Průběh těhotenství a alternativní porody

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra antropologie a zdravovědy Jana Vitovská Průběh těhotenství a alternativní porody Bakalářská práce Vedoucí práce: MUDr. Bezděková Milada, Ph.D. Olomouc 2011

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené bibliografické a elektronické zdroje. Olomouc 7. dubna Jana Vitovská

3 Poděkování Děkuji MUDr. Miladě Bezděkové, Ph.D., za odborné vedení bakalářské práce, poskytování rad a materiálových podkladů k práci. Dále bych ráda poděkovala panu MUDr. Jiřímu Květákovi a jeho zdravotní sestře paní Miroslavě Měřinské, panu MUDr. Ivovi Gergelovi a jeho zdravotní sestře paní Kateřině Sattlerové a paní MUDr. Sylvě Masné a její zdravotní sestře Věře Sedláčkové, za jejich pomoc při realizaci mého výzkumu.

4 OBSAH ÚVOD CÍL PRÁCE TEORETICKÁ ČÁST Žena a těhotenství Rodiče a jejich zdravotní stav Věk partnerů Příprava na těhotenství Pohlavní soustava Mužské pohlavní ústrojí Ženské pohlavní ústrojí Ovariální cyklus Menstruační cyklus Ovulace Oplození Rýhování vajíčka Vznik a vývoj blastocysty Těhotenství: doba trvání těhotenství a příznaky Těhotenské testy První měsíc Druhý měsíc Třetí měsíc Čtvrtý měsíc Pátý měsíc Šestý měsíc Sedmý měsíc Osmý měsíc Devátý měsíc Desátý měsíc Systém prohlídek Změny v těle matky během těhotenství Porodní cesty Začátek porodu, příznaky... 31

5 Průběh porodu Císařský řez Alternativní porodnictví Muzikoterapie Aromaterapie Porod do vody Porod doma Příběh matky z knihy od Zuzany Štromové METODIKÁ ČÁST PREZENTACE VÝSLEDKŮ ZÁVĚR SOUHRN SUMMARY SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ SEZNAM PŘÍLOH ANOTACE

6 ÚVOD Jako téma mé bakalářské práce jsem si zvolila: Průběh těhotenství a druhy porodu. Dané téma je součástí našeho života. Téměř každá z žen projde těhotenstvím, nebo by si jej alespoň přála. Jelikož jsem také žena a určitě chci mít jednou vlastní děti, čeká mě tento proces také. Těhotenství a druhy porodů jsem si vybrala pro jeho neuvěřitelnou zázračnost, jak přichází na svět další člověk a co všechno se během jeho vývoje v děloze matky děje. Pro mě je to jeden z nejúžasnějších zázraků na světě, i když mnozí lidé to vidí jinak. Dítě je pro většinu lidí samozřejmostí, ale jeho vývoj je složitý až neuvěřitelný. V knize od autorky Lecjaksové (2004) jsem si dovolila vybrat citát, jehož autorem je Frederik Leboyer:,, Když si žena projde těhotenstvím a porodem, je vždy jiná, než byla předtím. Je zkrátka proměněná a mnohem více rozumí životu. Přivést na svět dítě znamená vykoupat se v pramenu života. Můj názor bohužel není stejný. Ne každá žena si umí po porodu vážit života a života svého dítěte. Je to ale jen můj názor. V teoretické části práce se zabývám těhotenstvím, jaké změny nastávají v těle ženy a co se děje s plodem během doby, kdy je v děloze své matky. Ve své práci se zabývám každým měsícem zvlášť, až do prvního nádechu dítěte. V neposlední řadě si tedy řekneme něco k samotnému porodu. Dnešní doba ženám umožňuje, zvolit si způsob porodu, pokud je vše v pořádku a nemusí se přistupovat k císařskému řezu, a díky této možnosti jsem se zaměřila na to, jak se ženy dívají na alternativní porody a jestli by si jej samy zvolily. Tím se budu zabývat ve svém výzkumu pomocí dotazníku (viz příloha č. 1). 6

7 1 CÍL PRÁCE Hlavní cíl Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak jsou dnes alternativní porody využívané a jestli o ně ženy mají zájem. Dílčí úkoly práce Jakým způsobem ženy nejčastěji rodí Jestli znají alternativní porody, jaké znají Jestli o ně mají zájem Zda chtějí svého partnera u porodu Jak se dívají na porod doma Zda by se nechaly ovlivnit ve způsobu porodu 7

8 2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Žena a těhotenství Těhotenství je pro každou ženu něco nového a zvláštního. Každá má v tomto období jiné problémy a řešení je pro každou maminku jiné. V dnešní době si mladí lidé pokládají stále více otázek. Do jakého světa se naše dítě narodí? Na co má dítě právo? Aby se narodilo zdravé a vítané? Aby mohlo žít spolu s maminkou a tatínkem? Další otázkou zůstává, jak se na nový život dívají lidé, kteří budou rozhodovat například o potratu. Kdy začíná život? Mnozí věří že v okamžiku oplodnění. Jiní lidé si myslí, že ve chvíli, kdy oplodněné vajíčko přijde do kontaktu s děložní sliznicí matky. Další teorií je, že až po vytvoření nervových buněk se jedná o život. Tento pohled je velmi individuální, ale pro mě není až tak důležitý. Těhotenství je jeden z nejnormálnějších stavů života a není nemocí (Nilsson, Hamberger, 2008). Rozmnožovat se je základním projevem života. Porod i samotné těhotenství je zlom v životě každého člověka, jak již pro matku a otce, tak pro samotné dítě, které přišlo na svět. Těhotenství je rodičovství, které může být plánované nebo neplánované. Budeme se věnovat pouze plánovanému rodičovství. To můžeme rozdělit ještě na pozitivní plánované rodičovství, při kterém se snažíme o těhotenství a na negativní, kdy se proti těhotenství chráníme například antikoncepcí. Plánované rodičovství je především považováno za základní lidské právo ve všech civilizovaných zemích. V rozvojových zemích stoupá informovanost žen o metodách antikoncepce, o jejich neškodnosti a lehké dostupnosti. Především žena by si měla své rodičovství naplánovat a připravit se na něj. Důležité je, aby děti přiváděly na svět zralé ženy, citově vyrovnané, s odpovídajícím smyslem pro odpovědnost, povinnost a aby byly děti chtěné (Pařízek, , Kopřivová, 2005). 2.2 Rodiče a jejich zdravotní stav Oba partneři by měli zvážit své zdravotní podmínky a podle nich se zařídit při plánovaném rodičovství. Žena s cukrovkou, průduškovým astmatem, srdečními vadami, chorobou štítné žlázy či jinou závažnou chorobou vyžaduje zvláštní péči. Mohou nastat 8

9 problémy již při otěhotnění. Těhotenství, především III. trimestr, vyžaduje vysoké nároky na všechny tělesné orgány a jejich funkce. Samotný porod je pro matku velmi náročný především fyzicky, ale i psychicky. Z těchto důvodů je třeba u nemocných žen zavést ještě před otěhotněním tzv. prekoncepční přípravu. Ženy trpící chronickými nemocemi by se měly připravit, že budou častěji podstupovat lékařské kontroly a v neposlední řadě mohou být na poslední týdny těhotenství hospitalizovány. Především jde o snížení rizika jak pro matku, tak pro její dítě. Ani zdravotní stav otce nelze opomenout. Je třeba si uvědomit, že dítě zdědí polovinu genetických informací od biologického otce (Pařízek, ) Věk partnerů V dnešní době převažuje pozdější plánované těhotenství a ženy dávají přednost své kariéře, cestování a životu bez velkého omezování. Z biologického a genetického hlediska je však dobré si uvědomit, že optimální věk prvorodičky je mezi 20. až 24. rokem. Těhotenství před 20. rokem života jsou ženy schopny dítě porodit, ale nebývají ještě zcela duševně připraveny na těhotenství a mateřství. Ani pozdější těhotenství není doporučující. S přibývajícím věkem a hlavně nad 30 let, pravděpodobnost prvního otěhotnění klesá a ženy starší 35 let mají zvýšené riziko těhotenských komplikací (metabolické poruchy, samovolné potraty, vysoký krevní tlak, poruchy nitroděložního vývoje plodu). Vyšší věk partnera se podle dnešních studií na vzniku vývojových poruch plodu projevuje méně než u žen. Těhotné ženy nad 35 let se považují za rizikově těhotné a rizikové rodičky. Starším ženám se častěji než mladým matkám rodí děti s Downovým syndromem. Těmto rodičkám je věnována vyšší pozornost v průběhu těhotenství a při samotném porodu (Pařízek, ) Příprava na těhotenství Význam životního stylu pro těhotnou matku, nebo matku, které si těhotenství plánuje je jak přeceňováno, tak i podceňováno. Zda by se budoucí matka měla na 9

10 těhotenství připravovat a měnit díky této změně své návyky, chutě a jiné je otázkou spíše dnešní doby. Nejen díky studiím si dnes jistě uvědomujeme, že dříve bylo otěhotnění bráno jako omyl, ale dnes díky antikoncepci, která brání početí, je mateřství plánované, ale také může docházet k problému otěhotnět, vlivem antikoncepce (Pařízek, ). Přibližně tři měsíce před plánovaným početím by se měli rodiče začít připravovat. Žena postižena dlouhodobou chorobou, by se měla poradit se svým lékařem. Pokud víme o vrozené poruše v rodině, měli by rodiče navštívit genetickou poradnu. Podstatná je i volba povolání. Pro těhotné není vhodný styk s chemikáliemi nebo ionizačním zařízením a ani těžká práce by neměla být prováděna. Žena by se měla zaměřit na vyváženou stravu a jíst dostatek vitamínů. Příprava těla je nedílnou součástí na plánované rodičovství. Žena často sama pozná, že při zvýšené tvorbě hlenu v pochvě se blíží ovulace. V této fázi bývá hlen velmi vydatný, čirý, vláknitý a přichází z děložního hrdla. Díky těmto vlastnostem hlenu může spermie proplout děložním hrdlem. Pozorování děložního hlenu je jedna z metod, kterou ženy používají pro plánování rodiny. Za dalšími příznaky ovulace (uvolnění vajíčka z vaječníků) může považovat bolesti v zádech, a některé ženy mohou den krvácet. Tělesná teplota se zvýší asi o půl stupně a díky tomu můžeme zjistit, kdy je nejlepší den k otěhotnění. (Nilsson, Hamberger, 2008, Pařízek, ). 2.3 Pohlavní soustava Pohlavní soustava nám zajišťuje rozmnožování. Skládá se z pohlavních žláz a přídatných pohlavních orgánů. Pohlavní žlázy vytváří pohlavní buňky (gamety) a pohlavní hormony. V ženském pohlavním ústrojí navíc dochází ke splynutí mužské a ženské pohlavní buňky neboli k oplodnění. Vývoj pohlavních žláz je úzce spojen s vývojem močové soustavy. Obě soustavy jsou zakládány z párové mezodermové lišty v zárodečném období. Ve čtvrtém týdnu se začínají odlišovat varlata a v desátém týdnu vaječníky. Pohlavní chromozómy rozhodují o vývoji varlat nebo vaječníků. Chromozóm Y určuje vývoj varlat, v případě, že není přítomen vyvíjející se vaječník. Obě pohlavní žlázy jsou založeny v dutině břišní v krajině bederní. Již v době nitroděložního vývoje sestoupí vaječníky do malé pánve a varlata, procházející 10

11 tříselným kanálem do šourku, sestupují až koncem sedmého měsíce. U donošeného novorozence je tento sestup ukončen. Pohlavní žlázy v období puberty začínají růst a od konce puberty jsou v plné funkci. V období dětství jsou pohlavní žlázy ve funkčním i růstovém klidu. Muži mají schopnost erekce a ejakulace a u žen probíhá pravidelný menstruační cyklus. Pohlavní žlázy přestávají u ženy pracovat kolem 45. roku, přestává tvorba pohlavních buněk, produkce hormonů a menstruace. Tento děj se nazývá menopauza. Také u mužů dochází k postupnému snížení hormonální činnosti a tvorbě spermií, ale tyto funkce nikdy zcela nezanikají (Machová, 2008) Mužské pohlavní ústrojí Pohlavní orgány se dělí na vnitřní a zevní podle umístění. Mezi vnitřní orgány řadíme varle, nadvarle, chámovod, semenné váčky a předstojnou žlázu. K zevním orgánům řadíme penis a šourek (Machová, 2008). Vnitřní pohlavní orgány Varle (testis) je mužská párová pohlavní žláza, která je vejčitého tvaru a je uložena mimo dutinu břišní v šourku (skrotum). Povrch pokrývá tenký vazivový obal, ze kterého vystupují do varlete přepážky a ty oddělují jednotlivé lalůčky. Lalůčky jsou vyplněny semenotvornými kanálky dlouhými až 250 metrů a ty jsou mnohonásobně stočené. Prostor mezi kanálky je vyplněn skupinkami Leydigových buněk, a ty produkují mužský pohlavní hormon testosteron. Semenotvorné kanálky jsou vyplněny zárodečným epitelem s buňkami v různém stádiu vývinu, z nichž se od puberty po celý život tvoří mužské pohlavní buňky spermie. Nepřetržitý proces dozrávání spermií z hypofýzy folikulostimulačním hormonem a z varlete testosteronem trvá okolo 75 dní. Poté se zralé spermie uvolňují ze semenotvorných kanálků, odcházejí k zadní stěně varlete a odtud se vývodnými kanálky dostávají do nadvarlete. Obrázek spermie v příloze č. 2 (Machová, 2008). Nadvarle (epididymis) přiléhá ze zadu a shora na varle. Shromažďují se v něm spermie a dostávají se do kyselého prostředí nadvarlete. Kyselá reakce zastaví 11

12 pohyblivost spermií. Před negativním účinkem kyselého prostředí jsou spermie chráněny koloidním obalem. Uvnitř nadvarlete jsou mnohonásobně stočené kanálky a ty se spojují do jednoho vývodu nadvarlete nazývaný chámovod. Po rozvinutí celého kanálku je délka až 6 metrů. Povrch nadvarlete tvoří vazivový obal (Machová, 2008, Čihák, 1988). Chámovod (ductus deferens) pravý a levý je přibližně 40 centimetrů dlouhý a asi 3 milimetry široký kanál, který vystupuje z nadvarlete vzhůru tříselným kanálem k močovému měchýři, poté postupuje předstojnou žlázou a ústí do močové trubice. Před vyústěním se spojuje s vývodem semenných váčků, ty jsou párové s polotekutým sekretem, který přispívá k životnosti spermií. Chámovod je vyplněn sliznicí, kolem níž je silná svalovina (Machová, 2008, Čihák, 1988). Žláza předstojná (prostata) je přídatná pohlavní žláza, která je uložena kolem začátku močové trubice, těšně pod močovým měchýřem. Jde o nepárový svalově žláznatý orgán. Prostata má tvar komolého, předozadně mírně oploštělého kužele. Spolu se spermiemi, tekutými výměšky nadvarlete, semennými váčky tvoří semeno (ejakulát). V 1 mililitru ejakulátu je asi 100 milionů spermií. Při jedné ejakulaci se uvolní asi 2-5 mililitrů ejakulátu. (Machová, 2008, Čihák, 1988). Zevní pohlavní orgány Močová trubice (urethra masculina) vychází z močového měchýře, postupuje prostatou, pánevním dnem a vstupuje do penisu. Je dlouhý centimetrů. Penis (pyj) slouží k přenosu spermií do pochvy ženy. K topoření (erekci) celého orgánu pomáhají tři topořivá tělesa, jejichž dutiny se plní krví. Dvě párově vedle sebe uložená tělesa při hřbetní straně penisu se nazývají kavernózní (corpora cavernosa penis) a jedno nepárové těleso zvané spongiózní (corpus spongiosum penis) je uprostřed podél uretrální plochy penisu. Stěna močové trubice je poměrně tenká a skládá se ze sliznice a svaloviny (Machová, 2008, Čihák, 1988). Šourek (scrotum) je kožní vak hruškovitého tvaru, pod pyjem s párovou dutinou, v níž je varle, nadvarle a začátek chámovodu. Je tvořen kůží a podkožním vazivem (Čihák, 2008). 12

