky a základní schéma pro územní uspořádání realizace cestovního ruchu. V zásadě ale poskytují jen určité možnosti (předpoklady) a o jejich využití z hlediska cestovního ruchu rozhodují selektivní faktory a realizační podmínky. (Hrala, 2002) K přírodním předpokladům řadíme reliéf, klima, vodstvo, fauna, flóra a celkový vzhled krajiny. Kulturně-historické předpoklady jsou členěny na kulturně-historické památky 17

20 (movité/nemovité), kulturní zařízení (muzea, galerie, divadla) a společenské akce (kulturní, sportovní, kongresové). (Linderová, 2013) Lokalizační předpoklady podle Bíny (2002) vyjadřují vhodnost krajiny pro určitou aktivitu. Přírodní a kulturní podmínky jsou relativně neměnné a lokalizační faktory do značné míry určují, jaká forma cestovního ruchu se bude na daném území rozvíjet Realizační předpoklady Realizační faktory jsou jakousi nástavbou lokalizačních faktorů. Umožňují samotnou realizaci cestovního ruchu. Realizační předpoklady zahrnují dopravní infrastrukturu a služby spojené s cestovním ruchem jako je stravování, ubytování atd. (Mariot, 1983), tedy komunikační a materiálně technické podmínky rozvoje cestovního ruchu. K hodnocení úrovně realizačních faktorů je využíváno několik ukazatelů jako např. počet a skladba návštěvníků v daném prostoru, počet ubytovacích zařízení, počet lůžek, počet lůžkodní, počet míst u stolu, velikost přepravních kapacit a jejich kvalita, limit využití území z pohledu materiálně technické základny, občanská vybavenost, stupeň modernizace a restrukturalizace ubytovacích a stravovacích zařízení (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011) Selektivní předpoklady Selektivní předpoklady stimulují vznik a rozvoj cestovního ruchu. Řadí se sem objektivní faktory, tedy politické (např. politický systém, vnitropolitické uspořádání země, demografické), demografické, administrativní, urbanizační (obyvatelé větších měst mají zpravidla vyšší požadavky na účast na cestovním ruchu), personální, ekologické a sociologické (životní úroveň, fond volného času, kulturní a vzdělanostní úroveň) předpoklady (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011). Subjektivními faktory jsou pak např. postavení hodnoceného území oproti konkurenci, jeho obraz u vybraných cílových skupin, tedy marketingové (reklama, módnost) a psychologické faktory (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011). 18

21 2.2. Potenciál cestovního ruchu dle VŠPJ Na katedře cestovního ruchu Vysoké školy polytechnické v Jihlavě probíhá už několik let výzkum potenciálu cestovního ruchu. Katedra se podrobně zabývá zkoumáním potenciálu přírodních složek krajiny a také zkoumáním potenciálu měst zapsaných na seznam UNESCO. Na základě požadavků Kraje Vysočina byla v roce 2014 zpracována Analýza potenciálu cestovního ruchu v Kraji Vysočina a míra jeho využití. Jedním z dílčích cílů výzkumu je nalezení metody umožňující kvantitativní porovnání kulturního potenciálu územních jednotek. Základní úvahou je, že soubor nemovitého kulturního dědictví ČR se skládá z více než 100 památkových objektů, mezi které patří hrady, zámky, kostely, kláštery, skanzeny nebo technické památky z památkově chráněných území, což mohou být městské a vesnické památkové rezervace a městské a vesnické památkové zóny. Památkové objekty pak mohou být prohlášeny kulturní památkou nebo národní kulturní památkou. Ústřední seznam památek ČR obsahuje 12 památek světového dědictví UNESCO, 40 městských památkových rezervací, 61 vesnických památkových rezervací, 255 městských památkových zón, 211 vesnických památkových zón, 304 národních kulturních památek. Organizace UNESCO přesně definovala podmínky, které musí daná památka (objekt, území) splnit, aby byla zapsána na seznam Světového kulturního a přírodního bohatství a podobně jsou v rámci ČR Zákonem o památkové péči a dalšími právními předpisy přesně definovány podmínky, které musí daná památka splnit, aby dostala příslušný statut. Z hlediska cestovního ruchu mají význam národní kulturní památky, ale už neuvažujeme kulturní památky. RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. s kolegy tedy uvažuje pouze tyto seznamy: UNESCO, Městské památkové rezervace, Městské památkové zóny, Vesnické památkové rezervace, Vesnické památkové zóny, Národní kulturní památky. [4] 2.3. Potenciál cestovního ruchu dle Ústavu územního rozvoje v Brně Podle Ústavu územního rozvoje v Brně (dále jen ÚÚR) do souboru územních podmínek a předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu vstupují aspekty přírodního prostředí, kulturně-historické dědictví, ale i projevy lidské společnosti. Celkově postihnout a kvantifikovat tento systém není možné, jelikož některé prvky nejsou hmotné 19

22 a měřitelné a u dalších prvků je zase jejich postižení a významová diferenciace hodně obtížná. Nevyhnutelností pro zkoumání potenciálu cestovního ruchu území je proto zjednodušení systému a rozčlenění na jednotlivé měřitelné segmenty, které pak vstupují jako dílčí potenciály cestovního ruchu a následný celkový potenciál je představován jako jejich souhrn. V bodovém hodnocení je každému dílčímu segmentu přiřazen nějaký počet bodů a jejich součet poté vystupuje jako celkový potenciál cestovního ruchu. Danosti a aktivity, které vytváří části potenciálu cestovního ruchu, lze chápat ve dvou různých šířích záběru. V případě úzkého pojetí se jedná pouze o takové danosti a aktivity, které přímo ovlivňují cestovní ruch území. Sem lze zahrnout např. existenci významného zámku v regionu. Druhým případem je široké pojetí, které uvažuje nejen primární typ, ale i odvozené aktivity, jako např. služby a atrakce pro návštěvníky zámku. V této bakalářské práci byla zvolena střední cesta, aby bylo možné výsledný potenciál srovnat s výpočtem ÚÚR Brno z roku Střední cestou je myšleno, že např. za součást potenciálu cestovního ruchu není považován jen turisticky významný zámek, ale i druhotná a odvozená atraktivita, jako je např. muzeum v podzámčí. Je totiž možné, že část návštěvníků upřednostní návštěvu muzea před návštěvou zámku. Naopak do výpočtu potenciálu cestovního ruchu není zahrnuta např. existence rozhleden (využívají příznivé podmínky krajiny), nebo ubytovací kapacity (využívají rekreační hodnoty území). [5] Názor RNDr. PaedDr. Jaromíra Ruxe, CSc. a jeho kolegů na použitou metodu ÚÚR Brno je následující: Práce ÚÚR Brno (RNDr. Jan Bína, CSc.) si vážíme a nechceme ji kritizovat. Pouze se domníváme. Že bodové hodnocení, které navrhl prakticky jeden člověk je příliš subjektivní, stejně tak jako kritérium, zda daná památka je či není na určité mapě. S tímto názorem se ztotožňuji, ale s ohledem na cíl práce, kterým je aktualizovat výpočet velikosti potenciálu cestovního ruchu v ORP Kutná Hora provedený roku 2010 ÚÚR Brno použiji stejnou metodu jako RNDr. Jan Bína, abych výpočet za rok 2015 mohla srovnat s rokem

