ZPRÁVA KOMISE. ze dne o hodnocení situace neuplatňování principu vzájemnosti s některými třetími zeměmi v oblasti vízové politiky

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne C(2015) 7455 final ZPRÁVA KOMISE ze dne o hodnocení situace neuplatňování principu vzájemnosti s některými třetími zeměmi v oblasti vízové politiky CS CS

2 I. Úvod Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1289/2013 ze dne 11. prosince stanoví revidovaný mechanismus vzájemnosti v případě, že třetí země s bezvízovým stykem zachová nebo zavede vízovou povinnost pro občany jednoho nebo více členských států. Podle tohoto mechanismu musí Komise do šesti měsíců ode dne zveřejnění oznámení členského státu o neuplatnění vzájemnosti 3 a poté v pravidelných intervalech až šesti měsíců buď přijmout prováděcí akt, podle kterého se osvobození od vízové povinnosti pro určité kategorie státních příslušníků dotčené třetí země dočasně pozastavuje na dobu nejvýše šesti měsíců, nebo předložit zprávu obsahující posouzení situace a uvádějící důvody, proč se rozhodla nepozastavit osvobození od vízové povinnosti. Podle čl. 1 odst. 4 písm. f) nařízení Rady (ES) č. 539/2001 pokud třetí země nezruší vízovou povinnost do 24 měsíců ode dne zveřejnění oznámení dotčeným členským státem (dotčenými členskými státy), přijme Komise akt v přenesené pravomoci, kterým se dočasně na dobu 12 měsíců pozastavuje zrušení vízové povinnosti pro státní příslušníky této třetí země. Od zavedení tohoto mechanismu udržovala Komise, dotčené členské státy a dotčené třetí země třístranné a dvoustranné kontakty s cílem určit praktická opatření, která by mohla vést k co nejrychlejšímu dosažení úplné vízové vzájemnosti. Dvě dřívější zprávy Komise přijaté dne 10. října (dále jen prvá zpráva ) a dne 22. dubna (dále jen druhá zpráva ) obsahují posouzení oznámení učiněných členskými státy, popisují pokrok dosažený v tripartitním rámci a zdůrazňují otázky vyžadující další pozornost. S ohledem na pokračující konstruktivní zapojení a odhodlání všech stran, konkrétní kroky učiněné zejména některými dotčenými třetími zeměmi a skutečnost, že žádný z dotčených členských států nepožádal Komisi, aby pozastavila osvobození od vízové povinnosti, se Komise rozhodla předložit třetí zprávu a nepřijímat opatření o pozastavení. Tato zpráva shrnuje vývoj od 22. dubna II. Opatření přijatá po přijetí druhé zprávy a. Posouzení situace podle jednotlivých třetích zemí, o nichž Komise obdržela oznámení i. Austrálie (oznámeno: Bulharskem, Rumunskem) Bulharsko a Rumunsko oznámily systém evisitor a uvedly, že vysoký počet žádostí od občanů byl vyřizován ručně, nikoli prostřednictvím autograntu 7. Komise ve druhé zprávě dospěla k závěru, že vyřizování manuálním zpracováním v australském systému evisitor by nemělo být považováno za rovnocenné postupům při vyřizování žádostí o schengenská 1 Úř. věst. L 81, , s Úř. věst. L 347, , s Komise zveřejnila dne 12. dubna 2014 oznámení o neuplatňování vzájemnosti. (Úř. věst. L 111, , s. 1.). 4 C(2014) 7218 final, C(2015) 2575 final, Dne 16. července 2015 vynesl Soudní dvůr svůj rozsudek ve věci C-88/14 Komise v. Evropský parlament a Rada, v níž Komise podala žalobu na neplatnost revidovaného mechanismu vzájemnosti. Soudní dvůr žalobu Komise zamítl. 7 Popis systému evisitor viz C(2014) 7218 final, , s. 7. 2

