Trest domácího vězení, jeho výkon a kontrola Bakalářská práce

Transkript

1 obor: Teorie a praxe přípravného řízení trestního Hana Chlupová Trest domácího vězení, jeho výkon a kontrola Bakalářská práce BRNO 2013

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Trest domácího vězení, jeho výkon a kontrola zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem k sepsání této práce použila, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu zdrojů a použité literatury. V Lovčicích dne

3 Poděkování Děkuji doc. JUDr. Věře Kalvodové, Dr. za čas, který věnovala mé bakalářské práci a za rady k jejímu zpracování, které mi jako vedoucí bakalářské práce poskytla. 3

4 OBSAH: ÚVOD ALTERNATIVNÍ ŘEŠENÍ TRESTNÍCH VĚCÍ Restorativní justice Zapojení EU, OSN a Rady Evropy Systém alternativních opatření Alternativní tresty Alternativy k potrestání Odklony DOMÁCÍ VĚZENÍ Podstata trestu domácího vězení Podmínky pro uloţení trestu domácího vězení Obsah trestu domácího vězení Přeměna trestu domácího vězení VÝKON TRESTU DOMÁCÍHO VĚZENÍ Nařízení výkonu trestu domácího vězení Odklad, přerušení a změna trestu domácího vězení KONTROLA TRESTU DOMÁCÍHO VĚZENÍ Probační a mediační sluţba Zapojení PMS do výkonu trestu domácího vězení Elektronická kontrola odsouzených DOMÁCÍ VĚZENÍ VE VZTAHU K MLADISTVÝM ZAHRANIČNÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA TRESTU DOMÁCÍHO VĚZENÍ ZÁVĚR POUŢITÁ LITERATURA A ZDROJE SHRNUTÍ (SUMMARY) SEZNAM KLÍČOVÝCH SLOV (KEYWORDS) PŘÍLOHY

5 ÚVOD Vývojem trestní politiky se v současné době dostává do popředí pojetí restorativní justice, které je spojeno s alternativním řešením trestních věcí. Důvodem pro stále častější aplikaci alternativních trestů jsou přeplněné věznice a úspora nákladů spojených s výkonem trestu odnětí svobody. Proto také došlo přijetím nového trestního zákoníku účinného od k implementaci nového alternativního trestu, a to trestu domácího vězení. Tento trest je hlavní alternativou k trestu odnětí svobody. V bakalářské práci na téma Trest domácího vězení, jeho výkon a kontrola je v 1. kapitole uvedena charakteristika alternativního trestání. Těţištěm práce je rozbor právní úpravy trestu domácího vězení de lege lata, kdy je kladen důraz na problematické aspekty tohoto trestu, které jsou spojeny s jeho výkonem a kontrolou. Krátce je představen trest domácího vězení v souvislosti s mladistvými. Nakonec nechybí srovnání se zahraniční právní úpravou. Cílem práce je tedy vyloţit, v čem spočívá trest domácího vězení, jaká je jeho zákonná úprava v českém právním řádu a jak probíhá jeho výkon a kontrola. V závěru práce jsou uvedeny změny zákonné úpravy trestu domácího vězení od jeho zavedení, včetně zhodnocení jeho výhod a nedostatků, které souvisejí s náměty de lege ferenda. Vzhledem k tomu, ţe pracuji na pozici vyšší soudní úřednice u Okresního soudu v Hodoníně, částečně i na trestním úseku, obohatila jsem práci o praktické příklady soudních rozhodnutí spojených s trestem domácího vězení včetně statistiky získané z informačního systému Okresního soudu v Hodoníně. 5

6 1 ALTERNATIVNÍ ŘEŠENÍ TRESTNÍCH VĚCÍ Ve druhé polovině 20. let se na základě převratných politicko-ekonomických změn dostává do popředí hledání nových forem spravedlnosti, které by nahradili nebo doplnily tradiční sankční politiku. Vzniká tak prostor pro uplatnění alternativního řešení trestních věcí, které lze charakterizovat jako specifické postupy oproti standardnímu trestnímu řízení. Jejich hlavním cílem je individualizace trestního postihu, pozitivní motivace pachatele k ţivotu v souladu se zákonem, zapojení poškozeného do řešení trestních věcí, odbřemenění soudů a orgánů činných v trestním řízení, sníţení přeplněnosti věznic a účinná prevence kriminality. 1 Důvodem pro vyhledávání a častější uplatňování alternativního řešení trestních věcí jsou v neposlední řádě negativní faktory spojené s výkonem nepodmíněného trestu odnětí svobody. Nepodmíněný trest odnětí svobody na jedné straně sice zabraňuje pachateli v páchání další trestné činnosti, ale na straně druhé má minimální výchovný účinek. Umístěním do věznice je odsouzený izolován a vytrţen z jeho přirozeného sociálního prostředí, kdy dochází k přetrhání pozitivních sociálních vazeb a nepřirozené prostředí věznice můţe mít mnohdy negativní vliv na osobnost odsouzeného. Pachatel pak můţe navazovat kontakty s ostatními spoluvězni a spíše se od nich něčeho přiučit. Uplatněním alternativní sankce jsou zmíněné negativní jevy eliminovány a pachateli je ponechána moţnost vykonat trest na svobodě. Nespornou výhodou je ekonomická stránka věci, kdy pachatel ponechaný na svobodě je schopen lépe nahradit poškozenému způsobenou újmu a nezatěţuje státní rozpočet dalšími náklady spojenými s výkonem trestu ve věznici. 2 V současné době je dle týdenního statistického hlášení Generálního ředitelství Vězeňské sluţby ČR ke dni umístěno jen ve výkonu trestu odsouzených a dalších osob se nachází ve vazbě. 3 Kdyţ uváţíme výši celkových nákladů, které je stát nucen vynaloţit a která je uvězněnými osobami kompenzována pouze minimálně, jedná se o nemalou sumu, která by mohla být jistě vyuţita jiným vhodným způsobem. 1 SOTOLÁŘ, A., PÚRY, F., ŠÁMAL, P. Alternativní řešení trestních věcí v praxi.praha: C.H. Beck, s., ISBN ŠČERBA, F. Alternativní tresty a opatření v nové právní úpravě.praha: Leges, 2011, 416 s. ISBN , s Týdenní statistické hlášení o stavu vězněných osob [online]. vscr.cz, [citováno ]. Dostupné z: 6