13 2.3.2 Ženské pohlavní ústrojí Stejně jako u mužských pohlavních orgánů se dělí na vnitřní a zevní. K vnitřním pohlavním orgánům patří vaječníky, vejcovod, děloha a pochva. Mezi zevní pohlavní orgány řadíme malé a velké stydké pysky, poštěváček a poševní předsíň (Machová, 2008). Vnitřní pohlavní orgány Vaječník (ovarium) je párová ženská pohlavní žláza. Má tvar ovoidu a je ze stran zploštělý. Produkuje ženské pohlavní hormony a má významné funkce endokrinní. Velikost a tvar ovaria kolísá, podle funkčního stavu a věku. Délka je 3-5 cm, šířka 1,5-3 cm a tloušťka 1-1,5 cm. Hmotnost je 6-10 gramů. Má šedorůžovou barvu, v mládí je hladký, v době pohlavní dospělosti je hrbolatý vlivem tvořících se folikulů a ve stáří je povrch svraštělý a celý orgán je zmenšený. Povrch ovaria je pokryt zárodečným epitelem, pod ním je vazivová vrstva (tunica albuginea), stroma ovarii představuje vazivo vyplňující celé ovarium a v něm se rozlišuje kůra (cortex) ovarii a dřeň (medulla) ovarii. Vaječník je přirostlý na širokém vazu děložním při boční stěně malé pánve. Na povrchu má jednovrstevný epitel, pod ním je korová vrstva a uvnitř vrstva dřeňová. Vajíčka dozrávají v zárodečném epitelu korové vrstvy v Graafových folikulech a tvoří se ženské pohlavní hormony estrogen. Po přeměně Graafova folikulu ve žluté tělísko se tvoří progesteron. Vrstva dřeňová je dobře zásobena krví a slouží k výživě vaječníku. U novorozence je ve vaječníku uloženo asi 400 tisíc nezralých vajíček. V dětství se počet snižuje a do puberty jsou jich 4 tisíce. V průběhu pohlavní zralosti od puberty do přechodu dozraje v Graafových folikulech vaječníků přibližně 400 vajíček. Ukázku ženské pohlavní buňky v příloze č. 2 (Machová, 2008, Čihák, 1988). Vejcovod (tuba uterina) pravý a levý je asi 12 centimetrů dlouhá párová trubice, zevním koncem nálevkovitě otevřená do břišní dutiny a obrácena v blízkosti k vaječníku, druhým koncem otevřená v rohu děložním do dutiny děložní. V jeho stěně je svalová vrstva, vnitřní povrch pokrývá sliznice, ta je pokryta řasinkovým epitelem a složena v záhyby. Vajíčko je pomocí peristaltických pohybů svalstva vejcovodu a pohybem řasinek posunováno vejcovody do dělohy. Stěna vejcovodu se skládá ze 13

14 sliznice, svaloviny a pobřišnice (povrchová vrstva). Sliznice vejcovodu je narůžovělá, kryje ji epitel, který je cylindrický, jednovrstevný, s tenkou bazální vrstvou (lamina basalis) a ta je tvořena řídkým kolagenním vazivem a fixuje sliznici ke svalovině. Základní funkcí vejcovodu je přesun vajíčka po ovulaci směrem do dělohy (Machová, 2008, Čihák, 1988). Děloha (uterus) je druhý nepárový orgán se silnou svalovou stěnou, kde probíhá vývoj zárodku až do porodu. Je uložena mezi močovým měchýřem a konečníkem. Děložní dutina, která je uložena uvnitř se otevírá směrem dolů zúženým hrdlem děložním. V těhotenství se děloha mnohonásobně zvětšuje a ke konci těhotenství sahá děložní dno až pod bránici. Děloha má asi 1,5 centimetru silné stěny z hladké svaloviny. Stěnu dělohy tvoří tři vrstvy. První vrstvou je endometrium (děložní sliznice) je šedorůžové barvy a je složena z epitelu a slizničního vaziva. Endometrium je pevně srostlé se svalovinou a v průběhu cca 28 dní prodělává charakteristické změny, které jsou označovány jako menstruační cyklus. Další charakteristickou vrstvou je myometrium (svalovina dělohy) skládá se ze snopců hladké svaloviny propletených vazivem, které v sobě zvyšuje množství tekutiny v premenstruačním období. Zevní vrstvou zvaná perimetrium je vazivová vrstva pobřišnice (peritoneum), která tvoří povrch dělohy, a je s ní pevně srostlé. Poloha dělohy je anteflexe. Děloha může být také mírně posunuta stranou a pootočena (Machová, 2008, Čihák, 1988). Pochva (vagina) navazuje na dělohu. Je široká asi 3 centimetry a dlouhá okolo 8-10 centimetrů. U vchodu je nejužší a nejprostornější je u čípku. Pochva je odvodná cesta pohlavní a kopulační orgán. Slouží k zavádění spermií do dutiny ženských pohlavních orgánů a při porodu slouží jako porodní cesta při vypuzování plodu z dělohy. Dolní konec pochvy vede mezi malými stydkými pysky a poševní vchod není úplně uzavřený panenskou blánou. Pochva má přední stěnu dlouhou 7-8 centimetrů a zadní stěnu okolo 10 centimetrů, na které jsou příčné řasy. Stěny pochvy jsou 3-4 milimetry silné a elastické. Jsou poměrně měkké, proto lze přes stěny nahmatat a vyšetřit dělohu. Stěna pochvy se skládá ze sliznice, svaloviny a z vazivové blány (adventicie). Sliznice je narůžovělá, za menstruace nebo při pohlavním podráždění může být tmavší červená a v těhotenství nafialovělá. Svalovina vaginální stěny je hladká, síťovitě uspořádaná. Blána poševní stěny je hustší kolagenní vazivo, ve kterém jsou větší větve cév a nervů (Machová, 2008, Čihák, 1988). 14

15 Zevní pohlavní orgány Velké stydké pysky jsou vyplněny tukovou tkání a jedná se o kožní řasu. Mezi nimi je rýha stydká. Je podložena řídkým vazivem s tukovým polštářem. Velké stydké pysky překrývají malé stydké pysky ve stydké rýze. Ty obemykají malý citlivý hrbole známý poj pojmem poštěváček (klitoris) (Machová, 2008). 2.4 Ovariální cyklus (ovulační cyklus) Uprostřed pravidelně se opakujících 28denních vaječníkových cyklů dozraje jeden Graafův folikul, který praskne a dojde k ovulaci a folikulární tekutina dopraví vajíčko do dutiny břišní. Výběžky nálevkovitě rozšířeného začátku vejcovodu je vajíčko zachyceno a z prasklého Graafova folikula vznikne žluté tělísko. Žluté tělísko působí jako dočasná endokrinní žláza a produkuje progesteron. Žluté tělísko setrvává v této funkci, dojde-li k oplodnění a zastavuje se menstruační cyklus. Pokud k oplození nedojde, kolem 24. dne začne žluté tělísko zanikat, produkce hormonu klesá a po 28 dnech od začátku cyklu začíná zrání nového Graafova folikulu a tím i produkce estrogenu (Machová, 2008). 2.5 Menstruační cyklus Jedná se o biologický děj, kterým žena pravidelně opakovaně prochází od první menstruace (menarche), až do doby své poslední menstruace (menopauza). Menstruace je děj, při němž se tělo ženy připravuje na přijetí oplodněného vajíčka a těhotenství. Pokud žena přestane menstruovat a přejde do tzv. menopauzy, její schopnost otěhotnět je ztracena. Žena je schopná počít dítě od svých zhruba 14 let do 45 let. Této době se říká doba reprodukční nebo fertilní období (Pařízek, ). Menstruační cyklus má čtyři fáze: 1. Fáze. Menstruační: dochází ke krvácení a děloha se zbavuje výstelky, sliznice.po krevních výronech do sliznice a autolytických změnách, neboli po 15

16 poškození buněk vlastními enzymy, je sliznice odloučena menstruační krví z dělohy vaginou. Krvácení trvá v průměru asi 5 dní a dochází k němu každý měsíc v případě, že žena není těhotná. 2. Fáze. Proliferační: probíhá od 5. do 14. dne pod vlivem estrogenů z rostoucích a zrajícího folikulu. V dalších dnech sliznice roste a zvyšuje se. Děložní sliznice je připravena na uhnízdění oplodněného vajíčka a funkční menstruační cyklus. 3. Fáze. Sekreční: trvá od 15. do 28. dne pod vlivem hormonu žlutého tělíska. V předposlední fázi dochází k postupnému zrání vajíčka ve vaječníku. Vajíčko je obklopeno několika vrstvami buněk, které vytváří folikul neboli váček, uvnitř něho je dutina, která vedle vajíčka obsahuje tekutinu. Množství tekutiny ve folikulu se zvyšuje s postupným zráním vajíčka. Během jednoho menstruačního cyklu dozrává obvykle jedno vajíčko v jenom folikulu. Sliznice se zvyšuje, žlázy se rozšiřují a naplňují se hlenovým sekretem a glykogenem. 4. Fáze. Ischemická: 28. den cyklu. V poslední fázi menstruace dochází k přeměně výstelky, sliznice dělohy, která obsahuje látky určené pro výživu zárodku. Vajíčko a spermie se setkávají ve vejcovodech, kde i dochází k oplodnění. Poté několik dní vzniklý zárodek putuje do dělohy. V případě, že se zárodek nevytvoří a tedy nenastalo k oplodnění, končí jeden menstruační cyklus a sliznice dělohy se začne odlučovat. Díky tomu odchází k dalšímu menstruačnímu cyklu (Pařízek, , Machová, 2008, Čihák, 1988). 2.6 Ovulace K ovulaci dochází u ženy každý měsíc, přibližně dva týdny po poslední menstruaci. Pouze v tomto čase může dojít k oplodnění. K oplodnění dochází ve vejcovodech. Nezáleží, zda dorazí dříve vajíčko nebo spermie. Spermie zde mohou žít i několik dní, než dojde k ovulaci. Aby šance k otěhotnění byla co největší, spermie musí oplodnit vajíčko nejpozději do dvou dní po ovulaci. Ovulace začíná tím, že několik folikulů ve vaječníku se zvětšují. Asi 14 dní od začátku menstruačního krvácení obsahuje tento folikul zralé vajíčko s pólovým tělískem. Folikul praská a tekutina vyteče ven spolu s miliony buněk, které tvořily důležitý pohlavní hormon estrogen (Nilsson, Hamberger, 2008). 16

17 Projevem ovulace jsou například nalitá prsní žlázy, sekrece vaginálního hlenu je větší a ten umožňuje optimální prostředí pro přijetí spermatozoidů. Dalším projevem může být, že žena pociťuje lehkou bolest na úrovni jednoho vaječníku a může velmi slabě krvácet. Pokud chce žena zjistit, zda má opravdu ovulaci, může si zakoupit v lékárně test ovulace. Ten ohlašuje předpokládanou dobu, kdy žena začne ovulovat, 24 hodin předem (Delahaye, 2006). 2.7 Oplození Vývoj každého člověka začíná oplozením a jeho podstatou je splynutí oocytu se spermií neboli se spermatozoidem za vzniku zygoty, oplozeného vajíčka. Ukázka spermie pronikající do vajíčka je v příloze č. 3. K oplození dochází ve vejcovodech v ampulární části. Oocyt, který je vypuzen při ovulaci do vejcovodu, je posunován do ampuly kontrakcemi svaloviny a kmitáním řasinek epitelu. Složitější je ovšem doprava spermií do této oblasti, neboť spermie putuje z vaginy do zevního ústí dutiny a další jejich posun dělohou a vejcovodem umožňují kontrakce svaloviny těchto orgánů. Po 2 až 10 minutách procházejí děložním hrdlem, pronikají do horní části vejcovodu kde přibližně po hodině a půl dochází k oplodnění. Ejakulát obsahuje asi milionů spermií, ale i přes to se k místu oplození dostane jen malé množství a to okolo Oocyt si uchovává schopnost oplození asi 12 hodin po ovulaci a spermie jsou schopny vajíčko oplodnit do 48 hodin. Největší pravděpodobnost, že žena otěhotní je u ženy s pravidelným menstruačním cyklem kolem termínu ovulace, to je kolem 14. dne cyklu. Oocyt je obklopen zonou pelucidou a masou buněk s velkým množstvím mezibuněčné hmoty. Pokud má spermie oplodnit vajíčko, musí prodělat kapacitaci. Kapacitace je podmíněna odstraněním ochranných proteinů z hlavičky spermie a k tomuto oddělení dochází po několikahodinovém pohybu spermií v prostředí ženského genitálního ústrojí. První fáze oplození je spojení spermie a vajíčka, tedy ve chvíli, kdy spermie pronikne do vajíčka. Spermie se přikládá zadní částí hlavičky k povrchu vejce a buněčné membrány obou buněk v tomto místě splynou. Do cytoplazmy vejce poté pronikne hlavička a část bičíku spermie. Pak dochází k dokončení 2. zracího dělení, při němž se od oocytu oddělí druhé pólové tělísko. V oocytu se formuje ženské prvojádro a v něm je haploidní počet chromozomů (chromosomová sada 22 + X nebo 22 + Y). Charakter 17