23 Potenciál atraktivit cestovního ruchu Segmenty potenciálu cestovního ruchu můžeme seskupit do dvou dílčích potenciálů. Prvním z nich je potenciál ploch a linií ovlivňujících cestovní ruch a dále potenciál atraktivit cestovního ruchu, kterému se budu věnovat v této podkapitole. Atraktivity cestovního ruchu jsou představovány jako reálné cíle návštěvníků území. Mohou to být hrady, zámky, zříceniny, zoologické zahrady, botanické zahrady aj., ale také přírodní pozoruhodnosti jako např. skalní města, jeskyně atd. Atraktivity mohou být bodové (zámek), jiné jsou svou rozlohou komplexnější (lázeňské město). U dalších atraktivit může jít spíše o věhlas než o konkrétní objekty. Sem můžeme zařadit obce s pivovarským nebo vinařským věhlasem. Velmi důležitou roli hraje také to, že některým lokalitám je přiznáván vyšší statut, jestliže se jedná o statut obecně známý a frekventovaný. Výraznou přidanou hodnotu vytváří zapsání lokality na seznam světového dědictví UNESCO (jádra historických měst, sakrální památky aj.). Přidaná hodnota se ale neprojevuje u méně obecně známých statutů některých měst jako např. městská památková rezervace nebo městská památková zóna. [5] Potenciál ploch a linií ovlivňujících cestovní ruch Potenciál ploch a linií se neupíná na konkrétní objekty, ale zaměřuje se na širší územní předpoklady. Zde vycházíme z toho, že odlišné plochy mají svůj různý význam pro cestovní ruch. Nejnázorněji se jeví případ krajinných typů, které hrají velkou roli v přírodně orientovaném cestovním ruchu a rekreaci. Je zde škála od horského typu, který představuje nejhodnotnější typ, po nejméně hodnotný typ, kterým je nížinný a bezlesý typ. Pokud jde např. o areály hnědouhelných dolů a velké průmyslové plochy, jedná se plochy s obecně omezujícícm vlivem na cestovní ruch. Linie představují délku důležitých silnic, železnic, břehů vodních nádrží, které jsou vhodné k rekreaci, úseků řek vhodných ke splouvání atd. Linie vypovídají o snadné 21

24 dostupnosti území a také o možnostech realizace uvedených rekreačních aktivit. Jelikož každý obvod ORP má jinou rozlohu, je nutné délky těchto linií v ORP koeficientovaně vztahovat k rozloze daného ORP. [5] 3. Použité metody Metoda, která je použita v mé bakalářské práci je metoda komparace (srovnání), jelikož počítám potenciál cestovního ruchu v ORP Kutná Hora a tento výpočet následně srovnávám s výpočtem ÚÚR Brno z roku Zpracování praktické části mé bakalářské práce se odvíjí od metody použité RNDr. Janem Bínou, CSc. z Ústavu územního rozvoje v Brně, protože cílem mé práce je aktualizovat výpočet z roku 2010 k roku 2015, který byl proveden touto metodou. Aby byl výpočet srovnatelný s údajem z roku 2010, aplikovala jsem stejnou metodu. Tato metoda se vztahuje k výše uvedenému pojetí potenciálu CR. Výpočet potenciálu je členěn na dva výpočty dvou různých dílčích potenciálů, a to potenciál atraktivit cestovního ruchu a potenciál ploch a linií. Více podrobností na 22

25 Praktická část Jelikož cílem mé bakalářské práce je aktualizovat výpočet potenciálu cestovního ruchu v ORP Kutná Hora provedený roku 2010 Ústavem územního rozvoje v Brně k roku 2015, použila jsem stejnou metodu výpočtu potenciálu cestovního ruchu, jako právě RNDr. Jan Bína, CSc., aby tato dvě čísla byla srovnatelná (viz kapitola Použité metody v teoretické části). Jak jsem již psala v teoretické části, potenciál cestovního ruchu je podle ÚÚR Brno dělen na dva dílčí potenciály. Potenciál atraktivit cestovního ruchu a potenciál ploch a linií, které ovlivňují cestovní ruch. Jelikož potenciál ploch a linií je téměř konstantní a v posledních pěti letech nebyly v ORP Kutná Hora registrovány žádné větší změny, ve své bakalářské práci aktualizuji pouze dílčí potenciál atraktivit cestovního ruchu. Pro doplnění jsem se poté snažila získat konkrétní údaje o návštěvnosti některých atraktivit cestovního ruchu v ORP Kutná Hora za roky 2014 a Data ve většině případů poskytla místní informační centra nebo jiné pověřené osoby. K vybraným atraktivitám jsou připojeny vlastní fotografie památek, pouze fotografie Kostela sv. Jakuba je převzata z internetu z důvodu lešení na kostele. 1. Kvantifikace potenciálu atraktivit cestovního ruchu První fází zpracování praktické části byl sběr dat, která jsem potřebovala k sestavení této tabulky kvantifikace potenciálu atraktivit cestovního ruchu. Ze všech 51 obcí, které spadají pod ORP Kutná Hora, jsem vybrala důležité atraktivity pro cestovní ruch a třídila jsem je do skupin podle tabulky ÚÚR Brno, kde se jim přiřazuje i určitý významový stupeň. Takto roztříděné atraktivity jsem poté přenesla do tabulky a vypočítala jsem celkovou hodnotu dílčího potenciálu atraktivit cestovního ruchu. 23