7 1.1 Restorativní justice Princip restorativní justice, z něhoţ právě vychází alternativní trestání, je zaloţen na konfliktu mezi pachatelem a obětí trestného činu, kdy hlavním smyslem je zabývat se otázkou, jak a komu byla trestným činem způsobena újma a jak by tato újma měla být pachatelem napravena. Je velmi důleţité, aby se na nápravě vztahů porušených způsobeným trestným činem aktivně podíleli všichni dotčení. Účelem by mělo být hlavně zpětné začlenění pachatele do společnosti, kdy tento by měl nejdříve plně porozumět svému jednání a uvědomit si jeho důsledky a tím také předejít moţné recidivě. Dále je usilováno o nápravu škody způsobené trestným činem, kdy pachatel má moţnost nahradit poškozenému vzniklou újmu, kdy odsouzením k nepodmíněnému trestu odnětí svobody je takové odčinění značně ztíţeno. Je však nutné posuzovat moţnost nápravy pachatele zcela individuálně, neboť vţdy nelze upustit od uloţení nepodmíněného trestu, a to zejména v případě zvlášť závaţných zločinů. Oproti tomu tradiční retributivní justice klade důraz právě na postih pachatele za trestný čin, kdy spravedlnosti je dosaţeno aţ uloţením adekvátního trestu. Restorativní justice tak působí vedle klasické retributivní justice nebo ji vhodným způsobem doplňuje. 4 Při prosazování spravedlnosti je tedy nutné najít jistou symbiózu těchto principů. Na vývoj restorativní justice má jistě vliv také právo mezinárodní, které se snaţí o to, aby státy do svých právních řádů zakotvily více alternativních trestů a přístupů. V této souvislosti pak přistoupila Organizace spojených národů k vytvoření Komise pro prevenci kriminality a trestního soudnictví (Commission on Crime Prevention and Criminal Justice), která vytvořila rezoluci zabývající se touto problematikou a uplatňováním obnovující justice v členských státech. Postupné pronikání prvků restorativní justice se v českém právním řádu projevilo především zavedením institutu podmíněného odsouzení, obecně prospěšných prací, peněţitého trestu, domácího vězení, zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, dále moţnost narovnání a podmíněného zastavení trestního stíhání a upuštění od potrestání. 5 4 SOTOLÁŘ, A., PÚRY, F., ŠÁMAL, P op.cit., s FRYŠTÁK, M., ŽATECKÁ E., Princip restorativní justice v novém trestním zákoníku. In Days of public law [ online] Masarykova univerzita [cit ] Dostupné z 7

8 1.2 Zapojení EU, OSN a Rady Evropy Česká republika je členem mezinárodních organizací, které se rovněţ zabývají trestněprávními alternativami v rámci mezinárodního práva. Mezi nejvýznamnější patří Organizace spojených národů (dále OSN) a Rada Evropy. OSN je nástupkyní Společnosti národů, která vznikla průběhu první světové války na podporu mezinárodní spolupráce a dosaţení míru a bezpečnosti. Cíle OSN určené v Chartě OSN, která je členskými státy ratifikována jsou: udrţovat mezinárodní mír a bezpečnost; rozvíjet mezi národy přátelské vztahy zaloţené na respektování zásad rovnoprávnosti a práva na sebeurčení národů; spolupracovat při řešení mezinárodních ekonomických, sociálních, kulturních a humanitárních otázek a podpoře základních lidských práv a svobod; být centrem pro koordinaci kroků, které národy podnikají v zájmu dosaţení těchto společných cílů. 6 OSN se v rámci mezinárodní podpory základních lidských práv a svobod zabývala i tím, jak má probíhat výkon trestů s ohledem na zachování míry základních lidských práv. V souvislosti s alternativními tresty byla v roce 1990 přijata tzv. Tokijská pravidla, která obsahují seznam alternativních opatření při ukládání trestů a podmínky jejich aplikace. OSN taktéţ vyzvala všechny členské země, aby tato pravidla implementovaly do svých právních řádů se zřetelem na zajištění práv pachatelů, obětí a společenských zájmů společnosti. Dalšími dokumenty, které OSN v oblasti alternativ k uvěznění vydala jsou Deklarace principů spravedlnosti pro oběti trestných činů a zneužití moci a Základní principy používání programů restorativní justice v trestních věcech. 7 6 O OSN *online+ *cit Dostupné z: 7 Příručka základních principů a slibné praxe v oblasti alternativních opatření k uvěznění, Institut pro Kriminologii a sociální prevenci *online *cit Dostupné z: 8

9 Rada Evropy je mezivládní organizací, která má v současné době 47 členů. Mezi její hlavní cíle patří : chránit lidská práva, pluralitní demokracii a právní stát; posilovat vědomí evropské kulturní identity a mnohotvárnosti a podporovat její rozvoj; hledat řešení problémů evropské společnosti (menšiny, xenofobie, nesnášenlivost, ochrana ţivotního prostředí, bioetika, AIDS, drogy, organizovaný zločin atd.); pomáhat udrţet demokratickou stabilitu v Evropě prostřednictvím podpory politických, legislativních a ústavních reforem. 8 V rámci ochrany lidských práv se taktéţ věnovala alternativním způsobům trestání a v roce 1976 přijala Rezoluci č. (76)10 o některých alternativních opatření k trestu odnětí svobody a roku 1992 Doporučení č. R(92)16 k Evropským pravidlům v oblasti komunitárních sankcí a opatření. Se vstupem České republiky do Evropské unie (dále EU) můţeme hovořit o tzv. evropeizaci trestního práva. Jedná se o proces ovlivňování trestního práva členských států EU právními normami komunitárního práva. Tento proces spočívá na mezinárodní spolupráci v trestních věcech, ochraně základních práv a svobod a evropském právu. 9 Moţnosti justiční spolupráce v trestních věcech jsou definovány v rámci Evropské unie různými dokumenty jako jsou mezinárodní úmluvy, rámcová rozhodnutí nebo opatření. Hlavním cílem je dosáhnout spolupráce při ochraně zájmů Evropské unie zejména v souvislosti s hospodářskou kriminalitou a organizovaným zločinem. Za tímto účelem byly zaloţeny i evropské instituce jako Eurojust, jehoţ náplní je zlepšení soudní spolupráce mezi členskými státy, nebo Europol, evropský policejní úřad. 10 Doposud však nebylo trestní právo natolik sjednoceno, aby mohlo upravovat i další oblasti, a tak zůstává i alternativní trestání v působnosti jednotlivých členských zemí. 8 Rada Evropy *online+ *cit Dostupné z: 9 KRATOCHVÍL, V. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. 2. vydání. Praha: C.H.Beck, 2012, 961 s. ISBN , s NOVOTNÁ, J. O justiční spolupráci v trestních věcech ve sjednocené Evropě, o styčných plochách justiční a policejní spolupráce a o tom, jak využít příležitostí. Trestněprávní revue, 2004, č. 8, s