3 víza, a tudíž se na něj nebude vztahovat mechanismus vzájemnosti. Současně se Komise zavázala sledovat zavádění systému a zvláště jeho vyřizování manuálním zpracováním. Rumunsko vyjádřilo nesouhlas s hodnocením systému evisitor ze strany Komise mimo jiné na zasedání Výboru pro vízovou vzájemnost a pozastavení vízové povinnosti dne 21. května 2015, ale nepředložilo žádné nové podstatné argumenty, které by Komisi vedly ke změně stanoviska. Komise bude i nadále sledovat zavádění systému prostřednictvím pravidelných setkání s australskými orgány. Jestliže se systém změní způsobem, který by mohl způsobit občanům členských států větší potíže, Komise může svůj postoj přehodnotit. Jak bylo uvedeno ve druhé zprávě, Austrálie v říjnu 2014 zrušila pro bulharské občany povinnost mít letištní průjezdní vízum po dobu až 8 hodin. Dne 1. července 2015 Austrálie informovala Komisi, že bezvízový tranzit pro Rumunsko a Chorvatsko nabyl účinku dne 5. června Internetové stránky ministerstva pro přistěhovalectví a ochranu hranic 8 a TimaticWeb IATA 9 byly řádně aktualizovány tak, aby tuto skutečnost zohlednily. Komise je potěšena, že byl vyřešen poslední problém s neuplatňováním vzájemnosti s Austrálií. Za těchto okolností a při nedostatku jiných významných otázek, o nichž by se mělo v této fázi jednat, Komise ve vykazovaném období nesvolala třístranné setkání s Austrálií. ii. Brunej Darussalam (oznámeno: Chorvatskem) Vedle vízové povinnosti, kterou Brunej ukládá chorvatským občanům, uvedla Komise v první zprávě také to, že Brunej omezuje dobu trvání bezvízového pobytu pro občany Lichtenštejnska maximálně na 14 dnů. Dne 11. února 2015 oznámily brunejské orgány Komisi, že občané Lichtenštejnska mohou pobývat bez víza až 90 dnů. Pokud jde o Chorvatsko, dne 22. června 2015 informovala mise Bruneje při EU Komisi, že chorvatští státní příslušníci mohou také pobývat bez víza po dobu až 90 dní s tím, že datum uplatňování osvobození od vízové povinnosti [...] vstoupí v platnost poté, co bude dosaženo dohody mezi oběma stranami. Podle internetové stránky Ministerstva zahraničních věcí Bruneje a také podle TimaticWeb IATA pro občany Lichtenštejnska platí stále bezvízový styk pouze na 14 dní, zatímco chorvatští občané nadále podléhají vízové povinnosti. Dne 4. srpna 2015 se Komise znovu obrátila na misi Bruneje při EU s vysvětlením, že uzavírání dohod o zrušení vízové povinnosti je ve výlučné pravomoci EU; jednotlivé členské státy nemohou takové dohody sjednávat a podepisovat. Kromě toho členské státy (včetně Chorvatska) již zrušily vízovou povinnost pro občany Bruneje na základě nařízení (ES) č. 539/2001. Není tedy třeba uzavírat dohodu o zrušení vízové povinnosti. Komise je potěšena, že Brunej přijala rozhodnutí týkající se úplného zrušení vízové povinnosti pro občany všech členských států a zemí přidružených k Schengenu. Spolu s příslušnými orgány Bruneje bude Komise i nadále sledovat úplné provedení tohoto osvobození od vízové povinnosti. iii. Kanada (oznámeno: Bulharskem, Rumunskem) Dne 22. června 2015 proběhlo třetí třístranné jednání, během něhož Kanada upozornila na dvě důležitá opatření své vlády Jedná se o databázi s informacemi o vstupu a vízech pro letecké společnosti. 3

4 Zaprvé, Kanada rozhodla o rozšíření budoucího elektronického systému cestovních povolení (eta) na bulharské a rumunské občany, kteří za posledních 10 let přicestovali do Kanady na vízum nebo kteří jsou držiteli platného nepřistěhovaleckého víza USA ( nerizikoví cestující ). Systém eta se prý rozšíří na tyto skupiny cestujících po 15. březnu 2016, kdy se stane povinným požadavkem pro cestující, kteří jsou od vízové povinnosti osvobozeni, ačkoli přesné datum zatím nebylo stanoveno. Kanada očekává, že po zavedení tohoto opatření se ze značného počtu bulharských a rumunských občanů stanou bezvízoví cestující, třebaže nebyly poskytnuty žádné odhadované číselné údaje. Zadruhé, Kanada také oznámila prozatímní opatření ( CAN+ ), jež bude zavedeno po kanadských parlamentních volbách 19. října 