18 mužského prvojádra ovlivňuje pohlaví embrya. Pokud je heterochromosom X spojen s heterochromosomem vajíčka X, dojde ke kombinaci XX a tedy ke vzniku ženského pohlaví. V případě, že dojde ke spojení heterochromosomu Y a tedy ke kombinaci XY, vznikne mužské pohlaví. V době, kdy jsou v oplozeném vajíčku vytvořena dvě interfázová prvojádra je tato doba nazvaná jako stádium prvojader nebo také pronukleární fáze. V obou prvojádrech dochází příprava mitózy k syntéze DNK a zdvojení chromosomů. Ve chvíli kdy jsou chromosomy spojeny s diploidním počtem (44 + XX nebo 44 + XY) se rozdělí na své chromadity shodně jako při běžné mitóze. Rozdělením oplozeného vejce vznikne dvoubuněčné embryo a je zahájeno rýhování vajíčka (Klika et al., 1986). 2.8 Rýhování vajíčka Rýhování vajíčka je proces, při němž dochází k sériím rychle po sobě jdoucích mitóz, při nichž na povrchu embrya vznikají mezi blastomerami hluboké rýhy. Rýhování probíhá ve vejcovodech jen do první poloviny týdne a poté je embryo postupně přesunováno do dělohy. K prvnímu rýhovacímu dělení dochází přibližně po 30 minutách po oplození a zygota se rozdělí na dvě stejně velké buňky zvané blastoméry. Každá blastoméra se za určitou dobu začne dělit a postupně vznikají 4, 8, 16 blastomér. V průběhu rýhování se objem embrya jako celku nemění, ale buňky se neustále zmenšují. Při počtu 12 až 16 blastomér se pro podobnost s plodem moruše označuje termín morula. V tomto stádiu dojde poprvé k rozlišení buněk na buňky zevní, uložené na povrchu embrya a buňky vnitřní, které jsou zevními buňkami obklopeny. V dalším vývoji vzniká z vnitřních buněk embryoblast, který dá vznik embryu. Ze zevních buněk se vyvíjí trofoblast, z něhož se vyvíjejí plodové obaly. Morula se vytváří 3. až 4. den po oplození a asi 4. den putuje do dělohy. Morula se mění dalším dělením buněk ve váček zvaný blastula. Jednovrstevná blastula se pomocí procesu nazývaného gastrulace mění ve dvojvrstvý zárodek nazývaný gastrula. Vrstvami gastruly jsou vnější zárodečný list ektoderm, a vnitřní zárodečný list entoderm. Po vzniku těchto dvou zárodečných listů se vyvíjí třetí střední zárodečný list mezoderm. Proces rýhování v příloze č. 4 (Klika et al., 1986, Čihák, 2001). 18

19 2.8.1 Vznik a vývoj blastocysty V době, kdy se morula dostává do dělohy, začíná mezi blastomerami do mezibuněčných prostor pronikat z okolního prostředí tekutina. Mezi jednotlivými buňkami se nejprve vytvoří menší dutiny, které se postupně zvětšují a poté splynou v jednu dutinu, která zatlačuje vnitřní buňky čili embryoblast k jednomu pólu blastocysty. Uvedeným procesem vznikne z moruly dutý kulovitý útvar blastocysta. Její stěna je tvořena souvislou vrstvou buněk trofoblastu, která se oplošťuje a obklopují jak dutinu blastocysty, tak embryoblast. Buňky povrchu embryoblastu na povrchu obráceném do dutiny blastocysty vytváří jednu vrstvu buněk, označovanou entodermová ploténka, která je základem pro první zárodečný list entoderm. V trofoblastu se rozlišují dvě morfologicky i funkčně odlišné oblasti a to syncytiotrofoblast a cytotrofoblast. Ze syncytiotrofoblastu vybíhají výběžky, které pronikají do děložní sliznice v okolí implantujícího se embrya a syncytiotrofoblast je zodpovědný za invazi do děložní sliznice. Cytotrofoblast je zdrojem rychle se dělících buněk, které jsou postupně včleňovány do sybcytioblastu a jsou důležitým materiálem pro růst embrya (Klika et al., 1986). 2.9 Těhotenství: Doba trvání těhotenství a příznaky Doba těhotenství je proměnlivá, ale obecné informace nám říkají, že průměrné trvání těhotenství je: 280 dní počínaje prvním dnem poslední menstruace, 266 dní počínaje okamžikem oplodnění. 266 dní si můžeme představit jako 9 kalendářních měsíců, neboli 38 týdnů. Oba způsoby se používají v běžné praxi. Všechny ženy přesně znají datum své poslední menstruace, ale k ovulaci nemusí docházet přesně 14. den cyklu. Proto je první způsob spolehlivější a je považován za mezinárodní konvenci pro všechno, co se těhotenství týká. Statistiky ukazují, že žen rodících mezi 276. a 296. dnem je asi 90%, tedy že rodí na konci 40. a na začátku 41. týdne. Přibližně 25% žen rodí v 38. nebo 39. týdnu a asi 30% porodí až ve 42. nebo 43. týdnu (Delahaye, 2006). 19

20 Příznaky těhotenství se označují jako nejisté, pravděpodobné a jisté. Za nejisté příznaky těhotenství považujeme změnu organismu ženy, které se mohou projevovat střídáním nálad, únavností, sklonem k závratím a mdlobám, ranní nevolností, zvýšeným sliněním, změnami chuti k jídlu, pocitem zvýšeného napětí v prsou, tvorba kolostra a zvětšení prsních žláz, častým nucením k močení. Pravděpodobným příznakem těhotenství je vynechání menstruačního cyklu, hlavně příznaky projevující se na rodidlech, změna velikosti stavby dělohy. Za jisté příznaky těhotenství považujeme objektivní průkaz plodu a jeho projevů. Dnes je určení těhotenství velmi snadné pomocí těhotenského testu nebo ultrazvuku. Pokud opravdu došlo k oplodnění, můžeme si provést těhotenský tes, který nám téměř se 100% jistotou řekne, jestli je žena opravdu těhotná či nikoli. Poté můžeme navštívit lékaře, který nás vyšetří a udělá nám ultrazvukové vyšetření (Pařízek, , Nilsson, Hamberger, 2008) Těhotenské testy Jsou založeny na průkazu těhotenských hormonů. Těhotensné testy dnes známe biologické a biochemické. Ty se využívají jako imunologické testy, testy krevního séra. Ty zjišťují hladinu lidského choriového gonadotropinu (cg, resp. beta cg). V 28 dni těhotenství podle menstruačního stáří (v den vynechané menstruace) jsou hodnoty cg j. V 35 dni (týden po vynechané menstruaci) je hodnota cg j a ve 42 dni je hodnota přes 9000 j. a ve 49 dni přes j. Dalším imunologickým testem jsou testy z moče těhotné ženy. Zjišťují přítomnost lidského choriového gonadotropinu (reakce antigenu s protilátkou ve zkumavce na diagnostickém papírku). Tyto testy jsou dostupné laické veřejnosti v lékárnách nebo drogériích. Nejspolehlivější výsledky jsou z ranní moče a vyrábí se v citlivosti 20 miu/cg, ty lze použít již 7 10 den po oplodnění a v 50 miu/cg, které lze použít první den vynechané menstruace (Hřivnová, ). 20

21 2.9.2 První měsíc (1. 4. týden) První týden těhotenství je popsán v kapitole oplození, proto budu pokračovat týdnem druhým. Ve 2. týdnu vývoje vznikají z embryoblastu dva duté váčky a každý z nich je vystlaný jednou vrstvou buněk. Je to váček amniový a žloutkový. Rozestoupením buněk embryoblastu spolu se vznikem tekutiny v dutině vzniká amniový váček. Tato tekutina zvaná plodová voda chrání plod před otřesy a nárazy a je produkována především matčiným organismem. V případě vzniku žloutkového váčku, entodermové buňky rychle obrostou dutinu žloutkového váčku. Místo, ve kterém se buňky amniového váčku stýkají s buňkami žloutkového váčku, je dvojvrstevný zárodek zvaný zárodečný terčík (Čihák, 2001). Ve třetím týdnu těhotenství se kolem embrya vytváří gestační váček neboli budoucí placenta a může objevit první náznaky krevního řečiště. Vzniká třetí zárodečný list. Z každého zárodečného listu vzniknou specializované tkáně, z nichž se vyvinou všechny další buňky, které tvoří základ pro orgány a tkáně. Vnější zárodeční list (ektoderm) je základem pro nervový systém, smyslové buňky očí a uší a základem pro kůži, zubní sklovinu, oční čočku. Vnitřní zárodečný list (entoderm) je základem pro orgány trávící trubice s játry, žlučníkem a žlučovými cestami, pro slinivku břišní, štítnou žlázu a plíce. Prostřední zárodeční list (mezoderm) tvoří základ pro kosti, svaly, ledviny, cévy a částečně pro pohlavní orgány. Během 3. týdne se vytváří také nervová trubice, základy oběhového (kardiovaskulárního) systému a pokračuje i vývoj trofoblastu. Z obalu obklopující embryo vycházejí malé, podobné kořínkům výběžky, které vylučují fermenty trávící bílkoviny, a tím otevírají krevní cévy v děložní sliznici. Ty jsou oplachovány mateřskou krví a díky ní tak přecházejí výživné látky a kyslík do krevního oběhu dítěte. V tomto týdnu těhotenství začíná syncytiotrofoblast choria produkovat bílkovinný hormon nazývaný lidský choriový gonadotropin (HCG), a pokud je tento hormon laboratorně prokázán v moči, jde o spolehlivou známku těhotenství (Pařízek, , Neesová, 1995, Klika et al., 1986). Ve 4. týdnu těhotenství se začíná embryo výrazně měnit. Z plochého tvaru vzniká válcovitý útvar se stále více zřetelným koncem hlavy. Zárodek se postupně stáčí, tím se k sobě přibližují jeho hlavová a ocasní část. Postupně se mění na tvar písmene C s výběžky, z nichž se později stanou končetiny. Postupně se vyvíjejí základy většiny orgánů. Jsou vytvořeny základy struktur mozku a míchy, jimž říkáme centrální nervová 21

22 soustava. Na spodině mozku se začíná tvořit podvěsek mozkový (hypofýza), vznikají základy pro sluchový aparát a objevuje se párový základ pro čočky oka. Obrázek zárodku starého přibližně 28. dnů a 6 mm velkého v příloze č. 5 (Pařízek, , Klika et al., 1986) Druhý měsíc (5.-8. měsíc) Ve druhém měsíci těhotenství má plod čas největšího růstu. Jedná se především o nárůst hlavičky, která předbíhá ostatní části. Začínají se tvořit chlopně mezi síněmi a komorami srdce, dále se buňky v mozku rozdělují na okrsky, které budou mít v budoucnu zcela odlišné funkce. Vznikají základy nervů, které umožňují činnost svalů a jsou určené k přenosu bolesti. Dále vznikají základy pohlavních orgánů. Začínají se objevovat horní a dolní končetiny a na konci tohoto měsíce jsou již patrné. Na konci hlavy se začínají objevovat dva malé výstupky pro oči a nepárový základ pro nos a ústa. Srdce plodu na konci 5. týden zvětší svůj objem až dvojnásobně a tepe v rytmu 80 tepů za minutu, které můžeme slyšet pomocí Doplerova přístroje. Jedná se o první viditelný pohyb, který se dá sledovat ultrazvukem. V 6. týdnu se zvětšuje hlava, která je stále skloněna k hrudníku. V této době má plod dokonce základ pro jazyk a objevují se zubní pupeny. Začínají fungovat orgány: ledviny produkují moč a žaludek trávící šťávy. Pupeční provazec se zužuje. Plod se začíná pohybovat. Nejprve se pohybuje celým tělem a později můžeme sledovat pohyb jednotlivých částí těla, například pohyb jedné ruky. Nejdříve se vytvářejí základy pro horní končetiny a dolní končetiny jsou ve vývoji asi o týden opožděny. Končetinové pupeny rostou a počátkem 5.týdne dostávají ploutvičkovitý tvar. Na konci druhého měsíce jsou prsty dobře vytvořeny. Pohyb plodu je důležitým znakem pro normální růst a vývoj svalů a kloubů. Na konci 8. týdne se začíná otáček kolem vlastní osy. Váha plodu se na konci 2. měsíce pohybuje od dvou do tří gramů. Plod má již zřetelnou lidskou podobu, hlava ovšem zůstává pořád velká v poměru se zbytkem těla (Albrecht, Albrecht, 2008, Pařízek, , Delahaye, 2006, Nilsson, Hamberger, 2008). 22

23 2.9.4 Třetí měsíc ( měsíc) Počátkem 9. týdne začíná takzvané fetální období končící porodem. Je charakterizováno především intenzivním růstem. V tomto období rychle nastupuje formování orgánů, orgánových systémů. Hlavním zdrojem energie pro růst plodu a jeho metabolismus je glukóza a aminokyseliny, které plod získává z mateřské krve přes placentu. Na začátku třetího měsíce jde o plod s malým tělem a velkou hlavou. Hlava je objemná a její délka je téměř polovina celé délky plodu. V dalších měsících se proporce postupně vyrovnávají, růst hlavy se zpomaluje a růst zbytku těla se urychluje. Na konci třetího měsíce je temenokostrční délka dvojnásobná. Plod je přibližně 9 cm dlouhý a váží okolo 20 g. Na končetinách můžeme pozorovat prsty a prodlužující se ruce. Dolní končetiny jsou zřetelně menší a kratší. Je vytvořen chrupavčitý základ kostry a v mozku se začíná vytvářet základ pro kůru mozkovou. Obličej začíná mít zřetelnější rysy, protože hlavička se zvedla. Oči už nejsou na boku, ale posunuly se dopředu blíž k sobě. Oční víčka srůstají, obličej je široký, boltec ucha se postupně formuje, ve středním uchu se vytvářejí svaly a ty ovládají kůstky středního ucha. Výrazně se již vyvinula játra. V hrtanu se začínají tvořit svaly hlasivek. Ledviny dostávají definitivní tvar a moč je vylučována do plodové vody. Pupečník je až do poloviny desátého týdne na konci rozšířený, stěnou prosvítají střevní kličky a ty se poté vracejí zpět do dutiny břišní. Zevní genitál má většinou neurčitý charakter, tudíž se podle něho v tomto období nedá s určitostí určit pohlaví mužské nebo ženské. Je dokončen vývoj placety (Delahaye, 2006, Pařízek, , Klika et al., 1986) Čtvrtý měsíc ( měsíc) Ukázka plodu přibližně ve 13. týdnu v příloze č. 6. Plod roste velmi rychle a s ním i děloha. Disproporce hlavy a zbytku těla se vyrovnává. V souladu s nároky plodu na výživu a kyslík nabírá placenta na tloušťce. Chrupavka se přeměňuje v kost a díky tomu se i rosolovité tělo zpevňuje. Kalcifikace začíná ve střední části kosti a konce trubicovitých částí těla zůstávají měkčí. Osifikace kostí bude dokončena až během dospívání, tedy v období, kdy končí růst. Plod je asi 16 cm dlouhý a váží okolo 120 g. Kůže přestává být tenká, ale je průsvitná. Na obličeji se rýsuje brada a rychle 23