10 1.3 Systém alternativních opatření Systém alternativních opatřeních lze vymezit jako souhrn institutů, jejichţ základním účelem je nahrazení trestu odnětí svobody. Aktivity směřující k alternativnímu řešení trestních věcí probíhají u nás ve dvou rovinách, a to jak v rámci trestního práva, tak i v prostředí, které není právem regulováno, v němţ však lze podle platné právní úpravy docílit řešení, které má dopad v trestněprávní oblasti. 11 Jedná se tedy o určité postupy a principy, které nejsou spojeny s trestem odnětí svobody. Trestněprávní alternativy dělíme na 12 : I. alternativy v oblasti trestního práva 1) podle trestního práva hmotného alternativní tresty - viz kap alternativy k potrestání viz kap ) podle trestního práva procesního odklony v trestním řízení viz kap II. alternativní postupy směřující k řešení trestních věcí realizované mimo systém trestního práva mediace specifická mimotrestní metoda zprostředkování za účelem řešení sporu mezi obviněným a poškozeným v souvislosti s trestním řízením. Lze ji provádět pouze se souhlasem obviněného a poškozeného prostřednictvím probační a mediační sluţby Alternativní tresty V celosvětovém vývoji se prosazuje úsilí o širší vyuţívání trestů nespojených s odnětím svobody a jeho postupné nahrazování alternativami. Předpokladem je, ţe většina pachatelů je méně narušena a lze tak očekávat, ţe by se jejich izolace a vytrţení z přirozeného sociálního prostředí měla spíše negativní důsledky. Pachateli je tak dán určitý projev důvěry, kdy je ponechán na svobodě, není odtrţen od rodiny a přátel a můţe dál vykonávat své zaměstnání SOTOLÁŘ, A., PÚRY, F., ŠÁMAL, P op.cit., s KRATOCHVÍL, V. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. 2. vydání. Praha: C.H.Beck, 2012, 961 s. ISBN , s SOTOLÁŘ, A., PÚRY, F., ŠÁMAL, P op.cit., s

11 Alternativní tresty jsou v jisté míře základní kategorií alternativních opatření, která je zaloţena na odsouzení pachatele, t.j. vynesení výroku o vině a uloţení trestu. V širším pojetí lze alternativní tresty vymezit jako všechny tresty nespojené s odnětím svobody. Do této skupiny by pak patřily všechny tresty uvedené v 52 trestního zákoníku (dále TrZ) 14 s výjimkou nepodmíněného trestu odnětí svobody. V uţším pojetí však alternativní tresty vymezujeme podle jejich hlavního účelu, kterým je náhrada za nepodmíněný trest odnětí svobody. 15 Do této kategorie pak spadá pouze: Domácí vězení - 60 TrZ Obecně prospěšné práce TrZ Peněţitý trest TrZ (výjimka pokud je ukládán dle 67 odst. 2 písm. b) TrZ ) Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody TrZ Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem TrZ Tyto tresty nelze uloţit vedle nepodmíněného trestu odnětí svobody. Dalšími alternativními tresty jsou : Propadnutí majetku - 66 TrZ Propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty TrZ Zákaz činnosti TrZ Zákaz pobytu - 75 TrZ Zákaz vstupu na sportovní, kulturní a společenské akce TrZ Vyhoštění - 80 TrZ Tyto tresty mají alternativní povahu lze je uloţit jak samostatně, tak vedle nepodmíněného trestu odnětí svobody Alternativy k potrestání Alternativy k potrestání jsou specifickou kategorii alternativních opatření, která je zaloţena na tom, ţe soud pachatele uzná vinným ze spáchání trestného činu, ale neuloţí mu trest. Jde o jakýsi mezistupeň mezi procesními alternativami a alternativními tresty. 14 zákon č. 40/2009 Sb. trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 15 ŠČERBA, F op.cit., s.31 11

12 Trestní řízení proběhne celé, je vyslovena vina, ale nenastoupí trestněprávní reakce v podobě uloţení trestu. Řadíme sem 16 : Upuštění od potrestání TZ Podmíněné upuštění od potrestání s dohledem - 48 TZ V praxi je těchto alternativ vyuţíváno zejména u mladistvých pachatelů, jímţ jako trest ve většině poslouţí samotné projednání věci před soudem Odklony Jsou procesní alternativy ke standardnímu trestnímu řízení. Postata těchto institutů spočívá v tom, ţe trestní věc je vyřízena jinak neţ obvyklým způsobem, t.j. vynesením rozsudku. Nejčastěji se trestní stíhání zastavuje. Pachateli není uloţen trest, ale jsou mu určeny různé povinnosti nebo omezení. V případě, ţe je nesplní, můţe být pokračováno v trestním stíhání. 17 Mezi odklony patří např. Podmíněné zastavení trestního stíhání tr. řádu Narovnání tr. řádu Podmíněné odloţení podání návrhu na potrestání g, h tr. řádu 16 ŠČERBA, F op.cit., s JELÍNEK, J. a kol. Trestní právo procesní. 1. vydání. Praha: Leges, s. ISBN

13 2 DOMÁCÍ VĚZENÍ Zavedením trestu domácího vězení do nového trestního zákoníku 18 získává koncepce restorativní justice u nás konkrétnější podobu. Poţadavek na zachování sociálních a rodinných vazeb pachatele a jeho integrace v přirozeném sociálním prostředí, kde můţe být ekonomicky činným a tím tak snáze nahradit škodu způsobenou trestným činem vyústil k zavedení další alternativy zejména nepodmíněného trestu odnětí svobody. Nelze také přehlédnout skutečnost, ţe trest domácího vězení je podstatně levnější sankcí ve srovnání s náklady na výkon trestu odnětí svobody. 19 Přesto však není domácí vězení zcela novým institutem v našem právním řádu. Jako alternativa vězení prvního stupně byl jiţ součástí zákona č. 117/1852 ř.z. o zločinech, přečinech a přestupcích, účinného aţ do roku Bylo moţno je uloţit v případě, ţe trestanec byl člověk bez úhonné pověsti a kdyby, jsa vzdálen ze svého příbytku, nemohl si hleděti svého úřadu, svého obchodu nebo svého výdělku. 20 Výkon trestu byl prováděn dvěma způsoby. Buď odsouzený slíbil, ţe se pod ţádnou záminkou nevzdálí ze svého obydlí, anebo byla k jeho obydlí postavena stráţ. V případě nedodrţení podmínek výkonu trestu, musel pachatel zbytek trestu vykonat ve věznici. 21 Trest domácího vězení má svůj původ v USA, kde začal být uţíván jiţ v 80. letech 20. století. Důraz byl kladen spíše na potrestání pachatele a jeho omezení neţ na jeho nápravu. Krátce po jeho zavedení se začal pouţívat systém elektronického sledování odsouzených. V USA je elektronický monitoring uplatňován jako tzv. back end typ domácího vězení, kdy je odsouzený sledován po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, kdy účelem je sníţit pravděpodobnost recidivy. V Evropě začalo být elektronicky monitorované domácí vězení zaváděno později, přičemţ evropský přístup byl značně odlišný. Především byl kladen větší důraz na nápravnou funkci trestu, jenţ je spojována s různě účinnými rehabilitačními programy zaměřenými na osobnost pachatele. Ze zemí Evropské unie se domácí vězení spojené s elektronickým sledováním v určité formě uplatňuje ve Velké Británii, Francii, Belgii, Nizozemí a Švédsku zákon č. 40/2009 Sb. trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 19 ŠČERBA, F op.cit., s KRATOCHVÍL, V. a kol op.cit., s ŠTEFÁNIK, O. Domácí vězení v minulosti a v současnosti *online *cit Dostupné z: _.pdf 22 Zkušenosti ze zahraničí [online *cit Dostupné z: 13