2015 s cílem usnadnit postupy pro stejné kategorie bulharských a rumunských občanů. Do doby, než bude výše uvedený systém eta zaveden povinně, se budou žádosti bulharských a rumunských občanů o vízum vyřizovat ve zrychleném řízení (méně než 5 dní) a žadatelé budou osvobozeni od povinnosti předložit doklady potvrzující jejich finanční prostředky. Bulharsko a Rumunsko považují tato opatření za pozitivní kroky, ale zdůraznily, že konečným cílem je i nadále bezpodmínečné zrušení vízové povinnosti pro všechny občany EU. Míra porušení imigračních předpisů a míra zamítnutých žádostí o vízum, což jsou dvě hlavní kritéria kanadské vízové politiky, jsou i nadále problematické. Zejména míra zamítnutých žádostí o vízum značně převyšuje prahovou hodnotu 4 % (za 3 roky). V případě Bulharska a Rumunska je průměr za období vyšší než 15 %. Co se týče minimální hodnoty týkající se porušení přistěhovaleckých předpisů (v průměru méně než 3 % během 3 let), obě země dosáhly lepších výsledků: za roky je to u Bulharska v průměru zlehka nad 5 % a u Rumunska 3,9 %. Ani jedna z těchto zemí však v blízké budoucnosti pravděpodobně nedosáhne těchto prahových hodnot. Počet žádostí o azyl je velmi nízký; to se nejeví jako problém, a to ani u Bulharska, které je jediným členským státem, jenž dosud nebyl zařazen na seznam bezpečných zemí původu (DCO) 10. Dvoustranné výměny pokračovaly jak v hlavních městech členských států, tak v Ottawě. Oba členské státy se zavázaly nadále usilovat o přiblížení se výše uvedeným prahovým hodnotám. Rumunsko navíc oznámilo, že dne 7. května 2015 byla zahájena informační kampaň, v jejímž rámci jsou mimo jiné zasílány textové zprávy, které radí rumunským státním příslušníkům vstupujícím na území Kanady, aby nepřekračovali povolenou délku pobytu, nepracovali bez povolení a neporušovali kanadské právní předpisy 11. Během třístranných jednání Kanada zopakovala, že má zájem na tom, aby ji Bulharsko a Rumunsko podávaly pravidelné aktuální informace o takových tématech, jako je boj proti korupci, reforma soudnictví a integrace Romů. Co se týče zavedení systému eta 12, který se bude vztahovat na všechny cestující, kteří jsou od vízové povinnosti osvobozeni, Kanada potvrdila, že systém bude povinný od 15. března Cestující budou muset podat přihlášku on-line, povolení by v zásadě měla být platná po dobu pěti let a stála by 7 CAD. Odhaduje se, že přibližně 94 % povolení bude vyřízeno za několik minut po automatické kontrole v příslušných databázích. Zbytek žádostí bude zkontrolován ručně (převážně za účelem ověření jména, pohlaví a čísla cestovního pasu). Asi 1 % žadatelů budou položeny doplňující otázky. V takových případech bude spis předán elektronicky na příslušný konzulát s cílem pozvat žadatele k pohovoru nebo si vyžádat určité doklady. Zamítnutí nebude v žádném případě vyřizováno automaticky. V případě zamítnutí Po setkání rozeslala Kanada účastníkům podrobné informace o své politice DCO. Rumunsko provádí podobnou kampaň ve vztahu k USA a Japonsku. 4

5 by neměla být alternativou žádost o vízum, protože zamítnutí by v zásadě vycházelo z nepřípustnosti vstupu do Kanady. Jednotlivec by však mohl požádat o povolení k dočasnému pobytu, a tím překonat nepřípustnost. Pokud jde o ochranu údajů, Kanada se zavázala poskytnout další informace. Od 1. srpna 2015 mohou cestující osvobození od vízové povinnosti dobrovolně požádat o eta. Komise bude pečlivě sledovat zavádění tohoto systému a vyzve kanadské orgány při dokončování prací týkajících se eta, aby měly na paměti, že tento systém by měl znamenat co nejmenší dodatečnou zátěž pro občany EU ve srovnání se stávajícími bezvízovým režimem. V této souvislosti je třeba