24 pokračuje osifikace kostry. Celý povrch těla je pokryt jemnými chloupky, chmýřím, odborně zvané lanugo. Začíná se vyvíjet hmat, chuťové pohárky a plod se seznamuje s chutí plodové vody, kterou polyká. Také začíná fungovat štítná žláza, produkující hormon, který má velký význam pro život. Zevní genitál má nyní zřetelně mužsky nebo ženský charakter a rozeznání pohlaví je tedy bez potíží (Nilsson, Hamberger, 2008, Pařízek, , Klika et al., 1986). U ženy začíná být na první pohled patrné, že je těhotná. Mizí pas a horní část dělohy dosahuje úrovně pupku. Matka dostává větší chuť k jídlu, protože plod potřebuje výživu a tu si bere z jejího těla. Žena může pozorovat na svém těle tmavší bradavky a tmavý pruh, který probíhá středem břicha od pupku níže. Tento tmavší pruh odborně nazýváme linea fusca a zmizí až v šestinedělí. Časté pocení je důsledkem odcházení odpadních látek nejen z těla matky, ale i odpadní látky tvořené tělíčkem plodu. Může začít trpět i zácpou. Žena v ležící poloze může ucítit první pohyby plodu, které jsou ovšem velmi jemné, až nepatrné (Pařízek, , Albrecht, Albrecht, 2008) Pátý měsíc ( měsíc) Růst těla pokračuje, ale jeho rychlost se ve srovnání s předchozími měsíci zřetelně zpomaluje. Dolní končetiny se prodlužují a vyrovnávají se s končetinami horními. V pátém měsíci těhotenství je plod asi 25 cm dlouhý a váží okolo 250 g. Hlavička začíná být pokryta vlasy a začínají růst nehty na prstech. Srdeční činnost plodu lze zjistit poslechem přes stetoskop, dělení nervových buněk je téměř u konce a hmotnost mozku je od tohoto týdne zvýšena asi o 90 g za měsíc. Začínají se rozdělovat srostlá oční víčka, tvoří se sklovina zubu a žaludeční žlázy tvoří šťávy. Průdušky jsou rozdělené, nastává tvorba jejich slizniční výstelky. Je tvořena základní vnitřní struktura ledvin. Pokud je plod ženského pohlaví, začíná se definitivně tvořit struktura vaječníků. V hrdle dělohy se začínají tvořit žlázky, v těle dělohy hladké svalstvo, v místě mezi pochvou a jejím zevním vyústěním se tvoří základ panenské blány. Pokud je plod mužského pohlaví, jde o vývoj semenných kanálků ve varlatech. Plod již několik týdnů otvírá ústa, znovu je zavírá a napodobuje svými rty sací pohyby. Je schopno otočit hlavou a zdvihnout páteř. Kůže plodu je pokryta mazlavou hmotou zvanou mázek. V krční krajině, za hrudní kostí a kolem ledvin se začíná tvořit hnědé 24

25 tukové vazivo, které je důležité pro získávání tepla (Pařízek, , Delahaye, 2006, Klika et al., 1986). Pro matku je tento měsíc převratný, protože poprvé může vědomě cítit pohyby plodu. Pokud matka čeká dvojčata, je velmi pravděpodobné, že tyto pohyby pocítí mnohem dříve. Obvykle se žena v polovině těhotenství cítí výborně. Většinou se vyčistí pleť, zhoustnou vlasy a bříško se začíná výrazně zaoblovat. Ovšem začínají se objevovat další problémy, kterými ovšem nemusí trpět každá matka. Některé pociťují bolest v zádech, prsní žlázy se začínají zvětšovat a začínají se tvořit otoky, zejména končetin. Každý týden začíná žena přibírat asi 0,5 kg. Žena se rychleji zadýchá. Štítná žláza a další orgány nyní pracují aktivněji. Důsledkem toho je zvýšení vnitřní teploty těla, a aby tělo dosáhlo normální teploty, dochází k vylučování nadbytečných odpadů pocením. 25% celkového objemu krve v těle matky je přímo využíváno placentárním systémem, pro výživu plodu a tedy pro jeho správný růst. Díky tomuto zvýšení objemu krve může docházet k určitým potížím, jako je drobné krvácení z nosu a dásní nebo mravenčení v končetinách, pocit těžkých nohou, křečové žíly (Pařízek, , Albrecht, Albrecht, 2008, Delahaye, 2006) Šestý měsíc ( týden) No konci 6. měsíce je plod asi 30 cm dlouhý a váží okolo 650 gramů. Obaluje se podkožním tukem a nabírá na hmotnosti. Je zpomalen růst do délky, ale naopak se zvětšuje růst do šířky. Během tohoto měsíce vyroste plod jen o 5 cm, ale jeho hmotnost se více než dvakrát zvýší. Kolem 22. týdne těhotenství ucítí pohyby i žena, která je doposud nepocítila a většinou se jedná o prvorodičky. Růst plodu je možné sledovat ultrazvukem a koncem 6. měsíce můžeme ozvy poslouchat pouhým stetoskopem. Na pokožce plodu se stále tvoří ochranná vrstva a ten usnadňuje plodu cestu při porodu a chrání jej před ztrátou tepla. Obličej nabývá novorozeneckého vzhledu. Kůže je růžovo-červená a vrásčitá, protože plod dosud nemá dostatek podkožního tuku. Pomalu se začínají vyvíjet zuby a kosti jsou stále tvrdší. Svalové buňky srdce mají definitivní uspořádání, začíná se objevovat rytmické dýchání a dokončuje se tvorba močové trubice u ženského pohlaví. Vaječníky začínají mít konečnou stavbu a je dokončeno vytvoření pochvy. Varlata u mužského pohlaví dotvářejí. Obočí je viditelné, nos se rýsuje jasněji, 25

26 uši jsou větší a vytváří se krk. Plod vykoná asi 20 až 60 pohybů za půl hodiny. Již v této době začíná reagovat na zvuky zvenčí a má fáze bdění. Pokud těhotná žena, věnuje několik minut denně poslouchání uklidňující hudby, může dosáhnout toho, že její dítě se bude cítit uvolněnější a klidnější, a navíc tato zkušenost může vzbudit v dítěti celoživotní zájem o hudbu (Chmel, 2004, Albrecht, Albrecht, 2008, Pařízek, , Marek, 2002) Sedmý měsíc ( týden) V sedmém měsíci těhotenství může lékař pouhým břišním pohmatem určit, jakou polohu plod má. Může se stát, a není to výjimkou, že plod není v odpovídající poloze hlavičkou dolů. Plod je zatím natolik malý a má tedy dostatek prostoru, aby měnil svou polohu v děloze. Poloha plodu se mění z minuty na minutu a obavy jsou tedy předčasné. Na konci sedmého měsíce plod dosahuje přibližně dvojnásobku hmotnosti ve srovnání s koncem šestého měsíce. Hmotnost může mít až 1200 gramů a může vyrůst do délky 35 centimetrů. Asi ve 26. týdnu dovolí nervová vlákna, aby se oči otevřely a mrkaly. Dlouhá pupeční šňůra se může někdy omotat kolem těla plodu, ale nedochází k omezení jeho pohybu. Spánek plodu se prodlužuje a je souvislejší. Plod obvykle usíná ve stejnou dobu jako matka. Plodová voda má teplotu asi 37 ºC. Vývoj plic je ukončen. Jsou vytvořeny všechny struktury ucha. Žaludek a střeva fungují, je prakticky ukončen i vývoj ledvin (Chmel, 2004, Nilsson, Hamberger, 2008). Nastávají i změny pro ženu. Žena se může začít cítit velmi těžká, neohrabaná a snadno se unaví. Srdce matky bije rychleji, krev obíhá rychleji a orgány pracují na 100%. Běžným jevem je i pálení žáhy. Žena by měla poctivě odpočívat ve dne i v noci. Důležitý je dostatečný přísun železa. Ve formě tablet může způsobovat zácpu. S přibývajícími dny by se žena měla rozhodnout, kde chce rodit a kdo bude u porodu s ní. V následující měsíci může žena začít chodit do kurzu přípravy na porod. Tohoto kurzu se mohou zúčastnit i muži, partneři, kteří chtějí být u porodu. I pro ně je důležité vědět, s čím mají počítat a jak mohou pomoci. Ukázka plodu v 7. měsíci v příloze č. 7 (Albrecht, Albrecht, 2008). 26

27 2.9.9 Osmý měsíc ( týden) Plod je okolo 40 centimetrů dlouhý a váží asi 1800 gramů. V průběhu osmého měsíce zaujímá polohu, kdy je hlavička směrem dolů a zadeček nahoru. Tenká vrstva podkožního tuku napíná kůži a k rozvoji podkožního tukového vaziva dochází i na končetinách a ty nabývají buclatého vzhledu. Chmýří je postupně nahrazováno ochrannou vrstvou. Ten bude ke konci těhotenství také mizet, ale ne úplně. Stále probíhá tvorba obalů nervových buněk mozku, míchy i ostatních nervů. Dokončuje se i cévní zásobení mozku. Oko již reaguje na světlo. Kosti se stále prodlužují a sílí. Během posledních dvou měsíců získá 50% hmotnosti, kterou bude mít při narození. Strava matky je tedy velmi důležitá. Prostor pro plod začíná být omezený, i když se děloha stále mírně zvětšuje. Hladina vápníku v této době u plodu je mnohem vyšší, než v krvi matky. Vápník je velmi důležitý pro prodlužování kostí u plodu. Pro matku nedostatek vápníku znamená například potíže se zuby. Nadledvinky má plod stejně velké jako dospělý jedinec a každý den vyprodukují desetkrát víc hormonu steroidu, než je běžné u dospělého člověka. Část se ho mění v hormon estrogen. Ten způsobuje, že z prsních žláz matky vytéká kolostrum. Plod v děloze matky polyká velké množství plodové vody a hodně moči. Smolka je tvořena buněčnými a tukovými zbytky, které jsou obsaženy v plodové vodě, soustřeďuje se ve střevech plodu. Jedná se o zelenou nebo načervenalou hustou a lepkavou tekutinu (Pařízek, , Delahaye, 2006). Plod je již v této době natolik velký, že může způsobovat potíže. Jedná se zejména o časté nucení močit a mírnou dušnost. Děloha tlačí na bránici, která se zvedá a opírá se o okraj hrudního koše. Ženu mohou překvapit občasné stahy dělohy a ty může pociťovat jako napjetí až mírnou bolest. Pánev se začíná pomalu rozšiřovat. Je to příprava na průchod plodu během porodu. Důležitý je opět větší přísun vápníku. Mezi drobné obtíže můžeme zařadit bolest v podbřišku, v tříslech, v bedrech nebo v kříži. Může se objevit i svědění v různé intenzitě způsobené změnou funkce jater. Poslední ultrazvukové vyšetření je plánováno na období mezi 29. a 32. týdnem těhotenství. Zjišťují se parametry plodu, jeho poloha, a kde se nachází placenta (Pařízek, , Delahaye, 2006, Albrecht, Albrecht, 2008). 27

28 Devátý měsíc ( týden) Plod je dlouhý asi 45 centimetrů a váží přibližně 2700 gramů. Je vytvořen podkožní tukový polštář, na kůži mizí vrásky a kůže je napjatá. Ochranná vrstva kůže se zčásti odlupuje a zbytky plují v plodové vodě. Lebka není zcela pevná. Dva hlavní lebeční lupínky, malá (týlní) fontanela a velká (čelní) fontanela, jsou odděleny. Jedná se o měkkou plochu na hlavě novorozence, kde ještě nedošlo ke spojení lebečních kostí. Jsou spojeny pouze pojivovou tkání, díky které dochází k jejich překrývání (formování) při průchodu porodní cestou. Velká fontanela zaniká kolem 2. roku a malá fontanela ve 3. měsíci. Duhovka oka je již pigmentovaná. U plodu s ženským pohlavím se ve vajíčcích objevují folikuly s vajíčky. Hlavička dítěte klesá hlouběji. Nastávající matka navštěvuje každý týden těhotenskou poradnu. U matky se kontroluje krevní tlak, přeměřuje se břicho, zjišťuje se její váha a vyšetřuje se moč na přítomnost cukrů a bílkovin. Nehty dorůstají až ke špičkám prstů a kůže dostává růžovou barvu. Plod mužského pohlaví na konci devátého měsíce má sestouplá varlata v šourku. Dítě vylučuje mililitrů moči za hodinu do plodové vody (Nilsson, Hamberger, 2008, Pařízek, , Evans, 1994). Pro matku jsou to poslední týdny či dny těhotenství a je potřeba se na příchod miminka připravit a samozřejmě i na samotný porod. Osm až šest týdnů před předpokládaným porodem by všechny ženy měly nastoupit na mateřskou dovolenou. Na konci těhotenství mohou nastat další potíže se spánkem, pálení žáhy, hemeroidy a další. Na váze žena přibírá 500 gramů týdně (Albrecht, Albrecht, 2008) Desátý měsíc ( týden) Plod je zcela zralý a připravený na život po porodu. Měří okolo 50 centimetrů a váží asi 3500 gramů. Plod nyní vypije až 3 litry plodové vody a následně je opět vyloučí formou moči. Dále pokračuje i tvorba tukového podkožního vaziva. Kůže je růžová, napjatá a pokrytá mázkem. Obočí i řasy jsou dobře viditelné a vlasy několik centimetrů dlouhé. Jemné chmýří zůstává už jen na zádech. Nehty přesahují špičky. U mužského pohlaví končí sestup varlat, u ženského pohlaví velké stydké pysky 28

29 překrývají malé stydké pysky. Pohyby cítí matka méně než dříve, plod již nemá skoro žádné místo na velké pohyby (Chmel, 2004). Pokud bolesti zad neustoupily po sestoupení dělohy, problémy odezní až po porodu. U ženy mohou vznikat otoky nohou, kotníků a prstů na rukou, a to i pokud žena byla dosud bez těchto obtíží. Zvětšená děloha tlačí na žaludek a to přechodně zmenšuje jeho kapacitu. Problémy se spánkem a hledání příjemné polohy není výjimkou (Chmel, 2004) Systém prohlídek v těhotenství do 22. týdne co 4 týdny ve týdnu co 3 týdny ve týdnu v týdenních intervalech v průběhu gravidity musí být minimálně 10 návštěv poradny po 40. týdnu těhotenství 2-3x týdně pokud žena přenáší 10 dnů, bývá přijata k hospitalizaci a na začátku 43. týdne se vždy přistupuje k porodu (Hřivnová, ) Změny v těle matky během těhotenství V těle těhotné ženy nastává spousta změn a její tělo se mění v celém průběhu těhotenství. Zásadní změnou je změna dělohy. Děloha má hmotnosti 50-60g u netěhotné na g na konci gravidity. Objem dutiny se zvýší z 2-3 ml na ml, průtok krve z ml/min se zvýší na ml/min. Změní se tvar dělohy z hruškovitého na ovoidní až kulovitý. Stěna dělohy je ve měsíci silná 3-4 cm, v druhé polovině gravidity asi 0,5 cm. 6-8 týdnů po porodu se vrátí do původní velikosti (u prvorodiček zůstane však o něco větší než před graviditou) (Hřivnová, ). Další změna se děje v prsních žlázách. Prsy se zvětšují rozvíjením žlázového parenchymu a přibýváním tuku, jsou citlivé, bolestivé, těžké. Dvorce se více pigmentují, bradavky se vztyčují, kapilární síť je patrná po obvodech dvorců, mléčná 29