14 2.1 Podstata trestu domácího vězení Samotná podstata trestu, doba jeho výkonu a podmínky pro jeho uloţení jsou upraveny v trestním zákoníku v 60. Z hlediska svého hierarchického zařazení ve výčtu trestů ( 52 odst. 1 TrZ), jejichţ uloţení přichází v úvahu za spáchané trestné činy je na druhém místě, a to hned za trestem odnětí svobody. Z důvodové zprávy k trestnímu zákoníku vyplývá, ţe trest domácího vězení je koncipován jako přímá alternativa trestu odnětí svobody, jehoţ hlavní přínos spočívá v zachování rodinných a pracovních vazeb a ušetření prostředků spojených s výkonem odnětí svobody. Obsahem trestu domácího vězení je povinnost pachatele zdrţovat se v určeném obydlí nebo jeho části v době stanovené soudem. Výjimkou jsou důleţité důvody, z.j. výkon zaměstnání nebo povolání, poskytnutí zdravotní péče atd. 23 Demonstrativním výčtem jsou stanovena kritéria (pracovní doba odsouzeného, péče o nezletilé děti, čas potřebný k cestě do zaměstnání a vyřizování nutných rodinných a osobních záleţitosti), ke kterým soud přihlíţí při stanovení časového období, kdy je odsouzený povinen zdrţovat se v pracovních dnech, ve dnech pracovního volna a pracovního klidu v určeném obydlí nebo jeho části. Soud můţe odsouzenému povolit i navštěvování pravidelných bohosluţeb nebo náboţenských shromáţdění i ve dnech pracovního klidu a pracovního volna. 24 Je zřejmé, ţe touto sankcí je značně omezena svoboda pohybu zakotvená Ústavou, i přesto je však takto způsobená újma mnohonásobně niţší, neţ jakou by pro odsouzeného znamenal výkon trestu odnětí svobody. Reálně hrozící moţnost přeměny trestu domácího vězení v trest odnětí svobody v délce aţ dvou let zakotvená v 61 trestního zákoníku je dostatečným varováním před nedodrţováním stanovených podmínek domácího vězení ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník, 2. vydání, Praha: C.H.Beck, 2012, 3614 s. ISBN , s KRATOCHVÍL, V. a kol op.cit., s ŠÁMAL, P op. cit., s

15 2.2 Podmínky pro uloţení trestu domácího vězení Soud můţe uloţit trest domácího vězení aţ na dvě léta, odsuzuje li pachatele za přečin při splnění dvou kumulativních podmínek, a to, jestliţe vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele, lze mít důvodně za to, že postačí uložení tohoto trestu, a to popřípadě i vedle jiného trestu a současně pachatel dá písemný slib, že se ve stanovené době bude zdržovat v obydlí na určené adrese a při výkonu kontroly poskytne veškerou potřebnou součinnost. 26 Jako samostatný trest může být trest domácího vězení uložen, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba. 27 Především je vymezen okruh pachatelů, jimţ lze tento trest uloţit, a to výhradně na pachatele přečinů. Přečiny jsou dle 14 TrZ všechny nedbalostní trestné činy a ty úmyslné trestné činy, u nichţ horní hranice sazby trestu odnětí svobody nepřevyšuje pět let. Další podmínkou je, ţe uloţení trestu domácího vězení postačí s ohledem na povahu a závaţnost spáchaného přečinu. Obecná kritéria určující povahu a závaţnost trestného činu pro stanovení druhu trestu a jeho výměry uvedená v 39 odst. 2 TrZ jsou zejména význam chráněného zájmu, který byl trestným činem dotčen, způsob provedení činu a jeho následky, okolnosti, za kterých byl čin spáchán, osoba pachatele, míra jeho zavinění, jeho pohnutka, záměr nebo cíl. Povaha přečinu můţe vylučovat uloţení domácího vězení typicky u deliktů páchaných v domácím prostředí jako např. domácí násilí nebo internetové podvody. Co se týče závaţnosti spáchaného přečinu bude se jistě jednat o případy méně společensky škodlivé jako např. maření úředního rozhodnutí, zanedbání povinné výţivy, trestné činy v dopravě nebo drobné krádeţe. Pokud jde o poměry a osobu pachatele, je nutné zabývat se zejména současnou majetkovou, sociální, rodinnou a pracovní situací pachatele, kdy např. situace, kdy pachatel nemá zajištěno stálé bydliště anebo má bydliště v obydlí s více osobami, které by na něj mohly mít v průběhu výkonu trestu negativní vliv, by neumoţňovaly trest domácího vězení aplikovat a následně řádně vykonat. 28 Z tohoto hlediska soud vychází také při rozhodování, zda je uloţení samostatného trestu domácího vězení dostačující, či zda je potřebné uloţit ještě další trest. Vyloučeno je uloţení trestu domácího vězení vedle trestu odnětí svobody, obecně prospěšných prací a z povahy věci zřejmě i vyhoštění. Avšak v úvahu přichází uloţení odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb. trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb. trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 28 ŠČERBA, F op.cit., s

16 některého majetkového trestu, zákaz činnosti a zákaz pobytu. Na základě hodnocení všech hledisek by měl soud dospět k závěru, ţe uloţení trestu domácího vězení postačuje k potrestání pachatele a je jím dostatečně zaručena ochrana společnosti. 29 Další podmínka pro uloţení trestu domácího vězení spočívá v tom, ţe pachatel dá písemný slib, ţe se ve stanovené době bude zdrţovat v obydlí na určené adrese a při výkonu kontroly poskytne veškerou potřebnou součinnost. Touto podmínkou bylo dosaţeno toho, ţe trest domácího vězení je jediným trestem, který není moţné pachateli uloţit proti jeho vůli, neboť k jeho uloţení je nutný dobrovolný souhlas. Pachatel má právo uvést v souvislosti se slibem rozhodné skutečnosti, na jejichţ základě můţe soud získat dostatečné podklady k rozhodnutí, zda vůbec můţe být pachateli trest domácího vězení uloţen a za jakých podmínek. Poskytnutí součinnosti spočívá zejména v umoţnění kontroly odsouzeného v místě a době výkonu tohoto trestu probačním úředníkem, také umoţnění vstupu do obydlí odsouzeného, za účelem samotné kontrolní návštěvy nebo pro elektronický monitoring. 30 Po novele č. 330/2011 Sb. je neposkytnutí součinnosti při kontrole tohoto trestu jedním z důvodu pro jeho přeměnu na trest odnětí svobody. 31 Praktická podoba tohoto slibu je přílohou č. 1 této práce. Délka trestu odnětí svobody je zákonem stanovena aţ na 2 léta. Dolní hranice trestní sazby není vymezena. Soud tak můţe uloţit domácí vězení i na výrazně kratší dobu. V zahraničí, kde byl trest domácího vězení uzákoněn, se ukládá spíše v řádu měsíců. 32 Oproti tomu česká právní úprava poskytuje soudu široké moţnosti pro vymezení rozsahu domácího vězení, kdy v konečném důsledku je moţné uloţit domácí vězení v podobě tzv. víkendového trestu. Odsouzenému pachateli by soud určil s ohledem na jeho specifické zaměstnání, rodinné či jiné poměry, aby se zdrţoval v určeném obydlí nebo jeho části jen ve dnech pracovního klidu a pracovního volna, anebo i jiných několika dnech v týdnu. 33 Je tedy zcela na zváţení soudu jakou délku trestu odsouzenému uloţí. S ohledem na zahraniční praxi a na způsob výkonu kontroly trestu domácího vězení u nás lze předpokládat, ţe ukládání trestu v horní polovině této trestní sazby bude spíše výjimečné. Jako určité potvrzení tohoto předpokladu mohu uvést rozhodování u Okresního soudu v Hodoníně, kdy následující graf znázorňuje, v jaké délce s ohledem na počet uloţených trestů byl trest domácího vězení ukládán. Současně je nutno uvést, ţe 29 ŠÁMAL, P op. cit., s Vyhláška č. 456/2009 Sb., o kontrole výkonu trestu domácího vězení 31 ŠČERBA, F. Trest domácího vězení po novele č.330/2011 Sb. Trestněprávní revue, 2012, č. 1, s KRÁL, v. Domácí vězení další alternativní trest? Trestněprávní revue, 2007, č. 8, s ŠÁMAL, P op. cit., s