připomenout, že ve svém předběžném posouzení ze dne 2. prosince dospěla Komise k závěru, že systém USA se zkratkou ESTA (elektronický systém cestovních povolení) neodpovídá procesu vyřizování žádostí o schengenská víza (tj. nepředstavuje porušení zásady vzájemnosti ve věci bezvízového styku). Ačkoliv povinné zavádění eta nelze považovat za usnadnění cestování, je třeba poznamenat, že podle dostupných informací bude kanadský systém eta méně zatěžující než americký systém ESTA (víza budou např. levnější, s delší dobou platnosti a budou se vydávat na základě menšího množství údajů). Proto, aniž by předjímala své konečné posouzení po úplném zavedení systému, se Komise v této fázi domnívá, že na eta by se neměl vztahovat mechanismus vzájemnosti. iv. Japosko (oznámeno Rumunskem) Dne 24. července 2015 se konala trojstranná schůzka. Diskuse se zaměřila na možnou přeměnu stávajícího zrušení vízové povinnosti pro rumunské občany z dočasného na trvalé ode dne 31. prosince 2015, jakož i na otázku vízové povinnosti, kterou Japonsko zachovává pro držitele rumunských dočasných pasů. Pokud jde o první téma, všechny strany pochopily, že jelikož vízová povinnost již zrušena byla, i když dočasně, věc sama o sobě by neměla spadat do působnosti mechanismu vzájemnosti. S ohledem na uplynutí platnosti dne 31. prosince 2015 však bylo shledáno za vhodné uspořádat o této záležitosti výměnu názorů. Rumunsko zdůraznilo, že v předchozích letech vyvíjelo vážné úsilí o zlepšení příslušné statistiky (např. snížením počtu zamítnutých vstupů nebo překročení délky pobytu) mimo jiné cestou informačních kampaní. Japonsko poskytlo aktualizované statistiky (do února 2015), které vykazují pozitivní trend. Japonsko však nebylo schopno říci, zda dočasné zrušení vízové povinnosti bude prodlouženo nebo změněno na trvalé. V době zasedání ještě nebyly zahájeny formální mezirezortní konzultace. Na základě příslušných statistik od Japonska a úsilí rumunských orgánů v reakci na japonské požadavky Komise očekává, že dočasné zrušení vízové povinnosti pro rumunské občany se změní na trvalé nebo alespoň bude o několik let prodlouženo. Ze strany EU zazněl důrazný požadavek, aby Japonsko sdělovalo své rozhodnutí v dostatečném předstihu, aby rumunští občané cestující do Japonska mohli podle toho plánovat svou cestu. Pokud jde o vízovou povinnost držitelů rumunských dočasných cestovních pasů, japonská strana požádala o doplňující informace týkající se některých aspektů vydávání těchto cestovních pasů. Vyšlo najevo, že japonské a rumunské přístupy k vydávání dočasných/náhradních cestovních dokladů se značně liší. Komise a Rumunsko se dotázaly, proč tento velmi malý počet (ve srovnání s počtem držitelů řádných cestovních pasů nebo držitelů dočasných cestovních pasů vydaných jinými členskými státy) rumunských občanů představuje pro Japonsko problém. Japonsko naopak v zásadě a v souladu s celosvětovým trendem v oblasti zabezpečení cestovních dokladů není nakloněno přiznávat osvobození od vízové povinnosti držitelům nebiometrických pasů bez ohledu na zemi, která je vydala. 13 SEK(2008) 2991 v konečném znění ze dne 2. prosince