26 Tabulka 1: Kvantifikace potenciálu atraktivit cestovního ruchu pro ORP Kutná Hora Atraktivita cestovního ruchu Významový stupeň Nediferencováno Body A B C Přírodní pozoruhodnost Historický městský soubor Historický vesnický soubor Zámek Hrad, tvrz, zřícenina Křesťanská sakrální památka Židovská památka Vojenská památka Pietní památník Technická památka Archeologická památka Historické podzemí 1 40 Muzeum, galerie Muzeum v přírodě, skanzen Lázeňské místo Zoologická zahrada, zoopark Botanická zahrada, arboretum Aquapark, plavecký bazén Golfové hřiště 0 0 Farma pro hipoturistiku 1 35 Vinařský věhlas 0 0 Pivovarnický věhlas 1 25 Jiná atraktivita cestovního ruchu Turistické informační centrum Přidaná hodnota: památka UNESCO CELKEM 1415 Zdroj: vlastní zpracování podle ÚÚR Brno 24

27 Nesmíme ale zapomenout, že výsledek 1415 je pouze dílčí hodnotou potenciálu atraktivit cestovního ruchu, ke kterému je potřeba přičíst ještě dílčí potenciál ploch a linií, který jsem převzala z výpočtu z roku 2010 ÚÚR. Tabulka 2: Celkový potenciál cestovního ruchu Dílčí potenciál atraktivit cestovního ruchu 1415 Dílčí potenciál ploch a linií 485 Celkový potenciál cestovního ruchu 1900 Zdroj: vlastní zpracování 2. Porovnání s výpočtem ÚÚR z roku 2010 Výpočet z roku 2010 provedený Ústavem územního rozvoje v Brně stanovil hodnotu dílčího potenciálu atraktivit cestovního ruchu 1070, dílčí potenciál ploch a linií 485. Celkový potenciál cestovního ruchu pro ORP Kutná Hora byl tedy 1555 (viz příloha A. 1). Z těchto údajů je tedy zřejmé, že potenciál cestovního ruchu v ORP Kutná Hora v rámci dílčího potenciálu atraktivit cestovního ruchu vzrostl o 345 bodů, což je cca o 22,19%. Myslím si, že jedním z důvodů růstu potenciálu cestovního ruchu v ORP Kutná Hora je kladený důraz na obnovu a rekonstrukci památek, díky kterým máme možnost navštívit památky, které byly doposud veřejnosti nepřístupné (např. Jezuitská kolej, kostel sv. Jakuba, kostel Panny Marie Na Náměti). Přímo ve městě Kutná Hora jsem v posledních letech zaznamenala také nárůst počtu muzeí. Od roku 2010 bylo nově otevřeno např. Muzeum odhalení tajemné tváře Kutné Hory a Muzeum kostek Lego. Dalším důvodem může být také počet turistických informačních center. Zatímco RNDr. Jan Bína, CSc. roku 2010 promítl do výpočtu pouze 4 turistická informační centra, já jsem roku 2015 registrovala již 7 informačních center, z nichž 4 jsou přímo ve městě Kutná Hora. V posledních letech je také obnovováno dříve zapomenuté kutnohorské vinařství. Např. pod Jezuitskou kolejí byl obnoven vinohrad a Kutná Hora se tak opět může pyšnit 25

28 vlastním vínem z kutnohorských vinných sklepů. Konají se zde také kulturní akce pro veřejnost jako Kutnohorské vinobraní aj. V Kutné Hoře má velkou tradici tabákový průmysl díky společnosti Philip Morris International. Jedná se o jedinou pobočku v celé České republice. Tabáková firma sídlí v cisterciáckém klášteře, který úzce sousedí s Katedrálou Nanebevzetí Panny Marie a v posledních letech zde bylo otevřeno i Muzeum tabáku. V historických prostorách se konají také koncerty pro veřejnost. Na zvýšení potenciálu cestovního ruchu může mít vliv také filmový průmysl, který je s Kutnou Horou úzce spjat. Byly zde natočeny již desítky filmů a tím také město Kutná Hora vstupuje do povědomí široké veřejnosti, troufám si říci, že i zahraniční. I když ve výpočtu potenciál cestovního ruchu v ORP Kutná Hora vzrostl, musím vyjádřit také jednu záležitost, která naopak může potenciál cestovního ruchu v ORP Kutná Hora snižovat. Jde o názor, který jsem ve svém okolí slyšela od mnoha lidí, a to i návštěvníků města Kutné Hory. Problémem je, že pokud návštěvník přijede do města vlakem, vlakové nádraží je hodně vzdálené od historického centra. Městská hromadná doprava zde sice funguje, ale je nedostačující a často velmi špinavá, což celkově snižuje image města. To může být také důvodem, proč v polovině případů klesá návštěvnost památek ve městě Kutná Hora (viz následující kapitola tabulky návštěvnosti atraktivit). 3. Charakteristika vybraných atraktivit V této kapitole bych ráda přiblížila některé významné atraktivity cestovního ruchu v ORP Kutná Hora, které byly započítány do dílčího potenciálu atraktivit cestovního ruchu. U většiny popsaných atraktivit cestovního ruchu se nachází tabulka s porovnáním návštěvnosti atraktivity za rok 2014 a Kutná Hora Kutná Hora je právem označována jako pokladnice a klenot země. Město se může chlubit řadou architektonických slohů a zcela unikátními stavbami z nejrůznějších historických období. 26

29 Historické jádro města Kutné Hory spolu s chrámem Svaté Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie a svatého Křtitele v Sedlci je zapsáno do seznamu Světového dědictví UNESCO od roku [6] Město Kutná Hora si uchovalo malebný historický ráz, který je jen minimálně dotčený novodobou výstavbou, ale i průmyslem, který se omezil pouze na okrajové části města. Přes Kutnou Horu prochází silnice č. 2 z Prahy do Pardubic, hlavní nádraží na frekventované trati č. 230 z Kolína přes Čáslav do Havlíčkova Brodu a dál do Brna. Prakticky všechny významné památky jsou přístupné pro veřejnost. Průvodcovská služba Kutná Hora, sídlící ve Vlašském dvoře, pořádá pro veřejnost během celého roku různé druhy prohlídek města i jednotlivých památkových objektů podle přání zákazníků, včetně noční procházky historickým jádrem města. (David, Soukup, 2007) Chrám sv. Barbory Chrám sv. Barbory je zcela výjimečné dílo gotické architektury, které bylo založeno roku 1388 a s historickým jádrem města je zapsáno na seznamu památek UNESCO. Kutnohorští patricijové měli snahu překonat cisterciácký klášter v Sedlci, a z tohoto důvodu vznikly tak blízko u sebe dvě tak impozantní stavby katedrálního typu. Chrám sv. Barbory měl být původně trojlodní a protáhlejší, velice brzy se ale změnil na pětilodní. Na stavbě chrámu sv. Barbory se podílel i mistr Petr Parléř, Benedikt Rejt nebo Matyáš Rejsek. [7] Tabulka 3: Návštěvnost - Chrám sv. Barbory Chrám sv. Barbory Rozdíl Rozdíl v % -3,57% Zdroj: vlastní zpracování Návštěvnost chrámu roku 2014 byla celkem lidí, roku 2015 to bylo o návštěvníků méně ( ), což znamená, že chrám sv. Barbory zaznamenal meziroční pokles návštěvnosti o 3,57%. 27