17 v případě uloţeného 15ti měsíčního trestu domácího vězení se jednalo o trest souhrnný, který nahrazoval původní 12ti měsíční trest. Z uvedeného grafu tedy vyplývá, ţe z celkové počtu 15 uloţených trestů domácího vězení byl tento trest ukládán nejčasteji v délce 6 měsíců. Celkový počet uloţených trestů není vysoký, neboť soudci uvedeného soudu tento druh alternativního trestu neukládali s ohledem na stav ve středisku Probační a mediační sluţby v Hodoníně. Byl zde nízký počet probačních úředníků a pracovníci ani nebyli schopni trest domácího vězení efektivně kontrolovat, neboť nedisponovali sluţebním vozidlem. Počet uloţených trestů domácího vězení se však začal výrazně zvyšovat v roce 2012 poté, co se začaly mnoţit zprávy o předpokládaném zavedení elektronického sledování odsouzených. Počet uloţených trestů u Okresního soudu v Hodoníně v jednotlivých letech od zavedení trestu domácího vězení do trestního zákoníku znázorňuje následující graf. 17

18 Taktéţ předpoklad, ţe trest domácího vězení bude ukládán spíše za případy méně škodlivé, se potvrdil. Počet trestů a konkrétní trestné činy, za které byl trest domácího vězení uloţen u Okresního soudu v Hodoníně, je znázorněn na následujícím grafu. Lze z něj tedy vyčíst, ţe u Okresního soudu v Hodoníně byl z celkového počtu 15 uloţených trestů domácího vězení ukládán tento trest nejčastěji (5x) za trestný čin krádeţe a dále za trestné činy zanedbání povinné výţivy a maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. 18

19 2.3 Obsah trestu domácího vězení Zákonné vymezení obsahu trestu domácího vězení spočívá v povinnosti odsouzeného zdrţovat se po dobu výkonu tohoto trestu v určeném obydlí nebo jeho části v soudem stanoveném časovém období, nebrání-li mu v tom důleţité důvody. Obydlím se rozumí dům, byt nebo jiná prostora sloužící k bydlení a příslušenství k nim náležející. 34 Toto obydlí jako místo výkonu trestu se nemusí nutně nacházet v místě trvalého pobytu odsouzeného. Místo výkonu trestu soud specifikuje aţ při nařízení výkonu trestu s přihlédnutím k jeho osobním a rodinným poměrům, k místu výkonu zaměstnání a k moţnostem dopravy do zaměstnání. 35 K účelu prověření bytové situace pachatele, by měl soud vyuţít probačního úředníka, kterého můţe poţádat o tzv. předběžné šetření v místě, kde by měl odsouzený trest domácího vězení vykonávat. Odpůrci trestu domácího vězení řeší v souvislosti se stanovením místa výkonu trestu moţný zásah do ochrany osobní svobody pachatele, ale i dalších osob obývajících stejné obydlí. 36 Ochranu nedotknutelnosti obydlí dle čl. 12 LZPS 37 zákonodárce vyřešil obligatorním souhlasem odsouzeného s uloţením trestu domácího vězení. Je tedy namístě zváţit, zda by nebylo vhodné dopředu zajistit i vyjádření a souhlas spolubydlících osob k uloţení trestu domácího vězení. Dalším problémem by mohl být i neoprávněný zásah do soukromého a rodinného ţivota dle čl. 10 odst. 2 LZPS, 38 který by spočíval zejména v kontrolách probačního úředníka v obydlí odsouzeného. Částečné řešení by byla instalace a údrţba technického zařízení pro elektronický monitoring, která by se dala povaţovat za přiměřený zásah do soukromého a rodinného ţivota. 39 Zákon demonstrativně uvádí jako důleţité důvody bránící v řádném výkonu trestu z.j. výkon zaměstnání nebo povolání a poskytnutí zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení v důsledku onemocnění nebo úrazu odsouzeného. Jedná se tedy o situace nahodilé, které nemohou být známy v době, kdy soud o trestu rozhoduje. 40 Vymezení rozsahu a konkrétního času, kdy se má odsouzený zdrţovat v obydlí nebo v jeho části, v pracovních dnech, ve dnech pracovního klidu a pracovního volna, závisí hlavně na rozsahu pracovních povinností odsouzeného, jeho pracovní době a zákon č. 40/2009 Sb. trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 35 ŠČERBA, F op.cit., s KRAHL, M. Elektronicky hlídané domácí vězení. Právní rozhledy, 1998, č. 5, s Čl. 12 LZPS:,,Obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí. 38 Čl. 10 odst. 2 LZPS:,,Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života. 39 ŠČERBA, F op.cit., s ŠÁMAL, P op. cit., s