30 žláza tvoří kolostrum (mlezivo), estrogen stimuluje proliferaci žlázových vývodů, progesteron s estrogenem proliferaci sekrečního epitelu alveolů a prolaktin po porodu stimuluje tvorbu mléka (Hřivnová, ). Další změny v těle těhotné ženy jsou změny ve vylučování, častější nucení na močení. Změna v dýchání pro matku, kdy se spotřeba kyslíku zvětšuje, zvyšuje je dechová frekvence a někdy se dostavuje lehčí forma dušnosti. Změny v trávícím ústrojí, jako je ranní nevolnost, pálení žáhy, průjem, zpomalené vylučování žluči a vyšší koncentrace cholesterolu. Také nastávají změny v pohybovém ústrojí a to hlavně díky hmotnostnímu přírůstku. Dochází k bolestem v zádech, bolestem žeber, křečím svalů, syndromu karpálního tunelu a k otokům hlavně nohou. Mohou nastat změny metabolické, hormonální, kardiovaskulární, změny krve, změny kůže, vlasů a nehtů, psychické změny a problémy se spánkem (Hřivnová, ) Porodní cesty Porodní cesty jsou prostory, jímž při porodu prochází plod. Klíčový význam má malá pánev, která je vzadu ohraničena křížovou kostí a kostrčí. Vpředu ji hraničí kosti stydké a po stranách tělem kyčelní a sedací kosti. Podle toho rozeznáváme porodní cesty tvrdé a porodní cesty měkké. Tvrdé porodní cesty přestavuje pánev, kostěný prstenec a ten přenáší celou hmotnost těla na dolní končetiny. Pánev je směrem dolů otevřená a přechází v tzv. malou pánev. Rovina kde přechází velká pánev v kostěný porodní kanál, se nazývá pánevní vchod tvaru oválu s dlouhým průměrem uloženým napříč. Má ovšem krátký průměr v předozadním směru. Pánevní vchod přejde níž v pánevní šíři s kruhovitým přímým průměrem. Tato pánevní šíje změní pod svou rovinou opět porodní kanál na oválný tvar v pánevní úžinu. Východ z pánve je také oválný. Pánevní osa je spojnice středů přímých průměrů pánevních rovin. U stojící ženy probíhá mezi vchodem a šíří dozadu a dolů, mezi šíří a úžinou kolmo dolů, ve východu dopředu. Tato myšlená čára nám udává směr, kudy prochází část plodu. Její význam se především využívá u porodnických operací. Mezi měkké porodní cesty patří děloha ve svém dolním segmentu, svalstvo, vazy, šlachy a kůže. Při poslední fázi, fázi vypuzovací, se tvoří porodnické pánevní dno, ale pouze přechodně. Pánevní dno 30

31 uzavírá pánevní kanál ve směru dolů a tvoří oporu pánevním orgánům ( (Zwinger et al., 2004) Začátek porodu příznaky U většiny žen nastává začátek porodu doma a každá žena by měla vědět, ve kterých případech se v žádném případě nemá na nic čekat a okamžitě odjed do porodnice. Jestliže ženě odteče plodová voda a po zhodnocení barvy plodové vody zjistí, že je její barva narůžovělá s příměsí mázku a žena nemá kontrakce, je vše v pořádku a do porodnice se dostaví do 2 hodin. Pokud má plodová voda jinou barvu (žlutou, zelenou, nahnědlou nebo obsahuje jasnou krev), okamžitě si žena zavolá sanitku. Okamžité zavolání sanitky platí i v případech, pokud žena krvácí jasnou krví. Jestliže má žena jakoukoli pochybnost ohledně pohybů dítěte, je dobré přijet kdykoli do vybrané porodnice, kde rodičce natočí kontrolní křivku. Dalším důvodem proč okamžitě odjet do porodnice je, pokud má žena pravidelné stahy, které zesilují a které ji nutí měnit rytmus dýchání a polohy těla. Intervaly mezi jednotlivými kontrakcemi by měly být asi 5 minut. Prvorodičky by měly tyto stahy pociťovat alespoň 2 hodiny a z toho nějakou dobu může žena využít koupel v teplé vodě asi ºC. Musí cítit pohyby, ale nesmí krvácet. Během koupele může ženě odtéct plodová voda, ale není důvod k obavám. Plodová voda odtéká po celou dobu až do porodu dítěte, tudíž ji nelze přehlédnout. Hlenová zátka zpravidla odtéká 24 hodin před začátkem porodu. Poté může žena v následujících několika hodinách očekávat pravidelné stahy. Může být i narůžovělá, hodně vodnatá nebo naopak hustá. Hlenová zátka odejde jednorázově a potom již nic neodtéká. Předzvěstné stahy mohou být velmi nepříjemné, ale nemají pravidelné intervaly, nezesilují se a díky koupeli zjistíme, zda ustupují či se zesilují. Jestliže kontrakce ustupují, prodlužují se intervaly a slábnou, jde o poslíčky. Ty nevedou k porodu, pouze se porodní cesty připravují na porod (Pařízek, ). 31

32 Průběh porodu Vlastní porod probíhá ve třech fázích neboli ve třech porodních dobách. I. Doba porodní (otevírací) První dobou porodní začíná porod, kdy žena ucítí pravidelné kontrakce a ty způsobují rozevření a zánik děložního hrdla. Zánikem hrdla dělohy vzniká děložní branka a postupně dochází k jejímu rozvinutí. Její průměr není velký, obvykle je prostupná jen pro prst, poté pro dva prsty a dále jej počítáme na centimetry. Bolesti, stahy děložního svalstva, začínají v horním zaoblení dělohy a ve vlnách se šíří dolů. Na začátku jsou intervaly mezi stahy poměrně dlouhé okolo 10 až 5 minut. Kontrakce trvají 30 až 50 sekund. Děložní branka se postupně otevírá. Ve chvíli kdy dosáhne průměru asi 3 centimetrů, začínají vlastní porodní bolesti. Pokud je žena prvorodička, trvá u ní tato otevírací doba déle než u ženy, která již rodila. Jakmile se děložní branka otevírá, sílí kontrakce v kratších intervalech 3 až 7 minut a trvají 40 až 60 sekund. U prvorodiček trvá v průměru 10 až 12 hodin než dojde k úplnému vyhlazení děložního hrdla a než je děložní branka zcela otevřená. U vícerodiček je tato doba kratší o dvě až čtyři hodiny. Každý porod je ovšem individuální a nelze tedy říct, jak dlouho bude probíhat první doba porodní. Vše záleží nejen na intenzitě a intervalech stahů a roztažitelnosti děložní branky, ale také na tělesném a duševním stavu rodičky. Podle všech předpokladů přivede žena na svět své dítě rychleji a snáze pokud se na porod připravovala a umí zacházet s bolestí (Pařízek, , Neesová, 1995). Otevírací doba je nejdelší fáze porodu. V první době porodní dochází ke sledování plodu a lékaři monitorují jeho srdeční frekvenci. Pro sledování existují dvě metody. Můžeme ji poslouchat pomocí stetoskopu pomocí kardiotokografie (KTG), které může být občasné, ale i stálé. Dnes převládá kardiotokografie. Je přesnější a především v případech rizikového těhotenství a rizikových porodů. Měření a zaznamenáváni teploty, tepu a tlaku mohou předpovídat, jak bude porod probíhat. Pokud dojde ke zvýšení teploty, může to být prvním příznakem infekce nebo nedostatku tekutin. V této situaci je potřeba okamžitě zahájit léčbu. Pro duševní a tělesnou kontrolu matky je potřeba kontrolovat krevní tlak (Pařízek, , Neesová, 1995). Poloha rodící ženy v první době porodní je také velmi důležitá, neboť ovlivňuje průtok krve v děloze. Nenarušené prokrvení placenty a svalstva porodních cest je 32

33 zárukou pro hladký průběh porodu. Poloha vleže na zádech není ideální. Ideálnější poloha pro hladký průběh je chůze, sed nebo ležení na boku. Dnes si žena může zvolit polohu, která je jí příjemná a to i v případě, že mají zavedenou nitroděložní kanylu nebo monitorovací zařízení. Mohou také použít sprchu nebo vanu. Pokud žena najde příjemnější polohu pro trávení kontrakcí, lépe se cítí, kontrakce jsou méně bolestivé a snižuje se i potřeba tišících léků. Při vzpřímeném držení těla jsou kontrakce dělohy účinnější, usnadňuje plodu průchod porodním kanálem a je lépe zásobováno kyslíkem. Tlak hlavičky pomáhá roztáhnout pánevní východ z dělohy a slabé bolesti zesílí. Poslední centimetry otevírání znamená pro ženu největší námahu. Plod se stále více posunuje směrem na pánevní dno. Když je děložní branka otevřená, odezní přechodně silné stahy. Hlavička tlačí na pánevní dno a střevo. V případě, pokud se branka otevírá příliš pomalu a důvodem jsou slabé děložní stahy, musí lékař do průběhu porodu zasáhnout a jeho průběh přiměřeně zrychlit. Již mnoho desetiletí se s úspěchem používá pro tuto situaci oxytocin. Ten děložní stahy posílí. Plod je stočen do klubíčka, tak aby zaujímal co nejmenší prostor. Nejdůležitější z hlediska porodu je hlavička, která je nejméně přizpůsobivou částí těla. Hlavička se nejprve skloní bradou na hrudník, protože takto bude procházet nejmenším průměrem. Během první doby porodní musí hlavnička vytvářet složitý spirální pohyb, kterému se říká vnitřní rotace. Délka rotace závisí na postavení plodu. Pokud hlavička rotuje normálně, pak při zadních postaveních je rotace delší (135º místo 45º), delší je i porod. Plod se chová zcela pasivně, je pouze mohutnou silou děložních kontrakcí posunováno a tlačeno (Pařízek, , Neesová, 1995). Jídlo ani pití lékaři při porodu neschvalují, neboť během porodu mohou nastat komplikace, porod může být ukončen císařským řezem a k tomu je zapotřebí ženu uspat. V celkové anestezii může žena vdechnout žaludeční obsah a dojde tedy k tzv. aspiraci. Obsah žaludku bývá hodně kyselý a právě kyselost může zcela poškodit plíce a vyřadit jejich funkci. Tekutiny se mohou ženě podávat nitrožilně, ovšem také s velkou opatrností. Jinak by žena měla pít po doušcích a požívat speciální izotonické nápoje, které nezvyšují, ale dokonce někdy snižují kyselost žaludečních šťáv (Pařízek, ). II. Doba porodní (vypuzovací) Druhá doba porodní začíná úplným rozvinutím branky dělohy. Děložní stahy jsou silnější a trvají déle. Druhou dobu porodní nazýváme také dobou vypuzovací a to 33

34 z toho důvodu, že v této době je plod vytlačen silou děložních kontrakcí, ale i pomocí matky. Matka tlačí a tím se plod dostává ven porodními cestami z matčina těla. Sestup hlavičky na pánevní dno a tedy tlakem na konečník, může vyvolat pocit nucení na stolici. Žena musí při kontrakcích pravidelně a hluboce dýchat a tlačit pouze v době, kdy nastanou stahy. Nesprávné dýchání může způsobit špatné zásobování dítěte kyslíkem. Druhá doba porodní trvá průměrně 30 až 60 minut, v některých případech až 90 minut. U vícerodiček tato doba může trvat jen 20 minut. Jednotlivé tlačení však trvá jen několik sekund. Tlaková fáze je pro dítě nejnebezpečnější úsek při porodu, nesmí trvat příliš dlouho. Plod se musí ještě jednou otočit, aby mohlo projít esovitým porodním kanálem a v té chvíli je hlavička vidět ve vchodu do pochvy. Hráz, tkáň mezi pochvou a konečníkem je teď co nejvíc napjatá. V případě, že nedojde k dostatečnému napnutí hráze, provede se nástřih hráze a to dříve, než se hráz natrhne. Porodník musí chránit hráz jako celek a nejen kůži. Hlavička nesmí dlouho překonávat odpor hráze při prořezávání. Při dlouhém a velkém napětí hráze nemusí docházet k jejímu prokrvení a tedy poškození tkání. Nástřih hráze nazýváme epiziotomie. V případě, že matka s epiziotomií nesouhlasí, pak by neměl být zákrok prováděn, pokud ovšem není ohrožen život dítěte. Jako první se objeví záhlaví plodu, poté čelo a nakonec brada. S dalším stahem se objevují ramena a zcela lehce vyklouzne zbytek těla. Nejčastější polohy v druhé době porodní jsou vleže, vpolosedě, vsedě, na boku, vkleče, ve dřepu a na takzvané porodní stoličce. Žena se o své poloze poradí s porodní asistentkou, aby nedošlo k ohrožení plodu. Po narození se podváže pupečník. Někteří porodníci doporučují pupečník podvázat, až v něm ustane tep. Podle jiných názoru může plod při pozdějším podvázání pupečníku svoji krev ztratit nebo naopak přijmout nadměrné množství z placenty. Po podvázání pupečníku se obvykle nabízí otci, zda chce pupečník přestřihnout. Této nabídky však využije jen asi polovina otců. Druhá doba porodní končí porodem novorozence (Pařízek, , Neesová, 1995). III. Doba porodní (doba k lůžku) Třetí doba porodní začíná porodem plodu a končí vypuzením placenty. Po vypuzení plodu z dělohy ještě není porod u konce. Po porodu se děloha stáhne a je v ní obsažena již pouze placenta. Děloha je kulovitá, tuhá a její horní okraj dosahuje k pupku. Po několika minutách klidu se začne děloha opět stahovat, ty už ovšem nejsou vnímány bolestivě, ale díky nim se od dělohy odděluje placenta. Z otevřených cév 34

35 vytéká krev mezi placentu a děložní stěnu, vytvoří se krevní výron, který dále oddaluje placentu od děložní stěny. Po celou dobu žena cítí doznívání děložních kontrakcí a ty odloučenou placentu vypudí z dělohy do pochvy. V této chvíli vyvolá opět placenta slabý pocit nucení k tlačení. Žena naposled zatlačí, placenta se rodí a táhne za sebou plodové obaly. Po porození placenty je pečlivě zkontrolována, aby v děloze nezůstaly její zbytky nebo větší množství plodových obalů. Nakonec lékař nebo porodní asistentka prohlédnou pečlivě rodidla matky a porodní poranění jsou v místním znecitlivění ošetřena. V České republice je povinné podávat ženě do žíly oxytocin po porodu hlavičky dítěte. Ten pomáhá ke zkrácení třetí doby porodní a k rychlejšímu oddělení placenty (Pařízek, ). IV. Doba porodní (postplacentární) Dvě hodiny po porodu placenty je žena trvale sledována, neboť se může dostavit krvácení. Z toho důvodu zůstává žena, nyní již nedělka, na porodním sále. Je kontrolována výška horního okraje dělohy, krvácení z rodidel a její celkový stav. Po ošetření je ženě, zkontrolován krevní tlak, teplota, změřen puls a již může žena na lůžku pít a jíst. Po dvou hodinách je žena převezena na pokoj. Tato IV. doba porodní již v některých literaturách není udávána za dobu porodní. Porod v příloze č. 9 (Pařízek, ) Císařský řez Císařskému řezu se také říká C řez, břišní (abdominální) porod a operativní porod. Jde o operativní zákrok, při kterém se plod dostává z těla matky otevřením dutinu břišní a dělohy. Používá se v případech, pokud je plod v ohrožení života. Třetina až polovina všech operativních porodů se provádí ženám, které tímto způsobem rodily již dříve. Lékaři měli obavy, aby jizva po provedeném císařské řezu při dalším porodu nepraskala. V současné době se tento názor mění na základě evropských studií, které ukazují, že u 50 až 75% žen s příčnou jizvou v dolní části dělohy proběhl po normálních porodních stazích úspěšný vaginální porod. Ačkoli je porod císařským řezem jednou z nejbezpečnějších složitých operací, stále nese více rizik než porod vaginální. 35