30 Obrázek 2: Chrám sv. Barbory Zdroj: Vlastní fotografie České muzeum stříbra Hrádek, Tylův památník, Kamenný dům Na Hrádku se dnes nachází sídlo Českého muzea stříbra v Kutné Hoře. Hrádek nabízí dva prohlídkové okruhy s názvy Město stříbra a Cesta stříbra. Součástí je také nejnovější expozice Komnata pana Jana Smíška, kde můžeme vidět zcela ojediněle dochovaný typ komnaty tohoto druhu na pomezí pozdní gotiky a renesance. Expozice Město stříbra nás seznámí s vývojem Kutné Hory od jejích počátků po dobu druhého nejvýznamnějšího města království. Expozice s názvem Cesta stříbra nás zavede do středověkého dolu a přiblíží celý proces, kterým musela projít stříbrná ruda, než se z ní vyrazila mince. Součástí je replika důlního díla s technickým vybavením, původní velký těžní stroj na koňský pohon, tzv. trejv, i autentické středověké důlní dílo. [8] [9] Tabulka 4: Návštěvnost - ČMS Hrádek ČMS Hrádek Rozdíl Rozdíl v % + 3,04% Zdroj: vlastní zpracování 28

31 Roku 2014 České muzeum stříbra Hrádek navštívilo celkem návštěvníků, roku 2015 to bylo návštěvníků. Je zde zaznamenán meziroční nárůst o 3,04%. Obrázek 3: Hrádek Zdroj: vlastní fotografie Tylův památník v Kutné Hoře je připomínkou Tylova rodného domu. Je to Dům u Zlatého hřebene a českého spisovatele a dramatika Tyla připomíná medailónový reliéf. Tato budova byla ale roku 1862 poznamenána požárem a z její původní podoby se dochovaly pouze gotické základy. Uvnitř domu můžeme navštívit expozici o Tylově životě a díle. [10] Tabulka 5: Návštěvnost - ČMS Tylův památník ČMS Tylův památník Rozdíl +734 Rozdíl v % +36,02% Zdroj: vlastní zpracování Pobočka Českého muzea stříbra Tylův památník zaznamenala meziroční nárůst návštěvnosti o 36,02% z návštěvníků za rok 2014 na za rok

32 Obrázek 4: Tylův dům Zdroj: vlastní fotografie V Kamenném domě nalezneme novou expozici Spolkový život a osobnosti Kutné Hory v 19. století, která je zaměřena na místní spolky a osobnosti, které udávaly kulturní a společenský rytmus města. Kamenný dům patří k vrcholným projevům měšťanské architektury vůbec. [11] Tabulka 6: Návštěvnost - ČMS Kamenný dům ČMS Kamenný dům Rozdíl Rozdíl v % -13,18% Zdroj: vlastní zpracování Pobočka Českého muzea stříbra Kamenný dům zaznamenala meziroční pokles návštěvnosti o 13,18% z návštěvníků na návštěvníků. 30

33 Obrázek 5: Kamenný dům Zdroj: vlastní fotografie Vlašský dvůr Vlašský dvůr byl původně centrální mincovnou, která nesla název podle Italů Vlachů. Začátkem 15. století Vlašský dvůr sloužil jako dočasné sídlo panovníka. Ve Vlašském dvoře můžeme nahlédnout také do prostor někdejšího královského paláce. Ve Vlašském dvoře je nyní nová expozice, jejímž cílem je vyprávění dějin Vlašského dvora, který můžeme bez nadsázky označit jako česká centrální banka středověku, poutavým způsobem. Expozice se dělí na různé tematické okruhy. V autentickém prostředí sklepních prostor můžeme najít muzeum Odhalení tajemné tváře Kutné Hory, které představuje neřesti a zločiny, jenž byly páchány v dobách stříbrné horečky, mučící nástroje, obrazy z husitských bojů a havířských nepokojů. [12] Tabulka 7: Návštěvnost - Vlašský dvůr Vlašský dvůr Rozdíl Rozdíl v % -15,17% Zdroj: vlastní zpracování 31

34 Vlašský dvůr roku 2014 navštívilo návštěvníků, roku 2015 pouze návštěvníků. Meziroční pokles je zde tudíž 15,17%. Obrázek 6: Vlašský dvůr Zdroj: vlastní fotografie Tabulka 8: Návštěvnost - Muzeum Odhalení tajemné tváře Kutné Hory Muzeum Odhalení tajemné tváře Kutné Hory Rozdíl -223 Rozdíl v % -4,98% Zdroj: vlastní zpracování Muzeum Odhalení tajemné tváře Kutné Hory roku 2014 navštívilo návštěvníků, roku 2015 jen návštěvníků. Je tu tedy taktéž zaznamenán pokles návštěvnosti a to o 4,98% Kostnice Kostnice v Sedlci u Kutné Hory patří mezi nejnavštěvovanější památky Středočeského kraje. Jedná se o podzemní kapli Hřbitovního kostela Všech Svatých, který byl původně součástí cisterciáckého opatství v Sedlci, založeného v roce 1142 panem Miroslavem z Markvartic. Kostnice je téměř výhradně vyzdobena lidskými kostmi. Jde o ostatky asi zemřelých během morových epidemií a obětí husitských válek. V Kostnici se setkáme s bizarní výzdobou, jako je lustr složený ze všech velkých kostí lidského těla, dekorace z lidských lopatek a kyčlí. 32