20 k času potřebnému k cestě do zaměstnání, dále také na rodinné situaci, týkající se péče o nezletilé děti a k vyřizování nutných osobních a rodinných záleţitostí. 41 Dále také soud přihlíţí k uloţeným omezením nebo povinnostem, jakoţ i k náboţenské víře pachatele, kdy je moţné odsouzenému povolit navštěvování pravidelných bohosluţeb i ve dnech pracovního klidu. 42 Tato úprava byla zavedena novelou trestního zákona (č. 330/2011 Sb.), která nahradila původní znění 60 odst. 3 TZ hovořící o tom, ţe pokud soud nestanovil jinak, musel se odsouzený v pracovních dnech zdrţovat v určeném obydlí od do hodin. Soud měl tedy na výběr, zda vyuţije tuto stanovenou dobu nebo upraví časový rozsah této povinnosti jinak. V praxi se však tato specifikace doby stala příliš návodnou a soudy nevyuţívaly moţnosti vymezit tuto dobu odlišně. Proto bylo přistoupeno k novelizaci tohoto ustanovení. 43 Stále však není trest dostatečně určitý, neboť jediným omezením pro ukládání trestu jsou obecné zásady, 44 kdy na jejich základě nelze uloţit trest jen v nějakém extrémním rozsahu. Bylo by tedy v zájmu věci, kdyby zákon určoval hranice doby, např. stanovením denního či týdenního počtu hodin, kdy by se musel pachatel zdrţovat v určeném obydlí. 45 Současně s trestem můţe soud uloţit pachateli na dobu výkonu tohoto trestu přiměřená omezení nebo přiměřené povinnosti dle 48 odst. 4 TrZ směřující k tomu, aby vedl řádný ţivot, např. zdrţet se poţívání alkoholických nápojů nebo jiných návykových látek, podrobit se léčení závislosti na alkoholu a na návykových látkách, atd. Vzhledem k pravomoci soudu uloţit taková omezení nebo povinnosti je vhodné, ţe soud můţe disponovat s časovými hranicemi a tím tak přizpůsobit výkon trestu individuálním potřebám a povinnostem odsouzeného. Pachateli je téţ uloţeno, aby podle svých sil nahradil škodu nebo odčinil nemajetkovou újmu, kterou trestným činem způsobil, nebo aby vydal bezdůvodné obohacení získané trestným činem. 46 Uloţením trestu domácího vězení je právě tato povinnost k náhradě škody snáze splnitelná, neboť odsouzenému je dána moţnost vykonávat své zaměstnání. Příkladem, jak můţe v praxi vypadat rozhodnutí o uloţení trestu domácího vězení je rozsudek, který je přílohou č. 2 této práce. 41 ŠČERBA, F. Trest domácího vězení po novele č.330/2011 Sb. Trestněprávní revue, 2012, č. 1, s ŠÁMAL, P op. cit., s Důvodová zpráva k novele č. 330/2011 Sb. Sněmovní tisk 297/1 Dostupná z: odst. 2 TZ zásada humanity a 38 odst. 1,2 TZ zásada přiměřenosti 45 ŠČERBA, F. Trest domácího vězení po novele č.330/2011 Sb. Trestněprávní revue, 2012, č. 1, s odst. 3 zákon č. 40/2009 Sb. trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 20

21 2.4 Přeměna trestu domácího vězení Dle původní právní úpravy byl pro případ porušení povinností odsouzeného při výkonu trestu domácího vězení stanoven náhradní trest odnětí svobody aţ do výše jednoho roku. Výkon náhradního trestu bylo moţno nařídit v případě jeho zmaření, tzn. při nedodrţení podmínek trestu stanovených v 60 odst. 3 aţ 5 TrZ, jestliţe odsouzený porušil základní povinnost zdrţovat se ve vymezené době v určeném obydlí nebo soudem uloţenou přiměřenou povinnost či uloţené přiměřené omezení nebo povinnost nahradit podle svých sil škodu způsobenou trestným činem. V takových případech měl soud rozhodnout o výkonu celého náhradního trestu odnětí svobody a zároveň stanovit i způsob jeho výkonu. Tato právní úprava však nezahrnovala mezi důvody pro nařízení náhradního trestu odnětí svobody to, ţe odsouzený nevedl v době výkonu trestu řádný ţivot a odepřel poskytnutí potřebné součinnosti při výkonu kontroly trestu. 47 Nebyly tak zohledněny všechny podstatné důvody pro nařízení náhradního trestu odnětí svobody. Současně nebyla soudům dána moţnost ponechat trest v platnosti nebo prodlouţit dobu jeho výkonu tak, jak je to upraveno u dalších alternativních trestů, např. obecně prospěšných prací nebo podmíněného odsouzení. Novela trestního zákoníku zavedla systém přeměny trestu domácího vězení na trest odnětí svobody. Podle 61 TrZ můţe soud přeměnit trest domácího vězení na trest odnětí svobody, pokud pachatel výkon tohoto trestu maří některým z uvedených způsobů, a to i během jeho výkonu. Jedná se o případy, kdy pachatel v době od odsouzení do skončení výkonu trestu: 48 a) se vyhýbá nástupu výkonu trestu domácího vězení oddaluje zahájení výkonu trestu, aniţ by mu v tom bránila nějaká překáţka zejména tím, ţe se bez předchozího ohlášení vzdálí na delší dobu z místa svého pobytu nebo vůbec změní místo svého pobytu b) bez závaţného důvodu poruší sjednané podmínky výkonu tohoto trestu tato formulace byla poněkud nešťastně převzata z právní úpravy přeměny trestu obecně prospěšných prací, neboť v případě uloţení trestu domácího vězení s odsouzeným nikdo ţádné podmínky nesjednává. Dle komentáře prof. Šámala si lze však pod touto formulací představit podmínky vyplývající zejména z rozhodnutí, jímţ soud nařídil výkon trestu domácího vězení, tj. svévolné vzdálení se z místa stanoveného výkonu trestu domácího vězení, kde se má 47 ŠČERBA, F op.cit., s ŠÁMAL, P op. cit., s

22 odsouzený ve stanovené době zdrţovat, nebo porušování uloţených přiměřených omezení nebo přiměřených povinností. c) jinak maří výkon trestu domácího vězení můţe se jednat o všechny způsoby jednání odsouzeného, které mají negativní vliv na výkon trestu domácího vězení, např. neposkytnutí součinnosti některé z institucí, které se na výkonu trestu podílejí, neumoţnění vstupu do obydlí, atd. d) zaviněně nevykonává ve stanovené době uloţený trest odsouzený vůbec nezačal vykonávat uloţený trest nebo v něm nepokračuje. Nové vymezení skutečností, které mohou být povaţovány za porušení podmínek trestu domácího vězení, tak vyřešili jeden z nedostatků předchozí právní úpravy, kdy za zmaření trestu lze povaţovat i neposkytnutí součinnosti při výkonu trestu domácího vězení. Současně však opět nebyla jako důvod pro přeměnu uvedena skutečnost, ţe pachatel během výkonu trestu nevede řádný ţivot. Pokud by tedy pachatel v době výkonu trestu domácího vězení spáchal nový trestný čin, nebude to důvodem pro přeměnu trestu v trest odnětí svobody. 49 V tomto tedy spatřuji nedostatek v právní úpravě, který by dle mého názoru měl být odstraněn, neboť je logické, ţe pokud byla pachateli projevena důvěra tím, ţe byl ponechán na svobodě a i přesto opakuje trestnou činnost, nelze toto jednání povaţovat za řádný výkon trestu, a tudíţ by to měl být další z důvodů pro přeměnu trestu. Současně však formulací uvedenou v 61 TrZ můţe soud přeměnit, je dána soudu moţnost rozhodnout i v případě méně závaţného porušení podmínek trestu o tom, ţe se zbytek trestu domácího vězení nepřeměňuje. Praktický příklad rozhodnutí o nepřeměnění trestu domácího vězení je přílohou č. 3 této práce 49 ŠČERBA, F. Trest domácího vězení po novele č.330/2011 Sb. Trestněprávní revue, 2012, č. 1, s. 1 22