6 Japonsko uvedlo, že se od této zásady odchyluje pouze v případech, kdy jsou vydány dočasné nebiometrické pasy v skutečně nouzových situacích (například cestujícím, kteří nejsou s to získat řádné biometrické pasy). Zatímco v Japonsku probíhají o této záležitosti mezirezortní konzultace s cílem možné změny politiky vůči Rumunsku, země by uvítala jakékoli kroky rumunské vlády zaměřené na snížení počtu (nebiometrických) dočasných pasů vydaných celkem (nejen pro osoby, které chtějí cestovat do Japonska). Komise poukázala na to, že počet dočasných cestovních dokladů vydaných Rumunskem mezi lety 2011 a 2013 skutečně výrazně klesl. Vzhledem k různým přístupům k této věci a vzhledem k velmi nízkému počtu Rumunů cestujících do Japonska s takovými pasy, požadovala Komise od obou stran pružnost, aby toto téma mohlo být v dohledné budoucnosti vyřešeno. Je třeba uvést, že členské státy, které k tomuto tématu vystoupily na zasedání Výboru pro vízovou vzájemnost a pozastavení vízové povinnosti dne 21. května 2015, s výjimkou Rumunska, měly za to, že tato věc nespadá do působnosti mechanismu vzájemnosti. v. Spojené státy americké (oznámeno: Bulharskem, Chorvatskem, Kyprem, Polskem a Rumunskem) Během třetího trojstranného jednání dne 23. června 2015 upozornila Komise na obnovené prohlášení EU-USA Posílení transatlantické spolupráce v oblasti práva, svobody a bezpečnosti, které schválilo zasedání komisařů a ministrů spravedlnosti a vnitra EU a USA dne 3. června 2015 a které vyzývá všechny zúčastněné strany, aby pokračovaly v třístranných setkáních s cílem dosáhnout co nejdříve úplné vzájemnosti ve věci bezvízového styku, aniž by tím byl dotčen nezbytný legislativní postup USA. USA zopakovaly své odhodlání dosáhnout tohoto cíle a poukázaly na probíhající dobrou spolupráci s dotčenými členskými státy a na určitý pozitivní vývoj od posledního třístranného setkání. Konkrétně se na jednání Kongresu znovu dostal tzv. JOLT Act 14, který má zvýšit kritérium minimální míry zamítnutých žádostí o vízum z 3 % na 10 %, pokud jsou splněny všechny ostatní požadavky pro program bezvízového styku. Bude-li tento návrh zákona nebo jiného zákona podobného charakteru 15 přijat (což se za současné situace nezdá pravděpodobné, přestože někteří členové Kongresu podporují rozšíření programu bezvízového styku), bude to mít pozitivní dopad na tři nebo čtyři členské státy, u nichž je míra zamítnutých žádostí o vízum nižší než 10 %. Vláda USA podnikla kroky k uklidnění Kongresu, že program bezvízového styku je bezpečný, a současně zdůraznila, že jakékoli dočasné opatření EU by mařilo její úsilí o rozšíření programu bezvízového styku. Určitého pokroku bylo dosaženo v dialozích s jednotlivými zeměmi, zejména co se týče požadavku na spolupráci mezi donucovacími orgány v rámci programu bezvízového styku. Jednání o požadovaných dvoustranných dohodách (o předcházení trestné činnosti a boji proti ní) se dvěma členskými státy by mohla být ukončena do konce tohoto roku. Spolupráci mezi ministerstvy členských států a velvyslanectvími USA hodnotily všechny strany pozitivně. USA nebyly s to poskytnout aktualizované údaje o počtu zamítnutých žádostí o víza; údaje za rok 2015 budou k dispozici až v lednu Podle dostupných údajů se ke 3 % zamítnutých žádostí o vízum blíží jen jeden členský stát (Kypr). I kdyby Kongres zvýšil míru zamítnutých žádostí o víza na 10 %, je nepravděpodobné, že by se všech pět členských států mohlo zapojit do programu bezvízového styku do dubna Kromě zákona JOLT, viz Návrh na změnu 217 zákona o přistěhovalectví a státní příslušnosti (Immigration and Nationality Act) pro účely změny programu bezvízového styku a pro jiné účely (S.1507), který byl zařazen na jednání Senátu ( 6