35 O dnešní podobu hřbitovní kaple, která byla postavena na konci 14. století, se zasloužil Jan Blažej Santini Aichl na počátku 18. století. Během celkové obnovy v druhé polovině 19. století byla dotvořena dekorace vnitřního prostoru z lidských kosterních ostatků. Autorem masivního lustru z lidských kostí, stejně jako kříže, kalichů, monstrancí či erbu rodu Schwarzenbergů je řezbář z České Skalice František Rint, který si zde z kostí vyskládal i svůj podpis. [13], [14] Tabulka 9: Návštěvnost - Kostnice Kostnice Rozdíl Rozdíl v % -1,93% Zdroj: vlastní zpracování Roku 2014 navštívilo Kostnici celkem návštěvníků, o rok později o návštěvníků méně. Došlo tak k poklesu návštěvnosti o 1,93%. Obrázek 7: Kostnice Zdroj: Vlastní fotografie Katedrála Nanebevzetí Panny Marie Klášter cisterciáků je nejstarším klášterem řádu v ČR, který byl vystavěn roku Během posledních let prodělala katedrála celkovou rekonstrukci a je opět otevřena pro veřejnost. 33

36 Součástí tohoto cisterciáckého kláštera v Kutné Hoře je katedrála Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele. Po nedaleké Kostnici je tak druhou hojně navštěvovanou památkou v Sedlci. Na přelomu 13. a 14. století patřil klášter k nejvýznamnějším církevním ústavům v Čechách. Klášter byl po vypálení husity v průběhu husitských válek poničen a následně zrekonstruován a po roce 1700 byl přestavěn ve stylu barokní gotiky opět Janem Blažejem Santinim-Aichlem na katedrálu. Zpřístupněné podkroví, chrámová pokladnice a kostelní kino spolu s tradičními nočními prohlídkami dělá z této nejstarší katedrály střední Evropy opravdový unikát svého druhu. Katedrála byla roku 1995 zapsána spolu s Chrámem sv. Barbory a historickým centrem Kutné Hory na seznam UNESCO. [15] Tabulka 10: Návštěvnost - Katedrála Nanebevzetí Panny Marie Katedrála Nanebevzetí Panny Marie Rozdíl Rozdíl v % +2,96% Zdroj: vlastní zpracování Katedrálu Nanebevzetí Panny Marie za rok 2014 navštívilo celkem návštěvníků. O rok později to bylo o návštěvníků více, tedy návštěvníků. Registrujeme zde nárůst návštěvnosti o 2,96%. 34

37 Obrázek 8: Katedrála Nanebevzetí Panny Marie Zdroj: Vlastní fotografie Kaple Božího těla Kaple Božího těla je vzácnou gotickou památkou s úplně dochovaným interiérem. Najdeme ji hned vedle chrámu sv. Barbory. Ještě v 18. století měla svrchní patro s vlastní štíhlou vížkou. Kaple Božího těla byla postavena ve stejné době jako chrám sv. Barbory a byla zamýšlena jako obdoba Sedlecké Kostnice. Určitý čas se zde i pohřbívalo, ale po příchodu Jezuitů byla proměněna v modlitebnu. V současné době je kaple po celkové rekonstrukci a je využívána pro turistické prohlídky a výjimečné komorní kulturní akce. Pro svou vynikající akustiku se zde každoročně pořádají hudební koncerty. Prostor je využíván také pro svatební obřady a filmová natáčení. Ke kapli náleží i terasa, odkud je krásný výhled na Vlašský dvůr, Hrádek, Kostel sv. Jakuba či Jezuitskou kolej. [16] 35

38 Tabulka 11: Návštěvnost - Kaple Božího těla Kaple Božího těla Rozdíl Rozdíl v % +103,67 Zdroj: vlastní zpracování Roku 2014 Kapli Božího těla navštívilo celkem návštěvníků. Další rok byl zaznamenán obrovský nárůst návštěvnosti o 103,67% na návštěvníků. Obrázek 9: Kaple Božího těla Zdroj: Vlastní fotografie Kostel sv. Jana Nepomuckého Kostel sv. Jana Nepomuckého se nachází severním směrem od chrámu sv. Barbory. Budova tohoto kostela je v mnohém netypická hlavně pro to, co návštěvník Kutné Hory čeká od zdejší architektury. Je to totiž jediná stavba, která je postavena a vybavena ve vrcholně barokním stylu. Projekt byl zpracován F. M. Kaňkou v letech a za výslednou podobou můžeme hledat K. I. Dientzenhofera. Za připomenutí stojí především nástropní malba ztvárňující legendu o sv. Janu Nepomuckém od J. Riedelmayera a F. X. Palka. Průčelí budovy zdobí sochy sv. Vojtěcha a sv. Prokopa umístěné v postraních nikách. [17] 36

39 Tabulka 12: Návštěvnost - Kostel sv. Jana Nepomuckého Kostel sv. Jana Nepomuckého Rozdíl Rozdíl v % +14,55% Zdroj: vlastní zpracování Za rok 2014 kostel sv. Jana Nepomuckého navštívilo návštěvníků. Roku 2015 již návštěvníků. Je zde zaznamenán nárůst návštěvnosti o 14,55%. Obrázek 10: Kostel sv. Jana Nepomuckého Zdroj: Vlastní fotografie GASK Jezuitská kolej Galerie Středočeského kraje má sídlo v jezuitské koleji v Kutné Hoře. Jde o instituci, která se zaměřuje svou sbírkou i výstavním programem na výtvarné umění 20. a 21. století. V prostorách tří traktů se ve dvou patrech jezuitské koleje konají výstavy proměnné a nachází se tu i nová stává expozice. [18] 37

40 Tabulka 13: Návštěvnost - GASK Jezuitská kolej GASK Jezuitská kolej Rozdíl Rozdíl v % +28,03% Zdroj: vlastní zpracování Galerie Středočeského kraje zaznamenala meziroční nárůst návštěvnosti o 28,03% z návštěvníků za rok 2014 na návštěvníků za rok Obrázek 11: GASK - Jezuitská kolej Zdroj: Vlastní fotografie Kostel sv. Jakuba Kostel sv. Jakuba v Kutné Hoře je nejstarším z kutnohorských kostelů. S jeho stavbou je začalo po roce 1330 a až do 17. století se mu přezdívalo Vysoký, podle jeho věže. Zajímavostí je, že pokud bychom na mapě města spojili vzdušnou čarou kostel sv. Jakuba spolu s hlavním městským chrámem sv. Barbory, kostel Panny Marie na Náměti a dnes už zrušený kostel sv. Bartoloměje, vznikne nám geometricky skoro přesný čtverec. Středověcí stavitelé se tímto způsobem snažili posvětit celkový prostor města a ochránit ho tak proti temným silám. [19] 38