36 Nejčastějším důvodem, proč se císařský řez provádí je poloha plodu koncem pánevním. Plod leží v děloze zadečkem nebo nohama dolů. Ovšem při této pozici se někdy může provést i vaginální porod. Další důvodem může být, že plod leží v děloze napříč. V tomto případě se císařský řez provádí vždy. Pokud je placenta před děložní brankou a brání plodu při východu. Předčasné porody před 32. týden těhotenství se dnes rodí téměř výhradně císařským řezem. Primární indikací císařského řezu je funkční porucha porodních stahů, způsobená příliš malou pánví, které nemůže pojmout plod, dále abnormální naléhání plodu, tíseň plodu, vyhřezlá pupeční šňůra nebo vážná onemocnění matky jako je opar na genitáliích, onemocnění placenty (preeklampsie), srdeční choroba, cukrovka a další. Císařský řez může být naplánován předem. V případě akutních císařských řezů se lékaři někdy rozhodnout pro celkovou narkózu, ale většinou matka dostane míšní narkózu, díky které necítí bolesti z dolní poloviny těla. Matka zůstává při plném vědomí, otec může být u operace přítomen a žena se může na porodu podílet. Císařský řez je zahájen obvykle příčným řezem vedeným poměrně nízko na břiše. Dojde k otevření děložní stěny a současně s protrhnutím plodového obalu odejde plodová voda. Poté je plod opatrně a bezpečně vyjmuto a pupeční šňůra je přestřižena. U porodu je přítomen pediatr. Dále se z dělohy odstraní placenta a břišní dutina se vysuší. Operační pole se prohlédne a následuje poměrně dlouhé šití. Celý tento proces netrvá déle než půl hodiny a v akutních případech, kdy je potřeba rychlého zásahu je možné tento zákrok provést během pěti minut. Žena po císařském řezu potřebuje větší péči a proto je v porodnici o pár dnů déle. Hned po porodu je novorozenec přiložen na matčino břicho. V této chvíli dochází k prvnímu krmení. Ovšem ještě několik dnů po porodu jsou prsní žlázy naběhlé a citlivé na dotek. První mateřské mléko označujeme (kolostrum), bývá produkováno jen v malém množství, ale i tak velmi důležitém. Po následujících dvou až třech dnech se začne produkovat skutečné mateřské mléko. Rodička se po 24 hodinách snaží vstát a pečovat o svého novorozence, který je umístěn na novorozenecké oddělení. Stehy se odstraňují po 6 až 8 dnech a pokud je žena v pořádku, je propuštěna domů (Evans, 1994, Albrecht, Albrecht, 2008, Nilsson, Hamberger, 2008, Mikulandová, 2007). 36

37 2.14 Alternativní porodnictví Porod byl z domácího prostředí přenesen do nově vybudovaných institucí, do porodnic. Alternativní porodnictví v dnešní době klade převážně důraz na potřeby rodičky a respektování individuálních přání rodičky i jejího partnera. Je důležité, aby si žena odnášela ze vzpomínek na porod jen to nejlepší, pokud to ovšem jde a také aby její partner na tuto událost vzpomínal jako na neuvěřitelný zážitek. Velkým pokrokem jsou analgetika podávána u porodu. Také muž u porodu není dnes jímkou. Žena si může sama sepsat porodní plán, který předá v porodnici, aby se porodní asistentka a lékař seznámili s přáním matky. V porodním plánu žena nejen udává, jak chce, aby porod probíhal, ale měl by obsahovat i alternativní způsob, pokud by se vyskytly komplikace a nedošlo tak k ohrožení jejího života nebo života dítěte. Hlavní zásady přirozeného porodu podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jsou, respektovat přání ženy kde bude porodit, výběr porodníka, respektovat výběr průvodce, zhodnotit individuální rizika, dávat pozor na psychickou a fyzickou kondici během porodu, ohleduplné jednání personálu, jsou povinni respektovat soukromí rodičky, používat nefarmakologické prostředky tlumení bolesti, jako například koupel, masáž či relaxační techniky, při fyziologickém porodu poskytovat jen nezbytnou péči, sledovat stav plodu nasloucháním, nabízet během porodu tekutiny, přiložit dítě k prsu do jedné hodiny po porodu. Nejvíce proslavenou porodnicí s alternativními porody je porodnice ve Vrchlabí ( (Pařízek, ). Názory v odlehlých končinách nedotčených vlivy naší civilizace prokázaly, že přibližně 85% žen těchto národů rodí v poloze vertikální, jako například poloha vestoje, vkleče, v dřepu, vsedě. Porodní židle a porodní stůl v příloze č. 8. Ženy se drží okolních předmětů nebo jsou přidržovány pomocnicemi. V současné době se používá horizontální poloha na zádech, která je výhodná pro prevenci a ošetření rozsáhlých porodních poranění. Byla zavedena do praxe v století. Podle některých odborníků není ovšem přirozená, není využívána zemská gravitace jako porodní síla a je prodlužena vypuzovací doba. Je to pro rodičky více vyčerpávající a bolestivé (Pařízek, ). 37

38 Muzikoterapie Muzikoterapie je použití hudby nebo jeho elementů u porodu pro klientku, která má za úkol snížit medikace, bolesti, aby mohlo dojít k porodu co nejpřirozeněji. Jedná se o takzvané jemné porody. Snaží se vytvořit co nejpříjemnější prostředí a žena se mohla soustředit na porod. Zaměření pozornosti na hudbu během porodu pomáhá ženě se koncentrovat a eliminovat bolestivé počitky. Muzikoterapie významně zvyšuje pozitivní vnímání porodu. Preferují se zde potřeby matky. Muzikoterapii provádí muzikoterapeut, ale pokud žena chce, může si hudbu pouštět sama, kterou si nachystala. Muzikoterapie u nás ještě není dostatečně rozšířena (Květoň, 2008) Aromaterapie Aromaterapie není v hodná jen během porodu, ale je využitelná i během těhotenství. Aromaterapie je léčebná metoda, při které se využívá působení vůní. Dalším možný použití jsou koupele, obklady a aromatické masáže. Velmi důležitou roli hraje kvalita olejíčků, jak se mají používat a kdy, aby nedošlo ke komplikacím při porodu místo pomoci. Asi osm až deset týdnů před porodem může žena začít s masáží hráze. Při pravidelných masážích se hráz zpevňuje a při porodu nemusí tedy docházet k jejímu nástřihu. K této masáži stačí čistý mandlový olej. U prvorodiček se může využívat rozmarýnová koupel, díky které může dojít ke zkrácení první doby porodní až o 50%. Heřmánek římský může zmírňovat bolestivost a svalové křeče. Fenyklový masážní olej má protizánětlivé účinky po porodu, má pozitivní vliv na tvorbu mléka a používá se i na ošetření bradavek při začátcích kojení. Vzhledem k významné účinnosti aromaterapie je důležité toto použití konzultovat s aromaterapeutem a dbát na opatrnost. Například šalvějový olej v posledních týdnech těhotenství a v době kojení významně omezuje tvorbu mléka. Aromaterapie je v dnešní době poměrně netradiční volba a někteří lékaři jí nejsou zcela naklonění, ale určitě je určitým přínosem během těhotenství, při porodu a po porodu. Je ovšem zapotřebí opatrnost a dodržování odborných rad (porod.zdrave.cz). 38

39 Porod do vody: porod pomocí vody Koupele, relaxační sprchy, náčinky s horkou vodou nebo studenou vodou, termofory podávané na oblast beder se opět vrátili a zdůrazňují se během posledních dvaceti let. Metody s použitím vody se rozdělují na porod ve vodě neboli relaxační koupel, porod do vody nebo kožní obstřiky vodou. Porod ve vodě neboli relaxační koupel se odehrává tak, že žena ve vodě prožije první dobu porodní neboli období otevírání děložního hrdla a branky, ale při nástupu druhé doby porodní probíhá porod mimo vodu na porodním stole. Vana je uzpůsobena tak, aby v ní žena měla dostatek prostoru pro změnu pozice. Kožní obstřiky vodou spočívají v kožním podání vody do oblasti okolo křížové kosti. Udává se, že úleva nastává za 30 vteřin a to zejména ve snížení křížových bolestí. Bohužel nejde o ideální způsob, neboť injekce čisté vody jsou samy o sobě velmi bolestivé (Pařízek, ). Porod do vody se v moderní době uskutečnil díky dr. Odenta na konci 70. let ve Francii. Michel Odent s přáteli přeměnil běžný nemocniční pokoj na porodní místnost s piánem, kde probíhalo společné zpívání těhotných. Při porodech si všimly, že ženy se často dívají ven na bazén. Některé z žen použily sprchu, jiné vanu a tak se rozhodli zakoupit menší zahradní bazén. Po naistalování bazénu začali rodičkám nabízet místo injekce demerolu nejprve pohled na vodní hladinu a zvuk zurčení vody a místnost vymalovali do modra s delfíny na zdech. Poté jim nabídli možnost koupat se v pěti centimetrech vody a postupně vodu dopouštět. Rodičky přestali mít potřebu tlumících léků. Ovšem porod do vody se poprvé objevil až v roce 1973 kdy jedna žena tak silně zatlačila, že dítě porodila do vody. Tak se zjistilo, že rodit do vody je možné a hlavně bezpečné. Novorozenec má vrozenou schopnost se ve vodě pohybovat. Počet porodů do vody v posledních letech prudce stoupá. Porody do vody mohou porod usnadnit a značně snížit potřebu analgetik. Mohou se lépe uvolnit a najde lépe svůj individuální rytmus. Je potřeba dodržet správnou teplotu vody, ve které se rodička po dobu porodu nachází. Voda nesmí přesáhnout 38ºC. Ve vaně žena netráví celou dobu porodu, ale vstupuje do ní až ve chvíli, kdy je děložní hrdlo otevřeno na optimálních pět centimetrů. Strávit několik hodin ve vodě nemusí být pro ženu až tak příjemné. Česká gynekologicko-porodnická společnost J. E. Purkyně stanovila v roce 1998 přesné podmínky, ze kterých lze v České Republice akceptovat porod do vody. Žena, která se rozhodne pro porod do vody v zařízení, které tyto služby poskytuje, musí být zcela 39

40 zdravá, těhotenství musí probíhat fyziologicky a porod musí nastat v řídném termínu. Také nesmí být v ohrožení dítě. Porod do vody se nesmí provádět, pokud žena trpí infekčním onemocněním. Například při žloutence a HIV pozitivitě. Porodnická zařízení s touto službou pro rodičky, jsou povinna mít hygienikem schválenou vodní lázeň a ta musí splňovat kritéria pro případ, že dojde při porodu ke komplikacím. Vana musí mít protiskluzová povrch, musí být umělohmotná, nesmí mít ostré hrany, musí být přístupná ze tří stran a musí mít systém pro rychlé vypouštění. U rodičky v lázni je nutná přítomnost minimálně dvou osob pro případ, že rodička bude muset vodní lázeň opustit. Během porodu jsou přítomni porodník, pediatr, porodní asistentka, neonatologická sestra, kteří mají zkušenosti s porodem do vody. Žena ve vodní lázni zaujme takovou polohu, při které pociťuje největší úlevu a při porodu tak, aby byl umožněn přístup k rodidlům. Epiziotomie se provádí pouze výjimečně. Plod je po porodu okamžitě vyndán z vody. Matka se ovšem nemusí vůbec bát, dítě je na dýchání ve vodě zvyklé a s normální dýcháním začne až ve chvíli, kdy jeho tělo přijde do kontaktu se vzduchem.do té doby je zásobeno kyslíkem pupeční šňůrou. Žena třetí dobu porodní tráví již mimo lázeň. Porod do vody je podle mého výzkumu nejznámějším alternativním porodem (Marek, 2002, Pařízek, , Albrecht, Albrecht, 2008) Porod doma Ještě před několika desetiletími patřil porod doma mezi naprosto běžné situace. Dnes je však vzácností. V České republice nejsou porody doma zakázány, ale jsou nejkontroverznějším tématem současné diskuze o přirozených porodech. V západních zemích se jedná o poměrně běžnou alternativu porodu v porodnici. Ve vyspělých zemích porodí dobrovolně doma pouze několik žen z tisíce. Výjimkou je pouze jediná země na světě, kde počet domácích porodů dosahuje až 38% a tou je Nizozemsko. Ti vysvětlují domácí porody náboženskými důvody a tradicemi. Je tady dokonale vypracován speciální systém porodnické péče. Mají připraveny sanitní vozy, které jsou vybaveny pro resuscitaci matky a dítěte a během deseti minut jsou v nejbližší porodnici. Nizozemsko je malá rovinatá země a v zimě se nemusí bát sněhové kalamity. Je potřeba všechny tyto faktory brát na vědomí a rozhodně nezlehčovat rozhodování při porodu doma. Lékaři jsou jen málokdy nakloněni porodu doma, neboť je zde malá bezpečnost 40

41 matky a dítěte. Komplikace, které mohou při porodu nastat, nelze předpovídat v žádné situaci. Nemůžeme je nikdy ani vyloučit a to i v případě, že všechna vyšetření před porodem jsou v pořádku. Počet neočekávaných příhod při porodu, kdy musel být porod ukončen císařským řezem, kleštěmi nebo chirurgickým vybavením, postihuje každou osmou až desátou původně zcela zdravou ženu. Přitom většinou bývá v ohrožení života plod kvůli nedostatku kyslíku. Může dojít k omotání pupeční šňůry kolem krku nebo špatné funkci placenty. V těchto případech rozhoduje rychlost o záchraně plodu. Dnes je možné zcela přesně určit, v jakém stavu byl plod porozen. Určuje nám jej vyšetření krevních plynů z krve pupečníku. Po oddělení se jeho krátká část pošle na vyšetření do laboratoře a výsledek je znám do několika minut. Díky tomuto vyšetření zjistíme, zda se dítě narodilo v pořádku nebo trpělo nedostatkem kyslíku. U rodičky mohou také nastat komplikace, jako je krvácení po porodu placenty a o její záchraně mohou rozhodovat dokonce vteřiny. V domácím prostředí není tato záchrana zcela zajištěna. Porod doma upřednostňují převážně ženy, které mají obavy z techniky a nemocničního vzhledu porodnice. V České Republice jsou proti nejen porodníci, ale i naprostá většina porodních asistentek. Většina porodnic se snaží o co nejpříjemnější vzhled pokoje, aby se žena cítila jako doma (Pařízek, ) ( Příběh maminky z knihy od Zuzany Štromerové V této knize jsem narazila na příběh jedné rodičky, která psala o svém porodu v domácím prostředí. První dítě porodila za studií v Německu ambulantně v porodnici, druhé a třetí dítě již porodila doma v internátě německé univerzity s porodní asistentkou. V Německu není organizace domácích porodů žádný problém. Když po čtvrté otěhotněla, a to už v Čechách, věděla, že tady to tak jednoduché nebude. Jako první začala hledat porodní asistentku, ale gynekologové, Červený kříž i zdravotní pojišťovna ji ujistili, že žádná asistentka v Jižních Čechách k porodu doma není. Našla si tedy porodní asistentku v Rakousku, asi 70 kilometrů od jejich bydliště. Ovšem zaplatit si porodní asistentku u porodu není zrovna levné a tak napsala na VZP dopis, ve kterém je prosila o zprostředkování české porodní asistentky, nebo proplacení služeb rakouské porodní asistentky. V tehdejší době ministryně zdravotnictví Součková připravila zákon, který měl porodním asistentkám zakázat pomoc ženám u porodu jinde 41