7 Konečné rozhodnutí o systému ESTA bylo dne 8. června 2015 zveřejněno ve federální sbírce zákonů 16. Z předběžného hodnocení Komise vyplývá, že jedinou větší změnou, kterou přináší konečné rozhodnutí, je, že ministr vnitřní bezpečnosti může zvýšit nebo snížit dobu, po kterou platí cestovní povolení ESTA (aktuálně a obecně jsou to dva roky) pro jednotlivé země nejvýše na tři roky nebo na méně než dva roky. Komise ve svých písemných připomínkách k prozatímnímu konečnému rozhodnutí zaslaných dne 7. října 2010 vyzvala vládu USA, aby prodloužila dobu platnosti ESTA na tři roky pro všechny členské státy. Dne 6. srpna 2015 vyhlásil ministr vnitřní bezpečnosti Johnson 17 vylepšení bezpečnostních aspektů programu bezvízového styku se zvláštním odkazem na provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2178 (2014). Vyhlášení ministra zdůrazňuje tři nové bezpečnostní požadavky : (1) Vyžadované používání elektronických pasů pro všechny cestující do Spojených států ze zemí bez vízové povinnosti, (2) požadované využívání databáze Interpolu s údaji o ztracených a odcizených cestovních pasech na prověřování cestujících překračujících hranice země, jimž byla zrušena vízová povinnost, (3) povolení širšího využívání federálního bezpečnostního doprovodu USA při mezinárodních letech ze zemí, jimž byla zrušena vízová povinnost, do Spojených států. Rovněž v srpnu poskytly USA doplňující informace a zavázaly se nepodnikat jednostranné kroky, nýbrž zahájit jednání se zeměmi EU a se zeměmi zařazenými do programu bezvízového styku o přizpůsobení požadavků skutečné situaci v členských státech. Komise s tímto přístupem souhlasí. Analýza plánovaných opatření a posouzení jejich pravděpodobných dopadů však není předmětem této zprávy. Z pohledu této zprávy, která se zaměřuje na řešení případů neuplatňování vzájemnosti, jsou opatření relevantní, pouze pokud mají vliv na co nejrychlejší dosažení úplné vzájemnosti ve věci bezvízového styku pro pět členských států. To v této fázi není možné posoudit. Obecně lze říci, že zavedení dodatečných požadavků nijak neulehčuje situaci členských států bez ohledu na to, zda jsou kandidáty nebo účastníky programu bezvízového styku. Na druhé straně, a právě to Komise očekává, posílením programu bezvízového styku mohou tato opatření přispět k vytvoření lepšího politického klimatu pro zařazení nových zemí do tohoto programu. Komise při nedávných jednáních s USA zdůraznila, že je důležité zajistit, aby provádění jakéhokoli opatření nebylo na překážku mírumilovnému cestování občanů EU do USA. V této souvislosti bude Komise pozorně sledovat vylepšení bezvízového styku z hlediska bezpečnosti a provádění nového ustanovení o konečném rozhodnutí. b. Posouzení situací, v nichž není uplatňována zásada vízové vzájemnosti se třetími zeměmi a které nebyly oznámeny Jediná nevyřešená otázka v rámci tohoto bodu se týká chorvatských občanů a Barbadosu. Poté, co se Chorvatsko stalo dne 1. července 2013 členem EU, by jeho občané měli mít v souladu s dohodou o zrušení vízové povinnosti mezi EU a Barbadosem možnost pobývat na území Barbadosu po dobu až tří měsíců bez víza. Barbados však nadále povoluje pouze

8 pobyt v délce 28 dnů. V návaznosti na dopis a vysvětlující nótu, jež byly v únoru 2015 zaslány velvyslanectví Barbadosu v Bruselu, požádala Komise prostřednictvím delegace EU v Bridgetownu znovu v červenci 2015 Barbados o povolení tříměsíčního bezvízového pobytu pro chorvatské státní příslušníky. Komise bude udržovat kontakty s barbadoskými orgány, aby se přesvědčila, že dohoda o bezvízovém styku bude co nejdříve řádně provedena. III. Závěry Spolupráce v rámci revidovaného mechanismu vzájemnosti pokračuje. Od přijetí druhé zprávy bylo dosaženo určitého pokroku v následujících oblastech. Austrálie zrušila průjezdná víza pro občany Chorvatska a Rumunska. Komise bude i nadále sledovat zavádění systému evisitor a podporovat spolupráci mezi těmito dvěma členskými státy a australskými orgány, jejímž cílem je zvýšení míry automaticky vydávaných povolení (tzv. autograntů ). Komise vítá, že Brunej přijala rozhodnutí o úplném zrušení vízové povinnosti pro občany všech členských států a zemí