41 Tabulka 14: Návštěvnost - Kostel sv. Jakuba Kostel sv. Jakuba Rozdíl Rozdíl v % +44,34% Zdroj: vlastní zpracování Kostel sv. Jakuba v Kutné Hoře zaznamenal meziroční nárůst návštěvnosti o 44,34% oproti předchozímu roku Obrázek 12: Kostel sv. Jakuba Zdroj: Wikipedia Kostel sv. Jakuba Staršího (Kutná Hora) Kostel Panny Marie na Náměti Kostel Panny Marie na Náměti vyrostl nejspíše na místě, kde dříve stávala stará hornická kaple před rokem 1357 a tehdy stál ještě mimo městské opevnění. Nejprve byla stavba dotována ze stříbrné rudy, která během obchodování padala na trhu z lavic na zem. Tato stříbrná ruda byla později nametena (odtud Náměť ) na hromadu a prodána. 39

42 Kolem kostela se v současné době nachází park, který ale původně sloužil jako hlavní městské pohřebiště. Koncem 19. století se zde pohřbívat přestalo a hřbitov byl poté roku 1961 zrušen. [20] Tabulka 15: Návštěvnost - Kostel Panny Marie na Náměti Kostel Panny Marie na Náměti Rozdíl +341 Rozdíl v % +25,32% Zdroj: vlastní zpracování Kostel Panny Marie na Náměti roku 2014 navštívilo lidí, roku 2015 to bylo lidí. Byl tak zaznamenán meziroční nárůst návštěvnosti o 25,32%. Obrázek 13: Kostel Panny Marie na Náměti Zdroj: Vlastní fotografie 3.2. Zámek Kačina Zámek Kačina je jedním z nejvýznamnějších staveb empírové architektury v Čechách. Expozice na zámku jsou rozděleny do tří samostatných klasických prohlídkových okruhů a netradiční interaktivní prohlídkou je prohlídka s názvem Za strašidlem Rudlou na zámek Kačina, která je určena pro děti i dospělé. [21] 40

43 Tabulka 16: Návštěvnost - Zámek Kačina Zámek Kačina Rozdíl Rozdíl v % +48,54% Zdroj: vlastní zpracování Zámek Kačina roku 2014 navštívilo návštěvníků, o rok později byl zaznamenán meziroční nárůst o 48,54% na celých návštěvníků za rok Obrázek 14: Zámek Kačina Zdroj: Vlastní fotografie 3.3. Tvrz Malešov Od roku 2002, kdy se tvrz dostala do soukromého vlastnictví, tvrz opravdu vzkvétá. Probíhají zde postupné úpravy a v rámci konaných akcí bývá tvrz zpřístupněna veřejnosti. Každoročně je zde konáno mnoho akcí, divadelních představení, Čarodějnice na Malešově, Svatomartinská husa, Dobývání Malešova a v adventním období se zde koná Advent na Malešově. [22] Po kontaktování majitele tvrze s dotazem na návštěvnost jsem dostala odpověď pouze, že každoroční přibližná návštěvnost je cca 3000 návštěvníků. 41

44 Obrázek 15: Tvrz Malešov Zdroj: Vlastní fotografie 3.4. Kostel sv. Jakuba v Jakubu Románský kostel sv. Jakuba v Jakubu se nachází na návrší nad říčkou Klejnárkou uprostřed rozsáhlé návsi obce Jakub (nyní část obce Církvice). Jedná se o stavbu z 12. století, která nemá v Čechách obdoby. Kostel je pozoruhodný zvláště jižní stranou, která je bohatě zdobena románskými plastikami. Nachází se zde početný soubor 11 románských figurálních reliéfů, z nichž je 8 zachováno v relativní úplnosti. Tato výzdoba je nejrozsáhlejším zachovalým souborem románské plastiky u nás. [23] Ohledně návštěvnosti jsem se dozvěděla, že kostel sv. Jakuba v Jakubu navštívilo v roce 2015 platících 870 návštěvníků. Kulturních akcí (koncertů) se zúčastnilo asi 250 návštěvníků, během Dnů evropského dědictví kostel navštívilo 95 návštěvníků a cca 70 návštěvníků přišlo do kostela během Noci kostelů. Celkem tedy 1285 návštěvníků. Data za rok 2014 nemám k dispozici. 42

45 Obrázek 16: Kostel sv. Jakuba v Jakubu Zdroj: Vlastní fotografie 3.5. Zámek Zruč nad Sázavou Zámek ve Zruči nad Sázavou je původně středověký hrad významného rodu pánů z Kolovrat, koncem 18. století ale vyhořel a v 19. století byl romanticky přestavěn a získal tak dnešní podobu. Zámek se nachází uprostřed udržovaného parku, ve kterém jsou zakomponovány i zbytky opevnění někdejšího hradu. Zručský zámek nabízí dva prohlídkové okruhy, výstup na věž a pro děti zábavně naučnou stezku rytíře Miloty z Kolowrat. V podkroví je dále otevřeno muzeum panenek a v přízemí regionální muzeum Od verpánku k Baťovi. V zámeckém parku je naučná stezka s délkou 2 km, informačními tabulemi, dobovými snímky a popisy vzácných stromů. To vše je ještě doplněno herními prvky pro děti. [24] Tabulka 17: Návštěvnost - Zámek Zruč nad Sázavou Zámek Zruč nad Sázavou Rozdíl Rozdíl v % +20,69% Zdroj: vlastní zpracování 43