23 3 VÝKON TRESTU DOMÁCÍHO VĚZENÍ Výkon trestu domácího vězení je upraven trestním řádem, 50 konkrétně v 334a aţ 334h. Ve všech fázích trestního řízení má významnou a nezastupitelnou úlohu Probační a mediační sluţba. Jiţ před uloţením samotného trestu provádí na podnět soudu tzv. předběţné šetření, jehoţ výsledkem je stanovisko k moţnosti uloţení trestu domácího vězení. V rámci tohoto šetření zjišťuje úředník Probační a mediační sluţby: 1. osobní a sociální poměry obviněného (ve vztahu k místu, kde by měl být trest domácího vězení vykonáván), zejména: - rodinnou situaci obviněného - zaměstnání a finanční situaci obviněného - obydlí obviněného - sociální kontakty obviněného a jeho způsob trávení volného času 2. postoj obviněného k řešení následku trestného činu a stanovisko oběti nebo poškozené organizace Dále charakterizuje průběh kontaktu s obviněným a uvede postoj dalších osob (zejména rodinných příslušníku) k uloţení trestu domácího vězení. Toto předběţné šetření není však zákonnou podmínkou pro uloţení trestu domácího vězení, avšak bez něj by mohl být jeho výkon podstatně ztíţen. Obzvlášť v případě, kdy by byl trest domácího vězení uloţen trestním příkazem (tedy bez jednání) a soud by tak neměl ţádnou představu o osobě pachatele. Bylo by pak namístě, aby se toto předběţné šetření stalo zákonnou podmínkou pro uloţení trestu domácího vězení. Věřím však tomu, ţe sami soudci s ohledem na specifikaci tohoto trestu ţádají Probační a mediační sluţbu o prošetření podmínek pro uloţení trestu domácího vězení. O tom vypovídá i statistika uvedená na webu Ministerstva spravedlnosti, 51 kdy ke konci srpna 2012 provedla Probační a mediační sluţba v ČR předběţných šetření, ze kterých bylo nakonec uloţeno 692 trestů domácího vězení. Z této statistiky je také zřejmé, ţe se počet uloţených trestů domácího vězení stále zvyšuje. Ke konci roku 2011 bylo uloţeno 366 trestů a o 8 měsíců později jiţ 692 trestů. 50 Zákon č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů 51 Vývoj uložených a nařízených trestů *online+ *cit Dostupné z: 23

24 Počet uloţených trestů v jednotlivých měsících znázorňuje následující graf. 3.1 Nařízení výkonu trestu domácího vězení Trest domácího vězení můţe soud uloţit rozsudkem nebo trestním příkazem. Dle 314e odst. 2 písm. b) tr. řádu lze trestním příkazem uloţit trest domácího vězení do jednoho roku. Obdobně jako u dalších alternativních trestů, které jsou ukládány trestním příkazem jako trest zákazu činnosti nebo zákazu pobytu, se jedná o polovinu celkové moţné výměry trestu. 52 Základním úkonem v rámci výkonu trestu domácího vězení je jeho nařízení dle 334a tr. řádu. Poté, co se rozhodnutí o uloţení trestu domácího vězení stane vykonatelným, zašle předseda senátu odsouzenému a příslušnému středisku Probační a mediační sluţby nařízení výkonu trestu domácího vězení, ve kterém určí počátek a místo jeho výkonu. Přitom zohlední počátek výkonu trestu tak, aby si odsouzený mohl obstarat své záleţitosti. V praxi to bývá zpravidla do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí o uloţení trestu. Místo výkonu trestu pak stanoví v obydlí odsouzeného v místě trvalého pobytu nebo v místě, kde se odsouzený zdrţuje, zpravidla na základě zprávy od Probační a mediační sluţby. Usnesení o nařízení výkonu trestu domácího vězení je přílohou č. 4 této práce. 334b a 334c tr. řádu pak upravuje kontrolu trestu domácího vězení a následky nedodrţování podmínek trestu domácího vězení, kdy tímto se budu blíţe zabývat v kapitole č NAVRÁTILOVÁ, J. Trest domácího vězení. Bulletin advokacie, č. 10, s

25 3.2 Odklad, přerušení a změna trestu domácího vězení Odloţit nebo přerušit výkon trestu domácího vězení lze dle ustanovení 334d tr. řádu pouze z důleţitých důvodů a na potřebnou dobu. Jakmile tyto důvody pominou, odklad nebo přerušení se odvolá. Přitom doba, po kterou byl výkon trestu odloţen nebo přerušen se do doby výkonu trestu nezapočítává. Změnu trestu domácího vězení lze učinit na základě návrhu odsouzeného, státního zástupce nebo probačního úředníka, nebo i bez návrhu z důleţitých důvodů. Změna se můţe týkat místa výkonu trestu domácího vězení, doby, kdy se zde má odsouzený zdrţovat nebo přiměřených omezení a povinností. Od výkonu trestu domácího vězení můţe být téţ upuštěno dle 334f tr. řádu v případě vydání odsouzeného do ciziny a vyhoštění. Soud také můţe upustit od výkonu trestu domácího vězení, pokud se zjistí, ţe odsouzený onemocněl nevyléčitelnou ţivotu nebezpečnou nemocí nebo duševní nevyléčitelnou nemocí popř. z jiných obdobně závaţných důvodů. O přeměně trestu domácího vězení v trest odnětí svobody rozhodne předseda senátu na návrh probačního úředníka nebo i bez návrhu dle 334g tr. řádu. 25