přidružených k Schengenu. Komise bude sledovat, jak orgány Bruneje toto rozhodnutí provádějí. Kanada rozšíří po březnu 2016 budoucí systém eta na určité kategorie bulharských a rumunských občanů, což v praxi povede ke zrušení vízové povinnosti pro tyto cestující. Kromě toho dokud rozšíření systému eta nenabude účinku, Kanada rovněž provede další opatření s cílem usnadnit postupy pro tyto kategorie bulharských a rumunských občanů prostřednictvím systému CAN+. Komise tato opatření vítá a doufá, že provádění systému eta přispěje ke zrušení vízové povinnosti pro všechny bulharské a rumunské občany. Komise bude také pozorně sledovat provádění systému eta ve vztahu k ostatním občanům EU, kteří již mohou cestovat do Kanady bez víz. Pokud jde o Japonsko, Komise věří, že zrušení vízové povinnosti, které v současnosti dočasně platí pro rumunské občany do 31. prosince 2015, se změní na trvalé nebo bude alespoň o několik let prodlouženo. Co se týče vízové povinnosti pro držitele rumunských dočasných cestovních pasů, je zřejmé, že obě strany přistupují k této otázce z jiného úhlu. Vzhledem k extrémně nízkému počtu dotčených cestujících a k tomu, že mají možnost obstarat si řádný biometrický pas, Komise vyzývá k pragmatickému přístupu na obou stranách, aby se zabránilo další diskusi o této otázce, která by v praxi neměla být velkým problémem ani pro Rumunsko, ani pro Japonsko. Co se týče USA, cílem legislativních návrhů projednávaných v Kongresu je zvýšit minimální hodnotu kritéria odmítnutých žádostí o víza z 3 % na 10 %. Jejich přijetí by zvýšilo šance tří nebo čtyř členských států na zařazení do programu bezvízového styku. Dne 8. června 2015 bylo ve federální sbírce zákonů zveřejněno konečné rozhodnutí o systému ESTA. Komise bude pečlivě sledovat bezpečnostní vylepšení programu bezvízového styku oznámená dne 6. srpna 2015 a provádění nového ustanovení konečného rozhodnutí. Komise přinejmenším očekává, že provádění všech nových nebo vylepšených opatření nenaruší mírumilovné cestování občanů EU; ve skutečnosti by flexibilitu, kterou poskytuje konečné rozhodnutí na vydávání ESTA na tři roky, měli využít občané členských států EU a zemí přidružených k Schengenské úmluvě. Intenzivní a strukturovaná spolupráce navázaná v rámci revidovaného mechanismu vzájemnosti a zejména třístranná setkání poskytují dobrou příležitost pro výměnu informací. Přispívá to také k lepšímu pochopení vzájemných politik a k stanovení opatření a nových 8

9 forem spolupráce, které by mohly rychleji vést ke snížení počtu případů neuplatňování zásady vzájemnosti. Komise však poznamenává, že tyto diskuse a výměny už narazily na hranice svých možností. V nejdůležitějších zbývajících případech mají třetí země za to, že členské státy nesplňují objektivní kritéria pro zrušení vízové povinnosti stanovená jednostranně v právních předpisech (USA) nebo v politickém rámci (Kanada). V této fázi se Komise nedomnívá, že pozastavení zrušení vízové povinnosti pro některé kategorie občanů těchto třetích zemí by vedlo ke změně jejich právního či politického rámce, která by zajistila úplnou vzájemnost ve věci bezvízového styku. Žádný dotčený členský stát navíc nepožádal Komisi, aby pozastavila zrušení vízové povinnosti. V nadcházejících měsících by všechny strany měly zvýšit úsilí s cílem dosáhnout hmatatelného a konkrétního pokroku. Podle hodnocení Komise je však nepravděpodobné, že do dubna 2016 budou vyřešeny všechny případy neuplatňování zásady vzájemnosti, které se týkají Kanady a USA. Komise je i nadále odhodlána spolupracovat s členskými státy a zainteresovanými třetími zeměmi s cílem dosáhnout co nejdříve úplné vzájemnosti ve věci bezvízového styku. 9