46 Za rok 2014 navštívilo zámek Zruč nad Sázavou návštěvníků, o rok později to bylo o 20,69% více, tedy návštěvníků. Obrázek 17: Zámek Zruč nad Sázavou Zdroj: Vlastní fotografie 4. Podíl výletníků a turistů v ORP Kutná Hora Tato kapitola je pouze doplňujícím bodem mé bakalářské práce. Nejedná se už o výpočet potenciálu cestovního ruchu, ale o využití cestovního ruchu. Podíl pouhých výletníků a turistů přenocujících v rámci ORP Kutná Hora, mě ale celkem zajímal a myslím si, že by to mohl být celkem zajímavý ukazatel. Pro upřesnění uvedu definice pojmů výletník a turista v cestovním ruchu, aby bylo zřejmé, jaký je mezi těmito termíny rozdíl. Výletník je návštěvník, který cestuje na kratší dobu než 24 hodin, aniž by přenocoval v navštíveném místě. (Linderová, 2013) Turista v domácím cestovním ruchu je návštěvník trvale usazen v zemi, který cestuje na dobu minimálně jednoho přenocování v hromadném ubytovacím zařízení nebo v soukromí, ale nikoliv na dobu delší než šest měsíců. V zahraničním cestovním ruchu je to návštěvník, který cestuje do jiné země na dobu alespoň jednoho přenocování, ale nikoliv na dobu delší než jeden rok. (Linderová, 2013) K se podle Českého statistického úřadu v ORP Kutná Hora nacházelo celkem 47 hromadných ubytovacích zařízení. Z toho je zde 12 hotelů, 15 penzionů, 6 kempů, 11 chatových osad a turistických ubytoven a 3 ostatní hromadná ubytovací zařízení jinde nespecifikovaná. Toto vše nám dá dohromady 825 pokojů a lůžek, což je číslo vysoce nadprůměrné oproti průměru všech ORP Středočeského kraje. Průměr všech ORP ve Středočeském kraji je přibližně lůžek. 44

47 Na webových stránkách města Kutné Hory se dočteme, že Kutnou Horu a její okolí navštíví každoročně přibližně návštěvníků. Dle Českého statistického úřadu byla návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních v ORP Kutná Hora za rok 2014 celkem návštěvníků. Z těchto dvou čísel nám vyplývá, že podíl výletníků a turistů v ORP Kutná Hora je pouhých 9,73%. Z dat Českého statistického úřadu můžeme ještě vyčíst, že průměrná délka pobytu je 3,3 dny. Z mého pohledu je pro destinaci celkem důležité, aby se návštěvníci ubytovali v hromadných ubytovacích zařízeních a v destinaci tak strávili více času a utratili zde více peněžních prostředků, čímž podporují místní ekonomiku. Problémem ORP Kutná Hora je v tomto ohledu fakt, že město Kutná Hora je především využíváno jako jednodenní výletní cíl pro turisty z Prahy. Je to dáno hlavně vzdáleností města od města Prahy (např. v porovnání s městem Český Krumlov, které je také srovnatelně zapsáno na seznamu UNESCO). Po porovnání cen, které jsem provedla na základě průměrných cen náhodně vybraných ubytovacích zařízení příslušné ubytovací kategorie, jsem došla k závěru, že průměrné ceny ubytování v Kutné Hoře jsou téměř nejnižší v celém Středočeském kraji. Také v rámci celé České republiky se potvrzuje, že cenová úroveň ubytování v Kutné Hoře je oproti jiným městům nižší. Město Český Krumlov má oproti Kutné Hoře vyšší cenovou úroveň a nabízí i pestrou nabídku ubytování, přičemž velikost města je podstatně menší než Kutná Hora. Vyšší kapacita ubytovacích zařízení je ovlivněna i větší vzdáleností Českého Krumlova od Prahy a množstvím turistických cílů v okolí města. Myslím si, že ORP Kutná Hora a její destinační management by se tudíž měli zaměřit na kulturní vícedenní akce, které přilákají nejen všední návštěvníky, kteří přijíždí pouze na jednodenní výlet, ale také turisty, kteří budou mít zájem se v Kutné Hoře ubytovat a strávit zde tak více času. 45

48 Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo aktualizovat výpočet velikosti potenciálu cestovního ruchu v ORP Kutná Hora provedený v roce 2010 ÚÚR Brno k roku Také jsem chtěla ORP Kutná Hora více přiblížit potenciálním návštěvníkům a okrajově zhodnotit využití potenciálu cestovního ruchu. V teoretické části této bakalářské práce jsem se nejdříve zabývala charakteristikou ORP Kutná Hora, její polohou, rozlohou, přírodními předpoklady, demografickými ukazateli a dalším. Další kapitola byla o potenciálu cestovního ruchu, jeho definicích a různých pohledech a názorech na potenciál cestovního ruchu, ze které poté vyplývá i kapitola Potenciál cestovního ruchu dle ÚÚR Brno. V poslední kapitole jsem popsala metodu, kterou jsem použila pro zpracování praktické části. Stěžejním bodem praktické části byl výpočet potenciálu cestovního ruchu k roku 2015 a pro naplnění cíle použila metodu výpočtu potenciálu cestovního ruchu v ORP Kutná Hora stejnou, jako právě RNDr. Jan Bína, CSc. z ÚÚR Brno, aby výsledky výpočtu potenciálu cestovního ruchu byly mezi sebou srovnatelné. To znamená, že nejprve jsem sbírala data ohledně atraktivit v jednotlivých obcích z ORP Kutná Hora a poté jsem je třídila dle několika významových stupňů. K některým atraktivitám jsem sehnala pro doplnění také data týkající se návštěvnosti památek a vlastní fotografie. Potenciál cestovního ruchu v ORP Kutná Hora za rok 2015 podle mého výpočtu vzrostl z 1555 bodů na 1900 bodů, tj. o 22,19%. Myslím si, že je to pro město a jeho okolí dobrým znakem. Z vlastních zkušeností soudím, že město se v posledních letech zasloužilo o zlepšení a rozšíření infrastruktury, obnovu památek, které se tak mohly zpřístupnit veřejnosti a bylo otevřeno hodně nových muzeí a podobných institucí. Podle mého názoru problémem cestovního ruchu v ORP Kutná Hora je ale fakt, že cestovní ruch se v naprosté většině případů soustředí pouze přímo do města Kutná Hora a vzdálenější okolí je celkem opomíjené. Je to vidět i na údajích o návštěvnosti, čím více je obec vzdálená od města Kutná Hora, tím menší je návštěvnost. Pro budoucí zlepšení bych navrhovala lepší propagaci atraktivit provedenou ve správný čas a další marketingové tahy, jako je např. destinační karta, která návštěvníkovi nabídne i další atraktivity než pouze památky ve městě Kutná Hora. 46