42 než v nemocnici. Napsala tedy paní ministryni dopis, kde poukazovala na to, že by tento zákon odporoval zákonům EU. Dopis od VZP oznámil, že českou porodní asistentku nemají a rakouskou proplatit nemohou, ale má nárok na proplacení pouze jednu předporodní a tři poporodní návštěvy ženské sestry, na indikaci lékaře. Došla jí také odpověď od ministra zdravotnictví, z které vyplývalo, že asistence u porodu doma je pro porodní asistentky de facto zakázaná, při eventuálních s trestně právními následky. Rakouská armáda zastává stejný názor. Rakouská porodní asistentka se tedy musela sama rozhodnout, zda k porodu dojede či nikoli. Při shánění peněz u nadací na porod doma také neuspěla. Lékař jí porod doma neschvaloval a řekl, že jí žádné porodní návštěvy předepisovat nebude. Telefon s paní ředitelkou VZP nebyl také úspěšný. Pro jistotu si šla prohlédnout porodnici a předala zdejším sestřičkám své požadavky na porod a seznámila je se svým rozhodnutím rodit doma. To se jim samozřejmě nelíbilo. O ambulantním porodu jí pan primář řekl, že pokud bude miminko zdravé, nikdo jí nebude bránit, aby s ním hned další den odešla domů. V dalších dnech navštívila dětskou lékařku a požádala ji, zda by nemohla provést ona sama některé z vyšetření po narození dítěte. Při poslední návštěvě gynekologa jí lékař řekl, že po porodu ji navštíví, pokud to bude nutné. Paní ředitelka z VZP dala plnou moc paní ředitelce v Českých Budějovicích k zajištění poporodní návštěvy. Na konci těhotenství se u rodičky objevila těhotenská hepatóza, což znamená zhoršenou funkci jater a je to nebezpečné pro miminko. Žena docházela do porodnice na kontroly a i před doporučení lékařů rodit v porodnici, nakonec porodila doma. Miminko i matka jsou v pořádku a při porodu nenastaly žádné komplikace. Tento příběh jsem uvedla, protože dle mého názoru je opravdu až neuvěřitelné, jak některé matky mohou bojovat za porod doma. Nejen že celé těhotenství stráví psaním dopisů a sháněním porodní asistentky, ale přináší to komplikace pro lékaře, dítě a někdy i pro samotnou matku. Je potřeba si uvědomit, že ne každý porod dopadne dobře a bez komplikací, ale může se stát, že dítě a matka mohou být v ohrožení života. A nemluvě o personálu, který musí být v pohotovosti, kdyby opravdu něco nevyšlo. Sanitka, která pojede k nevydařenému porodu doma, mohla zachránit život jinému člověku. Je potřeba při tomto rozhodnutí myslet nejen na sebe ale i na ostatní. 42

43 3 METODICKÁ ČÁST Pro praktickou část mé bakalářské práce jsem použila výzkum formou dotazníků, kde byly položeny otázky ohledně těhotenství a alternativních porodů. V dotazníku jsem se zaměřila na to, kolik žen ví o alternativních porodech, jaké alternativní porody znají a jestli je využili, chtějí využít nebo se o danou problematiku vůbec nezajímají. Pro získání potřebných údajů a zrealizování výzkumu, jsem požádala tři gynekologické pracoviště ve Zlíně, rozeslala dotazníky elektronicky a rozdala jsem dotazníky svým známým se zkušeností tohoto druhu. Jelikož se moje práce týká těhotenství a alternativních porodů, má určitě jiný názor žena, která již rodila nebo je alespoň těhotná, než žena, která ještě nemá zkušenost v dané problematice. Z tohoto důvodu jsem se snažila, aby v průzkumu bylo více žen těhotných nebo co již dříve rodily. Před položením první otázky měla žena odpovědět na svůj věk a současný stav. Dotazník byl anonymní a ženy souhlasily a byly seznámeny, že odpovědi zůstávají. 43

44 4 PREZENTACE VÝSLEDKŮ Tabulka č. 1 Stav dotazovaných žen Stav dotazovaných žen n % V současné době těhotné V současné době netěhotné Nikdy nerodily a nejsou v současné době těhotné 4 3 Těhotné první porod Celkem Graf č. 1 Stav dotazovaných žen Stav dotazovaných žen 26% 3% 27% 44% V současné době těhotné V současné době netěhotné Nikdy nerodily a nejsou v současné době těhotné Těhotné první porod Výše uvedený graf č. 1 ukazuje stav žen a jejich počet. Počet žen, které se výzkumu zúčastnily, je 80. Při výzkumu, tedy v současné době bylo těhotných 50 žen (44 %) a 30 žen (27 %) nebylo těhotných. Z 30 netěhotných žen jsou 4 ženy(3 %), které ještě nikdy nerodily. Z 50 těhotných žen je 29 žen (26 %) těhotných poprvé a budou tedy teprve rodit. Jelikož žen zapojených do výzkumu bylo 80, ale některé z nich jsou v tabulce počítány ve dvou kategoriích stavu, je tedy celkem počítáno 113 (Tabulka č. 1, Graf č. 1). 44

45 Tabulka č. 1a - Počet těhotných žen v jednotlivých věkových kategoriích Věková Těhotné kategorie n % Celkem Graf č. 1a Počet těhotných žen v jednotlivých věkových kategoriích Počet těhotných 2% 0% 20% % % Graf č. 1a udává počet těhotných žen v jednotlivých věkových kategoriích. Zkoumaných žen bylo 80. V první kategorii ve věku od 16 do 23 let bylo těhotných 10 žen, což je 20 %. Ve věku od 24 do 29 let bylo 18 žen (36 %), od 30 do 36 let 21 žen (42 %), od 37 do 42 let 1 žena (2 %) a v poslední kategorii ve věku od 43 až 57 let bylo těhotných 0 žen (0 %). Nejvíce těhotných žen bylo v kategorii od 30 do 36 let a druhou největší kategorií je věk od 24 do 29 let. Nejméně těhotných je v kategorii od 43 do 57 let (Tabulka č. 1a, Graf č. 1a). 45

46 Tabulka č. 1b Počet netěhotných žen v jednotlivých věkových kategoriích Věková Netěhotné kategorie n % Celkem Graf č. 1b Počet netěhotných žen v jednotlivých věkových kategoriích Počet netěhotných 17% 10% 30% 10% 33% Graf č. 1b udává, kolik žen je netěhotných v jednotlivých věkových kategoriích. V první věkové kategorii od 16 do 23 let byly 3 ženy netěhotné, což je 10 %, ve věku od 24 do 29 let také 3 ženy (10 %), od 30 do 36 let 10 žen (33 %), od 37 do 42 let 9 žen (30 %) a od 43 do 57 let 5 žen (17 %). Nejvíce netěhotných žen je opět ve věkové kategorii od 30 do 36 let. V toto kategorii bylo také nejvíce zkoumaných žen (Tabulka č. 1b, Graf č. 1b). 46

47 Tabulka č. 1c Stav žen v jednotlivých věkových kategoriích Věková Těhotné Netěhotné Celkem kategorie n % n % n % , ,7 5 6 Celkem Graf č. 1c Stav žen v jednotlivých věkových kategoriích Stav žen v jednotlivých věkových kategoriích % Věk Těhotné Netěhotné Tabulka č. 1c shrnuje dvě výše uvedené tabulky a také celkový počet žen v jednotlivých věkových kategoriích, tedy ženy těhotné a netěhotné dohromady. Nejvíce zkoumaných žen bylo v kategorii od 30 do 36 let a to 31 žen (39 %), nejméně ve věku od 43 do 57 let, tedy jen 5 žen (6 %), druhou největší skupinou byl věk od 24 do 29 let, což bylo 21 žen (26 %), déle ve věku od 16 do 23 let bylo zkoumaných žen 13 (16 %) a žen od 37 do 42 let bylo 10 (13 %) (Tabulka č. 1c, Graf č. 1c). 47

48 Otázka č. 1: Kolikrát jste již rodila? Tabulka č. 1d Odpověď n % Nikdy nerodily 4 5 Bude rodit Jednou Dvakrát Třikrát a více 4 5 Celkem Graf č. 1d % Nikdy nerodily Kolikrát jste již rodily? 36 Bude rodit 26 Jednou 28 5 Dvakrát Třikrát a více V grafu č. 1d můžeme vidět, že v 80 dotazovaných žen je nejvíce žen, které teprve budou rodit poprvé, tedy 29 žen (36 %). Žen, které již rodily dvakrát, je 22 (28 %), jednou rodilo 21 žen (26 %), třikrát a více rodily 4 ženy (5 %) a mezi všemi dotazovanými ženami byly 4 ženy (5 %), které ještě nikdy nerodily a nebyly ani těhotné (Tabulka č. 1d, Graf č. 1d). 48

49 Otázka č. 2: Pokud jste již rodila, jakým způsobem? Tabulka č. 2 Odpověď n % Přirozený porod Císařský řez Alternativní porod 2 3 Celkem Graf č. 2 Pokud jste již rodila, jakým způsobem? 15% 3% 82% Přirozený porod Císařský řez Alternativní porod V dotazníku měly ženy uvést, jakým způsobem již rodily. Ve sloupci odpověď jsou všechny odpovědi, které ženy uvedly v dotazníku. Některé z nich již rodily 2krát nebo 3krát, a jedna z žen 5krát, proto za celkový počet považujeme počet porodů, tedy 78. Podle grafu vidíme, že nejběžnějším porodem je porod klasickou cestou. Z celkového počtu porodů 78 bylo 64 porodů (82 %) klasickou cestou. Císařský řez byl 12 porodů (15 %) z celkového počtu a nejméně ženy volí alternativní porod. 2 porody (3 %) z celkového počtu. Z těchto dvou porodů, byl jeden na porodní židli a druhý porod probíhal do vody (Tabulka č. 2, Graf č. 2). 49

50 Otázka č. 3: Slyšela jste o různých možnostech porodu? Nabízel vám je lékař? Slyšela jste o různých možnostech porodu? Tabulka č. 3a Odpověď n % Ano Ne Celkem Graf č. 3a Slyšela jste o různých možnostech porodu? 37% 63% Ano Ne Graf č. 3a ukazuje, kolik žen zná nějaký alternativní porod nebo o něm alespoň slyšely. Zda ženy slyšely o alternativních porodech, bylo z 80 dotazovaných žen pro odpověď ano 50 (63 %) a ženy, které o něm neslyšely nebo jen neuvedly žádnou odpověď, bylo 30 (37 %) (Tabulka č. 3a, Graf č. 3a). 50

51 Nabízel vám je lékař? Tabulka č. 3b Odpověď n % Ano Ne Celkem Graf č. 3b Nabízel vám je lékař? 52% 48% Ano Ne Graf č.3b udává počet žen, kterým lékař nabízel jiný způsob porodu, nebo je s danou problematikou alespoň seznámil. 42 žen (52 %) uvedlo, že jim lékař nic podobného nenabízel a 38 žen (48 %) uvedlo odpověď, ano nabízel. Celkový počet dotazovaných byl opět 80 (Tabulka č. 3b, Graf č. 3b). 51

52 Otázka č. 4: Jaké alternativní porody znáte? Tabulka č. 4 Způsoby porodu n % Porod doma Porod do vody Císařský řez 3 3 Různé polohy (ve stoje, v kleku) 6 7 Na porodní židli 5 5 Neodpovědělo Celkem Graf č. 4 Jaké alternativní porody znáte? 3% 7% 5% 32% 32% 21% Porod doma Porod do vody Císařský řez Různé polohy (ve stoje, v kleku) Na porodní židli Neodpovědělo Graf č. 4 odpovídá na otázku, jaké alternativní porody žena zná. Celkový počet odpovědí je 96, neboť některé ženy napsaly i více možností. Počet dotazovaných žen byl 80. Nejvíce ženy znají porod do vody, tedy 31 žen (32 %), dále porod doma 20 žen (21 %), různé polohy (ve stoje, v kleku) uvedlo 6 žen (7 %), císařský řez také ženy uváděly jako alternativní porod a byly to 3 ženy (3 %) a na danou otázku neodpovědělo 31 žen (32 %) (Tabulka č. 4, Graf č. 4). 52

53 Otázka č. 5: Přemýšlíte o něm? Tabulka č. 5 Odpověď n % Ano Ne Ještě jsem nad tím nepřemýšlela Celkem Graf č. 5 Přemýšlíte o něm? 38% 24% 38% Ano Ne Ještě jsem nad tím nepřemýšlela Graf č. 5 zobrazuje otázku, zda ženy přemýšlejí nad alternativním porodem, nepřemýšlejí nebo nad tím ještě vůbec nepřemýšlely. Nejvíce žen odpovědělo, že nad tím ještě nepřemýšlely a bylo jich 31 (38 %), dále ženy nejvíce odpovídaly, že nepřemýšlejí o alternativním porodu, tedy pro ne bylo 30 žen (38 %) a odpověď ano označilo 19 žen (24 %) (Tabulka č. 5, Graf č. 5). 53

54 Otázka č. 6: Jak se díváte na to, že muž může být u porodu? Souhlasíte s tím? Tabulka č. 6 Odpověď n % Ano Ne 4 5 Ještě jsem nad tím nepřemýšlela 0 0 Celkem Graf č. 6 Jak se díváte na to, že muž může být u porodu? Souhlasíte s tím? 5% 0% Ano Ne Ještě jsem nad tím nepřemýšlela 95% Graf č. 6 zobrazuje počet žen, které souhlasí, nesouhlasí nebo ještě nad tím nepřemýšlely, jestli muž může být u porodu. Největší počet žen souhlasí, aby byl muž u porodu a to 76 žen (95 %), 4 ženy (5 %) odpověděly, že nesouhlasí, aby byl muž u porodu. Žádná z dotazovaných žen neodpověděla, že nad tím ještě nepřemýšlela (0 %) (Tabulka č. 6, Graf č. 6). 54

55 Otázka č. 7: Chtěli byste svého partnera u porodu? Tabulka č. 7 Odpověď n % Ano Ne 6 7 Ještě jsem nad tím nepřemýšlela 0 0 Celkem Graf č. 7 Chtěli byste svého partnera u porodu? 7% 0% Ano Ne Ještě jsem nad tím nepřemýšlela 93% Na otázku č. 7 vyhodnocenou v grafu č. 7, zda chtějí svého partnera u porodu odpovědělo 74 dotazovaných žen odpověď ano (93 %) a 6 žen by svého partnera u porodu nechtěly (7 %). Žádná z dotazovaných žen neodpověděla, že nad tím ještě nepřemýšlela (Tabulka č. 7, Graf č. 7). 55