26 4 KONTROLA TRESTU DOMÁCÍHO VĚZENÍ Ustanovení 334b tr.řádu umoţňuje dvojí způsob kontroly odsouzeného při výkonu trestu domácího vězení. Kontrolu zajistí Probační a mediační sluţba, kdy probační úředník bude provádět kontrolu buď ve spolupráci s provozovatelem elektronického kontrolního systému, který umoţňuje detekci pohybu odsouzeného (pomocí tzv. nesnímatelného náramku), nebo prostřednictvím namátkových kontrol. 53 Podrobnosti kontroly jsou stanoveny vyhláškou č. č. 456/2009 Sb., o kontrole výkonu trestu domácího vězení, jeţ byla stanovena ministerstvem spravedlnosti na základě ustanovení 334h tr. řádu. Kontrola výkonu trestu domácího vězení tedy spočívá především v provádění namátkových kontrol úředníkem Probační a mediační sluţby v místě výkonu trestu za účelem zjištění, zda se odsouzený zdrţuje na určeném místě ve stanovenou dobu. Dále se zjišťuje, zda odsouzený nahrazuje škodu, kterou trestným činem způsobil a plní uloţená přiměřená omezení a povinnosti. Současně vede probační úředník dokumentaci o všech úkonech spojených s kontrolou trestu a v případě nedodrţování podmínek výkonu trestu bezodkladně informuje soud, který výkon trestu nařídil ( 334c tr. řádu) Probační a mediační sluţba Probační a mediační sluţba (dále PMS) byla zřízena zákonem č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační sluţbě. PMS je organizační sloţkou státu, která je podřízena ministerstvu spravedlnosti, v jejímţ čele stojí ředitel. Ústředním orgánem je tedy ředitelství, pod nímţ jsou jednotlivá samostatná střediska PMS. Hlavním úkolem PMS je provádět úkony probace a mediace v rozsahu daném trestním řádem a zákonem č. 218/2003 Sb.o soudnictví ve věcech mládeţe. Probací se rozumí Organizování a vykonávání dohledu nad obviněným, kontrola výkonu trestů nespojených s odnětím svobody, včetně uložených povinností a omezení, sledování chování odsouzeného ve zkušební době podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, dále individuální pomoc obviněnému a působení na něj, aby vedl řádný život, vyhověl soudem nebo státním zástupcem uloženým podmínkám, a tím došlo k obnově narušených právních i společenských vztahů. 55 Mediace je vymezena jako mimosoudní zprostředkování za účelem řešení sporu mezi obviněným a poškozeným a 53 ŠČERBA F., Právní úprava nových alternativních trestů. Bulletin advokacie, 2009, č. 10, s Vyhláška č. 456/2009 Sb., o kontrole výkonu trestu domácího vězení 55 2 odst. 1 z.č. 257/2000 Sb. o Probační a mediační službě 26

27 činnost, která směřuje k urovnání k jejich konfliktu. Mediace můţe být prováděna jen s výslovným souhlasem obviněného a poškozeného, neboť pokud má dojít k nějakému společnému řešení vzniklého konfliktu, je nutná spolupráce všech stran. 56 Probační a mediační sluţba tedy usiluje o zprostředkování účinného a společensky prospěšného řešení konfliktů spojených s trestnou činností a současně organizuje a zajišťuje efektivní a důstojný výkon alternativních trestů a opatření s důrazem na zájmy poškozených, ochranu komunity a prevenci kriminality. PMS se tedy snaţí dosáhnout začlenění pachatele do ţivota společnosti bez dalšího porušování zákonů, o zapojení poškozeného do procesu vlastního odškodnění a jeho znovunabytí důvěry ve spravedlnost a také přispívá k ochraně společnosti účinným řešením konfliktů zajištěním realizace uloţených alternativních trestů a opatření Zapojení PMS do výkonu trestu domácího vězení Probační a mediační sluţba vystupuje v souvislosti trestem domácího vězení ve třech fázích trestního řízení, tedy v době před rozhodnutím soudu u uloţení trestu domácího vězení, v době, kdy je trest domácího vězení pravomocně uloţen, ale není ještě nařízen jeho výkon a v rámci zajištění výkonu kontroly trestu domácího vězení. V rámci přípravného řízení a řízení před soudem je činnost probačního úředníka zaměřena na realizaci tzv. institutu předběţného šetření. Jedná se o fázi před uloţením trestu, kdy jsou získávány informace o tom, zda jsou splněny podmínky pro úspěšný výkon trestu domácího vězení. Provádění předběţného šetření probíhá ve třech krocích. Na počátku je úvodní konzultace probačního úředníka s obviněným na středisku PMS, kdy jejím hlavním cílem je zjistit okolnosti o trestném činu, ze kterého je pachatel obviněn, jeho kriminální minulost, osobní a rodinné poměry, zdravotní stav, jeho zaměstnání a finanční situaci. Poté následuje návštěva v místě bydliště pachatele, kdy se probační úředník osobně seznámí se sociálním prostředím, kde pachatel ţije a případně se spoluţijícími osobami. Na základě všech podkladů nakonec zpracuje stanovisko k moţnosti uloţení a výkonu trestu domácího vězení. Ve druhé fázi zahajuje PMS činnost poté, co jí bylo doručeno pravomocné rozhodnutí soudu o uloţení trestu domácího vězení. V této fázi probační úředník zjistí 56 ŽATECKÁ, Eva. Postavení a úkoly probační a mediační služby, 1. vyd., Key Publishing, s. ISBN , s Poslání a cíle Probační a mediační služby České republiky * online+ *cit Dostupné z: 27

28 informace potřebné pro soudní rozhodnutí o stanovení počátku a místa výkonu trestu (t.j. pro nařízení trestu). Nejdříve naváţe kontakt s odsouzeným. Pokud nebylo provedeno předběţné šetření, pozve nejdříve odsouzeného na konzultaci na středisku, kde ho poučí o jeho právech a povinnostech a seznámí jej s rolí PMS při výkonu trestu. Poté provede návštěvu v místě bydliště. Všechny informace zjištěné během konzultace s pachatelem a návštěvy v místě bydliště jsou shrnuty ve výsledném dokumentu nazvaném Projednání podmínek trestu domácího vězení. Po nařízení výkonu trestu domácího vězení provádí probační úředník kontrolu výkonu trestu. Základním kontrolní prostředkem výkonu kontroly v době, kdy ještě není k dispozici elektronický monitoring, je provádění namátkové kontroly odsouzeného. Tato kontrola je prováděna osobně probačním úředníkem, nepravidelně, minimálně 3x za měsíc. Namátkové kontroly jsou doplňovány tzv. vzdálenou kontrolou, např. telefonicky na pevnou linku nebo web kamerou. V rámci kontroly se probační úředník zaměřuje na to, zda uloţený trest plní svůj účel, zda odsouzený dodrţuje podmínky uloţené soudem nebo vyplývající ze zákona. Současně pomáhá odsouzenému při řešení jeho osobních problémů formou odborné pomoci s cílem vést ho k řádnému ţivotu. Ve stanovených termínech pak probační úředník sděluje soudu informace o průběhu trestu domácího vězení, ke které připojí své stanovisko, zda odsouzený trest plní či nikoli a podle toho navrhuje další postup. 58 Pokud probační úředník zjistí porušení podmínek výkonu trestu domácího vězení, typicky nezastihne odsouzeného v místě výkonu trestu ve stanovené době, měl by nejprve kontaktovat odsouzeného a poţadovat po něm vysvětlení této okolnosti případně ověřit pravdivost jeho tvrzení. 59 Kaţdé prokázané maření trestu domácího vězení a nedodrţování uloţených omezení a povinnosti sdělí probační úředník bezodkladně soudu, který má moţnost na základě tohoto podnětu rozhodnout o přeměnu trestu domácího vězení na trest odnětí svobody. 4.2 Elektronická kontrola odsouzených Jeden ze způsobů kontroly výkonu trestu domácího vězení je podle 334b tr.řádu tzv. elektronický monitoring. S elektronickým sledováním se započalo jiţ na počátku 80. let v USA. Samotnému elektronickému sledování předcházela obyčejná 58 Metodický postup PMS v ČR v oblasti zajištění možnosti uložení a kontroly výkonu trestu domácího vězení 59 ŠČERBA, F op.cit., s