49 Dalším problémem je také záležitost mé poslední kapitoly praktické části. Jde o podíl výletníků a turistů v ORP Kutná Hora. V Kutné Hoře se za rok 2014 ubytovalo pouhých 9,73% návštěvníků, kteří přijeli do ORP Kutná Hora. Myslím si, že toto je velmi malé číslo, které je dané také tím, že Kutná Hora je cílem především jednodenních výletníků, kteří jsou ubytovaní v Praze. Řešením by možná mohlo být rozšíření nabídky balíčků služeb jako např. prodloužené víkendy, více kvalitních restaurací pro gurmánské zážitkové balíčky, ke kterým bych připojila i ochutnávky vín z vinařství Kutné Hory. Přínosné jsou také každoroční kulturní akce jako např. Královské stříbření Kutné Hory. Při takových akcích se návštěvník většinou ve městě zdrží nejdéle a čerpá zde co možná nejvíce služeb. Vhodné by bylo také zvýšit nabídku divadel a obnovit již zapomenuté tradice. Zpracování bakalářské práce mne velmi bavilo a bylo pro mne určitě přínosem. Nejen, že jsem se dozvěděla nové informace o potenciálu cestovního ruchu a způsobu jeho výpočtů, ale také jsem získala mnoho nových informací o kulturních a přírodních atraktivitách mého blízkého okolí. Dále jsem také získala nové zážitky při pořizování vlastních ilustračních fotografií. 47

50 Seznam použitých zdrojů Literatura DAVID, Petr a Vladimír SOUKUP. Velká turistická encyklopedie. Vyd. 1. V Praze: Knižní klub, ISBN HRALA, Václav. Geografie cestovního ruchu. 4. upr. vyd. Praha: Idea servis, ISBN LINDEROVÁ, Ivica. Cestovní ruch Základy a právní úprava. Jihlava, ISBN Učební text. VŠPJ MARIOT, P Geografia cestovného ruchu. Bratislava: Veda, 1983 PÁSKOVÁ, Martina. Udržitelnost cestovního ruchu. 3. vyd., přeprac. Hradec Králové: Gaudeamus, ISBN RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch - podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN Elektronické zdroje [1] Správní členění kraje. Regionální informační servis [online]. Praha, 2012 [cit ]. Dostupné z: [2] Český statistický úřad [online]. Praha, 2015 [cit ]. Dostupné z: [3] KAPIČKA, Vlastimil a Věra KLIMENTOVÁ. Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Kutná Hora [online]. In:. Kutná Hora, 2009, s. 363 [cit ]. Dostupné z: [4] CHALUPA, Petr, Jaromír RUX a Hana VOJÁČKOVÁ. Výpočet velikosti potenciálu kulturních památek. In:Sborník Slezské univerzity v Opavě. Karviná, 2016, s

51 [5] BÍNA, Jan. Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice: Závěrečná zpráva úkolu B.10/CR[online]. 2010,, 20 [cit ]. Dostupné z: [6] Kutná Hora. České dědictví UNESCO [online]. [cit ]. Dostupné z: [7] Chrám sv. Barbory Kutná Hora - gotická památka UNESCO. Kudy z nudy [online]. Praha, 2015 [cit ]. Dostupné z: [8] České muzeum stříbra - Hrádek. Kutná Hora: informační portál [online]. Kutná Hora [cit ]. Dostupné z: [9] České muzeum stříbra v Kutné Hoře - jedinečná možnost poznat středověký důl. Kudy z nudy [online]. Praha, 2015 [cit ]. Dostupné z: -jedinecna-mozn.aspx [10] Kutná Hora - Tylův památník. Turistika: pro větší zážitek z cesty i z výletu [online]. Praha, 2016 [cit ]. Dostupné z: [11] Kamenný dům. Hrady.cz: cestujte s přehledem [online]. Praha, 2016 [cit ]. Dostupné z: [12] Vlašský dvůr v Kutné Hoře - nahlédněte do královské mincovny. Kudy z nudy [online]. Praha, 2015 [cit ]. Dostupné z: [13] Kostnice Sedlec: Hřbitovní kostel Všech Svatých s Kostnicí [online]. Kutná Hora: Římskokatolická farnost Kutná Hora, 2011 [cit ]. Dostupné z: [14] Kostnice Kutná Hora - Sedlec. Kudy z nudy [online]. Praha, 2016 [cit ]. Dostupné z: sedlec.aspx 49

52 [15] Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Kutné Hoře - Sedlci. Kudy z nudy [online]. Praha, 2016 [cit ]. Dostupné z: [16] Kaple Božího těla. Kutná Hora [online]. Kutná Hora, 2007 [cit ]. Dostupné z: [17] Kostel sv. Jana Nepomuckého. Kutná Hora: Informační portál [online]. Kutná Hora, 2016 [cit ]. Dostupné z: [18] Galerie Středočeského kraje [online]. Kutná Hora: GASK, 2015 [cit ]. Dostupné z: [19] Kostel sv. Jakuba v Kutné Hoře. Kudy z nudy [online]. Praha, 2016 [cit ]. Dostupné z: [20] Kostel Panny Marie na Náměti. Římskokatolická farnost: arciděkanství Kutná Hora [online]. Kutná Hora, 2016 [cit ]. Dostupné z: [21] Zámek Kačina u Kutné Hory a Muzeum českého venkova NZM Kačina. Kudy z nudy [online]. Praha, 2015 [cit ]. Dostupné z: [22] Malešov: Projekt na záchranu středověké tvrze Malešov [online]. Malešov, 2016 [cit ]. Dostupné z: [23] Chrám sv. Jakuba: románský kostel v obci Jakub (Církvice) [online]. Sedlec: Římskokatolická farnost Kutná Hora, 2011 [cit ]. Dostupné z: [24] Zámek Zruč nad Sázavou - zámek opředený tajemstvím. Kudy z nudy [online]. Praha, 2015 [cit ]. Dostupné z: 50

53 Akademické práce BÍZOVÁ, Martina. Využití potenciálu cestovního ruchu v Jihomoravském kraji. Jihlava, 2015, 53s. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava, Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. 51

54 Seznam příloh Přílohy A Obrázky Příloha A. 1 Obrázek ukazující potenciál cestovního ruchu v ORP Kutná Hora dle ÚÚR Brno 52

55 Příloha A. 1 Obrázek ukazující potenciál cestovního ruchu v ORP Kutná Hora dle ÚÚR Brno Zdroj: Ústav územního rozvoje Brno 53