56 Otázka č. 8: Jak se díváte na porod doma? Souhlasíte s tím? Tabulka č.8 Odpověď n % Ano 9 11 Ne Ještě jsem nad tím nepřemýšlela 0 0 Celkem Graf č.8 Jak se díváte na porod doma? Souhlasíte s tím? 0% 11% 89% Ano Ne Ještě jsem nad tím nepřemýšlela V tabulce č. 8 jsou vyhodnoceny odpovědi žen, zda souhlasí s porodem doma, či nesouhlasí nebo ještě nad tím nepřemýšlely. Nejvíce žen odpovědělo, že nesouhlasí s porodem doma, jedná se o 71 žen (89 %) z celkového počtu 80 žen. 9 žen s porodem doma souhlasí (11 %) a žádná dotazovaná žena neodpověděla, že nad tím ještě nepřemýšlela (Tabulka č. 8, Graf č. 8). 56

57 Otázka č. 9: Znáte někoho, kdo rodil alternativními porody? Tabulka č. 9 Odpověď n % Ano Ne Celkem Graf č. 9 Znáte někoho, kdo rodil alternativními porody? % Ano Ne Graf č. 9 udává počet žen, které znají někoho, kdo rodil alternativním způsobem a počet žen, které nikoho neznají. 55 žen (69 %) nezná nikoho, kdo by rodil alternativním způsobe a 25 žen (31 %) někoho zná (Tabulka č. 9, Graf č. 9). 57

58 Otázka č. 10: Nechala byste se ovlivnit ve způsobu porodu? Tabulka č. 10 Odpověď n % Ano Ne Ještě jsem nad tím nepřemýšlela Celkem Graf č. 10 Nechala by jste se ovlivnit ve způsobu porodu? 35% 20% 45% Ano Ne Ještě jsem nad tím nepřemýšlela Na uvedenou otázku č. 10 si ženy mohly vybrat z možností ano, ne, ještě jsem nad tím nepřemýšlela, jestli by se nechala ovlivnit ve způsobu porodu. Z grafu č. 10 vyčteme, že 36 žen (45 %) odpovědělo, že by se nenechaly ovlivnit, 28 žen (35 %) nad tím ještě nepřemýšlelo a nejmenší počet žen 16 (20 %) by se ovlivnit nechalo. Celkový počet dotazovaných žen byl 80 (Tabulka č. 10, Graf č. 10). 58

59 ZÁVĚR Metodická část bakalářské práce se zabývá výzkumem pomocí dotazníku. Dotazník byl předložen ženám ve věku od 16 do 57 let a byly rozděleny do pěti věkových kategorií. Dotazník byl zcela anonymní, s čímž byly ženy seznámeny. Celkový počet dotazovaných žen byl žen (44 %) bylo při vyplňování dotazníku těhotných, 30 žen (27 %) nebylo v tu dobu těhotných, 4 ženy (3 %) nikdy nerodily a nebyly ani těhotné a z 50 těhotných žen, bylo 29 žen (26 %) těhotných poprvé. Z výsledků v praktické části vyplývá, že nejvíce ženy znají porod do vody. Na otázku, jaké znají alternativní porody, napsalo tento způsob porodu 31 žen (32 %) a to z 96 uvedených odpovědí. Nejméně se objevovala odpověď na porodní židli, pouze 5 žen (7 %). Druhou nejvíce udávanou možností porodu, byl porod doma. Tento způsob napsalo 20 žen (21 %). Mezi alternativní porod 3 ženy (3 %) považují i císařský řez. Dnes se již každý muž může zúčastnit porodu, pokud chce a v případě, že souhlasí i rodička. 76 žen (95 %) z celkového počtu 80 dotazovaných žen souhlasí, aby byl muž u porodu a 74 žen (93 %) by u svého porodu manžela nebo partnera chtěla. Mezi alternativní porod patří i porod doma, s kterým souhlasí 9 žen (11 %). 71 žen (89 %) s porodem doma nesouhlasí. O alternativním porodu uvažuje 19 žen (24 %), 30 žen (38 %) o něm nepřemýšlí a 31 žen (38 %) nad tím ještě nepřemýšlelo. Nejvíce prodělávaný porod je porod klasický. Ze 78 porodů bylo 64 porodů (82 %) klasickou cestou, 12 porodů (15 %) císařským řezem a pouze 2 porody (3 %) alternativním porodem. Informovanost žen o alternativních porodech je poměrně velká, avšak pokud se žena sama nezajímá o způsob svého porodu, jen málo lékařů své pacientky s danou problematikou seznámí. 38 žen (48 %) uvedlo, že jim lékař alternativní porod nabízel, což je poměrně velké procento. Malá informovanost ze strany lékaře je nedostatkem času při prohlídkách. Teoretická část bakalářská práce se zabývá těhotenstvím a alternativními porody, všeobecnými poznatky dané problematiky, ať již jde o proces početí, průběh těhotenství nebo samotný porod. V současné době si žena může zvolit nejen polohu při porodu, která je jí příjemná, ale i různé pomůcky. V porodnicích jsou již některé přímo zavedeny a rodička je může použít, ale pokud má žena speciální požadavky, musí se 59

60 poradit přímo v porodnici, ve které chce rodit, ještě před porodem. Jednou z věcí, kterou si žena může sebou přinést je nahrávka hudby, kterou má ráda a chce ji během porodu poslouchat. Může si sebou vzít i svíčky, vonné oleje, aromalampy a jiné. Všechny tyto možnosti by měla probrat s porodní asistentkou při návštěvě porodnice a zeptat se na možnost jejich použití. Ne všechny nemocnice tuto volbu poskytují a dovolují tyto předměty použít. Žena dnes může rodit do vody, na porodní židli, při různých polohách, jako například v kleku. Pokud žena chce, může rodit i doma. 60

61 SOUHRN Cílem této práce bylo zjistit, jak jsou ženy seznámeny s problematikou alternativních porodů, jaké alternativní porody znají, jestli o ně mají zájem, zda je někdy využily nebo by je v budoucnu chtěly využít. Výzkum byl prováděn formou dotazníků, díky tomu jsme zjistili následující informace. Nejvíce žen znají porod do vody, jako druhou nejčastější odpověď uváděly porod doma a nejméně porod na porodní židli. 32 % žen na otázku, jaké alternativní porody znají, vůbec neodpovědělo. Pouze 2 ženy (3 %) rodilo alternativním způsobem. S porodem doma souhlasí 11 % žen a svého partnera u porodu by chtělo 93 % žen. Z uvedených výpočtů vyplývá, že využívání alternativních porodů je velmi malá. SUMMARY Aim of this thesis is to learn about general knowledge of women about alternative deliveries, what kinds do they know, if they are interested in them and if they have ever used them or would like to use them in the future. The research has been carried out as a questionnaire with following results. Most of the women know the delivery into the water, in the second place delivery at home and the smallest number comes with the delivery on a delivery chair. 32 % of women did not respond to a question if they even knew alternative ways of delivery. Only 2 women (3 %) actually delivered in an alternative way. With a delivery at home agree 11 % of respondents and 93 % of respondents wish for an assistance of the partner. From the results comes out a clear conclusion that utilising of alternative deliveries is very small. 61

62 9. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ALBRECHT-ENGEL, I., ALBRECHT, M. Těhotenství a porod. 1. vydání. Praha: Jan Vašut, s. ISBN ČIHÁK, R. Anatomie vydání. Praha: Grada, s. ISBN ČIHÁK, R. Anatomie vydání. Praha: Avicenum, s. ISBN DELAHAYE, M. C. Praktický průvodce těhotné ženy. 1. vydání. Praha: Portál, s. ISBN EVANS, N. Těhotenství od A do Z. 1. vydání. Praha: Pragma, s. ISBN HŘIVNOVÁ, M. Péče o matku a dítě, Přednášky. Olomouc, CHMEL, R. Průvodce těhotenstvím. 1. vydání. Praha: Grada, s. ISBN KLIKA, E. et al. Embryologie. 1. vydání. Praha: Avicenum, s. KOPŘIVOVÁ, D. Český průvodce těhotenstvím, aneb, Péče o matku a dítě. 1. vydání. Praha: Tvarohová-Kolář, ISBN LECJAKSOVÁ, Š. Poprvé s bříškem. 1. vydání. Plzeň: Gaust, s. ISBN MACHOVÁ, J. Biologie člověka pro učitele. 1. vydání. Praha: Karolinum, s. ISBN MAREK, V. Nová doba porodní. 1. vydání. Praha: Eminent, s. ISBN

63 MIKULANDOVÁ, M. Těhotenství, porod a šestinedělí. 1. vydání. Brno: Computer Press, s. ISBN NEESOVÁ-DELAVALOVÁ, B. Čekám děťátko. 1. vydání. Praha: Ikar, s. ISBN NILSSON, L., HAMBERGER, L. Těhotenství týden po týdnu. 2. vydání. Praha: Svojka, s. ISBN X. PAŘÍZEK, A. Kniha o těhotenství a porodu. 2. vydání. Praha: Galén, s. ISBN ŠTROMEROVÁ, Z. Možnost volby. 1. vydání. Praha: Argo, s. ISBN X ZWINGER, A., et al. Porodnictví. 1. vydání. Praha: Galén, s. ISBN Internetové zdroje: BARAKA [online] [cit ]. Alternativní neboli poiroz. Dostupné z WWW: < DIFFERENTLIFE [online] [cit ]. Portaty02. Dostupné z WWW: < KVĚTOŇ, L. Muzikoterapie v Karlovarském kraji. České Budějovice, s. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Dostupné z WWW: < PORODNICE [online]. c2011 [cit ]. Porodní cesty. Dostupné z WWW: < 63

64 POROD.ZDRAVĚ [online]. c2011 [cit ]. Aromaterapie v těhotenství a při porodu. Dostupné z WWW: < PROPP [online] [cit ]. Definice. Dostupné z WWW: < >. SEHNALOVÁ, L. Zkušenosti s aplikací homeopatie v porodnické praxi. Zlín, s. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Dostupné z WWW: < _bp.pdf?sequence=1 >. 64

65 SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 Stav dotazovaných žen Tabulka č. 1a Počet těhotných žen v jednotlivých věkových kategoriích Tabulka č. 1b Počet netěhotných žen v jednotlivých věkových kategoriích Tabulka č. 1c Stav žen v jednotlivých věkových kategoriích Tabulka č. 1d Kolikrát jste již rodila? Tabulka č. 2 Pokud jste již rodila, jakým způsobem? Tabulka č. 3a Slyšela jste o různých možnostech porodu? Tabulka č. 3b Nabízel vám je lékař? Tabulka č. 4 Jaké alternativní porody znáte? Tabulka č. 5 Přemýšlíte o něm? Tabulka č. 6 Jak se díváte na to, že muž může být u porodu? Souhlasíte s tím? Tabulka č. 7 Chtěla byste svého partnera u porodu? Tabulka č. 8 Jak se díváte na porod doma? Souhlasíte s tím? Tabulka č. 9 Znáte někoho, kdo rodil alternativním způsobem? Tabulka č. 10 Nechala byste se ovlivnit ve způsobu porodu?

66 SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1 Stav dotazovaných žen Graf č. 1a Počet těhotných žen v jednotlivých věkových kategoriích Graf č. 1b Počet netěhotných žen v jednotlivých věkových kategoriích Graf č. 1c Stav žen v jednotlivých věkových kategoriích Graf č. 1d Kolikrát jste již rodila? Graf č. 2 Pokud jste již rodila, jakým způsobem? Graf č. 3a Slyšela jste o různých možnostech porodu? Graf č. 3b Nabízel vám je lékař? Graf č. 4 Jaké alternativní porody znáte? Graf č. 5 Přemýšlíte o něm? Graf č. 6 Jak se díváte na to, že muž může být u porodu? Souhlasíte s tím? Graf č. 7 Chtěla byste svého partnera u porodu? Graf č. 8 Jak se díváte na porod doma? Souhlasíte s tím? Graf č. 8 Znáte někoho, kdo rodil alternativním způsobem? Graf č. 10 Nechala byste se ovlivnit ve způsobu porodu?

67 SEZNAM PŘÍLOH 1. Dotazník 2. Spermie, Vajíčko 3. Spermie proniká do vajíčka 4. Rýhování vajíčka 5. Zárodek: 28 dnů 6. Zárodek: 13 týdnů 7. Plod: 7. měsíc 8. Porodní židle, porodní lůžko 9. Porod 67

68 Příloha č.1 DOTAZNÍK Dobrý den, jsem studentkou Univerzity Palackého v Olomouci a pro svůj výzkum hledám názor žen na alternativní porody. Tímto vás chci požádat o jeho vyplnění. Jedná se o výzkum k bakalářské práci na téma "Těhotenství a alternativní porody". Dotazník je anonymní. Cílem práce je zjistit, jaký názor ženy mají na alternativní porod a jestli o něj mají zájem. Výsledky výzkumu i celou BP jsem po zpracování a dokončení ochotná poskytnout ženám, které mi na můj dotazník odpoví a pomohou. Předem Vám moc děkuji. Věk: Jste v současné době těhotná: ANO/NE 1) Kolikrát jste již rodila? A) poprvé B) víckrát. (napište počet) 2) Pokud jste již rodila víckrát, napište jakým způsobem. (císařský řez, klasickou cestou, alternativním způsobem, ) 3) Slyšela jste o různých možnostech porodu? ANO / NE Nabízel Vám je lékař? ANO / NE 4) Jaké alternativní porody znáte? 5) Přemýšlíte o něm? ANO / NE / JEŠTĚ JSEM NAD TÍM NEPŘEMÝŠLELA 6) Jak se díváte na to, že muž může být u porodu? Souhlasíte s tím? ANO / NE 7) Chtěli byste svého partnera u porodu? ANO / NE / JEŠTĚ JSEM O TOM NEPŘEMÝŠLELA

69 8) Jak se díváte na porod doma? Souhlasíte s tím? ANO / NE / JEŠTĚ JSEM NAD TÍM NEPŘEMÝŠLELA 9) Znáte někoho, kdo rodil alternativními porody? ANO / NE 10) Nechala byste se ovlivnit ve způsobu porodu? ANO / NE / JEŠTĚ JSEM NAD TÍM NEPŘEMÝŠLELA

70 Příloha č.2 Spermie plovoucí balíček buněk (Nilsson, Hamberger, 2003) Vajíčko ženská pohlavní buňka (Nilsson, Hamberger, 2003)

71 Příloha č.3 Spermie proniká do vajíčka (Nilsson, Hamberger, 2003)

72 Příloha č.4 Rýhování vajíčka (Pařízek, )

73 Příloha č.5 Zárodek Přibližně 28 dnů, 6 mm, pohled zezadu (Nilsson, Hamberger, 2003)

74 Příloha č.6 Plod: Přibližně 13 týden, 60 mm (Nilsson, Hamberger, 2003)

75 Příloha č.7 Plod: 7. měsíc, délka přibližně 34 cm, hmotnost g. (

76 Příloha č.8 Porodní židle (Pařízek, ) Porodní lůžko (Pařízek, )